99/1963 Sb.
Obcansky soudni rad
ze dne 4. prosince 1963
Zmena: 36/1967 Sb.
Zmena: 158/1969 Sb.
Zmena: 49/1973 Sb.
Zmena: 20/1975 Sb.
Zmena: 133/1982 Sb.
Zmena: 180/1990 Sb.
Zmena: 328/1991 Sb.
Zmena: 519/1991 Sb.
Zmena: 263/1992 Sb. , 24/1993 Sb.
Zmena: 171/1993 Sb.
Zmena: 283/1993 Sb.
Zmena: 117/1994 Sb.
Zmena:152/1994 Sb.
Zmena: 216/1994 Sb.
Zmena: 84/1995 Sb.
Zmena: 118/1995 Sb.
Zmena: 238/1995 Sb.
Zmena: 118/1995 Sb. , 160/1995 Sb. , 238/1995 Sb. , 247/1995 Sb.
Zmena: 31/1996 Sb. , 142/1996 Sb.
Zmena: 269/1996 Sb.
Zmena: 202/1997 Sb.
Zmena: 227/1997 Sb.
Zmena: 15/1998 Sb.
Zmena: 91/1998 Sb.
Zmena: 165/1998 Sb.
Zmena: 326/1999 Sb.
Zmena: 2/2000 Sb.
Zmena: 46/2000 Sb.
Zmena: 360/1999 Sb.
Zmena: 27/2000 Sb. , 105/2000 Sb.
Zmena: 130/2000 Sb.
Zmena: 204/2000 Sb.
Zmena: 227/2000 Sb.
Zmena: 370/2000 Sb. (cast)
Zmena: 30/2000 Sb. , 155/2000 Sb. , 220/2000 Sb. , 367/2000 Sb. , 370/2000 Sb.
Zmena: 120/2001 Sb.
Zmena: 137/2001 Sb.
Zmena: 231/2001 Sb.
Zmena: 271/2001 Sb.
Zmena: 451/2001 Sb. , 4 91/2001 Sb. , 501/2001 Sb.
Zmena: 317/2001 Sb.
Zmena: 202/2002 Sb. , 226/2002 Sb.
Zmena: 276/2001 Sb. , 151/2002 Sb. , 320/2002 Sb.
Zmena: 476/2002 Sb. , 88/2003 Sb.
Zmena: 120/2004 Sb.
Zmena:153/2004 Sb.
Zmena: 237/2004 Sb. , 257/2004 Sb.
Zmena: 340/2004 Sb.
Zmena: 436/2004 Sb.
Zmena: 555/2004 Sb. (cast)
Zmena: 628/2004 Sb.
Zmena: 554/2004 Sb. , 555/2004 Sb.
Zmena: 59/2005 Sb.
Zmena: 170/2005 Sb.
Zmena: 216/2005 Sb.
Zmena: 205/2005 Sb.
Zmena: 342/2005 Sb.
Zmena: 377/2005 Sb.
Zmena: 383/2005 Sb.
Zmena: 501/2004 Sb. , 413/2005 Sb.
Zmena: 56/2006 Sb.
Zmena: 79/2006 Sb. (cast)
Zmena: 57/2006 Sb. , 79/2006 Sb. , 113/2006 Sb. Zmena: 309/2002 Sb. , 112/2006 Sb.
Narodni shromazdeni Ceskoslovenske socialisticke republiky se usneslo na tomto zakone:
CAST PRVNI Obecna ustanoveni
Hlava prvni Zakladni ustanoveni
§ 1
Obcansky soudni rad upravuje postup soudu a ucastniku v obcanskem soudnim rizeni tak, aby byla zajistena spravedliva ochrana prav a opravnenych zajmu ucastniku, jakoz i vychova k zachovavani zakonu, k cestnemu
plneni povinnosti a k ucte k pravum jinych osob.
§ 2
V obcanskem soudnim rizeni soudy projednavaji a rozhoduji spory a jine pravni veci a provadeji vykon rozhodnuti, ktera nebyla splnena dobrovolne; dbaji pritom, aby nedochazelo k porusovani prav a pravem chranenych zajmu fyzickych a pravnickych osob a aby prav nebylo zneuzivano na ukor techto osob.
§ 3
Obcanske soudni rizeni je jednou ze zaruk zakonnosti a slouzi jejimu upevnovani a rozvijeni. Kazdy ma pravo domahat se u soudu ochrany prava, ktere bylo ohrozeno nebo poruseno.
§ 4 zrusen
§ 5
Soudy poskytuji ucastnikum pouceni o jejichprocesnich pravech a povinnostech.
§ 6
V rizeni postupuje soud v soucinnosti se vsemi ucastniky rizeni tak, aby ochrana prav byla rychla a ucinna a aby skutecnosti, ktere jsou mezi ucastniky sporne, byly spolehlive zjisteny.
Hlava druha
Soudy
Pravomoc
§ 7
(1) V obcanskem soudnim rizeni projednavaji a rozhoduji soudy spory a jine pravni veci, ktere vyplyvaji z obcanskopravnich, pracovnich, rodinnych a obchodnich vztahu, pokud je podle zakona neprojednavaji a nerozhoduji o nich jine organy.
(2) Spory a jine pravni veci uvedene v odstavci 1, o nichz podle zakona rozhodly jine organy nez soudy, soudy v obcanskem soudnim rizeni projednavaji a rozhoduji za podminek uvedenych v casti pate tohoto zakona.
(3) Jine veci projednavaji a rozhoduji soudy v obcanskem soudnim rizeni, jen stanovi-li to zakon.
(4) Pravomoc soudu ve vecech spravniho soudnictvi upravuje zvlastni zakon. 96)
§ 8
Ma-li byt pred rizenim u soudu provedeno rizeni u jineho organu, mohou soudy jednat jen tehdy, nebyla-li vec v takovem rizeni s konecnou platnosti vyresena.
§ 8a zrusen
Prislusnost
§ 9
(1) Nestanovi-li zakon jinak, jsou k rizeni v prvnim stupni prislusne okresni soudy.
(2) Krajske soudy rozhoduji jako soudy prvniho stupne
a) ve vecech ochrany osobnosti podle obcanskeho zakoniku a ochrany prav tretich osob, poprlpade ochrany prav tretich osob podle pravnich predpisu o hromadnych informacnich prostredcich,
b) ve sporech o narocich vychazejicich z autorskeho zakona, 40) o narocich z ohrozeni a poruseni prav podle autorskeho zakona a o narocich na vydani bezduvodneho obohaceni ziskaneho na ukor toho, komu svedci prava podle autorskeho zakona,
c) ve sporech o vzajemne vyporadani davky duchodoveho pojisteni a duchodoveho zabezpeceni poskytnute nepravem nebo ve vyssi vymere, nez nalezela, mezi zamestnavatelem a prijemcem teto davky,
d) ve sporech mezi prislusnym organem nemocenskeho pojisteni a zamestnavatelem o nahradu skody vznikle nespravnym postupempri provadeni nemocenskeho pojisteni,
e) ve sporech o urceni nezakonnosti stavky nebo vyluky,
f) ve sporech o neplatnost skonceni pracovniho nebo sluzebniho pomeru podle § 18 odst. 2 zakona c. 451/1991 Sb. , kterym se stanovi nektere dalsi predpoklady pro vykon nekterych funkci ve statnich organech a organizacich Ceske a Slovenske Federativni Republiky, Ceske republiky a Slovenske republiky,
g) ve sporech tykajicich se ciziho statu nebo osob pozivajicich diplomatickych imunit a vysad, jestlize tyto spory patri do pravomoci soudu Ceske republiky,
h) ve sporech o zruseni rozhodnuti rozhodce o plneni zavazku z kolektivni smlouvy,
i) v rizeni proti rozhodnuti Rady pro rozhlasove a televizni vysilani podle zvlastniho zakona, 1a)
j) ve sporech o vzajemnem vyporadani preplatku na davce statni socialni podpory a davce pomoci v hmotne nouzi poskytnute nepravem nebo ve vyssi castce mezi opravnenou osobou a osobou spolecne posuzovanou nebo mezi opravnenou osobou a pravnickymi nebo fyzickymi osobami uvedenymi ve zvlastnim pravnim predpise. 1b)
(3) Krajske soudy dale rozhoduji v obchodnich vecech jako soudy prvniho stupne
a) ve vecech obchodniho rejstriku, rejstriku obecne prospesnych spolecnosti, nadacniho rejstriku a rejstriku spolecenstvi vlastniku jednotek,
b) ve statusovych vecech obchodnich spolecnosti, druzstev a jinych pravnickych osob podle casti prvni, druhe a ctvrte obchodniho zakoniku, 41)
c) ve vecech vyplyvajicich z pravnich vztahu, ktere souviseji se zakladanim obchodnich spolecnosti, druzstev, obecne prospesnych spolecnosti, nadaci a nadacnich fondu,
d) v rizeni o zruseni obecne prospesne spolecnosti a jeji likvidaci a o jmenovani jejiho likvidatora, 42)
e) v rizeni o zruseni nadace nebo nadacniho fondu a jejich likvidaci, o jmenovani likvidatora nadace nebo nadacniho fondu a o jmenovani novych clenu spravni rady nadace nebo nadacniho fondu, 43)
f) _v_rizeni_o_zru£eni_statniho_podniku_a_o_jmenovani_a_odvolani_jeholikvidatora, _4 4)
ASPI LC15 6 Strana 2 15.05.2006 16:39:31
g) ve sporech z pravnich vztahu mezi obchodnimi spolecnostmi (druzstvy) ajejichzakladateli (spolecniky nebo cleny), jakoz i mezi spolecniky (cleny nebo zakladateli) navzajem, jde-li o vztahy tykajici se ucasti na spolecnosti (clenskeho vztahu vdruzstvu), o vztahy ze smluv, jimiz se prevadi podil spolecnika (clenska prava a povinnosti), a o vztahy souvisejici se zvysenim zakladniho jmeni (pristoupenim spolecnika nebo clena), neni-li dana prislusnost podle pismena b),
h) ve sporech mezi obchodnimi spolecnostmi (druzstvy) a jejich statutarnimi organy, likvidatory nebo jinymi organy a ve sporech mezi spolecniky (cleny) a statutarnimi organy, likvidatory ci jinymi organy, jde-li o vztahy tykajici se vykonu funkce techto organu,
i) ve sporech z pravnich vztahu mezi podnikatelem, obecne prospesnou spolecnosti, nadaci nebo nadacnim fondem a spravcem majetku patriciho do jejich konkursni podstaty, popripade nucenym spravcem, ktery jim byl ustanoven,
j) ve sporech z pravnich vztahu mezi prokuristou a podnikatelem, ktery prokuru udelil, a byla-li prokura udelena vice osobam, z pravnich vztahu mezi temito osobami navzajem, k) ve vecech ochrany hospodarske souteze, 45)
l) ve sporech o ochranu prav porusenych nebo ohrozenych nekalym souteznim jednanim 46) a z poruseni nebo ohrozeni prava na obchodni tajemstvi, 47)
m) ve vecech ochrany nazvu a dobre povesti pravnicke osoby, 48) n) ve sporech z prav k obchodni firme, 49)
o) ve sporech o narocich vychazejicich z prumysloveho vlastnictvi, o narocich z ohrozeni a poruseni prav z prumysloveho vlastnictvi a o narocich na vydani bezduvodneho obohaceni ziskaneho na ukor toho, komu svedci prava z prumysloveho vlastnictvi,
p) ve sporech tykajicich se smenek, seku a jinych cennych papiru, derivatu a jinych hodnot, ktere jsou obchodovatelne na kapitalovem trhu, q) ve sporech z obchodu na komoditni burze,
r) ve sporech z dalsich obchodnich zavazkovych vztahu, vcetne sporu o nahradu skody a vydani bezduvodneho obohaceni mezi podnikateli pri jejich podnikatelske cinnosti, s vyjimkou sporu
1. ze smluv o uveru, 50) o beznem uctu 51) a o vkladovem uctu 52) a z jejich zajisteni; ustanoveni pismena p) tim neni dotceno,
2. o nahradu skody a o vydani bezduvodneho obohaceni vznikleho v souvislosti se smlouvami uvedenymi pod bodem 1 a jejich zajisteni,
3. ourceni vlastnictvi k nemovitostem a o neplatnost smlouvy o prevodu vlastnictvi k nemovitostem,
4. o prava k cizim vecem, 53)
5. tykajicich se najmu nemovitosti, bytu a nebytovych prostor,
6. o penezite plneni, jestlize castka pozadovana zalobcem neprevysuje 100 000 Kc; k prlslusenstvi pohledavky se pritom neprihlizi,
s) ve vecech konkursu a vyrovnani,
t) ve sporech vyvolanych konkursem nebo vyrovnanim, ledaze jde o vyporadani spolecneho jmeni nebo jineho
majetku manzelu,
u) ve vecech kapitaloveho trhu,
v) v rizeni o neplatnosti smlouvy nebo dohody evropske spolecnosti, k jejimuz uzavreni se vyzaduje podle zvlastniho pravniho predpisu 53a) predchozi schvaleni spravni radou,
w) ve vecech jednani shromazdeni spolecenstvi vlastniku jednotek a sporu z toho vzniklych,
x) v rizeni o zruseni verejne vyzkumne instituce a jeji likvidaci a o jmenovani a odvolani jejiho likvidatora 53b) .
(4) Nejvyssi soud Ceske republiky (dale jen “Nejvyssi soud”) rozhoduje jako soud prvniho stupne, stanovi-li tak zvlastni pravni predpis.
§ 9a
K projednani zaloby podle § 91a jsou prislusne v prvnim stupni okresni nebo krajske soudy podle toho, u ktereho z techto soudu probiha v prvnim stupni rizeni o veci nebo pravu, na nez si zalobce cini narok.
§ 10
(1) Krajske soudy rozhoduji o odvolanich proti rozhodnutim okresnich soudu.
(2) O odvolanich proti rozhodnutim krajskych soudu jako soudu prvniho stupne rozhoduje vrchni soud.
§ 10a
O dovolanich proti rozhodnutim krajskych nebo vrchnich soudu jako soudu odvolacich rozhoduje Nejvyssi soud.
§ 11
(1) Rizeni se kona u toho soudu, ktery je vecne a mistne prislusny. Pro urceni vecne a mistni prislusnosti jsou az do skonceni rizeni rozhodne okolnosti, ktere tu jsouv dobe jeho zahajeni.
(2) Je-li mistne prislusnych nekolik soudu, muze se rizeni konat u kterehokoli z nich.
(3) Jde-li o vec, ktera patri do pravomoci soudu Ceske republiky, ale podminky mistni prislusnosti chybeji nebo je nelze zjistit, urci Nejvyssi soud, ktery soud vec projedna a rozhodne.
§ 12
(1) Nemuze-li prislusny soud o veci jednat, protoze jeho soudci jsou vylouceni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musi byt vec prikazana jinemu soudu tehoz stupne.
(2) Vec muze byt jinemu soudu tehoz stupne prikazana take z duvodu vhodnosti.
(3) O prikazani veci rozhoduje soud, ktery je nejblize spolecne nadrizen prislusnemu soudu a soudu, jemuz ma byt vec prikazana. Ucastnici maji pravo se vyjadrit k tomu, kteremu soudu ma byt vec prikazana, a v pripade odstavce 2 tez k duvodu, pro ktery by vec me la byt prikazana.
§ 13 zrusen
Vylouceni soudcu
§ 14
Soudci a prisedici jsou vylouceni z projednavani a rozhodnuti veci, jestlize se zretelem na jejich pomer k veci, k ucastnikum nebo k jejich zastupcum je tu duvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
U soudu vyssiho stupne jsou vylouceni i soudci, kteri projednavali nebo rozhodovali vec u soudu nizsiho stupne, a naopak. Totez plati, jde-lio rozhodovani o dovolani.
Z projednavani a rozhodnuti zaloby pro zmatecnost jsou vylouceni take soudci, kteri zalobou napadene rozhodnuti vydali nebo vec projednavali.
Duvodem k vylouceni soudce (prisediciho) nejsou okolnosti, ktere spocivaji v postupu soudce (prisediciho) v rizeni o projednavane veci nebo v jeho rozhodovani v jinych vecech.
§ 15
(1) Jakmile se soudce nebo prisedici dozvi o skutecnosti, pro kterou je vyloucen, oznami ji neprodlene predsedovi soudu. V rizeni lze zatim ucinit jen takove ukony, ktere nesnesou odkladu.
(2) Predseda soudu urci podle rozvrhu prace misto soudce (prisediciho) uvedeneho v odstavci 1 jineho soudce (prisediciho) nebo, tyka-li se oznameni vsech clenu senatu, prikaze vec jinemu senatu; neni-li to mozne, predlozi vec k rozhodnuti podle § 12 odst. 1. Jde-li o vylouceni podle § 14 odst. 1 a predseda soudu ma za to, ze tu neni duvod pochybovat o nepodjatosti soudce (prisediciho), predlozi vec k rozhodnuti soudu uvedenemu v § 16 odst. 1.
§ 15a
(1) Ucastnici maji pravo vyjadrit se k osobam soudcu a prisedicich, kteri maji podle rozvrhu prace vec projednat a rozhodnout. O tom musi byt soudem pouceni.
(2) Ucastnik je povinen namitku podjatosti soudce (prisediciho) uplatnit nejpozdeji pri prvnim jednani, ktereho se zucastnil soudce (prisedici), o jehoz vylouceni jde; nevedel-li v teto dobe o duvodu vylouceni nebo vznikl-li tento duvod pozdeji, muze namitku uplatnit do 15 dnu po te, co se o nem dozvedel. Pozdeji muze namitku podjatosti ucastnik uplatnit jen tehdy, jestlize nebyl soudem poucen o svem pravu vyjadrit se k osobam soudcu (prisedicich).
(3) V namitce podjatosti musi byt vedle obecnych nalezitosti (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kteremu soudci (prisedicimu) smeruje, v cem je spatrovan duvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popripade kdy se o nem ucastnik podavajici namitku dozvedel, a jakymi dukazy muze byt prokazan.
§ 15b
(1) K rozhodnuti o namitce podjatosti soud vec predlozi s vyjadrenim dotcenych soudcu (prisedicich) svemu nadrizenemu soudu. V rizeni lze zatim ucinit jen takove ukony, ktere nesnesou odkladu.
(2) Ustanoveni odstavce 1 neplati, byla-li namitka uplatnena pred nebo v prubehu jednani, pri nemz byla vec rozhodnuta, a ma-li soud za to, ze namitka neni duvodna.
(3) Ustanoveni odstavce 1 neplati take tehdy, uplatnil-li ucastnik v namitce stejne okolnosti, o nichz bylo nadrizenym soudem (jinym senatem Nejvyssiho soudu) jiz rozhodnuto, nebo je-li namitka zjevne opozdena.
§ 16
(1) O tom, zda je soudce nebo prisedici vyloucen, rozhodne nadrizeny soud v senate. O vylouceni soudcu Nejvyssiho soudu rozhodne jiny senat tehoz soudu.
(2) Opozdene podanou namitku (§ 15a odst. 2) soud uvedeny v odstavci 1 odmitne.
(3) Dokazovani k prokazani duvodu vylouceni soudce (prisediciho) provede soud uvedeny v odstavci 1 bud’ sam nebo prostrednictvim dozadaneho soudu. Neprovadi-li se dokazovani, neni treba k rozhodnuti podle odstavcu 1 a 2 narizovat jednani.
§ 16a
(1) Jestlize bylo rozhodnuto, ze soudce (prisedici) je vyloucen, predseda soudu podle rozvrhu prace urci misto neho jineho soudce (prisediciho) nebo, jestlize byli vylouceni vsichni clenove senatu, prikaze vec jinemu senatu; neni-li to mozne, predlozi vec k rozhodnuti podle § 12 odst. 1.
(2) Bylo-li rozhodnuti odvolacim nebo dovolacim soudem anebo na zaklade zaloby pro zmatecnost zruseno proto, ze ve veci rozhodoval vylouceny soudce (prisedici), nebo naridil-li odvolaci nebo dovolaci soud, aby vec v dalsim rizeni projednal a rozhodl jiny senat (samosoudce), postupuje se obdobne podle odstavce 1.
§ 16b
Usneseni nadrizeneho soudu podle § 16 odst. 1 a 2 je zavazne pro soud a pro ucastniky rizeni; ustanoveni § 205 odst. 2pism. a), §219a odst. 1 pism. a), § 229 odst. 1 pism. e) a§242 odst. 3 veta druha tim nejsou dotcena.
§ 17
O tom, zda je vyloucen zapisovatel nebo jiny zamestnanec soudu, jakoz i znalec nebo tlumocnik, rozhoduje predseda senatu; ustanoveni § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 plati primerene. Proti jeho usneseni neni pripustny opravny prostredek.
§ 17a
(1) O vylouceni notare z ukonu soudniho komisare rozhoduje soud, ktery notare provedenim ukonu soudniho komisare poveril; ustanoveni § 14 az 16a plati primerene. Proti jeho usneseni neni pripustny opravny prostredek.
(2) O vylouceni notarskych koncipientu, notarskych kandidatu nebo jinych zamestnancu notare rozhoduje soud, ktery poveril notare provedenim ukonu soudniho komisare; postupuje pritom obdobne podle § 17.
Hlava treti
Ucast na rizeni
Ucastnici
§ 18
(1) Ucastnici maji v obcanskem soudnim rizeni rovne postaveni. Maji pravo jednat pred soudem ve sve mater stine. Soud je povinen zajistit jimstejne moznosti k uplatneni jejich prav.
(2) Ucastniku, jehoz materstinou je jiny nez cesky jazyk, soud ustanovi tlumocnika, jakmile takova potreba vyjde v rizeni najevo. Totez plati, jde-li o ustanoveni tlumocnika ucastniku, s nimz se nelze dorozumet jinak nez znakovou reci. 54)
§ 19
Zpusobilost byt ucastnikem rizeni ma ten, kdo ma zpusobilost mit prava a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zakon priznava.
§ 20
(1) Kazdy muze pred soudem jako ucastnik samostatne jednat (procesni zpusobilost) v tom rozsahu, v jakem ma zpusobilost vlastnimi ukony nabyvat prav a brat na sebe povinnosti.
(2) Priznava-li zvlastni pravni predpis namisto statu nekomu jinemu zpusobilost samostatne jednat pred soudem ve veci tykajici se majetku statu, jedna tato osoba jako ucastnik.
§ 21
(1) Za pravnickou osobu jedna
jeji statutarni organ; tvori-li statutarni organ vice fyzickych osob, jedna za pravnickou osobu jeho predseda, popripade jeho clen, ktery tim byl poveren, nebo
jeji zamestnanec (clen), ktery tim byl statutarnim organem poveren, nebo
vedouci jejiho odstepneho zavodu nebo vedouci jine jeji organizacni slozky, o niz zakon stanovi, ze se zapisuje do obchodniho rejstriku, jde-li o veci tykajici se tohoto zavodu (slozky), nebo
jeji prokurista, muze-li podle udelene prokury jednat samostatne.
(2) Ustanoveni odstavce 1 se nepouzije, stanovi-li tento nebo zvlastni zakon, ze za pravnickou osobu jednaji jine osoby. 55)
(3) Byla-li u pravnicke osoby zavedena nucena sprava, jedna za ni nuceny spravce, ktery ma podle zakona postaveni jejiho statutarniho organu, popripade zamestnanci pravnicke osoby, ktere tim nuceny spravce poveril; jinak se postupuje podle odstavcu 1 a 2.
(4) Za pravnickou osobu nemuze jednat ten, jehoz zajmy jsou v rozporu se zajmy pravnicke osoby.
(5) Kazdy, kdo jedna za pravnickou osobu, musi sve opravneni prokazat. V teze veci muze za pravnickou osobu soucasne jednat jen jedina osoba.
§ 21a
(1) Za stat pred soudem vystupuje
a) Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych v pripadech stanovenych podle zvlastniho pravniho predpisu, 55a)
b) organizacni slozka statu prislusna podle zvlastniho pravniho predpisu v ostatnich pripadech.
(2) Vystupuje-li pred soudem za stat Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych, jedna pred soudem jmenem statu zamestnanec zarazeny v Uradu pro zastupovani statu ve vecech majetkovych, povereny jeho generalnim reditelem.
(3) Vystupuje-li pred soudem za stat organizacni slozka statu prislusna podle zvlastniho pravniho predpisu, jedna pred soudem jmenem statu vedouci organizacni slozky statu nebo jim povereny zamestnanec pusobici u teto nebo jine organizacni slozky statu.
(4) Ustanoveni § 21 odst. 4 a 5 plati obdobne.
§ 21b
(1) Za obec a za vyssi uzemne samospravny celek jedna ten, kdo je podle zvlastniho zakona opravnen je zastupovat navenek, nebo jejich zamestnanec, ktery tim byl touto osobou poveren.
(2) Ustanoveni § 21 odst. 4 a 5 plati obdobne.
§ 21c zrusen
Zastupci ucastniku
a) na zaklade zakona
§ 22
Fyzicka osoba, ktera nemuze pred soudem jednat samostatne, musi byt zastoupena svym zakonnym zastupcem.
§ 23
Vyzaduji-li to okolnosti pripadu, muze predseda senatu rozhodnout, ze fyzicka osoba, ktera nema zpusobilost k pravnim ukonum v plnem rozsahu, musi byt v rizeni zastoupena svym zakonnym zastupcem, i kdyz jde o vec, v niz by jinak mohla jednat samostatne .
b) na zaklade plne moci
§ 24
(1) Ucastnik se muze dat v rizeni zastupovat zastupcem, jejz si zvoli. Nejedna-li se o zastupovani podle § 26 nebo podle § 26a, muze byt zvolenym zastupcem ucastnika jen fyzicka osoba. V teze veci muze mit ucastnik soucasne jen jednoho zvoleneho zastupce.
(2) Jsou-liv rizeni projednavany utajovane informace, mohou ucastniky zastupovat pouze fyzicke osoby, ktere se prokazi platnym osvedcenim fyzicke osoby pro prislusny stupen utajeni techto utajovanych informaci vydanym podle zvlastniho pravniho predpisu 5 6), nebo ktere byly pouceny zpusobem uvedenym v § 4 0a odst. 1.
§ 25
(1) Zastupcem si ucastnik muze vzdy zvolit advokata. Advokatu lze udelit pouze plnou moc pro cele rizeni (dale jen “procesni plna moc”).
(2) Advokat je opravnen dat se zastupovat jinym advokatem nebo, s vyjimkou pripadu, v nichz je zastoupeni advokatem podle tohoto zakona povinne, advokatnim koncipientem nebo svym zamestnancem jako dalsim zastupcem.
§ 25a
(1) Ucastnik si muze zvolit zastupcem tez notare; notar muze ucastnika zastupovat jen v rozsahu sveho opravneni stanoveneho zvlastnimi predpisy. 57) Notari lze udelit pouze procesni plnou moc.
(2) Notar je opravnen dat se zastupovat jinym notarem a, s vyjimkou pripadu, v nichz je zastoupeni notarem podle tohoto zakona povinne, tez notarskym kandidatem nebo notarskym koncipientem.
§ 25b
S vyjimkou dovolani si ucastnik muze zvolit zastupcem tez patentoveho zastupce; patentovy zastupce muze ucastnika zastupovat jenv rozsahu opravneni stanoveneho zvlastnim pravnim predpisem. 5 7b)
§ 26
(1) Odborova organizace muze, s vyjimkou veci obchodnich, v rizeni zastupovat ucastnika, ktery je jejim
clenem.
(2) Urad pro mezinarodnepravni ochranu deti (dale jen “Urad”) muze zastupovat ucastnika v rizeni ve vecech pece o nezletile, o urceni nebo zmenu vyzivovaci povinnosti a v rizeni o vykon rozhodnuti ukladajiciho povinnost k placeni vyzivneho, jde-li o veci se vztahem k cizine.
(3) Ve vecech ochrany pred diskriminaci na zaklade pohlavi, rasoveho nebo etnickeho puvodu, nabozenstvi, viry, svetoveho nazoru, zdravotniho postizeni, veku anebo sexualni orientace se ucastnik muze dat v rizeni zastupovat tez pravnickou osobou vzniklou na zaklade zvlastniho pravniho predpisu,57c) k jejimz cinnostem uvedenym ve stanovach patri ochrana pred takovou diskriminaci.
(4) Prevezme-li odborova organizace nebo Urad anebo pravnicka osoba podle odstavce 3 zastoupeni, jedna jejich jmenem za zastoupeneho osoba uvedena v § 21.
§ 26a
(1) V prlpadech a za podminek uvedenych ve zvlastnim pravnim predpise 55a) muze byt obec v rizeni zastoupena statem, za nejz pred soudem vystupuje Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych.
(2) Pri zastupovani podle odstavce 1 lze statu udelit pouze procesni plnou moc.
(3) Prevezme-li stat zastoupeni podle odstavce 1, jedna jmenem statu za zastoupenou obec zamestnanec zarazeny v Uradu pro zastupovani statu ve vecech majetkovych, povereny jeho generalnim reditelem.
§ 27
(1) Ucastnik se muze dat zastoupit take kteroukoliv fyzickou osobou, ktera ma zpusobilost k pravnim ukonum v plnem rozsahu. Tento zastupce muze jednat jedine osobne.
(2) Soud rozhodne, ze zastoupeni podle odstavce 1 nepripousti, jestlize zastupce zrejme neni zpusobily k radnemu zastupovani, anebo jestlize jako zastupce vystupuje v ruznych vecech opetovne.
§ 27a zrusen
§ 28
(1) Zastupci, jejz si ucastnik zvolil, udeli pisemne nebo ustne do protokolu procesni plnou moc nebo plnou moc jen pro urcite ukony.
(2) Odvolani plne moci ucastnikem nebo jeji vypoved’ zastupcem jsou vuci soudu ucinne, jakmile mu byly ucastnikem nebo zastupcem oznameny; vuci jinym ucastnikum rizeni jsou ucinne, jakmile jim byly oznameny
soudem.
(3) Zvoli-li si ucastnik jineho zastupce, plati, ze tim take vypoved el plnou moc dosavadnimu zastupci.
(4) Podpisy na pisemne plne moci, na odvolani plne moci nebo na jeji vypovedi musi byt uredne overeny, jen stanovi-li to zakon nebo rozhodl-li tak predseda senatu.
(5) Ztrati-li zastoupeny zpusobilost byt ucastnikem rizeni, popripade zemre-li nebo zanikne-li zastupce, plna moc zanika.
(6) Nevyplyva-li z plne moci neco jineho, plna moc zanika dnem pravni moci rozhodnuti, kterym bylo skonceno rizeni, pro nez byla udelena.
§ 28a
(1) Procesni plnou moc nelze omezit. Zastupce, jemuz byla tato plna moc udelena, je opravnen ke vsem ukonum, ktere muze v rizeni ucinit ucastnik.
(2) Plna moc pro urcite ukony opravnuje k zastupovani jen pri tech ukonech, ktere byly v plne moci vyslovne uvedeny.
c) na zaklade rozhodnuti
§ 29
Neni-li zastoupena fyzicka osoba, ktera jako ucastnik rizeni nemuze pred soudem samostatne jednat, ustanovi ji predseda senatu opatrovnika, je-li tu nebezpeci z prodleni. Stejne se postupuje, stanovi-li tak zvlastnipredpis.
Opatrovnika ustanovi predseda senatu tez pravnicke osobe, ktera jako ucastnik rizeni nemuze pred soudem vystupovat proto, ze tu neni osoba opravnena za ni jednat nebo ze je sporne, kdo je osobou opravnenou za ni jednat (§21), je-li tu nebezpeci z prodleni.
Pokud neucini jina opatreni, muze predseda senatu ustanovit opatrovnika take ucastniku, jehoz pobyt neni znam, jemuz se nepodarilo dorucit na znamou adresu v cizine, ktery byl stizen dusevni poruchou nebo z jinych zdravotnich duvodu se nemuze nikoliv jen po prechodnou dobu ucastnit rizeni nebo ktery neni schopen srozumitelne se vyjadrovat.
Nerozhodl-li soud jinak, opatrovnik ustanoveny podle odstavcu 1 az 3 vystupuje v rizeni pred soudem prvniho stupne, v odvolacim a v dovolacim rizeni.
§ 30
(1) Ucastniku, u nehoz jsou predpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudnich poplatku (§ 138), predseda senatu ustanovi na jeho zadost zastupce, jestlize je to treba k ochrane jeho zajmu. O tom, ze muze tuto zadost podat, je predseda senatu povinen ucastnika poucit.
(2) Vyzaduje-li to ochrana zajmu ucastnika nebo jde-li o ustanoveni zastupce pro rizeni, v nemz je povinne zastoupeni advokatem (notarem) , ustanovi mu predseda senatu v pripade uvedenem v odstavci 1 zastupce z rad advokatu.
§ 31
(1) Ustanoveny zastupce ma stejne postaveni jako zastupce na zaklade procesni plne moci.
(2) Byl-li zastupcem ustanoven advokat, ma stejne postaveni jako advokat, jemuz ucastnik udelil plnou moc.
nadpis vypusten
§ 32
Spolecne ustanoveni
(1) Kazdy, kdo v rizeni vystupuje jako zastupce ucastnika, popripade jako jeho dalsi zastupce, musi sve opravneni dolozit jiz pri prvnim ukonu, ktery ve veci ucinil.
(2) Zastupcem ucastnika nemuze byt ten, jehoz zajmy jsou v rozporu se zajmy zastoupeneho.
(3) Povinnost soudu poskytnout ucastniku potrebna pouceni, vyzvy nebo upozorneni lze splnit i tim, ze budou poskytnuty jeho zastupci; to neplati, udelil-li ucastnik svemu zastupci plnou moc jen pro urcite ukony.
§ 33 zrusen
§ 34 zrusen
Nadpis vypusten
§ 35
Ucast statniho zastupitelstvi
(1) Statni zastupitelstvi muze vstoupit do zahajeneho rizeni ve vecech
a) urceni, zda je treba souhlasu rodicu ditetekjeho osvojeni,
b) ulozeni vychovneho opatreni podle § 43 odst. 1 a 2 zakona o rodine,
c) narizeni ustavni vychovy a prodlouzeni ustavni vychovy,
d) pozastaveni, omezeni nebo zbaveni rodicovske zodpovednosti,
e) zpusobilosti k pravnim ukonum,
f) prohlaseni za mrtveho,
g) vysloveni pripustnosti prevzeti nebo drzeni v ustavu zdravotnicke pece,
h) umoreni listin,
i) obchodniho rejstriku, rejstriku obecne prospesnych spolecnosti, nadacniho rejstriku a rejstriku
spolecenstvi vlastniku jednotek, 57a)
j) nekterych otazek obchodnich spolecnosti, druzstev a jinych pravnickych osob (§ 2 0 0e),
k) konkursu a vyrovnani vcetne sporu temito rizenimi vyvolanymi,
l) spolecenstvi vlastniku jednotek. Opravneni statniho zastupitelstvi, popripade nejvyssiho statniho zastupce podat navrh na zahajeni rizeni podle zvlastnich predpisu 58) timneni dotceno.
(2) Statni zastupitelstvi je v takovem rizeni opravneno ke vsem ukonum, ktere muze vykonat ucastnik rizeni, pokud nejde o ukony, ktere muze vykonat jen ucastnik pravniho vztahu.
(3) Ve vecech uvedenych v odstavci 1 pism. b) az d) muze statni zastupitelstvi podat ve verejnem zajmu navrh na zahajeni rizeni, nebylo-li zahajeno podle § 81 odst. 1 a 2 nebo na navrh jineho navrhovatele.
(4) Soud uvedomi statniho zastupce o zahajeni rizeni podle odstavce 1 pism. e) ag).
§ 35a
(1) Zvlastni pravni predpis 55a) stanovi, ve kterych pripadech a za jakych podminek muze podat navrh na zahajeni rizeni anebo do rizeni vstoupit Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych.
(2) Pokud Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych vstoupi do rizeni podle odstavce 1, je opravnen ke vsem ukonum, ktere muze vykonat ucastnik rizeni, pokud nejde o ukony, ktere muze vykonat jen ucastnik pravniho
vztahu.
Hlava ctvrta Ukony soudu a ucastniku Ukony soudu
§ 36
(1) V rizeni pred soudem jedna a rozhoduje senat nebo jediny soudce (samosoudce). Vsichni clenove senatu jsou si pri rozhodovani rovni.
(2) Rozvrh prace urci, ktery senat nebo ktery jediny soudce (samosoudce) vec projedna a rozhodne.
§ 36a
(1) V rizeni pred okresnim soudem jedna a rozhoduje senat:
a) ve vecech pracovnich,
b) vdalsich vecech, o nichz to stanovi zakon.
(2) Vostatnich vecech jedna a rozhoduje v rizeni pred okresnim soudem samosoudce.
(3) V rizeni pred krajskym soudem jako soudem prveho stupne jedna a rozhoduje samosoudce; v odvolacim rizeni jedna a rozhoduje senat.
§ 36b
Vrchni soudy jednaji a rozhoduji v senatech.
§ 36c
Nejvyssi soud jedna a rozhoduje v senatech.
§ 36d
(1) Nestanovi-li zakon jinak, predseda senatu muze ve vecech prislusejicich senatu provadet jen takove ukony, jimiz se nerozhoduje ve veci.
(2) V pripadech, kdy podle zakona jedna a rozhoduje samosoudce, prisluseji mu jak prava a povinnosti predsedy senatu, tak i prava, ktera jsou jinak vyhrazena pouze senatu.
§ 37
(1) Senat rozhoduje po porade; krome clenu senatu a zapisovatele nesmi byt nikdo jiny porade pritomen.
(2) K rozhodnuti je treba vetsiny hlasu, pricemz hlasovat jsou povinni vsichni clenove senatu. Hlasovani ridi predseda senatu. Prisedici hlasuji pred soudci a mladsi soudci (prisedici) pred starsimi, predseda senatu hlasuje posledni.
§ 38
(1) Soud poveri notare, aby jako soudni komisar za odmenu provedl ukony v rizeni o dedictvi.
(2) Z ukonu podle odstavce 1 jsou vynaty zadosti o poskytnuti pravni pomoci v cizine a soudni rozhodnuti, ledaze jde o usneseni, kterymi se upravuje vedeni rizeni.
(3) Ukony notare, ktere provedl jako soudni komisar, se povazuji za ukony soudu.
(4) Povereni neni soudnim rozhodnutim.
§ 38a
Zvlastni zakon stanovi, ve kterych jednoduchych vecech mohou samostatne rozhodovat a ve kterych dalsich vecech mohou samostatne provadet jednotlive ukony vyssi soudni urednici. Tento zvlastni zakon stanovi tez kvalifikacni a dalsi predpoklady pro vykon funkce vyssiho soudniho urednika.
§ 38b
Asistent soudce Nejvyssiho soudu
Asistent soudce Nejvyssiho soudu cini jednotlive ukony obcanskeho soudniho rizeni z povereni soudce Nejvyssiho soudu.
§ 39
(1) Ukony, ktere by prislusny soud mohl provest jen s obtizemi nebo se zvysenymi, neucelnymi naklady anebo ktere v jeho obvodu provest nelze, provede na dozadani jiny soud. Dozadanym soudem je okresni soud.
(2) Nemuze-li dozadany soud provest ukon ve svem obvodu, postoupi dozadani soudu, v jehoz obvodu je mozno ukon provest, je-li mu tento soud znam; jinak dozadani vrati.
(3) Ukony dozadaneho soudu provadi samosoudce.
§ 40
(1) O ukonech, pri nichz soud jedna s ucastniky nebo provadi dokazovani anebo vyhlasuje rozhodnuti, se sepisuje protokol. V protokolu se zejmena oznaci projednavana vec, uvedou se pritomni, vylici se prubeh dokazovani a uvede se obsah prednesu, pouceni poskytnuta ucastnikum, vyroky rozhodnuti a vyjadreni ucastniku o tom, zda se vzdavaji odvolani proti vyhlasenemu rozhodnuti; nahrazuje-li protokol podani, musi mit tez jeho nalezitosti.
(2) Protokol podepisuje predseda senatu a zapisovatel; nemuze-li predseda senatu protokol podepsat, podepise jej za neho jiny clen senatu nebo jiny soudce, ktereho urcil predseda soudu. Byl-li uzavren smir, dohoda o vychove a vyzive nezletileho ditete, dohoda o styku s nezletilym ditetem, dohoda o vyporadani dedictvi, dohoda o prenechani predluzeneho dedictvi k uhrade dluhu nebo doslo-li k uznani naroku (§ 153a odst. 1), podepisuji protokol take ucastnici smiru, rodice, ucastnici dohody o styku s nezletilym ditetem, ucastnici dohod v dedickem rizeni nebo zalovany; nemohou-li cist a psat nebo z jinych duvodu protokol podepsat, uvede predseda senatu do protokolu krome duvodu tez, ze ukon odpovida jejich vuli, a prislusny zaznam podepise. Protokol o hlasovani podepisuji vsichni clenove senatu a zapisovatel.
(3) Predseda senatu opravi v protokolu chyby v psani a jine zrejme nespravnosti. Predseda senatu take rozhoduje o navrzich na doplneni protokolu a o namitkach proti jeho zneni.
§ 40a
(1) Jsou-li v rizeni projednavany utajovane informace, je predseda senatu povinen prisedici, ucastniky, osoby opravnene za ne jednat (§ 21 az 21b), zastupce ucastniku, znalce, tlumocniky, osoby uvedene v § 116 odst. 3 a dalsi osoby, ktere se podle zakona musi zucastnit rizeni, predem podle zvlastniho pravniho predpisu poucit 5 6a). Pisemny zaznam o tomto pouceni zalozi predseda senatu do spisu a jeho kopii zasle nejpozdeji do 30 dnu ode dne pouceni Narodnimu bezpecnostnimu uradu.
_ (2^Poucen^podleodstavce1nen^potrebneutechosob^ktereseprokaz^platny^_osvedcenimfyzickeosobypro
ASPI LC156 ” “” ” “” “Strana 8_ ” ” ” 15.05.2006 ” 16:3_9:31 prislusny stupen utajeni utajovanych informaci a poucenim, vydanymi podle zvlastniho pravniho predpisu 56a) .
Ukony ucastniku
§ 41
(1) Ucastnici mohou provadet sve ukony jakoukoli formou, pokud zakon pro nektere ukony nepredepisuje urcitou formu.
(2) Kazdy ukon posuzuje soud podle jeho obsahu, i kdyz je ukon nespravne oznacen.
(3) Hmotnepravni ukon ucastnika ucineny vuci soudu je ucinny take vuci ostatnim ucastnikum, avsak teprve od okamziku, kdy se o nem v rizeni dozvedeli.
§ 41a
(1) Nestanovi-li zakon jinak, muze ucastnik ucinit ukon jen vyslovne.
(2) K ukonu ucastnika, ktery je vazan na splneni podminky, se neprihlizi.
(3) K ukonu ucastnika, ktery neni za rizeni pripustny, se neprihlizi.
(4) Ukon muze byt odvolan, jen jestlize jeho odvolani dojde soudu nejpozdeji soucasne s timto ukonem.
§ 41b
Dokud nebyl uzavreny smir, dohoda o vychove a vyzive nezletileho ditete, dohoda o styku s nezletilym ditetem, dohoda o vyporadani dedictvi, dohoda o prenechani predluzeneho dedictvi k uhrade dluhu nebo uznani naroku (§ 153a odst. 1), k nimz doslo do protokolu, podepsan take ucastniky smiru, rodici, ucastniky dohody o styku s nezletilym ditetem, ucastniky dohod v dedickem rizeni nebo zalovanym, soud k temto ukonum neprihlizi.
§ 42
(1) Podani je mozno ucinit pisemne, ustne do protokolu, v elektronicke podobe, telegraficky nebo telefaxem. Ustne do protokolu je mozno podani ucinit, jde-li o navrh na zahajeni rizeni o povoleni uzavrit manzelstvi, o urceni a popreni rodicovstvi, o urceni, zda je treba souhlasu rodicu ditete k jeho osvojeni, o osvojeni a rizeni, ktere lze zahajit i bez navrhu, a navrhy na vykon rozhodnuti v techto rizenich vydanych.
(2) Kazdy okresni soud je povinen sepsat podani do protokolu a postoupit je bez prutahu prislusnemu soudu. Takove podani ma tytez ucinky, jakoby se stalo primo u prislusneho soudu.
(3) Podani obsahujici navrh ve veci same ucinene telegraficky je treba pisemne doplnit nejpozdeji do tri dnu, je-li pisemne podani ucineno telefaxem nebo v elektronicke podobe, je treba v teze lhute jej doplnit predlozenim jeho originalu, pripadne pisemnym podanim shodneho zneni. K temto podanim, pokud nebyla ve stanovene lhute doplnena, soud neprihlizi. Stanovi-li to predseda senatu, je ucastnik povinen soudu predlozit original (pisemne podani shodneho zneni) i jinych podani ucinenych telefaxem.
(4) Pokud zakon pro podani urciteho druhu nevyzaduje dalsi nalezitosti, musi byt z podani patrno, kteremu soudu je urceno, kdo je cini, ktere veci se tyka a co sleduje, a musi byt podepsano a datovano. Je-li ucastnik zastoupen advokatem, muze byt podpis advokata nahrazen otiskem podpisoveho razitka, jehoz vzor byl ulozen u soudu, kteremu je podani urceno. Podani je treba predlozit s potrebnym poctem stejnopisu a s prilohami, tak, aby jeden stejnopis zustal u soudu a aby kazdy ucastnik dostal jeden stejnopis, jestlize je to treba.
§ 43
(1) Predseda senatu usnesenim vyzve ucastnika, aby bylo opraveno nebo doplneno podani, ktere neobsahuje vsechny stanovene nalezitosti nebo ktere je nesrozumitelne nebo neurcite. K oprave nebo doplneni podani urci lhutu a ucastnika pouci, jakje treba opravu nebo doplneni provest.
(2) Neni-li pres vyzvu predsedy senatu podani radne opraveno nebo doplneno a v rizeni nelze pro tento nedostatek pokracovat, soud usnesenim podani, kterym se zahajuje rizeni, odmitne. K ostatnim podanim soud neprihlizi, dokud nebudou radne opravena nebo doplnena. O techto nasledcich musi byt ucastnik poucen.
§ 44
Ucastnici a jejich zastupci maji pravo nahlizet do soudniho spisu, s vyjimkou protokolu o hlasovani, a cinit si z neho vypisy a opisy.
Kazdemu, kdo na tom ma pravni zajem nebo kdo pro to ma vazne duvody, predseda senatu na zadost povoli, aby nahledl do spisu a aby si z neho ucinil vypisy nebo opisy, ledaze jde o spis, o nemz pravni predpisy stanovi, ze jeho obsah musi zustat utajen.
Pri povolovani nahlizet do spisu je nutno ucinit takove opatreni, aby byla zachovana tajnost utajovanych informaci chranenych zvlastnim zakonem. 56)
Dorucovani
§ 45
(1) Pisemnost dorucuje soud pri jednani nebo jinem soudnim ukonu.
(2) Nedoslo-li k doruceni pisemnosti podle odstavce 1, predseda senatu naridi, aby byla dorucena prostrednictvim dorucujiciho organu (§ 4 5a) nebo prostrednictvim verejne datove site (§45f).
§ 45a Dorucujici organy
(1) Dorucujicimi organy jsou soudni dorucovatele, organy justicni straze, soudni exekutori, provozovatele postovnich sluzeb, organy Policie Ceske republiky, organy Vezenske sluzby Ceske republiky, zarizeni pro vykon ustavni nebo ochranne vychovy, uzemni vojenske spravy, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti (dale jen “ministerstvo”).
(2) Prostrednictvim soudnich exekutoru lze dorucovat pisemnost jen za podminek stanovenych zvlastnim pravnim predpisem. 58a)
(3) Prostrednictvim provozovatelu postovnich sluzeb lze pisemnost dorucovat, jen jestlize podle uzavrene postovni smlouvy 58b) vznikne povinnost provozovatele postovnich sluzeb dodat zasilku obsahujici pisemnost zpusobem, ktery je predepsan pro dorucovani pisemnosti timto zakonem; to neplati, dorucuje-li se pisemnost vlozenim obalky s dorucovanou pisemnosti do adresatovy domovni nebo jine jim uzivane schranky (§49 odst. 3).
(4) Prostrednictvim organu Vezenske sluzby Ceske republiky, zarizeni pro vykon ustavni nebo ochranne vychovy, uzemni vojenske spravy a Ministerstva vnitra lze pisemnost dorucovat jen v pripadech stanovenych timto zakonem.
(5) Prostrednictvim organu Policie Ceske republiky a ministerstva lze pisemnost dorucovat jen v pripadech stanovenych timto zakonem nebo zvlastnimi pravnimi predpisy.
§ 45b
Dorucovani do vlastnich rukou
(1) Do vlastnich rukou se dorucuji pisemnosti, u nichz tak stanovi zakon, a jine pisemnosti, naridi-li to predseda senatu.
(2) Predseda senatu naridi doruceni pisemnosti do vlastnich rukou podle odstavce 1 zejmena tehdy, je-li tu nebezpeci, ze pisemnost bude misto adresatovi odevzdana ucastniku, ktery ma na veci protichudny zajem.
§ 45c
Dorucovani zastupcum ucastniku
(1) Ma-li ucastnik zastupce s procesni plnou moci, naridi predseda senatu doruceni pisemnosti jen tomuto zastupci, nestanovi-li zakonjinak.
(2) Udelil-li ucastnik plnou moc pouze pro urcite ukony, naridi predseda senatu doruceni pisemnosti pouze jeho zastupci, jen jestlize ho k tomu plna moc vyslovne opravnuje, nestanovi-li zakon jinak.
(3) Ma-li se ucastnik dostavit k vyslechu nebo neco jineho v rizeni osobne vykonat, naridi predseda senatu doruceni pisemnosti nejen zastupci uvedenemu v odstavci 1 nebo 2, ale i tomuto ucastniku.
(4) Jedna-li za ucastnika pred soudem jeho zakonny zastupce, naridi predseda senatu doruceni pisemnosti pouze tomuto zastupci. Zastupuje-li vsak ucastnika jeho zakonny zastupce podle § 23, doruci se pisemnost i tomuto ucastniku.
§ 45d
Dorucovani opatrovnikum ucastniku
(1) Byl-li ucastniku ustanoven opatrovnik, naridi predseda senatu doruceni pisemnosti pouze tomuto opatrovnikovi, nestanovi-li zakonjinak.
(2) Usneseni o ustanoveni opatrovnika ucastniku podle § 29, § 187 odst. 1, § 191b odst. 2 a § 192 odst. 1 musi byt doruceno tez tomuto ucastniku. Usneseni o ustanoveni opatrovnika ucastniku neznameho pobytu, ucastniku, jemuz se nepodarilo dorucit na znamou adresu v cizine, a pravnicke osobe, ktera jako ucastnik rizeni nemuze pred soudem vystupovat proto, ze tu neni osoba opravnena za ni jednat nebo ze je sporne, kdo je osobou opravnenou za ni jednat, se vsak dorucuje jen ostatnim ucastnikum rizeni a ustanovenemu opatrovniku a vyvesi se na uredni desce soudu.
(3) Byl-li ucastniku ustanoven opatrovnik proto, ze se nemuze z jinych zdravotnich duvodu nez pro postizeni dusevni poruchou nikoliv jen po prechodnou dobu ucastnit rizeni, nebo ze neni schopen se srozumitelne vyjadrovat, anebo stanovi-li to zakon, naridi predseda senatu doruceni pisemnosti nejen opatrovniku, ale i ucastniku.
§ 45e
Zastupce pro dorucovani pisemnosti
(1) Neni-li mozne ucastniku nebo jeho zastupci dorucovat pisemnosti bez obtizi nebo prutahu, predseda senatu mu usnesenim ulozi, aby si zvolil pro dorucovani pisemnosti zastupce; to neplati, ma-li byt dorucovano do ciziny, a v pripadech uvedenych v § 46a.
(2) Nezvoli-li si ucastnik nebo jeho zastupce ve stanovene lhute zastupce pro dorucovani pisemnosti nebo neni-li mozne ani tomuto zastupci bez obtizi a prutahu dorucovat, dorucuji se jim pisemnosti ulozenim. Ucastnik nebo jeho zastupce o tom musi v usneseni vydanem podle odstavce 1 byt pouceni.
§ 45f
Dorucovani prostrednictvimverejne datove site
(1) Prostrednictvim verejne datove site muze soud pisemnost dorucit, jen jestlize adresat soudu sdelil svou elektronickou adresu, jestlize soud o doruceni pisemnosti timto zpusobem pozadal nebo s nim vyslovil souhlas a jestlize uvedl akreditovaneho poskytovatele certifikacnich sluzeb, ktery vydal jeho kvalifikovany certifikat a vede jeho evidenci, nebo predlozil svuj platny kvalifikovany certifikat.
(2) Pri dorucovani pisemnosti podle odstavce 1 soud adresata vyzve, aby doruceni potvrdil soudu do 3 dnu od odeslani pisemnosti datovou zpravou opatrenou jeho zarucenym elektronickym podpisem.
(3) Doruceni prostrednictvim verejne datove site je neucinne, jestlize se pisemnost zaslana na elektronickou adresu vratila soudu jako nedorucitelna nebo jestlize adresat do 3 dnu od odeslani pisemnosti nepotvrdil soudu jeji prijeti datovou zpravou podle odstavce 2.
(4) Ucinne doruceni pisemnosti prostrednictvim verejne datove site se povazuje i za doruceni do vlastnich rukou adresata.
§ 46
Dorucovani fyzickym osobam
(1) Pisemnost urcenou fyzicke osobe soud preda dorucujicimu organu k doruceni na adresu jejiho bytu, jejiho mista podnikani, jejiho pracoviste nebo mista, kde se zdrzuje. Jestlize o to fyzicka osoba pozada, soud preda pisemnost k doruceni na adresu jineho mista v Ceske republice, kterou mu sdelila; to neplati, nemuze-li ji byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Dorucujici organ muze pisemnost fyzicke osobe dorucit nejen na adrese uvedene v odstavci 1, ale vsude, kde bude zastizena.
(3) Nebyla-li fyzicka osoba zastizena na adrese uvedene v odstavci 1 a pisemnost ji nebyla dorucena ani na jinem miste, dorucujici organ pisemnost, ktera ji ma byt dorucena do vlastnich rukou, ulozi. Jinou pisemnost
dorucujici organ doruci vhodne fyzicke osobe bydlici, pusobici nebo zamestnane na temze miste nebo v jeho okoli, ktera adresata zna a souhlasi s tim, ze mu pisemnost odevzda; neni-li mozno ani takto dorucit, pisemnost ulozi. Bez predchoziho pokusu o doruceni pisemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze pisemnost ulozit, jestlize o to fyzicka osoba predem pisemne pozada dorucujici organ a jestlize podpis na zadosti byl uredne overen.
(4) Je-li pisemnost dorucena podle odstavce 3 vety druhe ucastniku, ktery ma na veci protichudny zajem, je doruceni neucinne.
(5) Byla-li pisemnost dorucovana v miste, ktere neni vedeno podle zvlastniho pravniho predpisu 58c) jako misto pobytu fyzicke osoby, je ulozeni pisemnosti, kterou si adresat nevyzvedl do 3 dnu, nebo, jde-li o pisemnost, ktera ma byt dorucena do vlastnich rukou, do 10 dnu od ulozeni, neucinne, ledaze fyzicka osoba pozadala o dorucovani na adresu tohoto mista nebo je jinak oznacila soudu jako misto, kde bydli nebo se zdrzuje, podnika anebo pracuje, popripade jako jine misto, kam ji maji nebo mohou byt dorucovany pisemnosti, nebo ledaze se prokaze, ze se na tomto miste zdrzovala v den, kdy nebyla zastizena, popripade kdykoli v dobe do 3 dnu, nebo, jde-li o pisemnost, ktera ji ma byt dorucena do vlastnich rukou, v dobe do 10 dnu od ulozeni.
(6) Byla-li pisemnost dorucovana na adrese, ktera je vedena podle zvlastniho pravniho predpisu58c) jako misto pobytu fyzicke osoby, nebo na adrese, kterou fyzicka osoba sdelila soudu a pozadala o dorucovani na ni (odstavec 1), anebo na adrese, kterou fyzicka osoba jinak oznacila soudu jako misto, kde bydli nebo se zdrzuje, podnika anebo pracuje, popripade jako misto, kam ji maji nebo mohou byt dorucovany pisemnosti, je ulozeni pisemnosti, kterou si adresat nevyzvedl do 3 dnu, nebo, jde-li o pisemnost, ktera ma byt dorucena do vlastnich rukou, do 10 dnu od ulozeni, neucinne, jestlize fyzicka osoba soudu prokaze, ze se v miste dorucovani nezdrzovala v den, kdy nebyla zastizena, a v dobe do 3 dnu, nebo, jde-li o pisemnost, ktera ma byt dorucena do vlastnich rukou, v dobe do 10 dnu od ulozeni.
(7) Ustanoveni odstavcu 5 a 6 plati obdobne, byla-li pisemnost dorucena vhodne fyzicke osobe bydlici, pusobici nebo zamestnane na temze miste nebo v jeho okoli, ktera adresata zna a souhlasila s tim, ze mu pisemnost odevzda, nebo byla-li pisemnost na zadost fyzicke osoby ulozena bez predchoziho pokusu o doruceni na adresu uvedenou v odstavci 1.
§ 46a
Zvlastni pripady dorucovani fyzickym osobam
(1) Pisemnost urcena fyzicke osobe ve vykonu trestu odneti svobody nebo ve vazbe se preda k doruceni na adresu veznice, v niz vykonava trest nebo vazbu. Pisemnost se ji dorucuje prostrednictvim soudniho dorucovatele, provozovatele postovnich sluzeb nebo organu justicni straze. Umoznuje-li to povaha dorucovane pisemnosti, lze ji dorucovat tez prostrednictvim prislusneho organu Vezenske sluzby Ceske republiky. Stanovi-li to zvlastni pravni predpisy, lze ji pisemnost dorucit i prostrednictvim organu Policie Ceske republiky.
(2) Pisemnost urcena fyzicke osobe, ktera je umistena v zarizeni pro vykon ustavni nebo ochranne vychovy, se preda k doruceni na adresu prislusneho zarizeni. Umoznuje-li to povaha dorucovane pisemnosti, lze ji dorucit take prostrednictvim prislusneho zarizeni.
(3) Pisemnost urcena tomu, kdo poziva diplomaticke vysady a imunity, nebo tomu, kdo je v jeho byte, anebo komu ma byt pisemnost dorucena v budove nebo mistnosti chranene diplomatickou imunitou, se preda k doruceni ministerstvu.
(4) Neni-li mozne vojaku v cinne sluzbe dorucit pisemnost jinak, doruci se mu prostrednictvim prislusne uzemni vojenske spravy.
(5) Neni-li mozne policistovi dorucit pisemnost jinak, doruci se mu prostrednictvim Ministerstva vnitra.
(6) Nebyla-li pri dorucovani podle odstavcu 1, 2, 4 a 5 fyzicka osoba v miste dorucovani a ani jinde zastizena a nebylo-li proto mozne ji pisemnost dorucit, § 46 odst. 3 se nepouzije a dorucujici organ vrati pisemnost se zpravou o tom soudu.
(7) Pri dorucovani osobam uvedenym v odstavcich 1 az 5 se § 46 pouzije, jen neni-li v§ 46a uvedeno jinak.
§ 47
Dorucovani pravnickym osobam
Pisemnost urcenou pravnicke osobe soud preda dorucujicimu organu k doruceni na adresu jejiho sidla zapsanou do obchodniho nebo jineho verejneho rejstriku nebo na adresu, kde skutecne sidli. 59) Jestlize pravnicka osoba o to pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou mu sdelila; to neplati, nemuze-li ji byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
Za pravnickou osobu mohou dorucovanou pisemnost prijmout organy a osoby uvedene v§ 21, jeji zamestnanci (clenove), kteri tim byli povereni, nebo jine fyzicke osoby, ktere k tomu pravnicka osoba zmocnila.
Nebyl-li na adrese uvedene v odstavci 1 zastizen nikdo, kdo by byl opravnen podle odstavce 2 za pravnickou osobu pisemnost prijmout, dorucujici organ pisemnost ulozi. Bez predchoziho pokusu o doruceni pisemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze pisemnost ulozit, jestlize o to pravnicka osoba predem pisemne pozada dorucujici organ a jestlize podpis na zadosti byl uredne overen.
Byla-li pisemnost dorucovana na adrese sidla zapsane v obchodnim nebo jinem verejnem rejstriku, je ulozeni pisemnosti, kterou si pravnicka osoba nevyzvedla do 3 dnu, nebo, jde-li o pisemnost, ktera ma byt dorucena do vlastnich rukou, do 10 dnu od ulozeni, neucinne, jestlize pravnicka osoba soudu prokaze, zevden, kdy nebyl zastizen nikdo, kdo by byl opravnen podle odstavce 2 za ni pisemnost prijmout, a v dobe do 3 dnu, nebo, jde-li o pisemnost, ktera ma byt dorucena do vlastnich rukou, v dobe do 10 dnu od ulozeni, ve skutecnosti sidlila jinde a ze bez zbytecneho odkladu pozadala o zmenu zapisu jejiho sidla v obchodnim nebo jinem verejnem rejstriku.
Byla-li pisemnost dorucovana na adresu skutecneho sidla, je ulozeni pisemnosti, kterou si pravnicka osoba nevyzvedla do 3 dnu, nebo, jde-li o pisemnost, ktera ma byt dorucena do vlastnich rukou, do 10 dnu od ulozeni, neucinne, jestlize pravnicka osoba soudu prokaze, ze v den, kdy nebyl zastizen nikdo, kdo by byl opravnen podle odstavce 2 za ni pisemnost prijmout, a v dobe do 3 dnu, nebo, jde-li o pisemnost, ktera ma byt dorucena do vlastnich rukou, v dobe do 10 dnu od ulozeni, ve skutecnosti sidlila jinde.
Ustanoveni odstavcu 4 a 5 plati obdobne, byla-li pisemnost na zadost pravnicke osoby ulozena bez predchoziho pokusu o doruceni na adresu uvedenou v odstavci 1.
§ 47a zrusen
§ 48
Dorucovani advokatum
(1) Pisemnost urcenou advokatu soud preda dorucujicimu organu k doruceni na adresu jeho sidla. 60) Jestlize advokat o to pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou sdelil soudu; to neplati, nemuze-li mu byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Pisemnost urcenou advokatu za nej mohou prijmout take jeho advokatni koncipienti, jini jeho zamestnanci, jakoz i jine fyzicke osoby, ktere k tomu advokat zmocnil. Vykonava-li advokacii spolecne s jinymi advokaty, mohou za nej tuto pisemnost prijmout tez tito advokati, jejich advokatni koncipienti nebo jini jejich zamestnanci. Jestlize advokat vykonava advokacii jako spolecnik obchodni spolecnosti, mohou za nej tuto pisemnost prijmout rovnez ostatni spolecnici teto spolecnosti, advokatni koncipienti nebo jini jeji zamestnanci.
(3) Nebyl-li na adrese uvedene v odstavci 1 zastizen advokat nebo osoba, ktera by byla opravnena podle odstavce 2 za nej pisemnost urcenou advokatu prijmout, dorucujici organ pisemnost ulozi.
§ 48a
Dorucovani notarum
(1) Pisemnost urcenou notari soud preda dorucujicimu organu k doruceni na adresu jeho kancelare. 61) Jestlize notar o to pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou mu sdelil; to neplati, nemuze-li mu byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Pisemnost urcenou notari za nej mohou prijmout take jeho notarsti koncipienti, jeho notarsti kandidati, jini jeho zamestnanci, jakoz i jine fyzicke osoby, ktere k tomu notar zmocnil. Vykonava-li notar cinnost notare spolecne s jinymi notari, mohou za nej tuto pisemnost prijmout tez tito notari, jejich notarsti koncipienti, jejich notarsti kandidati nebo jini jejich zamestnanci.
(3) Ustanoveni § 48 odst. 3 plati obdobne.
(4) Pri dorucovani pisemnosti zastupci notare nebo nahradnikovi notare se postupuje primerene podle odstavcu 1 az 3.
§ 48b
Dorucovani soudnim exekutorum
(1) Pisemnost urcenou soudnimu exekutorovi soud preda dorucujicimu organu k doruceni na adresu jeho kancelare, v niz vykonava exekutorsky urad. 61a) Jestlize o to soudni exekutor pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou mu sdelil; to neplati, nemuze-li mu byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Pisemnost urcenou soudnimu exekutorovi za nej mohou prijmout take jeho exekutorsti koncipienti, jeho exekutorsti kandidati, jini jeho zamestnanci, jakoz i jine fyzicke osoby, ktere k tomu soudni exekutor zmocnil.
(3) Ustanoveni § 48 odst. 3 plati obdobne.
(4) Pri dorucovani pisemnosti zastupci soudniho exekutora se postupuje primerene podle odstavcu 1 az 3.
§ 48c
Dorucovani patentovym zastupcum
(1) Pisemnost urcenou patentovemu zastupci soud preda dorucujicimu organu k doruceni na adresu jeho sidla nebo bydliste, zapsanou u Komory patentovych zastupcu. 61b) Jestlize o to patentovy zastupce pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou mu sdelil; to neplati, nemuze-li mu byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Pisemnost urcenou patentovemu zastupci za nej mohou prijmout take jeho zamestnanci, jakozijine fyzicke osoby, ktere k tomu patentovy zastupce zmocnil. Vykonava-li patentovy zastupce svou cinnost spolecne s jinymi patentovymi zastupci, mohou za nej tuto pisemnost prijmout tez tito patentovi zastupci a jejich zamestnanci.
(3) Ustanoveni § 48 odst. 3 plati obdobne.
§ 4 8d
Dorucovani osobam vykonavajicim pravni poradenstvi podle zvlastnich pravnich predpisu
Pri dorucovani pisemnosti urcene fyzicke osobe, kterou si ucastnik zvolil svym zastupcem (§ 27), ktera je opravnena vykonavat specializovane pravni poradenstvi podle zvlastnich pravnich predpisu a rizeni se tyka oboru cinnosti v nich uvedenych 61c) a ktera neni advokatem, notarem, soudnim exekutorem nebo patentovym zastupcem, prostrednictvim dorucujiciho organu, se postupuje podle § 46.
§ 4 8e Dorucovani statu
(1) Pisemnost urcenou statu soud preda dorucujicimu organu k doruceni prislusne organizacni slozce statu na adresu jejiho sidla. Jestlize prislusna organizacni slozka statu o to pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou mu sdelila; to neplati, nemuze-li ji byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Za prislusnou organizacni slozku statu mohou prijmout dorucovanou pisemnost osoby uvedene v § 21a odst. 2 nebo jeji zamestnanci, kteri tim byli povereni.
(3) Vystupuje-li za stat Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych, postupuje se pri dorucovani pisemnosti urcene statu podle § 48f.
§ 4 8f
Dorucovani Uradu pro zastupovani statu ve vecech majetkovych
(1) Pisemnost urcenou Uradu pro zastupovani statu ve vecech majetkovych soud preda dorucujicimu organu k
doruceni na adresu jeho prislusneho uzemniho pracoviste. 61d) Jestlize Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych o to pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou mu sdelil; to neplati, nemuze-li mu byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Za Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych muze prijmout dorucovanou pisemnost zamestnanec, ktery byl poveren rizenim prislusneho uzemniho pracoviste, povereni zamestnanci uvedeni v§ 21c odst. 1 nebo jini jeho zamestnanci, kteri tim byli v ramci prislusneho uzemniho pracoviste povereni.
§ 4 8g
Dorucovani spravnim uradum
(1) Pisemnost urcenou spravnimu uradu soud preda k doruceni na adresu jeho sidla. Jestlize spravni urad o to pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou mu sdelil; to neplati, nemuze-li mu byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Za spravni urad mohou dorucovanou pisemnost prijmout ti, kdo jsou opravneni za spravni urad jednat, nebo jeho zamestnanci, kteri tim byli povereni.
§ 4 8h Dorucovani obcim
(1) Pisemnost urcenou obci soud preda dorucujicimu organu k doruceni na adresu sidla jejiho obecniho uradu. Jestlize o to obec pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou mu sdelila; to neplati, nemuze-li ji byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Za obec mohou prijmout dorucovanou pisemnost osoby opravnene podle § 21b odst. 1 za ni jednat, jeji zamestnanci, kteri tim byli povereni, a osoby, ktere k tomu starosta obce zmocnil.
(3) Nebyl-li na adrese uvedene v odstavci 1 zastizen nikdo, kdo by byl opravnen podle odstavce 2 za obec pisemnost prijmout, dorucujici organ pisemnost ulozi.
§ 4 8i
Dorucovani vyssim uzemnim samospravnym celkum
(1) Pisemnost urcenou vyssimu uzemnimu samospravnemu celku soud preda dorucujicimu organu k doruceni na adresu sidla jeho krajskeho uradu nebo Magistratu hlavniho mesta Prahy. Jestlize o to vyssi uzemni samospravny celek pozada, soud preda pisemnost k doruceni na jinou adresu v Ceske republice, kterou mu sdelil; to neplati, nemuze-li mu byt pisemnost v oznacenem miste dorucena zpusobem predepsanym timto zakonem.
(2) Za vyssi uzemni samospravny celek mohou prijmout dorucovanou pisemnost osoby opravnene podle § 21b odst. 1 za nej jednat a jeho zamestnanci, kteri tim byli povereni.
(3) Nebyl-li na adrese uvedene v odstavci 1 zastizen nikdo, kdo by byl opravnen podle odstavce 2 za vyssi uzemni samospravny celek pisemnost prijmout, dorucujici organ pisemnost ulozi.
Postup pri dorucovani
§49
(1) Naridi-li predseda senatu doruceni prostrednictvim dorucujiciho organu (§ 45a), preda se mu pisemnost k doruceni v zalepene obalce. Pri dorucovani rozsudku nebo usneseni ve veci same muze byt do obalky vlozena jen jedina pisemnost, ledaze je spolu s rozhodnutim dorucovana zaloba nebo jiny navrh na zahajeni rizeni.
(2) Je-li v rizeni potrebne, aby bylo prokazano doruceni pisemnosti adresatu, odevzda se obalka s dorucovanou pisemnosti dorucujicimu organu s tim, aby jeji doruceni vyznacil na dorucence (§ 50f); muze-li byt pisemnost ulozena, pripoji se tez vyzva podle § 50c odst. 2 pro pripad, ze adresat nebo osoba opravnena podle tohoto zakona za nej pisemnost prijmout (dale jen “prijemce”) nebudou zastizeni.
(3) Pisemnost, u niz neni potrebne, aby bylo prokazano jeji doruceni adresatu, lze dorucit tez vlozenim obalky s dorucovanou pisemnosti do adresatovy domovni nebo jine jim uzivane schranky.
(4) Kazdy, komu je pisemnost dorucovana nebo kdo pisemnost za adresata prijima, je povinen na vyzvu dorucujiciho organu prokazat svou totoznost.
§ 50
Odepre-li adresat prijmout dorucovanou pisemnost, povazuje se pisemnost za dorucenou dnem, kdy prijeti pisemnosti bylo odepreno; o tomto nasledku musi byt adresat poucen. Totez plati, odepre-li pisemnost prijmout osoba, ktera je k tomu podle tohoto zakona za adresata opravnena.
Odmitne-li prijemce na vyzvu prokazat svou totoznost nebo poskytnout jinou soucinnost nezbytnou k radnemu doruceni pisemnosti, povazuje se pisemnost za dorucenou dnem, kdy soucinnost byla odmitnuta. O tomto nasledku musi byt prijemce poucen.
Pouceni podle odstavcu 1 a 2 se poskytne ustne pri dorucovani nebo pisemne; pisemne pouceni se preda prijemci. Neni-li mozne pisemne pouceni podle odstavce 2 prijemci predat, lze je zanechat v adresatove domovni nebo jine jim uzivane schrance nebo na jinem vhodnem miste .
nadpis vypusten
§ 50a nadpis vypusten
(1) Zjisti-li dorucujici organ, ze adresat zemrel nebo ze se odstehoval anebo ze neni v miste dorucovani znam,
nepouzije ustanoveni § 46 odst. 3, § 47 odst. 3, § 48 odst. 3, § 48a odst. 3, § 48b odst. 3, § 48c odst. 3, § 48h odst. 3 a § 48i odst. 3a pisemnost vrati se zpravou o tom soudu, ktery mu ji predal k doruceni.
(2) Ustanoveni odstavce 1 neplati, ma-li byt podle pokynu soudu pisemnost pravnicke osobe dorucovana na adresu jejiho sidla zapsanou do obchodniho nebo jineho verejneho rejstriku nebo na adresu, kde skutecne sidli, advokatu dorucovana na adresu jeho sidla, notari dorucovana na adresu jeho kancelare, soudnimu exekutorovi dorucovana na adresu jeho kancelare, v niz vykonava exekutorsky urad, nebo patentovemu zastupci dorucovana na adresu jeho sidla nebo bydliste, zapsanou u Komory patentovych zastupcu, ulozena, prestoze se odstehovali nebo nejsou v miste dorucovani znami.
(3) Zjisti-li provozovatel postovnich sluzeb, ze doruceni pisemnosti v miste dorucovani by bylo pro nej
spojeno s neumernymi obtizemi, vrati ji jako nedorucitelnou soudu, ktery mu ji predal k doruceni; doruceni pisemnosti na teto adrese prostrednictvim jinych dorucujicich organu tim neni dotceno.
§ 50b
(1) Dorucovana pisemnost, kterou dorucujici organ ulozil, se povazuje za ulozenou dnem, v nemz se bezvysledne pokusil pisemnost adresatu dorucit, nebot v miste dorucovani nebo, jde-li o dorucovani fyzicke osobe, ani jinde nezastihl prijemce, nebo dnem, v nemz od pokusu o doruceni pisemnosti upustil, protoze ho adresat pisemne pozadal, aby pisemnost ulozil bez predchoziho pokusu o jeji doruceni (§46 odst. 3 a § 47 odst. 3). Byla-li vsak dorucovana prostrednictvim provozovatele postovnich sluzeb, plati za den ulozeni pisemnosti den, kterym je pripravena v miste ulozeni pro adresata k vyzvednuti.
(2) Pisemnost se uklada
a) uokresniho soudu, v jehoz obvodu je misto doruceni, nebo u soudu, ktery ma sidlo v miste doruceni, jestlize se dorucuje prostrednictvim soudniho dorucovatele, organu justicni straze, soudniho exekutora nebo Policie Ceske republiky nebo jestlize se dorucuje prostrednictvim provozovatele postovnich sluzeb a v miste dorucovani nebylo mozne zanechat vyzvu podle § 50c odst. 2,
b) u soudu, jehoz pisemnost se dorucuje, jestlize se pisemnost uklada podle § 45e odst. 2,
c) v provozovne provozovatele postovnich sluzeb, jestlize se pisemnost dorucuje prostrednictvim provozovatele postovnich sluzeb a jestlize se pisemnost neuklada u soudu podle pismena a).
(3) V provozovne provozovatele postovnich sluzeb, uokresniho soudu, v jehoz obvodu je misto doruceni, nebo u soudu, ktery ma sidlo v miste doruceni, se pisemnost ulozi po dobu 15 dnu ode dne ulozeni. Po uplynuti teto lhuty se ulozi u soudu, ktery ji predal k doruceni.
§ 50c
(1) Byla-li pisemnost ulozena, zanecha se v miste dorucovani adresatu vyzva, aby si pisemnost vyzvedl; to neplati, jestlize v miste dorucovani nebylo mozne zanechat vyzvu v adresatove domovni nebo jine jim uzivane schrance a ani na jinem vhodnem miste .
(2) Ve vyzve podle odstavce 1 se uvede, kdo je adresatem a ktery soud dorucovanou pisemnost predal k doruceni; neni-li vylouceno nahradni doruceni pisemnosti, musi v ni byt tez obsazeno pouceni o nasledcich, jestlize pisemnost nebude vyzvednuta (odstavec 4). Dorucujici organ ve vyzve uvede, u koho, kde a v ktery den byla pisemnost ulozena a do kdy a v jake dobe si prijemce muze pisemnost vyzvednout.
(3) Ulozenou pisemnost si muze vyzvednout jen prijemce; § 49 odst. 4 zde plati obdobne.
(4) Nebude-li ulozena pisemnost vyzvednuta do 3 dnu nebo, jde-li o pisemnost, ktera ma byt dorucena do vlastnich rukou, do 10 dnu od ulozeni, povazuje se posledni den lhuty za den doruceni, i kdyz se adresat o ulozeni nedozvedel; to neplati, je-li nahradni doruceni pisemnosti vylouceno (§ 50d odst. 1) nebo bylo-li ulozeni pisemnosti neucinne.
(5) Pisemnost, ktera byla ulozena u soudu podle § 45e odst. 2, se povazuje za dorucenou dnem ulozeni.
§ 50d
(1) Nahradni doruceni je vylouceno u pisemnosti, u nichz to stanovi zakon, jakoz i u pisemnosti, ktere se podle zakona dorucuji do vlastnich rukou (§ 45b odst. 1), u nichz to naridil predseda senatu.
(2) Byla-li ulozena pisemnost, u niz je vylouceno nahradni doruceni, lzeji vyzvednout nejpozdeji do 15 dnu od ulozeni.
Prukaz doruceni
§ 50e
(1) Dorucuje-li soud pisemnost pri jednani nebo pri jinem soudnim ukonu, uvede to v protokolu o jednani nebo v protokolu, ktery byl sepsan o jinem soudnim ukonu. V protokolu se krome ostatnich nalezitosti (§ 40) uvede, jaka pisemnost byla dorucena. Protokol podepise take ten, kdo doruceni provedl, a prijemce.
(2) Dorucuje-li soud pisemnost pri ukonu, o nemz se nesepisuje protokol, nebo prostrednictvim dorucujiciho organu, vyznaci se doruceni pisemnosti na dorucence (§ 50f).
(3) Byla-li pisemnost dorucovana prostrednictvim verejne datove site, je doruceni prokazano datovou zpravou adresata, opatrenou jeho zarucenym elektronickym podpisem, kterou potvrdil prijeti pisemnosti.
§ 50f Dorucenka
(1) Dorucenka musi obsahovat oznaceni
a) soudu, ktery pisemnost predal k doruceni,
b) dorucovane pisemnosti, ktera byla vlozena do obalky,
c) adresata a adresy, na niz ma byt obalka s pisemnosti dorucena,
d) dorucujiciho organu.
(2) Byla-li pisemnost dorucena prijemci, musi dorucenka krome nalezitosti uvedenych v odstavci 1 obsahovat
a) prohlaseni dorucujiciho organu o tom, v ktery den byla obalka s pisemnosti odevzdana prijemci, popripade o hodine a minute doruceni, ma-li byt vyznacen podle pozadavku soudu, ktery pisemnost predal k doruceni, okamzik doruceni pisemnosti,
b) jmeno a prijmeni dorucovatele a jeho podpis, kterym potvrdil, ze obalku s pisemnosti odevzdal prijemci,
c) jmeno a prijmeni prijemce, udaj o jeho vztahu k adresatu, jestlize pisemnost prijal za adresata, a jeho podpis, kterym potvrdil prijeti obalky s pisemnosti.
(3) Byla-li pisemnost ulozena, musi dorucenka krome nalezitosti uvedenych v odstavci 1 obsahovat
a) prohlaseni dorucujiciho organu o tom, v ktery den byla obalka s pisemnosti ulozena,
b) jmeno a prijmeni dorucovatele a jeho podpis, kterym potvrdil ulozeni pisemnosti,
c) udaj o tom, zda byla adresatu zanechana vyzva, aby si pisemnost vyzvedl, popripade proc k vyzve nedoslo.
(4) Vyzvedne-li prijemce ulozenou pisemnost, musi dorucenka obsahovat krome nalezitosti uvedenych v odstavci 3 take
a) prohlaseni dorucujiciho organu o tom, v ktery den byla obalka s pisemnosti vyzvednuta, popripade o hodine a minute tohoto doruceni, ma-li byt vyznacen podle pozadavku soudu, ktery pisemnost predal k doruceni, okamzik dorucenipisemnosti,
b) jmeno a prijmeni dorucovatele a jeho podpis, kterym potvrdil, ze obalku s pisemnosti dorucil prijemci,
c) jmeno a prijmeni prijemce, udaj o jeho vztahu k adresatu, jestlize pisemnost prijal za adresata, a jeho podpis, kterym potvrdil doruceni obalky s pisemnosti.
(5) Odeprel-li prijemce pisemnost prijmout (§ 50 odst. 1), musi dorucenka krome nalezitosti uvedenych v odstavci 1 obsahovat
a) prohlaseni dorucujiciho organu o tom, v ktery den bylo prijeti obalky s pisemnosti odepreno, popripade o hodine a minute tohoto odepreni, ma-li byt vyznacen podle pozadavku soudu, ktery pisemnost predal k doruceni, okamzik doruceni pisemnosti,
b) jmeno a prijmeni dorucovatele a jeho podpis, kterym potvrdil, ze obalku s pisemnosti prijemce odeprel prijmout,
c) jmeno a prijmeni prijemce, ktery prijeti obalky s pisemnosti odeprel,
d) udaj o tom, zda bylo poskytnuto pouceni o nasledcich odepreni prijeti pisemnosti, a zda, popripade cim bylo odepreni prijeti pisemnosti oduvodneno.
(6) Neposkytl-li prijemce soucinnost nezbytnou k radnemu doruceni pisemnosti (§ 50 odst. 2), musi dorucenka krome nalezitosti uvedenych v odstavci 1 obsahovat
a) prohlaseni dorucujiciho organu o tom, v ktery den nebyla poskytnuta soucinnost nezbytna k radnemu doruceni pisemnosti, popripade o hodine a minute tohoto neposkytnuti soucinnosti, ma-li byt vyznacen podle pozadavku soudu, ktery pisemnost predal k doruceni, okamzik doruceni pisemnosti,
b) jmeno a prijmeni dorucovatele a jeho podpis, kterym potvrdil, ze prijemce neposkytnul soucinnost potrebnou k radnemu doruceni pisemnosti,
c) jmeno a prijmeni prijemce, ktery neposkytnul soucinnost potrebnou k radnemu doruceni pisemnosti, jsou-li tyto udaje dorucovateli znamy,
d) udaj o tom, v cem neposkytnuti soucinnosti spocivalo a zda bylo poskytnuto pouceni o nasledcich neposkytnuti soucinnosti, popripade proc toto pouceni nebylo poskytnuto.
(7) Nemuze-li prijemce svym podpisem potvrdit doruceni obalky s pisemnosti, potvrdi doruceni prijemci na dorucence svym podpisem krome dorucovatele rovnez jina vhodna fyzicka osoba.
(8) Byla-li pisemnost ulozena bez predchoziho pokusu o jeji doruceni, musi dorucenka obsahovat prohlaseni dorucujiciho organu o tom, ze pokus o doruceni nebyl vykonan na zaklade zadosti adresata (§ 46 odst. 3, § 47
odst. 3).
(9) Neni-li dokazan opak, povazuji se udaje uvedene na dorucence za pravdive.
§ 50g
Prohlasi-li adresat v pisemnem podani nebo ustne do protokolu, ze mu urcita pisemnost byla dorucena a v ktery den, popripade hodinu a minutu, se tak stalo, plati, ze pisemnost byla adresatu dorucena v jim uvedeny den, popripade hodinu a minutu, neni-li jeji doruceni prokazano podle § 5 0e nebo § 50f.
§ 50h
Uverejnovani vyhlasek
Povinnost soudu zverejnit vyhlaskou nebo jinym zpusobem urcite udaje, stanovena v zakone, je splnena jejich uverejnenim v Obchodnim vestniku, 62) neomezuje-li se zakon na zverejneni udaj u jen na uredni desce soudu; tim neni dotcena zakonem stanovena povinnost uverejneni udaj u v tisku nebo jinym vhodnym zpusobem.
§ 50i
Vyveseni na uredni desce
(1) Stanovi-li zakon, ze rozhodnuti nebo jina pisemnost maji byt vyveseny na uredni desce soudu, plati, ze patnactym dnem po vyveseni byly doruceny ucastnikum, kteri nejsou soudu znami nebo jejichz pobyt neni znam anebo kterym se nepodarilo dorucit na znamou adresu v cizine, a zastupcum nebo opatrovnikum ucastniku, jejichz pobyt neni znam nebo kterym se nepodarilo dorucit na znamou adresu v cizine, popripade tez dalsim osobam, o nichz to stanovi zakon.
(2) Obsah sve uredni desky soud zverej nuje i zpusobem umoznujicim dalkovy pristup.
Predvolani apredvadeni
§ 51
Predvolani k soudu se deje zpravidla pisemne a v nalehavych pripadech i telegraficky, v elektronicke podobe, telefonicky nebo telefaxem. Predvolat lze i ustne pri jednani nebo pri jinem ukonu soudu, u nehoz je predvolany pritomen.
§ 52
(1) V pripade, ze se predvolany bez omluvy nedostavi k vyslechu nebo ke znalci, muze ho predseda senatu dat predvest, jestlize o moznosti predvedeni predvolaneho poucil. O predvedeni rozhodne usnesenim, ktere se predvolanemu doruci pri predvedeni.
(2) O predvedeni pozada soud prislusny policejni organ; jde-li o nezletileho, pozada soud tento organ o predvedeni jen tehdy, nelze-li predvedeni zajistit jinak. O predvedeni vojaku v cinne sluzbe a prislusniku ozbrojenych sboru pozada soud jejich velitele, popripade prislusny sluzebni organ.
(3) Naklady predvedeni hradi ten, kdo je predvaden. Usnesenim o tom rozhodne predseda senatu na navrh toho, kdo predvedeni provedl.
Poradkove opatreni
§ 53
(1) Tomu, kdo hrube ztezuje postup rizeni zejmena tim, ze se nedostavi bez vazneho duvodu k soudu nebo neuposlechne prikazu soudu, nebo kdo rusi poradek, nebo kdo ucinil hrube urazlive podani anebo nesplnil povinnosti uvedene v§ 294 a 295, muze predseda senatu ulozit usnesenim poradkovou pokutu do vyse 5 0 000 Kc.
(2) Ulozenou poradkovou pokutu muze predseda senatu dodatecne, a to i po skonceni rizeni, prominout, jestlize
to oduvodnuje pozdejsi chovani toho, jemuz byla ulozena. (3) Poradkovepokutypripadaji statu.
§ 54
Toho, kdo hrube rusi poradek, muze predseda senatu vykazat z mista, kde se jedna. Je-li vykazan ucastnik, muze byt jednano dale v jeho nepritomnosti.
Lhuty
§ 55
Nestanovi-li tento zakon lhutu k provedeni ukonu, urci ji, jestlize je to treba, predseda senatu. Lhutu, kterou urcil, muze predseda senatu tez prodlouzit.
§ 56
(1) Lhuta nebezi tomu, kdo ztratil zpusobilost byt ucastnikem rizeni nebo zpusobilost jednat pred soudem nebo u nehoz bylo rozhodnuto, ze musi byt zastoupen svym zakonnym zastupcem (§23).
(2) Jakmile v takovem pripade do rizeni vstoupi jiny ucastnik, zakonny zastupce nebo opatrovnik ucastnika, zacina jim bezet nova lhuta od te doby, kdy do rizeni vstoupili.
§ 57
(1) Do behu lhuty se nezapocitava den, kdy doslo ke skutecnosti urcujici pocatek lhuty; to neplati, jde-li o lhutu urcenou podle hodin.
(2) Lhuty urcene podle tydnu, mesicu nebo let se konci uplynutim toho dne, ktery se svym oznacenim shoduje se dnem, kdy doslo ke skutecnosti urcujici pocatek lhuty, a neni-li ho v mesici, poslednim dnem mesice. Pripadne-li konec lhuty na sobotu, nedeli nebo svatek, je poslednim dnem lhuty nejblize nasledujici pracovni den. Lhuty urcene podle hodin konci uplynutim hodiny, ktera se svym oznacenim shoduje s hodinou, kdy doslo ke skutecnosti urcujici pocatek lhuty.
(3) Lhuta je zachovana, je-li posledniho dne lhuty ucinen ukon u soudu nebo podani odevzdano organu, ktery ma povinnost je dorucit.
§ 58
(1) Soud promine zmeskani lhuty, jestlize ucastnik nebo jeho zastupce ji zmeskal z omluvitelneho duvodu, a byl proto vyloucen z ukonu, ktery mu prislusi. Navrh je treba podat do patnacti dnu po odpadnuti prekazky a je s nim treba spojit i zmeskany ukon.
(2) Soud muze k zadosti ucastnika priznat odkladny ucinek navrhu, aby bylo prominuto zmeskani lhuty.
CAST DRUHA Cinnost soudu pred zahajenim rizeni
nadpis vypusten
nadpis vypusten
§ 59 zrusen
§ 60 zrusen
§ 61 zrusen
nadpis vypusten
§ 62 zrusen
§ 63 zrusen
§ 64 zrusen
nadpis vypusten
§ 65 zrusen
§ 66 zrusen
Hlava prvni
Predbezna rizeni
Smirci rizeni
§ 67
Pripousti-li to povaha veci, lze navrhnout u kterehokoli soudu, ktery by byl vecne prislusny k rozhodovani veci, aby provedl pokus o smir (smirci rizeni) a, doslo-li k jeho uzavreni, aby rozhodl i o jeho schvaleni.
Jestlize by vecne prislusny byl krajsky soud, muze provest smirci rizeni a schvaleni smiru i kterykoli okresni
soud.
§ 68
(1) Smirci rizeni ve vecech, v nichz jedna a rozhoduje senat, provadi predseda senatu.
(2) Soucinnost nebo pritomnost ucastniku nelze zadnym zpusobem vynucovat.
§ 69
Ucelem smirciho rizeni je uzavreni smiru. Ustanoveni § 99 plati i pro tento smir.
nadpis vypusten
§ 70 zrusen
§ 71 zrusen
§ 72 zrusen
Rizeni o urceni otcovstvi souhlasnymprohlasenim rodicu
§ 73
(1) Narodi-li se dite, u nehoz otcovstvi neni urceno zakonnou domnenkou svedcici manzelu matky, ani souhlasnym prohlasenim rodicu pred organem, ktery vede matriku, vyslechne predseda senatu toho, koho matka oznacuje za otce, zda uznava, ze je otcem. Prislusnym je soud podle § 88 odst. 1 pism. c). *)
(2) Dojde-li k souhlasnemu prohlaseni rodicu o otcovstvi, uvede se to v protokolu a oznami organu, ktery vede matriku narozeni, vnizjedite zapsano.
(3) Jestlize takto k urceni otcovstvi nedojde a matka v primerene dobe nepoda navrh na urceni otcovstvi, ustanovi predseda senatu diteti opatrovnika k podani takoveho navrhu a k tomu, aby dite v rizeni zastupoval.
Hlava druha
Predbezna opatreni a zajisteni dukazu
Predbezna opatreni
§ 74
(1) Pred zahajenim rizeni muze predseda senatu naridit predbezne opatreni, je-li treba, aby zatimne byly upraveny pomery ucastniku, nebo je-li obava, ze by vykon soudniho rozhodnuti byl ohrozen.
(2) Ucastniky rizeni jsou navrhovatel a ti, kteri by jimi byli, kdyby slo o vec samu.
(3) Prislusnym k narizeni predbezneho opatreni je soud, ktery je prislusny k rizeni o veci, nestanovi-li zakon jinak.
(4) K rozhodnuti o navrhu na predbezne opatreni podle § 76a je prislusny okresni soud, ktery je mistne prislusny pro obvod (okres) navrhovatele. Bude-li predbezne opatreni narizeno, soud preda po provedeni jeho vykonu vec neprodlene soudu prislusnemu podle § 88 pism. c). Ma-li soud, kteremu byla vec predana, za to, ze neni soudem uvedenym v § 88 pism. c), predlozi vec k rozhodnuti o prislusnosti svemu nadrizenemu soudu; timto rozhodnutim je soud, jehoz prislusnost byla urcena, vazan.
§ 75
Predbezne opatreni podle § 76a muze predseda senatu naridit jen na navrh obce s rozsirenou pusobnosti. Jine predbezne opatreni naridi predseda senatu na navrh; navrhu neni treba, jde-li o predbezne opatreni pro rizeni, ktere muze soud zahajit i bez navrhu.
Navrh na narizeni predbezneho opatreni podle § 76 musi krome obecnych nalezitosti (§ 42 odst. 4) obsahovat jmeno, prijmeni a bydliste ucastniku (obchodni firmu nebo nazev a sidlo pravnicke osoby, oznaceni statu a prislusne organizacni slozky statu, ktera za stat pred soudem vystupuje), popripade tez jejich zastupcu, vyliceni skutecnosti o tom, ze je treba, aby byly zatimne upraveny pomery ucastniku, nebo ze je tu obava, ze by vykon soudniho rozhodnuti byl ohrozen, vyliceni skutecnosti, ktere oduvodnuji predbezne opatreni, a musi byt z nej patrno, jakeho predbezneho opatreni se navrhovatel domaha; ve vecech vyplyvajicich z obchodnich vztahu musi navrh dale obsahovat identifikacni cislo pravnicke osoby, identifikacni cislo fyzicke osoby, ktera je podnikatelem, popripade dalsi udaje potrebne k identifikaci ucastniku rizeni.
Navrh na predbezne opatreni podle § 76a musi obsahovat krome obecnych nalezitosti (§ 42 odst. 4) jmeno nezletileho ditete, jmena, povolani a bydliste ostatnich ucastniku, jsou-li navrhovateli znama, vyliceni rozhodujicich skutecnosti oduvodnujicich narizeni predbezneho opatreni, oznaceni osoby, ktere ma byt dite predano do pece, a musi z nej byt patrno, ze se domaha narizeni predbezneho opatreni podle § 76a.
Navrhovatel je povinen pripojit k navrhu listiny, jichz se dovolava.
§ 75a
(1) Navrh na predbezne opatreni, ktery neobsahuje vsechny nalezitosti nebo ktery je nesrozumitelny anebo neurcity, predseda senatu odmitne, jestlize pro tyto nedostatky nelze pokracovat v rizeni; ustanoveni § 4 3 se nepouzije.
(2) Ustanoveni odstavce 1 neplati, jde-li o navrh na predbezne opatreni podle § 76a.
§ 75b
(1) K zajisteni nahrady skody nebo jine ujmy, ktera by vznikla predbeznym opatrenim, je navrhovatel povinen slozit nejpozdeji ve stejny den, kdy podal u soudu navrh na narizeni predbezneho opatreni, jistotu ve vysi 50 000 Kc a v obchodnich vecech ve vysi 100 000 Kc. Podalo-li navrh na predbezne opatreni vice navrhovatelu, jsou povinni jistotu slozit spolecne a nerozdilne.
(2) Nebude-li jistota podle odstavce 1 slozena, predseda senatu navrh na predbezne opatreni odmitne.
(3) Odstavce 1 a 2 neplati,
a) jde-li o predbezne opatreni podle § 76a;
b) jde-li o predbezne opatreni pro rizeni, ktere muze soud zahajit i bez navrhu;
c) jde-li o predbezne opatreni ve veci vyzivneho;
d) jde-li o predbezne opatreni ve veci pracovni;
e) jde-li o predbezne opatreni ve veci nahrady skody na zdravi;
f) osvedci-li navrhovatel spolu s navrhem na narizeni predbezneho opatreni, ze jsou u nej splneny podminky pro osvobozeni od soudnich poplatku (§ 138);
g) je-li tu nebezpeci z prodleni, v jehoz dusledku by mohla navrhovateli vzniknout ujma, a navrhovatel spolu s navrhem na narizeni predbezneho opatreni osvedci, ze jistotu bez sve viny nemohl slozit.
(4) Byl-li navrh na narizeni predbezneho opatreni pravomocnym usnesenim soudu prvniho stupne zamitnut, byl-li tento navrh pravomocne odmitnut nebo bylo-li rizeni o tomto navrhu pravomocne zastaveno, soud slozenou jistotu vrati. V pripade, ze soud naridil predbezne opatreni, bude jistota vracena, jestlize marne uplynula lhuta k zalobe podle § 77a odst. 2 nebo jestlize nabylo pravni moci rozhodnuti soudu o zalobe podane podle § 77a odst. 2 a z tohoto rozhodnuti vyplyva, ze jistota nebude pouzita k uspokojeni prava na nahradu skody nebo jine ujmy.
§ 75c
(1) Nepostupoval-li podle § 7 5a odst. 1 nebo podle § 7 5b odst. 2, predseda senatu naridi usnesenim predbezne opatreni,
a) jestlize bude prokazano, ze je treba, aby byly zatimne upraveny pomery ucastniku, nebo ze je tu obava, ze by vykon soudniho rozhodnuti byl ohrozen, a jestlize budou alespon osvedceny skutecnosti, ktere jsou rozhodujici pro ulozeni povinnosti predbeznym opatrenim, nebo
b) jsou-li splneny podminky uvedene v § 7 6a.
(2) O navrhu na predbezne opatreni rozhodne predseda senatu bezodkladne. Neni-li tu nebezpeci z prodleni, muze predseda senatu o navrhu na predbezne opatreni podle § 76a rozhodnout az do uplynuti 24 hodin pote, co byl podan, a o navrhu na jine predbezne opatreni az do uplynuti 7 dnu pote, co byl podan.
(3) O navrhu na narizeni predbezneho opatreni rozhodne predseda senatu bez slyseni ucastniku; totez plati, rozhodne-li predseda senatu o narizeni predbezneho opatreni pro rizeni, ktere muze soud zahajit i bez navrhu.
(4) Pro predbezne opatreni je rozhodujici stav v dobe vyhlaseni (vydani) usneseni soudu prvniho stupne.
§ 76
(1) Predbeznym opatrenim muze byt ucastniku ulozeno zejmena, aby
a) platil vyzivne vnezbytne mire;
b) odevzdal dite do pece druheho z rodicu nebo do pece toho, koho oznaci soud;
c) poskytl alespon cast pracovni odmeny, jde-li o trvani pracovniho pomeru a navrhovatel ze zavaznych duvodu nepracuje;
d) slozil penezitou castku nebo vec do uschovy u soudu;
e) nenakladal s urcitymi vecmi nebo pravy;
f) neco vykonal, neceho se zdrzel nebo neco snasel.
(2) Predbeznym opatrenim lze ulozit povinnost nekomu jinemu nez ucastniku jen tehdy, lze-li to na nem spravedlive zadat.
(3) Predseda senatu pri narizeni predbezneho opatreni ulozi navrhovateli, aby ve lhute, kterou mu urci, podal u soudu navrh na zahajeni rizeni; to neplati, muze-li byt rizeni ve veci zahajeno i bez navrhu. Muze take stanovit, ze predbezne opatreni bude trvat jen po urcenou dobu.
§ 76a
(1) Ocitlo-li se nezletile dite bez jakekoliv pece nebo jsou-li jeho zivot nebo priznivy vyvoj vazne ohrozeny nebo naruseny, predseda senatu predbeznym opatrenim naridi, aby bylo predano do pece osoby, kterou v usneseni oznaci.
(2) Usneseni o narizeni predbezneho opatreni podle odstavce 1 se dorucuje ucastnikum az pri provedeni jeho vykonu. Ucastnikum, kteri nebyli pri provedeni vykonu pritomni, usneseni doruci dodatecne soud prislusny podle § 88 pism. c) spolu s vyrozumenim, ze byl proveden jeho vykon.
(3) Pri narizeni predbezneho opatreni podle odstavce 1 nezletily nemusi byt zastoupen; nema-li nezletily zakonneho zastupce nebo nemuze-li jej zakonny zastupce v rizeni zastupovat, 33b) ustanovi mu soud prislusny podle §88 pism. c) opatrovnika bezodkladne po provedeni vykonu predbezneho opatreni.
(4) Predbezne opatreni podle odstavce 1 trva po dobu tri mesicu od jeho vykonatelnosti; bylo-li pred uplynutim teto doby zahajeno rizeni ve veci same, pak trva az do te doby, nez se stane vykonatelnym rozhodnuti, kterym se toto rizeni konci.
§ 7 6b
(1) Vyzaduji-li to okolnosti pripadu nebo je-li tu nebezpeci z prodleni, predseda senatu usneseni o predbeznem opatreni podle § 76, o nemz rozhodl bezodkladne, ihned vyhlasi ucastniku, kteremu uklada povinnost, popripade tez nekomu jinemu nez ucastniku rizeni, byla-li mu predbeznym opatrenim ulozena povinnost; ukazuje-li se to potrebne, pristoupi k vyhlaseni usneseni na miste samem.
(2) Stejnopis usneseni, kterym bylo narizeno predbezne opatreni, je treba ucastnikum, popripade jejich zastupcum a tem, kterym byla predbeznym opatrenim ulozena povinnost, odeslat ve lhute 3 dnu ode dne vyhlaseni usneseni nebo, nebylo-li vyhlaseno, ve lhute 3 dnu ode dne jeho vydani. Jinym ucastnikum nez navrhovateli se spolu se stejnopisem usneseni doruci tez navrh na predbezne opatreni.
(3) Stejnopis usneseni, kterym bylo narizeno predbezne opatreni, jimz bylo ucastniku ulozeno, aby nenakladal
s urcitou nemovitosti, je treba odeslat ve lhute podle odstavce 2 take prislusnemu katastralnimu uradu; to neplati, jde-li o nemovitost, ktera neni predmetem evidence v katastru nemovitosti.
§ 76c
Usneseni, kterym bylo narizeno predbezne opatreni, je vykonatelne vyhlasenim. Nedoslo-li k vyhlaseni, je vykonatelne, jakmile bylo
a) vydano, jedna-li se o predbezne opatreni podle § 7 6a,
b) doruceno tomu, komu uklada povinnost, jedna-li se o predbezne opatreni podle § 7 6.
§ 7 6d
(1) Vyrok vykonatelneho usneseni o narizeni predbezneho opatreni je zavazny jen pro ucastniky rizeni a pro ty, kterym byla pr edbeznym opatrenim ulozena povinnost, nestanovi-li zakon jinak.
(2) Vyrok vykonatelneho usneseni o na rizeni predbezneho opatreni podle § 76a je zavazny pro kazdeho.
(3) V rozsahu, v jakem je vyrok vykonatelneho usneseni o narizeni predbezneho opatreni zavazny pro ucastniky rizeni a popripade pro jine osoby, je zavazny tez pro vsechny organy.
§ 7 6e
(1) Pravni ukon, ktery byl ucinen tim, pro nehoz je vyrok vykonatelneho usneseni o narizeni predbezneho opatreni zavazny, je neplatny, jestlize jim byla porusena povinnost ulozena vykonatelnym usnesenim o narizeni predbezneho opatreni.
(2) Bylo-li ucastniku predbeznym opatrenim ulozeno, aby nenakladal s urcitou nemovitosti, pozbyva navrh na vklad prava tykajiciho se teto nemovitosti, o nemz dosud nebylo prislusnym organem pravomocne rozhodnuto, sve pravni ucinky; to plati i tehdy, jestlize ucastnik ucinil pravni ukon tykajici se nemovitosti drive, nez se usneseni o narizeni predbezneho opatreni stalo vykonatelnym.
§ 7 6f
Byl-li navrh na narizeni predbezneho opatreni zamitnut nebo odmitnut nebo bylo-li rizeni o navrhu zastaveno, dorucuje se usneseni jen navrhovateli. Stejnopis usneseni je treba odeslat navrhovateli, popripade jeho zastupci ve lhute 3 dnu ode dne vyhlaseni nebo vydani usneseni.
§ 77
(1) Predbezne opatreni zanikne, jestlize
a) navrhovatel nepodal ve lhute soudem urcene navrh na zahajeni rizeni;
b) nebylo navrhu ve veci same vyhoveno;
c) bylo navrhu ve veci same vyhoveno a uplynulo patnact dni od vykonatelnosti rozhodnuti o veci;
d) uplynula urcena doba, po kterou melo trvat.
(2) Predbezne opatreni predseda senatu zrusi, jestlize pominou duvody, pro ktere bylo narizeno; o zruseni predbezneho opatreni podle § 76a rozhodne predseda senatu soudu prislusneho podle § 88 pism. c).
§ 77a
(1) Zaniklo-li nebo bylo-li zruseno narizene predbezne opatreni z jineho duvodu nez proto, ze navrhu ve veci same bylo vyhoveno, nebo proto, ze pravo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit skodu a jinou ujmu kazdemu, komu predbeznym opatrenim vznikla. Teto odpovednosti se navrhovatel nemuze zprostit, ledaze by ke skode nebo k jine ujme doslo i jinak.
(2) Zalobu na nahradu skody nebo jine ujmy podle odstavce 1 je treba podat nejpozde ji do 6 mesicu ode dne, kdy predbezne opatreni zaniklo nebo kdy bylo pravomocne zruseno, jinak pravo zanikne. Zmeskani teto lhuty nelze prominout.
(3) Prislusnym k projednani zaloby podle odstavce 2 a k rozhodnuti o ni je soud, ktery v prvnim stupni rozhodoval o predbeznem opatreni.
(4) Pravomocne priznana nahrada skody nebo jine ujmy se uspokoji z navrhovatelem slozene jistoty; nepostacuje-li jistota k uspokojeni vsech poskozenych, rozdeli soud jistotu mezi ne pomerne. Povinnost navrhovatele nahradit skodu nebo jinou ujmu, ktera nebyla zajistena slozenou jistotou, tim neni dotcena.
(5) Odstavce 1 az 4 neplati, jde-li o predbezne opatreni podle § 76a.
Zajisteni dukazu
§ 78
(1) Pred zahajenim rizeni o veci same lze na navrh zajistit dukaz, je-li obava, ze pozdeji jej nebude mozno provest vubec nebo jen s velkymi obtizemi.
(2) K zajisteni dukazu je prislusny soud, ktery by byl prislusny k rizeni o veci, nebo soud, v jehoz obvodu je ohrozeny dukazni prostredek.
(3) Zajisteni dukazu provede predseda senatu zpusobem predepsanym pro dukaz, o ktery jde. Neni-li tu nebezpeci z prodleni, maji ucastnici ve veci same pravo byt pritomni u zajisteni dukazu.
§ 78a
Dukaz muze byt zajisten take notarskym nebo exekutorskym zapisem o skutkovem de ji nebo o stavu veci, jestlize se skutkovy dej udal v pritomnosti notare nebo soudniho exekutora nebo jestlize notar nebo soudni exekutor osvedcil stav veci.
CAST TRETI Rizeni vprvnim stupni
Hlava prvni Prubeh rizeni Zahajeni rizeni
§79
(1) Rizeni se zahajuje na navrh. Navrh musi krome obecnych nalezitosti (§ 42 odst. 4) obsahovat jmeno, prijmeni a bydliste ucastniku (obchodni firmu nebo nazev a sidlo pravnicke osoby, oznaceni statu a prislusne organizacni slozky statu, ktera za stat pred soudem vystupuje), popripade tez jejich zastupcu, vyliceni rozhodujicich skutecnosti, oznaceni dukazu, jichz se navrhovatel dovolava, a musi byt z nej patrno, ceho se navrhovatel domaha. Ve vecech vyplyvajicich z obchodnich vztahu musi navrh dale obsahovat identifikacni cislo pravnicke osoby, identifikacni cislo fyzicke osoby, ktera je podnikatelem, popripade dalsi udaje potrebne k identifikaci ucastniku rizeni. Tento navrh, tyka-li se dvoustrannych pravnich vztahu mezi zalobcem a zalovanym (§ 90), se nazyva zalobou.
(2) Zalobce (navrhovatel) je povinen k navrhu pripojit listinne dukazy, jichz se dovolava.
(3) Zalobu (navrh na zahajeni rizeni) soud doruci ostatnim ucastnikum do vlastnich rukou. Zalobce (navrhovatel) muze obeznamit zalovaneho (ostatni ucastniky rizeni) s obsahem navrhu tim, ze vedle stejnopisu zaloby (navrhu) dorucovaneho soudem mu sam zasle dalsi stejnopis.
(4) Stejnopis navrhu na zahajeni rizeni o zpusobilosti k pravnim ukonum toho, kdo je advokatem 62a), doruci soud bez odkladu tez ministru spravedlnosti a predsedovi Ceske advokatni komory.
§ 80
Zalobou (navrhemna zahajeni rizeni) lze uplatnit, abybylo rozhodnuto zejmena
a) o osobnim stavu (o rozvodu, o neplatnosti manzelstvi, o urceni, zda tu manzelstvi je ci neni, o urceni otcovstvi, o osvojeni, o zpusobilosti k pravnim ukonum, o prohlaseni za mrtveho);
b) o splneni povinnosti, ktera vyplyva ze zakona, z pravniho vztahu nebo z poruseni prava;
c) o urceni, zdatu pravni vztah nebo pravo je ci neni, je-li na tom nalehavy pravni zajem.
§ 81
(1) I bez navrhu muze soud zahajit rizeni ve vecech pece o nezletile, rizeni o vysloveni pripustnosti prevzeti nebo drzeni v ustavu zdravotnicke pece, rizeni o zpusobilosti k pravnim ukonum, rizeni opatrovnicke, rizeni o prohlaseni za mrtveho, rizeni o dedictvi, rizeni o urceni, zdatu manzelstvi je ci neni, a dalsi rizeni, kde to pripousti zakon.
(2) Bylo-li narizeno predbezne opatreni podle § 76a, zahaji soud prislusny podle § 88 pism. c) bezodkladne pote, co mu byla vec predana nebo co bylo rozhodnuto o jeho prislusnosti (§ 74 odst. 4), i bez navrhu rizeni o vychovenezletileho.
(3) O zahajeni rizeni bez navrhu vyda predseda senatu usneseni, ktere doruci ucastnikum do vlastnich rukou, nestanovi-li zakon jinak. Usneseni o zahajeni rizeni o zpusobilosti k pravnim ukonum toho, kdo je advokatem 62a) , doruci soud bez odkladu tez ministru spravedlnosti a predsedovi Ceske advokatni komory.
(4) Osobe, ktere bylo nezletile dite na zaklade predbezneho opatreni podle § 76a predano do pece, se dorucuje usneseni o zahajeni rizeni ve veci same a rozhodnuti ve veci same.
§ 82
(1) Rizeni je zahajeno dnem, kdy dosel soudu navrh na jeho zahajeni nebo kdy bylo vydano usneseni, podle nehoz se rizeni zahajujebez navrhu.
(2) Predchazelo-li rizeni u soudu rizeni u jineho organu, je rizeni u soudu zahajeno dnem, kdy postoupena vec dosla soudu.
(3) Odmitl-li zalobu (navrh na zahajeni rizeni) soud, ktery rozhoduje podle zvlastniho zakona 96) veci spravniho soudnictvi, protoze slo o vec, kterou soudy projednavaji a rozhoduji v obcanskem soudnim rizeni, a dosla-li soudu prislusnemu k obcanskemu soudnimu rizeni do jednoho mesice od pravni moci usneseni zaloba (navrh na zahajeni rizeni) v teto veci, plati, ze rizeni o ni je u soudu zahajeno dnem, kdy soudu dosla odmitnuta zaloba (navrh na zahajeni rizeni).
§ 83
(1) Zahajeni rizeni brani tomu, aby o teze veci probihalo u soudu jine rizeni.
(2) Zahajenirizeni
a) o zdrzeni se protipravniho jednani nebo o odstraneni zavadneho stavu ve vecech ochrany prav porusenych nebo ohrozenych nekalym souteznim jednanim, 62b)
b) o zdrzeni se protipravniho jednani ve vecech ochrany prav spotrebitelu, 62 c)
c) ve vecech premen obchodnich spolecnosti, stanovi-li tak zvlastni pravni predpis, 41)
d) vdalsich vecech stanovenych zvlastnimi pravnimi predpisy,
brani tez tomu, aby proti temuz zalovanemu probihalo u soudu dalsi rizeni o zalobach jinych zalobcu pozadujicich z tehoz jednani nebo stavu stejne naroky.
Mistni prislusnost
§ 84
K rizeni je prislusny obecny soud ucastnika, proti nemuz navrh smeruje (zalovaneho), neni-li stanoveno jinak.
§ 85
(1) Nestanovi-li zakon jinak, je obecnym soudem fyzicke osoby okresni soud, v jehoz obvodu ma bydliste, a nema-li bydliste, okresni soud, v jehoz obvodu se zdrzuje. Ma-li fyzicka osoba bydliste na vice mistech, jsou jejim obecnym soudem vsechny okresni soudy, v jejichz obvodu bydli s umyslem zdrzovat se tam trvale.
(2) Obecnym soudem fyzicke osoby, ktera je podnikatelem, je ve vecech vyplyvajicich z obchodnich vztahu okresni soud, v jehoz obvodu ma misto podnikani; 59) nema-li misto podnikani, urcuje se jeji obecny soud podle
odstavce 1.
(3) Obecnym soudem pravnicke osoby je okresni soud, v jehoz obvodu ma sidlo. 59)
(4) Obecnym soudem statu je okresni soud, v jehoz obvodu ma sidlo organizacni slozka statu prislusna podle zvlastniho pravniho predpisu, a nelze-li takto mistne prislusny soud urcit, soud, v jehoz obvodu nastala skutecnost, ktera zaklada uplatnene pravo.
(5) Obecnym soudem obce je okresni soud, v jehoz obvodu ma sve uzemi.
(6) Obecnym soudem vyssiho uzemne samospravneho celku je okresni soud, v jehoz obvodu maji sidlo jeho organy.
§ 85a
Je-li pro rizeni v prvnim stupni vecne prislusny krajsky soud a mistni prislusnost se ridi obecnym soudem ucastnika, jemistne prislusnym krajsky soud, v jehoz obvodu je obecny soud ucastnika.
§ 86
Jestlize zalovany, ktery je obcanem Ceske republiky, nema obecny soud anebo nema obecny soud v Ceske republice, je prislusny soud, v jehoz obvodu mel v Ceske republice posledni zname bydliste.
Proti tomu, kdo nema jiny prislusny soud v Ceske republice, je mozno uplatnit majetkova prava u soudu, v jehoz obvodu ma majetek.
Proti zahranicni osobe lze podat zalobu (navrh na zahajeni rizeni) i u soudu, v jehoz obvodu je v Ceske republice umisten jeji podnik nebo organizacni slozka jejiho podniku.
§ 87
Vedle obecneho soudu zalovaneho, popripade vedle soudu uvedeneho v § 85a, je k rizeni prislusny take soud, v jehoz obvodu
a) ma zalovany sve stale pracoviste;
b) doslo ke skutecnosti, ktera zaklada pravo na nahradu skody;
c) je umistena organizacni slozka podniku fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera je zalovanou, tyka-li se spor teto slozky;
d) zruseno
e) je platebni misto, uplatnuje-li se pravo ze smenky, seku nebo jineho cenneho papiru;
f) je sidlo burzy, jde-li o spor z burzovniho obchodu,
g) je budouci sidlo zakladane evropske spolecnosti, ma-li byt na uzemi Ceske republiky, jde-li o jmenovani znalce podle zvlastniho pravniho predpisu. 62e)
§ 88
Namisto obecneho soudu, popripade namisto soudu uvedeneho v § 85a, je k rizeni prislusny soud,
a) v jehoz obvodu meli manzele posledni spolecne bydliste v Ceske republice, jde-li o rozvod, neplatnost manzelstvi nebo o urceni, zda tu manzelstvi je ci neni, bydli-li v obvodu tohoto soudu alespon jeden z manzelu; neni-li takoveho soudu, je prislusny obecny soud zalovaneho, a neni-li ani takoveho soudu, obecny soud zalobce;
b) ktery rozhodoval o rozvodu, jde-li o vyporadani manzelu po rozvodu stran jejich spolecneho jmeni nebo jineho majetku anebo o zruseni spolecneho najmu bytu;
c) v jehoz obvodu ma nezletily na zaklade dohody rodicu nebo rozhodnuti soudu, popripade jinych rozhodujicich skutecnosti sve bydliste, jde-li o vec pece o nezletile, o urceni, zda je treba souhlasu rodicu ditete k jeho osvojeni, o osvojeni nebo o povoleni uzavrit manzelstvi nezletilemu;
d) ktery je obecnym soudem fyzicke osoby, jde-li o rizeni o jeji zpusobilosti k pravnim ukonum; je-li tato fyzicka osoba bez sveho souhlasu v ustavni zdravotnicke peci, je prislusny soud, v jehoz obvodu je toto zdravotnicke zarizeni. Jde-li o rizeni o vysloveni pripustnosti prevzeti nebo drzeni v ustavu zdravotnicke pece, je prislusny soud, v jehoz obvodu je tento ustav;
e) v jehoz obvodu ma opatrovanec bydliste, jde-li o vec opatrovnickou nebo o povoleni uzavrit manzelstvi opatrovanci; jde-li vsak o opatrovnictvi nad osobami neznameho pobytu nebo nepritomnymi, je prislusny soud, v jehoz obvodu maji tyto osoby majetek;
f) ktery byl naposledy v Ceske republice obecnym soudem toho, jenz ma byt prohlasen za mrtveho;
g) v jehoz obvodu je nemovitost, tyka-li se rizeni prava k ni, neni-li dana prislusnost podle pism. b);
h) v jehoz obvodu probiha rizeni o dedictvi, jde-li o rozhodnuti sporu v souvislosti s rizenimo dedictvi;
ch) u nehoz je provaden vykon rozhodnuti, jde-li o vylouceni veci z vykonu rozhodnuti, nebo o rozhodnuti o pravosti, vysi, skupine nebo poradi pohledavek prihlasenych k rozvrhu;
i) u nehoz je provaden konkurz nebo vyrovnani, jde-li o spory jimi vyvolane, ledaze jde o vyporadani spolecneho jmeni nebo jineho majetku manzelu;
j) v jehoz obvodu ma sidlo organizacni jednotka zeleznicniho dopravce, tyka-li se spor na strane zalovaneho teto jednotky;
k) v jehoz obvodu mel zustavitel naposledy bydliste, a nemel-li bydliste nebo nelze-li bydliste zjistit, v jehoz obvodu mel naposledy pobyt; neni-li takovy soud, je prislusny soud, v jehoz obvodu je zustaviteluv majetek, popripade mezi nekolika takto prislusnymi soudy ten z nich, ktery prvni provedl ukon, jde-li o rizeni o dedictvi;
l) v jehoz obvodu je misto plneni, jde-li o rizeni o uschovach; jsou-li mista plneni v obvodu nekolika soudu, je k rizeni o uschovach prislusny soud, ktery nejdrive zahaji rizeni;
m) v jehoz obvodu ma obecny soud navrhovatel, jde-li o rizeni o umoreni listin; nema-li navrhovatel v Ceske republice obecny soud, je prislusny ten soud, v jehoz obvodu je platebni misto; jde-li o rizeni o umoreni cenneho papiru, vystaveneho tuzemskou bankou, je prislusny soud, v jehoz obvodu ma tato banka sve sidlo; n) u nehoz probiha rizeni, jde-li o zalobu podle § 91a;
o) v jehoz obvodu bylo v dobe podani navrhu na provedeni drazby sidlo nebo bydliste navrhovatele ve vecech verejnych drazeb podle zakona o verejnych drazbach,
p) v jehoz obvodu ma sidlo Urad pro ochranu hospodarske souteze, jde-li o rizeni podle § 200h a 200i.
§ 89
Soud, ktery je prislusny k rizeni o urcite veci, je prislusny i k rizeni o vecech s ni spojenych a o vzajemnych navrzich zalovaneho, s vyjimkou veci uvedenych v § 88.
§ 89a
Ucastnici rizeni v obchodni veci se mohou pisemne dohodnout na mistni prislusnosti jineho soudu prvniho stupne, ledaze zakon stanovi prislusnost vylucnou. Takova smlouva nebo jeji overeny opis musi byt dolozeny jiz v zalobe (navrhu na zahajeni rizeni).
Ucastnici
§ 90
Ucastniky rizeni jsou zalobce a zalovany.
§ 91
(1) Je-li zalobcu nebo zalovanych v jedne veci nekolik, jedna v rizeni kazdy z nich sam za sebe.
(2) Jestlize vsak jde o takova spolecna prava nebo povinnosti, ze se rozsudek musi vztahovat na vsechny ucastniky, kteri vystupuji na jedne strane, plati ukony jednoho z nich i pro ostatni. Ke zmene navrhu, k jeho vzeti zpet, k uznani naroku a k uzavreni smiru je vsak treba souhlasu vsech ucastniku, kteri vystupuji na jedne strane.
§ 91a
Kdo si cini narok zcela nebo castecne na vec nebo pravo, o nichz probiha rizeni mezi jinymi osobami, muze az do pravomocneho skonceni tohoto rizeni podat zalobu proti temto ucastnikum.
§ 92
(1) Na navrh zalobce muze soud pripustit, aby do rizeni pristoupil dalsi ucastnik. Souhlasu toho, kdo ma takto do rizeni vstoupit, je treba, jestlize ma vystupovat na strane zalobce.
(2) Na navrh zalobce muze soud se souhlasem zalovaneho pripustit, aby zalobce nebo zalovany z rizeni vystoupil a aby na jeho misto vstoupil nekdo jiny. Ma-li byt takto zamenen zalobce, je treba, aby s tim souhlasil i ten, kdo ma na jeho misto vstoupit.
(3) Ustanoveni odstavcu 1 a 2 se nepouzije v pripadech uvedenych v § 107a.
§ 93
(1) Jako vedlejsi ucastnik muze se vedle zalobce nebo zalovaneho zucastnit rizeni ten, kdo ma pravni zajem na jeho vysledku, pokud nejde o rizeni o rozvod, neplatnost manzelstvi, nebo urceni, zdatu manzelstvi je ci neni.
(2) Do rizeni vstoupi bud’ z vlastniho podnetu nebo na vyzvu nektereho z ucastniku ucinenou prostrednictvim soudu. O pripustnosti vedlejsiho ucastenstvi soud rozhodne jen na navrh.
(3) V rizeni ma vedlejsi ucastnik stejna prava a povinnosti jako ucastnik. Jedna vsak toliko sam za sebe. Jestlize jeho ukony odporuji ukonum ucastnika, ktereho v rizeni podporuje, posoudi je soud po uvazeni vsech okolnosti.
§ 94
(1) V rizeni, ktere muze byt zahajeno i bez navrhu, jsou ucastniky navrhovatel a ti, o jejichz pravech nebo povinnostech ma byt v rizeni jednano. Jde-li vsak o rizeni o neplatnost manzelstvi nebo o urceni, zda tu manzelstvi je ci neni, jsou ucastniky pouze manzele.
(2) Ucastniky rizeni jsou take navrhovatel a ti, ktere zakon za ucastniky oznacuje.
(3) Jestlize nekdo z tech, o jejichz pravech nebo povinnostech ma byt v rizeni jednano, se neucastni rizeni od jeho zahajeni, vyda soud, jakmile se o nem dozvi, usneseni, jimz jej pribere do rizeni jako ucastnika.
(4) Jestlize se rizeni ucastni ten, o jehoz pravech nebo povinnostech se v rizeni nejedna, soud usnesenim jeho ucast v rizeni ukonci.
Ukony ucastniku ve veci same
§ 95
(1) Zalobce (navrhovatel) muze za rizeni se souhlasem soudu menit navrh na zahajeni rizeni. Zmeneny navrh je treba ostatnim ucastnikum dorucit do vlastnich rukou, pokud nebyli pritomni jednani, pri nemz ke zmene doslo.
(2) Soud nepripusti zmenu navrhu, jestlize by vysledky dosavadniho rizeni nemohly byt podkladem pro rizeni o zmene nem navrhu. V takovem pripade pokracuje soud v rizeni o puvodnim navrhu po pravni moci usneseni.
§ 96
(1) Zalobce (navrhovatel) muze vzit za rizeni zpet navrh na jeho zahajeni, a to zcasti nebo zcela.
(2) Je-li navrh vzat zpet, soud rizeni zcela, popripade v rozsahu zpetvzeti navrhu, zastavi. Je-li navrh na zahajeni rizeni vzat zpet az po te, co jiz soud o veci rozhodl, avsak rozhodnuti neni dosud v pravni moci, soud rozhodne v rozsahu zpetvzeti navrhu tez o zruseni rozhodnuti.
(3) Jestlize ostatni ucastnici se zpetvzetim navrhu z vaznych duvodu nesouhlasi, soud rozhodne, ze zpetvzeti navrhu neni ucinne. Nebylo-li dosud o veci rozhodnuto, pokracuje soud po pravni moci usneseni v rizeni.
(4) Ustanoveni odstavce 3 neplati, dojde-li ke zpetvzeti navrhu drive, nez zacalo jednani, nebo jde-li o zpetvzeti navrhu na rozvod, neplatnost manzelstvi nebo urceni, zdatu manzelstvi je ci neni.
(5) Byl-li navrh na zahajeni rizeni vzat zpet az po te, co rozhodnuti o veci jiz nabylo pravni moci, soud rozhodne, ze zpetvzeti navrhu neni ucinne.
§ 97
(1) Zalovany muze za rizeni uplatnit sva prava proti zalobci i vzajemnym navrhem.
(2) Vzajemny navrh muze soud vyloucit k samostatnemu rizeni, jestlize by tu nebyly podminky pro spojeni veci.
(3) Na vzajemny navrh se pouzije primer ene ustanoveni o navrhu na zahajeni rizeni, jeho zmene a vzeti zpet.
§ 98
Vzajemnym navrhem je i projev zalovaneho, jimz proti zalobci uplatnuje svou pohledavku k zapocteni, avsak jen pokud navrhuje, aby bylo prisouzeno vice, nez co uplatnil zalobce. Jinak soud posuzuje takovy projev jen jako obranu proti navrhu.
§ 99
(1) Pripousti-li to povaha veci, mohou ucastnici skoncit rizeni soudnim smirem. Soud usiluje o smir mezi ucastniky; pri pokusu o smir predseda senatu zejmena s ucastniky probere vec, upozorni je na pravni upravu a na stanoviska Nejvyssiho soudu a rozhodnuti uverejnena ve Sbirce soudnich rozhodnuti a stanovisek tykajici se veci a podle okolnosti pripadu jim doporuci moznosti smirneho vyreseni sporu.
Soud rozhodne o tom, zda smir schvaluje; neschvali jej, je-li v rozporu s pravnimi predpisy. V takovem pripade soud po pravni moci usneseni pokracuje v rizeni.
Schvaleny smir ma ucinky pravomocneho rozsudku. Rozsudkem vsak muze soud zrusit usneseni o schvaleni smiru, je-li smir podle hmotneho prava neplatny. Navrh lze podat do tri let od pravni moci usneseni o schvaleni smiru.
Prubeh rizeni
§ 100
(1) Jakmile bylo rizeni zahajeno, postupuje v nem soud i bez dalsich navrhu tak, aby vec byla co nejrychleji projednana a rozhodnuta. Pritom usiluje predevsim o to, aby spor byl vyresen smirne.
(2) V rizeni o rozvod vede soud manzele k odstraneni pricin rozvratu a usiluje o jejich smireni.
(3) V rizeni, jehoz ucastnikem je nezletile dite, ktere je schopno formulovat sve nazory, soud postupuje tak, aby byl zjisten jeho nazor ve veci. Nazor nezletileho ditete soud zjisti bud’ prostrednictvim jeho zastupce nebo prislusneho organu socialne-pravni ochrany deti, anebo vyslechem ditete; vyslech lze provest i bez pritomnosti rodicu nebo jinych osob zodpovednych za vychovu ditete. K nazoru ditete soud prihlizi s prihlednutim k jeho veku a rozumove vyspelosti.
§ 101
(1) K tomu, aby bylo dosazeno ucelu rizeni, jsou ucastnici povinni zejmena
a) tvrdit vsechny pro rozhodnuti veci vyznamne skutecnosti; neobsahuje-li vsechna potrebna tvrzeni zaloba (navrh na zahajeni rizeni) nebo pisemne vyjadreni k ni, uvedou je v prubehu rizeni,
b) plnit dukazni povinnost (§120 odst. 1) a dalsi procesni povinnosti ulozene jim zakonem nebo soudem,
c) dbat pokynu soudu.
(2) Nestanovi-li zakon jinak, soud pokracuje v rizeni, i kdyz jsou ucastnici necinni.
(3) Nedostavi-li se radne predvolany ucastnik k jednani a vcas nepozadal z duleziteho duvodu o odroceni, muze soud vec projednat a rozhodnout v nepritomnosti takoveho ucastnika; vychazi pritom z obsahu spisu a z provedenych dukazu.
(4) Vyzve-li soud ucastnika, aby se vyjadril o urcitem navrhu, ktery se dotyka postupu a vedeni rizeni, muze pripojitdolozku, ze nevyjadri-li se ucastnik v urcite lhute, bude se predpokladat, ze nema namitky.
§ 102
(1) Je-li treba po zahajeni rizeni zatimne upravit pomery ucastniku nebo je-li po zahajeni rizeni obava, ze by vykon rozhodnuti v rizeni posleze vydaneho mohl byt ohrozen, muze soud naridit predbezne opatreni.
(2) Po zahajeni rizeni muze soud i bez navrhu zajistit dukaz, je-li obava, ze pozde ji jej nebude mozne provest vubec nebo jen s velkymi obtizemi.
(3) Ve vecech prislusejicich senatu naridi predbezne opatreni nebo zajisti dukaz senat; predseda senatu tak muze ucinit, jen je-li tu nebezpeci z prodleni. Ustanoveni § 75 odst. 1 veta druha, § 75 odst. 2 a 4, §75a, 7 5b, § 7 5c odst. 1 pism. a), § 7 5c odst. 2az4, §76, 7 6b, 76c, 7 6d, 76e, 76f, §77 odst. 1 pism. b) azd), §77 odst. 2, § 7 7a a § 78 odst. 3 zde plati obdobne.
Zkoumani podminek rizeni
§ 103
Kdykoli za rizeni prihlizi soud k tomu, zda jsou splneny podminky, za nichz muze rozhodnout ve veci same (podminky rizeni).
§ 104
(1) Jde-li o takovy nedostatek podminky rizeni, ktery nelze odstranit, soud rizeni zastavi. Nespada-li vec do pravomoci soudu nebo ma-li predchazet jine rizeni, soud postoupi vec po pravni moci usneseni o zastaveni rizeni prislusnemu organu; pravni ucinky spojene s podanim zaloby (navrhu na zahajeni rizeni) zustavaji pritom zachovany.
(2) Jde-li o nedostatek podminky rizeni, ktery lze odstranit, ucini soud k tomu vhodna opatreni. Pritom zpravidla muze pokracovat v rizeni, alenesmi rozhodnout o veci same. Nezdari-li se nedostatek podminky rizeni odstranit, rizeni zastavi.
§ 104a
(1) Vecnou prislusnost zkouma soud kdykoli za rizeni.
(2) Ma-li okresni nebo krajsky soud za to, ze neni vecne prislusny, predlozi vec se zpravou o tom svemu nadrizenemu vrchnimu soudu, jestlize vec podle jeho nazoru nalezi do vecne prislusnosti okresnich, krajskych nebo vrchnich soudu, popripade soudu zrizenych k projednavani a rozhodovani veci urciteho druhu, nebo Nejvyssimu soudu, jestlize vec podle jeho nazoru nalezi do vecne prislusnosti Nejvyssiho soudu. Ucastnici rizeni maji pravo se k tomuto postupu a k soudem uvadenym duvodum vyjadrit. Vrchni soud (Nejvyssi soud) pak rozhodne, ktere soudy jsou k projednani a rozhodnuti veci prislusne v prvnim stupni, neni-li sam vecne prislusny.
(3) Bylo-li rizeni zahajeno u vrchniho soudu a ma-li za to, ze neni vecne prislusny, vrchni soud rozhodne, ktere soudy jsou k projednani a rozhodnuti veci prislusne v prvnim stupni. To neplati, dospeje-li vrchni soud k zaveru, ze vec patri do vecne prislusnosti Nejvyssiho soudu; v takovem pripade vec predlozi se zpravou o tom Nejvyssimu soudu. Ucastnici rizeni maji pravo se k otazce vecne prislusnosti vyjadrit.
(4) Bylo-li rizeni zahajeno u Nejvyssiho soudu nebo byla-li vec Nejvyssimu soudu predlozena vrchnim soudem, Nejvyssi soud rozhodne, ktere soudy jsou k projednani a rozhodnuti veci prislusne v prvnim stupni, neni-li sam vecne prislusny.
(5) Obdobne podle odstavcu 2 az 4 se postupuje, namitne-li nedostatek vecne prislusnosti soudu ucastnik rizeni.
(6) V usneseni, jimz bylo rozhodnuto, ze k projednani a rozhodnuti veci jsou prislusne v prvnim stupni jine soudy, nez u kterych bylo rizeni zahajeno, se rovnez uvede soud, jemuz bude vec postoupena k dalsimu rizeni; ustanoveni § 105 tim neni dotceno.
(7) Usnesenim vrchniho nebo Nejvyssiho soudu o vecne prislusnosti jsou ucastnici rizeni a soudy vazani.
(8) Ustanoveni odstavcu 2 a 7 se nepouzije, nalezi-li vec do vecne prislusnosti soudu, ktery rozhoduje podle zvlastniho zakona 96) veci spravniho soudnictvi.
§ 104b
(1) Nalezi-li vec do vecne prislusnosti soudu, ktery rozhoduje podle zvlastniho zakona 96) veci spravniho soudnictvi, soud rizeni zastavi. V usneseni o zastaveni rizeni musi byt navrhovatel rovnez poucen o moznosti podat zalobu proti rozhodnuti spravniho organu ve spravnim soudnictvi.
(2) Ustanoveni odstavce 1 neplati, domaha-li se navrhovatel podle zvlastniho zakona 96) ochrany proti necinnosti organu moci vykonne, organu uzemniho samospravneho celku, jakoz i pravnicke (fyzicke) osoby nebo jineho organu, jimz bylo svereno rozhodovani o pravech a povinnostech fyzickych a pravnickych osob v oblasti verejne spravy, ochrany pred nezakonnym zasahem, pokynem nebo donucenim organu moci vykonne, organu uzemniho samospravneho celku, jakoz i pravnicke (fyzicke) osoby nebo jineho organu, jimz bylo svereno rozhodovani o pravech a povinnostech fyzickych a pravnickych osob v oblasti verejne spravy, rozhodnuti ve vecech politickych stran a politickych hnuti nebo rozhodnuti o kompetencni zalobe. V uvedenych pripadech soud vyslovi, ze neni vecne prislusny, a rozhodne o postoupeni veci vecne prislusnemu soudu, ktery rozhoduje veci spravniho soudnictvi. Pravni ucinky spojene s podanim navrhu na zahajeni rizeni zustavaji zachovany.
(3) Je-li mezi specializovanym senatem krajskeho soudu zrizenym podle zvlastniho zakona 96) k projednani a rozhodnuti veci spravniho soudnictvi a jinym senatem tehoz krajskeho soudu sporne, zda jde o vec spravniho soudnictvi, postupuje se podle zvlastniho zakona; 97) ustanoveni odstavcu 1 a 2 se nepouzije.
(4) Ucastnici rizeni maji pravo se k otazce vecne prislusnosti podle odstavce 1 nebo 2, popripade k postupu podle odstavce 3 vyjadrit.
§ 104c
(1) Nalezi-li vec do vecne prislusnosti soudu, ktery rozhoduje podle zvlastniho zakona 96) veci spravniho soudnictvi, nepostupuje se podle § 104b, jestlize soud, ktery rozhoduje podle zvlastniho zakona 96) veci spravniho soudnictvi, ve stejne veci pravomocnym rozhodnutim odmitl navrh s tim, ze slo o vec, kterou soudy projednavaji a rozhoduji v obcanskem soudnim rizeni.
(2) Soud v pripade uvedenem v odstavci 1 navrhne senatu zrizenemu podle zvlastniho zakona, 97) aby rozhodl tento spor o vecnou prislusnost.
§ 105
(1) Mistni prislusnost zkouma soud pred tim, nez zacne jednat o veci same. Rozhodl-li soud o veci same bez jednani, zkouma mistni prislusnost jen pred vydanim rozhodnuti; to neplati, jde-li o platebni rozkaz. Pozdeji ji zkouma jen k namitce ucastnika, je-li uplatnena pri prvnim ukonu, ktery ucastniku prislusi. Pri zkoumani mistni prislusnosti se neprihlizi k jednanim a k ukonum provedenym pred vecne neprislusnym soudem a k rozhodnutim vydanym vecne neprislusnym soudem.
(2) Vyslovi-li soud, ze neni prislusny, postoupi vec po pravni moci tohoto usneseni prislusnemu soudu nebo ji za podminek § 11 odst. 3 predlozi Nejvyssimu soudu.
(3) Jestlize soud, jemuz byla vec postoupena, s postoupenim nesouhlasi, predlozi ji k rozhodnuti, pokud otazka prislusnosti nebyla jiz rozhodnuta soudem odvolacim, svemu nadrizenemu soudu; rozhodnutim tohoto soudu je vazani soud, ktery vec postoupil.
(4) Namitne-li ucastnik rizeni vcas a duvodne nedostatek mistni prislusnosti, postupuje soud obdobne podle odstavcu 2 a 3; jinak namitku usnesenim zamitne.
§ 106
(1) Jakmile soud k namitce zalovaneho uplatnene nejpozdeji pri prvnim jeho ukonu ve veci same zjisti, ze vec ma byt podle smlouvy ucastniku projednana v rizeni pred rozhodci, nemuze vec dale projednavat a rizeni zastavi; vec vsak projedna, jestlize ucastnici prohlasi, ze na smlouve netrvaji. Soud projedna vec i tehdy, jestlize zjisti, ze vec nemuze byt podle prava Ceske republiky podrobena rozhodci smlouve, nebo ze rozhodci smlouva je neplatna, popripade ze vubec neexistuje nebo ze jeji projednani v rizeni pred rozhodci presahuje ramec pravomoci priznane jim smlouvou, anebo ze rozhodci soud odmitl veci se zabyvat.
(2) Bylo-li rizeni pred soudem podle odstavce 1 zastaveno a v teze veci byl podan navrh na zahajeni rizeni pred rozhodci, zustavaji pravni ucinky puvodniho navrhu zachovany, bude-li navrh na zahajeni rizeni pred rozhodci podan do 30 dnu od doruceni usneseni soudu o zastaveni rizeni.
(3) Bylo-li rizeni pred rozhodci zahajeno drive, nez doslo k rizeni soudnimu, prerusi soud rizeni o neexistenci, neplatnosti nebo zaniku smlouvy az do doby, nez bude v rozhodcim rizeni rozhodnuto o pravomoci nebo ve veci same.
Prekazky postupu rizeni
§ 107
(1) Jestlize ucastnik ztrati po zahajeni rizeni zpusobilost byt ucastnikem rizeni drive, nez rizeni bylo pravomocne skonceno, posoudi soud podle povahy veci, zdav rizeni muze pokracovat. Neni-li mozne v rizeni ihned pokracovat, soud rizeni prerusi. O tom, s kym bude v rizeni pokracovano, soud rozhodne usnesenim.
(2) Ztrati-li zpusobilost byt ucastnikem rizeni fyzicka osoba a umoznuje-li povaha veci pokracovat v rizeni, jsou procesnim nastupcem, nestanovi-li zakon jinak, jeji dedici, popripade ti z nich, kteri podle vysledku dedickeho rizeni prevzali pravo nebo povinnost, o nez v rizeni jde.
(3) Ztrati-li zpusobilost byt ucastnikem rizeni pravnicka osoba a umoznuje-li povaha veci pokracovat v rizeni, jsou jejim procesnim nastupcem, nestanovi-li zakon jinak, ti, kteri po zaniku pravnicke osoby vstoupili do jejich prav a povinnosti, popripade ti, kteri po zaniku pravnicke osoby prevzali prava a povinnosti, o nez v rizeni jde.
(4) Ten, kdo nastupuje do rizeni na misto dosavadniho ucastnika rizeni, musi prijmout stav rizeni, jaky tu je v dobe jeho nastupu do rizeni.
(5) Neumoznuje-li povaha veci v rizeni pokracovat, soud rizeni zastavi. Rizeni zastavi soud zejmena tehdy, zemre-li manzel pred pravomocnym skoncenim rizeni o rozvod, o neplatnost manzelstvi nebo o urceni, zda tu manzelstvi je nebo neni, pokud zakon nedovoluje, aby se v rizeni pokracovalo; bylo-li jiz o veci rozhodnuto, soud soucasne toto rozhodnuti zrusi.
§ 107a
(1) Ma-li zalobce za to, ze po zahajeni rizeni nastala pravni skutecnost, s niz pravni predpisy spojuji prevod nebo prechod prava nebo povinnosti ucastnika rizeni, o nez v rizeni jde, muze drive, nez soud o veci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel prava nebo povinnosti vstoupil do rizeni na misto dosavadniho ucastnika; to neplati v pripadech uvedenych v § 107.
(2) Soud navrhu usnesenim vyhovi, jestlize se prokaze, ze po zahajeni rizeni nastala pravni skutecnost uvedena v odstavci 1, a jestlize s tim souhlasi ten, kdo ma vstoupit na misto zalobce; souhlas zalovaneho nebo toho, kdo ma vstoupit najeho misto, se nevyzaduje. Pravni ucinky spojene s podanim zaloby zustavaji zachovany.
(3) Ustanoveni § 107 odst. 4 plati obdobne.
§ 108
Soud zastavi rizeni o urceni otcovstvi, jestlize doslo k urceni otcovstvi souhlasnym prohlasenim rodicu nebo k nezrusitelnemu osvojeni ditete.
§ 109
Soud rizeni prerusi, jestlize
a) ucastnik ztratil zpusobilost jednat pred soudem a neni zastoupen zastupcem s procesni plnou moci;
b) rozhodnuti zavisi naotazce, kterou neni v tomto rizeni opravnen resit;
c) dospel k zaveru, ze zakon, jehoz ma byt pri projednavani nebo rozhodovani veci pouzito, nebo jeho jednotlive ustanoveni je v rozporu s ustavnim zakonem nebo s mezinarodni smlouvou, ktera ma prednost pred zakonem, 33a) a podal-li u Ustavniho soudu navrh na zruseni tohoto zakona nebo jeho jednotliveho ustanoveni;
d) rozhodl, ze pozada Soudni dvur Evropskych spolecenstvi o rozhodnuti o predbezne otazce. 62d)
(2) Pokud soud neucini jina vhodna opatreni, muze rizeni prerusit, jestlize
a) ucastnik se nemuze rizeni ucastnit pro prekazku trvalejsi povahy nebo proto, ze je neznameho pobytu;
b) zakonny zastupce ucastnika zemrel nebo ztratil zpusobilost jednat pred soudem;
c) probiha rizeni, v nemz je resena otazka, ktera muze mit vyznam pro rozhodnuti soudu, nebo jestlize soud dal k takovemu rizeni podnet; to neplati v rizeni o povoleni zapisu do obchodniho rejstriku.
§ 110
Jestlize to ucastnici shodne navrhnou nebo jestlize se nedostavi bez predchozi omluvy k jednani anebo jestlize to alespon jeden z ucastniku navrhne a ostatni se nedostavi bez predchozi omluvy k jednani, soud rizeni prerusi, jestlize se to neprici ucelu rizeni. Jde-li o rizeni o rozvod, prerusi soud v techto pripadech rizeni vzdy.
§ 111
(1) Jestlize rizeni je preruseno, nekonaji se jednani a nebezi lhuty podle tohoto zakona. Jestlize se v rizeni pokracuje, pocinaji lhutybezet znovu.
(2) Jestlize je rizeni preruseno podle § 109, cini soud vsechna potrebna opatreni, aby byly odstraneny prekazky, jez zpusobily preruseni nebo pro ktere preruseni trva. Jakmile odpadne prekazka, pro kterou bylo rizeni preruseno, pokracuje soud v rizeni i bez navrhu.
(3) Jestlize rizeni je preruseno podle § 110, pokracuje v nem soud na navrh po uplynuti tri mesicu; s vyjimkou rizeni o rozvod muze soud na navrh pokracovat v rizeni i pred uplynutim teto lhuty, jsou-li pro to zavazne duvody. Neni-li navrh na pokracovani v rizeni podan do jednoho roku, soud rizeni zastavi.
Spojeni veci
§ 112
(1) V zajmu hospodarnosti rizeni muze soud spojit ke spolecnemu rizeni veci, ktere byly u neho zahajeny a skutkove spolu souvisi nebo se tykaji tychz ucastniku.
(2) Jsou-li v navrhu na zahajeni rizeni uvedeny veci, ktere seke spojeni nehodi, nebo odpadnou-li duvody, pro ktere byly veci soudem spojeny, muze soud ne kterou vec vyloucit k samostatnemu rizeni.
§ 113
S rizenimo urceni otcovstvi je spojeno rizeni o vychove a vyzive nezletileho ditete.
§ 113a
S rizenim o urceni neplatnosti usneseni valne hromady obchodni spolecnosti nebo clenske schuze druzstva je spojeno rizeni o nahradu skody, ktera vznikla z tohoto neplatneho usneseni.
Priprava jednani
§ 114
(1) Po zahajeni rizeni predseda senatu predevsim zkouma, zda jsou splneny podminky rizeni a zda byly odstraneny pripadne vady v zalobe (navrhu na zahajeni rizeni).
(2) Zastavi-li soud rizeni proto, ze je tu takovy nedostatek podminky rizeni, ktery nelze odstranit (§ 104 odst. 1), nebo ze se nedostatek podminky rizeni nepodarilo odstranit (§104 odst. 2), popripade z jinych duvodu stanovenych zakonem, 63) anebo odmitne-li navrh (§43 odst. 2), je tim rizeni skonceno.
§ 114a
(1) Nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, pripravi predseda senatu jednani tak, aby bylo mozne vec rozhodnout zpravidla pri jedinem jednani.
(2) Za tim ucelem predseda senatu
a) zalovaneho, popripade ostatni ucastniky, kteri nepodali navrh na zahajeni rizeni, vyzve, aby se ve veci pisemne vyjadrili a aby soudu predlozili listinne dukazy, jichz se dovolavaji, ledaze se takovy postup jevi s
ohledem na povahu veci neucelnym;
b) vyzada si zpravu o skutecnostech, ktere maji vyznam pro rizeni a rozhodnuti (§ 12 8);
c) ustanovi znalce, jsou-li splneny podminky podle § 127;
d) zajisti, aby bylo mozno pri jednani provest potrebne dukazy, a jestlize je to ucelne, muze provest dukaz prostrednictvim dozadaneho soudu;
e) cinijina vhodna opatreni.
§ 114b
(1) Vyzaduje-li to povaha veci nebo okolnosti pripadu, muze predseda senatu, s vyjimkou veci, v nichz nelze uzavrit a schvalit smir (§ 99 odst. 1 a 2), a veci uvedenych v § 118b a § 120 odst. 2, misto vyzvy podle § 114a odst. 2 pism. a), nebo nebylo-li takove vyzve radne a vcas vyhoveno, zalovanemu usnesenim ulozit, aby se ve veci pisemne vyjadril a aby v pripade, ze narok uplatneny v zalobe zcela neuzna, ve vyjadreni vylicil rozhodujici skutecnosti, na nichz stavi svoji obranu, a k vyjadreni pripojil listinne dukazy, jichz se dovolava, popripade oznacil dukazy k prokazani svych tvrzeni. K podani vyjadreni urci lhutu, ktera nesmi byt kratsi nez 30 dnu od doruceni usneseni.
(2) Usneseni podle odstavce 1 muze byt vydano, i kdyz soud rozhodl o veci platebnim rozkazem. Lhutu k podani vyjadreni v tomto pripade soud urci az ode dne podani odporu proti platebnimu rozkazu.
(3) Usneseni podle odstavce 1 nelze vydat nebo dorucit po prvnim jednani ve veci.
(4) Usneseni podle odstavcu 1 a 2 musi byt zalovanemu doruceno do vlastnich rukou, nahradni doruceni je vylouceno. Usneseni nesmi byt zalovanemu doruceno drive nez zaloba.
(5) Jestlize se zalovany bez vazneho duvodu na vyzvu soudu podle odstavce 1 vcas nevyjadri a ani ve stanovene lhute soudu nesdeli, jaky vazny duvod mu v tom brani, ma se za to, ze narok, ktery je proti nemu zalobou uplatnovan, uznava; o tomto nasledku (§ 153a odst. 3) musi byt poucen.
§ 114c
(1) Ukazuje-li se, ze postupem podle § 114 a odst. 2 a § 114b nemuze byt jednani pripraveno tak, aby bylo mozne vec rozhodnout pri jedinem jednani, predseda senatu, s vyjimkou veci, v nichz se takovy postup jevi neucelnym, predvola k soudu ucastniky rizeni a jejich zastupce. Pri tomto ukonu jim poskytne potrebna pouceni, pokusi se o smirne vyrizeni veci a vyzve je, aby splnili sve procesni povinnosti, zejmena aby do protokolu doplnili sva skutkova tvrzeni a navrhy na provedeni dukazu; § 118a zde plati obdobne. Je-li to potrebne, ulozi jim, aby nejpozdeji pri jednani splnili v zajmu dosazeni ucelu rizeni dalsi procesni povinnosti.
(2) Odstavec 1 neplati, jsou-li splneny podminky k tomu, aby o veci mohlo byt rozhodnuto bez narizeni jednani.
Jednani
§ 115
Nestanovi-li zakon jinak, naridi predseda senatu k projednani veci same jednani, k nemuz predvola ucastniky a vsechny, jejichz pritomnosti je treba.
Predvolani musi byt ucastnikum doruceno tak, aby meli dostatek casu k priprave, zpravidla nejmene deset dnu a ve vecech uvedenych v § 118b nejmene tricet dnu prede dnem, kdy se jednani ma konat.
§ 115a
K projednani veci same neni treba narizovat jednani, jestlize ve veci lze rozhodnout jenna zaklade ucastniky predlozenych listinnych dukazu a ucastnici se prava ucasti na projednani veci vzdali, popripade s rozhodnutim veci bez narizeni jednani souhlasi; to neplati ve vecech uvedenych v§ 120 odst. 2.
§ 116
(1) Jednani je verejne s vyjimkou jednani provadenych notari jako soudnimi komisari.
(2) Verejnost muze byt pro cele jednani nebo pro jeho cast vyloucena, jen kdyby verejne projednani veci ohrozilo tajnost utajovanych informaci chranenych zvlastnim zakonem, 56) obchodni tajemstvi, dulezity zajem ucastniku nebo mravnost.
(3) Jestlize byla verejnost vyloucena, soud muze povolit jednotlivym fyzickym osobam, aby byly pri jednani nebo jeho casti pritomny; soucasne je pouci, ze jsou povinny zachovavat mlcenlivost o vsem, co se pri jednani o utajovanych informacich, obchodnim tajemstvi nebo zajmech ucastniku dozvedely.
(4) I kdyz verejnost nebyla vyloucena, muze soud odeprit pristup k jednani nezletilym a fyzickym osobam, u nichz je obava, ze by mohli rusit dustojny prubeh jednani.
§ 117
(1) Predseda senatu zahajuje, ridi a konci jednani, udeluje a odnima slovo, provadi dokazovani, cini vhodna opatreni, aby zajistil splneni ucelu jednani, a vyhlasuje rozhodnuti. Dba pritom, aby jednani probihalo dustojne a nerusene a aby vec mohla byt uplne, spravedlive a bez prutahu projednana.
(2) Ve vecech prislusejicich senatu mohou jednotlive ukony pri dokazovani provadet se souhlasem predsedy
take clenove senatu.
(3) Kdo ve vecech prislusejicich senatu nesouhlasi s opatrenim predsedy senatu, ktere ucinil pri jednani, muze zadat, aby rozhodl senat.
§ 118
(1) Pozahajenijednani predseda senatu vyzve zalobce (navrhovatele), aby prednesl zalobu (navrh na zahajeni rizeni) nebo sdelil jeji obsah, a zalovaneho (ostatni ucastniky rizeni), aby prednesl nebo sdelil obsah podanych pisemnych vyjadreni ve veci; podani nepritomnych ucastniku precte nebo sdeli jejich obsah predseda senatu. Zalovaneho (jineho ucastnika), ktery dosud neucinil pisemne podani, predseda senatu vyzve, aby se ve veci vyjadril. Je-li to potrebne, predseda senatu ucastnika tez vyzve, aby sva tvrzeni doplnil a aby navrhl k prokazani svych tvrzeni dukazy.
(2) Po provedeni ukonu podle odstavce 1 predseda senatu sdeli vysledky pripravy jednani a podle dosavadnich vysledku rizeni uvede, ktera pravne vyznamna skutkova tvrzeni ucastniku lze povazovat za shodna, ktera pravne vyznamna skutkova tvrzeni zustala sporna a ktere z dosud navrzenych dukazu budou provedeny, popripade ktere dukazy soud provede, i kdyz je ucastnici nenavrhli.
(3) Nestanovi-li zakon jinak, urcuje dalsi prubeh jednani predseda senatu podle okolnosti pripadu.
§ 118a
(1) Ukaze-li se v prubehu jednani, ze ucastnik nevylicil vsechny rozhodne skutecnosti nebo ze je uvedl neuplne, predseda senatu jej vyzve, aby sva tvrzeni doplnil, a pouci jej, o cem ma tvrzeni doplnit a jake by byly nasledky nesplneni teto vyzvy.
(2) Ma-li predseda senatu za to, ze vec je mozne po pravni strance posoudit jinak nez podle ucastnikova pravniho nazoru, vyzve ucastnika, aby v potrebnem rozsahu doplnil vyliceni rozhodnych skutecnosti; postupuje pritom obdobne podle odstavce 1.
(3) Zjisti-li predseda senatu v prubehu jednani, ze ucastnik dosud nenavrhl dukazy potrebne kprokazani vsech svych spornych tvrzeni, vyzve jej, aby tyto dukazy oznacil bez zbytecneho odkladu, a pouci jej o nasledcich nesplneni teto vyzvy.
(4) Pri jednani predseda senatu poskytuje ucastnikum pouceni tez o jinych jejich procesnich pravech a povinnostech; to neplati, je-li ucastnik zastoupen advokatem nebo notarem v rozsahu jeho opravneni stanoveneho zvlastnimi predpisy. 57)
§ 118b
(1) Ve vecech ochrany osobnosti podle obcanskeho zakoniku, ve vecech ochrany proti uverej novani informaci, ktere jsou zneuzitim svobody projevu, slova a tisku, popripade ochrany prav tretich osob podle pravnich predpisu o hromadnych informacnich prostredcich, ve sporech vyvolanych konkursem a vyrovnanim, o zakladu veci ve sporech o ochranu hospodarske souteze, o zakladu veci ve sporech o ochranu prav porusenych nebo ohrozenych nekalym souteznim jednanim, o zakladu veci ve sporech z poruseni nebo ohrozeni prava na obchodni tajemstvi a v dalsich pripadech stanovenych zakonem mohou ucastnici uvest rozhodne skutecnosti o veci same a oznacit dukazy k jejich prokazani nejpozdeji do skonceni prvniho jednani, ktere se v nich konalo; k pozdeji uvedenym skutecnostem a dukazum se neprihlizi. To neplati, jde-li o skutecnosti nebo dukazy, jimiz ma byt zpochybnena verohodnost provedenych dukaznich prostredku, ktere nastaly (vznikly) po prvnim jednani nebo ktere ucastnik nemohl bez sve viny vcas uvest.
(2) O povinnostech podle odstavce 1 a o nasledcich nesplneni techto povinnosti musi byt ucastnici pouceni v predvolani k prvnimu jednani ve veci.
§ 118c
(1) Dochazi-li vprojednani veci k prutahum proto, ze ucastnik je necinny nebo ze pres vyzvy soudu nevylicil vsechny rozhodne skutecnosti nebo neoznacil potrebne dukazy, muze soud, je-li to ucelne a nejde-li o veci uvedene v § 120 odst. 2, na navrh jineho ucastnika usnesenim rozhodnout, ze ve veci lze uvest rozhodne skutecnosti o veci same a oznacit dukazy k jejich prokazani nejpozdeji ve lhute, kterou urci, a ze k pozdeji uvedenym skutecnostem a dukazum nebude prihlizeno; lhuta nesmi byt kratsi nez 15 dnu od doruceni usneseni.
(2) Po lhute urcene soudem mohou ucastnici uvest dalsi skutecnosti nebo oznacit dukazy, jen jestlize jimi ma byt zpochybnena verohodnost provedenych dukaznich prostredku nebo jestlize ucastnik byl vyzvan k doplneni vyliceni rozhodnych skutecnosti podle § 118a odst. 2, jakoz i skutecnosti a dukazy, ktere nastaly (vznikly) po uplynuti lhuty nebo ktere ucastnik nemohl bez sve viny vcas uvest.
(3) Usneseni podle odstavce 1 se ucastnikum dorucuje do vlastnich rukou.
§119
(1) Jednani muze byt odroceno jen z dulezitych duvodu, ktere musi byt sdeleny. Nebrani-li tomu okolnosti pripadu, oznami predseda senatu pri odroceni jednani den, kdy se bude konat dalsi jednani; ustanoveni § 115a zde plati obdobne.
(2) K dalsimu jednani musi byt ucastnici predvolani zpravidla nejmene pet dnu predem.
(3) Doslo-li ke zmene v obsazeni soudu, predseda senatu na zacatku dalsiho jednani sdeli obsah prednesu a provedenych dukazu.
§ 119a
(1) Pred skoncenim jednani je predseda senatu povinen, s vyjimkou veci uvedenych v § 120 odst. 2, ucastniky pritomne pri jednani poucit, ze vsechny rozhodne skutecnosti musi uvest a ze dukazy musi byt oznaceny drive, nez ve veci vyhlasi rozhodnuti, nebot pozdeji uplatnene skutecnosti a dukazy jsou odvolacim duvodem jen za podminek uvedenych v § 205a. Ustanoveni § 118b, 118c a § 175 odst. 4 cast prvni vety za strednikem tim nejsou dotcena.
(2) Jestlize ucastnici ani po pouceni podle odstavce 1 nove skutecnosti a dukazy neuvedou, jestlize nove skutecnosti a dukazy byly uplatneny v rozporu s § 118b, 118c nebo § 175 odst. 4 cast prvni vety za strednikem nebo jestlize soud rozhodl, ze navrhovane dukazy neprovede, predseda senatu ucastniky vyzve, aby shrnuli sve navrhy a aby se vyjadrili k dokazovani a ke skutkove a k pravni strance veci.
Hlava druha
Dokazovani
Dukazni povinnost
§ 120
(1) Ucastnici jsou povinni oznacit dukazy k prokazani svych tvrzeni. Soud rozhoduje, ktere z navrhovanych dukazu provede.
(2) Ve vecech, v nichz lze zahajit rizeni i bez navrhu, jakoz i v rizeni o povoleni uzavrit manzelstvi, v rizeni o urceni a popreni rodicovstvi, v rizeni o urceni, zda je treba souhlasu rodicu ditete k jeho osvojeni, v rizeni o osvojeni, v rizeni o jmenovani rozhodce nebo predsedajiciho rozhodce, v rizeni o privoleni k vypovedi z najmu
bytu, v rizeni o zakonnosti zajisteni cizince a o jeho propusteni a v rizeni o nekterych otazkach obchodnich spolecnosti, druzstev a jinych pravnickych osob (§ 200e) je soud povinen provest i jine dukazy potrebne ke zjisteni skutkoveho stavu, nez byly ucastniky navrhovany.
(3) Nejde-li o rizeni uvedena v odstavci 2, muze soud provest jine nez ucastniky navrzene dukazy v pripadech, kdy potreba jejich provedeni ke zjisteni skutkoveho stavu vysla v rizeni najevo. Neoznaci-li ucastnici dukazy potrebne k prokazani svych tvrzeni, vychazi soud pri zjistovani skutkoveho stavu z dukazu, ktere byly provedeny.
(4) Soud muze tez vzit za sva skutkova zjisteni shodna tvrzeni ucastniku.
§ 121
Neni treba dokazovat skutecnosti obecne zname nebo zname soudu z jeho cinnosti, jakoz i pravni predpisy uverejnene nebo oznamene ve Sbirce zakonu Ceske republiky.
Provadeni dukazu
§ 122
Dokazovani provadi soud pri jednani.
Je-li to ucelne, muze byt o provedeni dukazu dozadan jiny soud nebo predseda senatu muze dukaz z povereni senatu provest mimo jednani. Ucastnici maji pravo byt pritomni u takto provadeneho dokazovani. Jeho vysledky je treba vzdy pri jednani sdelit.
Senat muze vzdy rozhodnout, aby provedene dukazy byly doplneny nebo pred nim opakovany.
§ 123
Ucastnici maji pravo vyjadrit se k navrhum na dukazy a ke vsem dukazum, ktere byly provedeny.
§ 124
Dokazovani je treba provadet tak, aby byla setrena povinnost zachovavat mlcenlivost o utajovanych informacich chranenych zvlastnim zakonem 56) a jina zakonem stanovena nebo statem uznavana povinnost mlcenlivosti. V techto pripadech lze provest vyslech jen tehdy, jestlize vyslychaneho zprostil povinnosti mlcenlivosti prislusny organ nebo ten, v jehoz zajmu ma tuto povinnost; primer ene to plati i tam, kde se provadi dukaz jinak nez vyslechem.
Dukazni prostredky
§ 125
Za dukaz mohou slouzit vsechny prostredky, jimiz lze zjistit stav veci, zejmena vyslech svedku, znalecky posudek, zpravy a vyjadreni organu, fyzickych a pravnickych osob, notarske nebo exekutorske zapisy a jine listiny, ohledani a vyslech ucastniku. Pokud neni zpusob provedeni dukazu predepsan, urci jej soud.
§ 126
(1) Kazda fyzicka osoba, ktera neni ucastnikem rizeni, je povinna dostavit se na predvolani k soudu a vypovidat jako svedek. Musi vypovedet pravdu a nic nezamlcovat. Vypoved muze odeprit jen tehdy, kdyby ji zpusobila nebezpeci trestniho stihani sobe nebo osobam blizkym; o duvodnosti odepreni vypovedi rozhoduje
soud.
(2) Na pocatku vyslechu je treba zjistit totoznost svedka a okolnosti, ktere mohou mit vliv na jeho verohodnost. Dale je treba poucit svedka o vyznamu svedecke vypovedi, o jeho pravech a povinnostech a o trestnich nasledcich krive vypovedi.
(3) Predseda senatu vyzve svedka, aby souvisle vylicil vse, co vi o predmetu vyslechu. Pak mu klade otazky potrebne k doplneni a vyjasneni jeho vypovedi. Otazky mohou davat i clenove senatu a se souhlasem predsedy senatu i ucastnici a znalci.
(4) Fyzicka osoba, ktera je statutarnim organem pravnicke osoby (clenem tohoto organu), muze byt vyslechnuta v rizeni, jehoz ucastnikem je tato pravnicka osoba, jen podle § 131.
§ 127
(1) Zavisi-li rozhodnuti na posouzeni skutecnosti, k nimz je treba odbornych znalosti, ustanovi soud po slyseni ucastniku znalce. Soud znalce vyslechne; znalci muze take ulozit, aby posudek vypracoval pisemne. Je-li ustanoveno nekolik znalcu, mohou podat spolecny posudek. Misto vyslechu znalce muze se soud v oduvodnenych pripadech spokojit s pisemnym posudkem znalce.
(2) Znalecky posudek je mozno take dat prezkoumat jinym znalcem, vedeckym ustavem nebo jinou instituci.
(3) Ucastnikovi, popripade i nekomu jinemu, muze predseda senatu ulozit, aby se dostavil ke znalci, predlozil mu potrebne predmety, podal mu nutna vysvetleni, podrobil se lekarskemu vysetreni, popripade zkousce krve, anebo aby neco vykonal nebo snasel, jestlize to je k podani znaleckeho posudku treba.
(4) Misto posudku znalce lze pouzit potvrzeni nebo odborne vyjadreni, o jejichz spravnosti nema soud pochybnosti. Za vydani potvrzeni nebo odborneho vyjadreni nalezi financni uhrada, stanovi-li tak zvlastni predpis.
§ 128
Kazdy je povinen bezplatne na dotaz sdelit soudu skutecnosti, ktere maji vyznam pro rizeni a rozhodnuti. Ustanoveni § 13 9 odst. 3 tim neni dotceno. Odmitnout soudu sdelit tyto skutecnosti muze jen ten, kdo by tak mohl ucinit jako svedek podle § 12 6 odst. 1.
§129
(1) Dukaz listinou se provede tak, ze ji nebo jeji cast pri jednani predseda senatu precte nebo sdeli jeji
obsah.
(2) Predseda senatu muze ulozit tomu, kdo ma listinu potrebnou k dukazu, aby ji predlozil, nebo ji opatri sam od jineho soudu, organu nebo pravnicke osoby.
(1) Ohledani predmetu, ktery je mozno dopravit k soudu, provede se pri jednani. Za tim ucelem muze predseda senatu ulozit tomu, kdo ma potrebny predmet, aby jej predlozil.
(2) Jinak se ohledani provadi na miste. Je k nemu treba predvolat ty, kteri se predvolavaji k jednani.
§ 131
(1) Dukaz vyslechem ucastniku muze soud naridit, jestlize dokazovanou skutecnost nelze prokazat jinak a jestlize s tim souhlasi ucastnik, ktery ma byt vyslechnut; to neplati v rizenich uvedenych v § 120 odst. 2av rizeni o rozvod manzelstvi.
(2) Naridi-li soud jako dukaz vyslech ucastniku, jsou ucastnici povinni dostavit se k vyslechu. Pri svem vyslechu maji vypovedet pravdu a nic nezamlcovat; o tom musi byt pouceni.
(3) Ustanoveni § 126 odst. 3 se zde pouzije obdobne.
Hodnoceni dukazu
§ 132
Dukazy hodnoti soud podle sve uvahy, a to kazdy dukaz jednotlive a vsechny dukazy v jejich vzajemne souvislosti; pritom peclive prihlizi ke vsemu, co vyslo za rizeni najevo, vcetne toho, co uvedli ucastnici.
§ 133
Skutecnost, pro kterou je v zakone stanovena domnenka, jez pripousti dukaz opaku, ma soud za prokazanu, pokud v rizeni nevysel najevo opak.
§ 133a
(1) Skutecnosti tvrzene o tom, ze ucastnik byl primo nebo neprimo diskriminovan na zaklade sveho pohlavi, rasoveho nebo etnickeho puvodu, nabozenstvi, viry, svetoveho nazoru, zdravotniho postizeni, veku anebo sexualni orientace, ma soud ve vecech pracovnich za prokazane, pokud v rizeni nevysel najevo opak.
(2) Skutecnosti tvrzene o tom, ze ucastnik byl primo nebo neprimo diskriminovan na zaklade sveho rasoveho nebo etnickeho puvodu, ma soud ve vecech poskytovani zdravotni a socialni pece, pomoci v hmotne nouzi, pristupu ke vzdelani a odborne priprave, pristupu k verejnym zakazkam, clenstvi v organizacich zamestnancu nebo zamestnavatelu a clenstvi v profesnich a zajmovych sdruzenich a pri prodeji zbozi v obchode nebo poskytovani sluzeb za prokazane, pokud v rizeni nevysel najevo opak.
§ 134
Listiny vydane soudy Ceske republiky nebo jinymi statnimi organy v mezich jejich pravomoci, jakoz i listiny, ktere jsou zvlastnimi predpisy prohlaseny za verejne, potvrzuji, ze jde o narizeni nebo prohlaseni organu, ktery listinu vydal, a neni-li dokazan opak, i pravdivost toho, co je v nich osvedceno nebo potvrzeno.
§ 135
(1) Soud je vazan rozhodnutim prislusnych organu o tom, ze byl spachan trestny cin, prestupek nebo jiny spravni delikt postizitelny podle zvlastnich predpisu, a kdo je spachal, jakoz i rozhodnutim o osobnim stavu; soud vsak neni vazan rozhodnutim v blokovem rizeni.
(2) Jinak otazky, o nichz prislusi rozhodnout jinemu organu, muze soud posoudit sam. Bylo-li vsak o takove otazce vydano prislusnym organem rozhodnuti, soud z neho vychazi.
§ 136
Lze-li vysi naroku zjistit jen s nepomernymi obtizemi nebo nelze-li ji zjistit vubec, urci ji soud podle sve
uvahy.
Hlava treti Naklady rizeni Druhy nakladu rizeni
§ 137
(1) Naklady rizeni jsou zejmena hotove vydaje ucastniku a jejich zastupcu, vcetne soudniho poplatku, usly vydelek ucastniku a jejich zakonnych zastupcu, naklady dukazu, odmena notare za provadene ukony soudniho komisare a jeho hotove vydaje, odmena spravce dedictvi a jeho hotove vydaje, tlumocne, nahrada za dan z pridane hodnoty a odmena za zastupovani.
(2) Odmena za zastupovani patri k nakladum rizeni, jen je-li zastupcem advokat nebo notar v rozsahu sveho opravneni stanoveneho zvlastnimi predpisy. 57) K nakladum rizeni nalezi tez odmena za zastupovani, je-li zastupcem patentovy zastupce (§ 25b); pro jeji urceni se uzije obdobne zvlastni pravni predpis, jimz jsou stanoveny odmeny a nahrady advokatum za poskytovani pravnich sluzeb.
(3) Nahrada za dan z pridane hodnoty patri k nakladum rizeni, jen je-li zastupcem advokat, notar v rozsahu sveho opravneni stanoveneho zvlastnimi predpisy 57) nebo patentovy zastupce, ktery je platcem dane z pridane hodnoty podle zvlastniho pravniho predpisu 5 7d), nebo je-li zastupcem advokat, ktery je spolecnikem pravnicke osoby zrizene za ucelem vykonu advokacie podle zvlastniho pravniho predpisu 57e), a platcem dane z pridane hodnoty podle zvlastniho pravniho predpisu 57d) je tato pravnicka osoba, anebo provadi-li v rizeni o dedictvi ukony soudniho komisare notar, ktery je platcem dane z pridane hodnoty podle zvlastniho pravniho predpisu 57d).
§ 138
(1) Na navrh muze predseda senatu priznat ucastnikovi zcela nebo zcasti osvobozeni od soudnich poplatku, oduvodnuji-li to pomery ucastnika a nejde-li o svevolne nebo zrejme bezuspesne uplatnovani nebo braneni prava. Nerozhodne-li predseda senatu jinak, vztahuje se osvobozeni na cele rizeni a ma i zpetnou ucinnost; poplatky zaplacene pred rozhodnutim o osvobozeni se vsak nevraceji.
(2) Priznane osvobozeni predseda senatu kdykoli za rizeni odejme, popripade i se zpetnou ucinnosti, jestlize se do pravomocneho skonceni rizeni ukaze, ze pomery ucastnika osvobozeni neoduvodnuji, popripade neoduvodnovaly.
(3) Byl-li ucastniku osvobozenemu od soudnich poplatku ustanoven zastupce, vztahuje se osvobozeni v rozsahu, v jakem bylo priznano, ina hotove vydaje zastupce ana odmenu za zastupovani.
§ 139
Svedci maji pravo na nahradu hotovych vydaju a usleho vydelku (svedecne). Toto pravo zanika, neni-li uplatneno do tri dnu od vyslechu nebo ode dne, kdy bylo svedku oznameno, ze k vyslechu nedojde. O tom musi soud svedka poucit.
Byl-li podan znalecky posudek nebo proveden tlumocnicky ukon, vznika pravo na nahradu hotovych vydaj u a na odmenu (znalecne a tlumocne). Zvlastni predpisy stanovi, komu a v jake vysi se znalecne a tlumocne vyplaci.
Ten, komu soud ulozil pri dokazovani nejakou povinnost, zejmena aby predlozil listinu, ma tataz prava jako svedek, neni-li ucastnikem. Musi je uplatnit za tychz podminek jako svedek.
O pravech podle odstavcu 1 az 3 rozhoduje predseda senatu.
Placeni nakladu rizeni
§140
(1) Kazdy ucastnik plati naklady rizeni, ktere vznikaji jemu osobne, a naklady sveho zastupce. Spolecne naklady plati ucastnici podle pomeru ucastenstvi na veci a na rizeni; nelze-li pomer ucastenstvi urcit, plati je rovnym dilem. Ucastnici uvedeni v § 91 odst. 2 plati spolecne naklady spolecne a nerozdilne.
(2) Byl-li ustanoven ucastniku zastupcem advokat, plati jeho hotove vydaje a odmenu za zastupovani, popripade tez nahradu za dan z pridane hodnoty, stat. V oduvodnenych pripadech stat poskytne advokatovi primerenou zalohu.
(3) V rizeni o dedictvi plati odmenu notare a jeho hotove vydaje, popripade tez nahradu za dan z pridane hodnoty, dedic, ktery nabyl dedictvi, jez neni predluzeno. Je-li dedicu nekolik, plati tyto naklady podle vzajemneho pomeru ciste hodnoty jejich dedickych podilu. V ostatnich pripadech plati tyto naklady stat.
§ 141
(1) Predseda senatu muze ulozit ucastniku, u nehoz nejsou podminky pro osvobozeni od soudnich poplatku, aby slozil zalohu na naklady dukazu, ktery navrhl nebo ktery naridil soud o skutecnostech jim uvedenych anebo v jeho zajmu.
(2) Naklady dukazu, ktere nejsou kryty zalohou, jakoz i hotove vydaje ustanoveneho zastupce, ktery neni advokatem, a naklady spojene s tim, ze ucastnik jedna ve sve materstine nebo se dorozumiva znakovou reci, plati stat.
Nahrada nakladu rizeni
§ 142
(1) Ucastniku, ktery mel ve veci plny uspech, prizna soud nahradu nakladu potrebnych k ucelnemu uplatnovani nebo braneni prava proti ucastniku, ktery ve veci uspech nemel.
(2) Mel-li ucastnik ve veci uspech jen castecny, soud nahradu nakladu pomerne rozdeli, popripade vyslovi, ze zadny z ucastniku nema na nahradu nakladu pravo.
(3) I kdyz mel ucastnik ve veci uspech jen castecny, muze mu soud priznat plnou nahradu nakladu rizeni, mel-li neuspechv pomerne nepatrne casti nebo zaviselo-li rozhodnuti o vysi plneni na znaleckem posudku nebo na uvaze soudu.
(4) V rizeni zahajenem na navrh nejvyssiho statniho zastupce nebo statniho zastupitelstvi podle zvlastnich predpisu 58) prizna soud zalovanemu za podminek uvedenych v odstavcich 1 az 3 nahradu techto nakladu proti statu. To plati obdobne, bylo-li rizeni zahajeno na navrh Uradu pro zastupovani statu ve vecech majetkovych v pripadech a za podminek uvedenych v § 35a.
§ 143
Zalovany, ktery nemel uspech ve veci, ma pravo na nahradu nakladu rizeni proti zalobci, jestlize svym chovanim nezavdal pricinu k podani navrhu na zahajeni rizeni.
§144
Ucastnici nemaji pravo na nahradu nakladu rizeni o rozvod nebo neplatnost manzelstvi anebo urceni, zda tu manzelstvi je ci neni. Soud vsak muze priznat i nahradu techto nakladu nebo jejich casti, oduvodnuji-li to okolnosti pripadu nebo pomery ucastniku .
§ 145
Ucastniku, jemuz soud prizna nahradu nakladu rizeni, prizna i nahradu nakladu predbezneho opatreni a zajistenidukazu.
§146
(1) Zadny z ucastniku nema pravo na nahradu nakladu rizeni podle jeho vysledku, jestlize rizeni
a) mohlo byt zahajeno i bez navrhu; to neplati, oduvodnuji-li okolnosti pripadu priznani nahrady nakladu rizeni;
b) skoncilo smirem, pokud v nem nebylo o nahrade nakladu ujednano neco jineho;
c) bylo zastaveno.
(2) Jestlize nektery z ucastniku zavinil, ze rizeni muselo byt zastaveno, je povinen hradit jeho naklady. Byl-li vsak pro chovani zalovaneho (jineho ucastnika rizeni) vzat zpet navrh, ktery byl podan duvodne, je povinen hradit naklady rizeni zalovany (jiny ucastnik rizeni).
(3) Odmitne-li soud zalobu nebo jiny navrh na zahajeni rizeni, je zalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatnim ucastnikum jejich naklady.
§ 147
(1) Ucastniku nebo jeho zastupci muze soud ulozit, aby hradili naklady rizeni, ktere by jinak nebyly vznikly, jestlize je zpusobili svym zavinenim nebo jestlize tyto naklady vznikly nahodou, ktera se jim prihodila.
(2) Soud muze ulozit svedkum, znalcum, tlumocnikum nebo tem, kteri pri dokazovani meli nejakou povinnost, jestlize zavinili naklady rizeni, ktere by jinak nebyly vznikly, aby je nahradili ucastnikum.
§148
(1) Stat ma podle vysledku rizeni proti ucastnikum pravo na nahradu nakladu rizeni, ktere platil, pokud u nich nejsou predpoklady pro osvobozeni od soudnich poplatku.
(2) Soud muze ulozit svedkum, znalcum, tlumocnikum nebo tem, kteri pri dokazovani meli nejakou povinnost, aby nahradili statu naklady rizeni, ktere by jinak nebyly vznikly, jestlize je zavinili.
(3) U pohledavek statu vzniklych z duvodu prava na nahradu nakladu rizeni vuci osobam uvedenym v odstavcich 1 a 2 ve vysi statem placenych nakladu rizeni se urok z prodleni nevymeruje.
§149
(1) Zastupoval-li advokat ucastnika, jemuz byla prisouzena nahrada nakladu rizeni, je ten, jemuz byla ulozena nahrada techto nakladu, povinen zaplatit ji advokatu.
(2) Zastupoval-li ustanoveny advokat ucastnika, jemuz byla prisouzena nahrada nakladu rizeni, je ten, jemuz byla ulozena nahrada techto nakladu, povinen zaplatit statu nahradu hotovych vydaju advokata a odmenu za zastupovani.
(3) Ustanoveni odstavce 1 plati obdobne, zastupoval-li ucastnika notar v rozsahu sveho opravneni stanoveneho zvlastnimi predpisy. 57)
§ 150
Jsou-li tu duvody hodne zvlastniho zretele, nemusi soud vyjimecne nahradu nakladu rizeni zcela nebo zcasti priznat.
Rozhodnuti o nakladech rizeni
§ 151
(1) O povinnosti k nahrade nakladu rizeni rozhodne soud bez navrhu v rozhodnuti, jimz se rizeni u neho konci; u nahrady nakladu rizeni podle § 147 a § 148 odst. 2 tak muze ucinit jiz v prubehu rizeni, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto naklady vzniknou.
(2) Pri rozhodovani o nahrade nakladu rizeni soud urci vysi odmeny za zastupovani advokatem nebo notarem v ramci jeho opravneni stanoveneho zvlastnim pravnim predpisem 57) podle sazeb stanovenych pausalne pro rizeni v jednom stupni zvlastnim pravnim predpisem; jde-li vsak o priznani nahrady nakladu rizeni podle § 147 nebo oduvodnuji-li to okolnosti pripadu, postupuje podle ustanoveni zvlastniho pravniho predpisu o mimosmluvni odmene. 64) Nahradu za dan z pridane hodnoty soud urci z odmeny za zastupovani, z nahrad, z odmeny notare za provedene ukony soudniho komisare a z jeho hotovych vydaju podle sazby dane z pridane hodnoty stanovene zvlastnim pravnim predpisem 57d) . Nahradu mzdy (platu) a nahradu hotovych vydaj u soud stanovi podle zvlastnich pravnich predpisu. Jinak soud vychazi z nakladu, ktere ucastniku prokazatelne vznikly.
(3) Urcit vysi nakladu muze predseda senatu az v pisemnem vyhotoveni rozhodnuti.
(4) I kdyz bylo o nahrade nakladu rizeni rozhodnuto samostatnym usnesenim, bezi lhuta k plneni vzdy az od pravni moci rozhodnuti, jimz byla nahrada nakladu rizeni priznana.
§ 151a
O tom, kdo a v jake vysi plati odmenu notare a jeho hotove vydaje popripade tez nahradu za dan z pridane hodnoty, rozhodne soud v rizeni o dedictvivusneseni, jimz se rizeni u neho konci.
Hlava ctvrta
Rozhodnuti
Rozsudek
§ 152
(1) Rozsudkem rozhoduje soud o veci same. Zakon stanovi, kdy soud rozhoduje ve veci same usnesenim.
(2) Rozsudkem ma byt rozhodnuto o cele projednavane veci. Jestlize to vsak je ucelne, muze soud rozsudkem rozhodnout nejdrive jen o jeji casti nebo jen o jejim zakladu.
§ 153
(1) Soud rozhoduje na zaklade zjisteneho skutkoveho stavu veci.
(2) Soud muze prekrocit navrhy ucastniku a prisoudit neco jineho nebo vice, nez ceho se domahaji, jen tehdy, jestlize rizeni bylo mozno zahajit i bez navrhu, nebo jestlize z pravniho predpisu vyplyva urcity zpusob vyporadani vztahu mezi ucastniky.
§ 153a
(1) Uzna-li zalovany v prubehu soudniho rizeni narok nebo zaklad naroku, ktery je proti nemu zalobou uplatnovan, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznani. Uzna-li zalovany narok proti nemu zalobou uplatneny jen zcasti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznani, jen navrhne-li to zalobce.
(2) Rozsudek pro uznani nelze vydat ve vecech, v nichz nelze uzavrit a schvalit smir (§99 odst. 1 a 2).
(3) Rozsudkem pro uznani rozhodne soud take tehdy, ma-li se za to, ze zalovany narok, ktery je proti nemu zalobou uplatnovan, uznal (§ 114b odst. 5).
(4) Jen pro vydani rozsudku pro uznani nemusi byt narizeno jednani.
§ 153b
(1) Zmeska-li zalovany, kteremu byly radne doruceny do jeho vlastnich rukou (§ 45b) zaloba a predvolani k jednani nejmene deset dnu a ve vecech uvedenych v § 118b nejmene tricet dnu prede dnem, kdy se jednani ma konat, a ktery byl o nasledcich nedostaveni se poucen, bez duvodne a vcasne omluvy prvni jednani, ktere se ve veci konalo, a navrhne-li to zalobce, ktery se dostavil k jednani, pokladaji se tvrzeni zalobce obsazenav zalobe o
skutkovych okolnostech, tykajici se sporu, za nesporna a na tomto zaklade muze soud rozhodnout o zalobe rozsudkempro zmeskani.
(2) Je-li v jedne veci nekolik zalovanych, kteri maji takove spolecne povinnosti, ze se rozsudek musi vztahovat na vsechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeskani jen tehdy, nedostavi-li se k jednani vsichni radne obeslani zalovani.
(3) Rozsudek pro zmeskani nelze vydat ve vecech, v nichz nelze uzavrit a schvalit smir (§ 99 odst. 1 a 2), nebo doslo-li by takovym rozsudkem ke vzniku, zmene nebo zruseni pravniho pomeru mezi ucastniky.
(4) Zmeska-li zalovany z omluvitelnych duvodu prvni jednani ve veci, pri nemz byl vynesen rozsudek pro zmeskani, soud na navrh zalovaneho tento rozsudek usnesenim zrusi a naridi jednani. Takovy navrh muze ucastnik podat nejpozdeji do dne pravni moci rozsudku pro zmeskani.
(5) Pokud zalovany krome navrhu na zruseni rozsudku soudu prvniho stupne z duvodu podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolani a navrhu na zruseni rozsudku bylo pravomocnym usnesenim vyhoveno, k odvolani se neprihlizi.
§ 154
(1) Pro rozsudek je rozhodujici stav v dobe jeho vyhlaseni.
(2) Jde-li o opetujici se davky, lze ulozit povinnost i k plneni davek, ktere se stanou splatnymi teprve v budoucnu.
§ 155
(1) Obsah rozhodnuti ve veci same vyslovi soud ve vyroku rozsudku. Ve vyroku take rozhodne o povinnosti k nahrade nakladu rizeni; rozhodne-li jen o zakladu nahrady nakladu rizeni, urci jeji vysi v samostatnem usneseni.
(2) Vyrok rozsudku o plneni v penezich muze byt vyjadren v cizi mene, neodporuje-li to okolnostem pripadu a jestlize
plneni vychazi z pravniho ukonu, v nemz je vyjadreno v cizi mene, zalobce (navrhovatel) pozaduje plneni v cizi mene a devizove predpisy 65) umoznuji tuzemci, 66) ktery ma plnit, plneni v navrhovane cizi mene poskytnout bez zvlastniho povoleni, nebo
nektery z ucastnikuje cizozemcem. 67)
(3) Nejsou-li splneny predpoklady pro priznani plneni v cizi mene uvedene v odstavci 2, soud stanovi i bez navrhu plneni v mene Ceske republiky.
(4) Ve vecech ochrany prav porusenych nebo ohrozenych nekalym souteznim jednanim 62b) a ve vecech ochrany prav spotrebitelu 62c) muze soud ucastnikovi, jehoz zalobe vyhovel, priznat na jeho navrh ve vyroku rozsudku pravo rozsudek uverejnit na naklady neuspesneho ucastnika; podle okolnosti pripadu soud stanovi tez rozsah, formu a zpusob uverejneni.
§ 156
(1) Rozsudek se vyhlasuje vzdy verejne; vyhlasuje jej predseda senatu jmenem republiky. Uvede pritom vyrok rozsudku spolu s oduvodnenim a poucenim o odvolani a o moznosti vykonu rozhodnuti. Po vyhlaseni predseda senatu zpravidla ucastniky vyzve, aby se vyjadrili, zdase vzdavaji odvolani proti vyhlasenemu rozsudku.
(2) Rozsudek se vyhlasuje zpravidla hned po skonceni jednani, ktere rozsudku predchazelo; neni-li to mozne, soud k vyhlaseni rozsudku odroci jednani nejdele na dobu deseti kalendarnich dnu. Ustanoveni § 119 odst. 2 a 3 se v tomto pripade nepouziji.
(3) Jakmile soud vyhlasi rozsudek, je jim vazan.
§ 157
(1) Neni-li stanoveno jinak, v pisemnem vyhotoveni rozsudku se po slovech “Jmenem republiky” uvede oznaceni soudu, jmena a prijmeni soudcu a prisedicich, presne oznaceni ucastniku a jejich zastupcu, ucast statniho zastupitelstvi a Uradu pro zastupovani statu ve vecech majetkovych, oznaceni projednavane veci, zneni vyroku, oduvodneni, pouceni o tom, zda je pripustny opravny prostredek nepocitaje v to zalobu na obnovu rizeni a pro zmatecnost, a o lhute a mistu k jeho podani, pouceni o moznosti vykonu rozhodnuti a den a misto vyhlaseni. Je-li to mozne, uvede se v oznaceni ucastniku tez jejich datum narozeni (identifikacni cislo).
(2) Neni-li dale stanoveno jinak, soud v oduvodneni rozsudku uvede, ceho se zalobce (navrhovatel) domahal a z jakych duvodu a jak se ve veci vyjadril zalovany (jiny ucastnik rizeni), strucne a jasne vylozi, ktere skutecnosti ma prokazany a ktere nikoliv, o ktere dukazy oprel sva skutkova zjisteni a jakymi uvahami se pri hodnoceni dukazu ridil, proc neprovedl i dalsi dukazy, jaky ucinil zaver o skutkovem stavu a jak vec posoudil po pravni strance; neni pripustne ze spisu opisovat skutkove prednesy ucastniku a provedene dukazy. Soud dba o to, aby oduvodneni rozsudku bylo presvedcive.
(3) V oduvodneni rozsudku pro uznani nebo rozsudku pro zmeskani uvede soud pouze predmet rizeni a strucne vylozi duvody, pro ktere rozhodl rozsudkempro uznani nebo rozsudkempro zmeskani.
(4) V oduvodneni rozsudku, proti nemuz neni odvolani pripustne nebo proti nemuz se ucastnici odvolani vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze predmet rizeni, zaver o skutkovem stavu a strucne pravni posouzeni veci.
§ 158
(1) Pisemne vyhotoveni rozsudku podepisuje predseda senatu. Nemuze-li je podepsat, podepise je jiny clen senatu, a rozhodl-li samosoudce, jiny predsedou soudu povereny soudce; duvod se na pisemnem vyhotoveni poznamena.
(2) Stejnopis pisemneho vyhotoveni rozsudku se dorucuje ucastnikum, popripade jejich zastupcum do vlastnich rukou.
(3) Jestlize se ucastnici vzdali odvolani po skonceni jednani, ktere rozsudku predchazelo, doruci se zpravidla stejnopis rozsudku pri skonceni jednani.
(4) Jestlize stejnopis rozsudku nebyl dorucen podle odstavce 3, je treba jej ucastnikum, popripade jejich zastupcum odeslat ve lhute triceti dnu ode dne vyhlaseni rozsudku. Predseda soudu je opravnen tuto lhutu prodlouzit az o dalsich sedesat dnu.
§ 159
Doruceny rozsudek, ktery jiz nelze napadnout odvolanim, je v pravni moci.
§ 159a
(1) Nestanovi-li zakon jinak, je vyrok pravomocneho rozsudku zavazny jen pro ucastniky rizeni.
(2) Vyrok pravomocneho rozsudku, kterym bylo rozhodnuto ve vecech uvedenych v § 83 odst. 2, je zavazny nejen pro ucastniky rizeni, ale i pro dalsi osoby opravnene proti zalovanemu pro tytez naroky z tehoz jednani nebo stavu. Zvlastni pravni predpisy stanovi, v kterych dalsich pripadech a v jakem rozsahu je vyrok pravomocneho rozsudku zavazny pro jine osoby nez ucastniky rizeni.
(3) Vyrok pravomocneho rozsudku, kterym bylo rozhodnuto o osobnim stavu, je zavazny pro kazdeho.
(4) V rozsahu, v jakem je vyrok pravomocneho rozsudku zavazny pro ucastniky rizeni a popripade jine osoby, je
zavazny tez pro vsechny organy.
(5) Jakmile bylo o veci pravomocne rozhodnuto, nemuze byt v rozsahu zavaznosti vyroku rozsudku pro ucastniky a popripade jine osoby vec projednavana znovu.
§ 160
(1) Ulozil-li soud v rozsudku povinnost, je treba ji splnit do tri dnu od pravni moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizeni bytu, do patnacti dnu od pravni moci rozsudku; soud muze urcit lhutu dels! nebo stanovit, ze penezite plneni se muze stat ve splatkach, jejichz vysi a podminky splatnosti urci.
(2) Odsoudil-li soud k opetujicimu se plneni v budoucnu splatnych davek, je treba jeplnit, jakmile se podle rozsudku stanou splatnymi.
(3) Ulozil-li soud pravomocnym rozsudkem povinnost vyklidit byt az po zajisteni primer eneho nahradniho bytu, nahradniho bytu, nahradniho ubytovani nebo pristresi, bezi lhuta k vyklizeni bytu az ode dne zajisteni stanovene bytove nahrady nebo pristresi.
(4) U rozsudku predbezne vykonatelnych soud urci lhutu k plneni od jejich doruceni tomu, kdo ma plnit.
§ 161
(1) Rozsudekjevykonatelny, jakmile uplyne lhuta kplneni.
(2) Neni-li v rozsudku ulozena povinnost k plneni, je rozsudek vykonatelny, jakmile nabyl pravni moci.
(3) Pravomocne rozsudky ukladajici prohlaseni vule nahrazuji toto prohlaseni.
§ 162
(1) Predbezne vykonatelne jsou rozsudky odsuzujici k plneni vyzivneho nebo pracovni odmeny za posledni tri mesice pred vyhlasenim rozsudku.
(2) Na navrh muze soud predbeznou vykonatelnost rozsudku vyslovit, a to ve vyroku rozsudku, jestlize by jinak ucastniku hrozilo nebezpeci tezko nahraditelne nebo znacne ujmy.
§ 163
(1) Rozsudek odsuzujici k plneni v budoucnu splatnych davek nebo k plneni ve splatkach je mozno na navrh zmenit, jestlize se podstatne zmenily okolnosti, ktere jsou rozhodujici pro vysi a dalsi trvani davek nebo splatek. Nestanovi-li zakon jinak, je zmena rozsudku pripustna od doby, kdy doslo ke zmene pomeru.
(2) Rozsudky o vychove a vyzive nezletilych deti a o priznani, omezeni nebo zbaveni rodicovske zodpovednosti nebo o pozastaveni jejiho vykonu lze zmenit i bez navrhu, zmeni-li se pomery.
§ 164
Predseda senatu opravi v rozsudku kdykoliv i bez navrhu chyby v psani a v poctech, jakoz i jine zjevne nespravnosti. Tyka-li se oprava vyroku rozhodnuti nebo neni-li mozne provest opravu ve stejnopisech rozhodnuti, vyda o tom opravne usneseni, ktere doruci ucastnikum; jde-li o opravu vyroku rozhodnuti, muze odlozit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravne usneseni nenabude pravni moci.
§ 165
(1) Pokud oduvodneni rozsudku nema podklad ve zjisteni skutkoveho stavu, muze ucastnik pred tim, nez rozsudek nabude pravni moci, navrhnout, aby oduvodneni bylo opraveno.
(2) Nevyhovi-li soud prvniho stupne navrhu, predlozi vec odvolacimu soudu, ktery o oprave rozhodne.
(3) O oprave duvodu se rozhoduje usnesenim; ve vecech prislusejicich senatu tak ucini predseda senatu. Jednani neni treba narizovat.
§ 166
Nerozhodl-li soud v rozsudku o nektere casti predmetu rizeni, o nakladech rizeni nebo o predbezne vykonatelnosti, muze ucastnik do patnacti dnu od doruceni rozsudku navrhnout jeho doplneni. Soud muze rozsudek, ktery nenabyl pravni moci, doplnit i bez navrhu.
Doplneni o cast predmetu rizeni ucini soud rozsudkem, pro nejz plati obdobne ustanoveni o rozsudku; jinak o doplneni rozhodne usnesenim. Nevyhovi-li soud navrhu ucastnika na doplneni rozsudku, usnesenim navrh zamitne.
Navrh na doplneni se nedotyka pravni moci ani vykonatelnosti vyroku puvodniho rozsudku.
Usneseni
§ 167
(1) Nestanovi-li zakon jinak, rozhoduje soud usnesenim. Usnesenim se rozhoduje zejmena o podminkach rizeni,
o zastaveni nebo preruseni rizeni, o odmitnuti navrhu, o zmene navrhu, o vzeti navrhu zpet, o smiru, o nakladech rizeni, jakoz i o vecech, ktere se tykaji vedeni rizeni.
(2) Neni-li dale stanoveno jinak, uzije se na usneseni primerene ustanoveni o rozsudku.
§ 168
(1) Usneseni vyhlasuje predseda senatu pritomnym ucastnikum.
(2) Usneseni doruci soud ucastnikum, je-li proti nemu odvolani nebo dovolani nebo jestlize to je treba pro vedeni rizeni anebo jde-li o usneseni, kterym se ucastnikum uklada nejaka povinnost.
§ 169
(1) Neni-li stanoveno jinak, v pisemnem vyhotoveni usneseni se uvede, ktery soud je vydal, jmena a prijmeni soudcu a prisedicich, oznaceni ucastniku, jejich zastupcu a veci, vyrok, oduvodneni, pouceni o tom, zda je pripustny opravny prostredek nepocitaje v to zalobu na obnovu rizeni a pro zmatecnost, a o lhute a mistu k jeho podani, a den a misto vydani usneseni.
(2) Pisemne vyhotoveni usneseni, kterym se zcela vyhovuje navrhu, jemuz nikdo neodporoval, nebo usneseni, ktere se tyka vedeni rizeni, anebo usneseni podle § 104a nemusi obsahovat oduvodneni.
(3) Jestlize se usneseni nedorucuje, staci v pisemnem vyhotoveni uvest vyrok a den vydani.
(4) Pro oduvodneni usneseni, jimz se rozhoduje ve veci same, plati obdobne § 157 odst. 2 a 4.
§170
(1) Soud je vazan usnesenim, jakmile je vyhlasil; nedoslo-li k vyhlaseni, jakmile bylo doruceno, a neni-li treba dorucovat, jakmile bylo vyhotoveno.
(2) Usnesenim, kterym se upravuje vedeni rizeni, neni vsak soud vazan.
§ 171
(1) Lhuta k plneni pocina bezet od doruceni usneseni; jejim uplynutim je usneseni vykonatelne.
(2) Nebyla-li v usneseni ulozena povinnost k plneni, je usneseni vykonatelne, jakmile bylo doruceno, a neni-li treba dorucovat, jakmile bylo vyhlaseno nebo vyhotoveno.
(3) Je-li usneseni podle zakona nebo podle rozhodnuti soudu vykonatelne az po pravni moci, bezi lhuta k plneni az od pravni moci usneseni.
Platebni rozkaz
§ 172
(1) Soud muze i bez vyslovne zadosti zalobce a bez slyseni zalovaneho vydat platebni rozkaz, je-li v zalobe uplatneno pravo na zaplaceni penezite castky a vyplyva-li uplatnene pravo ze skutecnosti uvedenych zalobcem. V platebnim rozkazu zalovanemu ulozi, aby do 15 dnu od doruceni platebniho rozkazu zalobci zaplatil uplatnenou pohledavku a naklady rizeni nebo aby vteze lhute podal odpor u soudu, ktery platebni rozkaz vydal.
(2) Platebni rozkaz nelze vydat,
a) jde-li o vec, ve ktere ma jednat a rozhodovat senat;
b) neni-li znam pobyt zalovaneho;
c) ma-li byt platebni rozkaz dorucen zalovanemu do ciziny.
(3) Nevyda-li soud platebni rozkaz, naridi jednani.
§ 173
(1) Platebni rozkaz je treba dorucit zalovanemu do vlastnich rukou, nahradni doruceni je vylouceno.
(2) Nelze-li platebni rozkaz dorucit i jen jednomu ze zalovanych, soud jej usnesenim zrusiv plnem rozsahu.
§174
(1) Platebni rozkaz, proti nemuz nebyl podan odpor, ma ucinky pravomocneho rozsudku.
(2) Poda-li i jen jeden ze zalovanych vcas odpor, rusi se tim platebni rozkaz v plnem rozsahu a soud naridi jednani. Opravnym prostredkem jen proti vyroku o nakladech rizeni je vsak i zde odvolani.
(3) Pozde podany odpor soud usnesenim odmitne; pro nedostatek oduvodneni nelze odpor odmitnout. Podany odpor soud odmitne tez tehdy, podal-li jej ten, kdo k podani odporu neni opravnen.
(4) Pri oprave chyb v psani a v poctech, jakoz i jinych zjevnych nespravnosti v platebnim rozkazu se postupuje
podle § 164.
§ 175
(1) Predlozi-li zalobce v prvopisu smenku nebo sek, o jejichz pravosti neni duvodu pochybovat, a dalsi listiny nutne k uplatneni prava, vyda na jeho navrh soud smenecny (sekovy) platebni rozkaz, v nemz zalovanemu ulozi, aby do tri dnu zaplatil pozadovanou castku a naklady rizeni nebo aby vteze lhute podal namitky, v nichz musi uvest vse, co proti platebnimu rozkazu namita. Smenecny (sekovy) platebni rozkaz musi byt dorucen do vlastnich rukou zalovaneho. Nelze-li navrhu na vydani platebniho rozkazu vyhovet, naridi soud jednani.
(2) Ustanoveni § 173 odst. 2 a § 174 odst. 4 se pouziji obdobne.
(3) Nepoda-li zalovany vcas namitky nebo vezme-li je zpet, ma smenecny (sekovy) platebni rozkaz ucinky pravomocneho rozsudku. Pozde podane namitky nebo namitky, ktere neobsahuji oduvodneni, soud odmitne. Podane namitky soud odmitne tez tehdy, podal-li je ten, kdo k podani namitek neni opravnen.
(4) Poda-li zalovany vcas namitky, naridi soud k jejich projednani jednani; k namitkam pozde ji vznesenym vsak jiz nelze prihlizet. V rozsudku soud vyslovi, zda smenecny (sekovy) platebni rozkaz ponechava v platnosti nebo zda ho zrusuje a v jakem rozsahu.
(5) Vezme-li zalovany namitky zpet, soud usnesenim rizeni o namitkach zastavi; jednani neni treba narizovat.
(6) Opravnym prostredkem jen proti vyroku o nakladech rizeni je odvolani.
Hlava pata Zvlastni ustanoveni Rizeni o dedictvi § 175a
(1) Prislusny organ statni spravy povereny vedenim matriky oznami umrti ve svem matricnim obvodu soudu prislusnemu k projednani dedictvi.
(2) Soud zahaji rizeni i bez navrhu, jakmile se dozvi, ze nekdo zemrel nebo byl prohlasen za mrtveho. Usneseni o zahajeni rizeni neni treba dorucit.
(3) Soud rozhoduje usnesenim; usneseni podle § 175k odst. 1 a 2, § 175l, 175p, 175q a 175t se dorucuje do vlastnich rukou.
§ 175b
Ucastniky rizeni jsou ti, o nichz lze mit duvodne za to, ze jsou zustavitelovymi dedici, a neni-li takovych osob, stat. Veritel zustaviteluv je ucastnikem rizeni v pripade § 175p, v pripade, kdy se vyporadava jeho pohledavka, a pri likvidaci dedictvi. V rizeni podle § 175h je ucastnikem rizeni pouze ten, kdo se postaral o pohreb.
§ 175c
Soud zjisti, zda v evidenci zaveti vedene podle zvlastniho pravniho predpisu 67a) jsou evidovany
a) zavet zustavitele, listina o vydedeni nebo listina o odvolani techto ukonu (dale jen “zavet”) a u ktereho notare nebo soudu je ulozena,
b) listina o ustanoveni spravce dedictvi, listina o odvolani ustanoveni spravce dedictvi nebo listina o odvolani souhlasu s ustanovenim do funkce spravce dedictvi (dale jen “listina o sprave dedictvi”) a u ktereho notare je listina o sprave dedictvi ulozena.
§ 17 5d
(1) V predbeznem setreni si soud zejmena opatri udaje potrebne pro zjisteni dedicu a pro zjisteni zustavitelova majetku a jeho dluhu a zda dedici, jimz byl zustavitel zakonnym zastupcem, potrebuji ustanovit opatrovnika.
(2) Zanechal-li zustavitel zavet nebo listinu o sprave dedictvi, zjisti soud jejich stav a obsah; na dozadani soudu tak ucini i notar, ktery ma zavet nebo listinu o sprave dedictvi v uschove.
(3) Dojde-li ke zjisteni stavu a obsahu zaveti, zalozi se jeji original, pokud zavet neni sepsana ve forme notarskeho zapisu, do sbirky prohlasenych zaveti vedene u soudu.
(4) Zjisti-li soud, ze zustavitel zanechal listinu o sprave dedictvi, kterou ustanovil spravce dedictvi, vyrozumi ustanoveneho spravce dedictvi o smrti zustavitele a vyzve ho, aby se ujal sve funkce. Tuto povinnost soud nema, oznamil-li mu spravce dedictvi, ze se ujal sve funkce.
(5) Vyjde-li v predbeznem setreni najevo, ze zustavitel byl majitelem uctu u banky, soud tuto banku vyrozumi o dni smrti zustavitele.
§ 17 5e
(1) Vyzaduje-li to obecny zajem nebo dulezity zajem ucastniku, ucini soud i bez navrhu neodkladna opatreni, zejmena zajisti dedictvi, sveri veci osobni potreby manzelovi zustavitele nebo jinemu clenu domacnosti, postara se o prodej veci, ktere nelze uschovat bez nebezpeci skody nebo nepomernych nakladu, a ustanovi spravce dedictvi nebo jeho casti.
(2) Zajisteni dedictvi se provede zejmena jeho ulozenim u soudu nebo u schovatele, zapecetenim v zustavitelove byte nebo na jinem vhodnem miste, zakazem vyplaty u dluznika zustavitele nebo soupisem na miste samem.
(3) Pri prodeji movitych veci postupuje soud primerene podle ustanoveni o vykonu rozhodnuti prodejem movitych veci, ledaze by prikrocil kjinemu zpusobu prodeje.
(4) Neodkladna opatreni vykonat a spravce dedictvi ustanovit muze kterykoli soud, je-li tu nebezpeci z prodleni.
§ 17 5f
(1) Soud muze v rizeni o dedictvi, vyzaduje-li to obecny zajem nebo dulezity zajem ucastniku, ustanovit usnesenim i bez navrhu spravce dedictvi,
a) nezanechal-li zustavitel listinu o sprave dedictvi, kterou by ustanovil spravce dedictvi opravneneho spravovat veskery majetek nalezejici do dedictvi; zanechal-li zustavitel listinu o sprave dedictvi, kterou ustanovil spravce dedictvi opravneneho spravovat jen cast majetku nalezejiciho do dedictvi, soud muze ustanovit spravce dedictvi ke sprave toho majetku, k jehoz sprave neustanovil spravce dedictvi zustavitel,
b) jestlize zustavitelem nebo soudem ustanoveny spravce dedictvi zemrel, byl zbaven zpusobilosti k pravnim ukonum nebo byl v teto zpusobilosti omezen nebo byl soudem zprosten funkce dosavadni spravce dedictvi.
(2) Spravce dedictvi soud ustanovi zejmena z okruhu dedicu nebo z okruhu osob blizkych zustaviteli; spravcem dedictvi muze byt ustanoven i notar, ktery v tomto rizeni neni soudnim komisar em. Je-li predmetem dedeni podnik nebo nemovitost, ustanovi soud spravcem dedictvi osobu, ktera ma zkusenost s vedenim podniku nebo se spravou nemovitosti. Spravcem dedictvi lze ustanovit pouze toho, kdo s tim souhlasi. Ma-li dedictvi pripadnout statu podle zvlastniho pravniho predpisu, 67b) muze soud ustanovit spravcem dedictvi tez stat.
(3) Spravce dedictvi ustanoveny soudem je povinen ujmout se vykonu sve funkce dnem nasledujicim po dni doruceni usneseni, neni-li v nem uveden den pozdejsi.
(4) Je-li spravce dedictvi zrejme nezpusobily radne vykonavat svou funkci, soud jej i bez navrhu usnesenim zprosti funkce. To plati ivpripade, ze je pres vyzvu soudu podle § 17 5d odst. 4 necinny.
(5) Z dulezitych duvodu, zejmena nevykonava-li radne svou funkci, muze soud i bez navrhu usnesenim zprostit spravce dedictvi funkce. Totez plati, pozadal-li spravce dedictvi soud o zprosteni z funkce spravce dedictvi.
(6) Vusneseni podle odstavcu 1, 4 nebo 5 musi byt vymezen rozsah spravovaneho majetku zustavitele.
(7) Spravce dedictvi, ktery byl zprosten funkce, je povinen radne a bez zbytecneho odkladu informovat noveho spravce dedictvi a predat mu vsechny doklady tykajici se spravovaneho majetku. Nebyl-li ustanoven novy spravce dedictvi, ma tuto povinnost vuci dedicum.
(8) Neplni-li spravce dedictvi povinnost podavat soudu zpravy o sve cinnosti nebo nevykonava-li pres upozorneni soudu radne svou funkci, muze mu soud ulozit poradkovou pokutu (§ 53).
§ 17 5g
Pri opatrovani uplneho podkladu pro rozhodnuti, predbeznem setreni, zajisteni dedictvi, zejmena pri jeho ochrane proti neopravnenym zasahum, pri prodeji veci, zjistovani hodnoty zustavitelova majetku a soupisu na miste samem spolupusobi na pozadani soudu prislusny organ statni spravy nebo samospravy.
§ 17 5h
(1) Nezanechal-li zustavitel majetek, soud rizeni zastavi.
(2) Jestlize zustavitel zanechal majetek nepatrne hodnoty, muze jej soud vydat tomu, kdo se postaral o pohreb, a rizeni zastavi.
(3) Proti usneseni podle odstavcu 1 a 2 se nelze odvolat a neni treba je dorucovat.
§ 17 5i
(1) Nebylo-li rizeni zastaveno podle § 17 5h, vyrozumi soud ty, o nichz lze mit duvodne zato, ze jsou dedici, o jejich dedickem pravu a o moznosti dedictvi odmitnout ve lhute jednoho mesice ode dne, kdy byl dedic soudem o pravu dedictvi odmitnout vyrozumen; tuto lhutu muze soud z dulezitych duvodu prodlouzit. Soucasne dedice pouci o nalezitostech a o ucincich odmitnuti dedictvi.
(2) Vyrozumeni vcetne pouceni doruci soud do vlastnich rukou nebo je da ustne a v protokole uvede, ze se tak stalo.
§ 17 5j
K projednani dedictvi neni treba narizovat jednani, potvrdi-li soud jeho nabyti jedinemu dedici, nebo pripadne-li dedictvi statu podle § 462 obcanskeho zakoniku.
§ 175k
(1) Jestlize nekdo pred potvrzenim nabyti dedictvi tvrdi, ze je dedicem, a popira dedicke pravo jineho dedice, ktery dedictvi neodmitl, vysetri soud podminky dedickeho prava obou a jedna dale s tim, u koho ma za to, ze je dedicem.
(2) Zavisi-li vsak rozhodnuti o dedickem pravu na zjisteni spornych skutecnosti, odkaze soud usnesenim po marnem pokusu o odstraneni sporu dohodou ucastniku toho z dedicu, jehoz dedicke pravo se jevi jako mene pravdepodobne, aby sve pravo uplatnil zalobou. K podani zaloby urci lhutu. Nebude-li zaloba ve lhute podana, pokracuje soud v rizeni bez zretele na tohoto dedice.
(3) Jsou-li aktiva a pasiva mezi ucastniky sporna, omezi se soud jen na zjisteni jejich spornosti; pri urceni obvykle ceny majetku, vyse dluhu a ciste hodnoty dedictvi, popripade vyse jeho predluzeni, k nim neprihlizi.
§ 17 5l
(1) Mel-li zustavitel s pozustalym manzelem majetek ve spolecnem jmeni, soud rozhodne o obvykle cene tohoto majetku v dobe smrti zustavitele a podle zasad uvedenych v obcanskem zakoniku urci, co z tohoto majetku patri do dedictvi a co patri pozustalemu manzelovi. Zavisi-li rozhodnuti na skutecnosti, ktera zustala mezi pozustalym manzelem a nekterym z dedicu sporna, postupuje soud podle § 175k odst. 3.
(2) Zjisti-li soud drive, nez je dedicke rizeni pravomocne skonceno, dalsi majetek ve spolecnem jmeni, rozhodne o nem dodatecne podle odstavce 1; pritom vychazi z puvodniho rozhodnuti.
§ 175m
Soud zjisti zustaviteluv majetek a jeho dluhy a provede soupis aktiv a pasiv. Tim nejsou dotcena ustanoveni § 175k odst. 3 a § 175l odst. 1 veta druha.
§ 17 5n
Na navrh dedicu vyda soud usneseni, v nemz vyzve veritele, aby mu oznamili sve pohledavky ve lhute, kterou v usneseni stanovi, a pouci je o tom, ze dedici neodpovidaji veritelum, kteri sve pohledavky vcas neoznamili, pokud je uspokojenim pohledavek ostatnich veritelu vycerpana cena dedictvi, ktereho dedici nabyli. Usneseni soud uverejni vyvesenim na uredni desce soudu.
§ 17 5o
(1) Na podklade zjisteni podle § 175m urci soud obvyklou cenu majetku, vysi dluhu a cistou hodnotu dedictvi, popripade vysi jeho predluzeni v dobe smrti zustavitele.
(2) Zjisti-li soud drive, nez dedicke rizeni je pravomocne skonceno, nove skutecnosti, ktere vyzaduji zmenu tohoto usneseni, provede potrebnou opravu novym usnesenim.
§ 17 5p
(1) Ucastnici se mohou dohodnout o tom, ze predluzene dedictvi bude prenechano veritelum k uhrade dluhu. Tato dohoda podleha schvaleni soudu, ktery dohodu schvali, jestlize neodporuje zakonu; neschvali-li dohodu, pokracuje v rizeni po pravni moci rozhodnuti.
(2) Objevi-li se po pravomocnem skonceni rizeni dalsi majetek, postupuje se podle odstavce 1. Zustane-li majetkovy prebytek, projedna jej soud jako dedictvi.
§ 17 5q
(1) Soud v usneseni o dedictvi
a) potvrdi nabyti dedictvi jedinemu dedici, nebo
b) potvrdi, ze dedictvi, ktere nenabyl zadny dedic, pripadlo statu, nebo
c) schvali dohodu o vyporadani dedictvi nebo dohodu o prenechani predluzeneho dedictvi k uhrade dluhu, nebo
d) potvrdi nabyti dedictvi podle dedickych podilu, nedojde-li mezi dedici k dohode.
(2) Soucasti usneseni podle odstavce 1 muze byt i usneseni podle § 175l a 175o.
(3) Pokud soud usnesenim dohodu o vyporadani dedictvi neschvali, muze v rizeni pokracovat az po pravni moci tohoto usneseni.
§ 17 5r
(1) Dedici mohou s vecmi nebo s jinym majetkem nalezejicim do dedictvi behem dedickeho rizeni nakladat nebo cinit jina opatreni, presahujici ramec obvykleho hospodareni, jen se svolenim soudu.
(2) Spravce dedictvi muze s vecmi nebo s jinym majetkem nalezejicim do dedictvi nakladat nebo cinit jina opatreni, presahujici ramec obvykleho hospodareni, jen se souhlasem dedicu a se svolenim soudu.
§ 175s
(1) Usnesenim podle § 17 5p a 175q je projednani dedictvi skonceno.
(2) Po pravni moci usneseni podle §175p a175q soud zrusi provedena zajisteni dedictvi, ktera nezrusil jiz v prubehu rizeni o dedictvi; zrusi zejmena vsechny zakazy vyplaty vkladu, pojistek a jinych hodnot, ktere byly v rizeni o dedictvi narizeny nebo podle zakona provedeny. Zaroven vyrozumi banky nebo jine osoby, u nichz jsou tyto hodnoty ulozeny, komu maji byt vydany; neni-li tato osoba znama nebo je-li neznameho pobytu, postupuje soud primer ene podle § 18 5g. Lhuta podle § 185g odst. 1 pocina bezet ode dne pravni moci rozhodnuti, kterym bylo rizeniskonceno.
(3) Po pravni moci usneseni podle § 175p a 175q soud tez vyrozumi banky o tom, kdo se stal majitelem zustavitelovych uctu.
§ 17 5t
(1) Je-li dedictvi predluzeno a nedojde-li k dohode podle § 175p, soud na navrh usnesenim naridi likvidaci dedictvi; stejne soud postupuje, jestlize stat navrhl likvidaci dedictvi proto, ze veritel odmitl prijmout na uhradu sve pohledavky vec z dedictvi. O narizeni likvidace dedictvi muze soud rozhodnout i bez navrhu.
(2) O narizeni likvidace vyda soud usneseni, ve kterem vyzve veritele, aby mu oznamili sve pohledavky ve lhute, kterou v usneseni stanovi, a upozorni je, ze pohledavky, ktere nebudou pri likvidaci uspokojeny, zaniknou. Toto usneseni vyvesi na uredni desce soudu.
(3) Jakmile usneseni o narizeni likvidace dedictvi nabylo pravni moci, nepostupuje se jiz podle § 175p az
175s.
§ 17 5u
(1) Likvidaci dedictvi provede soud zpenezenim vseho zustavitelova majetku podle ustanoveni o vykonu rozhodnuti prodejem movitych veci a nemovitosti nebo prodejem mimo drazbu primerene podle zvlastniho predpisu. 34a)
(2) O majetku zustavitele, ktery se nepodarilo takto zpenezit, rozhodne soud, ze pripada statu s ucinnost! ke dni smrti zustavitele.
§ 17 5v
(1) Soud provede rozvrh vytezku zpenezeni majetku zustavitele (dale jen “vytezek”) mezi veritele.
(2) Z vytezku uhradi soud postupne pohledavky podle techto skupin:
a) pohledavky nakladu rizeni vzniklych statu v souvislosti se zpenezenim majetku,
b) pohledavky nakladu zustavitelovy nemoci a primer enych nakladu jeho pohrbu,
c) pohledavky zajistene zastavnim pravem, zadrzovacim pravem, prevodem prava 68) nebo postoupenim pohledavky, 69)
d) pohledavky nedoplatku vyzivneho,
e) pohledavky dani a poplatku, pojistneho na verejne zdravotni pojisteni a pojistneho na socialni zabezpeceni a prispevku na statni politiku zamestnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle pismena c),
f) ostatni pohledavky.
(3) Nelze-li plne uspokojit pohledavky patrici do teze skupiny, uspokoji se pomerne; ve skupine c) se vsak pohledavky uspokojuji podle jejich poradi, pricemz pohledavky zajistene zadrzovacim pravem se uhradi pred ostatnimi pohledavkami. Pro poradi je rozhodujici den, kdy pravo zajistujici pohledavku vzniklo.
(4) Pravomocnym skoncenim likvidace zaniknou proti dedicum neuspokojene pohledavky veritelu. Vyjde-li vsak najevo dalsi majetek zustaviteluv, rozdeli jej soud veritelum do vyse jejich neuspokojenych pohledavek bez zretele k tomuto zaniku. Zustane-limajetkovy prebytek, projedna jej soud jako dedictvi.
§ 17 5w
Zjisti-li se dodatecne, ze zustavitel zije, nebo bylo-li zruseno jeho prohlaseni za mrtveho, zrusi soud usneseni o dedictvi podle § 175p a 175q.
§ 17 5x
Objevi-li se po pravni moci usneseni, jimz bylo rizeni o dedictvi skonceno, nejaky zustaviteluv majetek, popripade i dluh, provede soud o tomto majetku rizeni o dedictvi. Objevi-li se pouze dluh zustavitele, rizeni o dedictvi se neprovede.
§ 17 5y
(1) Nezarazeni majetku nebo dluhu do aktiv a pasiv dedictvi v dusledku postupu podle § 17 5k odst. 3 nebo podle § 17 5l odst. 1 vety druhe nebrani ucastnikum rizeni, aby se domahali sveho prava zalobou mimo rizeni o dedictvi.
(2) Mimo pripad, kdy byla provedena likvidace dedictvi, nebrani usneseni soudu tomu, kdo nebyl ucastnikem rizeni o dedictvi, z nehoz usneseni vzeslo, aby se domahal sveho prava zalobou.
§ 17 5z
(1) Jestlize projednani dedictvi nenalezi do pravomoci soudu Ceske republiky, provede soud predbezne setreni a vyda ucastnikum na jejich zadost uredni potvrzeni o vysledku tohoto setreni.
(2) Ma-li byt vydan majetek do ciziny, vyrozumi o tom soud tuzemske dedice a veritele oznamenim, ktere se vyvesi po dobu 15 dnu na uredni desce soudu; znamym ucastnikum se toto oznameni doruci.
Cinnost notaru v rizeni o dedictvi
§17 5za
Notar i se sidlem v obvodu okresniho soudu jsou rovnomerne poverovani ukony v rizeni o dedictvi podle rozvrhu, ktery na navrh prislusne notarske komory vyda predseda krajskeho soudu na kazdy kalendarni rok.
§17 5zb
(1) Soud muze odejmout vec poverenemu notari, jestlize pres predchozi upozorneni zpusobi zbytecne prutahy v soudnim rizeni. Soud pak poveri ukony v rizeni o dedictvi jineho notare podle rozvrhu prace.
(2) Odneti veci podle odstavce 1 neni soudnim rozhodnutim.
(3) Odnetim veci zanika pravo notare na odmenu za dosud jim provedene ukony.
§17 5zc
(1) Jestlize v souladu se zvlastnim predpisem bude ustanoven zastupce, nahradnik nebo bude jmenovan novy notar, prevezme veci, vnichzjiz soudem bylo udeleno povereni.
(2) Jestlize v souladu se zvlastnim predpisem bude ustanoven zastupcem notarsky kandidat, povazuje se pro ucely tohoto zakona po dobu zastupovani za notare. Soud vsak rozhodne o odmene a nahrade hotovych vydaju notare, ktereho zastupce zastupuje. Zvlastni predpis stanovi, jakym zpusobem se urci podil zastupce na odmene notare.
§17 5zd
(1) Notar pripravi vsechny potrebne podklady pro vydani usneseni soudu, navrhy na usneseni soudu a vyuctuje svou odmenu a hotove vydaje. Nejsou-li podklady uplne, muze soud vec vratit notari se zadosti o doplneni rizeni, nebo potrebne ukony provest sam. Pokyny soudu jsou pro notare zavazne.
(2) Notar ma pravo podat odvolani proti vyroku o odmene a hotovych vydajich.
Pece soudu o nezletile
§176
(1) Ve vecech pece soudu o nezletile se ve veci same rozhoduje rozsudkem o vychove a vyzive nezletilych deti, o styku rodicu, prarodicu a sourozencu s nimi, o navraceni ditete, o priznani, omezeni nebo zbaveni rodicovske zodpovednosti anebo o pozastaveni jejiho vykonu, o porucenstvi, o schvaleni dulezitych ukonu nezletileho a o zalezitostech, o nichz se rodice nemohou dohodnout. Krom toho se rozhoduje rozsudkem o prodlouzeni ustavni vychovy po dosazeni zletilosti a o zruseni takoveho opatreni.
(2) Oostatnich vecech se rozhoduje usnesenim.
§ 177
(1) Neni-li prislusny soud znam nebo nemuze-li vcas zakrocit, zakroci soud, v jehoz obvodu se nezletily zdrzuje. Jakmile vsak je to mozne, postoupi vec soudu prislusnemu.
(2) Zmeni-li se okolnosti, podle nichz se posuzuje prislusnost, muze prislusny soud prenest svou prislusnost na jiny soud, jestlize je to v zajmu nezletileho. Jestlize soud, na nejz byla prislusnost prenesena, s prenesenim nesouhlasi, predlozi vec k rozhodnuti, pokud otazka preneseni prislusnosti nebyla jiz rozhodnuta odvolacim soudem, svemu nadrizenemu soudu; rozhodnutim tohoto soudu je vazan i soud, ktery prislusnost prenesl.
§178
(1) Soud vede rodice, popripade porucniky nezletilych, k radnemu plneni povinnosti pri peci o nezletileho. Vyrizuje podnety a upozorneni fyzickych a pravnickych osob stran vychovy nezletileho a cini vhodna opatreni.
(2) O vhodnosti a ucelnosti navrzenych nebo zamyslenych opatreni soud zpravidla zjisti nazor organu vykonavajiciho socialne-pravni ochranu deti, ktery je obeznamen s pomery.
§179
Je-li k platnosti pravniho ukonu, ktery byl ucinen za nezletileho, treba schvaleni soudu, soud jej schvali, jestlize to je v zajmu nezletileho.
§ 180
(1) Soudem ustanoveny porucnik nezletileho slozi do rukou predsedy senatu slib, ze bude radne vykonavat sve povinnosti a ze bude pritom dbat pokynu soudu. Po slozeni slibu mu predseda senatu vyda listinu obsahujici povereni k vychove a zastupovani ditete a vymezeni rozsahu prav a povinnosti vyplyvajicich z tohoto povereni.
(2) Soud dohlizi na spravu majetku nezletileho vykonavanou porucnikem nebo opatrovnikem; postupuje pri tom podle zvlastniho predpisu. 70)
Rizeni o urceni, zda je treba souhlasu rodicu ditete k jeho osvojeni
§ 180a
Ucastniky rizeni jsou dite a jeho rodice, jsou-li jeho zakonnymi zastupci; rodic ditete, ktery je nezletily, je ucastnikem rizeni, i kdyz neni zakonnym zastupcem ditete.
Nezletily rodic ditete ma v tomto rizeni procesni zpusobilost. Ustanoveni § 23 lze pouzit jen tehdy, nedosahl-li rodic veku 16 let.
Zvlastni zakon stanovi, kdo je opravnen podat navrh na zahajeni tohoto rizeni a z jakych duvodu souhlas rodicu k osvojeni ditete neni potrebny. 71)
Soud je povinen rozhodnout o urceni, zda je treba souhlasu rodicu ditete k jeho osvojeni, prednostne a s nejvetsim urychlenim.
§ 180b
(1) Pravomocny rozsudek, kterym bylo urceno, ze k osvojeni ditete neni treba souhlasu rodicu, soud na navrh zrusi, zmeni-li se pomery. Navrh lze podat nejdrive po uplynuti jednoho roku od pravni moci rozsudku.
(2) Ustanoveni odstavce 1 vety prvni neplati, bylo-li dite jiz osvojeno, nebo bylo-li zahajeno rizeni o jeho osvojeni, nebo bylo-li dite svereno do pece budouciho osvojitele, anebo bylo-li zahajeno rizeni o svereni ditete do pece budouciho osvojitele.
Rizeni o osvojeni
§ 181
(1) Ucastniky rizeni jsou osvojovane dite, jeho rodice, popripade porucnik, osvojitel a jeho manzel. Ustanoveni § 180a odst. 2 zde plati obdobne.
(2) Rodice osvojovaneho ditete nejsou ucastniky rizeni o osvojeni tehdy, jestlize
a) jsou zbaveni rodicovske zodpovednosti, nebo
b) byli zbaveni zpusobilosti k pravnim ukonum, popripade byli v teto zpusobilosti omezeni, nebo
c) dali souhlas k osvojeni predem bez vztahu k urcitym osvojitelum, 38) anebo
d) soud pravomocne rozhodl, ze k osvojeni ditete neni treba jejich souhlasu.
(3) Manzel osvojitele neni ucastnikem rizeni, neni-li k osvojeni treba jeho souhlasu.
§ 182
(1) Osvojovane dite soud vyslechne, jenjestlizejek osvojeni treba jeho souhlasu. 72) Nema-li byt osvojovane dite vyslechnuto, nepredvolava se k jednani.
(2) Ostatni ucastniky musi soud vzdy vyslechnout, a to podle moznosti osobne .
§ 183 zrusen
§ 184
V rozsudku, jimz se vyslovuje osvojeni, uvede soud i prijmeni, ktere osvojenec bude mit.
§ 185
O zrusen! osvojeni plati primer ene ustanoveni § 181 az 184. Navrh vsak muze podat i osvojenec.
Rizeni o uschovach
§ 185a
(1) U soudu lze slozit do uschovy penize, cenne papiry a jine movite veci hodlcl se k uschove za ucelem splneni
zavazku.
(2) Navrh na prijeti do uschovy musi obsahovat prohlaseni toho, kdo penize, cenne papiry nebo jine veci do uschovy sklada (dale jen “slozitel”), ze zavazek, jehoz predmetem jsou hodnoty skladane do uschovy, nelze splnit, protoze veritel je nepritomen nebo je v prodleni, nebo ze slozitel ma oduvodnene pochybnosti, kdo je veritelem, nebo ze slozitel veritele nezna.
(3) Soud rozhoduje bez jednani usnesenim, ktere doruci ucastnikum do vlastnich rukou.
§ 185b
Ucastnikem rizeni je slozitel. Po pravni moci usneseni o prijeti do uschovy je ucastnikem rizeni take ten, pro koho jsou penize, cenne papiry nebo jine veci urceny, (dale jen “prijemce”) a ten, kdo uplatnuje pravo na predmet uschovy.
§ 185c
Vyzada-li si uschova naklady, ulozi soud sloziteli, aby slozil primerenou zalohu na naklady. Nebude-li zaloha ve stanovene lhute zaplacena, soud navrh na prijeti uschovy zamitne; soud rovnez navrh na prijeti uschovy zamitne, nehodi-li se vec k uschove vubec nebo nenalezne-li se vhodny zpusob uschovy.
§ 185d
(1) Predmet uschovy vyda soud prijemci na jeho zadost. Jestlize ke slozeni doslo proto, ze nekdo jiny nez prijemce uplatnuje pravo na vydani predmetu uschovy nebo ze nekdo jiny, jehoz souhlasu je treba, nesouhlasi s vydanim predmetu uschovy prijemci, jek vydani predmetu uschovy zapotrebi souhlasu vsech ucastniku rizeni a osoby, pro jejiz nesouhlas s plnenim doslo ke slozeni do uschovy. Souhlasu slozitele je vsak treba jen tehdy, bylo-li plneni slozeno pro neznameho veritele.
(2) Sloziteli vyda soud predmet uschovy na jeho zadost,
a) jestlize prijemce projev! s timto postupem souhlas, nebo
b) prohlasi-li prijemce soudu, ze predmet uschovy neprijima, nebo
c) nevyjadri-li se prijemce ve lhute stanovene soudem, ackoliv byl na takove nasledky upozornen.
(3) Jine osobe, nez ktera je uvedena v odstavcich 1 a 2, zadajlcl o vydani predmetu uschovy, jej vyda soud jen se souhlasem slozitele a prijemce.
§ 185e
Byl-li souhlas s vydanim predmetu uschovy odepren, lze jej nahradit pravomocnym rozsudkem soudu, kterym bylo rozhodnuto, ze ten, kdo vydani odporoval, je povinen souhlasit s vydanim predmetu uschovy zadateli.
§ 185f
Prijima-li soud do uschovy veci v pripadech stanovenych zvlastnimi zakonnymi predpisy, rldl se ustanovenimi prislusneho predpisu, a neni-li jich, ustanovenimi §185aaz185h, a to primer ene podle povahy uschovy a jejiho ucelu.
§ 185g
(1) Uplynula-li lhuta tri roku od pravni moci usneseni o prijeti do uschovy, popripade ode dne, kdy predmet uschovy mel byt podle navrhu sloziteli vydan, rozhodne soud, ze predmet uschovy pripadne statu, jestlize se o nej nikdo neprihlasi do tri roku ode dne vyhlaseni tohoto usneseni. Toto usneseni soud vyvesi na uredni desce soudu.
(2) Dojde-li po vydani rozhodnuti ve lhute podle odstavce 1 zadost o vydani predmetu uschovy, postupuje soud podle §18 5d.
(3) Uplynutim lhuty uvedene v usneseni podle odstavce 1, nebyla-li v teto lhute zadost o vydani predmetu uschovy podana, pripadne predmet uschovy statu. Uplynutim teto lhuty nabude stat predmet uschovy i tehdy, nebylo-li podane zadosti pravomocnym usnesenim vyhoveno.
§ 185h
Pripadne-li predmet uschovy statu, zaniknou prava ucastniku i jinych osob k predmetu uschovy.
Rizeni o umoreni listin
§ 185i
(1) Umorit lze ztracenou nebo znicenou listinu, kterou je treba predlozit k uplatneni prava.
(2) V rizeni pred soudem nelze umorit takove listiny, ktere podle zakona je opravnena umorit pravnicka osoba, jez je vystavila.
(3) Umoreni nepodlehaji penize, loterni losy, sazenky, listky a znamky denniho obehu (vstupenky, jizdenky apod.), kupony a talony cennych papiru, listiny, s nimiz je spojeno pravo uhrazovat urcite pravnicke osobe v tuzemsku cenu zbozi a sluzeb, jakoz i listiny, na jejichz podklade lze uplatnit jen narok na vedlejsi plneni.
§ 185j
(1) Navrh na umoreni listiny muze podat kazdy, kdo ma na jejim umoreni pravni zajem.
(2) Soud rozhoduje bez jednani usnesenim, ktere doruci do vlastnich rukou.
§ 185k
Ucastniky rizeni jsou navrhovatel, ten, kdo je podle listiny povinen plnit, ten, kdo ma listinu v drzbe, a ten, kdo podal namitky podle § 185m odst. 2.
§ 185l
(1) V navrhu na umoreni listiny je treba uvest skutecnosti, z nichz vyplyva, ze z listiny nebo na jejim zaklade lze uplatnit nejake pravo. K navrhu je treba predlozit opis listiny nebo oznacit listinu, jejiho vystavce, popripade i jine osoby podle listiny zavazane, jakoz i takove udaje, ktere listinu odlisuji od jinych listin tehoz druhu.
(2) Je-li v listine uvedena urcita castka, je treba uvest i tento udaj.
§ 185m
(1) Zjisti-li soud, ze listina, jejiz umoreni bylo navrzeno, nebyla vystavena nebo ze neni ztracena ani znicena, navrh zamitne.
(2) Jinak soud vyda rozhodnuti obsahujici vyzvu, aby se ten, kdo ma listinu, prihlasil do jednoho roku od vydani usneseni u soudu, ktery usneseni vydal, a podle moznosti predlozil listinu nebo aby podal proti navrhu namitky. Toto usneseni se vyvesi na uredni desce soudu.
(3) Je-li umorovana smenka nebo sek, stanovi soud v usneseni podle odstavce 2 lhutu dvou mesicu a soucasne zakaze, aby podle umorovanych listin bylo placeno.
(4) Lhuta podle odstavce 3 se pocita, neni-li umorovana listina jeste splatna, od prvniho dne jeji splatnosti. Jestlize je umorovana listina jiz splatna, pocita se tato lhuta ode dne vyveseni usneseni.
§ 185n
Jde-li o listinu na dorucitele, s vyjimkou pojistek na dorucitele, skonci lhuta podle § 185m az za jeden rok po splatnosti pohledavky z listiny.
§ 185o
(1) Od zahajeni rizeni az do jeho pravomocneho skonceni nebezi proti navrhovateli promlceci doba, lhuta pro zanik prava ani lhuta urcena k vyplate penezite castky podle umorovane listiny.
(2) Ten, komu bylo usneseni doruceno nebo kdo se o nem mohl pri nalezite peci dozvedet, nesmi pod nasledky neplatnosti nakladat pravy z umorovane listiny, konat vyplaty nebo jina plneni podle ni, prevest ji nebo provest na ni zmeny. Ten, kdo je podle listiny zavazan, je povinen zadrzet predlozenou listinu a oznamit soudu, kdo ji predlozil.
§ 185p
Bylo-li zahajeno umorovaci rizeni o smence ci seku, je navrhovatel, ktery se vykaze usnesenim, opravnen zadat zaplaceni smenky ci seku, da-li primerenou jistotu, dokud smenka ci sek nejsou prohlaseny za umorene. Neda-li tuto jistotu, muze zalobou pozadovat, aby dluzna castka byla slozena do uschovy soudu.
§ 18 5q
Soud prezkouma prihlasku toho, kdo ma listinu, a zjisti jeho namitky. Zjisti-li, ze listina neni ztracena nebo znicena, navrh zamitne.
§ 185r
(1) Uplynula-li lhuta podle § 185m odst. 2 nebo 3 a nedojde-li k zamitnuti navrhu, prohlasi soud k dalsimu navrhu listinu za umorenou.
(2) Neni-li dalsi navrh podle odstavce 1 podan do jednoho me sice od uplynuti lhuty uvedene v § 185m odst. 2 nebo 3, soud rizeni zastavi. Na tento nasledek je nutno navrhovatele upozornit v usneseni podle § 18 5m odst. 2 nebo 3.
§ 185s
Usneseni o umoreni listiny nahrazuje umorenou listinu, dokud ten, kdo je podle listiny zavazan, nevyda za ni opravnenemu nahradni listinu.
Rizeni o zpusobilosti kpravnimukonum
§ 186
(1) Navrh na zahajeni rizeni o zpusobilosti k pravnim ukonum (zbaveni, omezeni nebo vraceni zpusobilosti k pravnim ukonum) muze podat tez zdravotnicke zarizeni, ktere je v takovem pripade ucastnikem rizeni.
(2) Nepodal-li navrh na zahajeni rizeni statni organ nebo zdravotnicke zarizeni, muze soud ulozit navrhovateli, aby do primerene lhuty predlozil lekarske vysvedceni o dusevnim stavu osoby, o jejiz zpusobilost k pravnim ukonum se jedna (dale jen “vysetrovany”); neni-li v teto lhute lekarske vysvedceni predlozeno, soud zastavi rizeni.
(3) Navrh na vraceni zpusobilosti k pravnim ukonum muze podat i ten, kdo byl zbaven zpusobilosti k pravnim ukonum. Jestlize vsak soud jeho navrh zamitl a nelze-li ocekavat zlepseni jeho stavu, muze soud rozhodnout, ze mu toto pravo po primerenou dobu, nejdele vsak po dobu jednoho roku ode dne pravni moci tohoto rozhodnuti, neprislusi.
§ 187
(1) Vysetrovany je opravnen dat se jako ucastnik zastupovat v rizeni zastupcem, jehoz si zvoli; o tom a o svych dalsich procesnich pravech a povinnostech (§ 5) musi byt vysetrovany poucen. Nezvoli-li si vysetrovany zastupce, ustanovi mu predseda senatu opatrovnika pro rizeni z rad advokatu.
(2) Od vyslechu vysetrovaneho muze soud upustit, nelze-li tento vyslech provest vubec nebo bez ujmy pro zdravotni stav vysetrovaneho. Pokud vysetrovany sam pozada, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne.
(3) O zdravotnim stavu vysetrovaneho vyslechne soud vzdy znalce. Na navrh znalce muze soud naridit, aby vysetrovany byl po dobu nejvyse sesti tydnu vysetrovan ve zdravotnickem zarizeni, jestlize je to nezbytne treba k vysetreni zdravotniho stavu.
§ 188 zrusen
§189
Soud muze rozhodnout, ze upusti od doruceni rozhodnuti o zpusobilosti k pravnim ukonum, jestlize podle zaveru znaleckeho posudku (§187 odst. 3) adresat neni s to vyznam rozhodnuti pochopit.
§ 190
Vydany rozsudek soud zrusi, jestlize se pozdeji ukaze, ze pro zbaveni nebo omezeni zpusobilosti k pravnim ukonum nebyly podminky.
§ 191
Naklady rizeni plati stat. Neplati vsak naklady pravniho zastoupeni, s vyjimkou pripadu uvedenych v § 30 odst. 2 tohoto zakona. Lze-li to spravedlive zadat, prizna soud statu jejich nahradu proti tomu, o jehoz zpusobilost k pravnim ukonum v rizeni slo.
Ten, kdo poda zjevne bezduvodny navrh na zbaveni nebo omezeni zpusobilosti k pravnim ukonum, je povinen nahradit ujmy, ktere vysetrovanemu, jeho zastupci, opatrovnikovi pro rizeni a statu rizenim vznikly.
Rizeni o vysloveni pripustnosti prevzeti nebo drzeni vustavu zdravotnicke pece
§ 191a
(1) Ustav vykonavajici zdravotnickou peci (dale jen “ustav”), ve kterem jsou umistovany osoby z duvodu uvedenych ve zvlastnim predpise, je povinen oznamit do 24 hodin soudu, v jehoz obvodu ustav je, prevzeti kazdeho, kdo v nem byl umisten bez sveho pisemneho souhlasu.
(2) Je-li osoba, ktera byla prijata do zdravotnicke pece se svym pisemnym souhlasem, omezena ve volnem pohybu nebo styku s vnejsim svetem az v prubehu leceni, je ustav povinen ucinit oznameni podle odstavce 1 do 24 hodin pote, co k takovemu omezeni doslo.
§ 191b
(1) O kazdem, o nemz je ustav povinen ucinit oznameni podle § 191a (dale jen “umisteny”), zahaji soud, v jehoz obvodu je ustav, rizeni o vysloveni pripustnosti prevzeti podle § 191a odst. 1 nebo omezeni podle § 191a odst. 2 (dale jen “prevzeti”) a dalsim drzeni v ustavu, ledaze prevzeti a drzeni naridil soud v jinem rizeni.
(2) Umisteny je opravnen dat se jako ucastnik zastupovat v rizeni zastupcem, jehoz si zvoli; o tom a o svych dalsich procesnich pravech a povinnostech (§ 5) musi byt umisteny, pokud to jeho zdravotni stav dovoluje, poucen. Nezvoli-li si umisteny zastupce, ustanovi mu predseda senatu opatrovnika pro rizeni z rad advokatu.
(3) Soud provede dukazy potrebne pro posouzeni, zda k prevzeti doslo ze zakonnych duvodu, vyslechne umisteneho a osetrujiciho lekare, popripade dalsi osoby, o jejichz vyslechnuti umisteny pozada; tim neni dotceno pravo soudu odmitnout provedeni vyslechu osob, ktere umisteny navrhl, neni-li zrejme, co muze byt vyslechem zjisteno. Jednani zpravidla neni treba narizovat.
(4) Do sedmi dnu ode dne, kdy doslo k omezeni podle § 191a, soud usnesenim rozhodne, zda k prevzeti doslo ze zakonnych duvodu (§ 191a odst. 1).
§ 191c
(1) Usneseni podle § 191b odst. 4 se doruci umistenemu, ledaze ten podle vyjadreni osetrujiciho lekare neni schopen chapat obsah takoveho rozhodnuti, dale jeho zastupci nebo opatrovnikovi pro rizeni a ustavu.
(2) Odvolani proti tomuto usneseni nema odkladny ucinek. Odvolat se muze i ustav, bylo-li vysloveno, ze prevzeti se nestalo v souladu se zakonnymi duvody.
(3) Ustav muze umisteneho propustit, i kdyz soud vyslovil, ze k prevzeti doslo v souladu se zakonnymi duvody.
§ 191d
(1) Jestlize soud vyslovil, ze prevzeti bylo v souladu se zakonnymi duvody, a umisteny je nadale omezen ve styku s vnejsim svetem, pokracuje soud v rizeni o vysloveni pripustnosti jeho dalsiho drzeni v ustavu.
(2) Ke zjisteni zdravotniho stavu umisteneho a zjisteni, zda dalsi drzeni umisteneho v ustavu je ci neni nutne, soud ustanovi znalce. Znalcem nemuze byt ustanoven lekar, ktery pracuje v ustavu, v nemz je umisteny drzen.
(3) Soud naridi jednani, k nemuz prizve umisteneho (pokud podle vyjadreni osetrujiciho lekare nebo pisemneho znaleckeho posudku je umisteny schopen vnimat prubeh a vyznam jednani), jeho zastupce nebo opatrovnika pro rizeni. Pri jednani vyslechne znalce, podle okolnosti osetrujiciho lekare, umisteneho a provede popripade dalsi vhodne dukazy.
(4) V rozsudku, ktery musi byt vyhlasen do tri mesicu od vyroku o pripustnosti prevzeti do ustavu, rozhodne soud, zda dalsi drzeni je pripustne a na jakou dobu. Ustanoveni § 191c odst. 2 a 3 plati tu obdobne.
§ 191e
(1) Ucinnost rozsudku podle § 191d odst. 4 zanikne uplynutim doby jednoho roku ode dne jeho vyhlaseni, nebyla-li v nem urcena lhuta kratsi. Ma-li byt drzeni v ustavu prodlouzeno nad tuto dobu, je nutno provest nove vysetreni a soud musi o povoleni dalsiho drzeni znovu rozhodnout. Ustanoveni § 191c odst. 2 a 3 tu plati obdobne.
(2) Rozsudek podle odstavce 1 nebrani tomu, aby ustav propustil osobu drzenou v ustavu pred uplynutim doby uvedene v odstavci 1, ani tomu, aby opatrovnicky soud ucinil jine opatreni.
§ 191f
Umisteny, jeho zastupce, opatrovnik a osoby jemu blizke mohou jeste pred uplynutim doby, do ktere je drzeni pripustne, zadat o nove vysetreni a rozhodnuti o propusteni, je-li oduvodnena domnenka, ze dalsi drzeni v ustavu neni duvodne. O zpusobu projednani plati ustanoveni § 191d odst. 2 az 4 obdobne. Zamitne-li soud opakovane navrh na propusteni a nelze-li ocekavat zlepseni stavu umisteneho, muze rozhodnout, ze nebude konat dalsi vysetrovani pred uplynutim doby, po kterou bylo drzeni v ustavu povoleno.
§ 191g
Naklady rizeni plati stat. Neplati vsak naklady pravniho zastoupeni, s vyjimkou pripadu uvedenych v § 30 odst. 2 tohoto zakona.
Rizeni opatrovnicke
§ 192
(1) Predseda senatu je povinen postarat se o to, aby byl ustanoven opatrovnik osobam, ktere ho podle zakona musi mit.
(2) Vusneseni, kterym soud ustanovuje opatrovnika, uvede i rozsah opatrovnickych prav a povinnosti.
§ 193
(1) Soud dohlizi na spravu majetku vykonavanou opatrovnikem a cini nutna a vhodna opatreni ke zjisteni a zajisteni tohoto majetku.
(2) Opatrovnik predlozi soudu po skonceni zastupovani zaverecny ucet ze spravy majetku; soud mu muze tez ulozit, aby mu behem zastupovani podaval pravidelne zpravy o sve cinnosti.
(3) Ustanoveni § 176 az 179 a §180 odst. 1, pokud se vztahuji na porucenstvi nad nezletilym, plati zde obdobne.
Rizeni o povoleni uzavrit manzelstvi
§ 194
(1) O povoleni uzavrit manzelstvi rozhoduje soud na navrh, k nemuz je opravnen ten, ktery hodla manzelstvi uzavrit.
(2) Ten, kdo hodla uzavrit manzelstvi, a jeho zakonni zastupci jsou ucastniky rizeni. Pred rozhodnutim je treba vyslechnout toho, kdo hodla uzavrit manzelstvi, v nepritomnosti jinych osob o tom, zda skutecne chce vstoupit do manzelstvi, a vyslechnout i toho, s kymma byt manzelstvi uzavreno.
(3) Rozsudek, kterym se povoluje uzavrit manzelstvi, musi obsahovat i presne oznaceni toho, s kym ma byt manzelstvi uzavreno.
Rizeni oprohlaseni za mrtveho
§ 195
(1) Navrh muze podat, kdo ma na veci pravni zajem.
(2) Uzna-li soud, ze podle udaju navrhu tu jsou podminky pro prohlaseni nezvestneho za mrtveho, ustanovi nezvestnemu opatrovnika.
§ 196
Soud vyhlaskou nebo jinym vhodnym zpusobem vyzve nezvestneho, aby se do jednoho roku prihlasil, a kazdeho, kdo o nem vi, aby o nem podal v teze lhute zpravu soudu nebo opatrovniku, popripade zastupci nezvestneho, uvedenemu ve vyhlasce. Zaroven soud provede vsechna potrebna setreni o nezvestnem.
Ve vyhlasce uvede soud podstatne okolnosti pripadu a oznami, ze po uplynuti lhuty uvedene ve vyhlasce rozhodne o prohlaseni za mrtveho, jestlize se nezvestny neprihlasi nebo nedojde-li zprava o tom, ze je nazivu. Lhutu urci soud na jeden rok od uverejneni vyhlasky. Ve vyhlasce je nutno uvest den, kdy lhuta konci.
§ 197
Zjisti-li soud behem rizeni, ze nejsou splneny podminky prohlaseni za mrtveho, zastavi rizeni.
§ 198
Po uplynuti lhuty urcene ve vyhlasce vyda soud rozsudek o prohlaseni za mrtveho. Uvede v nem den, ktery plati za den smrti nezvestneho, popripade den, ktery nezvestny neprezil.
§ 199
(1) Zjisti-li soud, ze ten, kdo byl prohlasen za mrtveho, je nazivu nebo zil v den, od ktereho dosud neuplynula doba primerena k tomu, aby nezvestny mohl byt prohlasen za mrtveho, zrusi sve rozhodnuti o prohlaseni za mrtveho.
ze ten, kdo byl prohlasen za mrtveho, zemrel jineho dne nebo se toho dne nemohl dozit, anebo jej prezil. Soud tak muze ucinit i bez navrhu.
§ 200
Je-li jisto, ze fyzicka osoba zemrela, ale jeji smrt nelze prokazat stanovenym zpusobem, vyda soud rozhodnuti, kterym ji prohlasi za mrtvou.
Rizeni ve vecech obchodniho rejstriku
§ 200a
(1) K rizeni je prislusny soud (dale jen “rejstrikovy soud”), v jehoz obvodu je obecny soud fyzicke nebo pravnicke osoby, jiz se zapis v rejstriku tyka, (dale jen “podnikatel”). Jde-li o zahranicni osobu, je k rizeni prislusny soud, v jehoz obvodu je umisten jeji podnik nebo jeho organizacni slozka.
(2) Soud, ktery je prislusny k rizeni o zapisu podle odstavce 1, je prislusny i k rizeni o jinem zapisu, stanovi-li zvlastni predpisy, ze o techto zapisech musi byt rozhodnuto spolecne.
(3) Zmeni-li se okolnosti, podle nichz se posuzuje mistni prislusnost, soud usnesenim prenese svou prislusnost na soud nove prislusny; nesouhlasi-li tento soud s prenesenim prislusnosti, rozhodne jeho nadrizeny soud. Po pravni moci usneseni o preneseni mistni prislusnosti se prislusne zapisy prevedou do obchodniho rejstriku nove prislusneho soudu.
§ 200b
(1) Rizeni se zahajuje na navrh. Ma-li byt dosazena shoda mezi zapisem v obchodnim rejstriku a skutecnym stavem, lze rizeni zahajit i bez navrhu.
(2) Zpetvzeti navrhu na zahajeni neni ucinne, ledaze se jedna o zapis skutecnosti, jejiz ucinnost nebo platnost nastava podle zvlastniho pravniho predpisu zapisem do obchodniho rejstriku.
(3) Soudy nebo jine spravni organy upozorni rejstrikovy soud vzdy na neshodu mezi skutecnym pravnim stavem a stavem zapisu v obchodnim rejstriku, jakmile tato skutecnost pri jejich cinnosti vyjde najevo.
§ 200c
(1) Ucastniky rizeni jsou osoba, ktera podala navrh, k nemuz je opravnena podle zvlastniho pravniho predpisu, a podnikatel; ustanoveni § 94 odst. 1 a 2 se nepouziji.
(2) Zvlastni pravni predpis stanovi, ktere skutecnosti se do obchodniho rejstriku zapisuji, jakym zpusobem se navrh na jejich zapis, zmenu nebo vymaz podava a jakymi listinami (prilohami) se musi dolozit.
§ 200d
(1) Soud usnesenim navrh odmitne, jestlize
a) byl podan osobou, ktera k navrhu neni podle zvlastniho pravniho predpisu opravnena,
b) navrh nebyl podan zpusobem predepsanym podle zvlastniho pravniho predpisu,
c) navrh neobsahuje vsechny nalezitosti stanovene zvlastnim pravnim predpisem,
d) navrh je nesrozumitelny nebo neurcity,
e) k navrhu nebyly pripojeny listiny, jimiz maji byt podle zvlastniho pravniho predpisu dolozeny udaje o
zapisovanych skutecnostech.
(2) Odstavec 1 neplati, jestlize
a) k navrhu nebyla pripojena listina proto, ze takova listina se podle prava, kterym se ridi zapisovana zahranicni osoba, nevydava,
b) listina byla nespravne oznacena nebo nesplnuje vsechny formalni pozadavky stanovene zvlastnim pravnim predpisem, a to za predpokladu, ze rozhodne skutecnosti jsou dolozeny jinymi listinami, ktere byly k navrhu pripojeny.
(3) Soud usnesenim vydanym ve lhute 3 pracovnich dnu od dojiti navrhu soudu vyzve navrhovatele k odstraneni vad navrhu ci k doplneni chybejicich listin; opakovana vyzva se nepripousti. Ustanoveni § 43 se pouzije primer ene. Lhuta podle § 2 0 0db odst. 1 pocina bezet dnem nasledujicim po dni, kdy bylo soudu doruceno podani, jimz byly vady odstraneny nebo listiny doplneny.
(4) V usneseni, kterym soud navrh podle odstavce 1 odmitne, se uvedou duvody odmitnuti, vcetne pouceni, jak lze nedostatky odstranit.
§ 200da
(1) Nebyl-li navrh odmitnut podle § 200d, soud zkouma, zda udaje o skutecnostech, ktere se do rejstriku zapisuji, vyplyvaji z listin, ktere maji byt podle zvlastniho pravniho predpisu k navrhu dolozeny, zda navrhovana obchodni firma neni zamenitelna s jinou jiz existujici obchodni firmou, pripadne neni-li klamava.
(2) Zapisuji-li se podle zvlastniho pravniho predpisu do rejstriku skutecnosti na zaklade rozhodnuti soudu nebo spravniho uradu, soud zapis provede, aniz by o tom vydaval rozhodnuti.
(3) Soud provede zapis, aniz by o tom vydaval rozhodnuti, take tehdy, pokud maji navrhovane zapisovane skutecnosti podklad v prilozenem notarskem zapisu; v takovem pripade soud krome zjisteni podle odstavce 1 zkouma pouze to, zda notar sky zapis splnuje pozadavky kladene na nej zvlastnim pravnim predpisem. Postup podle predchozi vety se pouzije pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jedinym ucastnikem rizeni podnikatel, ktereho se zapis tyka. Notarsky zapis je zpusobilym podkladem k zapisu, i kdyz zvlastni pravni predpisy tuto formu pravniho ukonu nevyzaduji.
(4) Bez vydani rozhodnuti soud provede zapis do rejstriku tez tehdy, pokud platnost ci ucinnost skutecnosti navrhovanych k zapisu nenastava podle zvlastniho pravniho predpisu az jejich zapisem do rejstriku. Postup podle predchozi vety se pouzije pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jedinym ucastnikem rizeni podnikatel, ktereho se zapis tyka. V ostatnich pripadech soud o zapisu rozhodne usnesenim. Jednani nemusi byt narizeno.
(5) V pripade osob, ktere nemusi podle zvlastniho pravniho predpisu podavat navrhy na zapis na formularich, soud rozhodne vzdy usnesenim.
(6) Zapis soud provede ke dni uvedenemu v navrhu, nejdrive vsak ke dni jeho provedeni. Jestlize soud rozhodl o zapisu unesenim, provede se zapis do rejstriku po pravni moci usneseni. Ma-li byt dosazena shoda se skutecnym stavem, muze soud rozhodnout, ze zapis bude proveden jiz na zaklade vykonatelneho usneseni.
ASPI LC15 6 Strana 43 ” ” 15.05.2006 16:39:31
(7) Chyby v psani a v poctech, jakoz i jine zjevne nespravnosti v zapisu podle odstavcu 2 a 3 opravi predseda senatu kdykoliv i bez navrhu, aniz by o tom vydaval rozhodnuti, a vyrozumi o tom ucastniky rizeni zaslanim vypisu z rejstriku obsahujiciho tuto opravu; ustanoveni § 200db odst. 4 se pouzije obdobne.
§ 2 0 0db
(1) Soud je povinen provest zapis do rejstriku anebo rozhodnout o navrhu usnesenim ve lhute stanovene zvlastnim pravnim predpisem, jinak nejpozdeji do peti pracovnich dnu; v pripade navrhu na zapis premeny podle zvlastniho pravniho predpisu nebo v pripade, kdy se spis nenachazi u rejstrikoveho soudu, protoze byl predlozen jinemu soudu, zejmena k rozhodnuti o opravnem prostredku nebo o prislusnosti soudu, se lhuta podle teto vety prodluzuje na 15 pracovnich dnu. Neni-li navrh podan v ceskem jazyce, pripadne nejsou-li do ceskeho jazyka prelozeny listiny, ktere podle zvlastniho pravniho predpisu dokladaji udaje o zapisovanych skutecnostech, lhuta podle prvni vety zacne bezet az dorucenim prekladu.
(2) Lhuta podle odstavce 1 bezi ode dne podani navrhu. Byl-li vsak soudni poplatek z navrhu zaplacen az v prubehu rizeni nebo doslo-li ke zmene navrhu, bezi lhuta podle odstavce 1 az ode dne zaplaceni soudniho poplatku nebo ode dne, kdy soudu dosel zmeneny navrh. Vyda-li soud rozhodnuti, ktere mu brani pokracovat v rizeni, zejmena prerusi-li rizeni nebo rozhoduje-li o mistni prislusnosti, zacne bezet lhuta podle odstavce 1 znovu ode dne odpadnuti prekazky v rizeni.
(3) Neprovede-li soud zapis do rejstriku a ani o navrhu nerozhodne ve lhute uvedene v odstavci 1, povazuje se navrhovany zapis za provedeny dnem nasledujicim po uplynuti teto lhuty; to neplati, byl-li pred uplynutim teto lhuty navrh vzat ucinne zpet. Soud promitne zapis do rejstriku do 2 dnu ode dne, kdy se takovy zapis povazuje podle vety prvni za provedeny.
(4) Podnikatel a osoby, ktere se podle zvlastniho pravniho predpisu zapisuji do rejstriku v ramci zapisu podnikatele, se mohou do 1 mesice od zapisu navrhem domahat u rejstrikoveho soudu vymazu nebo zmeny zapisu provedeneho podle odstavce 3; zmeskani teto lhuty nelze prominout. Ustanoveni § 200b odst. 1 vety druhe tim neni dotceno.
(5) Osoby zapisovane podle zvlastniho pravniho predpisu do rejstriku v ramci zapisu podnikatele se mohou v pripade jejich vymazu z rejstriku domahat zmeny zapisu take tehdy, byl-li proveden jinak nez podle odstavce 3; odstavec 4 se pouzije primerene .
§ 200dc
(1) O zapisu provedenem podle § 200da odst. 3 a odst. 4 vety prvni a § 200db odst. 3 soud vyrozumi ucastniky rizeni tim, ze jim zasle vypis z rejstriku obsahujici tento zapis. Vyrozumeni podle tohoto ustanoveni zasle soud take osobam, ktere se zapisuji podle zvlastniho pravniho predpisu v ramci zapisu podnikatele. Vypis musi byt odeslan nejpozdeji do 3 dnu od zapisu.
(2) Zapis do rejstriku soud provede bez zbytecneho odkladu od pravni moci usneseni o obsahu zapisu.
(3) O zapisu zahranicni pravnicke osoby poskytujici pravni sluzby podle zvlastniho pravniho predpisu 72a), zapisu organizacni slozky jejiho podniku nebo o zapisu premisteni jejiho sidla na uzemi Ceske republiky vyrozumi soud vzdy tez Ceskou advokatni komoru.
§ 200de
Predseda senatu muze ulozit poradkovou pokutu podnikateli take tehdy, jestlize neuposlechl vyzvy soudu, aby mu sdelil skutecnosti nebo predlozil listiny potrebne k rozhodnuti podle § 200b odst. 1 vety druhe nebo aby mu predlozil listiny, ktere podle zvlastnich pravnich predpisu nalezi do sbirky listin. Postupuje se pri tom obdobne podle § 53 s tim, ze poradkovou pokutu lze ulozit do vyse 20 000 Kc.
§ 200e
Rizeni o nekterych otazkach obchodnich spolecnosti, druzstev a jinych pravnickych osob
(1) Pro rizeni ve vecech uvedenych v § 9 odst. 3 pism. b), d), e), f) ag) je prislusny krajsky soud, u nehoz je obchodni spolecnost, druzstvo nebo jina pravnicka osoba zapsana v obchodnim rejstriku, v rejstriku obecne prospesnych spolecnosti nebo v nadacnim rejstriku. Jde-li o osobu, ktera se do techto rejstriku nezapisuje, je prislusny krajsky soud, ktery rozhoduje v obchodnich vecech, v jehoz obvodu ma tato osoba svuj obecny soud.
(2) Nestanovi-li zakon, ze se rizeni uvedena v odstavci 1 zahajuji jenna navrh, lze je zahajit i bez navrhu.
(3) Ucastenstvi ve vecech uvedenych v odstavci 1 se ridi ustanovenim § 94 odst. 1 vetou prvni. Rozhoduje se usnesenim.
(4) Ve veci lze rozhodnout bez narizeni jednani jen ve vecech uvedenych v § 9 odst. 3 pism. b), d), e) af) ajen tehdy, jestlize se neprovadi dokazovani.
Rizeni ve vecech kapitaloveho trhu
§ 200f
(1) Navrh ve vecech kapitaloveho trhu podle zvlastniho zakona 74) muze podat jen Ceska narodni banka.
(2) Ucastniky rizeni jsou Komise jako zalobce ati, koho Ceska narodni banka v navrhu oznaci jako zalovane.
(3) K rizeni je prislusny soud, v jehoz obvodu je obecny soud zalobce.
(4) Rozhoduje se usnesenim. Jednani neni treba narizovat.
§ 200g
(1) Pri rozhodovani o veci soud vychazi zejmena z listin a dalsich dukazu, ktere predlozi zalobce. Ucastnici nemusi byt vyslechnuti.
(2) O navrhu musi byt soudem prvniho stupne rozhodnuto nejpozde ji do 10 dnu od zahajeni rizeni. Vyzval-li soud zalobce, aby odstranil vady podani (§ 43), bezi tato lhuta znovu ode dne, kdy doslo k odstraneni vad nebo kdy marne uplynula k tomu stanovena lhuta; totez plati, ulozil-li soud zalobci, aby mu predlozil pro rozhodnuti vyznamne listiny nebo jine dukazy.
(3) Usneseni, kterym bylo navrhu vyhoveno, zanikne dnem, kdy bylo prislusnym organem pravomocne rozhodnuto ve veci podle zvlastniho zakona. 75) I pred uplynutim teto doby soud usneseni zrusi, jestlize pominou duvody, pro ktere bylo navrhu vyhoveno.
§ 200h
Rizeni o predbeznem souhlasu s provedenim setreni v jinych nez obchodnich prostorach ve vecech ochrany
hospodarske souteze
(1) Je-li duvodne podezreni, ze se pri setreni naruseni hospodarske souteze podle zvlastniho pravniho predpisu 34b) nachazeji obchodni knihy nebo jine zaznamy v jinych nez obchodnich prostorach, vcetne bytu fyzickych osob, ktere jsou statutarnimi organy nebo jejich cleny nebo zamestnanci (dale jen “jine nez obchodni prostory”), a ma-li byt takove setreni v techto prostorach provedeno, muze se Urad pro ochranu hospodarske souteze nebo Komise Evropskych spolecenstvi navrhem u soudu domahat, aby soud vyslovil s takovym setrenim souhlas.
(2) Navrh musi krome obecnych nalezitosti (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat oznaceni jinych nez obchodnich prostor, v nichz ma byt setreni provedeno, a musi v nem byt uveden predmet a ucel setreni, doba, ve ktere ma byt setreni provedeno, a skutecnosti, ktere dokladaji duvodne podezreni podle odstavce 1.
(3) Ucastnikem rizeni je navrhovatel a osoba, ktera uziva jine nez obchodni prostory, v nichz ma byt setreni provedeno (dale jen “uzivatel”). Je-li navrhovatelem Komise Evropskych spolecenstvi, je ucastnikem i Urad pro ochranu hospodarske souteze.
§ 200i nadpis vypusten
(1) O navrhu soud rozhodne bez jednani usnesenim; ustanoveni § 43 se nepouzije. V usneseni musi byt oznaceny jine nez obchodni prostory, v nichz ma byt setreni provedeno, uveden predmet a ucel setreni a doba, ve ktere ma byt setreni provedeno. Pripadnym slysenim uzivatele pred rozhodnutim soudu nesmi byt zmaren ucel setreni.
(2) Usneseni se dorucuje uzivateli pri zahajeni setreni. Neni-li uzivatel pritomen, je treba k setreni pribrat osobu, ktera neni na veci zucastnena; uzivateli se v tomto pripade doruci usneseni spolu s vyrozumenim, ze setreni bylo provedeno, a s protokolem porizenym pri takovem setreni.
(3) Proti usneseni soudu nejsou opravne prostredky pripustne.
Rizeni o nahrazeni souhlasu zastupce Ceske advokatni komory k seznameni se s obsahem listin, ktere mohou obsahovat skutecnosti, na nez se vztahujepovinnost mlcenlivosti advokata
§ 200j
(1) Navrh ve vecech nahrazeni souhlasu zastupce Ceske advokatni komory k seznameni se s obsahem listin, ktere mohou obsahovat skutecnosti, na nez se vztahuje povinnost mlcenlivosti advokata podle zvlastniho pravniho predpisu 75a) , muze podat jen ten, o nemz to stanovi zvlastni pravni predpis 75b) .
(2) Navrh musi krome obecnych nalezitosti (§ 42 odst. 4) obsahovat oznaceni listin, ohledne kterych se navrhovatel domaha nahrazeni souhlasu zastupce Ceske advokatni komory k seznameni se s jejich obsahem, a vyliceni skutecnosti svedcicich o tom, proc nesouhlas zastupce Ceske advokatni komory k seznameni navrhovatele s obsahem techto listin ma byt nahrazen. K navrhu je treba pripojit protokol nebo jiny zapis, v nemz je zachycen nesouhlas zastupce Ceske advokatni komory s tim, aby se navrhovatel s obsahem listin seznamil.
(3) Listinousev tomto rizeni rozumi jak pisemnost, popripade jeji cast, tak i jiny nosic informaci.
(4) Navrh je treba podat nejpozdeji do 15 dnu ode dne, kdy zastupce Ceske advokatni komory odmitl udelit souhlas k seznameni se s obsahem listin, ohledne kterych se navrhovatel podle odstavce 2 domaha nahrazeni souhlasu. Zmeskani lhuty k podani navrhu nelze prominout.
§ 200k
K rizeni je prislusny krajsky soud, v jehoz obvodu ma sidlo advokat 60), o jehoz listiny jde.
Ucastniky rizeni jsou navrhovatel, Ceska advokatni komora a dotceny advokat, o jehoz listiny jde.
§ 200l
(1) Navrh, ktery neobsahuje vsechny nalezitosti nebo ktery je nesrozumitelny nebo neurcity, soud bez jednani odmitne, jestlize pro tyto nedostatky nelze pokracovat v rizeni; ustanoveni § 43 se nepouzije. Soud bez jednani navrh odmitne rovnez tehdy, byl-li podan opozdene nebo byl-li podan nekym, kdo k navrhu neni opravnen.
(2) Nepostupoval-li podle odstavce 1, soud bez zbytecneho odkladu naridi k projednani veci same jednani a Ceske advokatni komore ulozi, aby mu pri jednani predlozila listiny, ohledne kterych se navrhovatel domaha nahrazeni souhlasu Ceske advokatni komory k seznameni se s jejich obsahem. Jednani je neverejne.
(3) Pri jednani narizenem podle odstavce 2 soud vedle jinych ukonu tez proveri, zda nebylo poruseno zabezpeceni listin predlozenych Ceskou advokatni komorou, a v nepritomnosti jinych osob se seznami s jejich obsahem; soucasne ucini opatreni, aby se navrhovatel a ani nikdo jiny o obsahu listin pri jednani nemohl dozvedet.
(4) Dojde-li k odroceni jednani, soud listiny zabezpeci tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznamit, popripade je znicit nebo poskodit.
(5) Soud navrhu vyhovi, dojde-li k zaveru, ze listina neobsahuje skutecnosti, o nichz je dotceny advokat povinen zachovavat mlcenlivost podle zvlastniho pravniho predpisu 7 5a); v opacnem pripade navrh zamitne.
(6) Soud rozhoduje usnesenim, proti nemuz nejsou pripustne opravne prostredky. Usneseni podle § 200l odst. 5 je treba vyhlasit ihned po skonceni jednani; ustanoveni § 156 odst. 2 se nepouzije.
nadpis vypusten
§ 200m
(1) Usneseni, kterym soud rozhodl o navrhu podle § 200l odst. 5, je vykonatelne jeho vyhlasenim.
(2) Vyhovi-li soud navrhu alespon zcasti, preda bezprostredne po vyhlaseni usneseni listiny, ohledne nichz byl nahrazen souhlas zastupce Ceske advokatni komory se seznamenim se s jejich obsahem, navrhovateli a ulozi mu, aby je Ceske advokatni komore vratil ihned pote, jakmile se s jejich obsahem seznami. Listiny, ohledne kterych byl navrh zamitnut, soud vrati bezprostredne po vyhlaseni usneseni Ceske advokatni komore.
(3) V pripade, ze listiny neni mozne odevzdat navrhovateli, Ceske advokatni komore nebo jejich zastupcum osobne po vyhlaseni usneseni, doruci se nejpozdeji prvni pracovni den nasledujici po dni, v nemz bylo usneseni vyhlaseno, navrhovateli nebo Ceske advokatni komore prostrednictvim soudniho dorucovatele nebo organu justicni straze.
§ 200n zrusen
Rizeni opropusteni cizince ze zajisteni
§ 200o
(1) Jestlize nebylo ukonceno zajisteni cizince podle zvlastniho pravniho predpisu, 34e) muze se cizinec obratit na soud s navrhem, aby naridil jeho propusteni na svobodu z duvodu, ze nejsou splneny podminky pro trvani jeho zajisteni stanovene zvlastnim pravnim predpisem.
(2) Navrh musi krome obecnych nalezitosti (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat oznaceni rozhodnuti, jimz bylo pravomocne rozhodnuto o zajisteni navrhovatele, musi byt uvedeno, v jakych skutecnostech navrhovatel spatruje nezakonnost trvani zajisteni, oznaceni dukazu, jichz se navrhovatel dovolava, a musi z nej byt patrno, ceho se navrhovatel domaha.
(3) Navrhovatel je povinen k navrhu pripojit listinne dukazy, jichz se dovolava, pokud nejde o listinne dukazy, ktere jsou obsazeny ve spisech odpurce, ktere se vydaneho rozhodnuti tykaji.
§ 200p
(1) K rizeni je prislusny soud, v jehoz obvodu je zarizeni pro zajisteni cizincu (dale jen “zarizeni”), v nemz je navrhovatel povinen se zdrzovat; pokud navrhovatel v dobe podani navrhu neni do zarizeni umisten, jek rizeni prislusny soud, v jehoz obvodu je sidlo organu policie, ktery rozhodl o zajisteni navrhovatele.
(2) Ucastniky rizeni jsou navrhovatel a prislusny organ policie, ktery vydal rozhodnuti o zajisteni.
§ 2 0 0q
(1) Navrh se podava u prislusneho soudu nebo prostrednictvim organu policie, ktery vydal rozhodnuti o zajisteni.
(2) Soud si vyzada spisy, ktere se zajisteni navrhovatele tykaji. Organ policie je povinen je neprodlene soudu predlozit. Je-li navrh podan prostrednictvim organu policie, je tento organ povinen k navrhu pripojit spisy, ktere se navrhovatele tykaji, a dorucit je spolu s navrhem do 24 hodin prislusnemu soudu.
§ 200r
(1) Prislusny organ policie, ktery vydal napadene rozhodnuti, je povinen umoznit navrhovateli ucast pri jednani.
(2) Jednani neni treba narizovat, jestlize z obsahu spisu je nepochybne, ze nejsou splneny zakonne podminky pro trvani zajisteni.
§ 200s zrusen
§ 200t
Dojde-li soud po projednani navrhu k zaveru, ze nejsou splneny podminky pro trvani zajisteni stanovene zvlastnim pravnim predpisem, rozhodne o propusteni navrhovatele na svobodu. Byl-li navrh zamitnut, prislusi navrhovateli pravo domahat se ze stejnych duvodu dalsiho prezkoumani zakonnosti trvani zajisteni nejdrive po uplynuti 3 tydnu od pravni moci rozhodnuti.
§ 200u
(1) Soud je povinen navrh projednat prednostne a s nejvetsim urychlenim.
(2) Soud rozhoduje usnesenim.
(3) Proti usneseni soudu nejsou opravne prostredky pripustne.
(4) Dorucenim navrhovateli je usneseni vykonatelne.
(5) Naridil-li soud usnesenim propusteni navrhovatele na svobodu pri jednani, doruci toto usneseni ucastnikum rizeni bezprostredne po jeho vyhlaseni. Bylo-li rozhodovano bez jednani, doruci soud usneseni ucastnikum rizeni do 2 4 hodin od jeho vydani. Organ policie, ktery vydal rozhodnuti o zajisteni, je po doruceni usneseni povinen neprodlene ucinit opatreni, aby organ policie, ktery provozuje zarizeni, v nemz je navrhovatel zajisten, navrhovatele bez prutahu propustil.
§ 200v zrusen
§ 2 0 0w zrusen
Rizeni ve vecech voleb do rady zamestnancu a voleb rady statnich zamestnancu nebo voleb zastupcu pro oblast bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci a voleb zastupcu pro bezpecnost a ochranu zdravi pri vykonu statni
sluzby
§ 200x
Rizeni ve vecech voleb do rady zamestnancu nebo voleb zastupcu pro oblast bezpecnosti a ochrany zdravi pri
praci
(1) O navrhu na vysloveni neplatnosti volby do rady zamestnancu a neplatnosti volby do rady statnich zamestnancu nebo neplatnosti volby zastupce pro oblast bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci a neplatnosti volby zastupce pro bezpecnost a ochranu zdravi pri vykonu statni sluzby 34g) rozhodne soud bez jednani usnesenim, a to do deseti dnu ode dne doruceni navrhu.
(2) Ucastnikem rizeni je navrhovatel, clen rady zamestnancu nebo clen rady statnich zamestnancu nebo zastupce pro oblast bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci anebo zastupce pro bezpecnost a ochranu zdravi pri vykonu statni sluzby, jehoz zvoleni je navrhem napadeno, a prislusna volebni komise.
ASPI LC156 ” ” ” Strana ” 46 ” ” 15.05.2006 16:39:31
(3) K rizeni je prislusny okresni soud podle mista sidla zamestnavatele.
(4) Zadny z ucastniku nema pravo na nahradu nakladu rizeni.
(5) Proti rozhodnuti soudu nejsou pripustne opravne prostredky.
Rizeni o soudnimprodeji zastavy
§ 200y
(1) Rizeni o soudnim prodeji zastavy je zahajeno na zaklade zaloby, kterou se zastavni veritel domaha narizeni soudniho prodeje zastavy; to neplati, neumoznuji-li zvlastni pravni predpisy soudni prodej zastavy.
(2) Ucastniky rizeni jsou zastavni veritel a zastavni dluznik.
§ 200z
Soud naridi prodej zastavy, dolozi-li zastavni veritel zajistenou pohledavku, zastavni pravo k zastave a kdo je zastavnim dluznikem.
Ve veci muze byt rozhodnuto bez narizeni jednani jen za podminek uvedenych v § 115a nebo tehdy, jsou-li skutecnosti uvedene v odstavci 1 dolozeny listinami vydanymi nebo overenymi statnimi organy nebo verejnymi listinami notare.
Rozhoduje se usnesenim.
§ 200za
(1) Usneseni o narizeni prodeje zastavy je vykonatelne dnem, kterym nabylo pravni moci.
(2) Pravomocne usneseni o narizeni prodeje zastavy je zavazne pro kazdeho, proti nemuz pusobi podle zvlastnich pravnich predpisu zastavni pravo k teto zastave.
(3) Podle vykonatelneho usneseni o narizeni prodeje zastavy lze na navrh zastavniho veritele naridit vykon rozhodnuti prodejem zastavy.
§ 200aa zrusen
CAST CTVRTA Opravne prostredky
Hlava prvni Odvolani Podani odvolani
§ 201
Ucastnik muze napadnout rozhodnuti okresniho soudu nebo rozhodnuti krajskeho soudu vydane v rizeni v prvnim stupni odvolanim, pokud to zakon nevylucuje.
§ 202
(1) Odvolani neni pripustne proti usneseni, jimz
a) se upravuje vedeni rizeni;
b) byl k rizeni pribran dalsi ucastnik (§ 94 odst. 3);
c) bylo zahajeno rizeni bez navrhu;
d) byl ucastnik vyzvan, aby neuplne, nesrozumitelne nebo neurcite podani doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1);
e) bylo prominuto zmeskani lhuty;
f) byla nebo nebyla pripustena zmena navrhu;
g) bylo rozhodnuto o svedecnem nebo o narocich podle §139 odst. 3;
h) byl schvalen smir;
i) byl zamitnut navrh na preruseni rizeni podle § 109 nebo podle § 110; j) byl zalovany vyzvan, aby se ve veci pisemne vyjadril (§ 114b);
k) bylo opraveno rozhodnuti, netyka-li se oprava vyroku rozhodnuti.
(2) Odvolani neni pripustne proti rozsudku, jimz bylo rozhodnuto o penezitem plneni neprevysujicim 2 000 Kc, k prislusenstvi pohledavky se pritom neprihlizi; to neplati u rozsudku pro uznani a u rozsudku pro zmeskani.
(3) Odvolani jen proti duvodum rozhodnuti neni pripustne.
§ 203
(1) Vedlejsi ucastnik muze podat odvolani jen tehdy, jestlize do rizeni vstoupil nejpozdeji do patnacti dnu od doruceni rozhodnuti ucastniku, ktereho v rizeni podporuje. Odvolani vedlejsiho ucastnika neni pripustne, jestlize se jim podporovany ucastnik odvolani vzdal nebo jestlize s odvolanim vedlejsiho ucastnika nesouhlasi.
(2) Statni zastupitelstvi muze podat odvolani jen ve vecech uvedenych v § 35 odst. 1 a jen tehdy, jestlize do rizeni vstoupilo drive, nez uplynula odvolaci lhuta vsem ucastnikum rizeni.
(3) Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych muze podat odvolani jen v pripadech a za podminek uvedenych v § 35a a jen tehdy, jestlize do rizeni vstoupil drive, nez uplynula odvolaci lhuta vsem ucastnikum rizeni.
§ 204
(1) Odvolani se podava do patnacti dnu od doruceni pisemneho vyhotoveni rozhodnuti u soudu, proti jehoz rozhodnuti smeruje. Bylo-li vydano opravne usneseni tykajici se vyroku rozhodnuti, bezi tato lhuta znovu od pravni moci opravneho usneseni.
(2) Odvolani je podano vcas take tehdy, jestlize bylo podano po uplynuti patnactidenni lhuty proto, ze se
odvolatel ridil nespravnym poucenim soudu o odvolani. Neobsahuje-li rozhodnuti pouceni o odvolani, o lhute k odvolani nebo o soudu, u nehoz se podava, nebo obsahuje-li nespravne pouceni o tom, ze odvolani neni pripustne, lze podat odvolani do tri mesicu od doruceni.
(3) O prominuti zmeskani lhuty k odvolani rozhoduje soud prvniho stupne. Prominuti zmeskani lhuty k odvolani neni pripustne, jde-li o odvolani proti rozsudku, kterym bylo vysloveno, ze se manzelstvi rozvadi, ze je neplatne nebo ze neni; v techto pripadech take neplati ustanoveni odstavce 2 vety druhe.
Nalezitosti odvolani
§ 205
(1) V odvolani musi byt vedle obecnych nalezitosti (§ 4 2 odst. 4) uvedeno, proti kteremu rozhodnuti smeruje, v jakem rozsahu se napada, v cem je spatrovana nespravnost tohoto rozhodnuti nebo postupu soudu (odvolaci duvod) a ceho se odvolatel domaha (odvolaci navrh).
(2) Odvolani proti rozsudku nebo usneseni, jimz bylo rozhodnuto ve veci same, lze oduvodnit jen tim, ze
a) nebyly splneny podminky rizeni, rozhodoval vecne neprislusny soud prvniho stupne, rozhodnuti soudu prvniho stupne vydal vylouceny soudce (prisedici) nebo soud prvniho stupne byl nespravne obsazen, ledaze misto samosoudce rozhodoval senat,
b) soud prvniho stupne neprihledl k odvolatelem tvrzenym skutecnostem nebo k jim oznacenym dukazum, ackoliv k tomu nebyly splneny predpoklady podle § 118b nebo § 118c, popripade § 175 odst. 4 casti prvni vety za strednikem,
c) rizeni je postizeno jinou vadou, ktera mohla mit za nasledek nespravne rozhodnuti ve veci,
d) soud prvniho stupne neuplne zjistil skutkovy stav veci, nebot neprovedl navrzene dukazy potrebne k prokazani rozhodnych skutecnosti,
e) soud prvniho stupne dospel na zaklade provedenych dukazu k nespravnym skutkovym zjistenim,
f) dosud zjisteny skutkovy stav neobstoji, nebot tu jsou dalsi skutecnosti nebo jine dukazy, ktere nebyly dosud uplatneny (§ 205a),
g) rozhodnuti soudu prvniho stupne spociva na nespravnem pravnim posouzeni veci.
(3) Odvolatel muze bez souhlasu soudu menit odvolaci navrhy a odvolaci duvody i po uplynuti lhuty k odvolani.
(4) Rozsah, v jakem se rozhodnuti napada, muze odvolatel menit jen po dobu trvani lhuty k odvolani.
§ 205a
(1) Skutecnosti nebo dukazy, ktere nebyly uplatneny pred soudem prvniho stupne, jsou u odvolani proti rozsudku nebo usneseni ve veci same odvolacim duvodem jen tehdy, jestlize
a) se tykaji podminek rizeni, vecne prislusnosti soudu, vylouceni soudce (prisediciho) nebo obsazeni soudu;
b) jimi ma byt prokazano, ze v rizeni doslo k vadam, ktere mohly mit za nasledek nespravne rozhodnuti ve veci;
c) jimi ma byt zpochybnena verohodnost dukaznich prostredku, na nichz spociva rozhodnuti soudu prvniho stupne;
d) jimi ma byt splnena povinnost tvrdit vsechny pro rozhodnuti veci vyznamne skutecnosti nebo dukazni povinnost, a to za predpokladu, ze pro nesplneni nektere z uvedenych povinnosti nemel odvolatel ve veci uspech a ze odvolatel nebyl radne poucen podle § 118a odst. 1 az 3;
e) odvolatel nebyl radne poucen podle § 119a odst. 1;
f) nastaly (vznikly) po vyhlaseni (vydani) rozhodnuti soudu prvniho stupne.
(2) Ve vecech uvedenych v § 120 odst. 2 omezeni podle odstavce 1 neplati.
§ 205b
U odvolani proti rozsudku pro uznani nebo proti rozsudku pro zmeskani jsou odvolacim duvodem jen vady uvedene v § 205 odst. 2 pism. a) a skutecnosti nebo dukazy, jimiz ma byt prokazano, ze nebyly splneny predpoklady pro jejich vydani (§ 153a, 153b).
Ucinky odvolani
§ 206
(1) Poda-li ten, kdo je k tomu opravnen, vcas pripustne odvolani, nenabyva rozhodnuti pravni moci, dokud o odvolani pravomocne nerozhodne odvolaci soud.
(2) Bylo-li vsak rozhodnuto o nekolika pravech se samostatnym skutkovym zakladem nebo tyka-li se rozhodnuti nekolika ucastniku, z nichz kazdy jedna v rizeni sam za sebe (§ 91 odst. 1) a odvolani se vyslovne vztahuje jen na nektera prava nebo na nektere ucastniky, neni pravni moc vyroku, ktery neni napaden, odvolanim dotcena. To neplati v pripadech, kdy na rozhodnuti o napadenem vyroku je zavisly vyrok, ktery odvolanim nebyl vyslovne dotcen, nebo jestlize z pravniho predpisu vyplyva urcity zpusob vyporadani vztahu mezi ucastniky.
(3) Pravni moc ostatnich vyroku neni dotcena take tehdy, jestlize odvolani smeruje pouze proti vyroku o nakladech rizeni, o prislusenstvi pohledavky, o lhute k plneni nebo o predbezne vykonatelnosti rozsudku.
Vzdani se odvolani a jeho vzeti zpet
§ 207
(1) Vzdat se odvolani je mozno jedine vuci soudu, a to az po vyhlaseni (vydani) rozhodnuti.
(2) Dokud o odvolani nebylo rozhodnuto, je mozno vzit je zpet; v takovem pripade odvolaci soud odvolaci rizeni zastavi. Vzal-li nekdo odvolani zpet, nemuze je podat znovu.
Ukony soudu prvniho stupne
§ 208
(1) Opozdene podane odvolani predseda senatu soudu prvniho stupne usnesenim odmitne.
(2) Jako opozdene nemuze byt odmitnuto odvolani, ktere bylo ve lhute podano u odvolaciho soudu nebo do protokolu u neprislusneho soudu. Totez plati, bylo-li odvolani proti rozhodnuti o predbeznem opatreni podle § 76a podano ve lhute u soudu prislusneho podle § 88 pism. c).
nadpis zrusen
§ 209
Predseda senatu soudu prvniho stupne se postara o odstraneni pripadnych vad ve vcas podanem odvolani (§ 43). Nezdari-li se mu vady odstranit nebo ma-li za to, ze odvolani je podano tim, kdo k nemu neni opravnen, nebo ze neni pripustne, predlozi vec po uplynuti odvolaci lhuty se zpravou o tom odvolacimu soudu.
§ 210
(1) Nejde-li o pripady uvedene v § 208 nebo v § 209, doruci predseda senatu odvolani, ktere smeruje proti rozsudku nebo proti usneseni ve veci same, ostatnim ucastnikum.
(2) Je-li to treba, vysetri predseda senatu, zda jsou splneny podminky rizeni, opatri zpravy a listiny, jichz se odvolatel nebo jini ucastnici dovolavaji, a provede i jina podobna setreni.
(3) Jakmile vsem ucastnikum uplyne lhuta k podani odvolani a jakmile jsou provedena setreni podle odstavce 2, predlozi predseda senatu vec odvolacimu soudu; ve zprave tez uvede, ze povazuje odvolani za podane ve lhute.
§ 210a
Usneseni o povinnosti zaplatit soudni poplatek nebo usneseni, z nehoz nenabyla dosud prava osoba jina nez odvolatel, nebo usneseni, kterym bylo ulozeno poradkove opatreni (§ 53), nebo usneseni o odmitnuti zaloby, popripade jineho navrhu na zahajeni rizeni (§ 43 odst. 2, § 75a odst. 1, § 75b odst. 2), nebo usneseni o odmitnuti odvolani (§ 2 08), anebo usneseni o predbeznem opatreni podle § 76a, muze k odvolani zmenit primo soud prvniho stupne, pokud odvolani v celem rozsahu vyhovi.
Rizeni u odvolaciho soudu
§ 211
Pro rizeni u odvolaciho soudu plati primerene ustanoveni o rizeni pred soudem prvniho stupne, pokud neni stanoveno neco jineho.
§ 211a
Jini ucastnici rizeni nez odvolatel mohou u odvolaciho soudu namitat skutecnosti nebo dukazy, ktere nebyly uplatneny pred soudem prvniho stupne, jen za podminek uvedenych v § 205a nebo tehdy, neplati-li pro odvolatele omezeni odvolacich duvodu podle § 2 05a odst. 1.
§ 212
Odvolaci soud projedna vec v mezich, ve kterych se odvolatel domaha prezkoumani rozhodnuti. Timto rozsahem neni vazan
a) ve vecech, v nichz lze zahajit rizeni bez navrhu,
b) v pripadech, kdy na rozhodnuti o napadenem vyroku je zavisly vyrok, ktery odvolanim nebyl dotcen,
c) v pripadech, kde jde o takova spolecna prava nebo povinnosti, ze se rozhodnuti musi vztahovat na vsechny ucastniky, kteri vystupuji na jedne strane, a kde plati ukony jednoho z nich i pro ostatni (§ 91 odst. 2), trebaze odvolani podal jen nektery z ucastniku,
d) jestlize z pravniho predpisu vyplyva urcity zpusob vyporadani vztahu mezi ucastniky.
§ 212a
(1) Neni-li dale stanoveno jinak, rozhodnuti soudu prvniho stupne lze prezkoumat i z duvodu, ktere nebyly v odvolani uplatneny (§ 205 odst. 2).
(2) Rozsudek nebo usneseni, jimz bylo rozhodnuto ve veci same, nelze prezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolani pres vyzvu soudu (§ 43 a 209) ve vecech neuvedenych v § 120 odst. 2 zadne odvolaci duvody.
(3) K novym skutecnostem nebo dukazum (§ 205a odst. 1 a § 211a) odvolaci soud smi, s vyjimkou veci uvedenych v § 120 odst. 2, prihlednout, jen kdyz byly uplatneny.
(4) Rozsudek pro uznani a rozsudek pro zmeskani odvolaci soud prezkouma jen z duvodu uvedenych v § 205b.
(5) Odvolaci soud tez prihledne k vadam uvedenym v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 pism. a) ab) a § 229 odst. 3. K jinym vadam rizeni pred soudem prvniho stupne prihlizi odvolaci soud, jen kdyz mohly mit za nasledek nespravne rozhodnuti ve veci a jen jestlize za odvolaciho rizeni nemohla byt zjednana naprava.
(6) Usneseni, jimz nebylo rozhodnuto ve veci same, lze prezkoumat jen z duvodu, ktere se tykaji toho, co soud prvniho stupne resil ve vyroku usneseni.
§ 213
(1) Odvolaci soud neni vazan skutkovym stavem, jakjej zjistil soud prvniho stupne.
(2) Odvolaci soud muze zopakovat dokazovani, na zaklade ktereho soud prvniho stupne zjistil skutkovy stav veci; dosud provedene dukazy zopakuje vzdy, ma-li zato, ze je z nich mozne dospet k jinemu skutkovemu zjisteni, nez ktere ucinil soud prvniho stupne.
(3) K provedenym dukazum, z nichz soud prvniho stupne neucinil zadna skutkova zjisteni, odvolaci soud pri zjistovani skutkoveho stavu veci neprihledne, ledaze by je zopakoval; tyto dukazy je povinen zopakovat, jen jestlize ke skutecnosti, jez jimi ma byt prokazana, soud prvniho stupne provedl jine dukazy, z nichz pri zjistovani skutkoveho stavu vychazel.
(4) Odvolaci soud doplni dokazovani o ucastniky navrzene dukazy, ktere dosud nebyly provedeny, ukazuje-li se to potrebne ke zjisteni skutkoveho stavu veci; to neplati jen tehdy, ma-li byt provedeno rozsahle doplneni dokazovani a jestlize ke skutecnosti, jez jimi ma byt prokazana, dosud nebylo provedeno zadne nebo zcela nedostatecne dokazovani.
(5) Pri zjistovani skutkoveho stavu odvolaci soud neprihlizi ke skutecnostem nebo dukazum, ktere byly ucastniky rizeni uplatneny v rozporu s § 205a nebo § 211a.
§ 213a
(1) Ma-li odvolaci soud za to, ze maji byt provedeny jine nez ucastniky navrzene dukazy (§ 120 odst. 3 veta prvni), nebo opakuje-li dokazovani (§ 213 odst. 2 a 3), provede dokazovani sam.
(2) Odvolaci soud doplni dokazovani o ucastniky navrzene dukazy (§ 213 odst. 4) bud sam nebo prostrednictvim soudu prvniho stupne anebo dozadaneho soudu.
§ 213b
(1) V odvolacim rizeni se postupuje podle § 118a; tento postup vsak nemuze vest k uplatneni novych skutecnosti nebo dukazu v rozporu s ustanovenim § 205a nebo 211a nebo k uplatneni procesnich prav, ktera jsou za odvolaciho rizeninepripustna.
(2) Poruseni ustanoveni § 118a odst. 1 az 3 soudem prvniho stupne je vadou rizeni, jen jestlize potreba uvest dalsi tvrzeni nebo dukazy vyplyne z odlisneho pravniho nazoru odvolaciho soudu.
§ 214
(1) K projednani odvolani naridi predseda senatu odvolaciho soudu jednani.
(2) Jednani neni treba narizovat, jestlize
se odmita odvolani;
se zastavuje nebo prerusuje odvolaci rizeni;
odvolani smeruje proti usneseni soudu prvniho stupne, jimz bylo rozhodnuto o predbeznem opatreni, nebo jinemu usneseni, kterym nebylo rozhodnuto ve veci same;
se zrusuje rozhodnuti podle § 219a odst. 1;
odvolani se tyka toliko nakladu rizeni, lhuty k plneni nebo predbezne vykonatelnosti.
(3) Jednani neni treba narizovat take tehdy, bylo-li odvolani podano jen z duvodu nespravneho pravniho posouzeni veci a ucastnici se prava ucasti na projednani veci vzdali, popripade s rozhodnutim veci bez narizeni jednani souhlasi; to neplati, jestlize odvolaci soud opakuje nebo doplnuje dokazovani.
§ 215
(1) Predvolani musi byt ucastnikum doruceno tak, aby meli dostatek casu k priprave, zpravidla nejmene deset dnu prede dnem, kdy se jednani ma konat.
(2) Po zahajeni jednani poda predseda nebo povereny clen senatu zpravu o dosavadnim prubehu jednani; jinak plati pro jednani pred odvolacim soudem primer ene § 116 az 118, § 118a odst. 4 a § 119. Na zaver predseda senatu ucastniky vyzve, aby shrnuli sve navrhy a aby se vyjadrili k dokazovani a ke skutkove a k pravni strance veci.
§ 216
(1) Ustanoveni § 92, 97 a 98 pro odvolaci rizeni neplati.
(2) V odvolacim rizeni nelze uplatnit novy narok.
(3) Neni duvodem pro preruseni rizeni, jestlize se ucastnici nebo nektery z nich nedostavi k jednani u odvolaciho soudu.
§ 217 zrusen
Rozhodnuti o odvolani
§ 218
Odvolaci soud odmitne odvolani, ktere
a) zruseno
b) bylo podano nekym, kdo k odvolani neni opravnen;
c) smeruje proti rozhodnuti, proti nemuz neni odvolani pripustne.
§ 218a
Nerozhodl-li predseda senatu soudu prvniho stupne podle § 208 odst. 1, ackoliv odvolani bylo podano opozdene, rozhodne o odmitnuti odvolani pro opozdenost odvolaci soud. Je-li to treba, provede potrebna setreni bud sam nebo prostrednictvim soudu prvniho stupne anebo soudu dozadaneho.
§219
Odvolaci soud rozhodnuti potvrdi, je-li ve vyroku vecne spravne.
§ 219a
(1) Odvolaci soud rozhodnuti zrusi, jestlize
a) tu jsou takove vady, ze rizeni nemelo probehnout pro nedostatek podminek rizeni nebo rozhodoval vecne neprislusny soud nebo vylouceny soudce anebo soud nebyl spravne obsazen, ledaze misto samosoudce rozhodoval senat, popripade i jine vady, ktere mohly mit za nasledek nespravne rozhodnuti ve veci, a za odvolaciho rizeni nemohla byt zjednana naprava,
b) rozhodnuti neni prezkoumatelne pro nesrozumitelnost nebo nedostatek duvodu,
c) soud nepribral za ucastnika toho, kdo mel byt ucastnikem,
d) soud nepokracoval v rizeni s tim, kdo je procesnim nastupcem ucastnika, ktery po zahajeni rizeni ztratil zpusobilost byt ucastnikem rizeni.
(2) Odvolaci soud rozsudek nebo usneseni, jimz bylo rozhodnuto ve veci same, zrusi take tehdy, jestlize ke zjisteni skutkoveho stavu veci je treba provest dalsi ucastniky navrzene dukazy, ktere nemohou byt provedeny v odvolacim rizeni (§213 odst. 3 a 4); ustanoveni § 213 odst. 5 timnesmi byt dotceno.
§ 220
(1) Odvolaci soud zmeni rozsudek nebo usneseni, jimz bylo rozhodnuto ve veci same, jestlize nejsou splneny podminky pro jejich potvrzeni (§ 219) nebo zruseni (§ 219a) a jestlize
a) soud prvniho stupne rozhodl nespravne, ackoliv spravne zjistil skutkovy stav;
b) po doplneni nebo zopakovani dokazovani je skutkovy stav veci zjistentak, ze je mozne o veci rozhodnout.
(2) Odvolaci soud zmeni rozsudek nebo usneseni, jimz bylo rozhodnuto ve veci same, take tehdy, jestlize schvali smir.
(3) Nejsou-li podminky pro potvrzeni usneseni, jimz bylo rozhodnuto o predbeznem opatreni, nebo jineho usneseni, kterym nebylo rozhodnuto ve veci same, nebo pro jejich zruseni podle § 219a odst. 1, odvolaci soud je zmeni.
§ 221
(1) Zrusi-li odvolaci soud rozhodnuti podle § 219a,
a) vrati vec soudu prvniho stupne k dalsimu rizeni, nebo
b) postoupi vec vecne prislusnemu okresnimu nebo krajskemu soudu, popripade soudu zrizenemu k projednavani a rozhodovani veci urciteho druhu, anebo
c) rozhodne o zastaveni rizeni, jestlize jetu takovy nedostatek podminek rizeni, ktery nelze odstranit (§ 104 odst. 1); neni-li dana pravomoc soudu, rozhodne tez o postoupeni veci organu, do jehoz pravomoci nalezi.
(2) Zrusi-li odvolaci soud rozhodnuti proto, ze nebyl dodrzen zavazny pravni nazor (§ 226 odst. 1, § 235h odst. 2 veta druha a § 243d odst. 1) nebo ze v rizeni doslo k zavaznym vadam, muze naridit, aby v dalsim rizeni vec projednal a rozhodl jiny senat (samosoudce), nebo prikazat vec k dalsimu rizeni jinemu soudu prvniho stupne, kteremu je nadrizen.
§ 221a
Odvolaci soud muze rozhodnuti soudu prvniho stupne zrusit, i kdyz je navrhovana jeho zmena, a naopak.
§ 222
(1) Jestlize odvolatel vezme odvolani zpet, pravni moc napadeneho rozhodnuti nastane, jako kdyby k podani odvolani nedoslo; to neplati u rozsudku, kterym bylo vysloveno, ze se manzelstvi rozvadi, ze je neplatne nebo ze neni.
(2) Nerozhodl-li soud prvniho stupne o nektere casti predmetu rizeni, o nakladech rizeni nebo o navrhu na predbeznou vykonatelnost, odvolaci soud muze jeste pred rozhodnutim o odvolani naridit, aby sve rozhodnuti doplnil (§ 166).
(3) Za podminek § 164 muze odvolaci soud take naridit opravu napadeneho rozhodnuti.
§ 222a
(1) Vezme-li zalobce (navrhovatel) za odvolaciho rizeni zpet navrh na zahajeni rizeni, odvolaci soud zcela, popripade v rozsahu zpetvzeti navrhu, zrusi rozhodnuti soudu prvniho stupne a rizeni zastavi; to neplati, bylo-li odvolani podano opozdene nebo nekym, kdo k odvolani nebyl opravnen, anebo proti rozhodnuti, proti nemuz neni pripustne.
(2) Jestlize ostatni ucastnici se zpetvzetim navrhu z vaznych duvodu nesouhlasi, odvolaci soud rozhodne, ze zpetvzeti navrhu neni ucinne; v takovem pripade po pravni moci usneseni pokracuje v odvolacim rizeni.
(3) Ustanoveni odstavce 2 neplati, jde-li o zpetvzeti navrhu na rozvod, neplatnost manzelstvi nebo urceni, zda tu manzelstvi je ci neni.
§ 223
Odvolaci soud rozhoduje rozsudkem, jestlize potvrzuje rozsudek (§ 219) nebo meni rozsudek podle § 220 odst. 1; jinak rozhoduje usnesenim.
Naklady odvolaciho rizeni
§ 224
(1) Ustanoveni o nakladech rizeni pred soudem prvniho stupne plati primerene i pro rizeni odvolaci.
(2) Zmeni-li odvolaci soud rozhodnuti, rozhodne i o nakladech rizeni u soudu prvniho stupne.
(3) Zrusi-li odvolaci soud rozhodnuti a vrati-li vec soudu prvniho stupne k dalsimu rizeni nebo vec postoupi vecne prislusnemu soudu, rozhodne o nahrade nakladu soud prvniho stupne v novem rozhodnuti o veci.
Dalsi prubeh rizeni
§ 225
Soud prvniho stupne doruci rozhodnuti o odvolani, pokud je nedorucil odvolaci soud primo.
§ 226
(1) Bylo-li rozhodnuti zruseno a byla-li vec vracena k dalsimu rizeni, je soud prvniho stupne vazan pravnim nazorem odvolaciho soudu.
(2) Bylo-li rozhodnuti zruseno a vec postoupena vecne prislusnemu soudu, nepouzije sev dalsim rizeni § 104a.
Z vysledku dosavadniho rizeni lze pri novem projednani veci vychazet pouze z uznani zalovaneho a ze shodnych skutkovych tvrzeni ucastniku; se souhlasem ucastniku lze vychazet take z nekterych nebo ze vsech provedenych dukazu.
nadpis vypusten
§ 227 zrusen
Hlava druha
ZALOBANA OBNOVU RIZENI A PRO ZMATECNOST
Pripustnost
§ 228
(1) Zalobou na obnovu rizeni ucastnik muze napadnout pravomocny rozsudek nebo pravomocne usneseni, kterym bylo rozhodnuto ve veci same: a) jsou-li tu skutecnosti, rozhodnuti nebo dukazy, ktere bez sve viny nemohl pouzit v puvodnim rizeni pred soudem prvniho stupne nebo za podminek uvedenych v ustanoveni § 205a a 211a tez pred odvolacim soudem, pokud mohou privodit pro neho priznivejsi rozhodnuti ve veci; b) lze-li provest dukazy, ktere nemohly byt provedeny v puvodnim rizeni pred soudem prvniho stupne nebo za podminek uvedenych v ustanoveni § 205a a 211a tez pred odvolacim soudem, pokud mohou privodit pro neho priznivejsi rozhodnuti ve veci.
(2) Zalobou na obnovu rizeni ucastnik muze napadnout take pravomocne usneseni, kterym byl schvalen smir, lze-li duvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na predpoklady, za nichz byl smir schvalovan; to plati obdobne pro pravomocny platebni rozkaz, pravomocny rozsudek pro uznani a pravomocny rozsudek pro zmeskani.
§229
(1) Zalobou pro zmatecnost ucastnik muze napadnout pravomocne rozhodnuti soudu prvniho stupne nebo odvolaciho soudu, kterymbylo rizeni skonceno, jestlize
a) bylo rozhodnuto ve veci, ktera nenalezi do pravomoci soudu,
b) ten, kdo v rizeni vystupoval jako ucastnik, nemel zpusobilost byt ucastnikem rizeni,
c) ucastnik rizeni nemel procesni zpusobilost nebo nemohl pred soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl radne zastoupen,
d) nebyl podan navrh na zahajeni rizeni, ackoliv podle zakona ho bylo treba,
e) rozhodoval vylouceny soudce nebo prisedici,
f) soud byl nespravne obsazen, ledaze misto samosoudce rozhodoval senat,
g) bylo rozhodnuto vneprospech ucastnika v dusledku trestneho cinu soudce nebo prisediciho.
(2) Zalobou pro zmatecnost ucastnik muze napadnout take pravomocny rozsudek soudu prvniho stupne nebo odvolaciho soudu nebo pravomocne usneseni techto soudu, kterymbylo rozhodnuto ve veci same, anebo pravomocny platebni rozkaz (smenecny a sekovy platebni rozkaz), jestlize
a) vteze veci bylo jiz drive zahajeno rizeni,
b) v teze veci bylo drive pravomocne rozhodnuto,
c) odvolacim soudem byl pravomocne zamitnut navrh na narizeni vykonu techto rozhodnuti z duvodu, ze povinnosti rozsudkem, usnesenim nebo platebnim rozkazem ulozene nelze vykonat (§ 261a).
(3) Zalobou pro zmatecnost ucastnik muze napadnout tez pravomocny rozsudek odvolaciho soudu nebo jeho pravomocne usneseni, kterym bylo rozhodnuto ve veci same, jestlize mu byla v prubehu rizeni nespravnym postupem soudu odnata moznost jednat pred soudem.
(4) Zalobou pro zmatecnost ucastnik muze napadnout rovnez pravomocne usneseni odvolaciho soudu, kterym bylo odmitnuto odvolani nebo kterymbylo zastaveno odvolaci rizeni.
§ 230
(1) Zaloba neni pripustna proti
a) rozsudkum, kterymi bylo vysloveno, ze se manzelstvi rozvadi, ze je neplatne nebo ze zde neni;
b) jen proti vyrokum rozhodnuti o nakladech rizeni, o lhute k plneni a o predbezne vykonatelnosti;
c) jen proti duvodum rozhodnuti.
(2) Zaloba na obnovu rizeni neni pripustna tez proti rozsudkum a usnesenim, jejichz zruseni nebo zmeny lze dosahnout jinak, nepocitaje v to dovolani.
(3) Zaloba pro zmatecnost neni pripustna take proti usneseni, jimz bylo rozhodnuto o zalobe pro zmatecnost.
§ 231
(1) Zalobu muze podat z duvodu uvedenych v § 228 a 229 tez vedlejsi ucastnik, jestlize vstoupil do puvodniho rizeni. Zaloba je vsak nepripustna, jestlize s ni jim podporovany ucastnik nesouhlasi.
(2) Statni zastupitelstvi muze podat z duvodu uvedenych v § 229 zalobu pro zmatecnost jen ve vecech uvedenych v § 35 odst. 1. Nevstoupilo-li statni zastupitelstvi do rizeni, v nemz bylo vydano napadene rozhodnuti, muze zalobu podat, dokud bezi lhuta nekteremu z ucastniku, jestlize soucasne vstoupi do rizeni (§35).
(3) Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych, pokud neni primo ucastnikem rizeni, muze podat z duvodu uvedenych v 229 zalobu pro zmatecnost jen v pripadech a za podminek uvedenych v § 35a. Nevstoupil-li Urad pro zastupovani statu ve vecech majetkovych do rizeni, v nemz bylo vydano napadene rozhodnuti, muze zalobu podat, dokud bezi lhuta ne kteremu z ucastniku, jestlize soucasne vstoupi do rizeni (§ 35a).
(4) Ustanoveni § 230 zde plati obdobne.
Podani zaloby
§ 232
(1) Zaloba musi vedle obecnych nalezitosti (§42 odst. 4) obsahovat oznaceni rozhodnuti, proti nemuz smeruje, v jakem rozsahu je napada, duvod zaloby (duvod obnovy rizeni nebo zmatecnosti), vyliceni skutecnosti, ktere svedci o tom, ze je zaloba podana vcas, oznaceni dukazu, jimiz ma byt duvodnost zaloby prokazana, jakoz i to, ceho se ten, kdo podal zalobu, domaha.
(2) Rozsah, v jakem se rozhodnuti napada, a duvod zaloby (duvod obnovy rizeni nebo zmatecnosti) mohou byt meneny jen po dobu trvani lhut k zalobe .
§ 233
(1) Zaloba na obnovu rizeni musi byt podana ve lhute tri mesicu od te doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvedel o duvodu obnovy, nebo od te doby, kdy jej mohl uplatnit; beh teto lhuty vsak neskonci pred uplynutim tri mesicu od pravni moci napadeneho rozhodnuti.
(2) Po trech letech od pravni moci napadeneho rozhodnuti muze byt zaloba na obnovu rizeni podana jen tehdy, jestlize trestni rozsudek nebo rozhodnuti o prestupku nebo jinem spravnim deliktu, na jejichz podklade bylo v obcanskem soudnim rizeni priznano pravo, byly pozde ji podle prislusnych pravnich predpisu zruseny.
§ 234
(1) Neni-li dale stanoveno jinak, musi byt zaloba pro zmatecnost podana ve lhute tri mesicu od doruceni napadeneho rozhodnuti.
(2) Z duvodu zmatecnosti uvedeneho v § 229 odst. 1 pism. c) lze zalobu podat ve lhute tri mesicu, ktera pocina
bezet dnem, kdy ucastniku byl ustanoven zastupce nebo kdy odpadla prekazka, pro kterou nemohl pred soudem samostatne jednat nebo pro kterou nemohl pred soudem vystupovat, nejpozdeji vsak do tri let od pravni moci napadeneho rozhodnuti.
(3) Z duvodu zmatecnosti uvedeneho v § 229 odst. 1 pism. e) lze zalobu podat ve lhute tri mesicu od te doby, kdy se ten, kdo zalobu podava, o duvodu zmatecnosti dozvedel, nejpozdeji vsak do tri let od pravni moci napadeneho rozhodnuti.
(4) Z duvodu zmatecnosti uvedeneho v § 229 odst. 1 pism. g) lze zalobu podat ve lhute tri mesicu od te doby, kdy se ten, kdo zalobu podava, o duvodu zmatecnosti dozvedel.
(5) Z duvodu zmatecnosti uvedeneho v § 229 odst. 2 pism. c) lze zalobu podat ve lhute tri mesicu od pravni moci usneseni odvolaciho soudu o zamitnuti navrhu na narizeni vykonu rozhodnuti.
§ 235
(1) Prominuti zmeskani lhut k zalobe neni pripustne.
(2) Bylo-li proti zalobou napadenemu rozhodnuti podano take dovolani, nepocita se do behu lhut podle § 234 odst. 1 az 4 doba od pravni moci napadeneho rozhodnuti do pravni moci rozhodnuti dovolaciho soudu.
Rizeni a rozhodnuti o zalobe
§ 235a
(1) Zalobu projedna a rozhodne o ni soud, ktery o veci rozhodoval v prvnim stupni. Zalobu pro zmatecnost podanou z duvodu uvedenych v § 229 odst. 3 a 4 vsak projedna a rozhodne o ni soud, jehoz rozhodnuti bylo napadeno; to neplati ve vecech, v nichz je k rizeni v prvnim stupni prislusny krajsky soud (§ 9 odst. 2 a 3).
(2) Pro rizeni o zalobe plati primerene ustanoveni o rizeni v prvnim stupni, neni-li dale stanoveno neco jineho.
§ 235b
(1) Byla-li proti stejnemu rozhodnuti podana zaloba na obnovu rizeni i pro zmatecnost, spoji soud veci ke spolecnemu rizeni.
(2) Ustanoveni § 92, 97 a 98 pro rizeni o zalobe neplati. Pro rizeni o zalobe pro zmatecnost neplati tez ustanoveni § 107a.
(3) Bylo-li proti napadenemu rozhodnuti podano tez dovolani, soud rizeni o zalobe prerusi az do rozhodnuti dovolaciho soudu.
§ 235c
Je-li pravdepodobne, ze zalobe bude vyhoveno, muze soud naridit odklad vykonatelnosti napadeneho rozhodnuti o veci.
§ 235d
Soud projedna vec v mezich, ve kterych se ten, kdo podal zalobu, domaha povoleni obnovy rizeni nebo zruseni napadeneho rozhodnuti pro zmatecnost. Timto rozsahemneni vazan
a) ve vecech, v nichz lze zahajit rizeni bez navrhu,
b) v pripadech, kdy na rozhodnuti o napadenem vyroku je zavisly vyrok, ktery zalobou nebyl dotcen,
c) v pripadech, kde jde o takova spolecna prava nebo povinnosti, ze se rozhodnuti musi vztahovat na vsechny ucastniky, kteri vystupuji na jedne strane, a kde plati ukony jednoho z nich i pro ostatni (§91 odst. 2),
d) jestlize z pravniho predpisu vyplyva urcity zpusob vyporadani vztahu mezi ucastniky.
§ 235e
(1) Zalobu na obnovu rizeni soud usnesenim bud’ zamitne nebo povoli obnovu rizeni.
(2) Zalobu pro zmatecnost soud usnesenim bud zamitne nebo napadene rozhodnuti zrusi. Zrusi-li rozhodnuti z duvodu uvedenych v § 229 odst. 1 pism. a), b) a d) nebo v § 229 odst. 2 pism. a) a b), rozhodne tez o zastaveni rizeni o veci, popripade o postoupeni veci organu, do jehoz pravomoci nalezi. Plati-li duvody, pro ktere bylo zruseno rozhodnuti odvolaciho soudu, i na rozhodnuti soudu prvniho stupne, zrusi soud i toto rozhodnuti, i kdyz nebylo zalobou napadeno.
(3) Bylo-li stejne rozhodnuti napadeno zalobou na obnovu rizeni i pro zmatecnost, muze soud povolit duvodne uplatnenou obnovu rizeni, jen kdyz zalobu pro zmatecnost zamitne, odmitne nebo oni zastavi rizeni.
(4) Bylo-li napadene rozhodnuti dovolacim soudem zruseno, soud rizeni o zalobe zastavi.
§ 235f
Zamita-li soud zalobu proto, ze neni pripustna, nebo proto, ze ji podal nekdo, kdo k ni nebyl opravnen, nebo proto, ze byla podana po uplynuti lhut pocitanych od pravni moci napadeneho rozhodnuti, nemusi narizovat jednani.
§ 235g
Povolenim obnovy rizeni odklada se vykonatelnost napadeneho rozhodnuti.
Rizeni a rozhodnuti po povoleni obnovy nebo po zruseni rozhodnuti
§ 235h
Byla-li povolena obnova rizeni, soud prvniho stupne, jakmile usneseni nabude pravni moci, vec znovu bez dalsiho navrhu projedna; prihledne pritom ke vsemu, co vyslo najevo v puvodnim rizeni nebo pri projednavani zaloby. Shleda-li soud napadene rozhodnuti vecne spravnym, zamitne usnesenim navrh na jeho zmenu. Jestlize soud napadene rozhodnuti ve veci same zmeni, nove rozhodnuti nahradi puvodni rozhodnuti.
Bylo-li napadene rozhodnuti pro zmatecnost zruseno, soud, o jehoz rozhodnuti jde, vec, jakmile usneseni nabude pravni moci, bez dalsiho navrhu projedna a rozhodne; prihledne pritom ke vsemu, co vyslo najevo v puvodnim rizeni nebo pri projednavani zaloby. Pravni nazor obsazeny ve zrusovacim usneseni je pro nove projednani a rozhodnuti veci zavazny.
(3) Odstavec 2 neplati, bylo-li rizeni ve veci zastaveno (§ 235e odst. 2 veta druha).
§ 235i
(1) V novem rozhodnuti o veci rozhodne soud o nahrade nakladu puvodniho rizeni i rizeni o zalobe; o nahrade nakladu puvodniho rizeni vsak nerozhodne, jestlize rozhodnuti po povoleni obnovy nenahrazuje puvodni rozhodnuti.
(2) Zrusi-li soud napadene rozhodnuti a zastavi-li tez rizeni o veci (§ 2 35e odst. 2 veta druha), rozhodne i o nahrade nakladu puvodniho rizeni.
(3) Pravni vztahy nekoho jineho nez ucastnika rizeni nemohou byt novym rozhodnutim o veci dotceny.
Hlava treti Dovolani Pripustnost dovolani
§ 236
(1) Dovolanim lze napadnout pravomocna rozhodnuti odvolaciho soudu, pokud to zakon pripousti.
(2) Dovolani jen proti duvodum rozhodnuti neni pripustne.
§ 237
(1) Dovolani je pripustne proti rozsudku odvolaciho soudu a proti usneseni odvolaciho soudu,
a) jimiz bylo zmeneno rozhodnuti soudu prvniho stupne ve veci same,
b) jimiz bylo potvrzeno rozhodnuti soudu prvniho stupne, kterym soud prvniho stupne rozhodl ve veci same jinak nez v drivejsim rozsudku (usneseni) proto, ze byl vazan pravnim nazorem odvolaciho soudu, ktery drivejsi rozhodnuti zrusil,
c) jimiz bylo potvrzeno rozhodnuti soudu prvniho stupne, jestlize dovolani neni pripustne podle pismena b) a dovolaci soud dospeje k zaveru, ze napadene rozhodnuti ma ve veci same po pravni strance zasadni vyznam.
(2) Dovolani podle odstavce 1 neni pripustne
a) ve vecech, v nichz dovolanim dotcenym vyrokem bylo rozhodnuto o penezitem plneni neprevysujicim 20 000 Kc a v obchodnich vecech 5 0 000 Kc; k prislusenstvi pohledavky se pritom neprihlizi,
b) ve vecech upravenych zakonem o rodine, ledaze jde o rozsudek o omezeni nebo zbaveni rodicovske zodpovednosti nebo pozastaveni jejiho vykonu, o urceni (popreni) rodicovstvi nebo o nezrusitelne osvojeni.
(3) Rozhodnuti odvolaciho soudu ma po pravni strance zasadni vyznam [odstavec 1 pism. c)] zejmena tehdy, resi-li pravni otazku, ktera v rozhodovani dovolaciho soudu dosud nebyla vyresena nebo ktera je odvolacimi soudy nebo dovolacim soudem rozhodovana rozdilne, nebo resi-li pravni otazku v rozporu s hmotnym pravem.
§ 238
(1) Dovolani je pripustne proti usneseni odvolaciho soudu, jimz bylo potvrzeno nebo zmeneno usneseni soudu prvniho stupne, kterymbylo rozhodnuto
a) o zalobe na obnovu rizeni,
b) o zamitnuti navrhu na zmenu rozhodnuti (§ 235h odst. 1 veta druha).
(2) Ustanoveni § 237 plati obdobne.
§ 238a
(1) Dovolani je pripustne proti usneseni odvolaciho soudu, jimz bylo potvrzeno nebo zmeneno usneseni soudu prvniho stupne, kterymbylo rozhodnuto
a) ve veci konkursu a vyrovnani,
b) o zalobe pro zmatecnost,
c) o navrhu na narizeni vykonu rozhodnuti,
d) ve veci zastaveni vykonu rozhodnuti,
e) ve veci udeleni priklepu ve vykonu rozhodnuti,
f) o rozvrhu rozdelovane podstaty ve vykonu rozhodnuti,
g) o povinnostech vydrazitele uvedeneho v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.
(2) Ustanoveni § 237 odst. 1 a 3 plati obdobne.
§ 239
(1) Dovolani je pripustne proti usneseni odvolaciho soudu, jimz bylo
a) rozhodnuti soudu prvniho stupne zruseno a rizeni zastaveno, popripade vec byla postoupena organu, do jehoz pravomoci nalezi,
b) v prubehu odvolaciho rizeni rozhodnuto o tom, kdo je procesnim nastupcem ucastnika, o zastaveni rizeni podle § 107 odst. 5, o vstupu do rizeni na misto dosavadniho ucastnika (§ 107a), o pristoupeni dalsiho ucastnika (§ 92 odst. 1) a o zamene ucastnika (§ 92 odst. 2).
(2) Dovolani je rovnez pripustne proti usneseni odvolaciho soudu, kterym bylo
a) potvrzeno usneseni soudu prvniho stupne o zastaveni rizeni podle § 104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo zmeneno usneseni soudu prvniho stupne, jimz bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesnim nastupcem ucastnika, o zastaveni rizeni podle § 107 odst. 5, o vstupu do rizeni na misto dosavadniho ucastnika (§ 107a), o pristoupeni dalsiho ucastnika (§ 92 odst. 1) a o zamene ucastnika (§ 92 odst. 2).
(3) Dovolani je tez pripustne proti usneseni odvolaciho soudu, kterym bylo potvrzeno usneseni soudu prvniho stupne o odmitnuti navrhu (zaloby); to neplati, jestlize byl odmitnut navrh na predbezne opatreni (§ 75a a §
7 5b).
Podani dovolani
§240
(1) Ucastnik muze podat dovolani do dvou mesicu od doruceni rozhodnuti odvolaciho soudu u soudu, ktery rozhodoval v prvnim stupni. Bylo-li odvolacim soudem vydano opravne usneseni, bezi tato lhuta od doruceni
ASPI LC156~ ” ” ” ” Strana 54″ ” ” 15.05.2006 16:39:31
opravneho usneseni.
(2) Zmeskani lhuty uvedene v odstavci 1 nelze prominout. Lhuta je vsak zachovana, bude-li dovolani podano ve lhute u odvolaciho nebo dovolaciho soudu.
(3) Lhuta je zachovana take tehdy, jestlize dovolani bylo podano po uplynuti dvoumesicni lhuty proto, ze se dovolatel ridil nespravnym poucenim soudu o dovolani. Neobsahuje-li rozhodnuti pouceni o dovolani, o lhute k dovolani nebo o soudu, u nehoz se podava, nebo obsahuje-li nespravne pouceni o tom, ze dovolani neni pripustne, lze podat dovolani do ctyr mesicu od doruceni.
§ 241
(1) Neni-li dale stanoveno jinak, musi byt dovolatel zastoupen advokatem nebo notarem. Notar muze dovolatele zastupovat jen v rozsahu sveho opravneni stanoveneho zvlastnimi pravnimi predpisy. 57)
(2) Odstavec 1 neplati, a) je-li dovolatelem fyzicka osoba, ktera ma pravnicke vzdelani, b) je-li dovolatelem pravnicka osoba, stat, obec nebo vyssi uzemne samospravny celek, jedna-li za ne osoba uvedena v § 21, 21a, anebo v § 21b, ktera ma pravnicke vzdelani.
(3) Odstavec 1 neplati take tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stat podle § 26a, jedna-li jmenem statu za zastoupenou obec osoba uvedena v § 26a odst. 3, ktera ma pravnicke vzdelani.
(4) Dovolani musi byt sepsano, s vyjimkou pripadu uvedeneho v odstavci 2 pism. a), advokatem, notarem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 2 6a odst. 3, ktera ma pravnicke vzdelani.
§ 241a
(1) V dovolani musi byt vedle obecnych nalezitosti (§ 4 2 odst. 4) uvedeno, proti kteremu rozhodnuti smeruje, v jakem rozsahu a z jakych duvodu se toto rozhodnuti napada, popripade ktere dukazy by mely byt provedeny k prokazani duvodu dovolani, a ceho se dovolatel domaha (dovolaci navrh).
(2) Dovolani lze podat jen z techto duvodu:
a) rizeni je postizeno vadou, ktera mohla mit za nasledek nespravne rozhodnuti ve veci,
b) rozhodnuti spociva na nespravnem pravnim posouzeni veci.
(3) Je-li dovolani pripustne podle § 237 odst. 1 pism. a) a b), popripade podle obdobneho uziti techto ustanoveni (§ 238 a 238a), lze dovolani podat take z duvodu, ze rozhodnuti vychazi ze skutkoveho zjisteni, ktere nema podle obsahu spisu v podstatne casti oporu v provedenem dokazovani.
(4) V dovolani nelze uplatnit nove skutecnosti nebo dukazy ve veci same.
Ukony soudu prvniho stupne
§ 241b
(1) Ustanoveni § 2 08 odst. 1, § 209 a210plati obdobne .
(2) Neni-li splnena podminka uvedena v § 241, postupuje se obdobne podle § 104 odst. 2; to neplati, bylo-li dovolani podano opozdene, nekym, kdo k dovolani neni opravnen, nebo smeruje-li proti rozhodnuti, proti nemuz neni dovolani pripustne.
(3) Dovolani, ktere neobsahuje udaje o tom, v jakem rozsahu nebo z jakych duvodu se rozhodnuti odvolaciho soudu napada, muze byt o tyto nalezitosti doplneno jen po dobu trvani lhuty k dovolani. Nebyla-li v dobe podani dovolani splnena podminka uvedena v § 241, bezi tato lhuta az do uplynuti lhuty, ktera byla dovolateli urcena ke splneni teto podminky; pozadal-li vsak dovolatel pred uplynutim lhuty o ustanoveni zastupce (§ 30), bezi lhuta podle vety prvni znovu az od pravni moci usneseni, kterym bylo o teto zadosti rozhodnuto.
Rizeni u dovolaciho soudu
§ 242
(1) Dovolaci soud prezkouma rozhodnuti odvolaciho soudu v rozsahu, ve kterem byl jeho vyrok napaden.
(2) Dovolaci soud neni vazan rozsahem dovolacich navrhu
a) ve vecech, v nichz lze zahajit rizeni bez navrhu,
b) v pripadech, kdy na rozhodnuti o napadenem vyroku je zavisly vyrok, ktery dovolanim nebyl dotcen,
c) v pripadech, kde jde o takova spolecna prava nebo povinnosti, ze se rozhodnuti musi vztahovat na vsechny ucastniky, kteri vystupuji na jedne strane, a kde plati ukony jednoho z nich i pro ostatni (§ 91 odst. 2), trebaze dovolani podal jen nektery z ucastniku,
d) jestlize z pravniho predpisu vyplyva urcity zpusob vyporadani vztahu mezi ucastniky.
(3) Rozhodnuti odvolaciho soudu lze prezkoumat jen z duvodu uplatnenych v dovolani. Je-li dovolani pripustne, dovolaci soud prihledne tez k vadam uvedenym v § 22 9 odst. 1, § 22 9 odst. 2 pism. a) ab) a § 229 odst. 3, jakoz i k jinym vadam rizeni, ktere mohly mit za nasledek nespravne rozhodnuti ve veci, i kdyz nebyly v dovolani uplatneny.
(4) Ucastnici mohou po dobu trvani lhuty k dovolani menit dovolaci duvody a rozsah, ve kterem rozhodnuti odvolaciho soudu napadaji. Ke zmene dovolaciho navrhu neni treba souhlasu soudu.
§ 243
Pred rozhodnutim o dovolani muze soud, ktery o nem ma rozhodnout, odlozit vykonatelnost napadeneho rozhodnuti.
§ 243a
(1) Dovolaci soud rozhodne o dovolani bez jednani. Povazuje-li to za vhodne nebo provadi-li se dokazovani, naridi k projednani dovolani jednani.
(2) Dokazovani provadi dovolaci soud jen k prokazani duvodu dovolani. Dokazovani doplni bud sam, nebo prostrednictvim soudu prvniho stupne, anebo soudu dozadaneho.
(3) Naridi-li dovolaci soud jednani, postupuje obdobne podle §215 a §216 odst. 3.
§ 243b
(1) Dovolani pripustne podle § 237 odst. 1 pism. a) a b) nebo podle obdobneho uziti techto ustanoveni (§ 238 a 238a) anebo podle § 23 9 dovolaci soud odmitne, je-li zjevne bezduvodne.
(2) Nepostupoval-li podle odstavce 1, dovolaci soud dovolani zamitne, dojde-li k zaveru, ze rozhodnuti odvolaciho soudu je spravne; jinak napadene rozhodnuti zrusi.
(3) Zrusi-li dovolaci soud rozhodnuti odvolaciho soudu, vrati mu vec k dalsimu rizeni. Plati-li duvody, pro ktere bylo zruseno rozhodnuti odvolaciho soudu, i na rozhodnuti soudu prvniho stupne, zrusi dovolaci soud i toto rozhodnuti a vrati vec soudu prvniho stupne k dalsimu rizeni, popripade vec postoupi k dalsimu rizeni vecne prislusnemu soudu.
(4) Zrusi-li dovolaci soud rozhodnuti odvolaciho soudu a soudu prvniho stupne pro vady uvedene v § 229 odst. 1 pism. a), b) ad) a v § 229 odst. 2 pism. a) a b), rozhodne tez o zastaveni rizeni, popripade o postoupeni veci organu, do jehoz pravomoci nalezi.
(5) Ustanoveni § 218, 218a, § 221 odst. 2, § 224 odst. 1 a § 225 plati pro rizeni u dovolaciho soudu obdobne. Vezme-li dovolatel dovolani zcela zpet, dovolaci soud rizeni zastavi.
(6) Dovolaci soud rozhoduje rozsudkem, jestlize zamita dovolani proti rozsudku odvolaciho soudu nebo jestlize zrusuje rozsudek odvolaciho soudu; jinak rozhoduje usnesenim.
§ 243c
(1) Pro rizeni u dovolaciho soudu plati primer ene ustanoveni o rizeni pred soudem prvniho stupne, pokud neni stanoveno neco jineho; ustanoveni § 92 a 95 az 99 a 107a vsak pro rizeni u dovolaciho soudu neplati.
(2) zrusen
§ 243d
(1) Jestlize dovolaci soud zrusi rozhodnuti odvolaciho soudu (rozhodnuti soudu prvniho stupne), jedna dale o veci soud, jemuz byla vec vracena nebo postoupena k dalsimu rizeni; ustanoveni § 226 zde plati obdobne. O nahrade nakladu rizeni vcetne nakladu dovolaciho rizeni soud rozhodne v novem rozhodnuti o veci.
(2) Pravni vztahy nekoho jineho nez ucastnika rizeni nemohou byt novym rozhodnutim dotceny.
CAST PATA
RIZENI VE VECECH, O NICHZ BYLO ROZHODNUTO JINYM ORGANEM
Hlava prvni OBECNA USTANOVENI
§244
(1) Rozhodl-li organ moci vykonne, organ uzemniho samospravneho celku, organ zajmove nebo profesni samospravy, popripade smirci organ zrizeny podle zvlastniho pravniho predpisu (dale jen “spravni organ”) podle zvlastniho zakona o sporu nebo o jine pravni veci, ktera vyplyva z obcanskopravnich, pracovnich, rodinnych a obchodnich vztahu (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnuti spravniho organu pravni moci, muze byt tataz vec projednana na navrh v obcanskem soudnim rizeni.
(2) Ustanoveni odstavce 1 neplati,
a) rozhodl-li o sporu nebo o jine pravni veci rozhodce nebo staly rozhodci soud, 98)
b) jestlize se rozhodnuti spravniho organu v dusledku namitek nebo jineho obdobneho ukonu ucastnika pravniho vztahu ucineneho pred spravnim organem podle zvlastniho zakona zrusuje nebo pozbyva ucinnosti,
c) odkazal-li podle zvlastniho pravniho predpisu spravni organ ucastniky pravniho vztahu s jejich naroky na rizeni pred soudem. 99)
§ 245
Neni-li v teto casti uvedeno jinak, uziji se primer ene ustanoveni casti prvni az ctvrte tohoto zakona.
Hlava druha Podani zaloby
§246
(1) K navrhu je opravnen ten, kdo tvrdi, ze byl dotcen na svych pravech rozhodnutim spravniho organu, kterym byla jeho prava nebo povinnosti zalozena, zmenena, zrusena, urcena nebo zamitnuta. Tento navrh se nazyva zalobou.
(2) Zaloba musi krome obecnych nalezitosti podani (§ 42 odst. 4) obsahovat oznaceni ucastniku rizeni, sporu nebo jine pravni veci, o ktere spravni organ rozhodl, a rozhodnuti spravniho organu, vyliceni skutecnosti, ktere svedci o tom, ze zaloba je podana vcas, udaje o tom, v cem zalobce spatruje, ze byl rozhodnutim spravniho organu dotcen na svych pravech, oznaceni dukazu, ktere by mely byt v rizeni pred soudem provedeny, jakoz i to, v jakem rozsahu ma byt spor nebo jina pravni vec soudem projednana a rozhodnuta a jak ma byt spor nebo jina pravni vec soudem rozhodnuta.
(3) K zalobe je zalobce povinen pripojit stejnopis rozhodnuti spravniho organu a listinne dukazy, jichz se dovolava.
§ 246a zrusen
§ 246b zrusen
§ 246c zrusen
nadpis vypusten § 247
(1) Zaloba musi byt podana ve lhute dvou mesicu od doruceni rozhodnuti spravniho organu. Zmeskani teto lhuty nelze prominout.
(2) Zaloba je nepripustna, jestlize zalobce nevyuzil v rizeni pred spravnim organem radne opravne prostredky nebo jestlize jim uplatnene radne opravne prostredky nebyly spravnim organem pro opozdenost projednany.
§248
(1) Podani zaloby nema odkladny ucinek na pravni moc ani na vykonatelnost rozhodnuti spravniho organu.
(2) Soud na zadost zalobce odlozi
vykonatelnost rozhodnuti spravniho organu az do pravni moci rozhodnuti o zalobe, jestlize by neprodlenym vykonem rozhodnuti spravniho organu hrozila zalobci zavazna ujma,
pravni moc rozhodnuti spravniho organu az do pravni moci rozhodnuti o zalobe, jestlize je zalobce zavazne ohrozen ve svych pravech a odklad se nedotkne neprimerenym zpusobem prav nabytych tretimi osobami.
(3) Odklad pravni moci nebo vykonatelnosti rozhodnuti spravniho organu soud i bez navrhu zrusi, jakmile se ukaze, ze pominuly duvody, pro ktere byl povolen.
Hlava treti Rizeni o zalobe Prislusnost
§249
(1) Neni-li dale stanoveno jinak, jsouk rizeni v prvnim stupni prislusne okresni soudy.
(2) Krajske soudy rozhoduji jako soudy prvniho stupne ve vecech vkladu prava k nemovitostem. 100)
§ 250
(1) Neni-li dale stanoveno jinak, je k rizeni mistne prislusny
a) obecny soud ucastnika, jemuz byla nebo podle navrhu podaneho u spravniho organu mela byt ulozena povinnost k plneni,
b) obecny soud ucastnika, na jehoz navrh bylo rizeni pred spravnim organem zahajeno, neni-li dana prislusnost podle pismena a),
c) soud, v jehoz obvodu je sidlo spravniho organu, ktery o sporu nebo o jine pravni veci rozhodl, neni-li dana prislusnost podle pismena a) nebo b).
(2) Tykalo-li se rizeni pred spravnim organem prava k nemovitosti, jek rizeni mistne prislusny vzdy soud, v jehoz obvodu je nemovitost.
§ 250a Ucastnici rizeni
(1) Ucastniky rizeni jsou zalobce a ti, kdo byli ucastniky v rizeni pred spravnim organem.
(2) Jakmile soud zjisti, ze se rizeni neucastni nekdo, kdo je podle odstavce 1 jeho ucastnikem, pribere jej usnesenim do rizeni. Proti tomuto usneseni neni odvolani pripustne.
Projednani zaloby
§ 250b
(1) S zalobou jsou spojeny ke spolecnemu rizeni dalsi zaloby, ktere byly podany ve veci, o niz spravni organ rozhodl stejnym rozhodnutim drive, nez o ni soud prvniho stupne rozhodl.
(2) V prubehu rizeni pred soudem nesmi byt zmenen okruh ucastniku, jaky tu byl v dobe rozhodnuti spravniho organu; to neplati, doslo-li za rizeni pred soudem k procesnimu nastupnictvi (§ 107 a 107a).
(3) Navrh, o nemz rozhodl spravni organ, nesmi byt v prubehu rizeni pred soudem zmenen.
§ 250c
(1) V ramci pripravy jednani predseda senatu rovnez vyzada od spravniho organu potrebne spisy.
(2) Stejnopis zaloby soud doruci tez spravnimu organu, ktery o sporu nebo o jine pravni veci rozhodl, a umozni mu, aby se k zalobe pisemne vyjadril.
(3) Ustanoveni § 114b se nepouzije.
§ 250d
(1) Ucastnici rizeni mohou uvest rozhodne skutecnosti o veci same a oznacit dukazy k jejich prokazani nejpozde ji do skonceni prvniho jednani, ktere sev rizeni pred soudem konalo; k pozde ji uvedenym skutecnostem a dukazum se neprihlizi. To neplati, jde-li o skutecnosti nebo dukazy, jimiz ma byt zpochybnena verohodnost provedenych dukaznich prostredku, ktere nastaly (vznikly) po prvnim jednani nebo ktere ucastnik nemohl bez sve viny vcas uvest.
(2) O povinnostech podle odstavce 1 a o nasledcich nesplneni techto povinnosti musi byt ucastnici pouceni v predvolani k prvnimu jednani ve veci.
§ 250e
(1) Soud neni vazan skutkovym stavem, jak byl zjisten spravnim organem.
(2) Soud muze vzit za sva tez skutkova zjisteni spravniho organu. Moznost zopakovat dukazy provedene pred spravnim organem neni dotcena.
§ 250f
Soud projedna vec v mezich, ve kterych se zalobce domahal projednani sporu nebo jine pravni veci v rizeni pred soudem. Timto rozsahem neni vazan, a) _jestlize_spravni_organ_ rizeni _zahajil_bez_navrhu,
ASPI LC15 6 ” ” Strana 57 15.05.2006 16:39:31
b) jde-li o takova spolecna opravneni nebo povinnosti, ze se rozhodnuti musi vztahovat na vsechny ucastniky, kteri jsou jejich nositeli,
c) vyplyva-li z pravniho predpisu urcity zpusob vyporadani pravniho vztahu mezi ucastniky.
Hlava ctvrta Rozhodnuti o zalobe
§ 250g
(1) Soud zalobu odmitne,
a) byla-li podana opozdene,
b) byla-li podana nekym, kdo k zalobe neni opravnen,
c) je-linepripustna.
(2) K rozhodnuti podle odstavce 1 nemusi byt narizeno jednani.
§ 250h
(1) Ucastnik, na jehoz navrh bylo zahajeno rizeni pred spravnim organem, muze vzit v prubehu rizeni pred soudem tento navrh zpet, a to zcela nebo zcasti.
(2) Byl-li vzat zpet navrh, kterym bylo zahajeno rizeni pred spravnim organem, a souhlasi-li s timto zpetvzetim navrhu ostatni ucastnici rizeni, soud rizeni zcela, popripade v rozsahu zpetvzeti navrhu zastavi. Jednani nemusi narizovat.
(3) Zastavi-li soud rizeni podle odstavce 2, pozbyva rozhodnuti spravniho organu ucinnost v rozsahu, v nemz je usnesenim soudu dotceno. Uvedeny nasledek musi byt uveden ve vyroku usneseni o zastaveni rizeni.
§ 250i
Soud zalobu zamitne, dospeje-li k zaveru, ze spravni organ rozhodl o sporu nebo o jine pravni veci spravne .
§ 250j
(1) Dospeje-li soud k zaveru, ze o sporu nebo o jine pravni veci ma byt rozhodnuto jinak, nez rozhodl spravni organ, rozhodne ve veci same rozsudkem.
(2) Rozsudek soudu podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnuti spravniho organu v takovem rozsahu, v jakem je rozsudkem soudu dotceno. Tento nasledek musi byt uveden ve vyroku rozsudku.
§ 250k
Zastavi-li soud rizeni o zalobe z jinych duvodu, nez jsou uvedeny v § 250h, nebo odmitne-li zalobu anebo zamitne-li zalobu, zustava rozhodnuti spravniho organu nedotceno.
nadpis vypusten
§ 250l
Nahrazuje-li rozsudek soudu alespon zcasti rozhodnuti spravniho organu (§ 250j odst. 2) nebo pozbylo-li rozhodnuti spravniho organu alespon zcasti svou ucinnost (§ 250h odst. 3), rozhodne soud znovu o nahrade nakladu rizeni, ktere vzniklyv rizeni pred spravnim organem, pokud bylo v tomto rizeni o nahrade rozhodnuto.
§ 250m zrusen
§ 250n zrusen
§ 250o zrusen
§ 250p zrusen
§ 250q zrusen
§ 250r zrusen
§ 250s zrusen
§ 250t zrusen
CAST SESTA Vykon rozhodnuti
Hlava prvni Narizeni a provedeni vykonu rozhodnuti Predpoklady vykonu rozhodnuti
§ 251
Nesplni-li povinny dobrovolne, co mu uklada vykonatelne rozhodnuti, muze opravneny podat navrh na soudni vykon rozhodnuti.
§ 252
(1) Neni-li stanoveno jinak, je prislusny k narizeni a provedeni vykonu rozhodnuti, k cinnosti soudu pred narizenim vykonu rozhodnuti a k prohlaseni o majetku obecny soud povinneho.
(2) Nema-li povinny obecny soud nebo jeho obecny soud neni v Ceske republice, je k narizeni a provedeni vykonu rozhodnuti prislusny soud, v jehoz obvodu povinny ma majetek; jde-li o vykon rozhodnuti prikazanim pohledavky, je prislusny obecny soud banky nebo jineho dluznika povinneho, popripade soud, v jehoz obvodu ma zahranicni dluznik povinneho umisten v Ceske republice svuj podnik nebo organizacni slozku sveho podniku.
(3) Namisto obecneho soudu povinneho jek narizeni a provedeni vykonu rozhodnuti a k cinnosti soudu pred narizenim vykonu rozhodnuti prislusny soud, v jehoz obvodu ma nezletily na zaklade dohody rodicu nebo rozhodnuti soudu, popripade jinych rozhodujicich skutecnosti sve bydliste, jde-li o vykon rozhodnuti pro vymozeni vyzivneho nezletileho ditete.
(4) Namisto obecneho soudu povinneho a soudu uvedeneho v odstavci 3 je k narizeni a provedeni vykonu rozhodnuti prislusny soud,
a) v jehoz obvodu je podnik (cast podniku), jde-li o vykon rozhodnuti prodejem podniku (jeho casti);
b) v jehoz obvodu je nemovitost, tyka-li se vykon rozhodnuti nemovitosti, neni-li dana prislusnost podle pismena a).
(5) Soud prislusny podle odstavce 3 muze po pravomocnem narizeni vykonu rozhodnuti ze zavaznych duvodu prenest svou mistni prislusnost na jiny soud, jestlize je to v zajmu nezletileho. Jestlize soud, na nejz byla prislusnost prenesena, s prenesenim nesouhlasi, predlozi vec k rozhodnuti, pokud otazka preneseni prislusnosti nebyla jiz rozhodnuta odvolacim soudem, svemu nadrizenemu soudu; rozhodnutim tohoto soudu je vazan i soud, ktery prislusnost prenesl.
§ 253
(1) Vykon rozhodnuti soud naridi zpravidla bez slyseni povinneho. Pripadnym slysenim povinneho nesmi byt zmaren ucel vykonu rozhodnuti.
(2) Soud naridi jednani, jen povazuje-li to za nutne nebo stanovi-li to zakon.
§ 254
(1) Na vykon rozhodnuti se uzije ustanoveni predchazejicich casti, neni-li v teto casti uvedeno jinak. Rozhoduje se vsak vzdy usnesenim.
(2) Pri vykonu rozhodnuti nelze prerusit rizeni z duvodu uvedenych v casti treti tohoto zakona a prominout zmeskani lhuty. Nelze take podat zalobu na obnovu vykonu rozhodnuti; zalobu pro zmatecnost lze podat pouze z duvodu uvedeneho v § 229 odst. 4.
(3) Pri vykonu rozhodnuti soud poskytuje ucastnikum, jakoz i dalsim osobam, kterych se vykon rozhodnuti tyka, pouceni o jejich procesnich pravech a povinnostech.
(4) V odvolani lze uvadet nove skutecnosti a dukazy.
(5) Neni-li v teto casti uvedeno jinak, pri rozhodovani o odvolani podanemu proti usneseni, kterym bylo rozhodnuto o navrhu na narizeni vykonu rozhodnuti, o navrhu na odklad provedeni vykonu rozhodnuti, o navrhu na zastaveni vykonu rozhodnuti podle § 268 odst. 1 pism. a) az f), ve vecech vykonu rozhodnuti o vychove nezletilych deti (§ 272 az 273a), o cene prodavane nemovitosti (§ 336a) nebo podniku (§ 338n) a o narizeni drazebniho jednani (§ 33 6ba 338o), lze rozhodnuti soudu prvniho stupne zrusit jen podle § 219a odst. 1. Setreni nebo dokazovani, ktera jsou potrebna pro potvrzeni nebo zmenu usneseni soudu prvniho stupne, provede odvolaci soud bud sam nebo prostrednictvim soudu prvniho stupne anebo dozadaneho soudu.
(6) K projednani odvolani neni treba narizovat jednani take tehdy, jestlize se v odvolacim rizeni neprovadi setreni nebo dokazovani nebo jestlize soud prvniho stupne rozhodl v souladu se zakonem bez narizeni jednani; to neplati, bylo-li odvolani podano proti usneseni soudu prvniho stupne vydanemu ve veci zastaveni vykonu rozhodnuti podle § 268 odst. 1 pism. g) ah).
Ucastnici rizeni
§ 255
(1) Ucastniky rizeni jsou pri vykonu rozhodnuti opravneny a povinny.
(2) Jsou-li narizenym vykonem rozhodnuti postizeny majetkove hodnoty nebo prava patrici do spolecneho jmeni manzelu, je ucastnikem rizeni, pokud jde o tyto majetkove hodnoty, i manzel povinneho.
§ 256
(1) Proti jinemu, nez kdo je v rozhodnuti oznacen jako povinny, nebo ve prospech jineho, nez kdo je v rozhodnuti oznacen jako opravne ny, lze naridit a provest vykon rozhodnuti, jen jestlize je prokazano, ze na nej presla povinnost nebo pravo z rozhodnuti.
(2) Prechod povinnosti nebo prava lze prokazat jen listinou vydanou anebo overenou statnim organem nebo notarem, 76) pokud nevyplyva primo z pravniho predpisu.
Zpusoby vykonu rozhodnuti
§ 257
Naridit a provest vykon rozhodnuti lze jen zpusoby uvedenymi v tomto zakone.
§ 258
(1) Vykon rozhodnuti ukladajiciho zaplaceni penezite castky lze provest srazkami ze mzdy, prikazanim pohledavky, prodejem movitych veci a nemovitosti, prodejem podniku a zrizenim soudcovskeho zastavniho prava k nemovitostem.
(2) Vykon rozhodnuti ukladajiciho jinou povinnost nez zaplaceni penezite castky se ridi povahou ulozene povinnosti. Lze jej provest vyklizenim, odebranim veci, rozdelenim spolecne veci, provedenim praci a vykonu.
(3) Vykon rozhodnuti prodejem zastavy lze pro zajistenou pohledavku provest prodejem zastavenych movitych a
nemovitych veci, veci hromadnych, souboru veci a bytu nebo nebytovych prostoru ve vlastnictvi podle zvlastniho zakona, prikazanim zastavene penezite pohledavky a postizenim zastavenych jinych majetkovych prav.
Cinnost soudu pred narizenim vykonu rozhodnuti
§ 259
Pozada-li o to opravneny pred podanim navrhu na vykon rozhodnuti nebo pri podani tohoto navrhu a povazuje-li to predseda senatu za ucelne, predvola povinneho a vyzve ho k dobrovolnemu splneni povinnosti, kterou mu uklada rozhodnuti.
§ 260
(1) Jde-li o vymahani vyzivneho pro nezletile dite, poskytne soud na zadost ucastnika pomoc pri zjistovani bydliste toho, komu z rozhodnuti vyplyva povinnost. Soud pritom postupuje v soucinnosti s jinymi statnimi organy.
(2) Na zadost ucastnika, kteremu rozhodnuti priznava pravo na zaplaceni penezite castky, dotaze se soud toho, komu je zaplaceni penezite castky ulozeno, zda a od koho pobira mzdu nebo jiny pravidelny prijem, popripade u ktere banky, pobocky zahranicni banky nebo sporitelniho a uverniho druzstva 77) (dale jen “penezni ustav”) ma sve ucty a jaka jsou cisla techto uctu.
(3) Dotazany je povinen odpovedet soudu do jednoho tydne od doruceni dotazu. Nesplni-li tuto povinnost nebo uvede-li v odpovedi nepravdive nebo neuplne udaje, muze mu soud ulozit poradkovou pokutu (§53).
Prohlaseni o majetku
§ 260a
(1) Kdo ma vykonatelnym rozhodnutim priznanou penezitou pohledavku, muze soudu pred podanim navrhu na vykon rozhodnuti navrhnout, aby predvolal povinneho a vyzval ho k prohlaseni o majetku.
(2) Nema-li povinny zpusobilost k pravnim ukonum v plnem rozsahu nebo jsou-li povinnym obec, vyssi uzemne samospravny celek nebo pravnicka osoba, oznaci opravneny podle moznosti osoby, ktere je treba predvolat (§ 260c).
§ 260b
(1) Soud navrhu na prohlaseni o majetku vyhovi jen tehdy, pripoji-li opravneny k navrhu listiny osvedcujici, ze jeho pohledavka nebyla nebo nemohla byt ani s pomoci soudu podle § 260 uspokojena vykonem rozhodnuti prikazanim pohledavky z uctu povinneho u penezniho ustavu, a stejnopis rozhodnuti, opatreny potvrzenim o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potrebnou k narizeni vykonu rozhodnuti; stejnopis rozhodnuti neni treba pripojit, jestlize se navrh podava u soudu, ktery o veci rozhodoval jako soud prvniho stupne.
(2) Navrhu na prohlaseni majetku nelze vyhovet,
a) byla-li povinnemu povolena v ramci konkursniho rizeni ochranna lhuta,
b) byl-li na majetek povinneho prohlasen konkurs,
c) byl-li u povinneho podan navrh na vyrovnani,
d) byla-li u povinneho zavedena nucena sprava podle zvlastniho zakona.
§ 260c
Nema-li povinny zpusobilost k pravnim ukonum v plnem rozsahu, soud misto povinneho predvola jeho zakonneho zastupce.
Je-li povinnym obec nebo vyssi uzemne samospravny celek, soud predvola toho, komu prislusi podle zvlastniho zakona je zastupovat navenek.
Je-li povinnou pravnicka osoba, soud predvola toho, kdo je jejim statutarnim organem; vykonava-li pusobnost statutarniho organu vice osob vedle sebe, predvola soud kteroukoliv z nich. Jestlize statutarni organ tvori vice osob, soud predvola jeho predsedu; neni-li to dobre mozne, lze predvolat kazdeho clena tohoto organu, ktery je opravnen jednat jmenem pravnicke osoby. U pravnicke osoby v likvidaci soud predvola likvidatora.
Ten, kdo byl k prohlaseni o majetku predvolan, je povinen se dostavit k soudu osobne.
§ 260d
(1) Predvolani k prohlaseni o majetku musi obsahovat ucel vyslechu a pouceni o nasledcich, jestlize prohlaseni bude odmitnuto nebo jestlize v nem budou uvedeny nepravdive nebo hrube zkreslene udaje. 78) Povazuje-li to soud za ucelne, vyzve povinneho, jeho zakonneho zastupce nebo osobu cinici prohlaseni za obec, vyssi uzemne samospravny celek nebo pravnickou osobu (dale jen “predvolany”), aby predlozil seznam majetku povinneho obsahujici udaje uvedene v § 2 60e odst. 2, popripade tez listiny dokladajici tento majetek.
(2) Predvolani se dorucuje predvolanemu do vlastnich rukou. Predvolani musi byt doruceno nejmene deset dnu prede dnem konani vyslechu.
(3) Jestlize se ten, kdo byl k soudu radne predvolan, nedostavi bez vcasne a duvodne omluvy, bude k soudu predveden; o tom musi byt predvolany poucen.
§ 260e
(1) Pred zahajenim vyslechu soud predvolaneho vyzve, aby uvedl uplne a pravdive udaje o majetku povinneho, a znovu ho pouci o nasledcich nesplneni teto povinnosti a o nasledcich odepreni prohlaseni. 78)
(2) Vprohlaseni o majetku je predvolany povinen uvest
a) platce mzdy nebo jineho prijmu postizitelneho srazkami ze mzdy a vysi tohoto naroku,
b) penezni ustavy, u nichz ma ucty, vysi pohledavek a cisla uctu,
c) dluzniky, u nichz ma jine penezite pohledavky, duvod a vysi techto pohledavek,
d) osoby, vuci nimz ma jina majetkova prava nebo majetkove hodnoty, jejich duvod a hodnotu (§ 320),
e) movite veci (spoluvlastnicky podil na nich) povinneho a kde, popripade u koho se nachazeji; totez plati o listinach uvedenych v § 334 a o cennych papirech uvedenych v § 334a,
f) nemovitosti (spoluvlastnicky podil na nich) povinneho, g) podnik povinneho a jeho casti a kde se nachazi.
(3) O prohlaseni o majetku podle odstavce 2 soud sepise protokol; seznam majetku, ktery predlozi predvolany, tvori prilohu protokolu, jestlize predvolany prohlasi, ze obsahuje uplne a pravdive udaje, nebo jestlize tento seznam do protokolu doplni. V protokolu se dale uvede obsah pouceni poskytnuteho soudem (odstavec 1) a vyslovne prohlaseni predvolaneho o tom, ze v prohlaseni uvedl jen uplne a pravdive udaje o majetku povinneho. Protokol podepise soudce, zapisovatel a predvolany.
(4) Ukony soudu podle tohoto ustanoveni muze ucinit jen soudce.
§ 260f
(1) O vyslechu predvolaneho soud vyrozumi opravneneho; opravneny muze predvolanemu klast otazky jen se souhlasem soudu.
(2) Kazdy, kdo ma vuci povinnemu vykonatelnym rozhodnutim priznanou penezitou pohledavku, muze nahlizet do spisu o prohlaseni majetku povinneho a cinit si z neho vypisy a opisy.
§ 260g
(1) Soud upusti od prohlaseni o majetku, jestlize povinny jeste pred zahajenim vyslechu prokaze, ze pohledavku opravneneho splnil (uspokojil), nebo jestlize opravneny vzal jeste pred zahajenim vyslechu svuj navrh zpet.
(2) Prohlasi-li opravneny v prubehu vyslechu, ze netrva na tom, aby predvolany uvadel dalsi majetek povinneho, soud ve vyslechu predvolaneho dale nepokracuje; v protokolu uvede jen ten majetek povinneho, ktery predvolany uvedl do prohlaseni opravneneho.
(3) Ucinil-li povinny prohlaseni o svem majetku v dobe 6 mesicu pred podanim navrhu (§ 260a odst. 1), soud vyzve povinneho k novemu prohlaseni jen tehdy, jestlize vyjde najevo, ze se majetkove pomery povinneho zmenily; to neplati, jestlize byl vyslech predvolaneho skoncen podle odstavce 2.
§ 260h
Pravni ukony povinneho tykajici se jeho majetku, ktere ucinil pote, co bylo predvolanemu doruceno predvolani k prohlaseni o majetku (§ 26 0d), jsou vuci opravne nemu neucinne.
Narizeni vykonu rozhodnuti
§ 261
(1) Vykon rozhodnuti lze naridit jen na navrh opravneneho. V navrhu na vykon rozhodnuti ukladajiciho zaplaceni penezite castky uvede opravneny, jakym zpusobem ma byt vykon rozhodnuti proveden. Navrhuje-li opravneny vykon rozhodnuti srazkami ze mzdy, oznaci v navrhu toho, vuci komu ma povinny narok na mzdu (platce mzdy). Navrhuje-li opravneny vykon rozhodnuti prikazanim pohledavky z uctu u penezniho ustavu, oznaci v navrhu penezni ustav a cislo uctu, z nehoz ma byt pohledavka odepsana; oznaci-li opravneny vice uctu povinneho u tehoz penezniho ustavu, uvede take poradi, v jakem z nich ma byt pohledavka odepsana. Navrhuje-li opravneny vykon rozhodnuti prikazanim jine penezite pohledavky, oznaci v navrhu osobu, vuci ktere ma povinny pohledavku (dluznik povinneho), a uvede duvod pohledavky.
(2) K navrhu na vykon rozhodnuti je treba pripojit stejnopis rozhodnuti, opatreny potvrzenim o jeho vykonatelnosti. Potvrzenim o vykonatelnosti opatri rozhodnuti soud, ktery o veci rozhodoval jako soud prvniho stupne. Stejnopis rozhodnuti neni treba pripojit, jestlize se navrh na vykon rozhodnuti podava u soudu, ktery o veci rozhodoval jako soud prvniho stupne.
(3) Poda-li opravneny navrh na vykon rozhodnuti u soudu, ktery o veci rozhodoval jako soud prvniho stupne, potvrdi tento soud vykonatelnost rozhodnuti primo na navrhu, a neni-li sam prislusny k vykonu rozhodnuti, postoupi navrh prislusnemu soudu.
(4) Rozhodnuti Rady, Komise nebo Soudniho dvora Evropskych spolecenstvi (dale jen “rozhodnuti organu Evropskych spolecenstvi”) opatri v souladu s pravnimi predpisy Evropskych spolecenstvi 78a) dolozkou o jeho vykonatelnosti organ, ktery urci vlada narizenim.
§ 261a
(1) Vykon rozhodnuti lze naridit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnuti oznaceni opravnene a povinne osoby, vymezeni rozsahu a obsahu povinnosti, kjejichzsplneni byl vykon rozhodnuti navrzen, a urceni lhuty ke splneni povinnosti.
(2) Neobsahuje-li rozhodnuti soudu urceni lhuty ke splneni povinnosti, ma se za to, ze povinnosti ulozene rozhodnutim je treba splnit do tri dnu a, jde-li o vyklizeni bytu, do patnacti dnu od pravni moci rozhodnuti.
(3) Ma-li podle rozhodnuti splnit povinnost vice povinnych a jde-li o delitelne plneni, plati, ze povinnosti, nestanovi-li rozhodnuti jinak, jsou zavazani splnit vsichni povinni rovnym dilem.
(4) Ustanoveni odstavcu 1 az 3 neplati, jde-li o usneseni o narizeni prodeje zastavy. Vykon tohoto rozhodnuti lze naridit tehdy, obsahuje-li oznaceni opravnene a povinne osoby, zastavy a vysi zajistene pohledavky a jejiho prislusenstvi.
§ 262
(1) Jestlize je to, co uklada rozhodnuti povinnemu, vazano na splneni podminky nebo na splneni vzajemne povinnosti opravneneho, lze naridit vykon rozhodnuti, jen prokaze-li opravneny, ze se podminka splnila nebo ze sam svou vzajemnou povinnost vuci povinnemu jiz splnil, popripade je pripraven ji splnit.
(2) V pripadech uvedenych v odstavci 1 je treba k potvrzeni o vykonatelnosti rozhodnuti pripojit listinu vydanou nebo overenou statnim organem nebo notarem, 76) z niz je patrno, ze se splnila podminka nebo ze opravneny splnil svou vzajemnou povinnost, popripade je pripraven ji splnit.
§ 262a
(1) Vykon rozhodnuti na majetek patrici do spolecneho jmeni manzelu lze naridit take tehdy, jde-li o vydobyti zavazku, ktery vznikl za trvani manzelstvi jen jednomu z manzelu. Za majetek patrici do spolecneho jmeni povinneho a jeho manzela se pro ucely narizeni vykonu rozhodnuti povazuje take majetek, ktery netvori soucast spolecneho jmeni manzelu jen proto, ze byl smlouvou zuzen zakonem stanoveny rozsah spolecneho jmeni manzelu _nebo_ze_byl_smlouvou_vyhrazen_vznik_spolecneho_jmeni_ke_dni_zaniku_manzelstvi. _7 9)
ASPI LC156 ” Strana 61 ” ” 15.05.2006 16:39:31 (2) Pri vykonu rozhodnuti se neprihlizi ke smlouve, kterou byl zuzen zakonem stanoveny rozsah spolecneho jmeni manzelu o majetek, ktery patril do spolecneho jmeni v dobe vzniku vymahane pohledavky. Totez plati, byl-li zakonem stanoveny rozsah spolecneho jmeni manzelu smlouvou rozsiren o majetek povinneho, ktery nepatril do spolecneho jmeni v dobe vzniku vymahane pohledavky.
§ 263
(1) Vykon rozhodnuti lze naridit jen v takovem rozsahu, jaky opravneny navrhl a jaky podle rozhodnuti staci k jeho uspokojeni.
(2) Navrhne-li opravneny k vydobyti sve penezite pohledavky vykon rozhodnuti nekolika zpusoby zaroven, ackoli by k jejimu uspokojeni zrejme stacil pouze nektery z nich, naridi soud vykon rozhodnuti jen tim zpusobem, ktery staci k uspokojeni pohledavky opravneneho.
§ 264
(1) Navrhne-li opravneny vykon rozhodnuti zpusobem, ktery je zrejme nevhodny, zejmena vzhledem k nepomeru vyse pohledavky opravneneho a ceny predmetu, z nehoz ma byt uspokojeni teto pohledavky dosazeno, muze soud naridit, a to po slyseni opravneneho, vykon rozhodnuti jinym vhodnym zpusobem.
(2) Soud zamitne navrh na vykon rozhodnuti, jestlize je jiz z navrhu zrejme, ze by vytezek, ktereho by se dosahlo, nepostacil ani ke kryti nakladu vykonu rozhodnuti.
Provedeni vykonu rozhodnuti
§ 265
(1) Po narizeni vykonu rozhodnuti se postara soud o jeho provedeni.
(2) Jednotlive ukony pri provaden! vykonu rozhodnuti muze cinit zamestnanec soudu (vykonavatel), stanovi-li tak zakon nebo zvlastni pravni predpisy, nebo poveri-li ho tim predseda senatu; pri sve cinnosti se ridi pokyny predsedy senatu. Upustit od dalsiho provaden! vykonu rozhodnuti bez prikazu predsedy senatu muze vykonavatel jen tehdy, kdyz s tim souhlasi opravneny anebo splni-li povinny dobrovolne, co mu uklada rozhodnuti.
(3) Je-li treba, aby vykonavatel v souvislosti s ukony provedeni vykonu rozhodnuti podal zalobu nebo jiny navrh na zahajeni rizeni u soudu nebo jineho organu, ucini tak jmenem statu.
§ 266
(1) Na navrh muze soud odlozit provedeni vykonu rozhodnuti, jestlize se povinny bez sve viny ocitl prechodne v takovem postaveni, ze by neprodleny vykon rozhodnuti mohl mit pro neho nebo pro prislusniky jeho rodiny zvlaste nepriznive nasledky a opravneny by nebyl odkladem vykonu rozhodnuti vazne poskozen.
(2) I bez navrhu povinneho muze soud odlozit provedeni vykonu rozhodnuti, lze-li ocekavat, ze vykon rozhodnuti bude zastaven (§ 268).
§ 267
Pravo kmajetku, ktere nepripousti vykon rozhodnuti, lze uplatnit vuci opravnenemu navrhem na vylouceni majetku z vykonu rozhodnuti v rizeni podle treti casti tohoto zakona.
Obdobne podle odstavce 1 se postupuje, byl-li narizenym vykonem rozhodnuti postizen majetek patrici do spolecneho jmeni manzelu nebo ktery se povazuje za soucast spolecneho jmeni manzelu (§ 262a odst. 1), avsak vymahany zavazek vznikl za trvani manzelstvi jen jednomu z manzelu pri pouzivani majetku, ktery
a) podle smlouvy o zuzeni zakonem stanoveneho rozsahu spolecneho jmeni manzelu nebo podle smlouvy o vyhrazeni vzniku spolecneho jmeni ke dni zaniku manzelstvi 79) nepatril do spolecneho jmeni manzelu, a opravnenemu byl v dobe vzniku vymahane pohledavky znam obsah smlouvy,
b) nalezel vyhradne povinnemu proto, ze jej nabyl pred manzelstvim, dedictvim, darem, za majetek nalezejici do jeho vylucneho majetku nebo podle predpisu o restituci majetku, ktery mel ve vlastnictvi pred uzavrenim manzelstvi nebo ktery mu byl vydan jako pravnimu nastupci puvodniho vlastnika, anebo ze slouzi podle sve povahy jen jeho osobni potrebe .
§ 267a
(1) Navrhem podle treti casti je treba uplatnit vuci veriteli popreni pravosti, vyse, skupiny nebo poradi nektere z pohledavek prihlasenych k rozvrhu vytezku nebo jinak uspokojovanych pri vykonu rozhodnuti tam, kde byl narizen vykon rozhodnuti srazkami ze mzdy, prikazanim pohledavky nebo jinych prav anebo prodejem movitych veci, nemovitosti a podniku. Nejde-li o vec patrici do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo vysi pohledavky prislusny spravni nebo jiny organ.
(2) Rozhodnuti o navrhu podle odstavce 1 je ucinne proti vsem opravnenym, proti jinym veritelum povinneho, kteri se ucastni rizeni o vykon rozhodnuti, a proti povinnemu.
Zastaveni vykonu rozhodnuti
§ 268
(1) Vykon rozhodnuti bude zastaven, jestlize
a) byl narizen, ackoli se rozhodnuti dosud nestalo vykonatelnym;
b) rozhodnuti, ktere je podkladem vykonu, bylo po narizeni vykonu zruseno nebo se stalo neucinnym;
c) zastaveni vykonu rozhodnuti navrhl ten, kdo navrhl jeho narizeni;
d) vykon rozhodnuti postihuje veci, ktere jsouz neho podle § 321 a 322 vylouceny;
e) prubeh vykonu rozhodnuti ukazuje, ze vytezek, ktereho jim bude dosazeno, nepostaci ani ke kryti jeho nakladu;
f) bylo pravomocne rozhodnuto, ze vykon rozhodnuti postihuje majetek, k nemuz ma nekdo pravo nepripoustejici vykon rozhodnuti (§ 267);
g) po vydani rozhodnuti zaniklo pravo jim priznane, ledaze byl tento vykon rozhodnuti jiz proveden; bylo-li pravo priznano rozsudkem pro zmeskani, bude vykon rozhodnuti zastaven i tehdy, jestlize pravo zaniklo pred vydanim tohoto rozsudku;
h) vykon rozhodnuti je nepripustny, protoze je tu jiny duvod, pro ktery rozhodnuti nelze vykonat.
(2) Vykon rozhodnuti bude zastaven tez tehdy, jestlize povinny provedl z vymahane penezite pohledavky
opravneneho srazku stanovenou zvlastnimi predpisy 35a) a odvedl tuto srazku prislusnemu organu, a to v rozsahu, v jakem byl povinen tuto srazku provest.
(3) Vykon rozhodnuti prodejem zastavy bude zastaven take tehdy, jestlize zaniklo zastavni pravo.
(4) Tyka-li se narizeneho vykonu rozhodnuti nektery z duvodu zastaveni jen zcasti nebo byl-li vykon rozhodnuti narizen v rozsahu sirsim, nez jaky staci k uspokojeni opravneneho, bude vykon rozhodnuti zastaven castecne.
§ 269
(1) Narizeny vykon rozhodnuti zastavi soud na navrh nebo i bez navrhu.
(2) V pripadech uvedenych v § 2 68 odst. 1 pism. g) ah) se rozhoduje zpravidla po predchozim jednani.
(3) Jako duvod zastaveni vykonu rozhodnuti nelze uplatnovat, ze se zmenily okolnosti rozhodne pro vysi a trvani davek nebo splatek (§163 odst. 1).
Naklady vykonu rozhodnuti
§270
(1) Spolu s narizenim vykonu rozhodnuti ulozi soud i povinnost k nahrade nakladu vykonu rozhodnuti, aniz stanovi lhutu k jejich zaplaceni. Narizeni vykonu rozhodnuti se vztahuje i na tyto naklady.
(2) Opravneny ma narok na nahradu vsech ucelnych nakladu vykonu rozhodnuti.
(3) Naklady provedeni vykonu rozhodnuti plati stat. Opravnenemu, u nehoz nejsou podminky pro osvobozeni od soudnich poplatku, muze soud ulozit, aby slozil zalohu na naklady provedeni vykonu rozhodnuti.
(4) Pro nahradu nakladu vykonu rozhodnuti pouzije se i ustanoveni § 147 az 150.
§ 271
Dojde-li k zastaveni narizeneho vykonu rozhodnuti, rozhodne soud o nahrade nakladu, ktere ucastnikum provadenim vykonu rozhodnuti vznikly, podle toho, z jakeho duvodu k zastaveni vykonu rozhodnuti doslo. Muze take zrusit dosud vydana rozhodnuti o nakladech vykonu, popripade ulozit opravnenemu, aby vratil, co mu povinny na naklady vykonu rozhodnuti jiz zaplatil.
Vykon rozhodnuti o vychove nezletilych deti
§ 272
(1) Ustanoveni § 252 az 269 se nepouzije, jde-li o vykon rozhodnuti nebo schvalene dohody o vychove nezletilych deti a o upravu styku s nimi anebo o vykon rozhodnuti o navraceni ditete; o ucastnicich plati ustanoveni § 94 odst. 1 veta prvni.
(2) Pred narizenim vykonu rozhodnuti soud pisemne nebo ustne do protokolu vyzve toho, kdo odmita podrobit se soudnimu rozhodnuti nebo neplni soudem schvalenou dohodu o vychove nezletilych deti a o uprave styku s nimi anebo rozhodnuti o navraceni ditete, aby se soudnimu rozhodnuti podrobil nebo aby soudem schvalenou dohodu plnil. V teto vyzve upozorni tez na nasledky neplneni povinnosti stanovenych v rozhodnuti nebo v dohode.
(3) Soud muze pozadat tez prislusny organ socialne-pravni ochrany deti, aby vedl povinneho k dobrovolnemu plneni soudniho rozhodnuti nebo soudem schvalene dohody o vychove nezletilych deti a o uprave styku s nimi anebo rozhodnuti o navraceni ditete, aniz by bylo treba narizovat vykon rozhodnuti.
§ 273
(1) Zustane-li vyzva podle § 272 odst. 2 bezvysledna, naridi soud vykon rozhodnuti, kterym
a) tomu, kdo neplni dobrovolne soudni rozhodnuti nebo soudem schvalenou dohodu o vychove nezletilych deti, popripade o uprave styku s nimi anebo rozhodnuti o navraceni ditete, ulozi pokutu; vykon rozhodnuti ulozenim pokuty lze naridit opetovne, jednotlive pokuty nesmeji presahovat 50 000 Kc a pripadaji statu, nebo
b) naridi odneti ditete tomu, u koho podle rozhodnuti nebo dohody nema byt, a jeho predani tomu, komu bylo podle rozhodnuti nebo dohody svereno nebo ma byt navraceno, anebo tomu, komu rozhodnuti nebo dohoda priznavaji pravo na styk s ditetem po omezenou dobu.
(2) Soud muze naridit vykon rozhodnuti podle odstavce 1 pism. b) i bez predchozi vyzvy podle § 272 odst. 2, je-li nepochybne, ze vyzva nemuze vest povinneho k dobrovolnemu plneni soudniho rozhodnuti nebo soudem schvalene dohody o vychove nezletilych deti a o uprave styku s nimi anebo rozhodnuti o navraceni ditete, nebo jestlize by tim bylo splneni soudniho rozhodnuti nebo soudem schvalene dohody o vychove nezletilych deti nebo rozhodnuti o navraceni ditete zmareno.
(3) Narizeni vykonu rozhodnuti podle odstavce 1 pism. b) je zavazne pro kazdeho. Soud jej provede v soucinnosti s prislusnymi statnimi organy.
(4) Vyzaduje-li to provedeni vykonu rozhodnuti odnetim ditete, je ten, kdo provadi vykon, opravnen ucinit prohlidku bytu a jinych mistnosti povinneho nebo jine osoby, jestlize je mozne predpokladat, ze se v nich dite nachazi; za tim ucelem je opravnen zjednat si pristup do bytu a jine mistnosti povinneho nebo jine osoby.
(5) Prislusny k vykonu soudniho rozhodnuti nebo soudem schvalene dohody o vychove nezletilych deti a o uprave styku s nimi anebo rozhodnuti o navraceni ditete je soud uvedeny v§ 88 pism. c).
§ 273a
(1) Naridil-li soud predbeznym opatrenim, aby nezletile dite bylo predano do pece urcene osoby (§ 76a), postara se soud o to, aby toto rozhodnuti bylo take bezodkladne vykonano.
(2) Vykon rozhodnuti se provede tak, ze soud v soucinnosti s prislusnymi statnimi organy nezletile dite preda do pece urcene osoby; jestlize je dite u jine osoby, bude ji odnato. Ustanoveni § 272 odst. 2 a 3 a § 273 odst. 1 az 3 a 5 se nepouziji.
(3) Prislusnym k vykonu tohoto rozhodnuti je soud, ktery naridil predbezne opatreni. Ustanoveni § 76a odst. 3 plati obdobne.
Pouziti ustanoveni o vykonu rozhodnuti
§274
Ustanoveni § 251 az 271 se pouzije s vyjimkou § 2 61a odst. 2 a 3 i na vykon
a) vykonatelnych rozhodnuti soudu a jinych organu cinnych v trestnim rizeni, pokud priznavaji pravo nebo postihuji majetek;
b) vykonatelnych rozhodnuti soudu ve spravnim soudnictvi;
c) vykonatelnych rozhodnuti rozhodcich komisi a smiru jimi schvalenych;
d) vykonatelnych rozhodnuti statnich notarstvi a dohod jimi schvalenych;
e) notarskych a exekutorskych zapisu se svolenim k vykonatelnosti sepsanych podle zvlastnich zakonu; 80)
f) vykonatelnych rozhodnuti organu verejne spravy vcetne platebnich vymeru, vykazu nedoplatku ve vecech dani a poplatku a jinych rozhodnuti, jakoz i vykonatelnych smiru;
g) vykonatelnych rozhodnuti a vykazu nedoplatku ve vecech nemocenskeho pojisteni a socialniho zabezpeceni;
h) rozhodnuti organu Evropskych spolecenstvi; 78a)
i) jinych vykonatelnych rozhodnuti, schvalenych smiru a listin, jejichz soudni vykon pripousti zakon.
§ 275
(1) Potvrzenim o vykonatelnosti opatri rozhodnuti, popripade vykazy nedoplatku ten organ, ktery je vydal, u smiru a dohod pak ten organ, ktery je schvalil.
(2) Soud je vsak vzdy opravnen pred narizenim vykonu rozhodnuti prezkoumavat spravnost potvrzeni o vykonatelnosti vsech titulu pro vykon rozhodnuti.
(3) Pred zastavenim vykonu rozhodnuti soud v pripadech uvedenych v § 274 zpravidla si vyzada vyjadreni organu, ktery vydal rozhodnuti, popripade vykaz nedoplatku, anebo ktery schvalil smir nebo dohodu, o jejichz vykon jde.
Hlava druha Srazky ze mzdy Rozsah srazek
§276
Srazky ze mzdy lze provadet jen do vyse vykonem rozhodnuti vymahane pohledavky s prislusenstvim.
§ 277
(1) Srazky se provadeji z ciste mzdy, ktera se vypocte tak, ze se od mzdy odecte zaloha na dan z prijmu fyzickych osob srazena z prijmu ze zavisle cinnosti a funkcnich pozitku, pojistne na socialni zabezpeceni, prispevek na statni politiku zamestnanosti a pojistne na verejne zdravotni pojisteni (dale jen “srazene castky”). Srazene castky se vypoctou podle podminek a sazeb platnych pro povinneho v mesici, za ktery se cista mzda zjistuje.
(2) Do ciste mzdy se zapocitavaji i ciste odmeny za vedlejsi cinnost, kterou zamestnanec vykonava u toho, u koho je v pracovnim pomeru. Nezapocitavaji se vsak do ni castky poskytovane na nahradu nakladu spojenych s pracovnim vykonem, a to zejmena pri pracovnich cestach.
§278
Povinnemu nesmi byt srazena z mesicni mzdy zakladni castka; zpusoby jejiho vypoctu stanovi narizenim vlada Ceske republiky.
§279
(1) Z ciste mzdy, ktera zbyva po odecteni zakladni castky a ktera se zaokrouhli smerem dolu na castku delitelnou tremi a vyjadrenou v celych korunach, lze srazit k vydobyti pohledavky opravneneho jen jednu tretinu. Pro prednostni pohledavky uvedene v odstavci 2 se srazeji dve tretiny. Prednostni pohledavky se uspokojuji nejprve z druhe tretiny a teprve, nestaci-li tato tretina k jejich uhrade, uspokojuji se spolu s ostatnimi pohledavkami z prvni tretiny.
(2) Prednostnimi pohledavkami jsou
a) pohledavky vyzivneho,
b) pohledavky nahrady skody zpusobene poskozenemu ublizenim na zdravi,
c) pohledavky nahrady skody zpusobene umyslnymi trestnymi ciny,
d) pohledavky dani a poplatku,
e) pohledavky nahrady preplatku na davkach nemocenskeho pojisteni, duchodoveho pojisteni a duchodoveho zabezpeceni,
f) pohledavky pojistneho na socialni zabezpeceni a prispevku na statni politiku zamestnanosti a pohledavky pojistneho na verejne zdravotni pojisteni,
g) pohledavky nahrady za prispevek na vyzivu ditete a prispevek na uhradu potreb ditete svereneho do pestounske pece.
(3) Vlada Ceske republiky stanovi narizenim castku, nad kterou se srazi zbytek ciste mzdy vypoctene podle odstavce 1 vety prvni bez omezeni.
§ 280
(1) Jsou-li srazky ze mzdy provadeny k vydobyti nekolika pohledavek, uspokoji se jednotlive pohledavky z prvni tretiny zbytku ciste mzdy podle sveho poradi bez ohledu na to, zda jde o prednostni pohledavky nebo o pohledavky ostatni.
(2) Dochazi-li podle § 27 9 odst. 1 ke srazkam z druhe tretiny zbytku ciste mzdy, uspokoji se z ni bez zretele na poradi nejprve pohledavky vyzivneho a teprve pak podle poradi (odstavec 3) ostatni prednostni pohledavky. Nepostaci-li castka srazena z druhe tretiny k uspokojeni vsech pohledavek vyzivneho, uspokoji se nejprve bezne vyzivne vsech opravnenych a pak teprve nedoplatky za drivejsi dobu, a to podle pomeru bezneho vyzivneho. Nebylo-li by vsak castkou srazenou z druhe tretiny kryto ani bezne vyzivne vsech opravnenych, rozdeli se mezi ne castka srazena z druhe tretiny pomerne podle vyse bezneho vyzivneho bez ohledu na vysi nedoplatku.
(3) Poradi pohledavek se ridi dnem, kdy bylo platci mzdy doruceno narizeni vykonu rozhodnuti. Bylo-li mu doruceno tehoz dne narizeni vykonu rozhodnuti pro nekolik pohledavek, maji tyto pohledavky stejne poradi;
nestaci-li castka na ne pripadajici kjejich plnemu uspokojeni, uspokoji se pomerne.
§ 281
Provadet srazky ze mzdy ve vetsim rozsahu, nez dovoluji ustanoveni tohoto zakona, je nepripustne, a to i kdyz s tim povinny souhlasi.
Narizeni aprovadeni srazek
§ 282
(1) V narizeni vykonu rozhodnuti prikaze soud platci mzdy, aby po tom, kdy mu bude narizeni vykonu doruceno, provadel ze mzdy povinneho stanovene srazky a nevyplacel srazene castky povinnemu.
(2) Soud doruci narizeni vykonu rozhodnuti opravnenemu, povinnemu a platci mzdy. Povinnemu a platci mzdy je doruci do vlastnich rukou.
(3) Povinny ztraci dnem, kdy je platci mzdy doruceno narizeni vykonu rozhodnuti nebo usneseni obsahujici vyrozumeni o narizeni vykonu rozhodnuti (§ 294 odst. 3), pravo na vyplaceni te casti mzdy, ktera odpovida stanovene vysi srazek.
§ 283
Jakmile nabude narizeni vykonu rozhodnuti pravni moci, vyrozumi soud o tom platce mzdy, ktery je pak povinen vyplacet opravnenemu castky srazene ze mzdy povinneho.
§ 284
(1) Platce mzdy prestane provadet srazky, jakmile je pohledavka opravneneho uspokojena (§ 276).
(2) Jestlize je vykonavano rozhodnuti, ve kterem bylo opravnenemu priznano pravo na opetujici se davky, vztahuje se narizeni vykonu rozhodnuti i na davky, ktere se stanou splatnymi teprve v budoucnu. Totez plati, bylo-li v rozhodnuti povinnemu ulozeno zaplatit penezitou castku ve splatkach.
(3) Dojde-li behem vykonu rozhodnuti k takove zmene rozsudku podle § 163, ktera zalezi ve zvyseni vyzivneho, vztahuje se narizeni vykonu rozhodnuti i na vsechny castky zvyseneho vyzivneho; zvysene vyzivne ma stejne poradi jako zbytek pohledavky.
§ 285
(1) Vyplaci-li platce mzdy mesicni mzdu nadvakrat (jako zalohu a vyuctovani), muze primer ene srazky provest povinnemu jiz ze zalohy. Vyplatu srazek opravnenemu provede vsak vzdy az po uplynuti prislusneho mesice.
(2) Je-li narizeni vykonu rozhodnuti doruceno platci mzdy az po tom, kdy jiz byla cast mesicni mzdy povinnemu vyplacena, neprihlizi se k provedene vyplate a srazky se provedou tak, jakoby povinny mel za cely mesic pravo jen na mzdu, ktera mu jeste vyplacena nebyla.
(3) Vyplaci-li se zaloha za obdobi dels! nez jeden mesic, vypocte se, kolik pripada z poskytnute zalohy na jednotlive mesice, a z takto vypoctene mesicni odmeny jsou povinnemu provadeny srazky. Celkova odmena povinneho za uplynuly rok se rozvrhne rovnomerne na jednotlive mesice. Z mesicni odmeny se pak vypoctou s konecnou platnost! srazky a opravnenemu se vyplat! rozd!l mezi castkami, ktere mely byt povinnemu srazeny v jednotlivych mesicich, a castkami, ktere skutecne ze zaloh opravnenemu byly jiz vyplaceny.
§ 286
Dochazi-li k vyplate mzdy za nekolik mesicu najednou, je treba vypocitat srazky za kazdy mesic zvlaste.
§ 287
(1) Dohodne-li se opravneny s povinnym, ze se spokoj! s nizsimi srazkami, nez stanovi § 277 az 280, a oznami-li to oba soudu, vyzve soud platce mzdy, aby srazel ze mzdy povinneho mesicne jen castku, se kterou se opravneny spokoj!, nepresahne-li tato castka v prislusnem vyplatnim obdob! pripustnou vysi srazek podle tohoto zakona. Presahne-li ji, provede platce mzdy v prislusnem vyplatnim obdob! srazky jen v rozsahu dovolenem ustanovenimi § 277 az 280.
(2) Opravneny muze kdykoliv oznamit soudu, ze svuj souhlas s provadenim nizsich srazek podle odstavce 1 odvolava. Soud o tom vyrozumi povinneho a platce mzdy.
(3) Vyzva soudu k provadeni nizs!ch srazek pozbyva ucinnosti dnem, kdy je platci mzdy doruceno dalsi narizeni vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy povinneho nebo vyrozumeni soudu, ze opravneny odvolal svuj souhlas s provadenim nizs!ch srazek. Od tohoto dne provadi platce mzdy srazky podle dr!vejsiho narizeni vykonu rozhodnuti v plnem rozsahu.
§ 288
Pozada-li o to platce mzdy, opravneny nebo povinny, urci soud, jaka castka ma byt v prislusnem vyplatn!m obdobi ze mzdy povinneho srazena, a je-li vice opravne nych, kolik z ni pripadne na kazdeho z nich.
Odklad a zastaveni vykonu rozhodnuti
§289
(1) Povoli-li soud odklad vykonu rozhodnuti podle § 266 odst. 1, neprovadi platce mzdy ze mzdy povinneho srazky ode dne, kdy mu bylo doruceno usneseni o povoleni odkladu, dokud mu nebude dorucen pr!kaz soudu, aby se ve srazkach pokracovalo.
(2) Povoli-li soud odklad vykonu rozhodnuti podle § 266 odst. 2, provadi platce mzdy srazky dale, ale nevyplac! je opravnenemu, dokud nebude odklad vykonu zrusen. Zastavi-li soud vykon rozhodnuti, vyplati platce mzdy srazene castky povinnemu.
§ 290
(1) Soud zastavi na navrh platce mzdy nebo povinneho narizeny vykon rozhodnuti srazkami ze mzdy, kdyz povinny po dobu jednoho roku nepobira mzdu bud vubec nebo alespon v takove vysi, aby z ni mohly byt srazky provadeny.
(2) Na navrh povinneho muze soud zastavit narizeny vykon rozhodnuti srazkami ze mzdy, jestlize jsou srazky provadeny jiz jen pro bezne vyzivne a lze predpokladat, ze povinny vzhledem ke svemu chovani i pomeru k praci bude vyzivne plnit dale dobrovolne.
Vyplata provedenych srazek
§ 291
(1) Srazenou castku vyplati platce mzdy primo opravnenemu. Ma-li vsak byt z provedenych srazek uspokojeno nekolik pohledavek, muze platce mzdy zaslat srazenou castku soudu, ktery ji rozvrhne mezi opravnene a sam provede vyplatu. Platce mzdy je povinen zaslat srazenou castku soudu, jestlize mu to na zadost nektereho z opravnenych naridi soud.
(2) Srazenou castku je platce mzdy povinen opravnenemu vyplatit, i kdyz sam ma vuci nemu penezitou pohledavku, kterou by si jinak mohl zapocist.
§ 292
Jestlize platce mzdy neprovede ze mzdy povinneho srazky radne a vcas, provede-li je v mensim nez stanovenem rozsahu nebo nevyplati-li srazky opravnenemu bez odkladu po tom, kdy mu bylo doruceno vyrozumeni, ze narizeni vykonu rozhodnuti nabylo pravni moci nebo kdy dospely dalsi mesicni castky mzdy, muze opravneny uplatnit proti platci mzdy u soudu pravo na vyplaceni castek, ktere mely byt ze mzdy povinneho srazeny.
Zmena platce mzdy
§ 293
(1) Zmeni-li se po narizeni vykonu rozhodnuti platce mzdy, vztahuje se narizeni vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy i na mzdu povinneho u noveho platce mzdy.
(2) Povinnost provadet srazky vznika novemu platci mzdy jiz dnem, kdy se od povinneho nebo od dosavadniho platce mzdy dozvi, ze byl soudem narizen vykon rozhodnuti srazkami ze mzdy povinneho a pro jake pohledavky; nedozvi-li se o techto okolnostech novy platce mzdy jiz drive, vznika mu tato povinnost dnem, kdy mu je doruceno usneseni podle § 294 odst. 3. Poradi, ktere ziskala pohledavka opravneneho podle § 280 odst. 3, zustava ji zachovano i u noveho platce mzdy.
(3) Za zmenu platce mzdy podle odstavce 1 se nepovazuje, jestlize povinny po narizeni vykonu rozhodnuti ziska narok na penezitou davku nemocenskeho pojisteni nahrazujici mzdu a jestlize davku mu vyplati platce mzdy.
§ 294
Ten, kdo prijima zamestnance do prace, je povinen vyzadat si od neho potvrzeni vystavene tim, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byl narizen vykon rozhodnuti srazkami z jeho mzdy, kterym soudem a v ci prospech. Takove potvrzeni je povinen kazdy zamestnavatel vydat zamestnanci, ktery u neho prestal pracovat.
Zjisti-li ten, u koho povinny nastoupil nove do prace, ze byl narizen vykon rozhodnuti srazkami z jeho mzdy, oznami to bez odkladu soudu, ktery vykon naridil.
Soud tomu, u koho povinny nastoupil nove do prace, doruci do vlastnich rukou usneseni, ve kterem ho vyrozumi o narizeni vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy, seznami ho s dosavadnim prubehem vykonu rozhodnuti, zejmena s vysi dosud provedenych srazek, uvede, jak vysoka je pohledavka, pro kterou maji byt srazky dale provadeny, a jake je jeji poradi; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usneseni podle tohoto odstavce doruceno, ve srazkach ze mzdy povinneho pokracoval, a upozorni ho na vsechny jeho povinnosti pri vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy.
§ 295
(1) Prestal-li povinny pracovat u dosavadniho platce mzdy, musi to oznamit do jednoho tydne soudu, ktery naridil vykon rozhodnuti srazkami ze mzdy. Do jednoho tydne musi povinny soudu rovnez oznamit, ze nastoupil praci u jineho platce mzdy.
(2) Platce mzdy musi oznamit soudu do jednoho tydne, ze u neho prestal povinny pracovat. Zaroven zasle soudu vyuctovani srazek, ktere ze mzdy povinneho provedl a vyplatil opravnenym, a oznami soudu, pro ktere pohledavky byl narizen vykon rozhodnuti srazkami ze mzdy a jake poradi maji tyto pohledavky.
§ 296
(1) Nesplni-li ne ktery platce mzdy povinnost uvedenou v § 2 94 odst. 1 a 2 nebo v § 2 95 odst. 2, muze se opravneny domahat, aby mu platce mzdy vyplatil castky, na ktere by mel pravo, kdyby byl platce mzdy uvedene povinnosti splnil.
(2) Za nesplneni povinnosti uvedenych v§ 294 a 295 muze soud ulozit povinnemu i platci mzdy poradkovou pokutu (§ 53).
Nekolik platcu mzdy
§ 297
(1) Pobira-li povinny mzdu od nekolika platcu mzdy, vztahuje se narizeni vykonu rozhodnuti na vsechny jeho mzdy.
(2) Srazky ze mzdy je kazdy platce mzdy povinen provadet ode dne, kdy mu bylo doruceno narizeni vykonu rozhodnuti.
(3) Nastupuje-li povinny do prace, aniz by pritom opoustel dosavadniho platce mzdy, pouzije se obdobne
ustanoveni § 293, 294 a 296.
§ 298
(1) Narizuje-li soud provadeni srazek ze mzdy nekolika platcum mzdy, urci jim jednotlive, jakou cast zakladni castky (§ 278) nemaji srazet. Kdyby prijem povinneho nedosahoval u nektereho platce mzdy ani uvedene casti zakladni castky, je platce mzdy povinen oznamit to soudu. Soud pak znovu urci, jakou cast zakladni castky ma kazdy platce mzdy srazet. Soud muze tez urcit, zejmena jsou-li provadeny srazky jiz jen pro bezne vyzivne, aby je provadel pouze nektery z platcu mzdy a aby ostatni v provadeni srazek zatim nepokracovali.
(2) Provadi-li srazky nekolik platcu mzdy zaroven, zaslou srazky vzdy soudu. Soud proveri, zda celkove srazena castka neprevysuje pohledavku opravneneho. Neprevysuje-li ji, vyplati celou srazenou castku opravnenemu. Prevysuje-li ji, vyplati soud ze srazene castky opravnenemu jen tolik, kolik odpovida jeho pohledavce, a zbytek vrati povinnemu.
Srazky z jinych prijmu
§ 299
(1) Ustanoveni o vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy se pouziji i na vykon rozhodnuti srazkami z platu, z pracovni odmeny clenu druzstev a z prijmu, ktere povinnemu nahrazuji odmenu za praci, zejmena z duchodu, nemocenskeho, penezite pomoci vmaterstvi, stipendia, nahrady uchazejiciho vydelku, nahrady poskytovane za vykon spolecenskych funkci a z podpory v nezamestnanosti a podpory pri rekvalifikaci.
(2) Jde-li o vykon rozhodnuti srazkami z duchodu fyzicke osoby, ktera z tohoto duchodu plati naklady za pobyt v ustavu socialni pece, nepodleha vykonu rozhodnuti castka potrebna na uhradu pobytu a castka rovnajici se vysi kapesneho v takovem ustavu.
(3) Ustanoveni o vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy se pouziji i na vykon rozhodnuti srazkami z odmeny plynouci zdohodyopracovni cinnosti.
(4) Ustanoveni o vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy se pouziji i na vykon rozhodnuti srazkami z davek statni socialni podpory, ktere nejsou vyplaceny jednorazove. Vykon rozhodnuti ohledne davek statni socialni podpory, ktere nejsou vyplaceny jednorazove, nelze provest prikazanim pohledavky.
(5) Za jiny prijem ve smyslu odstavce 1 nelze povazovat odmeny za provedeni prace podle § 236 zakoniku prace bez ohledu na to, co bylo ujednano o splatnosti odmeny.
§ 300
Vyplaceji-li se zalohy clenum druzstev za obdobi dels! nez jeden mesic, vypocte se, kolik pripada z poskytnute zalohy na jednotlive mesice, a z takto vypoctene mesicni odmeny jsou povinnemu provadeny srazky.
§ 301
(1) Pokud se v ustanovenich o vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy hovori o platci mzdy, vztahuji se prislusna ustanoveni tez na pravnickou a fyzickou osobu, vuci kterym ma povinny narok na nektere z prijmu uvedenych v §
299.
(2) Do cisteho prijmu se nezapocitava zvyseni duchodu pro bezmocnost.
§ 302
(1) Ma-li povinny vedle prava na mzdu i pravo na jiny prijem, uvedeny v § 299, postupuje se tak, jakoby slo o nekolik mezd.
(2) Jestlize povinny po narizeni vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy ziska misto mzdy nebo vedle ni pravo na ne ktery z prijmu uvedenych v § 2 9 9, vztahuje se na rizeni vykonu rozhodnuti i na tento prijem.
Hlava treti
Prikazani pohledavky
Prikazani pohledavky z uctu u penezniho ustavu
§ 303
(1) Vykon rozhodnuti prikazanim pohledavky z uctu u penezniho ustavu lze naridit ohledne pohledavky povinneho z bezneho, vkladoveho nebo jineho uctu vedeneho v jakekoliv mene u penezniho ustavu pusobiciho v tuzemsku, nestanovi-li zakonjinak.
(2) Ustanoveni o prikazani pohledavky z uctu nelze pouzit, jestlize jde o vklady na vkladnich knizkach a vkladnich listech nebo o jine formy vkladu.
§ 304
(1) Vnarizeni vykonu rozhodnuti prikazanim pohledavky z uctu soud prikaze peneznimu ustavu, aby od okamziku, kdy mu bude usneseni doruceno, z uctu povinneho az do vyse vymahane pohledavky a jejiho prislusenstvi nevyplacel penezni prostredky, neprovadel na ne zapocteni a ani jinak s nimi nenakladal. Naridi-li soud vykon rozhodnuti na vice uctu povinneho, uvede v usneseni take poradi, v jakem z nich bude vymahana pohledavka odepsana.
(2) Soud doruci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti opravnenemu, povinnemu a peneznimu ustavu. Peneznimu ustavu je doruci do vlastnich rukou. Povinnemu nesmi byt usneseni doruceno drive nez peneznimu ustavu.
(3) Povinny ztraci okamzikem, kdy je peneznimu ustavu doruceno usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti, pravo vybrat penezni prostredky z uctu, pouzit tyto prostredky k platbam nebo s nimi jinak nakladat, a to do vyse vymahane pohledavky a jejiho prislusenstvi.
§ 304a
Zakazy uvedene v § 304 odst. 1 a 3 neplati, jde-li o penezni prostredky, ktere jsou povinnym urceny pro vyplatu mezd (platu), nahrad mezd (platu) a dalsich plneni, ktera nahrazuji odmenu za praci, jeho zamestnancum, splatnych ve vyplatnim terminu nejblize nasledujicim po dni, kdy bylo peneznimu ustavu doruceno usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti; mzdy (platy), nahrady mezd (platu) a plneni, ktera nahrazuji odmenu za praci, splatne v dalsich vyplatnich terminech jiz z pohledavky z uctu nelze do zaniku vykonu rozhodnuti hradit.
Penezni prostredky uvedene v odstavci 1 penezni ustav vyplati povinnemu, jestlize mu predlozi sve pisemne prohlaseni, v nemz uvede ucel platby, celkovou castku a jmena zamestnancu s uvedenim vyse mzdy (platu), nahrady mzdy (platu) nebo jinych plneni, ktera nahrazuji odmenu za praci, jez jim maji byt vyplaceny; podpis povinneho na prohlaseni musi byt uredne overen.
Vyplatu peneznich prostredku povinnemu penezni ustav oznami soudu. Povinny je povinen soudu vyplaceni mezd (platu), nahrad mezd (platu) nebo jinych plneni, ktera nahrazuji odmenu za praci, svym zamestnancum vyuctovat, jestlize mu to soud ulozi.
§ 305
O tom, ze usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti nabylo pravni moci, soud vyrozumi opravneneho a penezni _ustav; _peneznimu_ustavu_vyrozumeni_doruci_do_vlastnich_rukou.
ASPI LC156 Strana 67 15.05.2006 16:39:31
§ 306
(1) Narizeni vykonu rozhodnuti se vztahuje az do vyse vymahane pohledavky a jejiho prislusenstvi na pohledavku povinneho z uctu ve vysi, v jake byly na uctu penezni prostredky v okamziku, v nemz bylo peneznimu ustavu doruceno usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti, jakoz i na pohledavku z uctu, ktera vznikla tim, ze na ucet dosly penezni prostredky dodatecne, nejpozdeji vsak do sesti mesicu ode dne, kdy bylo peneznimu ustavu doruceno vyrozumeni podle § 305; povinnost penezniho ustavu provest opravne zuctovani podle zvlastniho zakona 81) a ustanoveni § 304a timnejsou dotceny.
(2) Provedenim (§ 307, 308, § 309a odst. 1 a 3) vykon rozhodnuti zanika.
§ 307
(1) Vykon rozhodnuti se provede odepsanim vymahane pohledavky a jejiho prislusenstvi z uctu a jejim vyplacenim opravnenemu. Byl-li vykon rozhodnuti narizen na vice uctu povinneho, provede penezni ustav vykon rozhodnuti z jednotlivych uctu podle poradi uvedeneho v usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti.
(2) Penezni ustav provede vykon rozhodnuti ve dni, ktery nasleduje po doruceni vyrozumeni podle § 305; neni-li vsak pohledavka povinneho z uctu jeste splatna, provede penezni ustav vykon rozhodnuti ve dni, ktery nasleduje po jeji splatnosti. Vykon rozhodnuti se provede i tehdy, postacuje-li pohledavka povinneho z uctu jen k castecnemu uspokojeni opravneneho.
(3) Nebyla-li podle odstavce 2 vymahana pohledavka a jeji prislusenstvi zcela uhrazena, provede penezni ustav vykon rozhodnuti take ve dni nasledujicim po dni, v nemz na ucet dojdou penezni prostredky v takove vysi, ktera je potrebna k plnemu uspokojeni opravneneho. Nedojde-li k tomu do sesti mesicu ode dne doruceni vyrozumeni podle § 305, provede penezni ustav vykon rozhodnuti ohledne dodatecne doslych peneznich prostredku rovnez ve dni, ktery nasleduje po uplynuti uvedene doby, popripade opravnenemu sdeli, ze na uctu povinneho nebyly penezni prostredky. Pohledavku z uctu penezni ustav odepise a opravnenemu ji vyplati i tehdy, nepostacuje-li k jeho plnemu uspokojeni.
(4) Odepsanou pohledavku z uctu povinneho je penezni ustav povinen opravnenemu vyplatit, i kdyz ma vuci nemu penezitou pohledavku, kterou by jinak mohl zapocist.
(5) Provedenim vykonu rozhodnuti se penezni ustav zprosti v rozsahu plneni vyplaceneho opravnenemu sve povinnosti vuci povinnemu.
§ 308
(1) Povoli-li soud odklad vykonu rozhodnuti (§ 266) a bylo-li peneznimu ustavu doruceno usneseni o povoleni odkladu pred provedenim vykonu, neprovede penezni ustav vykon rozhodnuti, dokud mu nebude soudem doruceno vyrozumeni, ze odklad byl zrusen.
(2) Zastavi-li soud vykon rozhodnuti, zanikaji dnem pravni moci usneseni o zastaveni vykonu povinnosti penezniho ustavu podle § 304 odst. 1 a ucinky vykonu rozhodnuti uvedene v § 304 odst. 3, §306 a 307; byl-li vykon rozhodnuti zastaven castecne, plati to obdobne o dotcene casti pohledavky z uctu. O tom, ze usneseni o zastaveni (castecnem zastaveni) vykonu rozhodnuti nabylo pravni moci, soud penezni ustav vyrozumi.
§ 309
(1) Byl-li vykon rozhodnuti prikazanim pohledavky z tehoz uctu narizen k vydobyti vice pohledavek, uspokojuji se jednotlive pohledavky podle sveho poradi.
(2) Poradi pohledavek, pro nez byl narizen vykon rozhodnuti, se ridi dnem, kdy bylo peneznimu ustavu doruceno usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti; byla-li mu tehoz dne dorucena usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti pro nekolik pohledavek, maji tyto pohledavky stejne poradi. Nestaci-li pohledavka z uctu povinneho k uspokojeni vsech vymahanych pohledavek se stejnym poradim, uhradi se pomerne; ustanoveni § 316 odst. 2 a 3 tu plati obdobne.
§ 309a
(1) Byla-li pohledavka z uctu povinneho zastavena podle zvlastniho pravniho predpisu 82) nebo postoupena k zajisteni pohledavky veritele povinneho 83) anebo prevedena k zajisteni zavazku povinneho ve prospech jeho veritele 84) a maji-li tato prava drivejsi poradi nez pohledavka, pro niz byl narizen vykon rozhodnuti, lze vykon rozhodnuti prikazanim temito pravy dotcene pohledavky z uctu, popripade jeji casti, provest jen tehdy, jestlize prava zanikla, aniz by byly penezni prostredky z uctu na jejich zaklade zcela vybrany. V takovem pripade penezni ustav vykon rozhodnuti provede podle § 307 odst. 2 a 3, popripade v den, ktery nasleduje po te, co se o tomto zaniku dozvedel.
(2) Maji-li prava uvedena v odstavci 1 pozdejsi poradi nez pohledavka, pro niz byl narizen vykon rozhodnuti, pri provedeni vykonu rozhodnuti se k nim neprihlizi.
(3) Maji-li prava uvedena v odstavci 1 stejne poradi jako pohledavka, pro niz byl narizen vykon rozhodnuti, a nestaci-li temito pravy nedotcena cast pohledavky z uctu, na niz se vztahuje narizeni vykonu rozhodnuti (§ 306 odst. 1), k plnemu uspokojeni vymahane pohledavky, uhradi se vymahana pohledavka, popripade jeji neuhrazena cast, pomerne; ustanoveni § 316 odst. 2 a 3 tu plati obdobne. Vykon rozhodnuti penezni ustav provede obdobne podle § 307 odst. 3.
(4) Pro poradi prav uvedenych v odstavci 1 je rozhodujici den jejich vzniku.
§ 310
Predpisy vylucujici nebo omezujici pouziti pohledavek z uctu u penezniho ustavu k jinemu nez stanovenemu ucelu nejsou dotceny ustanovenimi o prikazani pohledavky z uctu u penezniho ustavu.
§ 311
Nepostupuje-li penezni ustav tak, jak mu to ukladaji ustanoveni § 304 odst. 1 a § 307 az 309a, muze se opravneny domahat, a to i tehdy, kdyz uz na uctu povinneho neni dostatek prostredku, aby mu penezni ustav zaplatil castku, na kterou by mel pravo, kdyby penezni ustav postupoval spravne .
Prikazani jinychpenezitychpohledavek
§ 312
(1) Vykon rozhodnuti prikazanim jine penezite pohledavky povinneho nez pohledavky z uctu u penezniho ustavu nebo naroku uvedeneho v § 299 lze naridit i v pripade, ze pohledavka povinneho se stane splatnou teprve v budoucnu, jakoz i v pripade, ze povinnemu budou dilci pohledavky z tehoz pravniho duvodu v budoucnu postupne vznikat.
(2) Vykon rozhodnuti postihuje pohledavku povinneho do vyse pohledavky opravneneho a jejiho prislusenstvi, pro nez byl narizen.
§ 313
(1) V narizeni vykonu rozhodnuti zakaze soud povinnemu, aby se svou pohledavkou jakkoli nakladal. Dluznikovi povinneho soud zakaze, aby od okamziku, kdy mu bylo doruceno narizeni vykonu rozhodnuti, povinnemu jeho pohledavku vyplatil, provedl na ni zapocteni nebo s ni jinak nakladal.
(2) Soud doruci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti opravnenemu, povinnemu a dluznikovi povinneho. Dluznikovi povinneho je doruci do vlastnich rukou. Povinnemu nesmi byt doruceno drive nez dluzniku povinneho.
(3) Povinny ztraci pravo na pohledavku okamzikem, kdybylo dluznikovi povinneho doruceno usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti.
§ 314
Jakmile nabude usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti pravni moci, vyrozumi o tom soud opravneneho a dluznika povinneho; dluzniku povinneho soud doruci vyrozumeni do vlastnich rukou.
§ 314a
(1) Vykon rozhodnuti se provede tak, ze dluznik povinneho po pravni moci usneseni o narizeni vykonu vyplati opravnenemu pohledavku v rozsahu, v jakem byla narizenim vykonu postizena.
(2) Dluznik povinneho vyplati pohledavku, jestlize je jiz splatna, opravnenemu v den, ktery nasleduje po doruceni vyrozumeni podle § 314; neni-li pohledavka povinneho v tento den dosud splatna, vyplati ji opravnenemu, jakmile se stane splatnou.
(3) Vyplatou opravnenemu se zprosti dluznik povinneho v rozsahu poskytnuteho plneni sve povinnosti vuci povinnemu.
§ 314b
(1) Byla-li pohledavka povinneho postoupena k zajisteni pohledavky veritele povinneho 83) a ma-li toto pravo drivejsi poradi nez pohledavka, pro niz byl narizen vykon rozhodnuti, lze vykon rozhodnuti takto dotcene pohledavky, popripade jeji casti, provest jen tehdy, jestlize pravo zaniklo, aniz by pohledavka byla zcela vyplacena veriteli povinneho. V takovem pripade dluznik povinneho pohledavku (jeji cast) vyplati opravnenemu az pote, co se o zaniku prava dozvedel; ustanoveni § 314a odst. 2 timneni dotceno.
(2) Ma-li pravo uvedene v odstavci 1 pozdejsi poradi nez pohledavka, pro niz byl narizen vykon rozhodnuti, pri provedeni vykonu rozhodnuti se k nemu neprihlizi.
(3) Ma-li pravo uvedene v odstavci 1 stejne poradi jako pohledavka, pro niz byl narizen vykon rozhodnuti, a nestaci-li timto pravem nedotcena cast pohledavky, kterou postihuje narizeni vykonu rozhodnuti (§ 312 odst. 2), k plnemu uspokojeni vymahane pohledavky, uhradi se vymahana pohledavka, popripade jeji neuhrazena cast, pomerne.
(4) Pro poradi prava uvedeneho v odstavci 1 je rozhodujici den jeho vzniku.
§ 315
(1) Nevyplati-li dluznik povinneho opravnenemu pohledavku podle § 314a odst. 2, popripade podle § 314b odst.
1 a 3, muze se opravneny domahat vlastnim jmenem na dluznikovi povinneho vyplaceni pohledavky v rizeni podle casti treti, popripade v rizeni podle zvlastniho zakona. Nesmi vsak s dluznikem povinneho stran teto pohledavky uzavrit na ukor povinneho smir, ani prominout jeji zaplaceni. Dluznik povinneho si v takovem pripade take nemuze zapocist svou vlastni pohledavku, kterou ma vuci opravnenemu.
(2) Neuplatni-li opravneny vcas u soudu, popripade u jineho organu pohledavku povinneho vuci dluznikovi povinneho nebo neoznami-li povinnemu, ze ji uplatnuje, odpovida povinnemu za skodu, ktera by mu tim popripade vznikla.
§ 316
Byl-li vykon rozhodnuti narizen pro nekolik pohledavek, uspokoji se jednotlive pohledavky v tom poradi, v jakem bylo narizeni vykonu rozhodnuti doruceno dluznikovi povinneho. Bylo-li mu tehoz dne doruceno narizeni vykonu rozhodnuti pro nekolik pohledavek, ktere by nemohly byt z pohledavky povinneho uplne uspokojeny, uspokoji dluznik povinneho tyto pohledavky pomerne .
Ma-li byt uspokojeno nekolik pohledavek, muze dluznik povinneho odevzdat srazenou castku soudu. Dluznik povinneho je povinen odevzdat srazenou castku soudu, jestlize mu to na zadost nektereho z opravnenych naridi soud. Soud odevzdanou castku rozvrhne mezi opravnene a vyplati jim castky na ne pripadajici.
Odevzdanim srazene castky soudu zprostuje se dluznik povinneho sve povinnosti vuci povinnemu az do vyse
teto castky.
Pohledavky nepodlehajici vykonu rozhodnuti
§ 317
(1) Vykonu rozhodnuti nepodlehaji pohledavky nahrady, kterou podle pojistne smlouvy vyplaci pojistovna, ma-li byt nahrady pouzito k novemu vybudovani nebo k oprave budovy.
(2) Vykonu rozhodnuti nepodlehaji penezite davky socialni pece, davky pomoci v hmotne nouzi, z davek statni socialni podpory prispevek na bydleni a davky statni socialni podpory vyplacene podle zvlastniho zakona 85) jednorazove.
(3) Vykonu rozhodnuti nepodlehaji penezite pohledavky, ktere jsou predmetem financniho zajisteni 85a) podle zvlastniho pravniho predpisu 85b) nebo podle zahranicni pravni upravy.
§ 318
Pohledavky fyzickych osob, ktere jsou podnikateli, vznikle pri jejich podnikatelske cinnosti, podlehaji
vykonu rozhodnuti jen dvema petinami; je-li vsak navrhovan vykon rozhodnuti pro nekterou z prednostnich pohledavek uvedenych v § 279 odst. 2, podlehaji vykonu rozhodnuti tremi petinami. Pro poradi uhrady prednostnich pohledavek se uzije primerene ustanoveni § 280 odst. 2 a 3.
§319
(1) Pohledavky autorske odmeny podlehaji vykonu rozhodnuti, je-li povinnym autor, jen dvema petinami; je-li vsak navrhovan vykon rozhodnuti pro nekterou z prednostnich pohledavek uvedenych v § 279 odst. 2, podlehaji vykonu rozhodnuti tremi petinami. Pro poradi uhrady prednostnich pohledavek se uzije primerene ustanoveni § 280 odst. 2 a 3.
(2) Pokud je autorovi vyplacena odmena prostrednictvim ochranne organizace, doruci soud narizeni vykonu rozhodnuti tez ochranne organizaci, ktera pak ma prava a povinnosti dluznika povinneho. Narizeni vykonu rozhodnuti se vztahuje jak na castky, ktere jiz byly ve prospech autora u ochranne organizace slozeny, tak na castky, ktere u ni v beznem kalendarnim roce budou slozeny.
(3) Ustanoveni odstavcu 1 a 2 se pouzije obdobne na pohledavky z prav vykonnych umelcu a z prav puvodcu predmetu prumysloveho vlastnictvi.
Postizeni jinych majetkovych prav
§ 320
(1) Vykon rozhodnuti lze naridit postizenim jineho prava nez mzdy, penezite pohledavky nebo naroku uvedeneho v§ 299, jde-li o pravo, ktere ma majetkovou hodnotu a ktere neni spojeno s osobou povinneho a je prevoditelne na jineho.
(2) Na tento vykon rozhodnuti se pouziji primerene ustanoveni § 312 odst. 2, § 313 az 316, neni-li stanoveno jinak.
(3) Spociva-li pravo povinneho ve vydani nebo dodani movitych veci, odevzdaji se tyto veci vzdy soudu; vydani a dodani veci vymuze zpusobem uvedenym v § 315 odst. 1 vykonavatel. Soud pak postupuje obdobne podle ustanoveni
§ 326b a § 328 az 334a.
§ 320a
(1) Zanika-li narizenim vykonu rozhodnuti podle § 32 0 odst. 1 ucast povinneho v obchodni spolecnosti nebo v druzstvu nebo zrusuje-li se tim obchodni spolecnost, 86) postihuje vykon rozhodnuti pohledavku povinneho z prava na vyporadaci podil, popripade z prava na podil na likvidacnim zustatku.
(2) Na vykon rozhodnuti pro pohledavku z prava na vyporadaci podil, popripade z prava na podil na likvidacnim zustatku se obdobne pouziji ustanoveni § 312 odst. 2, §313 az 316.
Hlava ctvrta Prodej movitych veci a nemovitosti Veci nepodlehajici vykonu rozhodnuti
§ 321
Vykonem rozhodnuti nemohou byt postizeny veci, jejichz prodej je podle zvlastnich predpisu zakazan, nebo ktere podle zvlastnich predpisu vykonu rozhodnuti nepodlehaji.
§ 322
(1) Z veci, ktere jsou ve vlastnictvi povinneho, se nemuze tykat vykon rozhodnuti tech, ktere povinny nezbytne potrebuje k uspokojovani hmotnych potreb svych a sve rodiny nebo k plneni svych pracovnich ukolu, jakoz i jinych veci, jejichz prodej by byl v rozporu s moralnimi pravidly.
(2) Taktojsouz vykonu rozhodnuti vylouceny zejmena
a) bezne odevni soucasti, obvykle vybaveni domacnosti,
b) snubni prsten a jine predmety podobne povahy,
c) zdravotnicke potreby a jine veci, ktere povinny potrebuje vzhledem ke sve nemoci nebo telesne vade,
d) hotove penize do castky 1000 Kc.
(3) Je-li povinny podnikatelem, nemuze se vykon rozhodnuti tykat tech veci z jeho vlastnictvi, ktere nezbytne nutne potrebuje k vykonu sve podnikatelske cinnosti; to neplati, vazne-li na techto vecech zastavni pravo a jde-li o vymozeni pohledavky opravne neho, ktera je timto zastavnim pravem zajistena.
(4) Z vykonu rozhodnuti jsou vylouceny technicke prostredky, na nichz se podle zvlastniho pravniho predpisu 8 6a) vede evidence investicnich nastroj u nebo se uchovavaji dokumenty tykajici se udaj u v teto evidenci, a dale technicke prostredky slouzici k poskytovani udaju o vlastnicich investicnich nastroju podle zvlastniho pravniho predpisu 86b) .
(5) Ustanoveni odstavcu 1 a 4 plati tez na veci, jejichz je povinny spoluvlastnikem.
Prodej movitych veci
§ 323
(1) Vykon rozhodnuti muze byt narizen podle navrhu opravneneho s vyslovnym urcenim veci, ktere maji byt prodany, nebo bez tohoto urceni.
(2) Je-li opravnenemu znamo, ze ma povinny nekterou movitou vec umistenu mimo svuj byt (sidlo, misto podnikani), uvede opravneny podle moznosti jiz v navrhu na vykon rozhodnuti, kde takova vec je.
§ 324
V na rizeni vykonu rozhodnuti zakaze soud povinnemu, aby nakladal s vecmi, ktere vykonavatel sepise.
§ 325
(1) Usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti prodejem movitych veci doruci se povinnemu az pri provadeni vykonu. Neni-li pri provadeni vykonu povinny pritomen, doruci se mu usneseni spolu s vyrozumenim o tom, ze byl proveden soupis a ktere veci byly sepsany.
(2) Vyrozumeni o tom, ze byl proveden soupis a ktere veci byly sepsany, doruci se take opravnenemu a manzelu povinneho.
§ 325a
Vyzaduje-li to ucel vykonu rozhodnuti, je ten, kdo provadi vykon, opravnen ucinit osobni prohlidku povinneho a prohlidku bytu (sidla, mista podnikani) a jinych mistnosti povinneho, jakoz i jeho skrini nebo jinych schranek v nich umistenych, kde ma povinny svuj majetek; za tim ucelem je opravnen zjednat si do bytu nebo do jine mistnosti povinneho pristup, popripade uzavrene skrine nebo jine schranky otevrit.
§ 325b
(1) Povinny umozni tomu, kdo provadi vykon rozhodnuti, pristup na vsechna mista, kde ma sve movite veci umisteny.
(2) Kazdy, v jehoz objektu ma povinny svuj byt (sidlo, misto podnikani) nebo jine sve mistnosti, je povinen strpet, aby ten, kdo provadi vykon rozhodnuti, provedl prohlidku bytu a jinych mistnosti povinneho. Nesplni-li tuto povinnost, je ten, kdo provadi vykon, opravnen zjednat si k bytu nebo jine mistnosti povinneho pristup.
§ 326
(1) Soud v byte (sidle, mistu podnikani) povinneho nebo na jinem miste, kde ma povinny sve veci umisteny, sepise veci, ktere by mohly byt prodany, a to v takovem rozsahu, aby vytezek prodeje sepsanych veci postacil k uspokojeni vymahane pohledavky opravneneho spolu s naklady vykonu rozhodnuti. Sepsany budou predevsim veci, ktere povinny muze nejspise postradat a ktere se nejsnaze prodaji; veci, ktere se rychle kazi, budou sepsany, jen neni-li tu dostatek jinych veci a lze-li zajistit jejich rychly prodej. Sepsany nemohou byt movite veci, ktere tvori prislusenstvi nemovitosti.
(2) Soud sepise i veci povinneho, ktere ma u sebe nekdo jiny, avsak jen tehdy, jestlize mu takove veci budou soucasne odevzdany.
(3) Byl-li vykon rozhodnuti narizen stran urcitych movitych veci povinneho, sepisi se jen veci uvedene v usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti.
(4) Opravneny ma pravo byt pritomen soupisu veci. Do soupisu se neuvedou veci, o nichz opravneny vyslovne prohlasi, ze nemaji byt sepsany.
(5) Soupis se doplni o dalsi veci, jestlize vytezek prodeje sepsanych veci nestaci k uspokojeni pohledavky opravneneho anebo jestlize je narizen dalsi vykon rozhodnuti prodejem movitych veci povinneho.
(6) Je-li to potrebne, pribere ten, kdo provadi soupis, k ukonu vhodnou osobu, podle moznosti zastupce organu obce.
§ 326a
Nepodari-li se v byte (sidle, mistu podnikani) povinneho ani na jinem soudu znamem miste sepsat zadnou vec, oznami to soud opravnenemu a vyzve jej, aby soudu oznacil misto, kde jsou veci povinneho, ktere by mohly byt prodany. Jestlize opravneny soudu ve stanovene lhute takove misto nesdeli nebo jestlize ani na jim oznacenem miste nebyly zadne veci sepsany, soud vykon rozhodnuti zastavi.
§ 326b
(1) Veci, ktere se rychle kazi, soud odebere povinnemu a proda mimo drazbu ihned po te, co byly sepsany.
(2) Nepodari-li se prodat tyto veci a neprevezme-li je opravneny za cenu, kterou urcil soud, vrati je povinnemu.
§ 327
(1) Na navrh opravneneho se soud postara o vhodne zajisteni movitych veci pojatych do soupisu.
(2) Vyzada-li si zajisteni movitych veci naklady, provede soud zajisteni, jen slozi-li opravneny na tyto naklady zalohu.
(3) Sepsane movite veci, ktere nebyly zajisteny, se ponechaji na miste, kde byly sepsany, a oznaci se tak, aby bylo patrne, kterym soudem byly sepsany a v jake veci vykonu rozhodnuti.
§ 328
(1) Po pravni moci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti sepsane veci se odhadnou, pokud cena neni stanovena uredne. 36) Odhad provede soud; znalce pribere, pokud v jednoduchych pripadech nestaci odhad provedeny vykonavatelem pri sepsani veci.
(2) Odhad podle odstavce 1 neni soudnim rozhodnutim.
§ 328a
(1) Po pravni moci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti a po odhadu sepsanych veci soud zajisti, aby
a) zvlast vyznamna vytvarna dila a pamatky,
b) rukopisy zvlast vyznamnych literarnich del,
c) osobni pamatky a korespondence zvlast vyznamnych spisovatelu a kulturnich cinitelu, jakoz i jine upominkove predmety muzealni povahy po techto osobach,
d) predmety vetsi kulturni historicke hodnoty a jejich soubory,
byly nabidnuty ke koupi za hotove institucim, jejichz poslanim je pece o takove pamatky, a to nejmene za odhadni cenu.
(2) Jestlize tyto instituce ve lhute triceti dnu od doruceni vyzvy neodpovi na nabidku a neslozi u soudu odhadni cenu, soud i tyto predmety proda zpusobem dale uvedenym.
§ 328b
(1) Sepsane veci se prodaji vdrazbe.
(2) Drazbu lze vykonat v miste, kde sepsane veci jsou, nebo u soudu anebo na jinem vhodnem miste . Soud, je-li to treba, zajisti, aby sepsane veci byly dopraveny do mista, kde se kona drazba. Jestlize nebyly zajisteny, je povinny povinen sepsane veci vydat k drazbe; neucini-li tak dobrovolne, budou mu odebrany.
(3) Soud oznami drazebni rok povinnemu, manzelu povinneho, opravnenemu a organu obce, v jejimz obvodu bude drazba konana a v jejimz obvodu ma povinny bydliste. Krome toho se drazebni rok uverejni zpusobem v miste obvyklym.
(4) Drazbu provadi vykonavatel, ktery o drazbe sepise protokol. Soudci, zamestnanci soudu, povinny a manzel povinneho nesmeji drazit.
§329
(1) Nejnizsi podani cini jednu tretinu odhadni nebo uredne stanovene ceny. Drazitele jsou vazani svymi podanimi, pokud nebylo ucineno podani vyssi. Vyse ceny vydrazene veci neni omezena ustanovenimi cenovych predpisu.
(2) Soud udeli priklep draziteli, ktery ucini nejvyssi podani. Ucini-li nekolik drazitelu stejne podani a nebylo-li ucineno vyssi pripustne podani, rozhodne, nedohodnou-li se tito drazitele jinak, soud losem, komu ma priklep udelit. Vydrazitel musi nejvyssi podani ihned zaplatit; neucini-li tak, drazi se vec znovu, bez jeho ucasti.
(3) Prechodem vlastnictvi na vydrazitele zanikaji zastavni a zadrzovaci prava a dalsi zavady vaznouci na veci.
§ 330
(1) Drazba se skonci, jakmile dosazeny vytezek staci k uspokojeni vsech opravnenych.
(2) Nenajde-li se kupec pro drazene veci, naridi soud opetovnou drazbu.
(3) Veci, pro ktere se nenajde kupec ani pri opetovne drazbe, muze opravneny prevzit do 15 dnu po vyrozumeni o bezvyslednosti drazby za jednu tretinu odhadni nebo uredne stanovene ceny. Mezi nekolika opravnenymi, ochotnymi jinak k prevzeti, rozhoduje poradi (§ 332 odst. 1). Prodej uskutecneny prevzetim ma tytez ucinky jako prodej v drazbe. Odmitne-li opravneny tyto veci prevzit, vylouci je soud ze soupisu. Usneseni o tom doruci opravnenemu i povinnemu.
(4) Veci, ktere byly pravomocne vylouceny ze soupisu, se vrati povinnemu. Odmitne-li povinny tyto veci prevzit nebo jeho pobyt neni znam, postupuje soud primerene podle § 185g; lhuta podle § 185g odst. 1 pocina bezet ode dne pravni moci usneseni o vylouceni veci z vykonu.
§ 331
(1) Byl-li vykon rozhodnuti prodejem movitych veci narizen jen pro jednu pohledavku, soud po srazce nakladu prodeje vyplati opravnenemu dosazeny vytezek.
(2) Byl-li vykon rozhodnuti prodejem movitych veci narizen treba postupne pro nekolik pohledavek, vyplati soud po srazce nakladu prodeje kazdemu z opravnenych vytezek z tech veci, ktere byly sepsany ve prospech jeho pohledavky. Vytezek z veci, ktere byly sepsany ve prospech vice pohledavek, se vyplati podle poradi.
(3) Prevysuje-li dosazeny vytezek pohledavku, pro kterou byl vykon rozhodnuti narizen, vyplati se zbytek vytezku povinnemu. Jestlize povinny odmitne zbytek vytezku prevzit nebo jeho pobyt neni znam, postupuje soud primerene podle § 185g; lhuta podle § 185g odst. 1 pocina bezet ode dne, kdy povinny odmitl zbytek vytezku prevzit nebo kdy se zbytek vytezku soudu vratil jako nedorucitelny.
§ 331a
(1) Byla-li v drazbe prodana movita vec, ktera byla zastavena, 87) zadrzena 88) nebo prevedena k zajisteni zavazku povinneho ve prospech jeho veritele, 84) soud vyplati vytezek z prodeje veci nejprve veriteli, jehoz pohledavka byla zajistena zadrzovacim pravem. Pri vyplate vytezku zastavnimu veriteli, veriteli, jehoz pohledavka byla zajistena prevodem prava, a opravnenemu, v jehoz prospech byla vec sepsana, se postupuje podle poradi.
(2) U movitych veci, ktere byly samostatne zastaveny (vespolnym zastavnim pravem) pro vice pohledavek, 89) se postupuje primerene podle § 337d.
§ 332
(1) Poradi, v jakem soud provadi vyplatu jednotlivych pohledavek, se ridi dnem, kdy dosel soudu navrh na narizeni vykonu rozhodnuti pro jednotlive pohledavky.
(2) Pro poradi zastavniho prava a zajistovaciho prevodu prava je rozhodujici den jejich vzniku.
(3) Ma-li nekolik pohledavek stejne poradi a vytezek prodeje nestaci kjejich uplnemu uspokojeni, uspokoji se tyto pohledavky pomerne. Bez ohledu na poradi se uspokoji prednostne pohledavky, u nichz to stanovi zvlastni predpis.
Hotove penize a jine veci, u nichz nedochazi k prodeji
§ 333
(1) Nalezne-li se pri vykonu rozhodnuti vyssi castka penez v mene Ceske republiky, nez ktera je podle § 322 odst. 2 pism. d) z vykonu rozhodnuti vyloucena, nalozi se s castkou podlehajici vykonu rozhodnuti jako s vytezkem prodeje (§ 331, 332).
(2) Naleznou-li se pri vykonu rozhodnuti svetove obchodovatelne zlato, penezni prostredky v cizi mene nebo jine devizove hodnoty, 90) nalozi se s nimi podle zvlastnich predpisu. Dosazeny vytezek rozvrhne a vyplati
podle § 331 a 332.
§ 334
(1) Vkladni knizky, vkladni listy a jine formy vkladu, akcie, smenky, seky nebo jine listinne cenne papiry anebo jine listiny, jejichz predlozeni je treba k uplatneniprava, sepisi se jako jine veci, avsak odevzdaji se vzdy soudu.
(2) Vkladni knizku nebo ji obdobnou jinou formu vkladu predlozi soud peneznimu ustavu a vybere z ni castku, na kterou ma povinny pravo. Penezni ustav provede vyplatu vkladu, i kdyz je tato vyplata vazana.
(3) Jde-li o vkladni listy, akcie, smenky, seky nebo jine listinne cenne papiry anebo o jine listiny, jejichz predlozeni je treba k uplatneni prava, soud podle povahy cenneho papiru nebo listiny bud vyzve toho, kdo ma plnit, aby odpovidajici plneni odevzdal soudu, nebo se postara o zpenezeni. Postupuje se pritom primerene
podle ustanoveni o vykonu rozhodnuti prikazanim pohledavky, pricemz ukony potrebne k uplatneni prava, ktere prislusi podle zvlastnich predpisu povinnemu jako osobe opravnene z cennych papiru nebo jinych listin, provadi misto povinneho vykonavatel.
(4) Jsou-li listinne cenne papiry nebo jine listiny podle odstavce 3 predmetem financniho zajisteni 85a) podle zvlastniho pravniho predpisu 85b) nebo podle zahranicni pravni upravy, nelze po dobu trvani tohoto financniho zajisteni provest vykon rozhodnuti prodejem techto movitych veci.
(5) Se ziskanou castkou se nalozi jako s vytezkem prodeje (§331az 332).
§ 334a
(1) Cenne papiry se sepisi, jakmile se soud dozvi, ze pro povinneho jsou takove cenne papiry evidovany u osoby opravnene k vedeni evidence investicnich nastroju. 91) V pripade potreby nebo pochybnosti si vyzada zpravu od osoby opravnene k vedeni evidence investicnich nastroj u.
(2) Po sepsani soud sdeli osobe opravnene k vedeni evidence investicnich nastroju, jake zaknihovane nebo imobilizovane cenne papiry povinneho byly sepsany, kdy k sepsani doslo a ze povinny s nimi nesmi pocinaje timto dnem nakladat (§ 324). Osoba opravnena k vedeni evidence investicnich nastroju obsah sdeleni zapise do sve evidence vedene podle zvlastniho zakona.
(3) Sepsane zaknihovane a imobilizovane cenne papiry soud zpenezi v souladu se zvlastnimi predpisy. Potrebne ukony provede vykonavatel; ma pritom vsechna prava, ktera jinak prislusi povinnemu jako majiteli uctu u osoby opravnene k vedeni evidence investicnich nastroj u nebo jako osobe opravnene z techto cennych papiru.
(4) Ustanoveni § 334 odst. 4 zde plati obdobne.
(5) Jsou-li zaknihovane a imobilizovane cenne papiry podle odstavce 1 predmetem financniho zajisteni 85a) podle zvlastniho pravniho predpisu 85b) nebo podle zahranicni pravni upravy, nelze po dobu trvani tohoto financniho zajisteni provest vykon rozhodnuti jejich prodejem.
Prodej nemovitosti
§ 335
Vykon rozhodnuti prodejem nemovitosti muze byt narizen, jen kdyz opravneny oznaci nemovitost, jejiz prodej navrhuje, a jestlize listinami vydanymi nebo overenymi statnimi organy, popripade tez verejnymi listinami notare 76) dolozi, ze nemovitost je ve vlastnictvi povinneho. Nemovitostmi se pri vykonu rozhodnuti jejich prodejem rozumi nemovite veci a byty nebo nebytove prostory ve vlastnictvi podle zvlastniho zakona. O tom, ze byl podan navrh na narizeni vykonu rozhodnuti prodejem nemovitosti, soud vyrozumi prislusny katastralni urad.
Navrh dalsiho opravneneho na narizeni vykonu rozhodnuti prodejem teze nemovitosti podany u prislusneho soudu drive, nez soud pravomocne rozhodl o narizeni vykonu rozhodnuti, se povazuje za pristoupeni k rizeni, a to ode dne podani navrhu. Navrh dalsiho opravneneho, ktery byl podan u neprislusneho soudu, soud postoupi bez rozhodnuti prislusnemu soudu; v takovem pripade se navrh povazuje za pristoupeni k rizeni ode dne, kdy navrh dosel prislusnemu soudu. Dalsi opravneny musi prijmout stav rizeni, v nemz je pri jeho pristoupeni.
Opravneny muze vzit zpet svuj navrh az do pravni moci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti. Soud vsak rizeni zastavi jen tehdy, souhlasi-li s tim vsichni opravneni, kteri pristoupili do rizeni.
§ 335a
(1) Pro narizeni vykonu rozhodnuti prodejem nemovitosti je rozhodujici stav v dobe zahajeni rizeni.
(2) Narizeni vykonu rozhodnuti se vztahuje na nemovitost se vsemi jejimi soucastmi a prislusenstvim; to plati i o movitych vecech, ktere jsou prislusenstvim nemovitosti.
§ 335b
(1) V usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti soud povinnemu
a) zakaze, aby po doruceni usneseni nemovitost prevedl na nekoho jineho nebo ji zatizil;
b) ulozi, aby soudu do 15 dnu od doruceni usneseni oznamil, zda a kdo ma k nemovitosti predkupni pravo, s
poucenim, ze pri neoznameni povinny odpovida za skodu tim zpusobenou.
(2) Usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti doruci soud opravnenemu, tem, kdo pristoupili do rizeni jako dalsi opravneni, povinnemu, manzelu povinneho a prislusnemu katastralnimu uradu.
(3) Po pravni moci soud doruci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti osobam, o nichz je mu znamo, ze maji k nemovitosti predkupni pravo, vecne pravo nebo najemni pravo, financnimu uradu a obecnimu uradu, v jejichz obvodu je nemovitost a v jejichz obvodu ma povinny sve bydliste (sidlo, misto podnikani), a vyvesi je na uredni desce soudu. O tom, ze usneseni nabylo pravni moci, soud vyrozumi prislusny katastralni urad.
§ 336
(1) Po pravni moci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti soud ustanovi znalce, kteremu ulozi, aby ocenil nemovitost a jeji prislusenstvi a aby ocenil jednotliva prava a zavady s nemovitosti spojene. Nestanovi-li tento zakon jinak, postupuje se pri ocenovani podle zvlastniho predpisu. 92)
(2) Je-li to potrebne, provede soud ohledani nemovitosti a jejiho prislusenstvi. O dobe a miste ohledani soud uvedomi opravneneho, ty, kdo pristoupili do rizeni jako dalsi opravneni, povinneho, znalce a osoby, o nichz je znamo, ze pro ne vaznou na nemovitosti prava nebo zavady. Povinny, popripade i dalsi osoby, jsou povinny umoznit prohlidku nemovitosti a jejiho prislusenstvi, potrebnou k provedeni oceneni a zjisteni stavu prav a zavad s nemovitosti spojenych.
(3) Jestlize nemovitost a jeji prislusenstvi byly oceneny zpusobem uvedenym v odstavcich 1 a 2 v dobe jednoho roku prede dnem, kdy usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti nabylo pravni moci, a jestlize se nezmenily okolnosti rozhodujici pro oceneni, muze soud od noveho oceneni upustit.
§ 336a
(1) Podle vysledku oceneni a ohledani provedeneho podle § 336 urci soud
a) cenu nemovitosti a jejiho prislusenstvi,
b) cenu jednotlivych prav a zavad s nemovitosti spojenych,
c) zavady, ktere prodejem v drazbe nezaniknou, d) vyslednou cenu.
(2) Zavadami ve smyslu odstavce 1 pism. c) jsou vecna bremena, o nichz to stanovi zvlastni predpisy, najem bytu a dalsi vecna bremena a najemni prava, u nichz zajem spolecnosti vyzaduje, aby nemovitost zatezovala i nadale.
(3) Pri urceni vysledne ceny se od ceny nemovitosti a jejiho prislusenstvi a ceny prav spojenych s nemovitosti odectou zavadypodle odstavce 1 pism. c).
(4) Usneseni podle odstavce 1 soud doruci opravnenemu, tem, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, povinnemu a osobam, o nichz je mu znamo, ze pro ne vaznou na nemovitosti prava nebo zavady. Jednani neni treba narizovat.
§ 336b
(1) Po pravni moci usneseni ocene (§ 336a) soud naridi drazebni jednani (drazbu).
(2) Ve vyroku usneseni o narizeni drazebniho jednani (drazebni vyhlasce) soud uvede
a) cas a misto drazebniho jednani (§ 33 6d),
b) oznaceni nemovitosti a jejiho prislusenstvi,
c) vyslednou cenu (§ 336a),
d) vysi nejnizsiho podani (§ 336e odst. 1),
e) vysi jistoty a zpusob jejiho zaplaceni (§ 336e odst. 2),
f) prava a zavady spojene s nemovitosti,
g) zavady, ktere prodejem nemovitosti v drazbe nezaniknou [§ 336a odst. 1 pism. c)],
h) predpoklady, za kterych vydrazitel muze prevzit vydrazenou nemovitost a za kterych se stane jejim vlastnikem (§ 336l odst. 1 a 2),
i) upozorneni, ze pri rozvrhu podstaty se mohou opravneny, ti, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, a dalsi veritele povinneho domahat uspokojeni jinych vymahatelnych pohledavek nebo pohledavek zajistenych zastavnim pravem, nez pro ktere byl narizen vykon rozhodnuti, jestlize je prihlasi nejpozdeji do zahajeni drazebniho jednani, jestlize v prihlasce uvedou vysi pohledavky a jejiho prislusenstvi a prokazi-li je prislusnymi listinami, a pouceni, ze kprihlaskam, v nichz vyse pohledavky nebo jejiho prislusenstvi nebude uvedena, se neprihlizi (§ 336f),
j) vyzvu, aby opravneny, ti, kdo pristoupili do rizeni jako dalsi opravneni, a ostatni veritele povinneho, kteri pozaduji uspokojeni svych pohledavek pri rozvrhu podstaty (§ 336f), soudu sdelili, zda zadaji zaplaceni svych pohledavek, s upozornenim, ze nepozadaji-li o zaplaceni pred zahajenim drazebniho jednani, muze vydrazitel dluh povinneho vuci nim prevzit (§ 336g),
k) vyzvu, aby kazdy, kdo ma pravo, ktere nepripousti drazbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takove uplatneni prava prokazal nejpozdeji pred zahajenim drazebniho jednani, s upozornenim, ze jinak k jeho pravu nebude pri provedeni vykonu rozhodnuti prihlizeno,
l) upozorneni, ze osoby, ktere maji k nemovitosti predkupni pravo, je mohou uplatnit jen v drazbe jako drazitele a ze udelenimpriklepu predkupni pravo zanika.
§ 336c
(1) Drazebni vyhlasku soud doruci:
a) opravnenemu, tem, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, povinnemu, manzelu povinneho, osobam, o nichz je mu znamo, ze maji k nemovitosti predkupni pravo, vecne pravo nebo najemni pravo, a osobam, ktere jiz prihlasily sve vymahatelne pohledavky nebo pohledavky zajistene zastavnim pravem za povinnym a prislusnymi listinami je prokazaly,
b) financnimu uradu a obecnimu uradu, v jejichz obvodu je nemovitost avjejichz obvodu ma povinny sve bydliste (sidlo, misto podnikani),
c) tem, kdo vybiraji pojistne na socialni zabezpeceni, prispevek na statni politiku zamestnanosti a pojistne na verejne zdravotni pojisteni,
d) prislusnemu katastralnimu uradu,
e) obecnimu uradu obce s rozsirenou pusobnosti, v jehoz obvodu je nemovitost.
(2) Osobam uvedenym v odstavci 1 pism. a) soud drazebni vyhlasku doruci do jejich vlastnich rukou.
(3) Soud vyvesi v den jejiho vydani drazebni vyhlasku na uredni desce soudu a pozada obecni urad, v jehoz obvodu je nemovitost, aby vyhlasku nebo jeji podstatny obsah uverejnil zpusobem v miste obvyklym, a prislusny katastralni urad, aby vyhlasku nebo jeji podstatny obsah uverejnil na sve uredni desce. Usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti soucasne sejme z uredni desky soudu.
(4) V oduvodnenych pripadech muze soud drazebni vyhlasku nebo jeji podstatny obsah uverejnit v celostatnim nebo mistnim tisku, popripade jinym vhodnym zpusobem.
(5) Proti drazebni vyhlasce mohou podat odvolani jen opravneny, ti, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, povinny a osoby, ktere maji k nemovitosti predkupni pravo, vecne pravo nebo najemni pravo. Odvolani jen proti vyrokum uvedenym v § 33 6b odst. 2 pism. a), b), f), h) az l) neni pripustne.
§ 336d
(1) Drazbu lze uskutecnit v miste, kde se nachazi nemovitost, nebo u soudu anebo na jinem vhodnem miste.
(2) Drazebni jednani soud naridi nejmene 30 dnu po dni vydani drazebni vyhlasky.
§ 336e
(1) Nejnizsi podani soud stanovi ve vysi dvou tretin vysledne ceny [§ 336a odst. 1 pism. d)].
(2) Vysi jistoty soud stanovi podle okolnosti pripadu, nejvyse vsak v castce neprevysujici tri ctvrtiny nejnizsiho podani. Jistotu lze zaplatit bud v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na ucet soudu; k platbe na ucet soudu lze prihlednout jen tehdy, bylo-li pred zahajenim drazebniho jednani zjisteno, ze na ucet soudu take dosla.
(3) Ten, kdo hodla uplatnit pri drazbe sve predkupni pravo, musi je soudu prokazat nejpozdeji pred zahajenim drazebniho jednani. Soud jeste pred zahajenim vlastni drazby rozhodne, zda predkupni pravo je prokazano; proti tomuto usneseni neni odvolani pripustne.
§ 336f
(1) Veritel, ktery ma proti povinnemu pohledavku priznanou rozhodnutim, smirem nebo jinym titulem uvedenym v § 274 (vymahatelnou pohledavku) anebo pohledavku zajistenou zastavnim pravem, muze ji do rizeni prihlasit nejpozdeji do zahajeni drazebniho jednani. Opravneny a ten, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, mohou sve pohledavky prihlasit, jen jestlize jim byly priznany rozhodnutim, smirem nebo jinym titulem uvedenym v § 27 4 po pravni moci usneseni o na rizeni vykonu rozhodnuti.
(2) V prihlasce musi byt uvedena vyse pohledavky a jejiho prislusenstvi, jejihoz uspokojeni se veritel povinneho domaha, jinak se k prihlasce neprihlizi; o tomto nasledku musi byt veritel poucen v drazebni vyhlasce. K prihlasce musi byt pripojeny listiny prokazujici, ze jde o vymahatelnou pohledavku nebo o pohledavku zajistenou zastavnim pravem, ledaze tyto skutecnosti vyplyvaji z obsahu spisu.
(3) Opozdene prihlasky soud usnesenim odmitne; proti tomuto usneseni neni odvolani pripustne.
§ 336g
(1) Nesdeli-li opravneny nebo ten, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, anebo veritel povinneho, ktery podal prihlasku (§ 336f), ze zada zaplaceni sve pohledavky, je vydrazitel opravnen dluh povinneho vuci temto veritelum prevzit.
(2) Prevzetim dluhu podle odstavce 1 nastoupi vydrazitel jako dluznik na misto povinneho; souhlas veritele se nevyzaduje.
(3) Je-li pohledavka, do niz nastoupil vydrazitel misto povinneho jako dluznik, zajistena zastavnim pravem k vydrazene nemovitosti, pusobi zastavni pravo vuci vydraziteli.
§ 336h
(1) Drazebni jednani muze ridit jen soudce. Jednotlive ukony pri jednani, jimiz se nerozhoduje, muze na zaklade povereni soudce provest vykonavatel nebo jiny zamestnanec soudu; ridi se pritom pokyny soudce.
(2) Jako drazitel se muze jednani zucastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahajeni drazebniho jednani jistotu (§
336e odst. 2).
(3) Fyzicka osoba muze drazit jen osobne nebo prostrednictvim zastupce, jehoz plna moc byla uredne overena. Za pravnickou osobu, obec, vyssi uzemne samospravny celek nebo stat drazi osoby uvedene v § 21, 21a a 21b, ktere sve opravneni musi prokazat listinou, jez byla uredne overena, nebo jejich zastupce, jehoz plna moc byla uredne overena.
(4) Jako drazitele nesmi vystupovat soudci, zamestnanci soudu, povinny, manzel povinneho, vydrazitel uvedeny v § 33 6m odst. 2 a ti, jimz v nabyti veci brani zvlastni predpis.
§ 336i
(1) Bylo-li zjisteno, ze byla podana zaloba na vylouceni prodavane nemovitosti z vykonu rozhodnuti (§ 267), soud drazebni jednani odroci az do pravomocneho rozhodnuti o zalobe.
(2) Po zahajeni drazebniho jednani soudce nejprve rozhodne, zda je prokazano predkupni pravo (§ 336e odst. 3), a oznami, kteri veritele prihlasili sve pohledavky a v jake vysi, kteri veritele pozadali o zaplaceni svych pohledavek a v jake vysi a ktere pohledavky muze vydrazitel prevzit a jaka je vyse techto pohledavek.
(3) Po provedeni ukonu podle odstavce 2 soudce vyzve ty, kdo mohou drazit, aby cinili podani.
(4) Drazba se kona, dokud drazitele cini podani; drazitele jsou vazani svymi podanimi, dokud soud neudeli priklep. Cena vydrazene veci neni omezena ustanovenimi cenovych predpisu.
§ 336j
(1) Priklep lze udelit tomu, kdo ucinil nejvyssi podani a u nehoz jsou splneny dalsi podminky stanovene zakonem. Ucinilo-li vice drazitelu stejne nejvyssi podani, udeli soud priklep nejprve tomu, komu svedci predkupni pravo, a pote, nedohodnou-li se jinak drazitele, kteri ucinili stejne nejvyssi podani, draziteli,
ktery byl urcen losem.
(2) Pred udelenim priklepu se soudce dotaze osob pritomnych pri drazbe, zda maji namitky proti priklepu; namitky, ktere podali opravneny, ten, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, povinny a drazitel, se uvedou do protokolu.
(3) Shleda-li soud namitky proti priklepu duvodnymi, pokracuje se v drazbe vyvolanim predposledniho podani; proti tomuto usneseni neni odvolani pripustne. V opacnem pripade soud usnesenim udeli priklep.
(4) V usneseni o priklepu soud stanovi lhutu k zaplaceni nejvyssiho podani, ktera pocina dnem pravni moci priklepu a nesmi byt dels! nez dva mesice. Na nejvyssi podani se zapocte vydrazitelem slozena jistota.
(5) Drazitelum, kterym nebyl udelen priklep, se vrati zaplacena jistota po skonceni drazebniho jednani; jestlize vsak podali proti priklepu namitky, vrati se jim po pravni moci usneseni o priklepu.
§ 336k
(1) Usneseni o priklepu soud doruci opravnenemu, tomu, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, povinnemu, vydraziteli a drazitelum, kteri proti udeleni priklepu vznesli namitky.
(2) Proti usneseni o udeleni priklepu mohou podat odvolani jen osoby uvedene v odstavci 1. Do 15 dnu ode dne drazebniho jednani mohou podat odvolani tez osoby uvedene v § 336c odst. 1 pism. a), kterym nebyla dorucena drazebni vyhlaska, jestlize se z tohoto duvodu nezucastnily drazebniho jednani.
(3) Odvolaci soud usneseni o priklepu zmeni tak, ze se priklep neudeluje, jestlize v rizeni doslo k takovym vadam, ze se odvolatel nemohl zucastnit drazby, nebo jestlize byl priklep udelen proto, ze pri narizeni drazebniho jednani nebo pri provedeni drazby doslo k poruseni zakona. Ustanoveni § 219a se nepouzije.
(4) Usneseni odvolaciho soudu se doruci osobam uvedenym v odstavci 1. Bylo-li usneseni o priklepu odvolacim soudem zmeneno, naridi soud prvniho stupne nove drazebni jednani.
§ 336l
(1) Vydrazitel je opravnen prevzit vydrazenou nemovitost s prislusenstvim dnem nasledujicim po vydani usneseni o priklepu; o tom je vydrazitel povinen vyrozumet soud.
(2) Vydrazitel se stava vlastnikem vydrazene nemovitosti s prislusenstvim, nabylo-li usneseni o priklepu pravni moci a zaplatil-li nejvyssi podani, a to ke dni vydani usneseni o priklepu.
(3) Predkupni pravo k vydrazene nemovitosti zanika dnem, kterym se stal vydrazitel jejim vlastnikem.
(4) Vydrazitel, ktery se nestal vlastnikem vydrazene nemovitosti, je povinen vratit ji povinnemu, vydat mu uzitky a nahradit skodu, kterou mu zpusobil pri hospodareni s nemovitosti a jejim prislusenstvim.
§ 336m
Nebylo-li pri drazbe ucineno ani nejnizsi podani, soud drazebni jednani skonci. Dalsi drazebni jednani soud naridi na navrh opravneneho nebo toho, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, ktery lze podat nejdrive po uplynuti tri mesicu od bezuspesne drazby; nebyl-li navrh podan do jednoho roku, soud vykon rozhodnuti zastavi.
Nezaplatil-li vydrazitel nejvyssi podani ani v dodatecne lhute, kterou mu urcil soud a ktera nesmi byt dels! nez jeden mesic, usneseni o priklepu se marnym uplynutim dodatecne lhuty zrusuje a soud naridi dalsi drazebni jednani.
Pri dalsim drazebnim jednani podle odstavcu 1 a 2 se nejnizsi podani stanovi ve vysi poloviny vysledne ceny [§ 336a odst. 1 pism. d)]; jinak o narizeni a provedeni dalsi drazby plati obdobne ustanoveni § 336b az 336d, § 336e odst. 2, § 336g, 336h, § 336i odst. 3a4,§ 336j az 336l.
§ 336n
(1) Vydrazitel uvedeny v § 336m odst. 2 je povinen nahradit naklady, ktere statu a ucastnikum vznikly v souvislosti s dalsim drazebnim jednanim, skodu, ktera vznikla tim, ze nezaplatil nejvyssi podani, a, bylo-li pri dalsim drazebnim jednani dosazeno nizsi nejvyssi podani, rozdil na nejvyssim podani. Na tyto zavazky se zapocita jistota slozena vydrazitelem; prevysuje-li jistota tyto zavazky, zbyvajici cast se vrati vydraziteli.
(2) O zavazcich podle odstavce 1 rozhodne soud po jednani usnesenim.
(3) Nepostacuje-li k uhrade zavazku podle odstavce 1 slozena jistota, poda vykonavatel podle vykonatelneho usneseni uvedeneho v odstavci 2 k vymozeni potrebnych castek navrh na narizeni vykonu rozhodnuti proti vydraziteli.
(4) Castky pripadajici na nahradu nakladu soud vyplati statu nebo ucastnikum, kterym byly priznany. Ostatni nahrady pripadaji do rozdelovane podstaty.
§ 336o zrusen
§ 336p zrusen
§ 337
(1) Po pravni moci usneseni o priklepu a po zaplaceni nejvyssiho podani vydrazitelem naridi soud jednani o rozvrhu rozdelovane podstaty.
(2) K jednani soud predvola ucastniky rozvrhu, kterymi jsou opravneny, ten, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, povinny, vydrazitel, osoby, ktere podaly prihlasku, ledaze by jejich prihlaska byla odmitnuta (§ 336f), a osoby, o nichz je znamo, ze v jejich prospech vaznou na nemovitosti zavady s vyjimkou tech, o nichz bylo rozhodnuto, ze prodejem v drazbe nezaniknou [§ 336a odst. 1 pism. c)].
(3) Predvolani k rozvrhovemu jednani se rovnez vyvesi na uredni desce soudu.
§ 337a
Rozdelovanou podstatu tvori nejvyssi podani a uroky z neho, popripade nahrady, ktere do podstaty pripadaji podle § 33 6n odst. 4, a na tyto nahrady zapocitana jistota vydrazitele uvedeneho v § 33 6m odst. 2.
§ 337b
(1) Pri rozvrhovem jednani se projednaji pohledavky, ktere mohou byt uspokojeny z rozdelovane podstaty.
(2) Kazdy z veritelu, ktery je pritomen jednani, je povinen vycislit svou pohledavku a jeji prislusenstvi ke dni rozvrhoveho jednani a uvest, do jake skupiny patri, a skutecnosti vyznamne pro jeji poradi. Pohledavky ostatnich veritelu a jejich prislusenstvi vycisli ke dni rozvrhoveho jednani a jejich skupinu a poradi uvede soud podle udaju obsazenych ve spisu. Po skonceni rozvrhoveho jednani nelze prihlizet k te casti pohledavek a jejich prislusenstvi, ktera nebyla vycislena.
(3) Kazdy z ucastniku rozvrhu muze poprit vycislene pohledavky co do jejich pravosti, vyse, zarazeni do skupiny a poradi. K namitkam osob, ktere se k rozvrhovemu jednani nedostavily, se neprihlizi, ledaze by byly uplatneny a dolozeny pred jednanim.
(4) Vydrazitel se vyjadri, zda prebira pohledavky, o nichz veritele neprohlasili, ze zadaji jejich zaplaceni (§ 33 6g). K vyjadreni vydrazitele ucinenemu po skonceni rozvrhoveho jednani se neprihlizi.
(5) Osoby, kterym svedci pravo z vecneho bremene nebo najemni pravo, se vyjadri, zda pozaduji vyplaceni nahrady; jinak se ma za to, ze souhlasi s vyplacenim nahrady vydraziteli. K vyjadreni ucinenemu po skonceni rozvrhoveho jednani se neprihlizi.
§ 337c
(1) Podle vysledku rozvrhoveho jednani se z rozdelovane podstaty uspokojuji postupne podle techto skupin:
a) pohledavky nakladu rizeni vzniklych statu v souvislosti s provadenim drazby, nove drazby nebo dalsi drazby,
b) pohledavky z hypotecnich uveru nebo casti techto pohledavek slouzici ke kryti jmenovite hodnoty hypotecnich zastavnich listu,
c) pohledavka opravneneho, pohledavka toho, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, pohledavky zajistene zastavnim pravem a nahrada za vecna bremena nebo najemni prava s vyjimkou tech, o nichz bylo rozhodnuto, ze prodejem nemovitosti v drazbe nezaniknou [§ 336a odst. 1 pism. c)],
d) pohledavky nedoplatku vyzivneho,
e) pohledavky dani a poplatku, pojistneho na verejne zdravotni pojisteni a pojistneho na socialni zabezpeceni, prispevku na statni politiku zamestnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle pismena c),
f) ostatni pohledavky.
(2) Nelze-li plne uspokojit vsechny pohledavky patrici do teze skupiny, uspokoji se podle poradi; pohledavky patrici do teze skupiny, ktere maji stejne poradi, se uspokoji pomerne.
(3) Nesplatne pohledavky zajistene zastavnim pravem se povazuji pri rozvrhu za splatne.
(4) Uroky, uroky z prodleni nebo poplatek z prodleni za posledni tri roky pred rozvrhovym jednanim, jakoz i nahrada nakladu rizeni se uspokojuji v poradi jistiny. Nestaci-li rozdelovana podstata, uhradi se pred jistinou. Pokud ke kryti jmenovite hodnoty hypotecnich zastavnich listu slouzi jen cast pohledavky z hypotecniho uveru, uspokojuji se naroky uvedene ve vete prvni pomerne.
(5) Pro poradi je rozhodujici
a) u pohledavky opravneneho den, kdy k soudu vykonu dosel jeho navrh na narizeni vykonu rozhodnuti,
b) u pohledavky toho, jenz do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, den, ktery se povazuje za pristoupeni k rizeni,
c) u prihlasene pohledavky den, kdy k soudu dosla prihlaska,
d) u pohledavky zajistene zastavnim pravem den vzniku zastavniho prava,
e) u nahrad za vecna bremena den vzniku vecneho bremene,
f) u nahrad za najemni prava den vzniku najemniho prava.
Poradi pohledavky se stanovi podle toho hlediska, ktere je pro ni vyhodnejsi.
(6) Po uhrade vsech pohledavek, ktere maji byt uspokojeny, se zbytek rozdelovane podstaty vyplati povinnemu.
§ 337d
(1) Byly-li v drazbe prodany vsechny nemovitosti, na kterych vaznou pohledavky zajistene zastavnim pravem pro tutez pohledavku 89) (dale jen “vespolne zastavni pravo”), uhradi se takove pohledavky pri rozvrhu jednotlivych rozdelovanych podstat pomerne podle zbytku rozdelovanych podstat, ktere zbyvaji u kazde jednotlive nemovitosti po uhrazeni predchazejicich naroku. Zada-li veritel uspokojeni v jinem pomeru, prikaze se osobam, ktere by v dusledku toho obdrzely z rozdelovane podstaty mene, castka, ktera by pripadla na takovou pohledavku az do vyse schodku z jednotlivych rozdelovanych podstat.
(2) Nebyly-li v drazbe prodany vsechny nemovitosti, na nichz vaznou pohledavky zajistene vespolnym zastavnim pravem, pouzije se za zaklad vypoctu uhrady hodnota vsech nemovitosti zjistena podle zvlastniho predpisu. 92) Castky, o ktere by byli veritele s pozdejsim poradim zkraceni tim, ze veritel pohledavky zajistene vespolnym zastavnim pravem dostal vice, nez kolik by na nej pripadlo z vytezku prodane nemovitosti, zajisti senajejich navrh zastavnim pravem na neprodanych nemovitostech v poradi, ktere prisluselo uspokojenemu veriteli.
(3) Ustanoveni odstavcu 1 a 2 se pouzije primerene i na pohledavky, ktere zatezuji podily nekolika spoluvlastniku teze nemovitosti.
§ 337e
(1) V rozvrhovem usneseni soud rozhodne tez o pohledavkach, ktere byly pri rozvrhovem jednani popreny co do pravosti, vyse, zarazeni do skupiny nebo poradi, jestlize lze o nich rozhodnout bez provadeni dukazu; to neplati u pohledavek, na ktere ani zcasti podle skupin nebo podle poradi nepripada uhrada z rozdelovane podstaty.
(2) Ty, o jejichz namitkach nemohlo byt rozhodnuto podle odstavce 1, soud vyzve, aby do triceti dnu od pravni moci rozvrhoveho usneseni podali navrh podle § 267a odst. 1, jestlize na sporne pohledavky pripada alespon zcasti uhrada z rozdelovane podstaty; o castce pripadajici na sporne pohledavky soud rozhodne, ze bude projednana pri dalsim rozvrhovem jednani.
(3) K namitkam, ktere nebyly vcas uplatneny podle odstavce 2, se neprihlizi; o tomto nasledku musi byt ti, kdo byli vyzvani podat navrh podle § 267a odst. 1, pouceni.
(4) V navrhu podle § 267a odst. 1 mohou byt uplatneny jen skutecnosti, ktere byly uvedeny pri rozvrhovem jednani.
§ 337f
(1) Po pravni moci rozhodnuti o navrhu podle § 267a odst. 1 soud naridi jednani o rozvrhu zbytku rozdelovane podstaty.
(2) K tomuto jednani soud nepredvola ucastniky rozvrhu, jejichz pohledavky byly podle predchoziho rozvrhoveho usneseni zcela uspokojeny. Pri rozvrhu zbytku rozdelovane podstaty se jinak postupuje obdobne
podle § 337 odst. 2a3,§ 337a, 337c a 337d.
§ 337g
(1) V rozvrhovem usneseni soud prizna pohledavky jejich veritelum; uhrada pohledavek, ktere vydrazitel prevzal (§ 336g, § 337b odst. 4), se prizna vydraziteli.
(2) Nahradu za vecne bremeno nebo najemni pravo soud prizna vydraziteli, jestlize s tim souhlasi osoba, ktere svedci pravo z tohoto vecneho bremene nebo najemni pravo (§ 337b odst. 5).
(3) Priznane castky soud vyplati po pravni moci rozvrhoveho usneseni.
§ 337h
(1) Dnem pravni moci rozvrhoveho usneseni zanikaji zastavni prava vaznouci na nemovitosti; ustanoveni § 336g odst. 3 tim neni dotceno.
(2) Dnem pravni moci rozvrhoveho usneseni zanikaji vecna bremena a najemni prava na nemovitosti vaznouci; to neplati u vecnych bremen a najemnich prav, o nichz bylo rozhodnuto, ze nezaniknou [§ 336 a odst. 1 pism. c)], au vecnych bremen a najemnich prav, za nez byla poskytnuta vydraziteli nahrada (§ 337godst. 2).
(3) Po pravni moci rozvrhoveho usneseni soud vyrozumi prislusny katastralni urad o tom, zda zastavni prava vaznouci na nemovitosti zanikla nebo zda pusobi proti vydraziteli, jakoz i o tom, jaka vecna bremena zanikla a jaka i nadale nemovitost zatezuji.
(4) Byl-li vykon rozhodnuti zastaven, soud o tom vyrozumi po pravni moci usneseni prislusny katastralni urad.
Prodej spoluvlastnickeho podilu
§ 338
(1) Na vykon rozhodnuti prodejem spoluvlastnickeho podilu se uziji ustanoveni o vykonu rozhodnuti prodejem movitych veci a nemovitosti, nestanovi-li zakon jinak.
(2) Jde-li o prodej spoluvlastnickeho podilu k movite veci, soud doruci spoluvlastniku povinneho usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti pri provedeni soupisu, popripade po soupisu nebo pote, co zjisti, ze vec je ve spoluvlastnictvi, a oznami mu drazebni rok. Spoluvlastnik povinneho je povinen umoznit soupis veci ve spoluvlastnictvi; povinnosti ulozene povinnemu v § 325b a 326b plati i pro nej. Zucastni-li se spoluvlastnik povinneho drazby a ucini-li s jinymi draziteli stejne nejvyssi podani, udeli se mu priklep; ustanoveni § 329 odst. 2 vety druhe se nepouzije.
(3) Jde-li o prodej spoluvlastnickeho podilu k nemovitosti, soud doruci spoluvlastniku povinneho pravomocne usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti a drazebni vyhlasku; spoluvlastnik povinneho muze podat za podminek uvedenych v § 336c odst. 5 odvolani proti drazebni vyhlasce. Zucastni-li se spoluvlastnik povinneho drazby a ucini-li s jinymi draziteli stejne nejvyssi podani, udeli se mu priklep; ustanoveni § 33 6j odst. 1 vety druhe se nepouzije. Spoluvlastnik povinneho je opravnen podat za podminek uvedenych v § 336k odst. 2 vete druhe odvolani proti usneseni o priklepu.
nadpis zrusen Prodej zastavy
§ 338a
(1) Na vykon rozhodnuti prodejem zastavenych movitych veci a nemovitosti se uziji ustanoveni o vykonu rozhodnuti prodejem movitych veci a nemovitosti, nestanovi-li zakon jinak.
(2) Vykon rozhodnuti prodejem movitych veci lze naridit jen prodejem v rozhodnuti oznacene zastavy. Ma-li zastavu u sebe zastavni veritel nebo jina osoba, ktere byla podle zastavni smlouvy odevzdana, jsou tyto osoby povinny umoznit soupis teto veci a jeji oceneni a vec vydat soudu k drazbe; ustanoveni § 325b a 326b pro ne plati obdobne.
(3) Pri vykonu rozhodnuti prodejem nemovitosti se nepouziji ustanoveni § 335 odst. 2 a 3, ledaze jde o navrh dalsiho opravneneho z usneseni o narizeni prodeje zastavy, a ustanoveni § 336f, ledaze by veritel prihlasil pohledavku zajistenou prodavanou zastavou.
Hlava pata
ZRIZENI SOUDCOVSKEHO ZASTAVNIHO PRAVANANEMOVITOSTECH
§ 338b
(1) Vykon rozhodnuti zrizenim soudcovskeho zastavniho prava na nemovitosti muze byt narizen, jen kdyz opravneny presne oznaci nemovitost, k niz ma byt zastavni pravo zrizeno, a jestlize listinami vydanymi nebo overenymi statnimi organy nebo notarem 76) dolozi, ze nemovitost je ve vlastnictvi povinneho. O tom, ze byl podan navrh na narizeni vykonu rozhodnuti zrizenim soudcovskeho zastavniho prava na nemovitosti, soud vyrozumi prislusny katastralni urad.
(2) Pro narizeni vykonu rozhodnuti zrizenim soudcovskeho zastavniho prava je rozhodujici stav v dobe zahajeni rizeni.
§ 338c
(1) Narizeni vykonu rozhodnuti zrizenim soudcovskeho zastavniho prava se vztahuje na nemovitost se vsemi jejimi soucastmi a prislusenstvim.
(2) Zrizeni soudcovskeho zastavniho prava se zaznamenava podle zvlastnich predpisu do katastru nemovitosti.
§ 338d
Pro poradi soudcovskeho zastavniho prava k nemovitosti je rozhodujici den, v nemz k soudu dosel navrh na zrizeni soudcovskeho zastavniho prava; doslo-li nekolik navrhu ve stejny den, maji zastavni prava stejne poradi. Bylo-li vsak pro vymahanou pohledavku jiz drive zrizeno zakonne nebo smluvni zastavni pravo, ridi se poradi soudcovskeho zastavniho prava poradim tohoto zastavniho prava.
Pro pohledavky, pro nez bylo zrizeno soudcovske zastavni pravo, lze vest vykon rozhodnuti prodejem nemovitosti primo i proti kazdemu pozdejsimu vlastniku nemovitosti, ktery ji nabyl smluvne.
§ 338e
(1) Pri vykonu rozhodnuti zrizenim soudcovskeho zastavniho prava k nemovitosti se nepouziji ustanoveni § 263 az 266, § 267a a § 268 odst. 1 pism. e). Ustanoveni § 268 odst. 1 pism. g) lze pouzit jen tehdy, zaniklo-li pravo rozhodnutim priznane pred podanim navrhu na narizeni tohoto vykonu rozhodnuti.
(2) Byl-li vykon rozhodnuti zrizenim soudcovskeho zastavniho prava pravomocne zastaven, zastavni pravo tim od pocatku zanika. V pripade, ze byl pravomocne zastaven jen castecne, plati, ze byl od pocatku narizen pro pohledavku jen v takove vysi, kolik cini po zastaveni vykonu rozhodnuti.
(3) Usneseni o zastaveni nebo o castecnem zastaveni vykonu rozhodnuti soud zasle po pravni moci prislusnemu katastralnimu uradu.
Hlava sesta PRODEJ PODNIKU Narizeni vykonu rozhodnuti
§ 338f
(1) Vykon rozhodnuti prodejem podniku 93) muze byt narizen, jen kdyz opravneny oznaci podnik, jehoz prodej navrhuje, a jestlize dolozi, ze podnik je majetkem povinneho.
(2) Navrh dalsiho opravneneho na narizeni vykonu rozhodnuti prodejem tehoz podniku podany u prislusneho soudu drive, nez soud pravomocne rozhodl o narizeni vykonu rozhodnuti, se povazuje za pristoupeni k rizeni, a
to ode dne podani navrhu. Navrh dalsiho opravneneho, ktery byl podan u neprislusneho soudu, soud postoupi bez rozhodnuti prislusnemu soudu; v takovem pripade se navrh povazuje za pristoupeni k rizeni ode dne, kdy navrh dosel prislusnemu soudu. Dalsi opravneny musi prijmout stav rizeni, v nemz je pri jeho pristoupeni.
(3) Opravneny muze vzit zpet svuj navrh az do pravni moci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti. Soud vsak rizeni zastavi jen tehdy, souhlasi-li s tim vsichni opravneni, kteri pristoupili do rizeni.
§ 338g
(1) Pro narizeni vykonu rozhodnuti prodejem podniku je rozhodujici stav v dobe zahajeni rizeni.
(2) Narizeni vykonu rozhodnuti se vztahuje na veci, prava a jine majetkove hodnoty, ktere slouzi k provozovani podniku nebo vzhledem ke sve povaze maji tomuto ucelu slouzit, a to podle stavu, jaky tu je v dobe priklepu.
(3) Vykonem rozhodnuti nemuze byt postizen podnik, jedna-li se o banku.
§ 338h
(1) Vusneseni o narizeni vykonu rozhodnuti soud ustanovi spravce podniku (dale jen “spravce”) a povinnemu
a) zakaze, aby po doruceni usneseni podnik nebo cast podniku prevedl na nekoho jineho;
b) ulozi, aby soudu do 15 dnu od doruceni usneseni oznamil, zda a kdo ma k podniku, k jeho casti nebo k vecem, pravum nebo jinym hodnotam patricim k podniku predkupni pravo, s poucenim, ze pri neoznameni povinny odpovida za skodu tim zpusobenou;
c) zakaze, aby po doruceni usneseni veci, prava a jine majetkove hodnoty, ktere slouzi k provozovani podniku nebo vzhledem ke sve povaze maji tomuto ucelu slouzit, prevedl na jineho, zatizil je nebo s nimi jinak nakladal bez souhlasu spravce;
d) prikaze, aby spravci umoznil kdykoliv nahlizet do ucetni evidence a dalsich pisemnosti tykajicich se podniku a bez omezeni vstupovat do vsech prostor podniku.
(2) Usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti doruci soud opravnenemu, tem, kdo pristoupili do rizeni jako dalsi opravneni, povinnemu, manzelu povinneho, spravci a prislusnemu rejstrikovemu soudu nebo organu, ktery vede jiny rejstrik, v nemz je povinny zapsan.
(3) Po pravni moci soud doruci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti osobam, o nichz je znamo, ze maji k podniku nebo k jednotlivym vecem, pravum a jinym majetkovym hodnotam, ktere slouzi k provozovani podniku nebo vzhledem ke sve povaze maji tomuto ucelu slouzit, predkupni, zastavni nebo zadrzovaci pravo, osobam, kterym prava patrici k podniku byla postoupena k zajisteni pohledavky veritele povinneho 83) nebo byla prevedena k zajisteni zavazku povinneho ve prospech jeho veritele, 84) a financnimu a obecnimu uradu, v jejichz obvodu je podnik a v jejichz obvodu ma povinny sve bydliste (sidlo, misto podnikani). Po pravni moci se usneseni tez vyvesi na uredni desce soudu. O tom, ze usneseni nabylo pravni moci, soud vyrozumi prislusny rejstrikovy soud nebo organ, ktery vede jiny rejstrik, v nemz je povinny zapsan.
Spravce podniku
§ 338i
(1) Spravcem soud ustanovi osobu zapsanou podle zvlastnich predpisu v seznamu spravcu konkursni podstaty. 94) Vyjimecne muze soud spravcem ustanovit i osobu do tohoto seznamu nezapsanou, splnuje-li podminky pro zapsani do seznamu, jestlize s ustanovenim spravcem souhlasi.
(2) Pri vyberu osoby spravce soud prihlizi zejmena k tomu, zda ma spravce s ohledem na povahu podniku potrebne predpoklady k radnemu vykonu spravy. Osoby zapsane do seznamu spravcu konkursni podstaty mohou funkci spravce odmitnout jen z dulezitych duvodu, ktere posoudi soud.
(3) Spravce je povinen vykonavat svou funkci s odbornou peci a odpovida za skodu, kterou zpusobil zavinenym porusenim svych povinnosti, ktere mu uklada zakon nebo ktere mu ulozil soud.
(4) Spravce ma narok na odmenu a na nahradu hotovych vydaj u.
(5) Na uhradu hotovych vydaju, vynakladanych zejmena v souvislosti s pribranim znalce, soud poskytne spravci na jeho zadost zalohu. Hotove vydaje hrazene z teto zalohy se povazuji za naklady prodeje.
§ 338j
(1) Spravce je z vykonu sve funkce vyloucen, jestlize se zretelem na jeho pomer k veci, k ucastnikum nebo k jejich zastupcum je tu duvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2) O tom, zda je spravce vyloucen, rozhodne soud; pred rozhodnutim si zpravidla vyzada vyjadreni spravce. Proti jeho usneseni neni pripustny opravny prostredek.
(3) Rozhodne-li soud, ze spravce je ze sve funkce vyloucen, soucasne jej zprosti funkce a ustanovi noveho spravce.
§ 338k
(1) Spravce pri vykonu sve funkce postupuje podle zakona a dalsich pravnich predpisu a podle pokynu soudu; dba, aby po narizeni vykonu rozhodnuti nedoslo bezduvodne ke zmenseni majetku prodavaneho podniku, popripade aby se majetek podniku ocekavanym zpusobem zvysil. K radnemu zajisteni majetku podniku cini vhodna opatreni, zejmena vyrozumi penezni ustav, ze s prostredky na uctu povinneho, ktere slouzi k provozovani podniku, muze povinny nakladat jen s jeho souhlasem. Vyzaduji-li to okolnosti pripadu, muze spravce vyzvat dluzniky povinneho, aby plneni svych penezitych dluhu skladali na ucet povinneho, ktery za tim ucelem zridil. Zjisti-li spravce, ze soucasti podniku je nemovitost, vyrozumi bez zbytecneho odkladu prislusny katastralni urad, ze byl narizen vykon rozhodnuti prodejem podniku a ze povinny nesmi bez jeho souhlasu nemovitost prevest na jineho, zatizitji nebo s ni jinak nakladat.
(2) Souhlas spravce s ukony povinneho musi byt udelen pisemne; u pisemnych ukonu musi byt obsazen na teze listine. Pravni ukony povinneho, ktere ucinil bez souhlasu spravce, jsou neplatne.
(3) Vyzve-li spravce dluznika povinneho, aby plneni sveho peneziteho dluhu skladal na urcity ucet, nesmi dluznik po doruceni vyzvy dluh plnit jinak. Nesplni-li dluznik povinneho dluh v souladu s vyzvou spravce, je spravce opravnen domahat se jako zastupce povinneho radneho splneni dluhu.
(4) Neucini-li povinny radne a vcas ukony potrebne k odvraceni hrozici skody na majetku podniku, je povinen tyto ukony provest spravce jako zastupce povinneho.
ASPI LC156 ” Strana 79 15.05.2006 16:39:31
(5) Odmitne-li spravce udelit povinnemu souhlas k ukonu potrebnemu k radnemu provozovani podniku, muze povinny soudu navrhnout, aby svym usnesenim souhlas spravce nahradil. Soud o navrhu rozhodne po slyseni spravce a povinneho; proti jeho usneseni neni odvolani pripustne.
(6) Ve sporech a v jinych rizenich, v nichz je povinny ucastnikem a ktere se tykaji podniku, je spravce opravnen povinneho zastupovat i bez jeho souhlasu; ma pritom obdobne postaveni jako zastupce ucastnika na zaklade procesni plne moci (§ 28a odst. 1). Po dobu, po kterou spravce podniku zastupuje povinneho, nesmi jine osoby povinneho zastupovat nebo za nej jednat.
Dohled soudu
§ 338l
(1) Soud dohlizi, jak spravce plni sve povinnosti ulozene mu zakonem a dalsimi pravnimi predpisy nebo soudem. Pri vykonu dohledaci cinnosti je soud opravnen vyzadat si od spravce zpravu o jeho cinnosti, nahlizet do listin spravce a povinneho a provadet potrebna setreni. Zjisti-li v cinnosti spravce nedostatky, ulozi spravci, aby je odstranil; proti tomuto usneseni neni odvolani pripustne.
(2) Kpribrani znalce spravcem [§ 338m odst. 1 pism. c)] neni treba souhlasu soudu.
(3) Za poruseni povinnosti pri vykonu funkce muze soud ulozit spravci poradkovou pokutu; postupuje pritom obdobne podle § 53.
(4) Neplni-li spravce radne sve povinnosti nebo z jinych vaznych duvodu, muze soud na navrh nektereho z ucastniku nebo spravce anebo i bez navrhu zprostit spravce funkce. Zprosti-li soud spravce funkce, ustanovi soucasne jineho spravce. Spravce, ktery byl funkce zprosten, je povinen radne predat funkci novemu spravci a poskytnout mu vsechny potrebne informace a doklady.
Cena podniku
§ 338m
(1) Po pravni moci usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti soud spravci ulozi, aby
a) zjistil na zaklade udaju v ucetni evidenci o podniku, jake veci, prava a jine majetkove hodnoty a jake zavazky slouzi k provozovani podniku nebo vzhledem ke sve povaze maji tomuto ucelu slouzit; neumozni-li povinny spravci radne nahlednout do ucetni evidence, zjedna soud spravci na jeho navrh pristup k teto evidenci, a to v oduvodnenych pripadech i za soucinnosti organu justicni straze nebo Policie Ceske republiky,
b) provedl soupis veci, prav a jinych majetkovych hodnot a zavazku, o nichz se mu podarilo za soucinnosti s povinnym zjistit, ze slouzi k provozovani podniku nebo vzhledem ke sve povaze maji tomuto ucelu slouzit, neni-li mozne potrebne udaje zjistit postupem podle pismena a),
c) na zaklade zjisteni podle pismena a) nebo podle pismena b) anebo jinych (dalsich) rozhodnych hledisek, popripade tez na zaklade oceneni znalce, ktereho si pribral, protoze cenu nebylo mozne stanovit jinak, podal soudu zpravu o cene podniku.
(2) Nestanovi-li tento zakon jinak, postupuje se pri ocenovani podle zvlastniho predpisu. 92)
(3) Nestanovi-li soud jinak, spravce ve zprave o cene podniku uvede
a) jake veci, prava a jine majetkove hodnoty patri k podniku a jakou maji cenu,
b) kolik cini v podniku penezni prostredky v hotovosti a ulozene na uctu u penezniho ustavu v mene Ceske republiky,
c) jake zavazky patri k podniku a jakou maji cenu,
d) jake penezite zavazky patri k podniku a kolik cini celkem,
e) kolik cini ciste jmeni podniku.
(4) Stejnopis zpravy spravce o cene podniku soud doruci opravnenemu, tem, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, a povinnemu a umozni jim, aby se k obsahu zpravy v primerene lhute vyjadrili. K namitkam povinneho tykajicich se soupisu veci, prav a jinych majetkovych hodnot, ktery spravci neposkytl soucinnost podle odstavce 1 pism. b), se neprihlizi.
(5) Soud muze spravci ulozit, aby zpravu doplnil nebo aby podal soudu potrebna vysvetleni. K objasneni rozhodnych skutecnosti muze tez provest potrebna setreni.
§ 338n
(1) Podle obsahu zpravy spravce o cene podniku, popripade zjisteni podle § 338m odst. 5 soud urci
a) cenu veci, prav a jinych majetkovych hodnot patricich k podniku,
b) vysi peneznich prostredku v hotovosti a ulozenych na uctu u penezniho ustavu v mene Ceske republiky, patricich kpodniku,
c) cenu vsech zavazku patricich k podniku,
d) vysi penezitych zavazku patricich k podniku,
e) zjistenou cenu podniku.
(2) Zjistenou cenu podniku soud urci ve vysi cisteho jmeni podniku; k prostredkum uvedenym v odstavci 1 pism. b) se pri tom neprihlizi.
(3) Neprovadi-li se dokazovani nebo souhlasi-li s tim osoby uvedene v § 338m odst. 4, neni treba narizovat jednani.
(4) Usneseni podle odstavce 1 soud doruci opravnenemu, tem, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, a povinnemu.
(5) Po pravni moci usneseni podle odstavce 1 ma kazdy pravo nahlednout do zpravy o cene podniku.
(6) Zjisti-li soud, ze cena veci, prav a jinych majetkovych hodnot patricich k podniku spolu s prostredky uvedenymi v odstavci 1 pism. b) nepresahuje vysi splatnych penezitych zavazku patricich k podniku, pohledavek opravneneho a tech, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, ktere nepatri k podniku, a predpokladane naklady prodeje, odmenu spravce a nahradu jeho hotovych vydaju, anebo ze ji presahuje jen nepatrne, vykon rozhodnuti zastavi.
Drazebni vyhlaska
§ 338o
(1) Po pravni moci usneseni o cene soud naridi, nebyl-li vykon rozhodnuti pravomocne zastaven, drazebni jednani (drazbu).
(2) Ve vyroku usneseni o narizeni drazebniho jednani (drazebni vyhlasce) soud uvede
a) cas a misto drazebniho jednani (§ 33 8q),
b) oznaceni prodavaneho podniku,
c) udaje uvedene v § 338n odst. 1,
d) vysi nejnizsiho podani (§ 33 8r odst. 1),
e) vysi jistoty a zpusob jejiho zaplaceni (§ 338r odst. 2),
f) upozorneni, ze cena veci, prav a jinych majetkovych hodnot patricich k podniku, vyse peneznich prostredku v hotovosti a ulozenych na uctu u penezniho ustavu v mene Ceske republiky, patricich k podniku, cena zavazku patricich k podniku, vyse penezitych zavazku patricich k podniku, zjistena cena podniku a vyse nejnizsiho podani mohou byt zmeneny s prihlednutim ke zvyseni nebo snizeni jmeni podniku, k nemuz dojde do drazebniho jednani (§ 338todst. 1),
g) predpoklady, za kterych vydrazitel muze prevzit vydrazeny podnik a za kterych vydrazeny podnik prejde do jehomajetku (§ 338z odst. 1 a 2),
h) upozorneni, ze pri rozvrhu podstaty se mohou opravneny, ti, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, a dalsi veritele povinneho domahat uspokojeni jinych vymahatelnych pohledavek nebo pohledavek zajistenych zastavnim pravem, zadrzovacim pravem, postoupenim pohledavky 83) nebo prevodem prava, 84) nez pro ktere byl narizen vykon rozhodnuti, jestlize patri k podniku, jestlize je prihlasi nejpozdeji do 5 dnu prede dnem drazebniho jednani, jestlize v prihlasce uvedou vysi pohledavky a jejiho prislusenstvi a prokazi-li je prislusnymi listinami, a pouceni, ze kprihlaskam, v nichz vyse pohledavky nebo jejiho prislusenstvi nebude uvedena, se neprihlizi (§ 338s a § 338zn odst. 2),
i) upozorneni, ze zavazky patrici k podniku, ktere nebudou pri vykonu rozhodnuti uspokojeny, prechazeji na vydrazitele (§ 338zk),
j) vyzvu, aby kazdy, kdo ma pravo, ktere nepripousti drazbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takove uplatneni prava prokazal nejpozdeji pred zahajenim drazebniho jednani, s upozornenim, ze jinak k jeho pravu nebude pri provedeni vykonu rozhodnuti prihlizeno,
k) upozorneni, ze osoby, ktere maji k podniku, k jeho casti nebo k vecem, pravum a jinym majetkovym hodnotam, ktere slouzi k provozovani podniku nebo vzhledem ke sve povaze maji tomuto ucelu slouzit, predkupni pravo, je mohou uplatnit jenv drazbe jako drazitele a ze udelenim priklepu predkupni pravo zanika, l) upozorneni, kde a kdy je mozne nahlednout do zpravy o cene podniku (§ 338nodst. 5).
§ 338p
(1) Drazebni vyhlasku soud doruci:
a) opravnenemu, tem, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, povinnemu, manzelu povinneho, osobam, o nichz je mu znamo, ze maji k podniku nebo k vecem, pravum a jinym majetkovym hodnotam, ktere slouzi k provozovani podniku nebo vzhledem ke sve povaze maji tomuto ucelu slouzit, predkupni pravo nebo zastavni pravo anebo zadrzovaci pravo, osobam, kterym prava patrici k podniku byla postoupena k zajisteni pohledavky veritele povinneho 83) nebo byla prevedena k zajisteni zavazku povinneho ve prospech jeho veritele, 84) osobam, ktere jiz prihlasily sve vymahatelne pohledavky nebo pohledavky zajistene zastavnim pravem, zadrzovacim pravem, postoupenim pohledavky nebo prevodem prava, jez patri k podniku, a prislusnymi listinami jeprokazaly, a osobam uvedenym v § 338zn odst. 1,
b) financnimu uradu a obecnimu uradu, v jejichz obvodu je podnik a v jejichz obvodu ma povinny sve bydliste (sidlo, misto podnikani),
c) tem, kdo vybiraji pojistne na socialni zabezpeceni, prispevek na statni politiku zamestnanosti a pojistne na verejne zdravotni pojisteni,
d) obecnimu uradu obce s rozsirenou pusobnosti, v jehoz obvodu je podnik.
(2) Osobam uvedenym v odstavci 1 pism. a) soud drazebni vyhlasku doruci do jejich vlastnich rukou.
(3) Soud vyvesi v den jejiho vydani drazebni vyhlasku na uredni desce soudu a pozada obecni urad, v jehoz obvodu je podnik, aby vyhlasku nebo jeji podstatny obsah uverejnil zpusobem v miste obvyklym. Usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti soucasne sejme z uredni desky soudu.
(4) V oduvodnenych pripadech muze soud drazebni vyhlasku nebo jeji podstatny obsah uverejnit v celostatnim nebo mistnim tisku, popripade jinym vhodnym zpusobem.
(5) Proti drazebni vyhlasce mohou podat odvolani jen opravneny, ti, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, povinny a osoby, ktere maji k podniku nebo k vecem, pravum a jinym majetkovym hodnotam, ktere slouzi k provozovani podniku nebo vzhledem ke sve povaze maji tomuto ucelu slouzit, predkupni pravo. Odvolani jen proti vyrokum uvedenym v § 33 8o odst. 2 pism. a), b), f) az l) neni pripustne.
§ 33 8q
(1) Drazbu lze uskutecnit v miste, kde se nachazi podnik, nebo u soudu anebo na jinem vhodnem miste.
(2) Drazebni jednani soud naridi nejmene 30 dnu po dni vydani drazebni vyhlasky.
§ 338r
(1) Nejnizsi podani soud stanovi ve vysi poloviny ceny veci, prav a jinych majetkovych hodnot patricich k podniku [§ 33 8n odst. 1 pism. a)], nejvyse vsak ve vysi dvou tretin zjistene ceny podniku [§ 338n odst. 1 pism.
e)].
(2) Vysi jistoty soud stanovi podle okolnosti pripadu, nejvyse vsak v castce neprevysujici tri ctvrtiny nejnizsiho podani. Jistotu lze zaplatit bud v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na ucet soudu; k platbe na ucet soudu lze prihlednout jen tehdy, bylo-li pred zahajenim drazebniho jednani zjisteno, ze na ucet soudu take dosla.
(3) Ten, kdo hodla uplatnit pri drazbe sve predkupni pravo, musi je soudu prokazat nejpozdeji pred zahajenim drazebniho jednani.
§ 338s
(1) Veritel, ktery ma proti povinnemu pohledavku priznanou rozhodnutim, smirem nebo jinym titulem uvedenym v § 274 (vymahatelnou pohledavku) anebo pohledavku zajistenou zastavnim pravem, zadrzovacim pravem, postoupenim pohledavky 83) nebo prevodem prava, 84) ktera patri k podniku, muze ji u soudu prihlasit nejpozde ji
ASPI LC156 ” ” Strana 81 ” ” “” 15.05.2006″16:39:31
do 5 dnu prede dnem drazebniho jednani. Opravneny nebo ten, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, mohou sve pohledavky prihlasit, jen jestlize jim byly priznany rozhodnutim, smirem nebo jinym titulem uvedenym v § 27 4 po pravni moci usneseni o na rizeni vykonu rozhodnuti.
(2) V prihlasce musi byt uvedena vyse pohledavky a jejiho prislusenstvi, jejihoz uspokojeni se veritel povinneho domaha, jinak se k prihlasce neprihlizi; o tomto nasledku musi byt veritel poucen v drazebni vyhlasce. K prihlasce musi byt pripojeny listiny prokazujici, ze jde o vymahatelnou pohledavku nebo o pohledavku zajistenou zastavnim pravem, zadrzovacim pravem, postoupenim pohledavky 83) nebo prevodem prava 84) a ze patri k podniku, ledaze tyto skutecnosti vyplyvaji z obsahu spisu.
(3) Opozdene prihlasky a prihlasky pohledavek, ktere nepatri k podniku, soud usnesenim odmitne; proti tomuto usneseni neni odvolani pripustne.
§ 338t
(1) Po vydani drazebni vyhlasky soud spravci ulozi, aby mu podal pred zahajenim drazebniho jednani zpravu, zda doslo oproti stavu, ktery byl rozhodny pro usneseni podle § 33 8n odst. 1, ke zmene v okolnostech podle § 33 8m odst. 3, popripade jak se tyto okolnosti zmenily.
(2) Nepoda-li spravce soudu radne a vcas zpravu podle odstavce 1, soud mu ulozi, aby statu nahradil naklady zmarene drazby, a na navrh ucastniku drazby, aby jim nahradil naklady, ktere jimv souvislosti s ucasti na teto drazbe vznikly. O tomto nasledku musi byt spravce poucen.
Drazebni jednani
§ 338u
(1) Drazebni jednani muze ridit jen soudce. Jednotlive ukony pri jednani, jimiz se nerozhoduje, muze na zaklade povereni soudce provest vykonavatel nebo jiny zamestnanec soudu; ridi se pritom pokyny soudce.
(2) Jako drazitel se muze jednani zucastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahajeni drazebniho jednani jistotu (§
338r odst. 2).
(3) Jako drazitele nesmi vystupovat soudci, zamestnanci soudu, povinny, manzel povinneho, spravce, vydrazitel uvedeny v § 338za odst. 2 a ti, jimz v nabyti podniku brani zvlastni predpis.
(4) Ustanoveni § 336h odst. 3 plati obdobne.
§ 338v
(1) Bylo-li zjisteno, ze byl podan navrh na vylouceni prodavaneho podniku nebo jeho casti z vykonu rozhodnuti (§ 267 odst. 1), soud drazebni jednani odroci az do pravomocneho rozhodnuti o navrhu.
(2) Byl-li podan navrh na vylouceni jednotlivych veci, prav nebo jinych majetkovych hodnot patricich k podniku, soud podle okolnosti pripadu posoudi, zda je treba jednani odrocit az do pravomocneho rozhodnuti o navrhu nebo zda pristoupi k drazbe. V pripade, ze pristoupi k drazbe, soud upozorni drazitele na sporne veci, prava nebo jine majetkove hodnoty.
(3) Nepodal-li spravce do zahajeni drazebniho jednani zpravu podle § 338t odst. 1, rozhodne soud o narocich podle § 33 8t odst. 2 a drazebni jednani odroci. Pri narizeni noveho drazebniho jednani znovu postupuje podle § 338o az 338t.
§ 338w
(1) Po zahajeni drazebniho jednani soudce
a) rozhodne, zda je prokazano predkupni pravo (§ 338rodst. 3),
b) na zaklade zpravy spravce podle § 338t odst. 1 usnesenim urci novou cenu veci, prav a jinych majetkovych hodnot patricich k podniku, vysi peneznich prostredku v hotovosti a ulozenych na uctu u penezniho ustavu v mene Ceske republiky, patricich k podniku, cenu zavazku patricich k podniku, vysi penezitych zavazku patricich k podniku a vyslednou cenu podniku,
c) stanovi, kolik cini nejnizsi podani,
d) oznami, kteri veritele prihlasili sve pohledavky a v jake vysi,
popripade kteri veritele maji pravo na uspokojeni svych pohledavek podle § 33 8zn odst. 1.
(2) Proti usnesenim podle odstavce 1 pism. a), b) ac) neni odvolani pripustne.
(3) Zjisti-li soud, ze cena veci, prav a jinych majetkovych hodnot patricich k podniku spolu s prostredky uvedenymi v § 338n odst. 1 pism. b) nepresahuje vysi splatnych penezitych zavazku patricich k podniku, pohledavek opravneneho, tech, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, a dalsich prihlasenych veritelu, ktere nepatri k podniku, a predpokladane naklady prodeje, odmenu spravce a nahradu jeho hotovych vydaj u, anebo ze ji presahuje jen nepatrne, vykon rozhodnuti zastavi.
(4) Nebude-li vykon rozhodnuti zastaven, soudce po provedeni ukonu podle odstavce 1 vyzve ty, kdo mohou drazit, aby cinili podani.
(5) Drazba se kona, dokud drazitele cini podani; drazitele jsou vazani svymi podanimi, dokud soud neudeli priklep. Cena vydrazeneho podniku neni omezena ustanovenimi cenovych predpisu.
§ 338x
(1) Priklep lze udelit tomu, kdo ucinil nejvyssi podani a u nehoz jsou splneny dalsi podminky stanovene zakonem. Ucinilo-li vice drazitelu stejne nejvyssi podani, udeli soud priklep nejprve tomu, komu svedci predkupni pravo k podniku, pak tomu, komu svedci predkupni pravo k casti podniku nebo k jednotlivym vecem, pravum nebo jinym majetkovym hodnotam, ktere patri k podniku, a pote, nedohodnou-li se jinak drazitele, kteri ucinili stejne nejvyssi podani, draziteli, kterybyl urcen losem.
(2) Pred udelenim priklepu se soudce dotaze osob pritomnych pri drazbe, zda maji namitky proti priklepu; namitky, ktere podali opravneny, ten, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, povinny a drazitel, se uvedou do protokolu.
(3) Jestlize soud neudeli se zretelem na vznesene namitky priklep, pokracuje se v drazbe vyvolanim predposledniho podani; proti tomuto usneseni neni odvolani pripustne. V opacnem pripade soud usnesenim udeli priklep.
(4) V usneseni o priklepu soud stanovi lhutu k zaplaceni nejvyssiho podani, ktera pocina dnem pravni moci priklepu a nesmi byt dels! nez dva mesice. Na nejvyssi podani se zapocte vydrazitelem slozena jistota.
(5) Drazitelum, kterym nebyl udelen priklep, se vrati zaplacena jistota po skonceni drazebniho jednani; jestlize vsak podali proti priklepu namitky, vrati se jim po pravni moci usneseni o priklepu.
§ 338y
(1) Usneseni o priklepu soud doruci opravnenemu, tomu, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, povinnemu, manzelu povinneho, vydraziteli a drazitelum, kteri proti udeleni priklepu vznesli namitky.
(2) Proti usneseni o udeleni priklepu mohou podat odvolani osoby uvedene v odstavci 1. Do 15 dnu ode dne drazebniho jednani mohou podat odvolani tez osoby uvedene v § 338p odst. 1 pism. a), kterym nebyla dorucena drazebni vyhlaska, jestlize se z tohoto duvodu nezucastnily drazebniho jednani.
(3) Ustanoveni § 336k odst. 3 a 4 plati obdobne.
§ 338z
(1) Vydrazitel je opravnen prevzit vydrazeny podnik jiz dnem nasledujicim po vydani usneseni o priklepu. Podnik preda vydraziteli na jeho zadost spravce za soucinnosti s povinnym; o prevzeti se sepise zapis. O predani podniku spravce vyrozumi soud.
(2) Vydrazeny podnik prechazi do majetku vydrazitele, nabylo-li usneseni o priklepu pravni moci a zaplatil-li vydrazitel nejvyssi podani, a to ke dni vydani usneseni o priklepu. K temuz dni se vydrazitel stava vlastnikem veci a vstupuje do prav a zavazku patricich k podniku.
(3) Predkupni pravo k vydrazenemu podniku, k jeho castem nebo jednotlivym vecem, pravum nebo jinym hodnotam zanika dnem, kterym podnik presel do majetku vydrazitele.
(4) Jestlize vydrazeny podnik nepresel do majetku vydrazitele, je vydrazitel povinen vratit vydrazeny podnik povinnemu, vydat mu uzitky a nahradit skodu, kterou mu zpusobil pri hospodareni s podnikem.
§ 338za
(1) Nebylo-li pri drazbe ucineno ani nejnizsi podani, soud drazebni jednani skonci. Dalsi drazebni jednani soud naridi na navrh opravneneho nebo toho, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, ktery lze podat nejdrive po uplynuti tri mesicu od bezuspesne drazby; nebyl-li navrh podan do sesti mesicu, soud vykon rozhodnuti zastavi.
(2) Nezaplatil-li vydrazitel nejvyssi podani ani v dodatecne lhute, kterou mu urcil soud a ktera nesmi byt dels! nez jeden mesic, usneseni o priklepu se marnym uplynutim dodatecne lhuty zrusuje a soud naridi dalsi drazebni jednani. O povinnostech a zavazcich tohoto vydrazitele a o rozhodovani o nich plati obdobne ustanoveni § 336n.
(3) Pri dalsim drazebnim jednani podle odstavcu 1 a 2 se nejnizsi podani stanovi ve vysi ctvrtiny ceny veci, prav a jinych majetkovych hodnot patricich k podniku [§ 338n odst. 1 pism. a)], nejvyse vsak ve vysi tretiny zjistene ceny podniku [§ 338n odst. 1 pism. e)]; jinak o narizeni a provedeni dalsi drazby plati obdobne ustanoveni § 338p, 338q, § 338r odst. 2, § 338t, 338u, § 338v odst. 2, § 338w az 338z. Nebyl-li podnik prodan ani pri dalsim drazebnim jednani z duvodu uvedeneho v odstavci 1 vete prvni, soud vykon rozhodnuti zastavi.
Rozvrh
§ 338zb
(1) Po pravni moci usneseni o priklepu a po zaplaceni nejvyssiho podani vydrazitelem naridi soud jednani o rozvrhu rozdelovane podstaty.
(2) K jednani soud predvola ucastniky rozvrhu, kterymi jsou opravneny, ti, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, povinny, spravce, vydrazitel, osoby, ktere podaly prihlasku, ledaze by jejich prihlaska byla odmitnuta (§ 338sodst. 3), a osoby uvedene v § 338zn odst. 1.
(3) Predvolani k rozvrhovemu jednani se vyvesi na uredni desce soudu.
§ 338zc
Rozdelovanou podstatu tvori prostredky uvedene v § 338n odst. 1 pism. b), nejvyssi podani a uroky z neho, popripade nahrady, ktere do podstaty pripadaji podle § 33 8za odst. 2 vety druhe, a na tyto nahrady zapocitana jistota vydrazitele uvedeneho v § 33 8za odst. 2.
§ 338zd
(1) Pri rozvrhovem jednani se projednaji pohledavky, ktere mohou byt uspokojeny z rozdelovane podstaty.
(2) Ustanoveni § 337b odst. 2 a 3 plati obdobne; pohledavku vydrazitele podle § 338zf vsak nelze poprit.
§ 338ze
(1) Podle vysledku rozvrhoveho jednani se z rozdelovane podstaty uspokojuji postupne podle techto skupin:
a) pohledavky nakladu prodeje vzniklych statu v souvislosti s provadenim drazby, nove drazby nebo dalsi drazby a zaplacenim zalohy podle § 33 8i odst. 5,
b) pohledavka odmeny spravce a jeho hotovych vydaj u,
c) pohledavka vydrazitele podle § 338zf,
d) pohledavky zajistene zadrzovacim pravem,
e) pohledavka opravneneho, pohledavka toho, kdo do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, a pohledavky zajistene zastavnim pravem, postoupenim pohledavky 83) nebo prevodem prava, 84)
f) pohledavky dani a poplatku, pojistneho na verejne zdravotni pojisteni a pojistneho na socialni zabezpeceni a prispevku na statni politiku zamestnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle pismena e),
g) ostatni pohledavky.
(2) Nelze-li plne uspokojit pohledavky patrici do teze skupiny, uspokoji se podle poradi; pohledavky patrici do teze skupiny, ktere maji stejne poradi, se uspokoji pomerne.
(3) Nesplatne pohledavky zajistene zastavnim pravem, postoupenim pohledavky nebo prevodem prava se povazuji pri rozvrhu za splatne.
(4) Uroky, uroky z prodleni nebo poplatek z prodleni za posledni tri roky pred rozvrhovym jednanim, jakoz i
nahrada nakladu rizeni se uspokojuji v poradi jistiny. Nestaci-li rozdelovana podstata, uhradi se pred jistinou.
(5) Pro poradi je rozhodujici
a) u pohledavky opravneneho den, kdy k soudu vykonu dosel jeho navrh na narizeni vykonu rozhodnuti,
b) u pohledavky toho, jenz do rizeni pristoupil jako dalsi opravneny, den, ktery se povazuje za pristoupeni k rizeni,
c) u prihlasene pohledavky den, kdy k soudu dosla prihlaska,
d) u pohledavky zajistene zastavnim pravem, zadrzovacim pravem, postoupenim pohledavky 83) nebo prevodem prava 84) den vzniku techto prav,
e) u pohledavky veritele uvedeneho v § 338zn den, podle ktereho se ridi poradi pohledavky v rizeni o vykon rozhodnuti prikazanim pohledavky nebo prodejem movitych veci anebo nemovitosti.
Poradi pohledavky se stanovi podle toho hlediska, ktere je pro ni vyhodnejsi.
(6) Po uhrade vsech pohledavek, ktere maji byt uspokojeny, se zbytek rozdelovane podstaty vyplati povinnemu.
(7) Nebyla-li plne uspokojena pohledavka spravce podle odstavce 1 pism. b), ulozi soud usnesenim tuto povinnost povinnemu; opravneny, ti, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, a veritele, kteri prihlasili sve pohledavky (§ 338s), za splneni teto povinnosti spolecne a nerozdilne ruci.
§ 338zf
Vydrazitel ma pohledavku za podstatou, jestlize
a) vyse penezitych zavazku patricich k podniku spolu s pohledavkami opravneneho, tech, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, a dalsich prihlasenych veritelu, ktere nepatri k podniku a ktere maji byt uhrazeny z podstaty, nepresahuje rozdelovanou podstatu, a to ve vysi tohoto rozdilu, nebo
b) pohledavky opravneneho, tech, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, a dalsich prihlasenych veritelu, ktere maji byt uspokojeny z podstaty, nepresahuji rozdelovanou podstatu, a to ve vysi tohoto rozdilu.
§ 338zg
(1) V rozvrhovem usneseni soud rozhodne tez o pohledavkach, ktere byly pri rozvrhovem jednani popreny co do pravosti, vyse, zarazeni do skupiny nebo poradi, jestlize lze o nich rozhodnout bez provadeni dukazu; to neplati u pohledavek, na ktere ani zcasti podle skupin nebo podle poradi nepripada uhrada z rozdelovane podstaty.
(2) Ustanoveni § 337e odst. 2, 3a 4 plati obdobne.
§ 338zh
Po pravni moci rozhodnuti o navrhu podle § 267a odst. 1 soud naridi jednani o rozvrhu zbytku rozdelovane podstaty.
K tomuto jednani soud nepredvola ucastniky rozvrhu, jejichz pohledavky byly podle predchoziho rozvrhoveho usneseni zcela uspokojeny. Pri rozvrhu zbytku rozdelovane podstaty se jinak postupuje obdobne
podle § 338zb odst. 2a3, §338zc, 33 8zea338zf.
§ 338zi
(1) V rozvrhovem usneseni soud prizna pohledavky jejich veritelum; uhrada odmeny a hotovych vydaju se poskytne spravci a uhrada pohledavky podle § 338zf se poskytne vydraziteli.
(2) Priznane castky soud vyplati po pravni moci rozvrhoveho usneseni.
Zprava o vykonu spravy podniku
§ 338zj
(1) Pote, co vydrazeny podnik presel do majetku vydrazitele a spravce mu predal podnik, poda spravce soudu konecnou zpravu o vykonu sve funkce a vyuctuje odmenu a hotove vydaje.
(2) Soud zpravu doruci opravnenemu, tem, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, povinnemu, manzelu povinneho avydraziteli.
(3) Soud zpravu prezkouma a rozhodne o jejim schvaleni pri jednani; jednani neni treba narizovat, jestlize osoby uvedene v odstavci 2 v urcene lhute nesdeli sve namitky proti zprave.
(4) Po schvaleni zpravy soud zprosti spravce jeho funkce.
Prechodprava zavazku na vydrazitele
§ 338zk
(1) Na vydrazitele, do jehoz majetku presel vydrazeny podnik, prechazi
a) veci, prava a jine majetkove hodnoty, ktere slouzi k provozovani podniku nebo vzhledem ke sve povaze maji tomuto ucelu slouzit;
b) prava vyplyvajici z prumysloveho nebo jineho dusevniho vlastnictvi tykajici se podnikatelske cinnosti vydrazeneho podniku, ledaze by to odporovalo smlouve o poskytnuti techto prav nebo jejich povaze;
c) prava a povinnosti vyplyvajici z pracovnepravnich vztahu zamestnancu pusobicich ve vydrazenem podniku;
d) zavazky patrici k vydrazenemu podniku, ktere nebyly uspokojeny pri rozvrhu, vcetne jejich zajisteni.
(2) Prechodem dluhu nebo jineho zavazku povinneho nastupuje vydrazitel jako dluznik na jeho misto; k prechodu zavazku se souhlas veritele nevyzaduje.
(3) Je-li pro nabyti nebo zachovani prav uvedenych v odstavci 1 pism. b) rozhodne uskutecnovani urcite podnikatelske cinnosti, zapocita se do teto cinnosti vydrazitele uskutecnene po priklepu i cinnost uskutecnena pri provozu podniku pred jeho prodejem v drazbe.
(4) Najemni nebo podnajemni smlouvu na nebytove prostory uzavrenou povinnym jako najemcem nebo jako pronajimatelem muze vydrazitel vypovedet ve lhute stanovene zakonem nebo smlouvou, a to i z jinych duvodu, nez stanovi zvlastni zakon 95) nebo nez byly dohodnuty; to plati take v pripade, ze najem byl sjednan na dobu urcitou. Pravo druhe strany na nahradu skody tim vznikle neni dotceno.
_ (5) _Spolu_se_zavazky, _ktere_byly_uspokojeny_pri_rozvrhu, _zanika_i_jejich_zajisteni.
ASPI LC156 ” Strana 84 15.05.2006 16:39:31
Oznameni jinym organum
§ 338zl
(1) O tom, ze vydrazeny podnik presel do majetku vydrazitele (§ 338z odst. 2), soud vyrozumi prislusny rejstrikovy soud nebo organ, ktery vede jiny rejstrik, v nemz je povinny zapsan. Rejstrikovy soud nebo jiny organ pote provede zapis o prodeji podniku v prislusnem rejstriku.
(2) Jestlize k podniku patri nemovitost, vyrozumi soud prislusny katastralni urad, ze vlastnikem nemovitosti se stal vydrazitel; v pripade, ze k nemovitosti bylo zrizeno zastavni pravo, soucasne uvede, zda pusobi proti vydraziteli nebo zda zaniklo.
(3) Byl-li vykon rozhodnuti zastaven, soud o tom vyrozumi po pravni moci usneseni prislusny rejstrikovy soud nebo organ, ktery vede jiny rejstrik, v nemz je povinny zapsan, popripade tez prislusny katastralni urad.
§ 338zm
(1) Zadny z veritelu, jehoz pohledavka presla na vydrazitele (§338zkodst. 2), nemuze namitat, ze prodejem podniku v drazbe se zhorsila dobytnost jeho pohledavky.
(2) Povinny neodpovida za vady veci, prav nebo jinych majetkovych hodnot patricich k podniku, ktery byl prodan v drazbe.
Jine vykony rozhodnuti
§ 338zn
(1) Narizenim vykonu rozhodnuti prodejem podniku se odklada provedeni jiz narizenych vykonu rozhodnuti prodejem movitych veci a nemovitosti patricich k podniku a vykonu rozhodnuti prikazanim k podniku patricich jinych pohledavek nez z uctu u penezniho ustavu. Opravneni z techto vykonu rozhodnuti se povazuji za veritele uvedene v § 338s, aniz by bylo potrebne pohledavku prihlasit; to plati i tehdy, jestlize vymahana pohledavka nepatri kpodniku.
(2) Vykon rozhodnuti prodejem movitych veci a nemovitosti patricich k podniku nebo prikazanim k podniku patricich jinych pohledavek nez z uctu u penezniho ustavu, ktery byl narizen az po narizeni vykonu rozhodnuti prodejem podniku, se neprovede. Pravo techto opravnenych prihlasit vymahanou pohledavku podle § 338s neni dotceno.
(3) Nebyla-li pohledavka veritelu uvedenych v odstavcich 1 a 2 uspokojena pri rozvrhu rozdelovane podstaty, pokracuje soud po skonceni vykonu rozhodnuti prodejem podniku v rizeni; v pripade, ze podnik byl prodan v drazbe a ze jde o pohledavku patrici k podniku, nastupuje do rizeni na misto povinneho vydrazitel.
Zastaveni vykonu rozhodnuti
§ 338zo
(1) Byl-li vykon rozhodnuti prodejem podniku zastaven, soud vyzve spravce, aby mu podal konecnou zpravu o vykonu sve funkce a aby vyuctoval odmenu a hotove vydaje.
(2) Soud zpravu doruci opravnenemu, tem, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, povinnemu a manzelu povinneho.
(3) Ustanoveni § 338zj odst. 3 a 4 plati obdobne.
(4) Povinnost zaplatit spravci odmenu a nahradu hotovych vydaju soud ulozi bud povinnemu nebo spolecne a nerozdilne opravnenemu, tem, kdo do rizeni pristoupili jako dalsi opravneni, a veritelum, kteri prihlasili sve pohledavky (§ 338s a 338zn), a to podle toho, z jakeho duvodu k zastaveni vykonu rozhodnuti doslo.
Prodej casti podniku
§ 338zp
(1) Na vykon rozhodnuti prodejem casti podniku tvorici samostatnou organizacni slozku se uziji ustanoveni o vykonu rozhodnuti prodejem podniku, nestanovi-li zakon jinak.
(2) Sprava casti podniku vykonavana spravcem se vztahuje i na ukony podniku, ktere se tykaji jim spravovane organizacni slozky podniku.
Prodej podilu spolumajitele podniku
§ 33 8zq
(1) Na vykon rozhodnuti prodejem podilu spolumajitele podniku se uziji ustanoveni o vykonu rozhodnuti prodejem podniku, nestanovi-li zakon jinak.
(2) Spolumajiteli povinneho soud doruci pravomocne usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti prodejem podniku a drazebni vyhlasku; spolumajitel povinneho muze podat za podminek uvedenych v § 338p odst. 5 odvolani proti drazebni vyhlasce.
(3) Povinnosti ulozene povinnemu v§ 338mplati i pro spolumajitele podniku.
(4) Opatreni spravce podniku pusobi i proti spolumajiteli povinneho.
(5) Pro spolumajitele povinneho plati § 338k odst. 2 az 6.
(6) Zucastni-li se spolumajitel povinneho drazby a ucini-li s jinymi draziteli stejne nejvyssi podani, udeli se mu priklep; ustanoveni § 33 8x odst. 1 vety druhe se nepouzije.
(7) Spolumajitel povinneho je opravnen podat za podminek uvedenych v § 338y odst. 2 vete druhe odvolani proti usneseniopriklepu.
Prodej zastavy
§ 338zr
(1) Na vykon rozhodnuti prodejem zastaveneho podniku se uziji ustanoveni o vykonu rozhodnuti prodejem podniku, nestanovi-li zakonjinak.
(2) Pri vykonu rozhodnuti prodejem zastaveneho podniku se nepouziji ustanoveni § 338f odst. 2 a 3, ledaze jde
o navrh dalsiho opravneneho z usneseni o narizeni prodeje zastavy, a ustanoveni § 338s, ledaze by veritel prihlasil pohledavku zajistenou prodavanou zastavou.
Hlava sedma
Uspokojeni prav na nepenezite plneni
Navrh
§ 339
(1) Podle techto ustanoveni se vykonavaji rozhodnuti, ktera ukladajijinou povinnost nez zaplaceni penezite
castky.
(2) Navrhuje-li opravneny vykon rozhodnuti tez pro naklady, ktere mu byly rozhodnutim priznany, jakoz i pro naklady vykonu rozhodnuti, uvede v navrhu na vykon rozhodnuti, jakym zpusobem ma byt jeho pohledavka na nakladech uspokojena.
Vyklizeni a) bez nahrady
§340
(1) Uklada-li rozhodnuti, jehoz vykon se navrhuje, aby povinny vyklidil nemovitost, stavbu, byt nebo mistnost, u nichz neni treba zajistit primereny nahradni byt, nahradni byt, nahradni ubytovani nebo pristresi, soud naridi vykon rozhodnuti a po pravni moci tohoto usneseni vykon rozhodnuti provede.
(2) Soud vyrozumi povinneho nejmene pet dnu predem, kdy bude vyklizeni provedeno. Vyrozumi o tom rovnez opravneneho a prislusny organ obce.
§ 341
Vykon rozhodnuti se provede tak, ze soud ucini opatreni, aby z vyklizovaneho objektu
a) byly odstraneny veci patrici povinnemu a prislusnikum jeho domacnosti, jakoz i veci, ktere sice patri nekomu jinemu, ale jsou se souhlasem povinneho umisteny ve vyklizovanem nebo na vyklizovanem objektu,
b) byli vykazani povinny a vsichni, kdo se tam zdrzuji na zaklade prava povinneho.
(2) Veci odstranene z vyklizovaneho objektu odevzdaji se povinnemu nebo nekteremu ze zletilych prislusniku jeho domacnosti.
(3) Neni-li pritomen vyklizeni nikdo, kdo by mohl veci prevzit, nebo je-li prevzeti veci odmitnuto, sepisi se veci a daji se na naklady povinneho do uschovy obci nebo jinemu vhodnemu schovateli; neni-li mozne veci dat do uschovy, vykon rozhodnuti nelze provest. Soud vyrozumi povinneho o tom, komu jeho veci byly dany do uschovy.
§ 342
(1) Nevyzvedl-li si povinny veci u obce nebo schovatele do sesti mesicu ode dne, kdy byly uschovany, budou prodany na navrh obce (schovatele) podle ustanoveni o prodeji movitych veci.
(2) Vytezek prodeje vyplati soud povinnemu po srazce nakladu uschovy a nakladu prodeje. Jestlize povinny odmitne zbytek vytezku prevzit nebo jeho pobyt neni znam, postupuje soud primerene podle § 185g; lhuta podle § 185g odst. 1 pocina bezet ode dne, kdy povinny odmitl zbytek vytezku prevzit nebo kdy se zbytek vytezku soudu vratil jako nedorucitelny.
(3) Veci, ktere se nepodari prodat, soud nabidne obci nebo schovateli na uhradu nakladu uschovy za dve tretiny odhadni ceny; odmitnou-li veci prevzit, pripadaji statu.
(4) Naklady uschovy, ktere nebudou uhrazeny z vytezku prodeje ani prevzatymi vecmi, je povinen nahradit obci (schovateli) povinny; o teto povinnosti soud rozhodne na navrh obce (schovatele).
b) se zajistenim bytove nahrady nebo pristresi
§ 343
(1) Uklada-li rozhodnuti, jehoz vykon se navrhuje, aby povinny vyklidil byt nebo mistnost, za ktere je nutno zajistit primereny nahradni byt, nahradni byt, nahradni ubytovani nebo pristresi, soud naridi vykon rozhodnuti jen tehdy, jestlize bude prokazano, ze povinnemu je zajistena takova bytova nahrada, jaka byla urcena ve vykonavanem rozhodnuti, nebo ze povinnemu je zajisteno pristresi, stanovi-li vykonavane rozhodnuti, ze mu pri vyklizeni bytu nalezi pristresi. Po pravni moci tohoto usneseni soud vykon rozhodnuti provede.
(2) Zajisteni bytove nahrady nebo pristresi pro povinneho je povinen prokazat opravneny.
(3) Nebude-li prokazano, ze bytova nahrada byla pro povinneho zajistena a ze odpovida vykonavanemu rozhodnuti, popripade ze pro povinneho bylo zajisteno pristresi, listinou vydanou statnim organem nebo organem obce anebo notarskym zapisem, naridi soud pred rozhodnutim o narizeni vykonu rozhodnuti jednani. Pri zjistovani, zda bytova nahrada byla pro povinneho zajistena a zda odpovida vykonavanemu rozhodnuti, popripade zda bylo pro povinneho zajisteno pristresi, soud provede i jine dukazy potrebne ke zjisteni skutkoveho stavu, nez byly ucastniky navrhovany.
§344
(1) Soud vyrozumi povinneho nejmene pet dnu predem, kdy bude vyklizeni provedeno. Vyrozumi o tom rovnez opravneneho a prislusny organ obce. Jestlize to je potrebne, zejmena neni-li povinny pritomen, pribere vykonavatel provadejici vyklizeni k tomuto ukonu vhodnou osobu, podle moznosti zastupce organu obce.
(2) Vykon rozhodnuti se provede zpusobem uvedenym v § 341 odst. 1 s tim, ze odstranene veci se prestehuji do urcene bytove nahrady (do pristresi).
(3) Zjisti-li soud po narizeni vykonu rozhodnuti, popripade az pri jeho provedeni, ze pro povinneho ve skutecnosti nebyla urcena bytova nahrada (pristresi) zajistena, vykon rozhodnuti zastavi.
(4) Po prestehovani vykonavatel provadejici vyklizeni preda urcenou bytovou nahradu povinnemu nebo nekteremu ze zletilych prislusniku jeho domacnosti; odmitnou-li bytovou nahradu prevzit, ulozi klice u soudu nebo organu obce a povinneho o tom vyrozumi. Nezacne-li povinny bytovou nahradu bez vazneho duvodu do sesti
mesicu od ulozeni uzivat, prava povinneho k bytove nahrade uplynutim teto lhuty zanikaji.
(5) Neni-li mozne veci nebo nektere z nich prestehovat do urcene bytove nahrady (do pristresi), postupuje se
obdobne podle §341 odst. 2a3a§342.
Odebrani veci
§ 345
(1) Uklada-li rozhodnuti, jehoz vykon se navrhuje, aby povinny vydal nebo dodal opravnenemu vec, postara se soud o vykon rozhodnuti tim, ze da odebrat vec sevsim, co k ni patri, povinnemu a odevzda ji opravnenemu.
(2) Jestlize je k uzivani odebirane veci treba listiny, odebere se i tato listina povinnemu a odevzda se opravnenemu spolu s veci, ktera byla povinnemu odebrana.
(3) Narizeni vykonu rozhodnuti doruci povinnemu vykonavatel pri odebrani veci. Soud vyrozumi opravneneho o dobe vykonu predem. Odebrani veci nebude provedeno, nebude-li mu pritomen opravneny nebo jeho zastupce. Ukazuje-li se to potrebne, vykonavatel provadejici odebrani veci pribere k tomu vhodnou osobu, podle moznosti zastupce organu obce.
(4) Vyzaduje-li to ucel vykonu rozhodnuti, je ten, kdo provadi vykon, opravnen ucinit osobni prohlidku povinneho a prohlidku bytu (sidla, mista podnikani) a jinych mistnosti povinneho, jakoz i jeho skrini nebo jinych schranek v nich umistenych, kde je podle duvodneho predpokladu vec, kterou ma povinny vydat nebo dodat opravnenemu; za tim ucelem je opravnen zjednat si do bytu povinneho nebo do jine mistnosti povinneho pristup, popripade uzavrene skrine nebo jine schranky otevrit.
§346
Ma-li vec, kterou je treba povinnemu odebrat, u sebe nekdo jiny, vyzve jej soud, aby ji opravnenemu vydal. Nebude-li vec vydana dobrovolne, pouzije se na navrh opravneneho primerene ustanoveni o vykonu rozhodnuti prikazanim pohledavky.
§ 347
(1) Nepodari-li se odebrat vec urcenou v narizeni vykonu rozhodnuti a lze-li si vec stejneho druhu a stejne jakosti opatrit jinak, vyzve soud opravneneho, aby si ji opatril na naklad a nebezpeci povinneho.
(2) Povinnemu muze soud ulozit, aby potrebny naklad zaplatil opravnenemu predem. Vykon tohoto rozhodnuti provede se pak na navrh opravneneho nekterym ze zpusobu uvedenych v § 258 odst. 1.
Rozdeleni spolecne veci
§348
(1) Uklada-li vykonavane rozhodnuti, aby byla spolecna movita vec nebo nemovitost prodana a jeji vytezek rozdelen mezi spoluvlastniky, provede se vykon rozhodnuti primerene podle ustanoveni o prodeji movitych veci nebo nemovitosti.
(2) Spoluvlastnici maji pro ucely rozvrhu vytezku prodeje postaveni opravnenych; vyse pohledavek se stanovi podle vyse jejich podilu na spolecne veci.
(3) Nepodari-li se spolecnou movitou vec nebo nemovitost prodat, zastavi soud vykon rozhodnuti.
§349
(1) Uklada-li vykonavane rozhodnuti, aby byla spolecna movita vec nebo nemovitost rozdelena jinak nez prodejem, urci soud pri narizeni vykonu rozhodnuti, jak vykon bude proveden. Ukazuje-li se to potrebne, pribere se k provedeni vykonu rozhodnuti vhodna osoba, podle moznosti zastupce organu obce.
(2) Jestlize je to treba, zejmena je-li nutno presne stanovit, popripade vytycit hranice pozemku, pribere soud k rozdeleni znalce.
Provedeni praci a vykonu
§ 350
Uklada-li vykonavane rozhodnuti, aby povinny podle neho provedl pro opravneneho nejakou praci, kterou muze vykonat i nekdo jiny nez povinny, povoli soud opravnenemu, aby si dal praci, o kterou jde, provest nekym jinym nebo si ji provedl sam, a to na naklad povinneho.
Opravneny nebo ten, kym si opravneny nechal praci provest, je pri vykonu rozhodnuti opravnen ke vsemu, co je potrebne k provedeni prace, o kterou jde.
Povinnemu muze soud ulozit, aby potrebny naklad zaplatil opravnenemu predem. Vykon tohoto rozhodnuti provede se pak na navrh opravneneho nekterym ze zpusobu urcenych k uspokojeni penezitych pohledavek.
§ 351
(1) Uklada-li vykonavane rozhodnuti jinou povinnost, ulozi soud za poruseni teto povinnosti povinnemu pokutu az do vyse 100 000 Kc. Nesplni-li povinny ani pote vykonavane rozhodnuti, uklada mu soud na navrh opravneneho dalsi primerene pokuty, dokud vykon rozhodnuti nebude zastaven. Pokuty pripadaji statu.
(2) Zaplacenim pokut se povinny nezprostuje odpovednosti za skodu.
§ 351a
(1) Bylo-li vykonavane rozhodnuti splneno, avsak povinny nasledne zpusobil porusenim ulozene mu povinnosti zmenu stavu, ktery toto rozhodnuti predpoklada, (predesleho stavu), soud opravnenemu povoli, aby se na naklady povinneho postaral o obnoveni stavu predpokladaneho timto rozhodnutim. Zpusob obnoveni predesleho stavu soud uvede v usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti.
(2) Na zadost opravneneho soud poveri vykonavatele provedenim jednotlivych ukonu pri vykonu rozhodnuti nebo ucini jina vhodna opatreni, aby opravnenemu dopomohl k obnoveni predesleho stavu.
(3) Povinnemu muze soud ulozit, aby potrebne naklady zaplatil opravnenemu predem. Vykon tohoto rozhodnuti, jakoz i rozhodnuti, kterym bylo povinnemu ulozeno zaplatit naklady uvedene v odstavci 1, se provede na navrh opravneneho nekterym ze zpusobu urcenych k uspokojeni penezitych pohledavek.
CAST SEDMA Jina cinnost soudu
nadpis vypusten nadpis vypusten
§ 352
(1) Soud prijima do uschovy penize, listiny a jine movite veci v souvislosti s trestnim nebo jinym soudnim rizenim. U soudu se rovnez skladaji penize a jine hodnoty nalezejici osobam, u kterych soud dohlizi na spravu majetku, zalohy, jistoty a jine platby, ktere bezprostredne souvisi se soudnim rizenim.
(2) O prijeti do uschovy a o slozeni penez a jinych hodnot, zalohy, jistoty nebo jinych plateb podle odstavce 1 vyda soud tomu, kdo hodnoty sklada, potvrzeni.
nadpis vypusten
§ 353 zrusen
nadpis vypusten
§ 354 zrusen
CAST OSMA Zaverecna ustanoveni Prechodna ustanoveni
§ 355
Neni-li dale stanoveno jinak, plati tento zakon i pro rizeni zahajena pred jeho ucinnosti. Pravni ucinky ukonu, ktere v rizeni nastaly pred ucinnosti tohoto zakona, zustavaji zachovany.
§ 356
(1) Pro lhuty, ktere v den, kdy tento zakon nabyl ucinnosti, jeste neskoncily, plati ustanoveni tohoto zakona.
(2) Jestlize vsak zakonem byla dosud stanovena lhuta delsi, skonciazvtetopozdejsi dobe.
(3) Lhuta k podani stiznosti pro poruseni zakona neskonci drive nez sest mesicu ode dne, kdy tento zakon nabyl ucinnosti.
§ 357
Na platebni rozkazy vydane prede dnem, kdy tento zakon nabyl ucinnosti, pouzije se dosavadnich predpisu.
§ 358
Rizeni v najemnich vecech, zahajena prede dnem, kdy tento zakon nabyl ucinnosti, dokonci se podle dosavadnich predpisu.
§ 359
Pokud ode dne, kdy tento zakon nabyl ucinnosti, prislusi soudu jeste rozhodovat o prikazech k vyklizeni, vydanych narodnimi vybory, rozhodne o nich podle dosavadnich predpisu.
§ 360
(1) Bylo-li prede dnem, kdy tento zakon nabyl ucinnosti, zahajeno rizeni u soudu dosud vecne prislusneho, pokracuje v rizeni tento soud a pro dalsi postup se pouzije dosavadnich predpisu.
(2) Obdobne se postupuje, nalezi-li vec do pravomoci statniho notarstvi, s vyjimkou veci soudni uschovy.
§ 361
(1) Dosud neskoncene veci soudni uschovy postoupi soud prislusnemu statnimu notar stvi a vyrozumi ucastniky i schovatele, ze rizeni napriste vede a o vydani predmetu uschovy rozhoduje statni notarstvi.
(2) Dokud schovatel nebude takto vyrozumen, vede rizeni soud podle dosavadnich predpisu.
§ 362
(1) Veci porucenske a veci opatrovnicke tykajici se majetku ditete prenaseji se dnem, kdy tento zakon nabyl ucinnosti, z narodnich vyboru na soudy.
(2) Narodni vybory postoupi neprodlene spisy tykajici se veci uvedenych v odstavci 1 prislusnemu okresnimu soudu.
§ 363
(1) O zadostech za povoleni uzavreni manzelstvi nezletilym a osobam stizenym dusevni poruchou nebo dusevne nedostatecne vyvinutym, o nichz nebylo narodnim vyborem pravomocne rozhodnuto prede dnem, kdy tento zakon nabyl ucinnosti, rozhodne soud.
(2) Narodni vybory postoupi zadosti uvedene v odstavci 1 neprodlene prislusnemu okresnimu soudu.
§ 364
V rizeni o zadrzeni v ustavu soud od ucinnosti nove upravy tohoto rizeni nepokracuje; do te doby rozhoduje soud o zadrzeni v ustavu podle dosavadnich ustanoveni.
§ 365
Exekucni tituly vznikle pred ucinnosti tohoto zakona jsou podkladem pro vykon rozhodnuti podle tohoto zakona, i kdyz je tento zakon za podklad vykonu rozhodnuti nepovazuje.
§ 366
Povoleni exekuce, k nemuz doslo prede dnem ucinnosti tohoto zakona, ma ucinky narizeni vykonu rozhodnuti. V rizeni se dale postupuje podle tohoto zakona, neni-li stanoveno jinak.
§ 367
(1) Zabaveni penezite pohledavky a platu, k nemuz doslo pred ucinnosti tohoto zakona, ma ucinky narizeni vykonu rozhodnuti srazkami ze mzdy, popripade prikazanim pohledavky povinneho, ktere bylo platci mzdy, popripade dluzniku povinneho doruceno.
(2) Platce mzdy, ktery provadi srazky ze mzdy povinneho na zaklade exekuce na plat povolene prede dnem, kdy tento zakon nabyl ucinnosti, muze po ucinnosti tohoto zakona postupovat pri provadeni srazek podle novych ustanoveni. Jakmile mu soud doruci usneseni, ve kterem jej vyzve, aby pri dalsim provadeni srazek postupoval podle ustanoveni tohoto zakona, je platce mzdy povinen tak ucinit.
§ 368
Byla-li prede dnem ucinnosti tohoto zakona povolena exekuce vyklizenim bytu, dokonci se podle dosavadnich predpisu.
Uklada-li rozhodnuti soudu vydane prede dnem ucinnosti tohoto zakona povinnost vyklidit byt, za ktery je treba poskytnout nahradu, je vykonatelne, az kdyz byl pravoplatne poskytnut nahradni byt, popripade nahradni ubytovani tam, kde staci poskytnout nahradni ubytovani.
§ 369
Povolene exekuce na nemovitosti a na movite veci se dokonci podle dosavadnich predpisu.
§370
Exekucni likvidace, narizene prede dnem, kdy tento zakon nabyl ucinnosti, dokonci se podle dosavadnich predpisu.
§ 370a
Pusobnosti stanovene obecnimu uradu obce s rozsirenou pusobnosti podle tohoto zakona jsou vykonem prenesene pusobnosti.
§ 371 zrusen
§ 372 zrusen
Zmocnovaci ustanoveni
§ 373
Ministerstvo upravi vyhlaskou vykon rozhodnuti srazkami z pracovni odmeny osob, ktere jsou ve vykonu trestu odneti svobody nebo ve vazbe, jakoz i chovancu v zarizenich pro vykon ustavni a ochranne vychovy.
§374
(1) Ministerstvo se zmocnuje vydat obecne zavaznym pravnim predpisem jednaci rad pro okresni, krajske a vrchni soudy, ktery upravi podrobneji pro vyrizovani obcanskopravnich veci organizaci prace a ukoly zamestnancu pri vykonu soudnictvi vcetne postupu notare pri provadeni ukonu v rizeni o dedictvi, postup pri dorucovani pisemnosti, postup soudu pri vykonu rozhodnuti, kancelarske prace u soudu vcetne spravni agendy. Zejmena v nem muze stanovit,
a) ktere jednoduche ukony sverene predsedovi senatu (samosoudci) mohou vykonavat justicni cekatele nebo administrativni zamestnanci a kterymi ukony v rizeni o dedictvi muze notar poverit sve zamestnance,
b) ve kterych pripadech jsou zamestnanci soudu opravneni overit pravost podpisu na listinach a spravnost opisu listin,
c) kdy lze upustit od pritomnosti zapisovatele pri jednani pred soudem a jakym zpusobem v takovych pripadech je nutno zaznamenat obsah jednani,
d) jaka nutna vydani se hradi osobam zucastnenym na rizeni.
(2) Predseda senatu (samosoudce), jemuz je jinak vec podle rozvrhu prace prikazana, muze si vyhradit vyrizovani urcitych veci sverenych justicnim cekatelum nebo administrativnim zamestnancum, a to bud vubec nebo v jednotlivych pripadech.
(3) Je-li podano odvolani proti rozhodnuti, ktere vydal justicni cekatel nebo povereny administrativni zamestnanec, muze mu zcela vyhovet predseda senatu (samosoudce). Jeho rozhodnuti se povazuje za rozhodnuti soudu prvniho stupne a lze je napadnout odvolanim.
§ 374a
Ministerstvo stanovi vyhlaskou
a) vysi a zpusob urceni odmeny a nahrady hotovych vydaj u notaru jako soudnich komisaru,
b) pripady, v nichz nelze povolit nahlednuti do spisu, nebot jejich obsah musi zustat utajen,
c) pausalni sazby vyse odmeny za zastupovani ucastnika advokatem nebo notarem v ramci jeho opravneni stanoveneho zvlastnim predpisem, 57) a to pro ucely rozhodovani o nahrade nakladu rizeni,
d) vysi odmeny spravcu podniku, zpusobu jejiho urceni a urceni nahrady jejich hotovych vydaj u.
Zrusovaci ustanoveni
§ 375
1. zakon c. 142/1950 Sb., o rizeni ve vecech obcanskopravnich (obcansky soudni rad), ve zneni pozdejsich predpisu;
2. zakon c. 68/1952 Sb. , kterym se meni a doplnuje obcansky soudni rad;
3. § 6 odst. 2 zakona c. 84/1952 Sb., o organizaci peneznictvi;
4. § 7 zakona c. 85/1952 Sb., opojistovnictvi;
5. § 57 az 60 zakona c. 115/1953 Sb. , o pravu autorskem;
6. zakonne opatreni Predsednictva Narodniho shromazdeni c. 57/1955 Sb., o urychlenem vymahani pohledavek na uhradu osobnich potreb nezletilych deti;
7. zakonne opatreni Predsednictva Narodniho shromazdeni c. 63/1955 Sb., o soudni exekuci odepsanim z uctu u penezniho ustavu;
8. zakon c. 46/1959 Sb. , o zmene pravomoci soudu a o zmene a doplneni ne kterych ustanoveni z oboru soudnictvi a statnich notarstvi;
9. vladni narizeni c. 175/1950 Sb., o potvrzenich potrebnych pro osvobozeni od soudnich poplatku a zaloh a pro ustanoveni zastupce;
10. vladni narizeni c. 176/1950 Sb. , o zpusobu a rozsahu exekuce proti druzstvum a jinym pravnickym osobam;
11. vladni narizeni c. 17 7/1950 Sb. , o odhadech nemovitych veci;
12. narizeni ministra spravedlnosti c. 17 8/1950 Sb. , kterym se pro urceni soudni prislusnosti stanovi, co se u nekterych pravnickych osob rozumi organizacne nizsi spravou;
13. narizeni ministra spravedlnosti c. 180/1950 Sb. , o exekuci na penezite pohledavky a plat;
14. narizeni ministra spravedlnosti c. 95/1952 Sb. , kterym se vydava jednaci rad pro soudy;
15. narizeni ministra spravedlnosti c. 12/1953 Sb. , o rozsahu a podminkach pripustnosti exekuce na pohledavky z dodavek zemedelskych vyrobku statu;
16. vyhlaska ministra spravedlnosti c. 356/1952 U. l. (c. 409/1952 U. v.), kterou se vypocitavaji pravnicke osoby pozivajici ochrany v exekuci a prislusne dozorci organy;
17. vyhlaska ministra spravedlnosti c. 149/1958 U. l., o rozsahu pripustnosti exekuce na pracovni odmenu osob, na nichz se vykonava trest odneti svobody, a chovancu vychoven dorostu, ve zneni vyhlasky ministra spravedlnosti c. 34/1961 Sb. ;
18. narizeni ministra spravedlnosti c. 41/1960 Sb., o sidlech a obvodech lidovych soudu a sidlech a obvodech krajskych soudu.
§376 Ucinnost zakona
Tento zakon nabyva ucinnosti dnem 1. dubna 1964.
Pril.A zrusena
VYBRANA USTANOVENI NOVEL
Cl.III zakona c. 519/1991 Sb. Ustanoveni prechodna a zaverecna
1.
a) Veci, ktere by podle Cl. I § 9 odst. 2 patrily v prvnim stupni do vecne prislusnosti krajskeho soudu, ale rizeni o nich bylo zahajeno jiz pred nabytim ucinnosti tohoto zakona u okresniho soudu, dokonci soudy dosud vecne prislusne; odvolacim soudem v techto pripadech je krajsky soud, dovolacim soudem vrchni soud republiky.
b) Stiznosti pro poruseni zakona, podane do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona proti pravomocnym rozhodnutim soudu nebo statnich notarstvi se projednaji podle dosavadnich predpisu.
c) Na zaklade podnetu k podani stiznosti pro poruseni zakona, jezdoslyna organy statniho zastupitelstvi nebo na ministerstva spravedlnosti republik do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, mohou organy k tomu prislusne podle dosavadnich predpisu podat do 1 roku od nabyti ucinnosti tohoto zakona stiznost pro poruseni zakona; o techto stiznostech rozhodnou soudy prislusne k vyrizeni podle predpisu platnych do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona.
d) Ve vecech, ve kterych rozhodnuti odvolaciho soudu nabyla pravni moci v prubehu jednoho mesice pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, mohou ucastnici podat do mesice pote, co tento zakon nabude ucinnosti, dovolani, jsou-li jinak splneny podminky § 237 az 239.
e) Navrhy na obnovu rizeni podane do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona z duvodu uvedenych v dosavadnim § 228 odst. 1 pism. c) ad) se projednaji podle dosavadnich predpisu.
f) V rizenich, do kterych vstoupil statni zastupce podle § 35 odst. 1, zanika jeho ucast dnem, kdy tento zakon nabude ucinnosti, pokud nejde o pripad uvedeny v ustanoveni pism. i).
g) V rizenich, ktera byla zahajena na navrh statniho zastupce, zanika jeho ucast rovnez dnem, kdy tento zakon nabude ucinnosti. Soud vyzve ucastnika, ktery byl oznacen jako navrhovatel, k vyjadreni, zda chce v rizeni pokracovat. Nevyjadri-li se tento ucastnik ve lhute mu dane tak, ze si preje v rizeni pokracovat, soud rizeni zastavi; v takovem pripade soud pripadna rozhodnuti zrusi a o nakladech rizeni rozhodne tak, ze ucastnici nemaji na jejich nahradu pravo.
h) Rizeni o navrzich statniho zastupce podle § 457 odst. 2 a 3 obcanskeho zakoniku dnem, kdy tento zakon nabude ucinnosti, soud zastavi a pripadna rozhodnuti zrusi; o nakladech rizeni rozhodne tak, ze ucastnici nemaji na jejich nahradu pravo.
i) Vrchni statni zastupce muze ve lhute do 31.12.1994 podat stiznost pro poruseni zakona podle dosavadnich predpisu ve vecech, do nichz muze vstoupit (§ 35 odst. 1 tohoto zakona), a to do tri mesicu od pravni moci rozhodnuti; o techto stiznostech rozhoduji vrchni soudy; pro vyrizeni stiznosti se pouzije predpisu platnych do dne ucinnosti tohoto zakona.
2.
a) Hospodarske spory zahajene pred nabytim ucinnosti tohoto zakona u organu hospodarske arbitraze dokonci podle tohoto zakona krajske soudy pusobici ve vecech obchodnich, mistne prislusne podle sidla arbitrazniho organu, u nehoz bylo rizeni zahajeno.
b) Rizeni o odvolanich proti rozhodnutim organ hospodarske arbitraze, zahajena a nedokoncena pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, dokonci nejvyssi soudy republik podle tohoto zakona.
c) Namitky proti arbitraznim platebnim rozkazum, podane podle dosavadnich predpisu vcas, ale po nabyti ucinnosti tohoto zakona, se postoupi krajskemu soudu prislusnemu podle pism. a).
d) Hospodarske spory, zahajene pred nabytim ucinnosti tohoto zakona pred rozhodci podle § 32 zakona c. 121/1962 Sb., o hospodarske arbitrazi, ve zneni zakona c. 106/1990 Sb., postoupi rozhodci k dalsimu rizeni krajskemu soudu pusobicimu ve vecech obchodnich, ktery by byl pri zahajeni takoveho sporu prislusny podle obecnych ustanoveni obcanskeho soudniho radu.
e) O navrzich na prezkoumani rozhodnuti organu hospodarske arbitraze mimo odvolaci rizeni, podanych do nabyti ucinnosti tohoto zakona, rozhodne Nejvyssi soud Ceske a Slovenske Federativni Republiky jako o stiznostech pro poruseni zakona proti soudnim rozhodnutim, a to podle dosavadnich predpisu obcanskeho soudniho radu.
f) Ve vecech, ve kterych rozhodnuti odvolaciho organu hospodarske arbitraze nabylo pravni moci v prubehu jednoho mesice pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, mohou ucastnici podat do mesice po nabyti ucinnosti tohoto zakona dovolani, jsou-li jinak splneny podminky § 237 az 239.
g) Navrhy na obnovu rizeni, o kterych nebylo rozhodnuto do nabyti ucinnosti tohoto zakona, postoupi se k vyrizeni krajskemu soudu prislusnemu podle pism. a).
h) Proti pravomocnym rozhodnutim organu hospodarske arbitraze lze i po nabyti ucinnosti tohoto zakona podat navrh na obnovu rizeni ve lhutach uvedenych v § 40 odst. 2 zakona o hospodarske arbitrazi, a to u krajskeho soudu prislusneho podle pism. a).
i) Navrhy na obnovu rizeni, jez podle § 32 zakona _o hospodarske arbitrazi skoncilo vyrokem rozhodce, o nichz nebylo rozhodnuto do nabyti ucinnosti tohoto zakona, se postoupi k vyrizeni krajskemu soudu, ktery by byl mistne prislusny pri zahajeni takoveho sporu podle obecnych ustanoveni obcanskeho soudniho radu.
j) Proti vyrokum rozhodcu podle § 32 zakona o hospodarske arbitrazi lze i po nabyti ucinnosti tohoto zakona podat navrh na obnovu rizeni ve lhutach uvedenych v § 40 odst. 2 zakona o hospodarske arbitrazi, a to u krajskeho soudu, ktery by byl mistne prislusny pri zahajeni takoveho sporu podle obecnych ustanoveni obcanskeho soudniho radu.
3.
a) Ustavy zdravotnicke pece jsou povinny do jednoho mesice od nabyti ucinnosti tohoto zakona, predat soudu, v jehoz obvodu je ustav, seznam vsech osob ktere byly prevzaty ustavem do leceni bez sveho souhlasu, a osob, ktere sice s lecenim v ustavu souhlasily, ale jsou omezeny ve volnem pohybu nebo styku s vnejsim sve tem, pokud jsou v drzeni ustavu ke dni, kdy tento zakon nabude ucinnosti. Podani tohoto seznamu nahrazuje oznameni podle § 191a. V seznamu se poznamena, u kterych nemocnych bylo vydano rozhodnuti podle § 24 odst. 4 zakona c. 20/1966 Sb. , o peci o zdravi lidu, a bylo-li toto rozhodnuti v ramci prezkoumani soudem potvrzeno.
b) O vsech takto drzenych osobach s vyjimkou tech, o kterych bylo vydano rozhodnuti podle § 24 zakona o_ peci o_ zdravi lidu a toto bylo potvrzeno soudem, zahaji soud rizeni podle § 191b; rozhodnuti podle § 191b odst. 4 musi byt vydano do 3 mesicu ode dne, kdy soudu doslo oznameni podle pism. a).
c) v dalsim postupuje soud podle § 191d; u nemocnych, u kterych bylo vydano rozhodnuti podle § 24 zakona o peci o zdravi lidu a bylo potvrzeno soudem, se takto postupuje, jestlize od uvedeneho rozhodnuti soudu uplynula doba 1 roku. Rozhodnuti o pripustnosti dalsiho drzeni je treba vyhlasit do 6 mesicu ode dne vydani usneseni podle § 191b.
4.
a) Projednavani zalob proti rozhodnutim spravnich organu podle hlavy druhe casti pate lze jen u tech spravnich rozhodnuti, jez po vycerpani pripustnych opravnych prostredku nabyly pravni moci pocinaje dnem ucinnosti tohoto zakona.
b) Omezeni podle pism. a) neplati, jestlize podle predpisu dosud platnych lze zadat o prezkoumani rozhodnuti spravnich organu soudem, kdyz toto rozhodnuti bylo pred tim prezkoumano ve spravnim odvolacim rizeni. Jestlize takove rizeni jiz probehlo prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, postupuje se v zahajenem rizeni podle § 247 az 250k; zastoupeni advokatem ci komercnim pravnikem neni v techto pripadech treba.
5. O opravnych prostredcich proti rozhodnutim nositelu pojisteni ve vecech duchodoveho zabezpeceni budou ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona jednat a rozhodovat po dobu tri let u krajskych soudu samosoudci.
6. Pravomocne rozsudky na vyklizeni bytu, vyhlasene prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, a jimiz je povinnost vyklidit byt vazana na zajisteni nahradniho bytu nebo nahradniho ubytovani, se ve vykonavacim rizeni povazuji za rozsudky ukladajici vyklizeni po poskytnuti nahradniho bytu. Opravneny se vsak muze u soudu, ktery je prislusny k vykonu rozhodnuti proti povinnemu domahat urceni, ze povinnemu nalezi jen nahradni ubytovani nebo ze mu nenalezi bytova nahrada vubec.
7. I nadale jsou vykonatelna
a) rozhodnuti organu hospodarske arbitraze a rozhodnuti rozhodcu podle § 32 zakona o hospodarske arbitrazi, pokud prava v nich uvedena nezanikla podle § 40 odst. 1 zakona o hospodarske arbitrazi (zneni platne do 30. 4. 19 90) vykonatelnost techto rozhodnuti potvrzuje soud, ktery by byl k projednani prislusny podle bodu 2.a);
b) rozhodnuti rozhodcich komisi pro pracovni spory a smiry temito komisemi schvalene; jejich vykonatelnost potvrzuje okresni soud, v jehoz obvodu rozhodci komise mela sve sidlo;
c) smiry schvalene smircim odborovym organem podle § 128 zakona c. 84/1972 Sb., o objevech, vynalezech, zlepsovacich navrzich a prumyslovych vzorech; jejich vykonatelnost potvrzuje okresni soud, v jehoz obvodu smirci organ mel sve sidlo.
8.
a) Pri vyrizovani navrhu podle § 7 64 odst. 2, § 7 65 odst. 4, § 7 66 odst. 1 a § 7 68 odst. 3 obchodniho zakoniku postupuje soud podle ustanoveni § 200e.
b) Neskoncena rizeni v konkursu a vyrovnani, v nichz upadcem (dluznikem) je fyzicka nebo pravnicka osoba zapsana v obchodnim rejstriku, se prenesou na mistne prislusny krajsky soud s pusobnosti ve vecech obchodnich.
9.
a) Pokud se v obecne zavaznych pravnich predpisech vydanych pred nabytim ucinnosti tohoto zakona stanovi, ze urcite veci rozhoduji organy hospodarske arbitraze, rozumi se tim nadale soudy.
b) V ustanovenich zakona c. 527/1990 Sb. , o vynalezech, prumyslovych vzorech a zlepsovacich navrzich, ktera upravuji, ze spory rozhoduji s vyjimkou veci, jez rozhoduje Urad pro vynalezy, soud nebo arbitraz, se slova “nebo arbitraz” vypousteji.
10.
a) Statni notarstvi vrati soudu, ktery je poveril prodejem nemovite veci podle § 335, spisy o vykonu rozhodnuti; jestlize statni notarstvi do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona nemovitou vec prodalo, postoupi soudu, ktery je poveril, istrzenou castku po srazce nakladu prodeje. Soud pak pokracuje ve vykonu rozhodnuti podle § 335 a nasl.; alespon dodatecne doruci soud puvodni usneseni o narizeni vykonu osobam uvedenym v § 335 odst. 4, pokud se tak nestalo jiz driv, a povinneho pouci ve smyslu § 335 odst. 3.
b) Pro rizeni o dedictvi po tech, kteri zemreli pred ucinnosti tohoto zakona, uzije se dosavadnich predpisu.
Vlada Ceske republiky se zmocnuje, aby narizenim upravovala s prihlednutim k menicim se cenovym pomerum penezite castky v ceskoslovenskych korunach uvedene v § 9 odst. 3 pism. a), §53 odst. 1, §89a, §172 odst. 1, § 27 3 odst. 1, § 32 2 odst. 2pism. d) a§351 odst. 1.
Ministerstvo obecne zavaznym pravnim predpisem stanovi podrobnosti o obchodnim rejstriku a zpusobu jeho vedeni.
Predsednictvo Federalniho shromazdeni se zmocnuje, aby ve sbirce zakonu vyhlasilo uplne zneni obcanskeho soudniho radu (zakon c. 9 9/1963 Sb. ), jak vyplyva z pozdejsich predpisu.
Cl.II
zakona c. 263/1992 Sb.
1. Okresni soud, v jehoz obvodu pusobilo statni notarstvi, prevezme dnem ucinnosti tohoto zakona spisy v rizeni o dedictvi, o umorovani listin a o uschovach, ktere do tohoto data nebyly pravomocne skonceny, a rizeni dokonci.
2. Pro rizeni o dedictvi po tech, kteri zemreli pred ucinnosti tohoto zakona, uzije soud dosavadnich predpisu; tim neni dotceno uziti § 38.
3. Rizeni o umorovani listin a o uschovach zahajena pred dnem ucinnosti tohoto zakona soud dokonci podle dosavadnich predpisu.
4. Lhuta k podani odvolani v rizeni uvedenych v bode 1 je zachovana, bude-li odvolani adresovano statnimu notarstvi, proti jehoz rozhodnuti smeruje.
5. Okresni soud, v jehoz obvodu pusobilo statni notarstvi, prevezme dnem ucinnosti tohoto zakona predmety vsech uschov, o nichz statni notarstvi vedlo rizeni, a dale uschov prijatych v souvislosti s rizenimo dedictvi a uschov podle § 103a zakona c. 95/1963 Sb. , o statnim notarstvi a rizeni pred statnim notarstvim (notarsky rad), ve zneni pozdejsich predpisu.
6. Soud provede v rizeni o dedictvi rovnez setreni v evidenci zaveti statniho notarstvi, kterou prevzal, zda je v ni evidovana zavet sepsana notarskym zapisem statniho notarstvi a u ktereho soudu je ulozena.
Cl.III
zakona c. 24/1993 Sb.
1. Veci, vnichz je dana vecna prislusnost vrchnich soudu a v nichz bylo rizeni zahajeno pred Nejvyssim soudem a timto soudem nebylo pravomocne rozhodnuto do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, prevezmou a dokonci vrchni
soudy.
2. Tam, kde zvlastni predpis stanovi, ze k prezkoumani spravniho rozhodnuti je dana vecna prislusnost Nejvyssiho soudu, je vecne prislusnym vrchni soud.
3. Veci projednavane Nejvyssim soudem Ceske a Slovenske Federativni Republiky, v nichz nebude rozhodnuto do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, prevezme a dokonci
a) Nejvyssi soud, jde-li o rizeni o opravnem prostredku, jestlize se na uzemi Ceske republiky nachazi soud, ktery ve veci rozhodl v prvnim stupni, nebo je-li na uzemi Ceske republiky soud, ktery by byl podle tohoto zakona uzemne prislusny projednat vec v prvnim stupni;
b) Nejvyssi soud, jde-li o urceni mistne prislusneho soudu, jestlize ma na uzemi Ceske republiky sidlo soud, ktery vec predlozil Nejvyssimu soudu Ceske a Slovenske Federativni Republiky podle § 105; v ostatnich pripadech, ma-li navrhovatel na uzemi Ceske republiky bydliste nebo sidlo;
c) Nejvyssi soud, jde-li o rozhodovani ve sporu o pravomoc podle § 8a odst. 2 a rozhodovani o prikazani veci podle § 12 odst. 3 vety druhe, je-li na uzemi Ceske republiky sidlo toho, kdo o rozhodnuti pozadal;
d) vrchni soud, jde-li o zalobu proti rozhodnuti spravniho organu, je-li spravni organ Ceske republiky prislusny vec rozhodnout.
4. Vrchni soud je prislusny tez prezkoumat rozhodnuti ustrednich organu Ceske a Slovenske Federativni Republiky, bude-li po dni ucinnosti tohoto zakona dana pravomoc spravniho organu Ceske republiky vec rozhodnout.
Cl.II
zakona c. 171/1993 Sb.
Tento zakon plati i pro rizeni zahajena pred jeho ucinnosti. Pravni ucinky ukonu, ktere v rizeni nastaly pred ucinnosti tohoto zakona zustavaji zachovany.
Cl.II
zakona c. 238/1995 Sb.
(1) Neni-li dale stanoveno jinak, tento zakon plati i pro rizeni zahajena pred jeho ucinnosti. Pravni ucinky ukonu, ktere v rizeni nastaly pred ucinnosti tohoto zakona, zustavaji zachovany.
(2) Krajsky soud dnem ucinnosti tohoto zakona prevezme od okresniho soudu obchodni rejstrik vedeny pro jeho obvod a dokonci jako soud prvniho stupne rizeni ve vecech obchodniho rejstriku, v nichz do dne ucinnosti tohoto zakona nebylo pravomocne rozhodnuto. Rizeni o odvolanich proti rozhodnutim okresnich soudu ve vecech obchodniho rejstriku zahajena a nedokoncena do dne ucinnosti tohoto zakona prevezmou a dokonci vrchni soudy.
(3) Navrhy na obnovu rizeni, podane pred ucinnosti tohoto zakona, se projednaji podle dosavadnich predpisu.
(4) Rizeni o dovolani a o stiznosti pro poruseni zakona, o nichz nebylo pravomocne rozhodnuto do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, prevezme a dokonci podle dosavadnich predpisu Nejvyssi soud.
Cl.III
zakona c. 202/1997 Sb.
Obcanskopravni veci, v nichz je navrhovatelem provozovatel mestske hromadne prepravy na uzemi hlavniho mesta Prahy, uplatnuje-li narok podle zvlastniho predpisu 1) na zaplaceni jizdneho nebo castek timto zvlastnim predpisem stanovenych, napadene prede dnem ucinnosti tohoto zakona u Obvodniho soudu pro Prahu 7, v nichz by byla dana prislusnost jineho okresniho soudu, obvodniho soudu v Praze nebo Mestskeho soudu v Brne, dokonci Obvodni soud pro Prahu 7.
Cast dvanacta
Hlava I zakona c. 30/2000 Sb. Prechodna ustanoveni k casti prvni
1. Neni-li dale stanoveno jinak, plati tento zakon i pro rizeni zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona; pravni ucinky ukonu, ktere v rizeni nastaly prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, zustavaji zachovany.
2. Pro urceni vecne a mistni prislusnosti v rizenich, ktera byla zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se pouziji dosavadni pravni predpisy.
3. Pri rozhodovani ve sporech o prislusnost se postupuje podle tohoto zakona iv rizenich, ktera byla zahajena prede dnem nabyti jeho ucinnosti. Vznikl-li vsak spor o prislusnost prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, rozhodne se o nem podle dosavadnich pravnich predpisu.
4. O navrzich na prikazani veci jinemu soudu tehoz stupne podanych prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se rozhodne podle dosavadnich pravnich predpisu.
5. O navrzich na vylouceni soudcu, zapisovatelu a jinych zamestnancu soudu, znalcu, tlumocniku nebo notaru z ukonu soudniho komisare podanych prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se rozhodne podle dosavadnich pravnich predpisu; totez plati, byla-li vec prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona bez navrhu predlozena nadrizenemu soudu k rozhodnuti o vylouceni soudcu.
6. Pisemnosti, ktere byly soudem odeslany prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se adresatum doruci podle dosavadnich pravnich predpisu.
7. Pri rozhodovani o zpetvzeti navrhu na zahajeni rizeni ucinenem prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se pouziji dosavadni pravni predpisy.
8. V rizeni pred soudem prvniho stupne nelze uzit nove ustanoveni § 114b, bylo-li prvni jednani ve veci narizeno prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona.
9. V rizeni, ktere bylo zahajeno prede dnem ucinnosti tohoto zakona, nelze uzit nove ustanoveni § 118b.
10. Odmena za zastupovani advokatem nebo notarem v rizenich v jednom stupni, ktera byla zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se stanovi podle dosavadnich pravnich predpisu.
11. Pri oprave rozhodnuti vydanych prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona nebo vydanych po rizeni provedenem podle dosavadnich pravnich predpisu se postupuje podle dosavadnich pravnich predpisu.
12. Rizeni ve veci dedictvi po zustaviteli, ktery zemrel prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se v prvnim stupni ridi dosavadnimi pravnimi predpisy.
13. Pro rizeni ve vecech obchodniho rejstriku a pro rizeni o nekterych otazkach obchodnich spolecnosti, druzstev a jinych pravnickych osob zahajena na navrh, ktery byl podan prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se v prvnim stupni pouziji dosavadni pravni predpisy.
14. Pro rizeni o navrzich Komise pro cenne papiry podanych prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se pouziji v prvnim stupni dosavadni pravni predpisy.
15. Odvolani proti rozhodnutim soudu prvniho stupne vydanym prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona nebo vydanym po rizeni provedenem podle dosavadnich pravnich predpisu se projednaji a rozhodnou podle dosavadnich pravnich predpisu.
16. Navrhy na obnovu rizeni proti rozhodnutim vydanym prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona nebo vydanym po rizeni provedenem podle dosavadnich pravnich predpisu se projednaji a rozhodnou podle dosavadnich pravnich predpisu.
17. Dovolani proti rozhodnutim odvolaciho soudu vydanym prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona nebo vydanym po rizeni provedenem podle dosavadnich pravnich predpisu se projednaji a rozhodnou podle dosavadnich pravnich predpisu.
18. Pro rizeni v prvnim stupni o vykon rozhodnuti prikazanim pohledavky z uctu u penezniho ustavu nebo jine penezite pohledavky, ktere bylo zahajeno prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se pouziji dosavadni pravni predpisy; totez plati pro provedeni techto vykonu rozhodnuti.
19. Byl-li navrh na narizeni vykonu rozhodnuti prodejem nemovitosti nebo zrizenim soudcovskeho zastavniho prava na nemovitosti podan prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, vyrozumi soud prislusny katastralni urad o tomto navrhu do 15 dnu ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona.
20. Navrh dalsiho opravneneho na narizeni vykonu rozhodnuti prodejem teze nemovitosti podany prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona drive, nez soud pravomocne rozhodl o narizeni vykonu rozhodnuti, se povazuje za pristoupeni k rizeni dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona. Bylo-li o navrhu na narizeni vykonu rozhodnuti prodejem teze nemovitosti pravomocne rozhodnuto prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, povazuje se dalsi opravneny dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona za ucastnika rizeni.
21. Vykon rozhodnuti prodejem nemovitosti, ktery byl pravomocne narizen prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se vztahuje na movite veci, jez jsou prislusenstvim nemovitosti, jen tehdy, nebylo-li prede dnem
nabyti ucinnosti tohoto zakona rozhodnuto o cene nemovitosti.
22. Nebylo-li v dosud neskoncenem rizeni pravomocne usneseni o narizeni vykonu rozhodnuti prodejem nemovitosti doruceno osobam a organum, kterym se dorucuje podle tohoto zakona, pristoupi soud k doruceni usneseni temto osobam a organum do 15 dnu ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona.
23. Bylo-li rozhodnuto o cene prodavane nemovitosti prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, dokonci se rizeni o urceni teto ceny podle dosavadnich pravnich predpisu.
24. Byla-li vydana drazebni vyhlaska prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, avsak drazba nemovitosti nebyla do te doby provedena, soud tuto vyhlasku zrusi a vyda novou drazebni vyhlasku podle tohoto zakona.
25. Byla-li nemovitost vydrazena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, dokonci se rizeni o vykon rozhodnuti podle dosavadnich pravnich predpisu.
26. Pohledavky zajistene omezenim prevodu nemovitosti se pri rozvrhu rozdelovane podstaty uspokojuji ve stejne skupine jako pohledavky zajistene zastavnim pravem; pro poradi techto pohledavek je rozhodujici den vzniku prava omezeni prevodu nemovitosti. Veritele techto pohledavek maji v rizeni o vykon rozhodnuti prodejem nemovitosti stejna prava a povinnosti jako veritele pohledavek zajistenych zastavnim pravem.
27. Pro rizeni o vykon rozhodnuti vyklizenim nemovitosti, bytu nebo mistnosti, za nez je treba zajistit povinnemu nahradu, se pouziji dosavadni pravni predpisy, byl-li vykon rozhodnuti vyklizenim narizen prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona.
28. Pri rozhodovani, zda lze vykonem rozhodnuti postihnout majetek patrici do bezpodiloveho spoluvlastnictvi manzelu, ktere zaniklo do 31. cervence 19 98 a nebylo vyporadano, se postupuje podle pravnich predpisu ucinnych do 31. cervence 1998.
2 9. Titulem pro vykon rozhodnuti jsou i nadale notarske zapisy sepsane ve smyslu dosavadniho § 274 pism. e) do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, maji-li nalezitosti stanovene dosavadnimi pravnimi predpisy.
Cl.IV
zakona c. 317/2001 Sb. Prechodna ustanoveni
2. Rizeni o soudnim prodeji zastavy podle dosavadnich § 200y, 200z a 200aa obcanskeho soudniho radu a rizeni o vykon rozhodnuti o prodeji zastavy zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se dokonci podle dosavadnich pravnich predpisu.
CI.XXV
zakona c. 151/2002 Sb. Prechodna ustanoveni
1. Ve vecech uvedenych v § 244, v nichz zvlastni pravni predpis sveruje soudu rozhodovani o opravnych prostredcich proti rozhodnutim spravnich organu podle casti pate hlavy treti obcanskeho soudniho radu ve zneni ucinnem k 31. prosinci 2002, lze ode dne ucinnosti tohoto zakona podat zalobu podle casti pate tohoto zakona za podminek jim stanovenych.
2. Neni-li dale stanoveno jinak nebo nestanovi-li tento zakon nebo zvlastni pravni predpis jinak, plati tento zakon i pro rizeni zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona; pravni ucinky ukonu, ktere v rizeni nastaly prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, zustavaji zachovany.
3. Pro urceni vecne a mistni prislusnosti v rizenich, ktera byla zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se pouziji dosavadni pravni predpisy, jde-li o veci, ktere se po dni nabyti ucinnosti tohoto zakona nadale projednavaji a rozhoduji v obcanskem soudnim rizeni.
4. Ve sporech o vecnou prislusnost se postupuje podle tohoto zakona i v rizenich, ktera byla zahajena prede dnem nabyti jeho ucinnosti, jde-li o veci, ktere se po dni nabyti ucinnosti tohoto zakona nadale projednavaji a rozhoduji v obcanskem soudnim rizeni. Vznikl-li vsak spor o vecnou prislusnost prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, rozhodne se o nem podle dosavadnich pravnich predpisu.
5. Rizeni ve vecech uvedenych v dosavadnich § 200h az 200n, 20 0v a 2 0 0w zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se dokonci podle dosavadnich pravnich predpisu.
6. Pro dorucovani pisemnosti, ktere byly soudem dorucovany nebo odevzdany k doruceni prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se pouziji dosavadni pravni predpisy.
Cl.III zakona c. 120/2004 Sb. Prechodne ustanoveni
Obcansky soudni rad, ve zneni tohoto zakona, plati i pro rizeni zahajena prede dnem ucinnosti tohoto zakona; pravni ucinky ukonu, ktere v rizeni nastaly prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, zustavaji zachovany.
Cl.VI zakona c. 554/2004 Sb.
CAST SESTA Prechodna ustanoveni
1. Ustanovenimi tohoto zakona se ridi i pravni vztahy vznikle prede dnem nabyti jeho ucinnosti; vznik techto pravnich vztahu, jakoz i naroky z nich vznikle prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se vsak posuzuji podle dosavadnich pravnich predpisu.
Cl.V zakona c. 555/2004 Sb. CAST PATA Prechodna ustanoveni
1. Neni-li dale stanoveno jinak, plati uprava dorucovani pisemnosti provedena timto zakonem i pro rizeni zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona; pravni ucinky ukonu, ktere v rizeni nastaly prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, zustavaji zachovany.
2. Pri dorucovani pisemnosti, ktera byla dorucovana pri jednani nebo jinem ukonu soudu nebo odevzdana k doruceni prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se postupuje podle dosavadnich pravnich predpisu.
3. U pohledavek vzniklych prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona statu z titulu neuhrazenych nakladu obcanskeho soudniho rizeni a soudniho rizeni spravniho, ktere stat v ramci rizeni platil, se urok z prodleni nevymaha.
Cl.IIzakona c. 59/2005 Sb. Prechodna ustanoveni
1. Neni-li dale stanoveno jinak, plati tento zakon i pro rizeni zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona; pravni ucinky ukonu, ktere v rizeni nastaly prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, zustavaji zachovany.
2. Odvolani proti rozhodnutim soudu prvniho stupne vydanym prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se projednaji a rozhodnou podle dosavadnich pravnich predpisu.
3. Dovolani proti rozhodnutim odvolaciho soudu vydanym prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona nebo vydanym po rizeni provedenem podle dosavadnich pravnich predpisu se projednaji a rozhodnou podle dosavadnich pravnich predpisu.
4. V rizeni o navrzich na predbezne opatreni podanych prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se postupuje podle dosavadnich pravnich predpisu.
5. Odvolani proti rozhodnutim soudu prvniho stupne vydanym ve vecech predbeznych opatreni prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se projednaji a rozhodnou podle dosavadnich pravnich predpisu.
6. Dovolani proti rozhodnutim odvolaciho soudu vydanym ve vecech predbeznych opatreni prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona nebo vydanym v techto vecech po rizeni provedenem podle dosavadnich pravnich predpisu se projednaji a rozhodnou podle dosavadnich pravnich predpisu.
Cl.V zakona c. 216/2005 Sb.
CAST PATA PRECHODNA USTANOVENI
1. Rizeni ve vecech obchodniho rejstriku zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se dokonci podle dosavadnich pravnich predpisu.
2. V obdobi jednoho roku ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona plati, ze lhuta podle § 200db odst. 1 obcanskeho soudniho radu, ve zneni ucinnem ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, se pro potreby zapisu pro zmeskani lhuty prodluzuje o dalsich pet pracovnich dnu, a to i vpripade, ze je lhuta prodlouzena podle § 200db odst. 2 obcanskeho soudniho radu.
3. Do 31. prosince 2006 vyda rejstrikovy soud na zadost vzdy listinny uredne overeny castecny nebo uplny opis zapisu nebo listiny ulozene ve sbirce listin nebo potvrzeni o tom, ze urcity udaj v obchodnim rejstriku neni; neovereny opis nebo potvrzeni ani opis nebo potvrzeni v elektronicke podobe se nevydavaji a ustanoveni § 28 odst. 3 a 5 obchodniho zakoniku se nepouziji. Do 31. prosince 2006 lze obchodni rejstrik vest pouze v listinne podobe; ustanoveni § 27 odst. 1 veta druha a § 33 odst. 2 obchodniho zakoniku, ve zneni ucinnem ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, se nepouziji.
4. Osoba, ktera splnuje podminky podle § 183i odst. 1 tohoto zakona ke dni ucinnosti tohoto zakona, muze vykonavat pravo vykupu ucastnickych cennych papiru podle § 183i az 183n obchodniho zakoniku do tri mesicu ode dne ucinnosti tohoto zakona, jinaktoto pravo zanika.
Cl.VI zakona c. 79/2006 Sb. Prechodna ustanoveni
1. Rizeni ve vecech obchodniho rejstriku zahajena pred dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se dokonci podle dosavadnich pravnich predpisu.
2. V obdobi jednoho roku ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona plati, ze se lhuta podle § 200db odst. 3 obcanskeho soudniho radu, ve zneni ucinnem ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, na zapis premen spolecnosti podle zvlastniho pravniho predpisu prodluzuje o dalsich 5 pracovnich dnu, a to i v pripade, ze je lhuta prodlouzena podle § 200db odst. 2 obcanskeho soudniho radu.
3. Do 31. prosince 2006 vyda rejstrikovy soud vzdy listinny uredne overeny castecny nebo uplny opis zapisu nebo listiny ulozene ve sbirce listin nebo potvrzeni o tom, ze urcity udaj v obchodnim rejstriku neni; ustanoveni § 2 8 odst. 3 vet prvni a druhe se nepouziji.
Cl.IV zakona c. 113/2006 Sb. Prechodna ustanoveni
1. Neni-li dale stanoveno jinak, plati cl. III tohoto zakona i pro rizeni zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona a pred timto dnem pravomocne neukoncena; pravni ucinky ukonu, ktere v rizeni nastaly prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, zustavaji zachovany.
2. Pro vykon rozhodnuti prikazanim pohledavky, ktery byl pravomocne narizen prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona a ktery postihuje davky statni socialni podpory, ktere nejsou vyplaceny jednorazove, se pouziji dosavadni pravni predpisy.
*) Podle uplneho zneni c. 6 9/2 001 Sb. posledni veta odst. 1 zni: “Prislusnym je soud podle § 88 pism. c).”
1) Vyhlaska Ministerstva dopravy c. 12 7/1964 Sb. , o mestskem prepravnim radu, ve zneni pozde jsich predpisu.
Vyhlaska Federalniho ministerstva dopravy c. 3/197 7 Sb., o prepravnim radu lanovych drah, ve zneni pozdejsich predpisu.
1a) § 66 zakona c. 231/2001 Sb., o provozovani rozhlasoveho a televizniho vysilani a o zmene dalsich zakonu.
1b) § 62 odst. 3 a § 63a odst. _2 zakona c. 117/1995 Sb. , o statni socialni podpore, ve zneni pozdejsich predpisu.
33a) Cl. 10 Ustavy Ceske republiky.
33b) § 37 odst. 3 zakona c. 94/1963 Sb., o rodine, ve zneni pozdejsich predpisu. 34a) §27 odst. 2 zakona c. 32 8/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnani.
34b) §21 a 21b zakona c. 143/2001 Sb., o ochrane hospodarske souteze a o zmene nekterych zakonu (zakon o ochrane hospodarske souteze), ve zneni zakona c. 340/2004 Sb.
34e) Zakon c. 326/1999 Sb., o pobytu cizincu na uzemi Ceske republiky a o zmene nekterych zakonu, ve zneni pozdejsich predpisu.
34g) § 25b odst. 2 zakoniku prace.
§12 9 zakona c. 218/2002 Sb., o sluzbe statnich zamestnancu ve spravnich uradech a o odmenovani techto zamestnancu a ostatnich zamestnancu ve spravnich uradech (sluzebni zakon).
35) V soucasne dobe jde zejmena o tyto pripady:
35a) § 83 zakona CNR c. 337/19 92 Sb., o sprave dani a poplatku, ve zneni pozdejsich predpisu.
§ 8 a nasl. zakona CNR c. 589/1992 Sb., o pojistnem na socialni zabezpeceni a prispevku na statni politiku zamestnanosti, ve zneni pozdejsich predpisu.
§ 5 a nasl. zakona CNR c. 5 92/19 92 Sb., o pojistnem na vseobecne zdravotni pojisteni, ve zneni pozdejsich predpisu.
36) § 5 zak. c. 526/1990 Sb. , ocenach.
§ 68a zakona c. 94/1963 Sb.
Zakon c. 256/1992 Sb., o ochrane osobnich udaju v informacnich systemech.
Zakon c. 35/1965 Sb. , o dilech literarnich, vedeckych a umeleckych (autorsky zakon), ve zneni pozdejsich predpisu.
Zakon c. 513/1991 Sb., obchodni zakonik, ve zneni pozdejsich predpisu.
§ 8 odst. 4 a 5, § 9 odst. 2 zakona c. 248/1995 Sb. , o obecne prospesnych spolecnostech a o zmene a doplneni nekterych zakonu.
4 3) § 7 odst. 3 az 5, § 9 odst. 2 a § 16 zakona c. 227/1997 Sb. , o nadacich a nadacnich fondech a o zmene a doplneni nekterych souvisejicich zakonu (zakon o nadacich a nadacnich fondech).
44) § 6 odst. 4 a § 9 odst. 3 zakona c. 77/1997 Sb. , o statnim podniku.
45) Zakon c. 63/1991 Sb. , o ochrane hospodarske souteze, ve zneni pozdejsich predpisu.
46) § 44 a nasledujici obchodniho zakoniku.
47) § 17 a nasledujici obchodniho zakoniku.
48) § 19b zakona c. 40/1964 Sb. , obcansky zakonik, ve zneni zakona c. 509/1991 Sb.
49) § 8 a nasledujici obchodniho zakoniku.
50) § 4 97 a nasledujici obchodniho zakoniku.
51) § 708 a nasledujici obchodniho zakoniku.
52) § 716 a nasledujici obchodniho zakoniku.
53) § 151a a nasledujici obcanskeho zakoniku.
53a) § 33 zakona c. 62 7/2004 Sb., o evropske spolecnosti. 53a) § 33 zakona c. 62 7/2004 Sb., o evropske spolecnosti. 53b) § 13 zakona c. 341/2005 Sb., o verejnych vyzkumnych institucich.
54) Zakon c. 155/1998 Sb., o znakove reci a o zmene dalsich zakonu.
55) Napriklad §72, § 131 odst. 2, § 131a, § 182 odst. 2, § 183 odst. 1 a§ 199 obchodniho zakoniku. 55a) Zakon c. 2 01/2 002 Sb., o Uradu pro zastupovani statu ve vecech majetkovych.
56) Zakon c. 412/2005 Sb. , o ochrane utajovanych informaci a o bezpecnostni zpusobilosti. 56a) § 58 odst. 5 zakona c. 412/2005 Sb.
57) § 3 zakona c. 358/1992 Sb., o notarich a jejich cinnosti (notarsky rad), ve zneni zakona c. 30/2000 Sb.
57a) Zakon c. 72/1994 Sb., kterym se upravuji nektere spoluvlastnicke vztahy k budovam a nektere vlastnicke vztahy k bytum a
nebytovym prostorum a doplnuji nektere zakony (zakon o vlastnictvi bytu), ve zneni pozdejsich predpisu.
57b) § 2 zakona c. 237/1991 Sb., o patentovych zastupcich, ve zneni zakona c. 151/2002 Sb.
57d) Zakon c. 235/2004 Sb., o dani z pridane hodnoty, ve zneni pozdejsich predpisu.
57e) § 22 odst. 1 a § 22 zakona c. 8 5/1996 Sb. , o advokacii, ve zneni pozde jsich predpisu.
58) Napriklad § 21 a 29 zakona c. 2/1991 Sb. , o kolektivnim vyjednavani, § 62 a 62a zakona c. 94/1963 Sb. , o rodine, ve zneni zakona c. 91/1998 Sb.
58a) § 76 odst. 1 zakona c. 12 0/2001 Sb., o soudnich exekutorech a exekucni cinnosti (exekucni rad) a o zmene dalsich zakonu. 58b) § 4 odst. 1 a 3 zakona c. 29/2000 Sb., o postovnich sluzbach a o zmene nekterych zakonu (zakon o postovnich sluzbach). 58c) Zakon c. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnych cislech a o zmene nekterych zakonu (zakon o evidenci obyvatel), ve zneni pozdejsich predpisu. § 77 a nasledujici zakona c. 32 5/1999 Sb., o azylu a o zmene zakona c. 283/1991 Sb., o Policii Ceske republiky, ve zneni pozdejsich predpisu, (zakon o azylu), ve zneni pozdejsich predpisu.
59) § 19c obcanskeho zakoniku.
60) § 13 zakona c. 85/1996 Sb. , o advokacii.
61) § 13 odst. 1 zakona c. 358/1992 Sb. , ve zneni zakona c. 30/2000 Sb. 61a) § 13 odst. 1 zakona c. 120/2001 Sb.
61b) § 7 odst. 1 zakona c. 237/1991 Sb.
61c) Napriklad zakon c. 52 3/19 92 Sb., o danovem poradenstvi a Komore danovych poradcu Ceske republiky, ve zneni pozdejsich predpisu.
61d) § 14 odst. 1a2, §1_9a24 zakona c. 201/2002 Sb.
62) § 769 obchodniho zakoniku. 62a) § 4 zakona c. 85/1996 Sb.
62b) § 53 a 54 obchodniho zakoniku.
62c) Napriklad § 25 odst. 2 zakona c. 634/1992 Sb., o ochrane spotrebitele, ve zneni zakona c. 151/2 002 Sb.
62d) Cl. 35 odst. 1 Smlouvy o Evropske unii.
Cl. 234 Smlouvyo zalozeni Evropskeho spolecenstvi.
Cl. 150 Smlouvy o zalozeni Evropskeho spolecenstvi pro atomovou energii.
62e) §15, 19, 22, 45 zakona c. 627/2004 Sb.
63) Napriklad §9 zakona c. 549/1991 Sb. , o soudnich poplatcich, ve zneni zakona c. 2 71/19 92 Sb.
64) § 6 a nasledujici vyhlasky c. 177/1996 Sb., o odmenach advokatu a nahradach advokatu za poskytovani pravnich sluzeb (advokatni tarif).
65) Zakon c. 219/1995 Sb. , devizovy zakon.
66) § 1 pism. b) zakona c. 219/1995 Sb.
67) § 1 pism. c) zakona c. 219/1995 Sb.
67 a) § 35a zakona c. 358/19 92 Sb. , o notarich a jejich cinnosti (notarsky rad), ve zneni pozdejsich predpisu. 67b) § 462 obcanskeho zakoniku.
68) § 553 obcanskeho zakoniku.
69) § 554 obcanskeho zakoniku.
70) § 37b, 78 anasledujici zakona c. 94/1963 Sb. , ve zneni pozdejsich predpisu.
71) § 68 zakona c. 94/1963 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu.
72) § 67 odst. 1 zakona c. 94/1963 Sb. , ve zneni zakona c. 91/1998 Sb.
72a) § 35na odst. 1 pism. d) zakona c. 85/1996 Sb., ve zneni pozde jsich predpisu.
73) § 27a odst. 2 obchodniho zakoniku.
7 4)§ 11 zakona c. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenne papiry a o zmene a doplneni dalsich zakonu, ve zneni zakona c. 30/2000 Sb. a zakona c. 57/2006 Sb.
75) Zakon c. 15/1998 Sb. , ve zneni zakona c. 30/2000 Sb. 75a) § 21 zakona c. 85/1996 Sb.
75b) § 16 odst. 11 zakona c. 337/1992 Sb., o sprave dani a poplatku, ve zneni pozdejsich predpisu. § 127 odst. 17 zakona c. 13/1993 Sb., celni zakon, ve zneni pozdejsich predpisu.
76) § 6 zakona c. 358/1992 Sb.
77) Zakon c. 87/1995 Sb., o sporitelnich a uvernich druzstvech a nekterych opatrenich s tim souvisejicich a o doplneni zakona Ceske narodni rady c. 586/1992 Sb., o danich z prijmu, ve zneni pozdejsich predpisu.
78) § 256 odst. 1 pism. d) zakona c. 140/1961 Sb., trestni zakon, ve zneni zakona c. 253/1997 Sb.
78a) Cl. 244 a 256 Smlouvy o zalozeni Evropskeho spolecenstvi. Cl. 159 a 164 Smlouvy o zalozeni Evropskeho spolecenstvi pro atomovou energii.
79) § 143a obcanskeho zakoniku.
80) § 71a az 71c zakona c. 358/1992 Sb. , ve zneni zakona c. 30/2 000 Sb. § 40 odst. 1 pism. d) a § 78 pism. a) zakona c. 120/2001 Sb.
81) § 20b zakona c. 21/1992 Sb. , o bankach, ve zneni zakona c. 165/1998 Sb.
82) § 152 az 174 obcanskeho zakoniku. § 323a az 323i obchodniho zakoniku.
§72 zakona c. 337/19 92 Sb., ve zneni zakona c. 255/1994 Sb.
83) § 554 obcanskeho zakoniku.
84) § 553 obcanskeho zakoniku.
85) Zakon c. 117/1995 Sb., o statni socialni podpore, ve zneni pozdejsich predpisu.
8 5a) Smernice Evropskeho parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. cervna 2002 o dohodach o financnim zajisteni. 85b) Obchodni zakonik.
86) § 88 odst. 1 pism. f) , § 93 odst. 2, § 102 odst. 3, § 148 odst. 2 a § 231 odst. 1 obchodniho zakoniku. 8 6a) §92, 93 a 99a zakona c. 256/2004 Sb. , o podnikani na kapitalovem trhu.
86b) § 115 zakona c. 256/2004 Sb. , ve zneni zakona c. 56/2006 Sb.
87) § 151a a nasledujici obcanskeho zakoniku.
§ 72 zakona c. 337/1992 Sb., ve zneni zakona c. 255/1994 Sb.
88) § 151s a nasledujici obcanskeho zakoniku.
89) §151f odst. 2 obcanskeho zakoniku.
§ 72 zakona c. 337/1992 Sb. , ve zneni zakona c. 255/1994 Sb.
90) § 1 pism. d) zakona c. 219/1995 Sb.
91) Zakon c. 256/2004 Sb., o podnikani na kapitalovem trhu.
92) § 2 odst. 1 zakona c. 151/1997 Sb., o ocenovani majetku a o zmene nekterych zakonu (zakon o ocenovani majetku).
93) § 5 obchodniho zakoniku.
94) § 8 odst. 1 zakona c. 328/1991 Sb.
95) Zakon c. 116/1990 Sb., o najmu a podnajmu nebytovych prostor, ve zneni pozdejsich predpisu.
96) Zakon c. 150/2002 Sb. , soudni rad spravni.
97) § 2 zakonac. 131/2002 Sb. , o rozhodovani nekterych kompetencnich sporu.
98) Zakon c. 216/1994 Sb., o rozhodcim rizeni a o vykonu rozhodcich nalezu.
99) Napriklad § 70 odst. 2 zakona c. 200/1990 Sb. , o prestupcich.
100) Zakon c. 2 65/19 92 Sb., o zapisech vlastnickych a jinych vecnych prav k nemovitostem, ve zneni pozdejsich predpisu.
