206/2000 Sb.
ZAKON
ze dne 21. cervna 2000
o ochrane biotechnologickych vynalezu a o zmene zakona c. 132/1989 Sb., o ochrane prav k novym odrudam rostlin a plemenum zvirat, ve zneni zakona c. 93/1996 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zakone Ceske republiky:
CAST PRVNI OCHRANA BIOTECHNOLOGICKYCH VYNALEZU
§ 1
Vymeze^ pojmu
Pro ucely tohoto zakona
a) biologickym materialem je jakykoli material obsahujici genetickou informaci a schopny samoreprodukce nebo reprodukce v biologickem systemu,
b) mikrobiologickym postupem je jakykoli postup pouzivajici mikrobiologicky material nebo provadeny na mikrobiologickem materialu nebo postup, jehoz vysledkem je mikrobiologicky material,
c) v zasade biologickym zpusobem pestovani rostlin nebo chovu zvirat je takovy zpusob, ktery je zalozen plne na prlrodnlch jevech, jako je krizeni a selekce.
§ 2
Patentovatelne biotechnologicke vynalezy
Biotechnologicke vynalezy jsou patentovatelne, tykaji-li se
a) biologickeho materialu, ktery je izolovan ze sveho prirozeneho prostredi nebo vyraben technickym postupem, i kdyz se jiz v prirode vyskytl,
b) rostlin nebo zvirat, neni-li technicka proveditelnost vynalezu omezena na urcitou odrudu rostlin 1) nebo plemeno zvirete, 2) nebo
c) mikrobiologickeho nebo jineho technickeho postupu a vyrobku, jineho nez je rostlinna odruda nebo zvireci plemeno, ziskaneho timto zpusobem.
§ 3
Vyluky z patentovatelnosti
Patenty se neudeluji
a) na vynalezy, jejichz obchodni vyuziti by se pricilo verejnemu poradku nebo dobrym mravum, zejmena na zpusoby klonovani lidskych bytosti, na zpusoby modifikace zarodecne linie geneticke identity lidskych bytosti, na zpusoby, pri nichz se pouziva lidske embryo pro prumyslove nebo obchodni ucely, nebo na zpusoby upravy geneticke identity zvirat, ktere j im mohou zpusobit utrpeni bez podstatneho medicinskeho uzitku pro cloveka nebo zvire, a take na zvirata, ktera jsou vysledkem takoveho zpusobu; rozpor s verejnym poradkem nebo dobrymi mravy vsak nelze vyvodit pouze z toho, ze vyuziti vynalezu je zakazano pravnim predpisem,
b) na lidske telo v ruznych stadiich vzniku ci vyvoje a pouhe objeveni nektereho z jeho prvku, vcetne sekvence nebo dilci sekvence genu; to neplati pro prvek izolovany z lidskeho tela nebo j inak vyrobeny technickym zpusobem, vcetne sekvence nebo dilci sekvence genu, i kdyz struktura tohoto prvku je totozna se strukturou prirodniho prvku, a
c) na odrudy rostlin a plemena zvirat nebo v zasade biologicke zpusoby pestovani rostlin ci chovu zvirat.
§ 4
Pro rizeni o prihlasce vynalezu a jeji nalezitosti a pro patent na vynalez, ktery sestava z biologickeho materialu nebo obsahuje biologicky material nebo se tyka zpusobu, kterym se vyrabi, zpracovava nebo vyuziva biologicky material, (dale j en “biotechnologicke vynalezy”) se pouziji ustanoveni zvlastniho pravniho predpisu. 3)
§ 5
Zvlastni ustanoveni o prihlasce biotechnologickeho vynalezu
(1) Obsahuje-li vynalez pouziti biologickeho materialu nebo tyka-li se biologickeho materialu, ktery neni pristupny verejnosti a ktery nelze popsat v patentove prihlasce tak, aby odbornik mohl vynalez uskutecnit, povazuje se popis za dostatecny pouze tehdy, jestlize
a) nejpozdeji ke dni, od nehoz prislusi prihlasovateli pravo prednosti, byl ulozen biologicky material u uznavane ukladaci instituce, ktera ziskala toto postaveni v souladu s clankem 7 Budapestske smlouvy z 28. dubna 1977 o mezinarodnim uznavani ulozeni mikroorganismu k ucelum patentoveho rizeni, (dale jen “Budapestska smlouva”), 4)
b) prihlaska vynalezu v tom zneni, jak byla podana, obsahuje prislusne informace o vlastnostech ulozeneho biologickeho materialu, ktere mel prihlasovatel k dispozici, a
c) prihlaska vynalezu uvadi oznaceni ukladaci instituce a depozitni cislo vzorku.
(2) Pristup k ulozenemu biologickemu materialu se uskutecni v podobe poskytnuti vzorku
a) mezi prvnim zverejnenim prihlasky a udelenim patentu komukoli, kdo o to pozada, (dale jen “zadatel”) nebo na zadost prihlasovatele pouze nezavislemu expertu, nebo
b) po udeleni patentu, bez ohledu na jeho zruseni, kazdemu, kdo o to pozada.
(3) Vzorek lze poskytnout jen tehdy, kdyz se zadatel, popripade expert urceny podle odstavce 2 zavaze, ze po dobu platnosti patentu
a) vzorek ani jakykoli material z nej odvozeny nezpristupni treti osobe, a
b) vzorek nebo jakykoli z nej odvozeny material bude uzivat pouze pro ucely experimentalni, ledaze jej majitel patentu, popripade prihlasovatel tohoto zavazku vyslovne zprosti.
(4) Prihlasovatel je opravnen omezit pristup k ulozenemu materialu po dobu dvaceti let ode dne podani prihlasky vynalezu kazdemu, s vyjimkou nezavisleho experta, i pro pripad zamitnuti zverejnene prihlasky vynalezu nebo zastaveni rizeni o ni; v takovem pripade plati odstavec 3.
(5) Prihlasovatel oznami omezeni v pristupu k ulozenemu biologickemu materialu uvedene v odstavci 2 pism. a) a v odstavci 4 Uradu prumysloveho vlastnictvi (dale jen “Urad”) nejpozdeji ke dni, ke kteremu j sou ukonceny pripravy k zverejneni prihlasky vynalezu. Urad takoveto omezeni pristupu k ulozenemu biologickemu materialu zverejni spolu s prihlaskou vynalezu ve Vestniku Uradu prumysloveho vlastnictvi.
(6) Jestlize biologicky material ulozeny v souladu s odstavcem 1 prestane byt dostupnym u uznavane ukladaci instituce, je pripustne nove ulozeni tohoto materialu za podminek stanovenych v Budapestske smlouve.
(7) Kazde nove ulozeni musi byt dolozeno prohlasenim podepsanym ukladatelem a osvedcuj icim, ze nove ulozeny biologicky material je stejny j ako material, ktery byl ulozen puvodne.
(8) Tyka-li se prihlaska vynalezu sekvence nebo dilci sekvence genu, musi byt jejich prumyslova vyuzitelnost objasnena v patentove prihlasce.
§ 6
Rozsah ochrany
(1) Ochrana vyplyvajici z patentu na biologicky material, ktery ma v dusledku vynalezu specificke vlastnosti, se vztahuje i na kazdy biologicky material odvozeny z tohoto biologickeho materialu pohlavnim nebo nepohlavnim rozmnozovanim v totozne nebo odchylne forme a majici stejne vlastnosti.
(2) Ochrana vyplyvajici z patentu na zpusob, ktery umoznuje vyrobu biologickeho materialu majiciho v dusledku vynalezu specificke vlastnosti, se vztahuje jak na biologicky material primo ziskany timto zpusobem, tak na kazdy jiny biologicky material odvozeny z biologickeho materialu primo ziskaneho pohlavnim nebo nepohlavnim rozmnozovanim v totozne nebo odchylne forme a majici stejne vlastnosti.
(3) Ochrana vyplyvajici z patentu na vyrobek obsahujici genetickou informaci nebo spocivajici v geneticke informaci se vztahuje i na veskery material, v nemz je vyrobek zahrnut
nebo ve kterem je obsazena a plni svou funkci geneticka informace, s vyjimkou lidskeho tela v ruznych stadiich vzniku ci vyvoje.
§ 7
Vycerpa^ prav
Majitel patentu neni opravnen zakazat pohlavni nebo nepohlavni rozmnozovani biologickeho materialu, ktery je predmetem patentu, jestlize jeho uvedeni na trh bylo ucineno jim samym nebo s j eho souhlasem a jestlize pohlavni ci nepohlavni rozmnozovani nezbytne vyplyva z pouziti, ke kteremu byl biologicky material uveden na trh, pokud ziskany material neni nasledne pouzivan pro dalsi pohlavni nebo nepohlavni rozmnozovani.
§ 8
emedelske cinnosti s
Omeze^ prav majitele patentu
(1) Ten, kdo ziskal rostlinny mnozitelsky material, ktery je predmetem patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je opravnen uzivat pro reprodukci pri sve vyjimkou obchodniho uzivani rovnez produkt sve sklizne.
(2) Ten, kdo ziskal zivocisny mnozitelsky material, ktery je predmetem patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je opravnen tento material uzivat pri sve zemedelske cinnosti s vyjimkou obchodniho uzivani, a to vcetne zpristupneni zvirete nebo jineho zvireciho mnozitelskeho materialu.
§ 9
Nucena a nucena k^zova licence
(1) Nemuze-li slechtitel 5) ziskat nebo vyuzivat pravo k rostlinne odrude nebo plemeni zvirat, aniz by porusoval stars! patent, muze pozadat o nucenou licenci na nevylucne uzivani vynalezu chraneneho patentem. Urad nucenou licenci udeli, jestlize majitel slechtitelskeho osvedceni neuspesne zadal majitele patentu o poskytnuti smluvni licence a jestlize rostlinna odruda nebo zvireci plemeno predstavuje dulezity technicky pokrok znacneho ekonomickeho vyznamu ve srovnani s vynalezem, ktery je patentem chranen. V tomto pripade ma majitel patentu pravo na krizovou licenci (protilicenci) k obchodnimu vyuzivani chranene odrudy za stejnych podminek, jake plati pro nucenou licenci podle zvlastniho pravniho predpisu.6)
(2) Byla-li majiteli patentu udelena nucena licence k obchodnimu vyuzivani rostlinne odrudy nebo zvireciho plemene podle zvlastniho pravniho predpisu, 6) ma majitel slechtitelskeho osvedceni pravo na krizovou licenci (protilicenci) k vyuzivani patentu na vynalez.
CAST DRUHA
Zmena zakona c. 132/1989 Sb., o ochrane prav k novym odrudam rostlin a plemenum zvifat, ve zneni zakona c. 93/1996 Sb.
§ 10
V § 10 zakona c. 132/1989 Sb., o ochrane prav k novym odrudam rostlin a plemenum zvirat, ve zneni zakona c. 93/1996 Sb., se doplnuji odstavce 3 a 4, ktere zneji:
“(3) Nemuze-li majitel patentu na biotechnologicky vynalez tento patent vyuzivat, aniz by porusoval stars! pravo k rostlinne odrude nebo zvirecimu plemeni, muze pozadat o nucenou licenci na nevylucne vyuzivani odrudy nebo plemene. Ministerstvo nucenou licenci udeli, jestlize majitel patentu neuspesne zadal majitele slechtitelskeho osvedceni o poskytnuti smluvni licence a jestlize vynalez chraneny patentem predstavuje dulezity technicky pokrok znacneho ekonomickeho vyznamu ve srovnani s rostlinnou odrudou nebo zvirecim plemenem. Pro stanoveni vyse licencnich poplatku v pripade udeleni nucene licence plati odstavec 2. V tomto pripade ma majitel slechtitelskeho osvedceni pravo na krizovou licenci (protilicenci) k vyuzivani biotechnologickeho vynalezu.
(4) Byla-li majiteli slechtitelskeho osvedceni udelena nucena licence k vyuzivani biotechnologickeho vynalezu, ma majitel patentu pravo na krizovou licenci (protilicenci) k obchodnimu vyuzivani rostlinne odrudy nebo zvireciho plemene.”.
CAST TRETI
UCINNOST
§ 11
Tento zakon nabyva ucinnosti dnem 1. rijna 2000.
Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
1) § 2 pism. a) zakona c. 132/1989 Sb. , o ochrane prav k novym odrudam rostlin a plemenum zvirat, ve zneni zakona c. 93/1996 Sb.
2) § 2 pism. c) zakona c. 132/1989 Sb.
3) Zakon c. 527/1990 Sb. , o vynalezech, prumyslovych vzorech a zlepsovacich navrzich, ve zneni pozdejsich predpisu.
4) Vyhlaska c. 212/1989 Sb., o Budapestske smlouve o mezinarodnim uznavani ulozeni mikroorganismu k ucelum patentoveho rizeni a Provadeciho predpisu k nr.
5) § 2 pism. g) zakona c. 132/1989 Sb.
6) § 10 zakona c. 132/1989 Sb.
