141/1961 Sb.
ZAKON
ze dne 29. listopadu 1961 o trestrnm nzern soudrnm
(trestrn rad)
Zmena: 57/1965 Sb., 59/1965 Sb.
Zmena: 173/1968 Sb.
Zmena: 58/1969 Sb.
Zmena: 149/1969 Sb., 156/1969 Sb.
Zmena: 48/1973 Sb.
Zmena: 29/1978 Sb.
Zmena: 43/1980 Sb.
Zmena: 159/1989 Sb.
Zmena: 50/1990 Sb.
Zmena: 53/1990 Sb.
Zmena: 81/1990 Sb.
Zmena: 101/1990 Sb.
Zmena: 178/1990 Sb.
Zmena: 303/1990 Sb.
Zmena: 558/1991 Sb.
Zmena: 25/1993 Sb.
Zmena: 115/1993 Sb.
Zmena: 283/1993 Sb., 292/1993 Sb.
Zmena: 154/1994 Sb.
Zmena: 214/1994 Sb.
Zmena: 8/1995 Sb.
Zmena: 152/1995 Sb.
Zmena: 150/1997 Sb.
Zmena: 209/1997 Sb.
Zmena: 148/1998 Sb.
Zmena: 166/1998 Sb.
Zmena: 191/1999 Sb.
Zmena: 29/2000 Sb.
Zmena: 227/2000 Sb.
Zmena: 30/2000 Sb.
Zmena: 77/2001 Sb.
Zmena: 144/2001 Sb.
Zmena: 265/2001 Sb., 424/2001 Sb.
Zmena: 200/2002 Sb. (cast)
Zmena: 226/2002 Sb.
Zmena: 320/2002 Sb.
Zmena: 218/2003 Sb., 279/2003 Sb.
Zmena: 200/2002 Sb., 237/2004 Sb., 257/2004 Sb.
Zmena: 283/2004 Sb.
Zmena: 539/2004 Sb.
Zmena: 539/2004 Sb. (cast), 587/2004 Sb.
Zmena: 239/2005 Sb.
Zmena: 45/2005 Sb., 394/2005 Sb.
Zmena: 413/2005 Sb.
Zmena: 79/2006 Sb., 113/2006 Sb.
Zmena: 321/2006 Sb.
Zmena: 115/2006 Sb., 253/2006 Sb.
Zmena: 165/2006 Sb.
Zmena: 112/2006 Sb.
Zmena: 179/2007 Sb.
Zmena: 170/2007 Sb.
Zmena: 345/2007 Sb.
Zmena: 135/2008 Sb.
Zmena: 121/2008 Sb., 177/2008 Sb.
Zmena: 384/2008 Sb.
Zmena: 90/2008 Sb., 129/2008 Sb., 274/2008 Sb., 457/2008 Sb., 480/2008 Sb.
Zmena: 52/2009 Sb.
Zmena: 301/2008 Sb., 7/2009 Sb.
Zmena: 218/2009 Sb.
Zmena: 41/2009 Sb., 272/2009 Sb., 306/2009 Sb.
Zmena: 163/2010 Sb.
Zmena: 219/2010 Sb.
Zmena: 197/2010 Sb.
Zmena: 150/2011 Sb.
Zmena: 181/2011 Sb.
Zmena: 207/2011 Sb.
Zmena: 330/2011 Sb.
Zmena: 341/2011 Sb., 348/2011 Sb.
Zmena: 357/2011 Sb.
Narodrn shromazdern Ceskoslovenske socialisticke republiky se usneslo na tomto zakone:
CAST PRVNI
Spolecna ustanovern
HLAVA PRVNI
Obecna ustanovern
§1
Ucel zakona
(1) Ucelem trestrnho radu je upravit postup organu cinnych v trestrnm nzern tak, aby trestne ciny byly nalezite zjisteny a jejich pachatele podle zakona spravedlive potrestani. Rizern pritom mus! pusobit k upevnovarn zakonnosti, k predchazern a zamezovarn trestne cinnosti, k vychove obcanu v duchu dusledneho zachovavarn zakonu a pravidel obcanskeho souziti i cestneho plnern povinnosti ke statu a spolecnosti.
(2) Pomahat k dosazern ucelu trestrnho nzern je pravem a podle ustanovern tohoto zakona i povinnosti obcanu.
Zakladni zasady trestniho rizeni
(1) Nikdo nemuze byt stihan jinak nez ze zakonnych duvodu a zpusobem, ktery stanovi tento zakon.
(2) Dokud pravomocnym odsuzujicim rozsudkem soudu neni vina vyslovena, nelze na toho, proti nemuz se vede trestni rizeni, hledet, jako by byl vinen.
(3) Statni zastupce je povinen stihat vsechny trestne ciny, o nichz se dozvi, pokud zakon nebo vyhlasena mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, nestanovi jinak.
(4) Jestlize tento zakon nestanovi neco jineho, postupuji organy cinne v trestnim rizeni z uredni povinnosti. Trestni veci musi projednavat co nejrychleji a s plnym setrenim prav a svobod zarucenych Listinou zakladnich prav a svobod a mezinarodnimi smlouvami o lidskych pravech a zakladnich svobodach, jimiz je Ceska republika vazana; pri provadeni ukonu trestniho rizeni lze do techto prav osob, jichz se takove ukony dotykaji, zasahovat jen v oduvodnenych pripadech na zaklade zakona a v nezbytne mire pro zajisteni ucelu trestniho rizeni. K obsahu petic zasahujicich do plneni techto povinnosti organy cinne v trestnim rizeni neprihlizeji.
(5) Organy cinne v trestnim rizeni postupuji v souladu se svymi pravy a povinnostmi uvedenymi v tomto zakone a za soucinnosti stran tak, aby byl zjisten skutkovy stav veci, o nemz nejsou duvodne pochybnosti, a to v rozsahu, ktery je nezbytny pro jejich rozhodnuti. Doznani obvineneho nezbavuje organy cinne v trestnim rizeni povinnosti prezkoumat vsechny podstatne okolnosti pripadu. V pripravnem rizeni organy cinne v trestnim rizeni objasnuji zpusobem uvedenym v tomto zakone i bez navrhu stran stejne peclive okolnosti svedcici ve prospech i v neprospech osoby, proti niz se rizeni vede. V rizeni pred soudem statni zastupce a obvineny mohou na podporu svych stanovisek navrhovat a provadet dukazy. Statni zastupce je povinen dokazovat vinu obzalovaneho. To nezbavuje soud povinnosti, aby sam doplnil dokazovani v rozsahu potrebnem pro sve rozhodnuti.
(6) Organy cinne v trestnim rizeni hodnoti dukazy podle sveho vnitrniho presvedceni zalozeneho na peclivem uvazeni vsech okolnosti pripadu jednotlive i v jejich souhrnu.
(7) Vsechny organy cinne v trestnim rizeni spolupracuji se zajmovymi sdruzenimi obcanu a vyuzivaji jejich vychovneho pusobeni.
(8) Trestni stihani pred soudy je mozne jen na zaklade obzaloby nebo navrhu na potrestani, ktere podava statni zastupce. Verejnou zalobu v rizeni pred soudem zastupuje statni zastupce.
(9) V trestnim rizeni pred soudem rozhoduje senat nebo samosoudce; predseda senatu nebo samosoudce rozhoduji sami jen tam, kde to zakon vyslovne stanovi. Rozhoduje-li v pripravnem rizeni soud v prvnim stupni, rozhodnuti cini soudce.
(10) Trestrn veci se pred soudem projednavaj! verejne tak, aby se obcane mohli projednavarn zucastnit a jednarn sledovat. Pri hlavrnm ticern a verejnem zasedarn sm^ byt verejnost vyloucenajen v pnpadech vyslovne stanovenych v tomto nebo zvlastrnm zakone.
(11) Jednarn pred soudy je ustrn; dukaz vypoved’mi svedku, znalcu a obvineneho se provad^ zpravidla tak, ze se tyto osoby vyslychajL
(12) Pri rozhodovarn v hlavrnm ticern, jakoz i ve verejnem i neverejnem zasedarn sm^ soud prihlednout jen k tem dukazum, ktere byly pri tomto jednarn provedeny.
(13) Ten, proti nemuz se trestrn nzern vede, mus! byt v kazdem obdob nzern poucen o pravech umoznujtoch mu plne uplatnern obhajoby a o tom, ze si tez muze zvolit obhajce; vsechny organy cinne v trestrnm nzern jsou povinny umoznit mu uplatnern jeho prav.
(14) Organy cinne v trestrnm nzern vedou nzern a vyhotovuj sva rozhodnuti v ceskem jazyce. Kazdy, kdo prohlasi, ze neovlada cesky jazyk, je opravnen pouzwat pred organy cinnymi v trestrnm nzern sveho materskeho jazyka nebo jazyka, o kterem uvede, ze ho ovlada.
Spoluprace se zajmovymi sdruzernmi obcanu §3
(1) Odborove organizace nebo organizace zamestnavatelu a ostatrn obcanska sdruzern s vyjimkou politickych stran a politickych hnuti, tirkve, nabozenske spolecnosti a pravnicke osoby sledu^d v predmetu sve cinnosti charitativrn ucely (dale jen “zajmova sdruzern obcanu”) mohou pusobit pri zamezovarn a predchazern trestne cinnosti zpusobem uvedenym v tomto zakone.
(2) Zajmova sdruzern obcanu mohou spolupusobit pri vychove osob, u nichz soud rozhodl o podmmenem upustern od potrestarn s dohledem, nebo jejichz trestrn stiharn bylo podmmene zastaveno, u podmmene odsouzenych, podmmene odsouzenych k trestu odneti svobody s dohledem a podmmene propustenych; pomahaj! take vytvaret podmmky, aby odsouzeny zil po vykonarn trestu radnym zivotem.
§4
zrusen §5
zrusen §6
(1) Zajmove sdruzern obcanu muze naMdnout prevzeti zaruky
a) za chovarn obvineneho, jehoz trestrn stiharn bylo podmmene zastaveno,
b) za prevychovu odsouzeneho, u nehoz bylo podmmene upusteno od potrestarn s dohledem, kteremu byl ulozen trest odneti svobody, jehoz vykon byl odlozen na zkusebrn dobu, u podmmene odsouzeneho k trestu odneti svobody s dohledem, nebo c) za dovrseni napravy odsouzeneho, ktery vykonava trest odneti svobody, trest zakazu cinnosti nebo trest zakazu pobytu; v techto pripadech muze zajmove sdruzeni obcanu soucasne navrhnout podminene propusteni odsouzeneho z trestu odneti svobody nebo podminene upusteni od vykonu zbytku trestu zakazu cinnosti nebo zakazu pobytu. K ziskani podkladu pro takovou zadost se muze se souhlasem odsouzeneho informovat o jeho chovani a dosavadnim prubehu vykonu trestu.
(2) Zajmove sdruzeni obcanu muze take navrhnout, aby vazba u obvineneho byla nahrazena jeho zarukou (§ 73), a podavat za odsouzeneho zadost o udeleni milosti a o zahlazeni odsouzeni.
(3) Zajmove sdruzeni obcanu, ktere prevzalo zaruku, je povinno pusobit na obvineneho nebo odsouzeneho, aby zil radnym zivotem, a k tomu prijmout potrebna opatreni; zajmove sdruzeni obcanu rovnez dba, aby nahradil skodu nebo nemajetkovou ujmu, kterou zpusobil trestnym cinem, nebo aby vydal bezduvodne obohaceni, ktere ziskal trestnym cinem.
Soucinnost statnich organu, fyzickych a pravnickych osob
§7
Organy cinne v trestnim rizeni jsou povinny si navzajem pomahat pri plneni ukolu vyplyvajicich z tohoto zakona.
§8
(1) Statni organy, pravnicke a fyzicke osoby jsou povinny bez zbytecneho odkladu, a nestanovi-li zvlastni predpis jinak, i bez uplaty vyhovovat dozadanim organu cinnych v trestnim rizeni pri plneni jejich ukolu. Statni organy jsou dale povinny neprodlene oznamovat statnimu zastupci nebo policejnim organum skutecnosti nasvedcujici tomu, ze byl spachan trestny cin.
(2) Jestlize je toho v trestnim rizeni treba k radnemu objasneni okolnosti nasvedcujicich tomu, ze byl spachan trestny cin, nebo v rizeni pred soudem tez k posouzeni pomeru obvineneho anebo pro vykon rozhodnuti, muze statni zastupce a po podani obzaloby nebo navrhu na potrestani predseda senatu pozadovat udaje, ktere jsou predmetem bankovniho tajemstvi, a udaje z evidence cennych papiru. V rizeni o trestnem cinu podle § 180 trestniho zakoniku muze organ cinny v trestnim rizeni vyzadovat individualni udaje ziskane podle zvlastniho zakona pro statisticke ucely. Podminky, za nichz muze organ cinny v trestnim rizeni vyzadovat udaje ziskane pri sprave dani, stanovi zvlastni zakon. Udaje ziskane podle tohoto ustanoveni nelze vyuzit pro jiny ucel nez pro trestni rizeni, v jehoz ramci byly vyzadany.
(3) Z duvodu uvedenych v odstavci 2 muze predseda senatu a v pripravnem rizeni na navrh statniho zastupce soudce naridit sledovani bankovniho uctu nebo uctu u osoby opravnene k evidenci investicnich nastroju podle zvlastniho zakona, a to nejvyse po dobu sesti mesicu. Trva-li ucel, pro ktery bylo sledovani uctu narizeno, i po teto dobe, muze toto sledovani prodlouzit na zaklade prikazu soudce soudu vyssiho stupne a v pripravnem rizeni na navrh statniho zastupce soudce krajskeho soudu o dalsich sest mesicu, a to i opakovane. Udaje ziskane podle tohoto ustanoveni nelze vyuzit pro jiny ucel nez pro trestni rizeni, v jehoz ramci byly ziskany.
(4) Plneni povinnosti podle odstavce 1 lze odmftnout s odkazem na povinnost zachovavat tajnost utajovanych informati chranenych zvlastmm zakonem nebo statem ulozenou nebo uznanou povinnost mlcenlivosti; to neplati,
a) jestlize osoba, ktera tyto povinnosti ma, by se jinak vystavila nebezpeti trestrnho stiharn pro neoznamem nebo neprekazem trestneho cinu, nebo
b) pri vyrizovam dozadam organu cinneho v trestrnm nzern o trestnem cinu, kde dozadana osoba je soucasne oznamovatelem trestneho cinu.
Za statem uznanou povinnost mlcenlivosti se podle tohoto zakona nepovazuje takova povinnost, jejiz rozsah nem vymezen zakonem, ale vyplyva z pravmho ukonu ucineneho na zaklade zakona.
(5) Nestanovbli zvlastm zakon podmmky, za nichz lze pro ucely trestrnho nzern sdelovat informace, ktere jsou podle takoveho zakona utajovany, nebo na nez se vztahuje povinnost mlcenlivosti, lze tyto informace pro trestrn nzern vyzadovat po predchozim souhlasu soudce. Tim nern dotcena povinnost mlcenlivosti advokata podle zakona o advokacii.
(6) Ustanovemm odstavcu 1 a 5 nern dotcena povinnost zachovavat mlcenlivost ulozena na zaklade vyhlasene mezinarodm smlouvy, kterou je Ceska republika vazana.
Poskytovam informati o trestrnm nzern a osobach na nem zucastnenych
§ 8a
nadpis vypusten
(1) Pri poskytovam informati o sve cinnosti verejnosti organy cinne v trestrnm nzern dbaj! na to, aby neohrozily objasnem skutecnosti dulezitych pro trestrn nzern, nezverejnily o osobach zucastnenych na trestrnm nzern udaje, ktere pnmo nesouvisej^ s trestnou cinnosti, a aby neporusily zasadu, ze dokud pravomocnym odsuzujtom rozsudkem nem vina vyslovena, nelze na toho, proti nemuz se vede trestrn nzern, hledet, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V pnpravnem nzern nesmej! zverejnit informace umoznujiti zjistem totoznosti osoby, proti ktere se vede trestrn nzern, poskozeneho, zucastnene osoby a svedka.
(2) Pri poskytovam informati podle odstavce 1 organy cinne v trestrnm nzern zvlast dbaj! na ochranu osobmch udaju a soukrom! osob mladsfch 18 let.
(3) Organy cinne v trestrnm nzern informuj o sve cinnosti verejnost poskytovamm informati podle odstavce 1 verejnym sdelovatim prostredkum; poskytnuti informati odeprou z duvodu ochrany zajmu uvedenych v odstavtich 1 a 2. Vyhradi-li si v pnpravnem nzern statm zastupce pravo poskytnout informace o urate trestrn veci, muze je policejm organ poskytnout jen s jeho predchozim souhlasem.
§ 8b
(1) Osoby, kterym byly organy cinnymi v trestrnm nzern poskytnuty informace, na ktere se vztahuje zakaz zverejnem podle § 8a odst. 1 vety druhe, pro ucely trestrnho nzern nebo k vykonu prav nebo plnem povinnosti stanovenych zvlastmm pravmm predpisem, je
nesmeji nikomu dale poskytnout, pokud jejich poskytnuti neni nutne k uvedenym ucelum. O tom musi byt tyto osoby pouceny.
(2) Nikdo nesmi v souvislosti s trestnym cinem spachanym na poskozenem jakymkoli zpusobem zverejnit informace umoznujici zjisteni totoznosti poskozeneho, ktery je osobou mladsi 18 let nebo vuci nemuz byl spachan trestny cin vrazdy (§ 140 trestniho zakoniku), zabiti (§141 trestniho zakoniku), nektery z trestnych cinu, kterym byla zpusobena tezka ujma na zdravi, trestny cin ohrozeni pohlavni nemoci (§155 trestniho zakoniku), nektery z trestnych cinu proti tehotenstvi zeny (§ 159 az 162 trestniho zakoniku), trestny cin obchodovani s lidmi (§ 168 trestniho zakoniku), nektery z trestnych cinu proti lidske dustojnosti v sexualni oblasti (§ 185 az 193 trestniho zakoniku), trestny cin opusteni ditete nebo sverene osoby (§ 195 trestniho zakoniku), tyrani sverene osoby (§ 198 trestniho zakoniku), tyrani osoby zijici ve spolecnem obydli (§ 199 trestniho zakoniku), unosu ditete a osoby stizene dusevni poruchou (§ 200 trestniho zakoniku) nebo nebezpecneho pronasledovani (§ 354 trestniho zakoniku).
(3) Zverejneni obrazovych snimku, obrazovych a zvukovych zaznamu nebo jinych informaci o prubehu hlavniho liceni nebo verejneho zasedani, ktere by umoznily zjisteni totoznosti poskozeneho uvedeneho v odstavci 2, je zakazano.
(4) Pravomocny rozsudek nesmi byt zverejnen ve verejnych sdelovacich prostredcich s uvedenim jmena, popripade jmen, prijmeni abydliste poskozeneho uvedeneho v odstavci 2. Predseda senatu muze s prihlednutim k osobe poskozeneho a povaze a charakteru spachaneho trestneho cinu rozhodnout o dalsich omezenich spojenych se zverejnenim pravomocneho odsuzujiciho rozsudku za ucelem primerene ochrany zajmu takoveho poskozeneho.
§ 8c
Nikdo nesmi bez souhlasu osoby, ktere se takove informace tykaji, zverejnit informace o narizeni ci provedeni odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu podle § 88 nebo informace z nej ziskane, udaje o telekomunikacnim provozu zjistene na zaklade prikazu podle § 88a, nebo informace ziskane sledovanim osob a veci podle § 158d odst. 2 a 3, umoznuji-li zjisteni totoznosti teto osoby a nebyly-li pouzity jako dukaz v rizeni pred soudem.
§ 8d
(1) Informace, na ktere se vztahuje zakaz zverejneni podle § 8a az 8c, lze v nezbytnem rozsahu zverejnit pro ucely patrani po osobach, pro dosazeni ucelu trestniho rizeni, nebo umoznuje-li to tento zakon. Uvedene informace lze take zverejnit, oduvodnuje-li to verejny zajem, pokud prevazuje nad pravem na ochranu soukromi dotcene osoby; pritom je treba zvlasf dbat na ochranu zajmu osoby mladsi 18 let.
(2) Informace, na ktere se vztahuje zakaz zverejneni podle § 8a az 8c, lze take zverejnit, pokud osoba, jiz se zakaz zverejneni tyka, udelila ke zverejneni informace vyslovny souhlas. Zemrela-li nebo byla-li tato osoba prohlasena za mrtvou, souhlas se zverejnenim informaci je opravnen udelit jeji manzel, partner nebo jeji deti, a neni-li jich, jeji rodice; v pripade osoby mladsi 18 let nebo osoby zbavene zpusobilosti k pravnim ukonum nebo s omezenou zpusobilosti k pravnim ukonum jeji zakonny zastupce. Souhlas se zverejnenim informaci nemuze udelit osoba, ktera je pachatelem trestneho cinu spachaneho vuci osobe, jez zemrela nebo byla prohlasena za mrtvou.
(3) Informace, na ktere se vztahuje zakaz zverejnern podle § 8a az 8c, lze take zverejnit, pokud osoba, jiz se zakaz zverejnern tyka, zemrela nebo byla prohlasena za mrtvou a nern-li zadne osoby opravnene udelit souhlas se zverejnernm podle odstavce 2.
§9
Posuzovarn predbeznych otazek
(1) Organy cinne v trestrnm nzern posuzuj predbezne otazky, ktere se v nzern vyskytnou, samostatne; je-li tu vsak o takove otazce pravomocne rozhodnuti soudu nebo jineho statrnho organu jsou organy cinne v trestrnm nzern takovym rozhodnutim vazany, pokud nejde o posouzern viny obvineneho.
(2) Organy cinne v trestrnm nzern nejsou opravneny resit samostatne predbezne otazky tykajiti se osobrnho stavu, o nichz se rozhoduje v nzern ve vecech obcanskopravrnch. Jestlize rozhodnuti o takove otazce nebylo jeste vydano, vyCkaj^ jeho vydanL
§ 9a
Predbezne otazky v pusobnosti Soudrnho dvora
(1) Ustanovern § 9 se nepouzije na predbezne otazky, o nichz rozhoduje vylucne Soudrn dvur znzeny predpisy Evropskych spolecens^ (dale jen “Soudrn dvur”).
(2) V pnpade, ze soud v nzern podle tohoto zakona podava zadost o rozhodnuti o predbezne otazce Soudrnmu dvoru, vyda rozhodnuti o prerusem nzern.
(3) Pri podavarn zadosti Soudrnmu dvoru o rozhodnuti o predbezne otazce se soud nd! pnslusnymi predpisy upravujitimi nzern pred Soudrnm dvorem.
(4) Rozhodnuti Soudrnho dvora o predbezne otazce je zavazne pro vsechny organy cinne v trestrnm nzern.
§10
Vyneti z pravomoci organu cinnych v trestrnm nzern
(1) Z pravomoci organu cinnych v trestrnm nzern podle tohoto zakona jsou vynaty osoby pozrvajra vysad a imunit podle zakona nebo mezinarodrnho prava.
(2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jake miry je nekdo vynat z pravomoci organu cinnych v trestrnm nzern podle tohoto zakona, rozhodne o tom na navrh dotcene osoby, statrnho zastupce nebo soudu nejvySS^ soud.
§11
Nepnpustnost trestrnho stiharn
(1) Trestrn stiharn nelze zahajit, a bylo-li jiz zahajeno, nelze v nem pokracovat a mus^ byt zastaveno
a) nandbli to prezident republiky, uziv sveho prava udtiet milost nebo amnestii,
b) je-li trestrn stiharn promlceno,
c) jde-li o osobu, ktera je vynata z pravomoci organu cinnych v trestnim rizeni (§ 10), nebo o osobu, k jejimuz stihani je podle zakona treba souhlasu, jestlize takovy souhlas nebyl opravnenym organem dan,
d) jde-li o osobu, ktera pro nedostatek veku neni trestne odpovedna,
e) proti tomu, kdo zemrel nebo byl prohlasen za mrtveho,
f) proti tomu, proti nemuz drivejsi stihani pro tyz skutek skoncilo pravomocnym rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutim soudu nebo jineho opravneneho organu pravomocne zastaveno, jestlize rozhodnuti nebylo v predepsanem rizeni zruseno,
g) proti tomu, proti nemuz drivejsi stihani pro tyz skutek skoncilo pravomocnym rozhodnutim o schvaleni narovnani, jestlize rozhodnuti nebylo v predepsanem rizeni zruseno,
h) proti tomu, proti nemuz drivejsi stihani pro tyz skutek skoncilo pravomocnym rozhodnutim o postoupeni veci s podezrenim, ze skutek je prestupkem, jinym spravnim deliktem nebo karnym provinenim, jestlize rozhodnuti nebylo v predepsanem rizeni zruseno,
i) je-li trestni stihani podmineno souhlasem poskozeneho a souhlas nebyl dan nebo byl vzat zpet, nebo
j) stanovi-li tak vyhlasena mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana.
(2) Tyka-li se duvod uvedeny v odstavci 1 jen nektereho z dilcich utoku pokracujiciho trestneho cinu, nebrani to, aby se ohledne zbyle casti takoveho cinu konalo trestni stihani.
(3) V trestnim stihani, ktere bylo zastaveno z duvodu uvedeneho v odstavci 1 pism. a), b) nebo i), se vsak pokracuje, prohlasi-li obvineny do tri dnu od doby, kdy mu bylo usneseni o zastaveni trestniho stihani oznameno, ze na projednani veci trva. O tom je treba obvineneho poucit.
(4) Rozhodnutimi podle odstavce 1 pism. f), g) a h) jsou i rozhodnuti soudu ajinych justicnich organu clenskych statu Evropske unie.
§ 11a
Trestni stihani proti teze osobe a pro tyz skutek nelze zahajit, pokud statni zastupce ve zkracenem pripravnem rizeni
a) rozhodl o schvaleni narovnani a vec odlozil, nebo
b) rozhodl o podminenem odlozeni podani navrhu na potrestani a podezrely se osvedcil, nebo se ma za to, ze se osvedcil.
§12
Vyklad nekterych pojmu
(1) Organy cinnymi v trestnim rizeni se rozumeji soud, statni zastupce a policejni
organ.
Policejmmi organy se rozumej!
a) utvary Policie Ceske republiky,
b) Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru v nzern o trestnych cinech pnslusrnku Policie Ceske republiky, pnslusrnku Vezenske sluzby Ceske republiky, celmku anebo zamestnancu Ceske republiky zarazenych k vykonu prace v Policii Ceske republiky, nebo o trestnych cinech zamestnancu Ceske republiky zarazenych k vykonu prace ve Vezenske sluzbe Ceske republiky anebo v Celm sprave Ceske republiky, spachanych v souvislosti s plnemm jejich pracovmch ukolu,
c) poverene organy Vezenske sluzby Ceske republiky v nzern o trestnych cinech osob ve vykonu vazby, trestu odneti svobody a zabezpecovati detence, spachanych ve vazebm veznici, veznici nebo v ustavu pro vykon zabezpecovati detence,
d) poverene celrn organy v nzern o trestnych cinech spachanych porusernm celmch predpisu a predpisu o dovozu, vyvozu nebo pruvozu zboz^ a to i v pnpadech, kdy se jedna o trestne ciny pnslusrnku ozbrojenych sil nebo bezpecnostmch sboru, a dale porusernm pravmch predpisu pri umistern a ponzem zboZ^ v clenskych statech Evropskych spolecenstv^ je-li toto zboz! dopravovano pres statm hranice Ceske republiky, a v pnpadech porusem predpisu danovych, jsou-li celrn organy spravcem dane podle zvlastmch pravmch predpisu,
e) poverene organy Vojenske policie v nzem o trestnych cinech pnslusrnku ozbrojenych sil a osob, ktere pachaj! trestnou cinnost proti pnslusmkum ozbrojenych sil ve vojenskych objektech, proti vojenskym objektum, vojenskemu materialu nebo ostatmmu majetku statu, s mmz je pnslusne hospodarit Ministerstvo obrany,
f) poverene organy Bezpecnostrn informacm sluzby v nzern o trestnych cinech pnslusrnku Bezpecnostrn informacrn sluzby,
g) poverene organy Uradu pro zahranicm styky a informace v nzern o trestnych cinech pnslusrnku Uradu pro zahranicm styky a informace,
h) poverene organy Vojenskeho zpravodajstv! v nzern o trestnych cinech pnslusrnku Vojenskeho zpravodajstvi,
i) poverene organy Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru v nzern o trestnych cinech pnslusrnku Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru nebo o trestnych cinech zamestnancu Ceske republiky, zarazenych k vykonu prace v Generalrn inspekci bezpecnostmch sboru. Tim nem dotceno opravnem statrnho zastupce podle § 157 odst. 2 pism. b). Nem-li dale stanoveno jinak, jsou uvedene organy opravneny ke vsem ukonum trestrnho nzem patntim do pusobnosti policejmho organu.
(3) Kde tento zakon mluv^ o soudu, rozum! se tim podle povahy veci okresm soud, krajsky soud, vrchm soud nebo NejvySS^ soud Ceske republiky (dale jen “nejvyssi soud”).
(4) Kde tento zakon mluv! o okresmm soudu, rozum^ se tim i obvodm soud, popnpade jiny soud se stejnou pusobnosti; kde tento zakon mluv! o krajskem soudu, rozum^ se tim i mestsky soud v Praze.
(5) Kde tento zakon mluvi o okresnim statnim zastupci, rozumi se tim i obvodni statni zastupce, popripade jiny statni zastupce se stejnou pusobnosti; kde tento zakon mluvi o krajskem statnim zastupci, rozumi se tim i mestsky statni zastupce v Praze.
(6) Stranou se rozumi ten, proti nemuz se vede trestni rizeni, zucastnena osoba a poskozeny a v rizeni pred soudem tez statni zastupce a spolecensky zastupce; stejne postaveni jako strana ma i jina osoba, na jejiz navrh nebo zadost se rizeni vede nebo ktera podala opravny prostredek.
(7) Pokud z povahy veci nevyplyva neco jineho, rozumi se obvinenym tez obzalovany a odsouzeny.
(8) Po narizeni hlavniho liceni se obvineny oznacujejako obzalovany.
(9) Odsouzenym je ten, proti nemuz byl vydan odsuzujici rozsudek, ktery jiz nabyl pravni moci.
(10) Trestnim rizenim se rozumi rizeni podle tohoto zakona, trestnim stihanim pak usek rizeni od zahajeni trestniho stihani az do pravni moci rozsudku, pripadne jineho rozhodnuti organu cinneho v trestnim rizeni ve veci same a pripravnym rizenim usek rizeni podle tohoto zakona od sepsani zaznamu o zahajeni ukonu trestniho rizeni nebo provedeni neodkladnych a neopakovatelnych ukonu, ktere mu bezprostredne predchazeji, a nebyly-li tyto ukony provedeny, od zahajeni trestniho stihani do podani obzaloby, postoupeni veci jinemu organu nebo zastaveni trestniho stihani, anebo do rozhodnuti ci vzniku jine skutecnosti, jez maji ucinky zastaveni trestniho stihani pred podanim obzaloby, zahrnujici objasnovani a proverovani skutecnosti nasvedcujicich tomu, ze byl spachan trestny cin, a vysetrovani.
(11) Pokracuje-li obvineny v jednani, pro ktere je stihan, i po sdeleni obvineni, posuzuje se takove jednani od tohoto ukonu jako novy skutek.
(12) Skutkem podle tohoto zakona se rozumi tez dilci utok pokracujiciho trestneho cinu, neni-li vyslovne stanoveno jinak.
HLAVA DRUHA
Soud a osoby na rizeni zucastnene
ODDIL PRVNI Pravomoc a prislusnost soudu
§13
Vykon trestniho soudnictvi
Soudnictvi v trestnich vecech vykonavaji okresni soudy, krajske soudy, vrchni soudy a nejvyssi soud.
nadpis vypusten
§14 zrusen
§15 zrusen
Vecna pnslusnost §16
Rizem v prvmm stupni kona, jestlize tento zakon nestanov! neco jineho, okresm soud.
§17
(1) Krajsky soud kona v prvmm stupni nzem o trestnych cinech, pokud na ne zakon stanov! trest odneti svobody, jehoz dolm hranice cim nejmene pet let, nebo pokud za ne lze ulozit vyjimecny trest. O trestnych cinech
a) neopravneneho odebram tkam a organu, nedovoleneho nakladam s tkanemi a organy, odberu tkane, organu a provedem transplantace za uplatu, nedovoleneho nakladam s lidskym embryem a lidskym genomem, obchodovarn s lidmi,
b) spachanych prostrednictvim investicmch nastroju, ktere jsou prijaty k obchodovarn na regulovanem trhu nebo o jejichz prijeti k obchodovarn na regulovanem trhu bylo pozadano, nebo jejich padelku a napodobenin, pokud jejich zakonnym znakem je zpusobem znacne skody nebo z^skan^ znacneho prospechu,
c) porusern predpisu o pravidlech hospodarske souteze, manipulace s kurzem investicmch nastroju, zneuziti informace a postavem v obchodmm styku, poskozem financmch zajmu Evropskych spolecenstv^ porusern predpisu o kontrole vyvozu zboZ^ a technologn dvojfto uziti, porusern povinnosti pri vyvozu zboz! a technologn dvojiho uziti, zkreslem udaju a nevedern podkladu ohledne vyvozu zboz! a technologn dvojfto uziti, provedem zahranicmho obchodu s vojenskym materialem bez povolem nebo licence, porusern povinnosti v souvislosti s vydamm povolem a licence pro zahranicm obchod s vojenskym materialem, zkreslem udaju a nevedern podkladu ohledne zahranicmho obchodu s vojenskym materialem, vyvoje, vyroby a drzem zakazanych bojovych prostredku a
d) sabotaze, zneuziti zastupovam statu a mezinarodm organizace, vyzvedacstv^ ohrozem utajovane informace, spoluprace s nepntelem, styku ohrozujitich mti, pouziti zakazaneho bojoveho prostredku a nedovoleneho vedem boje, plenem v prostoru valecnych operati,
kona v prvmm stupni nzem krajsky soud i tehdy, je-li dolm hranice trestu odneti svobody nizsL
(2) Krajsky soud kona v prvmm stupni nzem tez o dtiach utotich pokracujraho trestneho cinu, jestlize postupem podle § 45 trestrnho zakomku prichazi v tomto nzem v uvahu rozhodnuti o vine nektereho z trestnych cinu uvedenych v odstavci 1.
MIstm pnslusnost
(1) Rizeni kona soud, v jehoz obvodu byl trestny cin spachan.
(2) Nelze-li misto cinu zjistit nebo byl-li cin spachan v cizine, kona rizeni soud, v jehoz obvodu obvineny bydli, pracuje nebo se zdrzuje; jestlize se nedaji tato mista zjistit nebo jsou mimo uzemi Ceske republiky, kona rizeni soud, v jehoz obvodu cin vysel najevo.
§19 zrusen
Spolecne rizeni §20
(1) Proti vsem obvinenym, jejichz trestne ciny spolu souvisi, o vsech utocich pokracujiciho nebo hromadneho trestneho cinu a o vsech castech trvajiciho trestneho cinu se kona spolecne rizeni, pokud tomu nebrani dulezite duvody. O jinych trestnych cinech se kona spolecne rizeni tehdy, je-li takovy postup vhodny z hlediska rychlosti a hospodarnosti rizeni.
(2) Spolecne rizeni o trestnem cinu, o kterem by mel konat rizeni samosoudce, a o trestnem cinu, o kterem prislusi konat rizeni senatu, kona senat.
§21
(1) Spolecne rizeni kona krajsky soud, je-li prislusny konat rizeni alespon o jednom z trestnych cinu.
(2) Spolecne rizeni kona soud, ktery je prislusny konat rizeni proti pachateli trestneho cinu nebo o nejtezsim trestnem cinu.
§22
Prislusnost nekolika soudu
Je-li podle predchozich ustanoveni dana prislusnost nekolika soudu, kona rizeni z techto soudu ten, u nehoz podal statni zastupce obzalobu nebo jemuz byla vec prikazana nadrizenym soudem.
§23
Vylouceni a spojeni veci
(1) K urychleni rizeni nebo z jinych dulezitych duvodu lze rizeni o nekterem z trestnych cinu nebo proti nekteremu z obvinenych vyloucit ze spolecneho rizeni.
(2) Prislusnost soudu, ktery vec vyloucil, se nemeni; vylouci-li vsak krajsky soud vec, o niz by jinak prisluselo konat rizeni okresnimu soudu, muze ji postoupit tomuto soudu.
(3) Jsou-li tu podminky spolecneho rizeni, muze soud spojit k spolecnemu projednani a rozhodnuti veci, v nichz byly podany samostatne obzaloby.
Rozhodnuti o prislusnosti soudu
(1) Vzniknou-li pochybnosti o prislusnosti soudu, rozhoduje o tom, ktery soud je prislusny k projednani veci, soud, jenz je nejblize spolecne nadrizen soudu, u nehoz byla podana obzaloba, jemuz byla vec postoupena podle § 295 nebo mu byla prikazana nadrizenym soudem, a soudu, ktery ma byt prislusny podle rozhodnuti o predlozeni veci k rozhodnuti o prislusnosti [§ 188 odst. 1 pism. a), § 222 odst. 1, § 257 odst. 1 pism. a)]. Pritom je vazan jen zakonnymi hledisky rozhodnymi pro urceni prislusnosti (§ 16 az 22). Neni-li soud, jemuz byla vec predlozena k rozhodnuti, nadrizen soudu podle zakona prislusnemu, postoupi vec k rozhodnuti o prislusnosti tomu soudu, ktery je spolecne nadrizen soudu vec predkladajicimu a soudu podle zakona prislusnemu.
(2) Soud, ktery rozhoduje o prislusnosti soudu, muze soucasne rozhodnout o odneti a prikazani veci z duvodu uvedeneho v § 25.
nadpis vypusten
§25
Odneti a prikazani veci
Z dulezitych duvodu muze byt vec prislusnemu soudu odnata a prikazana jinemu soudu tehoz druhu a stupne; o odneti a prikazani rozhoduje soud, ktery je obema soudum nejblize spolecne nadrizen.
§26
Prislusnost soudu k ukonum v pripravnem rizeni
(1) K provadeni ukonu v pripravnem rizeni je prislusny okresni soud, v jehoz obvode je cinny statni zastupce, ktery podal prislusny navrh.
(2) Soud, u nehoz statni zastupce podal navrh podle odstavce 1, se stava prislusnym k provadeni vsech ukonu soudu po cele pripravne rizeni, pokud nedojde k postoupeni veci z duvodu prislusnosti jineho statniho zastupce cinneho mimo obvod tohoto soudu.
ODDIL DRUHY Pomocne osoby
§27
Zapisovatel
K sepsani protokolu o ukonech organu cinnych v trestnim rizeni se pribere zpravidla zapisovatel vzaty do slibu. Nebyl-li zapisovatel pribran, sepise protokol osoba provadejici ukon. Je-li v rizeni pred soudem o prubehu ukonu porizovan zvukovy zaznam a v dusledku tohoto predseda senatu nediktuje protokol, je zapisovatelem, pokud je ho treba, vyssi soudni urednik nebo protokolujici urednik.
§ 27a
Vyssi soudni urednik
Jednoducha rozhodnuti, s vyjimkou rozhodnuti o vine a trestu, zpravidla vydava a vykonava a administrative ukony spojene s nzemm provad^ vyss! soudn uredrnk; zvlastn zakon stanov! jeho pusobnost a ura, ktere ukony muze vyss! soudn uredrnk provest samostatne a kdy postupuje z poverern soudce.
§ 27b
Probacrn uredrnk
(1) Uredrnk Probacrn a mediacrn sluzby (dale jen “probacrn uredrnk”) vykonava v trestrnm nzem dohled nad obvinenym spoavajiti jednak v pozitivmm veden a pomoci obvinenemu a jednak v kontrole jeho chovam a v pnpadech, kdy dohled nebyl ulozen, provad^ ukony smemjlti k tomu, aby obvineny vedl radny zivot, pokud bylo rozhodnuto
a) o propustem obvineneho z vazby za soucasneho vysloven dohledu,
b) o podmmenem zastaven trestrnho stiharn,
c) o podmmenem upustem od potrestarn s dohledem,
d) o podmmenem odsouzem, vcetne podmmeneho odsouzen s dohledem,
e) o podmmenem propustem z vykonu trestu odneti svobody, vcetne podmmeneho propustem z vykonu trestu odneti svobody za soucasneho vyslovem dohledu, nebo
f) o ulozen trestu obecne prospesnych prati nebo trestu zakazu pobytu za soucasneho vysloven pnmerenych omezen a pfimefenych povinnosti.
(2) Probacrn uredrnk muze byt statmm zastupcem a v nzen pred soudem predsedou senatu poveren zjist’ovamm informati o osobe obvineneho a jeho socialmch pomerech a vytvaremm podmmek pro rozhodnuti o schvalen narovnam a o podmmenem zastaven trestrnho stiharn. Za podmmek stanovenych zvlastmm zakonem muze provadet jednotlive ukony i bez takoveho pokynu. V nzem pred soudem muze vykonavat jednotlive ukony vykonu rozhodnuti zejmena v pnpadech, kdy byl ulozen trest nespojeny s odnetim svobody, nebo kdy odsouzeny byl z vykonu trestu odneti svobody podmmene propusten, anebo pri vykonu jednotlivych druhu ochranneho opatrem.
(3) BliZS^ podmmky, za nichz probacrn uredrnk vykonava svoji pusobnost, stanov! zvlastm zakon.
§ 27c
Asistent soudce Nejvyssiho soudu
Asistent soudce Nejvyssiho soudu cim jednotlive ukony trestrnho nzem z poverem soudce Nejvyssiho soudu.
Tlumocmk
§28
(1) Je-li treba pretlumocit obsah pisemnosti, vypovedi nebo jineho procesmho ukonu nebo vyuzije-li obvineny pravo uvedene v § 2 odst. 14, pribere se tlumocmk; totez plati, jde-li o ustanoveni tlumocnika osobe, s niz se nelze dorozumet jinak nez nekterym z komunikacnich systemu neslysicich a hluchoslepych osob. Tlumocnik muze byt zaroven zapisovatelem. Neuvede-li obvineny jazyk, ktery ovlada, nebo uvede-li jazyk ci dialekt, ktery neni jazykem jeho narodnosti nebo urednim jazykem statu, jehoz je obcanem, a pro takovy jazyk nebo dialekt neni zapsana zadna osoba v seznamu tlumocniku, ustanovi organ cinny v trestnim rizeni tlumocnika pro jazyk jeho narodnosti nebo uredni jazyk statu, jehoz je obcanem. Jde-li o osobu bez statniho obcanstvi, rozumi se jim stat, kde ma trvaly pobyt, nebo stat jeho puvodu.
(2) Za podminek uvedenych v odstavci 1 je treba obvinenemu pisemne prelozit usneseni o zahajeni trestniho stihani, usneseni o vazbe, obzalobu, navrh na potrestani, rozsudek, trestni prikaz, rozhodnuti o odvolani a o podminenem zastaveni trestniho stihani; to neplati, jestlize obvineny po pouceni prohlasi, ze porizeni prekladu takoveho rozhodnuti nepozaduje. Tyka-li se takove rozhodnuti vice obvinenych, prelozi se obvinenemu jen ta cast rozhodnuti, ktera se jej tyka, pokud ji lze oddelit od ostatnich vyroku rozhodnuti a jejich oduvodneni. Porizeni prekladu rozhodnuti a jeho doruceni zajisfuje organ cinny v trestnim rizeni, o jehoz rozhodnuti se jedna.
(3) Jestlize s dorucenim rozhodnuti uvedeneho v odstavci 2 je spojen pocatek behu lhuty a je treba poridit pisemny preklad takoveho rozhodnuti, povazuje se rozhodnuti za dorucene az dorucenim pisemneho prekladu.
§29
(1) O ustanoveni tlumocnika, o zpusobilosti k teto funkci a o vylouceni z ni, o pravu odeprit provedeni tlumocnickeho ukonu, o slibu a o pripomenuti povinnosti pred provedenim tlumocnickeho ukonu, jakoz i o nahrade hotovych vyloh a odmene za tlumocnicky ukon plati zvlastni predpisy.
(2) Vysi nahrady a odmeny tlumocnika urci organ, ktery tlumocnika pribral, a v rizeni pred soudem predseda senatu bez zbytecneho odkladu, nejpozdeji do dvou mesicu od vyuctovani nahrady a odmeny tlumocnika. Nesouhlasi-li ten, kdo tlumocnika pribral, s vysi vyuctovane nahrady a odmeny tlumocnika, rozhodne usnesenim. Proti usneseni je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(3) Nahradu a odmenu tlumocnika je treba uhradit bez zbytecneho odkladu po jejich priznani, nejpozdeji do 30 dnu.
ODDIL TRETI
Vylouceni organu cinnych v trestnim rizeni §30
(1) Z vykonavani ukonu trestniho rizeni je vyloucen soudce nebo prisedici, statni zastupce, policejni organ nebo osoba v nem sluzebne cinna, u nehoz lze mit pochybnosti, ze pro pomer k projednavane veci nebo k osobam, jichz se ukon primo dotyka, k jejich obhajcum, zakonnym zastupcum a zmocnencum, nebo pro pomer k jinemu organu cinnemu v trestnim rizeni nemuze nestranne rozhodovat. Ukony, ktere byly ucineny vyloucenymi osobami, nemohou byt podkladem pro rozhodnuti v trestnim rizeni.
(2) Soudce nebo pnsediti je dale vyloucen z vykonavarn ukonu trestrnho nzem, jestlize byl v projednavane veci cinny jako stat^ zastupce, policejm organ, spolecensky zastupce, obhajce nebo jako zmocnenec zucastnene osoby nebo poskozeneho. Po podan obzaloby je vyloucen z vykonavarn ukonu trestrnho nzem soudce, ktery v projednavane veci v pnpravnem nzem nandil domovn prohHdku, vydal pnkaz k zatcen nebo rozhodoval o vazbe osoby, na niz byla pote podana obzaloba.
(3) Z rozhodovan u soudu vyssiho stupne je krome toho vyloucen soudce nebo pnsediti, ktery se zucastnil rozhodovan u soudu nizsiho stupne, a naopak. Z rozhodovam o stiznosti u nadnzeneho organu je vyloucen stat^ zastupce, ktery napadene rozhodnuti ucinil anebo dal k nemu souhlas nebo pokyn.
(4) Z nzem o prezkumu pnkazu k odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu je vyloucen soudce, ktery se zucastnil rozhodovam v predchozim nzem. Soudce, ktery se ucastnil rozhodovam v nzem o prezkumu pnkazu k odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu, je v dalsim nzem vyloucen z rozhodovam.
§31
(1) O vyloucen z duvodu uvedenych v § 30 rozhodne organ, ktereho se tyto duvody tykaj^ a to i bez navrhu. O vyloucem soudce nebo pnseditiho, pokud rozhoduj v senate, rozhodne tento senat.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pnpustna stiznost.
(3) O stiznosti rozhodne organ bezprostredne nadnzeny organu, jenz napadene rozhodnuti vydal.
§ 31a
Duvody, pro ktere je z vykonavarn ukonu trestrnho nzem vyloucen vyss! soudm uredrnk nebo probacrn uredrnk, a postup pri rozhodovam o vyloucem stanov! zvlastm zakon.
ODDIL CTVRTY Obvineny
§32
Obvineny
Toho, kdo je podezrely ze spachan trestneho cinu, lze povazovat za obvineneho a pouzft proti nemu prostredku danych timto zakonem teprve tehdy, bylo-li proti nemu zahajeno trestn stiham (§ 160).
§33
Prava obvineneho
(1) Obvineny ma pravo vyjadnt se ke vsem skutecnostem, ktere se mu kladou za vinu, a k dukazum o nich, nem vsak povinen vypovidat. Muze uvadet okolnosti a dukazy slouziti k jeho obhajobe, cinit navrhy a podavat zadosti a opravne prostredky. Ma pravo zvolit si obhajce a s mm se radit i behem ukonu provadenych organem cinnym v trestrnm nzem. S
obhajcem se vsak v prubehu sveho vyslechu nemuze radit o tom, jak odpovedet na jiz polozenou otazku. Muze zadat, aby byl vyslychan za ucasti sveho obhajce a aby se obhajce ucastnil i jinych ukonu pripravneho rizeni (§ 165). Je-li ve vazbe nebo ve vykonu trestu odneti svobody, muze s obhajcem mluvit bez pritomnosti treti osoby. Uvedena prava prisluseji obvinenemu i tehdy, je-li zbaven zpusobilosti k pravnim ukonum nebo je-li jeho zpusobilost k pravnim ukonum omezena.
(2) Osvedcil-li obvineny, ze nema dostatek prostredku, aby si hradil naklady obhajoby, rozhodne predseda senatu a v pripravnem rizeni soudce, ze ma narok na obhajobu bezplatnou nebo za snizenou odmenu. Vyplyva-li ze shromazdenych dukazu, ze obvineny nema dostatek prostredku na nahradu nakladu obhajoby, muze, je-li to treba k ochrane prav obvineneho, rozhodnout predseda senatu a v pripravnem rizeni na navrh statniho zastupce soudce o naroku na obhajobu bezplatnou nebo za snizenou odmenu i bez navrhu obvineneho. V pripadech uvedenych ve vete prvni a druhe naklady obhajoby zcela nebo zcasti hradi stat.
(3) Navrh na rozhodnuti podle odstavce 2 jsou opravneny podat krome obvineneho a jeho obhajce i osoby uvedene v § 37 odst. 1. Navrh na rozhodnuti podle odstavce 2 vcetne priloh, jimiz ma byt prokazana jeho duvodnost, podava obvineny v pripravnem rizeni prostrednictvim statniho zastupce a v rizeni pred soudem soudu, ktery kona rizeni v prvnim stupni. Proti rozhodnuti podle odstavce 2 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(4) Pokud byl pravomocnym rozhodnutim podle odstavce 2 obvinenemu priznan narok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za snizenou odmenu a obvineny o ustanoveni obhajce pozada, bude mu obhajce neprodlene ustanoven. Obhajce ustanovi a, pominou-li duvody pro rozhodnuti podle odstavce 2, ustanoveni zrusi predseda senatu a v pripravnem rizeni soudce. Ustanoveni § 38 odst. 2, § 39 odst. 2, § 40 a 40a se pouziji obdobne.
(5) Vsechny organy cinne v trestnim rizeni jsou povinny vzdy obvineneho o jeho pravech poucit a poskytnout mu plnou moznost jejich uplatneni.
§34
Zakonny zastupce obvineneho
(1) Zakonny zastupce obvineneho, ktery je zbaven zpusobilosti k pravnim ukonum nebo jehoz zpusobilost k pravnim ukonum je omezena, je opravnen obvineneho zastupovat, zejmena zvolit mu obhajce, cinit za obvineneho navrhy, podavat za neho zadosti a opravne prostredky; je tez opravnen zucastnit se tech ukonu, kterych se podle zakona muze zucastnit obvineny. Ve prospech obvineneho muze zakonny zastupce tato prava vykonavat i proti vuli obvineneho.
(2) V pripadech, v nichz zakonny zastupce obvineneho nemuze vykonavat sva prava uvedena v odstavci 1 a je nebezpeci z prodleni, predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce muze k vykonu techto prav obvinenemu ustanovit opatrovnika. Proti rozhodnuti o ustanoveni opatrovnika je pripustna stiznost.
ODDIL PATY Obhajce
§35
Obhajce
(1) Obhajcem v trestrnm nzem muze byt jen advokat. Pro jednotlive ukony trestrnho nzem, s vyjimkou nzem pred krajskym soudem jako soudem prvmho stupne, pred vrchmm soudem a nejvyssim soudem, se muze obhajce dat zastoupit koncipientem.
(2) Obhajcem nemuze byt advokat, proti kteremu je nebo bylo vedeno trestrn stiham, a v dusledku toho v nzem, ve kterem by mel vykonavat obhajobu, ma postaven obvineneho, svedka nebo zucastnene osoby.
(3) V trestrnm nzem nemuze byt obhajcem advokat, ktery v nem vypovida jako svedek, podava znalecky posudek nebo je cinny jako tlumocmk.
Nutna obhajoba
§36
nadpis vypusten
(1) Obvineny mus! mft obhajce uz v pnpravnem nzem,
a) je-li ve vazbe, ve vykonu trestu odneti svobody nebo na pozorovam v zdravotnickem ustavu (§116 odst. 2),
b) je-li zbaven zpusobilosti k pravmm ukonum nebo je-li jeho zpusobilost k pravmm ukonum omezena, nebo
c) jde-li o nzen proti uprchlemu.
(2) Obvineny mus^ mft obhajce take tehdy, povazuje-li to soud a v pnpravnem nzem statm zastupce za nutne, zejmena proto, ze vzhledem k telesnym nebo dusevmm vadam obvineneho maj! pochybnosti o jeho zpusobilosti nalezite se hajit.
(3) Kona-li se nzem o trestnem cinu, na ktery zakon stanov! trest odneti svobody, jehoz horn hranice prevysuje pet let, mus! mft obvineny obhajce uz v pnpravnem nzem.
(4) Obvineny mus! mft obhajce tez
a) v hlavrnm ticen konanem ve zjednodusenem nzen proti zadrzenemu,
b) v nzem, v nemz se rozhoduje o ulozen nebo zmene zabezpecovati detence nebo o ulozen nebo zmene ochranneho lecem, s vyjimkou ochranneho lecern protialkoholmho,
c) ma-li se vyjadrit k tomu, zda se vzdava prava na uplatnern zasady speciality v nzem po vydam z ciziho statu,
d) v nzen o vydam do ciziho statu nebo o predam do jineho clenskeho statu Evropske unie,
e) v nzem o dalsim predati do jineho clenskeho statu Evropske unie, nebo
f) v nzem o uznam a vykonu cizozemskeho rozhodnuti, v nzem o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch, kterym byl ulozen penezity trest nebo pokuta, a v nzem o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o propadnuti nebo zabram majetku.
§ 36a
Ve vykonavatim nzem, v nemz soud rozhoduje ve verejnem zasedarn, mus! mft odsouzeny obhajce,
a) je-li zbaven zpusobilosti k pravmm ukonum nebo je-li jeho zpusobilost k pravmm ukonum omezena,
b) je-li ve vazbe, nebo
c) jsou-li pochybnosti o jeho zpusobilosti nalezite se hajit,
(2) V nzem o stiznosti pro porusern zakona, v nzem o dovolam a v nzem o navrhu na povolem obnovy mus! mft odsouzeny obhajce,
a) jde-li o pnpady uvedene v § 36 odst. 1 pism. a) nebo b),
b) jde-li o trestny cin, na ktery zakon stanov! trest odneti svobody, jehoz horn hranice prevysuje pet let,
c) jsou-li pochybnosti o jeho zpusobilosti nalezite se haj it,
d) jde-li o nzem proti odsouzenemu, ktery zemrel. §37
Zvoleny obhajce
(1) Neuzije-li obvineny prava zvolit si obhajce a nezvoti-li mu ho ani jeho zakonny zastupce, muze mu ho zvolit jeho pnbuzny v pokolem pnmem, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manzel, partner, druh, jakoz i zucastnena osoba. Je-li obvineny zbaven zpusobilosti k pravmm ukonum nebo je-li jeho zpusobilost k pravmm ukonum omezena, mohou tak ucinit tyto osoby i proti jeho vuli.
(2) Obvineny si muze misto obhajce, ktery mu byl ustanoven nebo osobou k tomu opravnenou zvolen, zvolit obhajce jineho. Oznambli zmenu obhajce tak, aby obhajce mohl byt o ukonu vyrozumen v zakonem stanovene lhute, organ cinny v trestrnm nzem ode dne dorucem takoveho oznamem vyrozumwa nove zvoleneho obhajce. V opacnem pnpade je obhajce predtim ustanoveny nebo zvoleny, pokud nem z obhajovam vyloucen, povinen obhajobu vykonavat do doby, nez ji osobne prevezme pozdeji zvoleny obhajce.
(3) Jestlize si obvineny zvoti dva nebo vice obhajcu a organu cinnemu v trestrnm nzem zaroven neoznam^ ktereho z techto obhajcu zmocnil k pr^mari pisemnosti a k vyrozumwan o ukonech trestrnho nzem, ura jej predseda senatu a v pnpravnem nzen statm zastupce; sve rozhodnuti oznam^ vsem zvolenym obhajcum.
§ 37a
(1) Predseda senatu a v pnpravnem nzem soudce rozhodne i bez navrhu o vyloucem advokata jako zvoleneho obhajce z obhajovam
a) z duvodu uvedenych v § 35 odst. 2 nebo 3, nebo
b) jestlize se obhajce opakovane nedostavi k ukonum trestniho rizeni, pri nichz je jeho ucast nezbytna, ani nezajisti ucast sveho zastupce, ackoliv byl radne a vcas o takovych ukonech vyrozumen.
(2) O vylouceni advokata jako zvoleneho obhajce predseda senatu a v pripravnem rizeni soudce rozhodne tez tehdy, jestlize obhajce vykonava obhajobu dvou nebo vice spoluobvinenych, jejichz zajmy si v trestnim rizeni odporuji. Obhajce, ktery byl z tohoto duvodu vyloucen, nemuze v teze veci dale vykonavat obhajobu zadneho z obvinenych.
(3) Pred rozhodnutim podle odstavce 1 nebo 2 predseda senatu a v pripravnem rizeni soudce umozni obvinenemu a obhajci, aby se k veci vyjadrili, a v rozhodnuti k tomuto vyjadreni prihledne. Rozhodne-li o vylouceni obhajce, umozni zaroven obvinenemu, aby si v primerene lhute zvolil obhajce jineho; jde-li o nutnou obhajobu, postupuje podle § 38 odst. 1.
(4) Proti usneseni podle odstavcu 1 a 2 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek. Ustanoveny obhajce
§38
(1) Jestlize obvineny nema obhajce v pripade, kdy ho musi mit (§ 36 a 36a), urci se mu lhuta ke zvoleni obhajce. Pokud v teto lhute nebude obhajce zvolen, bude mu obhajce na dobu, po kterou trvaji duvody nutne obhajoby, neprodlene ustanoven.
(2) Je-li obvinenych nekolik, ustanovi se tem, jejichz zajmy si v trestnim rizeni neodporuji, zpravidla obhajce spolecny.
§39
(1) Obhajce ustanovi, a pominou-li duvody nutne obhajoby, ustanoveni zrusi predseda senatu a v pripravnem rizeni soudce.
(2) Pro ucely ustanoveni obhajce soud vede abecedne usporadany poradnik advokatu (dale jen “poradnik”), kteri souhlasi s vykonem obhajoby jako ustanoveni obhajci u tohoto soudu a maji v jeho obvodu, popripade sidle, sve sidlo. U obvodnich soudu v Praze se za sidlo advokata povazuje hlavni mesto Praha. Nelze-li ustanovit advokata z tohoto poradniku, ustanovi soud advokata z poradniku advokatu nadrizeneho soudu.
(3) Advokati vedeni v poradniku jsou ustanovovani jako obhajci jednotlivym obvinenym postupne tak, jak za sebou nasleduji jejich prijmeni v poradniku. Byl-li by timto zpusobem ustanoven advokat, u ktereho jsou dany duvody k vylouceni z obhajoby, nebo nemohl-li by byt advokat ustanoven z jinych duvodu, ustanovi se prvni nasledny advokat, u ktereho tyto duvody nejsou.
(4) Dojde-li ke spojeni veci ke spolecnemu projednani a rozhodnuti a obvinenemu byl v kazde z techto veci ustanoven obhajce, predseda senatu a v pripravnem rizeni soudce zrusi ustanoveni tech obhajcu, kteri byli ustanoveni pozdeji. Doslo-li k ustanoveni obhajcu
soucasne, zrus! ustanoven tech obhajcu, kten byli ustanoveni v nzen o mene zavaznem trestnem cinu.
§40
Ustanoveny obhajce je povinen obhajobu prevzft. Z dulezitych duvodu muze vsak byt obhajce na svou zadost nebo na zadost obvineneho povinnosti obhajovam zprosten a m^sto neho ustanoven obhajce jiny. Povinnosti obhajovan zprosti v nzen pred soudem predseda senatu a v pnpravnem nzem soudce.
§ 40a
(1) Z duvodu uvedenych v § 37a odst. 1 nebo 2 nebo nevykonava-li ustanoveny obhajce dels! dobu obhajobu, predseda senatu a v pnpravnem nzem soudce i bez navrhu rozhodne o zprostem ustanoveneho obhajce povinnosti obhajovam; pred rozhodnutim umozm obvinenemu a obhajci, aby se k veci vyjadfili.
(2) Proti usnesem podle odstavce 1 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§41
Povinnosti a prava obhaj ce
(1) Obhajce je povinen poskytovat obvinenemu potrebnou pravm pomoc, ucelne vyuzwat k hajem jeho zajmu prostredku a zpusobu obhajoby uvedenych v zakone, zejmena pecovat o to, aby byly v nzem nalezite a vcas objasneny skutecnosti, ktere obvineneho zbavuj! viny nebo jeho vinu zmtinuj^ a tim prispivat ke spravnemu objasnem a rozhodnuti veci.
(2) Obhajce je opravnen jiz za pnpravneho nzen cinit za obvineneho navrhy, podavat za neho zadosti a opravne prostredky, nahtizet do spisu (§ 65) a zucastnit se podle ustanovern tohoto zakona vysetrovatich ukonu. S obvinenym, ktery je ve vazbe, je opravnen mluvit v rozsahu stanovenem v § 33 odst. 1.
(3) Obhajce je v nzem pred soudem opravnen zucastnit se vsech ukonu, kterych se muze zucastnit obvineny.
(4) Je-li obvineny zbaven zpusobilosti k pravmm ukonum nebo je-li jeho zpusobilost k pravmm ukonum omezena, muze obhajce opravnem uvedena v odstavtich 2 a 3 vykonavat tez proti vuli obvineneho.
(5) Nebylo-li zmocnem obhajce pri jeho zvolem nebo ustanovern vymezeno jinak, zanika pri skoncem trestrnho stiharn. I kdyz zmocnen takto zaniklo, je obhajce opravnen podat za obzalovaneho jeste dovolam a zucastnit se nzem o dovolam u Nejvyssiho soudu, dale podat zadost o milost a o odklad vykonu trestu.
(6) Obhajce ma pravo ve vsech stadtich trestrnho nzem vyzadat si predem kopii nebo prupis protokolu (§ 55) o kazdem ukonu trestrnho nzem. Organy cinne v trestrnm nzem (§ 12 odst. 1) jsou povinny mu vyhovet; odmftnout mohou jen tehdy, kdyz to nem z technickych duvodu mozne. Naklady s tim spojene je povinen vuci statu uhradit.
ODDIL SESTY Zucastnena osoba
§42
Tomu, jehoz vec nebo jina majetkova hodnota byla zabrana nebo podle navrhu ma byt zabrana (zucastnena osoba), musi byt poskytnuta moznost, aby se k veci vyjadril; muze byt pritomen pri hlavnim liceni a verejnem zasedani, cinit pri nich navrhy, nahlizet do spisu (§ 65) a podavat v pripadech timto zakonem stanovenych opravne prostredky.
Organy cinne v trestnim rizeni jsou povinny zucastnenou osobu o jejich pravech poucit a poskytnout ji moznost jejich uplatneni.
Je-li zucastnena osoba zbavena zpusobilosti k pravnim ukonum nebo je-li jeji zpusobilost k pravnim ukonum omezena, vykonava jeji prava podle tohoto zakona jeji zakonny zastupce.
ODDIL SEDMY Poskozeny
Opravneni poskozeneho a uplatneni naroku na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydani bezduvodneho obohaceni
§43
(1) Ten, komu bylo trestnym cinem ublizeno na zdravi, zpusobena majetkova nebo nemajetkova ujma, nebo ten, na jehoz ukor se pachatel trestnym cinem obohatil skoda (poskozeny), ma pravo cinit navrhy na doplneni dokazovani, nahlizet do spisu (§ 65), zucastnit se hlavniho liceni a verejneho zasedani konaneho o odvolani a pred skoncenim rizeni se k veci vyjadrit.
(2) Za poskozeneho se nepovazuje ten, kdo se sice citi byt trestnym cinem moralne nebo jinak poskozen, avsak vznikla ujma neni zpusobena zavinenim pachatele nebo jeji vznik neni v pricinne souvislosti s trestnym cinem.
(3) Poskozeny je opravnen take navrhnout, aby soud v odsuzujicim rozsudku ulozil obzalovanemu povinnost nahradit v penezich skodu nebo nemajetkovou ujmu, jez byla poskozenemu trestnym cinem zpusobena, nebo vydat bezduvodne obohaceni, ktere obzalovany na jeho ukor trestnym cinem ziskal. Navrh je treba ucinit nejpozdeji u hlavniho liceni pred zahajenim dokazovani (§ 206 odst. 2). Z navrhu musi byt patrno, z jakych duvodu a v jake vysi se narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy uplatnuje nebo z jakych duvodu a v jakem rozsahu se uplatnuje narok na vydani bezduvodneho obohaceni.
(4) Poskozeny se muze rovnez vyslovnym prohlasenim sdelenym organu cinnemu v trestnim rizeni vzdat procesnich prav, ktere mu tento zakon jako poskozenemu priznava.
§44
(1) Opravneni poskozeneho nemuze vykonavat ten, kdo je v trestnim rizeni stihan jako spoluobvineny.
(2) Je-li pocet poskozenych mimoradne vysoky a jednotlivym vykonem jejich prav by mohl byt ohrozen rychly prubeh trestrnho stiharn, rozhodne predseda senatu a v pnpravnem nzem na navrh statrnho zastupce soudce, ze poskozem mohou sva prava v trestrnm nzem uplatnovat pouze prostrednictvta spolecneho zmocnence, ktereho si zvoti. Rozhodnuti oznam! v nzen pred soudem soud a v pnpravnem nzem statm zastupce poskozenym, kten jiz uplatnili narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem; ostatmm poskozenym rozhodnuti oznam! pri prvem ukonu trestrnho nzem, ke kteremu se predvolavaj! nebo o kterem se vyrozumivajL Jestlize by celkovy pocet zvolenych zmocnencu vzrostl na vice nez sest a poskozen se mezi sebou o vyberu nedohodnou, provede vyber s prihlednutim k zajmum poskozenych soud. Spolecny zmocnenec vykonava prava poskozenych, ktere zastupuje, vcetne uplatnern naroku na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem v trestrnm nzem.
(3) Navrh podle § 43 odst. 3 nelze podat, bylo-li o naroku jiz rozhodnuto v obcanskopravmm nebo v jinem pnslusnem nzem.
§ 44a
(1) Shleda-li organ cinny v trestrnm nzem, ze poskozenemu nebo svedkovi hroz! nebezpec v souvislosti s pobytem obvineneho nebo odsouzeneho na svobode, pouc poskozeneho nebo svedka o moznosti zadat informace o tom, ze
a) obvineny byl propusten z vazby nebo z m uprchl,
b) odsouzeny byl propusten z vykonu trestu odneti svobody nebo z nej uprchl,
c) odsouzeny byl propusten z vykonu ochranneho lecem nebo z jeho vykonu uprchl, nebo
d) odsouzeny byl propusten z vykonu zabezpecovati detence nebo z jejiho vykonu uprchl.
(2) Poskozeny nebo svedek muze zadost podle odstavce 1 podat u soudu a v pnpravnem nzem u statrnho zastupce. Pokud je odsouzeny ve vykonu trestu odneti svobody, podava se zadost podle odstavce 1 soudu, ktery rozhodoval v prvmm stupni.
§45
(1) Je-li poskozena osoba zbavena zpusobilosti k pravmm ukonum nebo je-li jej! zpusobilost k pravmm ukonum omezena, vykonava jej! prava podle tohoto zakona jej! zakonny zastupce.
(2) V pnpadech, v nichz zakonny zastupce poskozeneho nemuze vykonavat sva prava uvedena v odstavci 1 a je nebezpec z prodlem, predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce ustanov! k vykonu prav poskozenemu opatrovmka. Proti rozhodnuti o ustanovern opatrovmka je pnpustna stiznost.
(3) Jde-li o uplatnern naroku na nahradu skody nebo na vydam bezduvodneho obohacem (§ 43 odst. 3), prechazej! prava, ktera tento zakon priznava poskozenemu, i na jeho pravmho nastupce.
§ 45a
Veskere pisemnosti urcene poskozenemu se dorucuji na adresu, kterou poskozeny uvede. Ma-li zmocnence, dorucuje se pouze jemu; to neplati, jestlize se poskozenemu zasila vyzva, aby osobne neco vykonal.
§46
Organy cinne v trestnim rizeni jsou povinny poskozeneho o jeho pravech poucit a poskytnout mu plnou moznost k jejich uplatneni.
Zajisteni naroku poskozeneho
§47
(1) Je-li duvodna obava, ze uspokojeni naroku poskozeneho na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy zpusobene trestnym cinem nebo na vydani bezduvodneho obohaceni ziskaneho trestnym cinem bude mareno nebo ztezovano, lze narok az do pravdepodobne vyse skody nebo nemajetkove ujmy nebo az do pravdepodobneho rozsahu bezduvodneho obohaceni zajistit na majetku obvineneho.
(2) O zajisteni podle odstavce 1 rozhoduje soud na navrh statniho zastupce nebo poskozeneho, v pripravnem rizeni statni zastupce na navrh poskozeneho. V pripravnem rizeni muze statni zastupce narok zajistit i bez navrhu poskozeneho, vyzaduje-li to ochrana jeho zajmu, zejmena hrozi-li nebezpeci z prodleni.
(3) Je-li poskozenemu znamo, ze obvineny je vlastnikem nemovitosti nebo ma nekterou movitou vec umistenu mimo misto jeho trvaleho nebo jineho pobytu, uvede podle moznosti jiz v navrhu na zajisteni sveho naroku na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydani bezduvodneho obohaceni, kde takova vec je.
(4) V usneseni o zajisteni majetku zakaze soud a v pripravnem rizeni statni zastupce obvinenemu, aby nakladal s vecmi, ktere jsou uvedeny v usneseni o zajisteni, nebo ktere pri vykonu takoveho rozhodnuti budou sepsany; dale obvinenemu zakaze, aby po oznameni usneseni majetek prevedl na nekoho jineho nebo ho zatizil a ulozi mu, aby soudu do 15 dnu od oznameni usneseni sdelil, zda a kdo ma k majetku predkupni nebo jine pravo, s poucenim, ze jinak obvineny odpovida za skodu tim zpusobenou.
(5) Zajist’ovat nelze narok, ktery nelze v trestnim rizeni uplatnit. K zajisteni naroku nemuze byt pouzito veci, ktere nelze podle obcanskopravnich predpisu postihnout vykonem soudniho rozhodnuti. Zajisteni nepodlehaji penezite davky socialni pece, davky pomoci v hmotne nouzi a z davek statni socialni podpory prispevek na bydleni a davky statni socialni podpory vyplacene obvinenemu podle zvlastniho zakona jednorazove, a dale
a) pohledavky obvineneho na vyplatu odmeny z pracovnepravniho nebo obdobneho pomeru,
b) pohledavky obvineneho na vyplatu vyzivneho,
c) pohledavky na vyplatu davek nemocenskeho a duchodoveho pojisteni a
d) davky statni socialni podpory, ktere nejsou vyplaceny jednorazove
do vyse souctu mes^mch oduvodnenych nakladu na bydlen stanovenych zvlastmm pravmm predpisem prokazanych obvinenym a castky zivotmho minima stanovene podle zvlastmch pravmch predpisu na osobu obvineneho a osoby, o jejichz vychovu a vyzivu je obvineny povinen pecovat, pokud nemaj! vlastn zdroj pnjmu.
(6) Pokud trva zajistem, jsou neucinne veskere pravn ukony obvineneho, ktere se tykaj^ zajisteneho majetku, s vyjimkou ukonu smefujitich k odvracem bezprostredne hrozra skody.
(7) S majetkem obvineneho, na ktery se vztahuje rozhodnuti o zajistem podle odstavcu 1 a 2, lze v ramci vykonu rozhodnuti nakladat jen po predchozim souhlasu soudu a v pnpravnem nzem statrnho zastupce; to neplati, je-li vykon rozhodnuti provaden k uspokojem pohledavky statu.
(8) Prava tretich osob k zajistenemu majetku lze uplatnit podle zvlastmho pravmho predpisu.
(9) Poskozeny mus^ byt o zajistem jeho naroku vzdy vyrozumen s upozornemm na duvody, pro nez se zajisten podle § 48 odst. 1 zrusL
(10) Vykon rozhodnuti o zajistem naroku poskozeneho a postup pri sprave zajisteneho majetku stanov! zvlastn pravm predpis.
§ 47a
(1) Soud a v pnpravnem nzem statm zastupce upusti od provedem zajist’ovatich ukonu nebo zajistem zrusi, pokud obvineny nebo s jeho souhlasem jina osoba sloz! na ucet soudu u penezmho ustavu penezitou jistotu ve vysi odpov^daj^c^ pravdepodobnemu naroku poskozeneho na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem; jina osoba mus! byt seznamena s podstatou obvinem a se skutecnostmi, ktere vedly nebo by mohly vest k zajistem. Byla-li slozena penezita jistota nizsi, soud a v pnpravnem nzem statm zastupce provede zajist’ovati ukony na majetku obvineneho v rozsahu, v jakem pravdepodobny narok poskozeneho na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem nem zajisten penezitou jistotou.
(2) Penezitou jistotu podle odstavce 1 soud a v pnpravnem nzem statm zastupce zrus! nebo omezi, jestlize pominuly duvody pro zajistem naroku poskozeneho nebo je zrejme, ze narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem poskozenemu v trestrnm nzem nelze priznat nebo je podstatne nizsL
(3) Nerozhodne-li soud jinak, trva penezita jistota podle odstavce 1 do pravn moci odsuzujitiho rozsudku. Byl-li takovym rozsudkem pfiznan poskozenemu narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem, uhrad! ji soud z penezite jistoty.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 a 2 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek.
(1) Zajisteni se zrusi,
a) pomine-li duvod, pro ktery bylo narizeno,
b) bylo-li trestni stihani pravomocne zastaveno nebo skoncilo-li pravomocnym zprost’ujicim rozsudkem, nebo
c) uplynuly-li dva mesice ode dne, kdy nabyl pravni moci rozsudek, jimz byl obzalovany uznan vinnym, nebo ode dne, kdy nabylo pravni moci usneseni, jimz byla vec postoupena jinemu organu.
(2) Zajisteni je treba omezit, ukaze-li se, ze ho neni treba v rozsahu, v nemz bylo narizeno. Jestlize byly zajistenim postizeny veci nalezejici jine osobe nez obvinenemu, vyjmou se ze zajisteni.
§49
Proti rozhodnuti podle § 47 a 48 je pripustna stiznost, jez ma, pokud jde o zruseni zajisteni, jeho omezeni nebo vyneti ze zajisteni, odkladny ucinek.
ODDIL OSMY
Zmocnenec zucastnene osoby a poskozeneho §50
(1) Zucastnena osoba a poskozeny se mohou dat zastupovat zmocnencem.
(2) Zmocnencem zucastnene osoby a poskozeneho muze byt jen osoba, jejiz zpusobilost k pravnim ukonum neni omezena; pri hlavnim liceni a verejnem zasedani nemuze byt zmocnencem ten, kdo je k nemu predvolan jako svedek, znalec nebo tlumocnik.
§51
Zmocnenec zucastnene osoby a poskozeneho je opravnen cinit za zucastnenou osobu nebo poskozeneho navrhy a podavat za ne zadosti a opravne prostredky; je tez opravnen zucastnit se vsech ukonu, kterych se muze zucastnit zucastnena osoba nebo poskozeny.
§ 51a
(1) Osvedci-li poskozeny, ktery uplatnil v souladu se zakonem narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydani bezduvodneho obohaceni, ze nema dostatek prostredku, aby si hradil naklady vznikle s pribranim zmocnence, rozhodne na jeho navrh predseda senatu soudu, ktery kona rizeni v prvnim stupni, a v pripravnem rizeni soudce, ze ma narok na pravni pomoc poskytovanou zmocnencem bezplatne nebo za snizenou odmenu; to neplati, pokud vzhledem k povaze uplatnovane nahrady skody nebo nemajetkove ujmy nebo jeji vysi nebo vzhledem k povaze a rozsahu bezduvodneho obohaceni by zastoupeni zmocnencem bylo zrejme nadbytecne.
(2) Navrh na rozhodnuti podle odstavce 1 vcetne priloh, jimiz ma byt prokazana jeho duvodnost, podava poskozeny v pripravnem rizeni prostrednictvim statniho zastupce, ktery k nemu pripoji sve vyjadreni.
(3) Za podmmek uvedenych v odstavci 1 ustanov! predseda senatu a v pnpravnem nzem soudce zmocnencem poskozeneho advokata. Naklady vznikle s pribramm takoveho zmocnence hrad^ stat.
(4) Pominou-li duvody, ktere vedly k ustanovern zmocnence poskozeneho, nebo nemuze-li z dulezitych duvodu zmocnenec poskozeneho nadale zastupovat, rozhodne predseda senatu a v pnpravnem nzem soudce i bez navrhu o zprostem povinnosti zastupovat poskozeneho.
(5) Proti usnesem podle odstavcu 1, 3 a 4 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek.
ODDIL DEVATY
Pnstup k utajovanym informatim
§ 51b
(1) Jsou-li v trestrnm nzem projednavany utajovane informace, mus! byt tlumocmk, obvineny, zakonny zastupce obvineneho, obhajce, zucastnena osoba, poskozeny, zmocnenec poskozeneho, zmocnenec zucastnene osoby, duvermk obzalovaneho, znalec, osoby podavajiti odborne vyjadrem, jakoz i dals! osoby, ktere se podle zakona mus! zucastnit trestrnho nzem, predem pouceny podle zvlastmho pravmho predpisu1).
(2) Poucen podle odstavce 1 provede v pnpravnem nzem policejm organ nebo statm zastupce a v nzem pred soudem predseda senatu. Ten, kdo toto poucem provedl, zaloz! pisemny zaznam o poucen do trestrnho spisu.
(3) Poucen podle odstavce 1 nem potrebne u tech osob, ktere se prokaz! platnym osvedcemm fyzicke osoby pro pnslusny stupen utajem utajovanych informati a poucemm, vydanymi podle zvlastmho pravmho predpisu1a).
HLAVA TRETI
Obecna ustanoven o ukonech trestrnho nzen §52
Zpusob provadem ukonu trestrnho nzen
Pri provadem ukonu trestrnho nzem se mus! jednat s osobami na ukonu zucastnenymi tak, jak to vyzaduje vyznam a vychovny ucel trestrnho nzem; vzdy je nutno setfit jejich osobnosti a jejich ustavou zarucenych prav.
ODDIL PRVNI Dozadam
§53
(1) Soud, statnl zastupce a policejn organ vykonavaj! jednotlive ukony trestrnho nzen ve svem obvodu zpravidla sami. Mimo svuj obvod vykonavaj^ jednotlive ukony trestrnho
rizeni dozadanim okresniho soudu, statniho zastupce nebo policejniho organu, v jehoz obvodu ma byt ukon proveden; jestlize vec nesnese odkladu nebo je-li toho pro radne posouzeni veci nezbytne treba, vykonaji vsak ukon i mimo svuj obvod sami.
(2) Nejvyssi soud, vrchni soud a krajsky soud mohou jednotlive ukony i ve svem obvodu vykonat dozadanim okresniho soudu, v jehoz obvodu ma byt ukon proveden; Nejvyssi soud a vrchni soud to mohou ucinit tez dozadanim krajskeho soudu.
§54
(1) V dozadani je treba uvest spisove udaje, jejichz znalost je nutna k radnemu provedeni ukonu. Je-li treba, pripoji dozadujici organ spisy a poukaze na ty jejich casti, kde jsou potrebne udaje obsazeny. Dozadany organ je podle povahy veci a podle toho, co pri provadeni ukonu vyslo najevo, opravnen i povinen provest i dalsi nezbytne ukony, zejmena vyslechnout dalsi osoby a dotazovat se na okolnosti v dozadani neuvedene, muze-li to prispet k rychlemu a spravnemu rozhodnuti veci.
(2) Ukony dozadaneho soudu kona soudce z povolani; ma pritom prava a povinnosti predsedy senatu.
ODDIL DRUHY Protokol
§55
Obecna ustanoveni o sepisovani protokolu
(1) Nestanovi-li zakon jinak, o kazdem ukonu trestniho rizeni se sepise, a to zpravidla pri ukonu nebo bezprostredne po nem, protokol, ktery musi obsahovat
a) pojmenovani soudu, statniho zastupce nebo jineho organu provadejiciho ukon,
b) misto, cas a predmet ukonu,
c) jmeno a prijmeni urednich osob a jejich funkce, jmeno a prijmeni pritomnych stran, jmeno, prijmeni a adresu zakonnych zastupcu, obhajcu a zmocnencu, kteri se ukonu zucastnili, a u obvineneho a poskozeneho tez adresu, kterou uvede pro ucely dorucovani, a dalsi udaje nutne k zjisteni nebo overeni totoznosti, vcetne data narozeni nebo rodneho cisla,
d) strucne a vystizne vyliceni prubehu ukonu, z nehoz by bylo patrne i zachovani zakonnych ustanoveni upravujicich provadeni ukonu, dale podstatny obsah rozhodnuti pri ukonu vyhlasenych, a byl-li hned pri ukonu dorucen opis rozhodnuti, osvedceni o tomto doruceni; pokud se provadi doslovna protokolace vypovedi osoby, je treba to v protokole oznacit tak, aby bylo mozne bezpecne urcit pocatek a konec doslovne protokolace,
e) navrhy stran, udelene pouceni, popripade vyjadreni poucenych osob,
f) namitky stran nebo vyslychanych osob proti prubehu ukonu nebo obsahu protokolu.
(2) Nasvedcuji-li zjistene okolnosti tomu, ze svedku nebo osobe jemu blizke v souvislosti s podanim svedectvi zrejme hrozi ujma na zdravi nebo jine vazne nebezpeci poruseni jejich zakladnich prav, a nelze-li ochranu svedka spolehlive zajistit jinym zpusobem,
organ tinny v trestrnm nzem ucim opatrem k utajen totoznosti i podoby svedka; jmeno a pnjmem a jeho daM osobn udaje se do protokolu nezapisuji, ale vedou se oddelene od trestrnho spisu a mohou se s nimi seznamovat jen organy cinne v trestrnm nzem v dane veci. Svedek se pouti o pravu pozadat o utajen sve podoby a podepsat protokol smyslenym jmenem a pnjmemm, pod kterym je pak veden. Je-li treba zajistit ochranu techto osob, organ cinny v trestrnm nzem cim bezodkladne vsechna potrebna opatrem. Zvlastn zpusob ochrany svedku a osob jim bHzkych stanov^ zvlastm zakon. Pominou-li duvody pro utajem podoby svedka a oddelene vedem osobmch udaju svedka, organ, ktery v te dobe vede trestrn nzem, zrus! stupen utajen techto informati, pripoj! uvedene udaje k trestmmu spisu a podoba svedka ani udaje o jeho totoznosti se nadale neutajuji; to neplati, je-li utajovana totoznost a podoba osob uvedenych v § 102a.
(3) V protokolu sepsanem o konfrontaci se zapis! vypovedi konfrontovanych osob doslovne, stejne tak i znen polozenych otazek a odpovedi na ne; take se uvedou vsechny okolnosti, ktere jsou z hlediska ucelu a provadem konfrontace dulezite. V protokolu sepsanem o rekognici se podrobne uvedou okolnosti, za nichz byla rekognice provadena, zejmena porad^ ve kterem byly osoby nebo veci ukazany podezrelemu, obvinenemu nebo svedkovi, doba a podmmky jejich pozorovan a jejich vyjadrem; o rekognici provadene v pnpravnem nzem se zpravidla pond! tez obrazove zaznamy. V protokolu sepsanem o vysetrovatim pokusu, o rekonstrukci a o proverce na miste je treba podrobne popsat okolnosti, za nichz byly tyto ukony provadeny, jakoz i jejich obsah a vysledky; pokud to okolnosti pfipadu nevylucuji, pond! se tez obrazove zaznamy, nacrtky a jine vhodne pomucky, ktere se, je-li to mozne, pnpoj^ k protokolu. Obdobne je treba postupovat i v pfipade provadem dalsich dukazu vyslovne v zakone neupravenych.
(4) V ceskem jazyce se sepise protokol o vypovedi osoby, i kdyz vyslychana osoba vypovida v jinem jazyce; zalezbli na doslovnem znen vypovedi, zapise zapisovatel nebo tlumocmk do protokolu pnslusnou cast vypovedi take v jazyku, jimz tato osoba vypov^da.
(5) Za spravnost protokolu odpov^da ten, kdo ukon provedl.
§ 55a
Pouziti zvlastmch prostredku pri protokolaci
(1) K zachycem prubehu ukonu lze podle potreby vyuzft i tesnopisneho zapisu, ktery se pak spolu s prepisem do obycejneho p^sma pfipoj^ k protokolu, pnpadne zvukoveho nebo obrazoveho zaznamu, anebo i jineho vhodneho prostredku.
(2) Byl-li o ukonu ponzen vedle protokolu i zvukovy nebo obrazovy zaznam, poznamena se tato okolnost v protokolu sepsanem o ukonu, v nemz se vedle udaju o case, miste a zpusobu jeho provedem uvede tez udaj o pouzitem prostredku. Technicky nosic zaznamu se pfipoj! ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je ulozen.
§ 55b
Nektere zvlastnosti protokolace v nzem pred soudem
(1) O prubehu hlavmho Hcem je, nerozhodne-li z dulezitych duvodu predseda senatu jinak, porizovan zvukovy zaznam.
(2) Je-li jako zapisovatel pribran vyssi soudni urednik nebo protokolujici urednik, protokol se nediktuje, ale samostatne jej podle zvukoveho zaznamu porizuje vyssi soudni urednik nebo protokolujici urednik.
(3) Vypovedi osob, ktere jiz byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavnim liceni nebo ve verejnem zasedani zapisuji jen potud, pokud obsahuji odchylky nebo dodatky k drivejsim vypovedim nebo vysvetlenim. Statni zastupce nebo obvineny mohou zadat, aby vypoved ucinena v rizeni pred soudem nebo jeji cast byla doslovne zaprotokolovana; predseda senatu takove zadosti vyhovi, pokud predmetem vypovedi neni jen opakovani toho, co je jiz zachyceno v protokolu.
(4) Protokol o hlavnim liceni nebo verejnem zasedani neni treba pisemne vyhotovovat, jestlize obvineny a statni zastupce prohlasi, ze se vzdavaji opravneho prostredku proti rozhodnuti a na pisemnem vyhotoveni protokolu o hlavnim liceni nebo verejnem zasedani netrvaji, anebo zadna z opravnenych osob nepoda opravny prostredek a rozhodnuti nabude pravni moci. V takovem pripade vyhotovi vyssi soudni urednik nebo protokolujici urednik strucny zaznam o prubehu hlavniho liceni nebo verejneho zasedani, ve kterem uvede misto a dobu trvani hlavniho liceni nebo verejneho zasedani, pritomne osoby, vyrok rozhodnuti s uvedenim zakonnych ustanoveni, jichz bylo pouzito, a vyjadreni opravnenych osob o vyuziti opravnych prostredku.
(5) Byl-li zvukovy zaznam porizen o prubehu ukonu pred soudem a neni-li dan duvod k postupu podle odstavce 4, zaznamena se jeho podstatny obsah jiz v prubehu ukonu nebo bezprostredne po jeho ukonceni do protokolu.
(6) V rizeni pred soudem odpovida za spravnost a uplnost protokolace vyssi soudni urednik nebo protokolujici urednik, pokud byl pribran jako zapisovatel.
(7) Zvukovy zaznam se uchovava na nosici informaci spolu se spisem, a neni-li jeho pripojeni ke spisu mozne, poznamena se do protokolu nebo strucneho zaznamu misto jeho ulozeni. Vymaz zvukoveho zaznamu nelze provest pred skartaci spisu.
(8) Provadi-li se ukon mimo budovu soudu a zvukovy zaznam nelze poridit, pribere se k ukonu zapisovatel a predseda senatu mu protokol diktuje.
§56
Podpisovani protokolu
(1) Protokol o hlavnim liceni a o verejnem a neverejnem zasedani podpisuje predseda senatu a zapisovatel; jine protokoly podepise ten, kdo ukon vykonal, a osoba, ktere se ukon tyka, popripade zapisovatel, tlumocnik, znalec nebo jina osoba privzata k ukonu. Ma-li protokol o vyslechu vice stranek, musi vyslychana osoba podepsat kazdou stranku protokolu. Odmitne-li vyslychany nebo jina osoba privzata k ukonu protokol podepsat, uvede se to v protokolu s poznamenanim duvodu odmitnuti.
(2) Nemuze-li predseda senatu pro prekazku delsiho trvani podepsat protokol o hlavnim liceni nebo o verejnem ci neverejnem zasedani,podepise jej jiny clen senatu. Je-li tato prekazka u jine osoby nebo u samosoudce, poznamena se v protokolu duvod, proc podpis odpadl.
§57
Oprava protokolu
(1) O oprave a doplnern protokolu o hlavrnm Hcern a o verejnem a neverejnem zasedarn a rovnez o namitkach proti takovemu protokolu rozhoduje soud, o jehoz protokol jde. Proti tomuto rozhodnuti je pnpustna stiznost.
(2) Ten, kdo ndil jednan nebo provadem ukonu, muze i po podpisu protokolu nandit nebo provest opravu pisarskych chyb nebo jinych zrejmych nespravnosti. Oprava se provede tak, aby puvodrn zapis zustal citelny; opravu podep^Se ten, kdo ji nandil.
§58
Protokol o hlasovarn
(1) V protokolu o hlasovarn se uvede krome vseobecnych nalezitosti (§ 55 odst. 1)
a) postup pri jednotlivych hlasovarnch, jejich vysledek a vyrok rozhodnuti,
b) mmern odlisne od nazoru vetsiny, a to v celem znen i se strucnym oduvodnemm.
(2) Zapis o vsech hlasovarnch, ktera se vyskytla v prubehu tehozjednam, pojme se do jedineho protokolu o hlasovarn.
(3) Protokol o hlasovarn podpisuj! vsichni clenove senatu a zapisovatel.
(4) Protokol o hlasovarn se zalep! a pripoj! k protokolu o jednarn. Otevnt jej sm^ jen predseda senatu u nadnzeneho soudu pri rozhodovam o opravnem prostredku a predseda senatu Nejvyssiho soudu pri rozhodovam o stiznosti pro porusern zakona, jakoz i soudce povereny vyhotovemm rozsudku; po nahlednuti jej opet zalep^ a otevren potv^ svym podpisem.
(5) Protokol o hlasovarn se nesepisuje, jde-li o jednoducha rozhodnuti, na kterych se senat usnesl jednomyslne a kterym predchazela porada pouze v jednati smi bez prei’men jednam; v protokole ojednan se v takovem pfipade poznamena, ze usnesem bylo ucineno bez prei’men jednam.
ODDIL TRETI Podam
§59
(1) Podam se posuzuje vzdy podle sveho obsahu, i kdyz je nespravne oznaceno. Lze je ucinit p^semne, ustne do protokolu, v elektronicke podobe podepsane elektronicky podle zvlastmch predpisu, telegraficky, telefaxem nebo dalnopisem.
(2) Ten, kdo cim podan v elektronicke podobe podle zvlastmho pravmho predpisu, uvede soucasne poskytovatele certifikacmch sluzeb, ktery jeho certifikat vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikat pripoj! k podam.
(3) V pnpravnem nzem sepisuj! podan ustne do protokolu policejm organy a okresm statnl zastupitelstv^ v nzen pred soudem je sepisuj! okresn soudy. Jsou-li pro to dulezite
duvody, mohou je vyjimecne sepsat i statni zastupitelstvi a soudy vyssiho stupne. Ustne do protokolu nelze podat dovolani.
(4) Pokud zakon pro podani urciteho druhu nevyzaduje dalsi nalezitosti, musi byt z podani patrno, kteremu organu cinnemu v trestnim rizeni je urceno, kdo jej cini, ktere veci se tyka a co sleduje, a musi byt podepsano a datovano. Podani je treba predlozit s potrebnym poctem stejnopisu a s prilohami tak, aby jeden stejnopis zustal u prislusneho organu cinneho v trestnim rizeni a aby kazda osoba dotcena takovym podanim dostala jeden stejnopis, jestlize je toho treba. Nesplnuje-li tyto pozadavky, organ cinny v trestnim rizeni ho vrati podateli, je-li znam, k doplneni s prislusnym poucenim, jak nedostatky odstranit. Soucasne stanovi lhutu k jejich odstraneni. Neni-li podatel znam anebo nejsou-li nedostatky ve stanovene lhute odstraneny, k podani se dale neprihlizi; to neplati pro trestni oznameni nebo pro jiny podnet, na jehoz podklade lze ucinit zaver o podezreni ze spachani trestneho cinu, nebo pro podani, jehoz obsahem je opravny prostredek, i kdyz neobsahuje vsechny uvedene nalezitosti. Z opravneho prostredku vsak vzdy musi byt patrno, ktere rozhodnuti napada a kdo jej cini.
(5) Cini-li se ustne trestni oznameni, je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichz byl cin spachan, o osobnich pomerech toho, na nehoz se oznameni podava, o dukazech a o vysi skody zpusobene oznamenym cinem; je-li oznamovatel zaroven poskozenym nebo jeho zmocnencem, musi byt vyslechnut tez o tom, zda zada, aby soud rozhodl v trestnim rizeni o jeho naroku na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydani bezduvodneho obohaceni. Vyslech ma byt proveden tak, aby byl ziskan podklad pro dalsi rizeni.
(6) Jestlize byl protokol o trestnim oznameni ucinenem ustne sepsan u soudu, zasle jej soud neprodlene statnimu zastupci.
ODDIL CTVRTY Lhuty
§60
Pocitani lhut
(1) Do lhuty urcene podle dni se nezapocitava den, kdy se stala udalost urcujici pocatek lhuty.
(2) Lhuta stanovena podle tydnu, mesicu nebo let konci uplynutim toho dne, ktery svym jmenem nebo ciselnym oznacenim odpovida dni, kdy se stala udalost urcujici pocatek lhuty. Chybi-li tento den v poslednim mesici lhuty, konci lhuta uplynutim posledniho dne tohoto mesice.
(3) Pripadne-li konec lhuty na den pracovniho klidu nebo pracovniho volna, poklada se za posledni den lhuty nejblizsi pristi pracovni den.
(4) Lhuta je zachovana tez tehdy, jestlize podani bylo ve lhute
a) podano jako postovni zasilka adresovana soudu, statnimu zastupci nebo policejnimu organu, u nehoz ma byt podano nebo ktery ma ve veci rozhodnout,
b) ucineno u soudu nebo u statniho zastupce, ktery ma ve veci rozhodnout,
c) ucineno pnslusmkem ozbrojenych sil nebo ozbrojeneho sboru v cinne sluzbe u jeho nacelmka,
d) ucineno u reditele napravneho zanzem, kde je ten, kdo podan cim, ve vazbe nebo v trestu, nebo
e) ucineno ustne do protokolu u kterehokoli okresmho soudu nebo okresmho statrnho zastupce.
§61
Navracern lhuty
(1) Zmeska-li obvineny nebo jeho obhajce z dulezitych duvodu lhutu k podan opravneho prostredku, povoti mu, nestanovbli zakon jinak, organ, jemuz pnslus! o opravnem prostredku rozhodovat, navracern lhuty. O navracern lhuty je treba pozadat do tn dnu od pominuti prekazky. Nebyl-li opravny prostredek jeste podan, je treba jej se zadosti spojit. Jde- li o odvolarn proti rozsudku, je mozno odvolarn oduvodnit jeste ve lhute osmi dnu od dorucern usnesen o povolem navracern lhuty.
(2) Byl-li opravny prostredek uz zamftnut jako opozdeny, zrw organ pri povolen navracern lhuty zaroven i svoje rozhodnuti o zamftnuti opravneho prostredku.
(3) Ustanovern odstavcu 1 a 2 se uzije pfimerene i tehdy, ukaze-li se, ze lhuta k podan opravneho prostredku, ktery byl zamftnut jako opozdeny, zmeskana nebyla.
ODDIL PATY Dorucovam
§62
Obecne ustanoven
(1) Nebyla-li pisemnost dorucena pri ukonu trestrnho nzem, dorucuje ji organ cinny v trestrnm nzem do datove schranky1b). Nem-li mozne dorucit p^semnost timto zpusobem, dorucuje ji organ cinny v trestrnm nzem sam nebo prostrednictvim provozovatele postovmch sluzeb (dale jen „posta”) a v pfipade, ze by takove dorucem nebylo uspesne, i prostrednictvim organu obce. DoruCuj^-li pisemnost soud nebo statn zastupitels^ samy, cim tak svymi dorucovateli nebo organy justicn straze. Nelze-li takto pisemnost dorucit, doruc se prostrednictvim pnslusneho policejmho organu. V pnpadech stanovenych zvlastmmi predpisy dorucuje organ cinny v trestrnm nzem prostrednictvim Ministerstva spravedlnosti nebo jineho stanoveneho organu.
(2) Ma-li obvineny obhajce a poskozeny nebo zucastnena osoba zmocnence, dorucuje se pisemnost pouze obhajci nebo zmocnenci, pokud zakon nestanov^ jinak. Ma-li vsak obvineny, poskozeny nebo zucastnena osoba neco osobne vykonat, dorucuje se pisemnost i jim.
(3) Dorucuje-li organ cinny v trestrnm nzem pisemnost prostrednictvta posty, lze takovou pisemnost vyhotovit za jej! sou cinnosti; podrobnosti takoveho postupu stanov! Ministerstvo spravedlnosti vyhlaskou.
§63
nadpis vypusten
(1) Nestanovi-li tento zakon jinak, uziji se pro zpusob dorucovani fyzickym osobam, pravnickym osobam, statnim organum, statu, advokatum, notarum, obcim a vyssim uzemne samospravnym celkum primerene predpisy platne pro dorucovani v obcanskem soudnim rizeni.
(2) Je-li adresatem obvineny, dorucuje se mu predevsim na adresu, kterou za tim ucelem uvedl [§ 55 odst. 1 pism. c)].
(3) Dorucuji-li se obhajci v rizeni proti uprchlemu pisemnosti urcene pro obvineneho (§ 306 odst. 1), postupuje se zpusobem platnym pro dorucovani obvinenemu.
§64
Dorucovani do vlastnich rukou
(1) Do vlastnich rukou se dorucuje
a) obvinenemu obzaloba, navrh na potrestani a predvolani,
b) osobam opravnenym podat proti rozhodnuti opravny prostredek opis tohoto rozhodnuti,
c) jina pisemnost, jestlize to predseda senatu, statni zastupce nebo policejni organ z dulezitych duvodu naridi.
(2) Nebyl-li adresat zasilky, kterou je treba dorucit do vlastnich rukou, zastizen, zasilka se ulozi a adresat se vhodnym zpusobem vyrozumi, kde si ji muze vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresat zasilku do deseti dnu od ulozeni, povazuje se posledni den teto lhuty za den doruceni, i kdyz se adresat o ulozeni nedovedel, ackoliv se v miste doruceni zdrzuje, nebo uvedenou adresu oznacil pro ucely dorucovani.
(3) Pisemnost se uklada
a) u okresniho soudu, v jehoz obvodu je misto doruceni, nebo u soudu, ktery ma sidlo v miste doruceni, jestlize ji dorucuje soudni dorucovatel nebo organ justicni straze,
b) u statniho zastupitelstvi, v jehoz obvodu je misto doruceni, nebo u statniho zastupitelstvi, ktere ma sidlo v miste doruceni, jestlize ji dorucuje dorucovatel statniho zastupitelstvi nebo organ justicni straze,
c) u posty, jestlize se dorucuje prostrednictvim posty,
d) u organu obce, jestlize se dorucuje prostrednictvim organu obce,
e) u prislusneho organu policie, jestlize dorucuje pisemnost sam, anebo ji dorucuje soud nebo statni zastupitelstvi prostrednictvim policejniho organu.
(4) Ulozit dorucovanou zasilku podle odstavce 2 nelze, dorucuje-li se
a) obvinenemu usneseni o zahajeni trestniho stihani, obzaloba, navrh na potrestani, rozsudek, trestni prikaz nebo predvolani k hlavnimu liceni nebo verejnemu zasedani,
b) jina pisemnost, jestlize to predseda senatu, statni zastupce, nebo policejni organ z dulezitych duvodu naridi.
(5) Je-li ulozeni dorucovane zasilky vylouceno, musi to odesilatel na zasilce napadne vyznacit.
§ 64a
Odepreni prijeti
(1) Odepre-li adresat, popripade osoba opravnena za nej pisemnost prevzit, pisemnost prijmout, poznamena se to na dorucence spolu s datem a duvodem odepreni a pisemnost se vrati.
(2) Uzna-li predseda senatu, statni zastupce nebo policejni organ, ktery pisemnost odeslal, ze prijeti bylo odepreno bezduvodne, povazuje se pisemnost za dorucenou dnem, kdy prijeti bylo odepreno; na tento nasledek musi byt adresat dorucovatelem upozornen.
ODDIL SESTY Nahlizeni do spisu
§65
(1) Obvineny, poskozeny a zucastnena osoba, jejich obhajci a zmocnenci maji pravo nahlizet do spisu, s vyjimkou protokolu o hlasovani a osobnich udaju svedka podle § 55 odst. 2, cinit si z nich vypisky a poznamky a porizovat si na sve naklady kopie spisu a jejich casti. Totez pravo maji zakonni zastupci obvineneho, poskozeneho nebo zucastnene osoby, jestlize tyto osoby jsou zbaveny zpusobilosti k pravnim ukonum nebo je-li jejich zpusobilost k pravnim ukonum omezena. Jine osoby tak mohou cinit se souhlasem predsedy senatu a v pripravnem rizeni se souhlasem statniho zastupce nebo policejniho organu, jen pokud je toho treba k uplatneni jejich prav.
(2) V pripravnem rizeni muze statni zastupce nebo policejni organ pravo nahlednout do spisu a spolu s tim ostatni prava uvedena v odstavci 1 ze zavaznych duvodu odeprit. Zavaznost duvodu, ze kterych tato prava odeprel policejni organ, je na zadost osoby, jiz se odepreni tyka, statni zastupce povinen urychlene prezkoumat. Tato prava nelze odeprit obvinenemu a obhajci, jakmile byli upozorneni na moznost prostudovat spisy.
(3) Tomu, kdo mel pravo byt ukonu pritomen, nemuze byt odepreno nahlednuti do protokolu o takovem ukonu. Obvinenemu a jeho obhajci nemuze byt odepreno nahlednuti do usneseni o zahajeni trestniho stihani (§ 160 odst. 1).
(4) Prava statnich organu nahlizet do spisu podle jinych zakonnych predpisu nejsou ustanovenim predchozich odstavcu dotcena.
(5) Pri povolovani nahlizet do spisu je nutno ucinit takove opatreni, aby byla zachovana tajnost utajovanych informaci chranenych zvlastnim zakonem a udaju, na ktere se vztahuje statem ulozena nebo uznana povinnost mlcenlivosti.
ODDIL SEDMY Poradkova pokuta
(1) Kdo pres predchoz! napomenuti rw nzen nebo kdo se k soudu, statmmu zastupci nebo policejmmu organu chova urazlive nebo kdo bez dostatecne omluvy neuposlechne pnkazu nebo nevyhov! vyzve, ktere mu byly dany podle tohoto zakona, muze byt predsedou senatu a v pnpravnem nzem statmm zastupcem nebo policejmm organem potrestan poradkovou pokutou do 50 000 Kc.
(2) Dopusti-li sejednan uvedeneho v odstavci 1 pnslusmk ozbrojenych sil nebo ozbrojeneho sboru v cinne sluzbe, muze se prenechat pnslusnemu veliteli nebo nacelmku ke kazenskemu potrestarn. Dopusti-li se takoveho jednan osoba, ktera je ve vazbe nebo ve vykonu trestu odneti svobody, muze se prenechat rediteli veznice k ulozen poradkoveho opatren nebo ke kazenskemu potrestarn. Pnslusny velitel, nacelmk nebo reditel je povinen o vysledku vyrozumet organ cinny v trestrnm nzern.
(3) Dopusti-li se jednan uvedeneho v odstavci 1 obhajce nebo v nzem pred soudem statm zastupce, preda se pnslusnemu organu ke karnemu postihu. Tento organ je povinen o vysledku vyrozumet organ cinny v trestrnm nzem.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 az 3 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek.
HLAVA CTVRTA
ZAJISTENI OSOB, VECI A JINYCH MAJETKOVYCH HODNOT
ODDIL PRVNI Vazba
§67
Duvody vazby
Obvineny sm! byt vzat do vazby jen tehdy, jestlize z jeho jednan nebo dalsich konkretmch skutecnosti vyplyva duvodna obava,
a) ze uprchne nebo se bude skryvat, aby se tak trestmmu stiham nebo trestu vyhnul, zejmena nelze-li jeho totoznost hned zjistit, nema-li stale bydliste anebo hrozbli mu vysoky trest,
b) ze bude pusobit na dosud nevyslechnute svedky nebo spoluobvinene nebo jinak marit objasnovan skutecnosti zavaznych pro trestn stiham, nebo
c) ze bude opakovat trestnou cinnost, pro niz je stihan, dokona trestny cin, o ktery se pokusil, nebo vykona trestny cin, ktery pripravoval nebo kterym hrozil,
a dosud zjistene skutecnosti nasvedcuj! tomu, ze skutek, pro ktery bylo zahajeno trestn stiham, byl spachan, ma vsechny znaky trestneho cinu, jsou zrejme duvody k podezrem, ze tento trestny cin spachal obvineny, a s ohledem na osobu obvineneho, povahu a zavaznost trestneho cinu, pro ktery je stihan, nelze v dobe rozhodovam ucelu vazby dosahnout jinym opatremm.
nadpis neplatil
(1) Vzit do vazby lze toliko osobu, proti niz bylo zahajeno trestni stihani. Rozhodnuti o vazbe musi byt oduvodneno tez skutkovymi okolnostmi. O vzeti do vazby rozhoduje soud a v pripravnem rizeni na navrh statniho zastupce soudce.
(2) Vzit do vazby nelze obvineneho, ktery je stihan pro umyslny trestny cin, na ktery zakon stanovi trest odneti svobody, jehoz horni hranice neprevysuje dve leta, nebo pro trestny cin spachany z nedbalosti, na ktery zakon stanovi trest odneti svobody, jehoz horni hranice neprevysuje tri leta.
(3) Omezeni uvedena v odstavci 2 se neuziji, jestlize obvineny
a) uprchl nebo se skryval,
b) opakovane se nedostavil na predvolani a nepodarilo se jej predvest ani jinak zajistit jeho ucast pri ukonu trestniho rizeni,
c) je nezname totoznosti a dostupnymi prostredky se ji nepodarilo zjistit,
d) jiz pusobil na svedky nebo spoluobvinene nebo jinak maril objasnovani skutecnosti zavaznych pro trestni stihani, nebo
e) pokracoval v trestne cinnosti, pro niz je stihan. §69
Prikaz k zatceni
(1) Jestlize je dan nektery z duvodu vazby (§ 67) a obvineneho nelze predvolat, predvest nebo zadrzet a zajistit tak jeho pritomnost u vyslechu, vyda v pripravnem rizeni soudce na navrh statniho zastupce a v rizeni pred soudem predseda senatu prikaz, aby byl obvineny zatcen.
(2) Prikaz k zatceni musi vedle udaju zajisfujicich, ze obvineny nebude zamenen s jinou osobou, obsahovat strucny popis skutku, pro nejz je obvineny stihan, oznaceni trestneho cinu, ktery se v tomto skutku spatruje, a presny popis duvodu, pro ktere se prikaz k zatceni vydava.
(3) Zatceni provedou na podklade prikazu policejni organy, ktere jsou tez povinny, je- li toho k provedeni prikazu treba, vypatrat pobyt obvineneho.
(4) Policejni organ, ktery obvineneho na zaklade prikazu zatkl, je povinen ho neodkladne, nejpozdeji vsak do 24 hodin, dodat nejblizsimu vecne prislusnemu soudu. Nema- li nejblizsi vecne prislusny soud uplny a jasny obraz o skutecnostech dulezitych pro trestni rizeni v dane veci, prostrednictvim informacnich a komunikacnich technologii, je policejni organ, ktery obvineneho na zaklade prikazu zatkl, povinen dodat soudu, jehoz soudce prikaz vydal. Nestane-li se tak, musi byt obvineny propusten na svobodu.
(5) Soudce, jemuz byl obvineny dodan, musi obvineneho neprodlene vyslechnout, rozhodnout o vazbe a rozhodnuti oznamit obvinenemu do 24 hodin od doby, kdy mu byl obvineny dodan. Provadi-li vyslech obvineneho jiny vecne prislusny soudce, informuje o jeho
vysledku soudce vecne pnslusneho soudu, ktery pnkaz k zatcen vydal. Tento soudce po ziskarn informace o vyslechu rozhodne o vazbe a sve rozhodnuti oznam! prostrednictvta soudce provadejitiho vyslech obvinenemu. Nem-li obvinenemu oznameno rozhodnuti do 24 hodin od doby, kdy byl dodan soudu nebo soudci provadejitimu jeho vyslech, mus! byt obvineny propusten na svobodu. Obvineny ma pravo pozadovat, aby obhajce byl pntomen pri jeho vyslechu, pokud je v uvedene lhute dosazitelny.
(6) V nzem pred soudem rozhodne o vazbe zatceneho soudce.
(7) Obvineneho, ktery byl vzat do vazby, dodaj! do mista vykonu vazby policejm
organy. §70
Vyrozumem o vzeti do vazby
O vzeti do vazby je treba bez prutahu vyrozumet nektereho rodinneho pnslusmka obvineneho, jakoz i jeho zamestnavatele; to neplati, prohlasbli obvineny, ze s takovym vyrozumemm nesouhlas^ ledaze jde o vyrozumem rodinneho pnslusmka mladistveho. O vzeti do vazby pnslusmka ozbrojenych sil nebo ozbrojeneho sboru je treba vyrozumet tez jeho velitele nebo nacelmka. Nestanovi-li jinak vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, vyrozum^ soud o vzeti cizince do vazby tez konzularm urad statu, jehoz je cizinec obcanem.
§ 70a
(1) Pnslusnou veznici je treba bez prutahu vyrozumet o
a) vzeti obvineneho do vazby,
b) zmene duvodu vazby,
c) rozhodnuti o dalsim trvam vazby,
d) rozhodnuti o propustem obvineneho z vazby,
e) zakonnem oznacem trestnych cinu, pro ktere je obvineny stihan, nebo o jeho zmene,
f) jmenu, pnjmem a adrese obhajce, ktery obvineneho zastupuje,
g) osobmch udajich spoluobvineneho, pokud se nachaz! ve vazbe,
h) postoupem veci jinemu organu cinnemu v trestrnm nzem,
i) podani obzaloby nebo o pravomocnem rozhodnuti o vracem veci statmmu zastupci k dosetrem,
j) podani zadosti poskozenym nebo svedkem podle § 44a.
(2) Poskozeny nebo svedek, ktery podal zadost podle § 44a, se vhodnym zpusobem vyrozumi o propusteni obvineneho z vazby nebo o jeho uprchnuti z vazby v den, kdy k teto skutecnosti doslo.
(3) Vyrozumeni podle odstavcu 1 a 2 provede organ cinny v trestnim rizeni, ktery vede rizeni v dobe, kdy doslo ke skutecnosti, kterou je treba veznici oznamit; vraceni veci statnimu zastupci k dosetreni oznamuje soud, ktery takove rozhodnuti v prvnim stupni ucinil.
Trvani vazby
§71
Organy cinne v trestnim rizeni jsou povinny vyrizovat vazebni veci prednostne s nejvetsim urychlenim.
Vazba muze trvat v pripravnem rizeni a v rizeni pred soudem jen nezbytne nutnou dobu. Vazba z duvodu uvedeneho v § 67 pism. b) muze trvat nejdele tri mesice; pokud bylo zjisteno, ze obvineny jiz pusobil na svedky nebo spoluobvinene nebo jinak maril objasnovani skutecnosti zavaznych pro trestni stihani, rozhodne v pripravnem rizeni o ponechani obvineneho ve vazbe na navrh statniho zastupce soudce a po podani obzaloby soud. Nebyl-li obvineny, ktery neni ve vazbe soucasne i z jineho duvodu, propusten na svobodu pred uplynutim teto lhuty, musi byt z vazby z duvodu uvedeneho v § 67 pism. b) propusten nejpozdeji den nasledujici po uplynuti uvedene lhuty.
Jestlize doba trvani vazby v pripravnem rizeni dosahne tri mesicu, je statni zastupce povinen do peti pracovnich dnu po uplynuti teto doby rozhodnout, zda se obvineny ponechava i nadale ve vazbe, nebo zda se z vazby propousti na svobodu.
Rozhodne-li statni zastupce, ze obvineny se ponechava ve vazbe, je povinen nejpozdeji do tri mesicu od pravni moci tohoto rozhodnuti znovu rozhodnout o tom, zda se obvineny ponechava i nadale ve vazbe, nebo zda se obvineny propousti z vazby na svobodu. Ponechat obvineneho ve vazbe lze, jen pokud nebylo mozne pro obtiznost veci nebo z jinych zavaznych duvodu trestni stihani v teto lhute skoncit a propustenim obvineneho na svobodu hrozi, ze bude zmareno nebo podstatne ztizeno dosazeni ucelu trestniho stihani.
Soud je povinen nejpozdeji do 30 dnu ode dne, kdy u nej byla podana obzaloba nebo kdy mu byl dorucen spis na zaklade rozhodnuti o postoupeni nebo prikazani veci obvineneho, ktery je ve vazbe, rozhodnout, zda se obvineny ve vazbe ponechava, nebo zda se obvineny propousti z vazby na svobodu.
Ponecha-li soud obvineneho ve vazbe, nebo rozhodne-li soud o vzeti obvineneho do vazby az po podani obzaloby, je povinen postupovat obdobne, jako je uvedeno v odstavci 4.
Jestlize doba trvani vazby stanovena podle odstavce 5 nebo 6 skonci v prubehu rizeni o opravnem prostredku pred nadrizenym soudem, je k rozhodnuti o ponechani obvineneho ve vazbe nebo o jeho propusteni na svobodu prislusny tento nadrizeny soud.
(8) Celkova doba vazby v trestnim rizeni nesmi presahnout
a) jeden rok, je-li vedeno trestrn stiharn pro trestny cin, o kterem je pnslusny konat nzem samosoudce,
b) dva roky, je-li vedeno trestrn stiham pro trestny cin, o kterem je pfislusny v prvmm stupni konat nzem senat okresmho nebo krajskeho soudu, nejde-li o trestny cin uvedeny v pismenech c) a d),
c) tri roky, je-li vedeno trestrn stiham pro zvlasf zavazny zlocin, nejde-li o trestny cin uvedeny v pismenu d),
d) ctyri roky, je-li vedeno trestrn stiham pro zlocin, za ktery lze podle trestrnho zakona ulozit vyjimecny trest.
(9) Z doby uvedene v odstavci 8 jedna tretina pripada na pnpravne nzem a dve tretiny na nzem pred soudem. Po uplynuti teto doby je treba obvineneho ihned propustit na svobodu. Je-li obvineny stihan pro dva nebo vice trestnych cinu, je pro urcem teto doby rozhodujiti cin nejpnsneji trestny. Jestlize v prubehu nzem vyjde najevo, ze skutek, pro ktery bylo zahajeno trestrn stiham, jejinym trestnym cinem, a delka vykonane vazby jiz presahla dobu urcenou podle predchoz^ vety, obvineny mus! byt z vazby propusten na svobodu nejpozdeji do patnacti dnu ode dne, kdy doslo k upozornen na zmenu pravm kvalifikace skutku, i kdyz nektery vazebn duvod trva.
(10) Lhuta trvani vazby se poata ode dne, kdy doslo k zatcem nebo zadrzem obvineneho, anebo nepredchazelo-li zatcen nebo zadrzem, ode dne, kdy doslo na zaklade rozhodnuti o vazbe k omezem osobm svobody obvineneho. Pri vracen veci statmmu zastupci k dosetrern pokracuje beh lhuty uvedene v odstavci 3 ode dne, kdy byl spis dorucen statmmu zastupci.
(11) Delka trvam vazby, o mz bylo rozhodnuto podle § 265o odst. 2, § 275 odst. 3, § 287 nebo § 314k odst. 1, se posuzuje samostatne a nezavisle na vazbe v puvodmm nzem.
§ 71a
Pokud byl soudem vyhlasen odsuzujiti rozsudek, kterym byl obvineny odsouzen k nepodmmenemu trestu odneti svobody za zvlasf zavazny zlocin, neplati lhuty pro ti”vam vazby podle § 71 odst. 8 a 9 az do nanzem vykonu ulozeneho trestu odneti svobody.
§72
(1) Vsechny organy cinne v trestrnm nzem jsou povinny prubezne zkoumat, zda duvody vazby jeste trvaj! nebo se nezmenily. Soud tak cim v pnpravnem nzem pouze v nzem o stiznosti proti rozhodnuti uvedenemu v § 146a odst. 1 pism. a).
(2) Obvineny mus! byt ihned propusten na svobodu, jestlize
a) pomine duvod vazby, nebo
b) je zrejme, ze vzhledem k osobe obvineneho a k okolnostem pnpadu trestrn stiham nepovede k ulozen nepodmmeneho trestu odneti svobody, a obvineny se nedopustil jednan uvedeneho v § 68 odst. 3.
(3) Obvineny ma pravo kdykoliv zadat o propusteni na svobodu. O takove zadosti musi soud neodkladne, nejpozdeji do peti pracovnich dnu, rozhodnout. Byla-li zadost zamitnuta, muze ji obvineny, neuvede-li v ni jine duvody, opakovat az po uplynuti ctrnacti dnu od pravni moci rozhodnuti.
(4) Souhlasi-li statni zastupce s propustenim obvineneho na svobodu, muze v rizeni pred soudem o propusteni z vazby rozhodnout predseda senatu.
§73
Nahrazeni vazby zarukou, dohledem nebo slibem
(1) Je-li dan duvod vazby uvedeny v § 67 pism. a) nebo c), muze organ rozhodujici o vazbe ponechat obvineneho na svobode nebo ho propustit na svobodu, jestlize
a) zajmove sdruzeni obcanu uvedene v § 3 odst. 1, anebo duveryhodna osoba schopna priznive ovlivnovat chovani obvineneho, nabidnou prevzeti zaruky za dalsi chovani obvineneho a za to, ze se obvineny na vyzvani dostavi k soudu, statnimu zastupci nebo policejnimu organu a ze vzdy predem oznami vzdaleni se z mista pobytu, a organ rozhodujici o vazbe povazuje zaruku vzhledem k osobe obvineneho a k povaze projednavaneho pripadu za dostatecnou a prijme ji,
b) obvineny da pisemny slib, ze povede radny zivot, zejmena ze se nedopusti trestne cinnosti, na vyzvani se dostavi k soudu, statnimu zastupci nebo policejnimu organu, vzdy predem oznami vzdaleni se z mista pobytu a ze splni povinnosti a dodrzi omezeni, ktera se mu ulozi, a organ rozhodujici o vazbe povazuje slib vzhledem k osobe obvineneho a k povaze projednavaneho pripadu za dostatecny a prijme jej, nebo
c) s ohledem na osobu obvineneho a povahu projednavaneho pripadu lze ucelu vazby dosahnout dohledem probacniho urednika nad obvinenym.
(2) Soud a v pripravnem rizeni statni zastupce seznami toho, kdo nabizi prevzeti zaruky podle odstavce 1 pism. a) a splnuje podminky pro jeji prijeti, s podstatou obvineni a se skutecnostmi, v nichz je shledavan duvod vazby.
(3) Obvineny, nad nimz byl vysloven dohled probacniho urednika nahrazujici vazbu, je povinen se ve stanovenych lhutach dostavit k probacnimu urednikovi, zmenit misto pobytu pouze s jeho souhlasem a podrobit se dalsim omezenim stanovenym ve vyroku rozhodnuti, ktera smeruji k tomu, aby se nedopustil trestne cinnosti a nemaril prubeh trestniho rizeni.
(4) V souvislosti s nahrazenim vazby nekterym opatrenim uvedenym v odstavci 1 muze organ rozhodujici o vazbe soucasne ulozit obvinenemu omezeni spocivajici v zakazu vycestovani do zahranici. V takovem pripade organ rozhodujici o vazbe vyzve obvineneho nebo toho, kdo ma cestovni doklad obvineneho u sebe, aby mu cestovni doklad10) ve lhute jim stanovene vydal, jinak mu bude odejmut; na postup pri odneti cestovniho dokladu se § 79 pouzije primerene. Opis usneseni, kterym bylo rozhodnuto o ulozeni omezeni spocivajiciho v zakazu vycestovani do zahranici, ktere se tyka statniho obcana Ceske republiky, zasle organ rozhodujici o vazbe organu prislusnemu k vydani cestovniho dokladu; tento organ take vyrozumi o vydani nebo odneti cestovniho dokladu.
(5) Obvineny, kteremu bylo v souvislosti s nahrazenim vazby ulozeno omezeni uvedene v odstavci 4, ma pravo kdykoliv zadat o jeho zruseni. O takove zadosti musi organ rozhodujiti o vazbe rozhodnout bez zbytecneho odkladu. Byla-li zadost zamftnuta, muze ji obvineny, neuvede-li nove duvody, opakovat az po uplynuti tfi mesicu ode dne nabyti pravn moci rozhodnuti.
(6) Organ, ktery rozhodl o zrusern omezern spocrvajraho v zakazu vycestovan do zahrania, ktere se tyka statrnho obcana Ceske republiky, vyrozum! o teto skutecnosti bez zbytecneho odkladu organ pnslusny k vydam cestovmho dokladu; tento organ rovnez vyrozum^ o vracem cestovmho dokladu obvinenemu.
(7) Neplm-li obvineny povinnosti ulozene v souvislosti s nahrazemm vazby nekterym opatremm uvedenym v odstavci 1 a trvajMi duvody vazby, soud a v pnpravnem nzem na navrh statrnho zastupce soudce rozhodne o vazbe.
§ 73a
Penezita zaruka
(1) Je-li dan duvod vazby uvedeny v § 67 pism. a) nebo c), muze organ rozhodujiti o vazbe ponechat obvineneho na svobode nebo ho propustit na svobodu tez tehdy, jestlize prijme slozenou penezitou zaruku, jejiz vysi urcil. Je-li vsak obvineny stihan pro trestny cin vrazdy (§ 140 trestrnho zakomku), tezkeho ubtizen na zdrav^ (§ 145 trestrnho zakomku), mucen a jineho nelidskeho a kruteho zachazen podle § 149 odst. 3, 4 trestrnho zakomku, obchodovarn s lidmi (§ 168 trestrnho zakomku), loupeze podle § 173 odst. 4 trestrnho zakomku, bran rukojm! podle § 174 odst. 3, 4 trestrnho zakomku, znasilnem podle § 185 odst. 3, 4 trestrnho zakomku, pohlavmho zneuziti podle § 187 odst. 3, 4 trestrnho zakomku, obecneho ohrozem podle § 272 odst. 2, 3 trestrnho zakomku, vyvoje, vyroby a drzem zakazanych bojovych prostredku (§ 280 trestrnho zakomku), nedovolene vyroby a jineho nakladam s omamnymi a psychotropmmi latkami a s jedy podle § 283 odst. 3, 4 trestrnho zakomku, ziskam kontroly nad vzdusnym dopravmm prostredkem, civilmm plavidlem a pevnou plosinou (§ 290 trestrnho zakomku), zavlecem vzdusneho dopravmho prostredku do ciziny podle § 292 odst. 2, 3 trestrnho zakomku, vlastizrady (§ 309 trestrnho zakomku), rozvracem republiky (§310 trestrnho zakomku), teroristickeho utoku (§311 trestrnho zakomku), teroru (§312 trestrnho zakomku), sabotaze (§314 trestrnho zakomku), vyzvedacstv! (§316 trestrnho zakomku), spoluprace s nepntelem (§319 trestrnho zakomku), valecne zrady (§ 320 trestrnho zakomku), genocidia (§ 400 trestrnho zakomku), utoku proti lidskosti (§ 401 trestrnho zakomku), apartheidu a diskriminace skupiny lid! (§ 402 trestrnho zakomku), pnpravy utocne valky (§ 406 trestrnho zakomku), styku ohrozujitich mti (§ 409 trestrnho zakomku), pouziti zakazaneho bojoveho prostredku a nedovoleneho vedem boje (§ 411 trestrnho zakomku), valecne krutosti (§ 412 trestrnho zakomku), perzekuce obyvatelstva (§413 trestrnho zakomku), plenem v prostoru valecnych operati (§414 trestrnho zakomku), zneuziti mezinarodne uznavanych a statmch znaku (§415 trestrnho zakomku), nebo zneuziti vlajky a pnmen (§ 416 trestrnho zakomku), a je-li dan duvod vazby uvedeny v § 67 pism. c), nelze penezitou zaruku prijmout. Se souhlasem obvineneho muze penezitou zaruku slozit i jina osoba, mus! vsak byt pred jejim prijetim seznamena s podstatou obvinem a se skutecnostmi, v nichz je shledavan duvod vazby.
(2) Na navrh obvineneho nebo osoby, ktera naMz! slozen penezite zaruky, organ uvedeny v odstavci 1 rozhodne, ze
a) prijet^ penezite zaruky je pnpustne, a zaroven s prihlednutim k osobe a k majetkovym pomerum obvineneho nebo toho, kdo za neho slozem penezite zaruky naMzi, k povaze a
zavaznosti trestneho cinu, pro ktery je obvineny stihan, a zavaznosti duvodu vazby urci vysi penezite zaruky v odpovidajici hodnote od 10 000 Kc vyse a zpusob jejiho slozeni, nebo
b) vzhledem k okolnostem pripadu nebo zavaznosti skutecnosti oduvodnujicich vazbu nabidku penezite zaruky neprijima.
(3) Pokud organ uvedeny v odstavci 1 rozhodne, ze prijeti penezite zaruky je pripustne, muze zaroven rozhodnout o ulozeni omezeni spocivajiciho v zakazu vycestovani do zahranici. Pro pripady podle vety prvni se § 73 odst. 4 az 6 pouziji obdobne.
(4) Soud a v pripravnem rizeni na navrh statniho zastupce soudce rozhodne, ze penezita zaruka pripada statu, jestlize obvineny
a) uprchne, skryva se nebo neoznami zmenu sveho pobytu, a znemozni tak doruceni predvolani nebo jine pisemnosti soudu, statniho zastupce nebo policejniho organu,
b) zavinene se nedostavi na predvolani k ukonu trestniho rizeni, jehoz provedeni je bez jeho pritomnosti vylouceno,
c) opakuje trestnou cinnost nebo se pokusi dokonat trestny cin, ktery drive nedokonal nebo ktery pripravoval nebo kterym hrozil, nebo
d) se vyhyba vykonu ulozeneho trestu odneti svobody nebo peneziteho trestu nebo vykonu nahradniho trestu odneti svobody za penezity trest.
(5) Penezitou zaruku zrusi nebo zmeni jeji vysi na navrh obvineneho nebo osoby, ktera ji slozila, anebo i bez navrhu soud nebo statni zastupce, ktery v te dobe vede rizeni, jestlize pominuly duvody, ktere k jejimu prijeti vedly, nebo se zmenily okolnosti rozhodne pro urceni jeji vyse. Rozhodne-li o zruseni penezite zaruky nebo o jejim pripadnuti statu, prezkouma zaroven, zda nej sou dany duvody pro rozhodnuti o vzeti do vazby, a pripadne provede potrebne ukony.
(6) Nerozhodne-li soud jinak, trva penezita zaruka u obvineneho, ktery byl pravomocne odsouzen k nepodminenemu trestu odneti svobody nebo penezitemu trestu, do dne, kdy obvineny nastoupi vykon trestu odneti svobody, zaplati penezity trest a naklady trestniho rizeni; odstavec 7 tim neni dotcen. Nezaplati-li obvineny penezity trest nebo naklady trestniho rizeni ve stanovene lhute, na jejich zaplaceni se pouziji prostredky z penezite zaruky.
(7) Byla-li odsuzujicim rozsudkem obvinenemu ulozena povinnost nahradit poskozenemu majetkovou skodu nebo nemajetkovou ujmu v penezich a poskozeny o to ve stanovene lhute pozada, penezita zaruka se pote, co odsouzeny splnil sve povinnosti uvedene v odstavci 6, pouzije k uhrade pohledavky poskozeneho. Nepostacuji-li prostredky z penezite zaruky k uspokojeni pohledavek vsech poskozenych, tyto pohledavky se uspokoji pomerne.
(8) Jakmile je mozno penezitou zaruku pouzit k uhrade pohledavky poskozeneho podle odstavce 7, soud o tom poskozeneho vyrozumi. Nepozada-li poskozeny o vyuziti penezite zaruky k uhrade sve pohledavky do tri mesicu od tohoto vyrozumeni, penezita zaruka se vrati odsouzenemu nebo osobe, ktera penezitou zaruku slozila. O tom je treba poskozeneho poucit.
(9) Na duvody, pro ktere penezita zaruka muze pripadnout statu, byt pouzita na zaplacern peneziteho trestu nebo nakladu trestrnho nzen nebo k uhrazern pohledavky poskozeneho, mus! byt obvineny a osoba, ktera penezitou zaruku slozila, predem upozorneni.
§ 73b
Organy rozhodujra o vazbe
(1) O vzeti obvineneho do vazby muze rozhodnout pouze soud a v pnpravnem nzem na navrh statrnho zastupce soudce.
(2) O dalsim trvam vazby obvineneho nebo o zadosti o zrusem omezem spoavajitiho v zakazu vycestovam do zahrania, ktere bylo obvinenemu ulozeno podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3, rozhoduje soud a v pnpravnem nzem statm zastupce.
(3) O propustem obvineneho z vazby muze i bez zadosti rozhodnout v pnpravnem nzem statm zastupce. Ten rovnez muze rozhodnout o propustem obvineneho z vazby za soucasneho nahrazem vazby zarukou, slibem, dohledem probacmho uredmka nebo penezitou zarukou. Nevyhovi-li statm zastupce zadosti o propustem z vazby, je povinen ji do peti pracovmch dnu od dorucem predlozit k rozhodnuti soudu. Po podam obzaloby cim uvedena rozhodnuti soud.
§74
Stiznost proti rozhodnuti o vazbe
(1) Proti rozhodnuti o vazbe (§ 68, 69, § 71 odst. 2 az 5, § 72, 73 a 73a) je pnpustna stiznost.
(2) Odkladny ucinek ma pouze stiznost statrnho zastupce proti rozhodnuti o propustem obvineneho z vazby a stiznost stran proti rozhodnuti o pripadnuti penezite zaruky statu. Byl-li vsak statm zastupce pri vyhlasem takoveho rozhodnuti pntomen, ma jeho stiznost odkladny ucinek jen tehdy, byla-li podana ihned po vyhlasem rozhodnuti.
§ 74a
Omezem obvineneho ve vykonu trestu odneti svobody
(1) Je-li vedeno trestrn stiham proti obvinenemu ve vykonu trestu odneti svobody a je- li dan nektery z duvodu vazby podle § 67, rozhodne o duvodech, obsahu a trvam nezbytnych omezem, ktera se proti nemu uplatm, soud a v pnpravnem nzem na navrh statrnho zastupce soudce.
(2) Ulozena omezem nesm! byt zavaznej&I nez ta, kterym by jinak byl obvineny podroben ve vazbe.
(3) Na nzem o omezemch a o jejich ti”vam se uzj pfimefene ustanovern § 71, 72. Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pnpustna stiznost.
ODDIL DRUHY Zadrzem
Zadrzeni obvineneho policejnim organem
Jestlize je tu nektery z duvodu vazby (§ 67) a pro neodkladnost veci nelze rozhodnuti o vazbe predem opatrit, muze policejni organ obvineneho zadrzet prozatim sam. Je vsak povinen provedene zadrzeni statnimu zastupci bezodkladne ohlasit a predat mu opis protokolu, ktery sepsal pri zadrzeni, i dalsi material, ktery statni zastupce potrebuje, aby popripade mohl podat navrh na vzeti do vazby. Navrh musi byt podan tak, aby obvineny mohl byt nejpozdeji do 48 hodin od zadrzeni odevzdan soudu, jinak musi byt propusten na svobodu.
§76
Zadrzeni osoby podezrele
(1) Osobu podezrelou ze spachani trestneho cinu muze, je-li tu nektery z duvodu vazby (§ 67), policejni organ v nalehavych pripadech zadrzet, i kdyz dosud proti ni nebylo zahajeno trestni stihani (§ 160 odst. 1). K zadrzeni je treba predchoziho souhlasu statniho zastupce. Bez takoveho souhlasu lze zadrzeni provest, jen jestlize vec nesnese odkladu a souhlasu predem nelze dosahnout, zejmena byla-li osoba pristizena pri trestnem cinu nebo zastizena na uteku.
(2) Osobni svobodu osoby, ktera byla pristizena pri trestnem cinu nebo bezprostredne pote, smi omezit kdokoli, pokud je to nutne ke zjisteni jeji totoznosti, k zamezeni uteku nebo k zajisteni dukazu. Je vsak povinen tuto osobu predat ihned policejnimu organu; prislusnika ozbrojenych sil muze tez predat nejblizsimu utvaru ozbrojenych sil nebo spravci posadky. Nelze-li takovou osobu ihned predat, je treba nekteremu z uvedenych organu omezeni osobni svobody bez odkladu oznamit.
(3) Policejni organ, ktery provedl zadrzeni, zadrzenou osobu vyslechne a o vyslechu sepise protokol, v nemz oznaci misto, cas a blizsi okolnosti zadrzeni a uvede osobni udaje zadrzene osoby, jakoz i podstatne duvody zadrzeni.
(4) Policejni organ, ktery zadrzeni provedl nebo kteremu byla podle odstavce 2 odevzdana osoba pristizena pri trestnem cinu, ji propusti bezodkladne na svobodu v pripade, ze bude podezreni rozptyleno nebo duvody zadrzeni z jine priciny odpadnou. Nepropusti-li zadrzenou osobu na svobodu, preda statnimu zastupci protokol o jejim vyslechu s vyhotovenim usneseni o zahajeni trestniho stihani a dalsi dukazni material tak, aby statni zastupce popripade mohl podat navrh na vzeti do vazby. Navrh musi policejni organ podat bez odkladu, aby osoba zadrzena podle tohoto zakona mohla byt odevzdana soudu nejpozdeji do 48 hodin od tohoto zadrzeni; jinak musi byt propustena na svobodu.
(5) Ustanoveni § 33 odst. 1, § 91, 92, 93 a 95 je treba primerene dbat i tehdy, jestlize je zadrzena osoba vyslychana v dobe, kdy jeste proti ni nebylo zahajeno trestni stihani (§ 160).
(6) Zadrzena osoba ma pravo zvolit si obhajce, hovorit s nim bez pritomnosti treti osoby a radit se s nim jiz v prubehu zadrzeni; ma tez pravo pozadovat, aby obhajce byl pritomen pri jejim vyslechu podle odstavce 3, ledaze je obhajce ve lhute uvedene v odstavci 4 nedosazitelny. O techto pravech je treba podezreleho poucit a poskytnout mu plnou moznost jejich uplatneni.
§77
Rozhodnuti o zadrzene osobe
(1) Nenandil-li statn zastupce propustern zadrzene osoby na podklade materialu mu doslych, popnpade po jejta opetovnem vyslechu, je povinen odevzdat ji ve lhute 48 hodin od zadrzern soudu s navrhem na vzeti do vazby. K navrhu pripoj! dosud ziskany dukazn material.
(2) Soudce je povinen vyslechnout zadrzenou osobu (odstavec 1) a do 24 hodin od dorucern navrhu statrnho zastupce rozhodnout o jejim propustem na svobodu anebo rozhodnout, ze ji bere do vazby. O dobe a miste konan vyslechu vyrozum! bezodkladne vhodnym zpusobem zvoleneho nebo ustanoveneho obhajce, pokud je dosazitelny a o jeho ucast zadrzena osoba pozadala, a statrnho zastupce. Obhajce a statm zastupce se mohou vyslechu zucastnit a klast zadrzene osobe otazky, avsak teprve tehdy, az jim k tomu soudce udeti slovo. Prekrocem doby 24 hodin od dorucern navrhu statrnho zastupce na vzeti do vazby je vzdy duvodem rozhodnuti o propustem obvineneho na svobodu.
ODDIL TRETI
Zakaz vycestovam do zahranic § 77a
(1) Je-li vedeno trestrn stiham pro umyslny trestny cin, na ktery zakon stanov! trest odneti svobody, jehoz horn hranice prevysuje dve leta, nebo pro trestny cin spachany z nedbalosti, na ktery zakon stanov! trest odneti svobody, jehoz horm hranice prevysuje tri leta, muze soud a v pnpravnem nzem na navrh statrnho zastupce soudce ulozit omezem spoavajiti v zakazu vycestovam do zahrania, je-li to nezbytne pro dosazen ucelu trestrnho nzem. Proti tomuto rozhodnuti je pnpustna stiznost.
(2) Bylo-li obvinenemu ulozeno omezem podle odstavce 1, predseda senatu a v pnpravnem nzem soudce vyzve obvineneho nebo toho, kdo ma cestovm doklad obvineneho u sebe, aby mu cestovm doklad10) ve lhute jim stanovene vydal, jinak mu bude odejmut; na postup pri odneti cestovmho dokladu se § 79 pouzije pfimefene.
(3) Opis usnesem podle odstavce 1, tyka-li se statrnho obcana Ceske republiky, zasle predseda senatu a v pnpravnem nzem soudce organu pnslusnemu k vydam cestovmho dokladu; tento organ take vyrozum! o vydam nebo odneti cestovmho dokladu.
(4) Omezem spoavajiti v zakazu vycestovam do zahranic podle odstavce 1 predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce zrus! i bez navrhu, pominuly-li duvody pro jeho ulozern. Obvineny, kteremu bylo ulozeno omezem podle odstavce 1, ma pravo kdykoliv zadat o jeho zrusern. O takove zadosti mus! predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce rozhodnout bez zbytecneho odkladu. Proti tomuto rozhodnuti je pnpustna stiznost. Byla-li zadost zamftnuta, muze ji obvineny, neuvede-li nove duvody, opakovat az po uplynuti tn mesicu od pravm moci rozhodnuti.
(5) Predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce vyrozum! bez zbytecneho odkladu organ pfislusny k vydam cestovmho dokladu o zrusem omezem spoavajitiho v
zakazu vycestovani do zahranici, ktere se tyka statniho obcana Ceske republiky; tento organ rovnez vyrozumi o vraceni cestovniho dokladu obvinenemu.
ODDIL CTVRTY
Vydani a odneti veci, zajisteni peneznich prostredku na uctu, zaknihovanych cennych papiru, nemovitosti a jine majetkove hodnoty
§78
Povinnost k vydani veci
(1) Kdo ma u sebe vec dulezitou pro trestni rizeni, je povinen ji na vyzvani predlozit soudu, statnimu zastupci nebo policejnimu organu; je-li ji nutno pro ucely trestniho rizeni zajistit, je povinen vec na vyzvani temto organum vydat. Pri vyzvani je treba ho upozornit na to, ze nevyhovi-li vyzve, muze mu byt vec odnata, jakoz i na jine nasledky nevyhoveni (§ 66).
(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu, jejiz obsah se tyka okolnosti, o ktere plati zakaz vyslechu, ledaze doslo k zprosteni povinnosti zachovat vec v tajnosti nebo k zprosteni povinnosti mlcenlivosti (§ 99).
(3) Vyzvat k vydani veci je opravnen predseda senatu, v pripravnem rizeni statni zastupce nebo policejni organ.
§79
Odneti veci
(1) Nebude-li vec dulezita pro trestni rizeni na vyzvani vydana tim, kdo ji ma u sebe, muze mu byt na prikaz predsedy senatu a v pripravnem rizeni na prikaz statniho zastupce nebo policejniho organu odnata. Policejni organ potrebuje k vydani takoveho prikazu predchozi souhlas statniho zastupce.
(2) Nevykona-li organ, ktery prikaz k odneti veci vydal, odneti veci sam, provede je na podklade prikazu policejni organ.
(3) Bez predchoziho souhlasu uvedeneho v odstavci 1 muze byt prikaz policejnim organem vydan jen tehdy, jestlize nelze predchoziho souhlasu dosahnout a vec nesnese odkladu.
(4) K odneti veci se podle moznosti pribere osoba, ktera neni na veci zucastnena.
(5) Protokol o vydani a odneti veci musi obsahovat tez dostatecne presny popis vydane nebo odnate veci, ktery by umoznil urcit jeji totoznost.
(6) Osobe, ktera vec vydala nebo jiz byla vec odnata, vyda organ, ktery ukon provedl, ihned pisemne potvrzeni o prevzeti veci nebo opis protokolu.
§ 79a
Zajisteni peneznich prostredku na uctu u banky
(1) Nasvedcuji-li zjistene skutecnosti tomu, ze penezni prostredky na uctu u banky jsou urceny ke spachani trestneho cinu nebo k jeho spachani byly uzity nebo jsou vynosem z trestne cinnosti, muze predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce nebo policejm organ rozhodnout o zajistem penezmch prostredku na uctu a pnpadne tez penezmch prostredku dodatecne doslych na ucet, vztahuje-li se duvod zajistem i na ne, vcetne jejich pnslusenstvL Policejm organ k takovemu rozhodnuti potrebuje predchoz^ souhlas statrnho zastupce. Predchoziho souhlasu statrnho zastupce nen treba v nalehavych pnpadech, ktere nesnesou odkladu. Policejm organ je v takovem pnpade povinen do 48 hodin sve rozhodnuti predlozit statmmu zastupci, ktery s mm bud’ vyslov! souhlas, nebo je zrusL
(2) Rozhodnuti podle odstavce 1 mus! byt doruceno bance, ktera vede ucet, a pote, co banka zajistem provedla, i majiteli uctu. V rozhodnuti se uvede bankovm spojem, kterym se rozum^ aslo uctu a kod banky, a dale penezm castka v pnslusne mene, na kterou se zajisten vztahuje. Zajistem se vztahuje na penezm prostredky, ktere byly na uctu v okamziku, v nemz bylo bance doruceno rozhodnuti, az do vyse castky uvedene v rozhodnuti o zajistem a jejiho pnslusenstvL Prevysuje-li castka uvedena v rozhodnuti zustatek penezmch prostredku na uctu, vztahuje se zajistem i na penezm prostredky, ktere na ucet dodatecne dosly, a to do vyse castky uvedene v rozhodnuti, vcetne jejiho pnslusenstvL Nestanovi-li organ cinny v trestrnm nzem uvedeny v odstavci 1 jinak, zakaze se okamzikem dorucern rozhodnuti jakakoliv dispozice s penezmmi prostredky, ktere se na uctu nachazeji, az do vyse zajistem, s vyjimkou vykonu rozhodnuti. Na uhradu pohledavek, ktere jsou predmetem vykonu soudrnho nebo spravmho rozhodnuti, se prednostne pouzj penezn prostredky nedotcene rozhodnutim o zajistem. S penezmmi prostredky, na ktere se vztahuje rozhodnuti o zajistem, lze v ramci vykonu rozhodnuti nakladat jen po predchozim souhlasu predsedy senatu a v pnpravnem nzem statrnho zastupce; to neplati, je-li vykon rozhodnuti provaden k uspokojem pohledavky statu.
(3) Jestlize zajistem penezmch prostredku na uctu pro ucely trestrnho nzem jiz nem treba nebo zajistem nem treba ve stanovene vysi, organ cinny v trestrnm nzem uvedeny v odstavci 1 zajistem zrus! nebo je omezL Policejm organ k takovemu rozhodnuti potrebuje predchoz! souhlas statrnho zastupce. Rozhodnuti o zrusem nebo omezem zajistem je treba dorucit bance a majiteli uctu.
(4) Majitel uctu, jehoz penezm prostredky na uctu byly zajisteny, ma pravo kdykoliv zadat o zrusem nebo omezem zajistem. O takove zadosti mus! statm zastupce a v nzem pred soudem predseda senatu neodkladne rozhodnout. Byla-li zadost zamftnuta, muze ji majitel uctu, neuvede-li v m nove duvody, opakovat az po uplynuti ctrnacti dnu od pravm moci rozhodnuti.
(5) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1, 3 a 4 je pnpustna stiznost.
§ 79b
Z duvodu, pro ktere lze zajistit penezm prostredky na uctu u banky, lze rozhodnout o zajistem penezmch prostredku na uctu u sporitelmho a uvermho druzstva nebo jinych subjektu, ktere vedou ucet pro jineho, blokaci penezmch prostredku penzijmho pripojistem se statmm pnspevkem, blokaci cerpam financmho uveru a blokaci financmho pronajmu. Na postup pri rozhodovam o zajistem a na zrusem nebo omezem zajistem se pfimefene uzije ustanovern § 79a.
§ 79c
Zajistem zaknihovanych cennych papiru
Rozhodne-li predseda senatu nebo v pripravnem rizeni statni zastupce o zajisteni zaknihovanych cennych papiru, osoba opravnena k vedeni evidence investicnich nastroju podle zvlastniho zakona nebo Ceska narodni banka zridi jejich majiteli zvlastni ucet, na kterem tyto cenne papiry vede.
V nalehavych pripadech, ktere nesnesou odkladu, muze o zajisteni zaknihovanych cennych papiru rozhodnout tez policejni organ. Do 48 hodin je povinen sve rozhodnuti predlozit statnimu zastupci, ktery s nim bud’ vyslovi souhlas, nebo je zrusi.
Okamzikem doruceni rozhodnuti o zajisteni se zakazuje nakladani s cennymi papiry, na ktere se zajisteni vztahuje. Organ cinny v trestnim rizeni uvedeny v odstavcich 1 a 2 muze podle povahy a okolnosti trestneho cinu, pro ktery se vede trestni stihani, v rozhodnuti stanovit, ze v dusledku zajisteni zaknihovanych cennych papiru nelze vykonavat i dalsi prava.
Na duvody rozhodnuti o zajisteni zaknihovanych cennych papiru, na postup pri rozhodovani o zajisteni a na zruseni nebo omezeni zajisteni se primerene uzije ustanoveni § 79a.
Postup pri sprave zajistenych zaknihovanych cennych papiru stanovi zvlastni pravni predpis.
§ 79d
Zajisteni nemovitosti
(1) Nasvedcuji-li zjistene skutecnosti tomu, ze nemovitost je urcena ke spachani trestneho cinu nebo k jeho spachani byla uzita, nebo je vynosem z trestne cinnosti, muze predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce nebo policejni organ rozhodnout o zajisteni takove nemovitosti. Policejni organ k takovemu rozhodnuti potrebuje predchozi souhlas statniho zastupce. Predchoziho souhlasu statniho zastupce neni treba v nalehavych pripadech, ktere nesnesou odkladu. Policejni organ je v takovem pripade povinen do 48 hodin sve rozhodnuti predlozit statnimu zastupci, ktery s nim bud vyslovi souhlas, nebo je zrusi. Proti rozhodnuti o zajisteni nemovitosti je pripustna stiznost.
(2) V usneseni o zajisteni nemovitosti se zakaze vlastnikovi nemovitosti, aby nakladal s nemovitosti uvedenou v usneseni; zejmena se mu zakaze, aby po oznameni usneseni nemovitost prevedl na nekoho jineho nebo ji zatizil a ulozi se mu, aby predsedovi senatu a v pripravnem rizeni statnimu zastupci do 15 dnu od oznameni usneseni sdelil, zda a kdo ma k nemovitosti predkupni nebo jine pravo, s poucenim, ze jinak vlastnik nemovitosti odpovida za skodu tim zpusobenou. Opis usneseni o zajisteni zasle organ uvedeny v odstavci 1 prislusnemu katastralnimu uradu. Statni zastupce zasle prislusnemu katastralnimu uradu opis rozhodnuti o zruseni zajisteni nemovitosti podle odstavce 1.
(3) Predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce nebo s jeho souhlasem policejni organ provede v pripade nutnosti ohledani nemovitosti a jejiho prislusenstvi; o dobe a miste ohledani uvedomi vlastnika nemovitosti nebo osobu, ktera s nim zije ve spolecne domacnosti, a dale osobu, o niz je znamo, ze ma k nemovitosti prava. Vlastnik nemovitosti nebo osoba s nim zijici ve spolecne domacnosti, a dale osoba, o niz je znamo, ze ma k nemovitosti prava, jsou povinni prohlidku nemovitosti a jejiho prislusenstvi umoznit.
(4) Pravomocne usnesern o zajisten nemovitosti doruc organ cinny v trestrnm nzem uvedeny v odstavci 1 osobam, o nichz je mu znamo, ze maj^ k nemovitosti predkupm, najemn nebo jine pravo; dale je doruc financmmu uradu a obecmmu uradu, v jejichz obvodu se nemovitost nachaz! a v jejichz obvodu ma vlastmk nemovitosti trvaly nebo jiny pobyt. Rozhodl-li o zajistem nemovitosti predseda senatu, pravomocne usnesem o zajistem nemovitosti se vyves! na uredm desce soudu, v pnpravnem nzem se vhodnym zpusobem uverejm u pnslusneho statrnho zastupitelstvL O nabyti pravn moci tohoto usnesem vyrozum! organ cinny v trestrnm nzem, ktery rozhodl o zajistem podle odstavce 1, pnslusny katastralm urad.
(5) Vklad vlastnickeho nebo jineho prava k zajistene nemovitosti podle zvlastmho pravmho predpisu lze po vyrozumem pnslusneho katastralmho uradu podle odstavce 2 provest jen s predchozim souhlasem organu, ktery rozhodl o zajistem podle odstavce 1. Navrh na vklad prava tykajitiho se zajistene nemovitosti podany podle zvlastmho pravmho predpisu pred vydamm usnesem o jejim zajistem, o nemz dosud nebylo pnslusnym organem pravomocne rozhodnuto, pozbyva sve pravm ucinky ke dni nabyti pravm moci usnesen o zajisten teto nemovitosti.
(6) Prava tretich osob k zajistene nemovitosti lze uplatnit podle zvlastmho pravmho predpisu. Se zajistenou nemovitosti lze v ramci vykonu rozhodnuti nakladat jen po predchozim souhlasu soudce a v pnpravnem nzem statrnho zastupce; to neplati, je-li vykon rozhodnuti provaden kuspokojem pohledavky statu.
(7) Jestlize zajistem nemovitosti pro ucely trestrnho nzem jiz nem nutne, nebo zajistem nemovitosti nem nutne ve stanovenem rozsahu, organ cinny v trestrnm nzem uvedeny v odstavci 1 zajistem zrus! nebo je omezL Policejm organ k takovemu rozhodnuti potrebuje predchoz! souhlas statrnho zastupce. Proti rozhodnuti o zrusem nebo omezem zajistem je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(8) Vlastmk nemovitosti, ktera byla zajistena, ma pravo kdykoli zadat o zrusem nebo omezem zajistem. O takove zadosti mus! statm zastupce a v nzem pred soudem predseda senatu bezodkladne rozhodnout. Byla-li zadost zamftnuta, muze ji vlastmk nemovitosti, neuvede-li v m nove duvody, opakovat az po uplynuti 14 dnu od pravn moci rozhodnuti. Proti tomuto rozhodnuti je pnpustna stiznost.
(9) Postup pri sprave zajistene nemovitosti stanov! zvlastm pravn predpis.
§ 79e
Zajistem jine majetkove hodnoty
(1) Nasvedcuji-li zjistene skutecnosti tomu, ze jina majetkova hodnota, nez ktera je uvedena v § 78 az 79d, je urcena ke spachan trestneho cinu nebo k jeho spacham byla uzita, nebo je vynosem z trestne cinnosti, muze predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce nebo policejm organ rozhodnout o zajistem takove majetkove hodnoty. Policejm organ k takovemu rozhodnuti potrebuje predchoz! souhlas statrnho zastupce. Predchoziho souhlasu statrnho zastupce nem treba v nalehavych pnpadech, ktere nesnesou odkladu. Policejm organ je v takovem pnpade povinen do 48 hodin sve rozhodnuti predlozit statmmu zastupci, ktery s mm bud’ vyslov! souhlas, nebo je zrusL Proti rozhodnuti o zajistem jine majetkove hodnoty je pnpustna stiznost.
(2) V usneseni o zajisteni jine majetkove hodnoty se zakaze jejimu majiteli, aby nakladal s majetkovou hodnotou uvedenou v usneseni a aby po oznameni usneseni prevedl jinou majetkovou hodnotu na nekoho jineho nebo ji zatizil. V usneseni o zajisteni jine majetkove hodnoty lze omezit take vykon dalsich prav souvisejicich se zajistenou majetkovou hodnotou, je-li to zapotrebi pro ucely zajisteni. Dale se majiteli jine majetkove hodnoty ulozi, aby predsedovi senatu a v pripravnem rizeni statnimu zastupci do 15 dnu od oznameni usneseni sdelil, zda a kdo ma k jine majetkove hodnote predkupni nebo jine pravo, s poucenim, ze jinak majitel jine majetkove hodnoty odpovida za skodu tim zpusobenou. V usneseni o zajisteni jine majetkove hodnoty se jeji majitel vyzve k vydani vsech listin, jejichz predlozeni je nutne k uplatneni urciteho prava k zajistene jine majetkove hodnote, s upozornenim na nasledky nevyhoveni takove vyzve ve stanovene lhute (§ 66 a 79). Tyto listiny se sepisi a slozi do uschovy soudu.
(3) Usneseni o zajisteni jine majetkove hodnoty oznami organ cinny v trestnim rizeni, ktery rozhodl o zajisteni podle odstavce 1, rovnez dluzniku majitele jine majetkove hodnoty a ulozi mu, aby misto plneni majiteli jine majetkove hodnoty slozil predmet plneni do uschovy soudu nebo na misto urcene organem cinnym v trestnim rizeni uvedenym v odstavci 1. Slozenim predmetu plneni do uschovy soudu nebo na urcene misto dluznik svuj zavazek v rozsahu poskytnuteho plneni splni. Usneseni o zajisteni jine majetkove hodnoty se dluzniku oznami drive nez jejimu majiteli.
(4) Organ cinny v trestnim rizeni, ktery rozhodl o zajisteni podle odstavce 1, vyrozumi o tomto rozhodnuti bezodkladne organ, ktery podle zvlastnich pravnich predpisu vede evidenci vlastniku nebo drzitelu jine majetkove hodnoty, ktera byla zajistena, a uzemni pracoviste Uradu pro zastupovani statu ve vecech majetkovych, v jehoz obvodu ma majitel jine majetkove hodnoty trvaly nebo jiny pobyt; pokud ma majitel jine majetkove hodnoty takovy pobyt v cizine, vyrozumi o zajisteni jine majetkove hodnoty uzemni pracoviste Uradu pro zastupovani statu ve vecech majetkovych, v jehoz obvodu se zajistena jina majetkova hodnota nachazi. Prislusny organ cinny v trestnim rizeni zaroven tyto organy vyzve, aby, pokud zjisti, ze se se zajistenou jinou majetkovou hodnotou naklada tak, ze hrozi zmareni nebo ztizeni ucelu jejiho zajisteni, mu tuto skutecnost neprodlene oznamily.
(5) Je-li k prevodu nebo k zrizeni prava k zajistene jine majetkove hodnote nutny zapis do evidence vedene podle zvlastnich pravnich predpisu, lze po vyrozumeni provedenem podle odstavce 4 takovy zapis provest jen s predchozim souhlasem organu, ktery o zajisteni podle odstavce 1 rozhodl. Se zajistenou jinou majetkovou hodnotou lze v ramci vykonu rozhodnuti nakladat jen po predchozim souhlasu predsedy senatu a v pripravnem rizeni statniho zastupce; to neplati, je-li vykon rozhodnuti provaden k uspokojeni pohledavky statu.
(6) Prava tretich osob k zajistene jine majetkove hodnote lze uplatnit podle zvlastniho pravniho predpisu.
(7) Na zruseni nebo omezeni zajisteni jine majetkove hodnoty se obdobne uzije § 79d odst. 7 a 8.
(8) Postup pri sprave zajistene jine majetkove hodnoty stanovi zvlastni pravni predpis.
§ 79f
Zajisteni nahradni hodnoty
Nelze-li dosahnout vydam nebo odneti veci (§ 78 a 79) nebo nelze-li zajistit penezm prostredky na uctu (§ 79a a 79b), zaknihovane cenne papiry (§ 79c), nemovitost (§ 79d) nebo jinou majetkovou hodnotu (§ 79e), ktere jsou urceny ke spacham trestneho cinu nebo k jeho spacham byly uzity, nebo jsou vynosem z trestne cinnosti, muze byt misto nich zajistena nahradrn hodnota, ktera odpov^da, byf jen zcasti, jejich hodnote; pritom se postupuje obdobne podle pnslusnych ustanovern upravujitich jejich vydam, odneti nebo zajistem (§ 78 az 79e).
Vracen a daM nakladarn s veti a jinou majetkovou hodnotou
§80
(1) Nem-li veci, ktera byla podle § 78 vydana nebo podle § 79 odnata, k dalsimu nzen uz treba a nepfichazi-li v uvahu jej^ propadnuti nebo zabram, vrati se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odnata. Jestlize na ni uplatnuje pravo osoba jina, vyda se tomu, o jehoz pravu na vec nen pochyb.Pri pochybnostech se vec uloZ^ do uschovy a osoba, ktera si na vec tin narok, se upozorm, aby jej uplatnila v nzem ve vecech obcanskopravmch. Pokud osoba, ktera ma na vec pravo, ji pres opakovanou vyzvu neprevezme, bude vec prodana a castka za ni strzena bude ulozena do uschovy soudu. Na prodej se uzije pfimefene predpisu o soudmm prodeji zabavenych movitych veti.
(2) Je-li nebezpeti, ze se vec, ktera nemohla byt vracena nebo vydana podle odstavce 1, zkazi, proda se a castka za ni strzena se uloz! do uschovy soudu. Na prodej se uzije pfimefene predpisu o soudmm prodeji zabavenych movitych veti.
(3) Rozhodnuti podle odstavcu 1 a 2 cim predseda senatu, v pnpravnem nzem statm zastupce nebo policejm organ. Proti rozhodnuti o vracem a vydam veci, jakoz i o ulozen do uschovy, je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§81
(1) Jestlize byla obvinenym vydana nebo mu odnata vec, kterou ziskal nebo pravdepodobne ziskal trestnym cinem, a bud nem znamo, komu vec patn, nebo nem znam pobyt poskozeneho, vyhlas! se verejne popis veci. Vyhlasem se ucim zpusobem pro vypatran poskozeneho nejucelnejsta, a to spolu s vyzvamm, aby se poskozeny pfihlasil do sesti mesfcu od vyhlasem.
(2) Uplatnil-li ve lhute uvedene v odstavci 1 narok na vec nekdo jiny nez obvineny, postupuje se podle § 80 odst. 1. Jestlize narok na vec neuplatnil nikdo jiny, vyda se vec, nebo byla-li zatim pro nebezpeti zkazy uz prodana, castka za ni strzena obvinenemu na jeho zadost, pokud nejde o vec, kterou ziskal trestnym cinem. Jde-li o vec, kterou obvineny ziskal trestnym cinem, nebo nepozadal-li obvineny o vracen veci a pravo na vec neuplatnil nekdo jiny ve lhute sesti mesicu po uplynuti lhuty uvedene v odstavci 1 vete druhe, pripada vec do vlastnitiv statu; tim nem dotceno pravo vlastmka zadat vydam takove veci nebo vydam castky strzene za jej! prodej.
(3) Jde-li o vec bezcennou, lze ji znicit i bez predchoziho vyhlasem popisu.
(4) Opatrem a rozhodnuti uvedena v odstavtich 1 az 3 tin predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce nebo policejm organ. Proti usnesem o vydam veci nebo o znicem veci je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 81a
Na postup pri vraceni peneznich prostredku na uctu, zaknihovanych cennych papiru, nemovitosti a jine majetkove hodnoty, ktere byly zajisteny podle § 79a az 79e a pri dalsim nakladani s nimi, jakoz i na postup pri vraceni nahradni hodnoty, ktera byla zajistena podle § 79f, a pri dalsim nakladani s ni, se primerene uziji § 80 a 81.
§ 81b
(1) Byla-li vydana nebo odnata vec, ktera ohrozuje bezpecnost lidi nebo majetku, zejmena omamna latka, psychotropni latka, pripravek obsahujici omamnou nebo psychotropni latku, prekursor, jed nebo radioaktivni material, ze ktere byl odebran primereny vzorek, a takove veci jiz neni treba za ucelem provedeni dukazu, zejmena nejsou-li pochybnosti o totoznosti vzorku veci a jejiho celku a o celkovem mnozstvi veci, muze predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce rozhodnout o jejim zniceni jiz v prubehu trestniho rizeni, pokud takove veci jiz neni k dalsimu rizeni treba a nelze-li ji vratit podle § 80, nebo neni znamo, komu takova vec patri, anebo neni znam pobyt poskozeneho.
(2) Proti usneseni podle odstavce 1 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek. ODDIL PATY
Domovni a osobni prohlidka, prohlidka jinych prostor a pozemku, vstup do obydli, jinych prostor a pozemku
§82
Duvody domovni prohlidky a osobni prohlidky a prohlidky jinych prostor a pozemku
(1) Domovni prohlidku lze vykonat, je-li duvodne podezreni, ze v byte nebo v jine prostore slouzici k bydleni nebo v prostorach k nim nalezejicich (obydli) je vec nebo osoba dulezita pro trestni rizeni.
(2) Z duvodu uvedenych v odstavci 1 lze vykonat i prohlidku prostor neslouzicich k bydleni (jinych prostor) a pozemku, pokud nejsou verejne pristupne.
(3) Osobni prohlidku lze vykonat, je-li duvodne podezreni, ze nekdo ma u sebe vec dulezitou pro trestni rizeni.
(4) U osoby zadrzene a u osoby, ktera byla zatcena nebo ktera se bere do vazby, lze vykonat osobni prohlidku tez tehdy, je-li tu podezreni, ze ma u sebe zbran nebo jinou vec, jiz by mohla ohrozit zivot nebo zdravi vlastni nebo cizi.
§83
Prikaz k domovni prohlidce
(1) Naridit domovni prohlidku je opravnen predseda senatu a v pripravnem rizeni na navrh statniho zastupce soudce. V neodkladnych pripadech tak muze namisto prislusneho predsedy senatu nebo soudce (§ 18) ucinit predseda senatu nebo soudce, v jehoz obvodu ma byt prohlidka vykonana. Prikaz k domovni prohlidce musi byt vydan pisemne a musi byt
oduvodnen. Doruc se osobe, u mz se prohHdka kona, pri prohHdce, a nem-li to mozne, nejpozdeji do 24 hodin po odpadnuti prekazky, ktera bran dorucern.
(2) Na pnkaz predsedy senatu nebo soudce vykona domovn prohHdku policejm
organ. § 83a
Pnkaz k prohHdce jinych prostor a pozemku
(1) Nandit prohHdku jinych prostor nebo pozemku je opravnen predseda senatu. Pnkaz mus! byt vydan p^semne a mus! byt oduvodnen. Doruc se uzivateli dotcenych prostor nebo pozemku, a nebyl-li zastizen pri prohHdce, bezprostredne po odpadnuti prekazky, ktera dorucern brarn.
(2) ProhHdku jinych prostor nebo pozemku provede organ, ktery ji nandil, nebo na jeho pnkaz policejm organ.
(3) Bez pnkazu nebo souhlasu uvedeneho v odstavci 1 muze policejm organ provest prohHdku jinych prostor nebo pozemku jen tehdy, jestlize pnkazu nebo souhlasu nelze predem dosahnout a vec nesnese odkladu, nebo v pnpade, ze uzivatel dotcenych prostor nebo pozemku pisemne prohlasi, ze s prohHdkou souhlas^ a sve prohlasem preda policejmmu organu. O tomto ukonu vsak mus! bezprostredne uvedomit organ, ktery je k vydan pnkazu nebo souhlasu uvedenemu v odstavci 1 opravnen.
§ 83b
Pnkaz k osobm prohHdce
(1) Nandit osobm prohHdku je opravnen predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce nebo s jeho souhlasem policejm organ.
(2) Nevykona-li osobm prohHdku organ, ktery ji nandil, vykona ji na jeho pnkaz policejm organ.
(3) Osobm prohHdku vykonava vzdy osoba stejneho pohlavL
(4) Bez pnkazu nebo souhlasu uvedeneho v odstavci 1 muze policejm organ vykonat osobm prohHdku jen tehdy, jestlize pnkazu nebo souhlasu predem dosahnout nelze a vec nesnese odkladu, anebo jestlize jde o osobu pfistizenou pri cinu nebo o osobu, na kterou byl vydan pnkaz k zatcern. Bez pnkazu nebo souhlasu lze tez provest osobm prohHdku v pnpadech uvedenych v § 82 odst. 4.
§ 83c
Vstup do obydH, jinych prostor a na pozemek
(1) Policejm organ muze vstoupit do obydH, jinych prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestlize vec nesnese odkladu a vstup tam je nezbytny pro ochranu zivota nebo zdrav! osob nebo pro ochranu jinych prav a svobod nebo pro odvracem zavazneho ohrozem verejne bezpecnosti a poradku.
(2) Policejni organ dale muze na mista uvedena v odstavci 1 vstoupit v pripade, ze se v nich nachazi osoba,
na kterou byl vydan prikaz k zatceni nebo prikaz k dodani do vykonu trestu odneti svobody,
kterou je treba predvest pro ucely trestniho rizeni, nebo
kterou je treba zadrzet pro ucely vydani nebo predani do jineho statu.
(3) Po vstupu na mista shora uvedena nesmeji byt provedeny zadne jine ukony nez takove, ktere slouzi k odstraneni nalehaveho nebezpeci nebo k predvedeni osoby.
§84
Predchozi vyslech
Vykonat domovni prohlidku nebo osobni prohlidku nebo prohlidku jinych prostor a pozemku lze jen po predchozim vyslechu toho, u koho nebo na kom se ma takovy ukon vykonat, a to jen tehdy, jestlize se vyslechem nedosahlo ani dobrovolneho vydani hledane veci nebo odstraneni jineho duvodu, ktery vedl k tomuto ukonu. Predchoziho vyslechu neni treba, jestlize vec nesnese odkladu a vyslech nelze provest okamzite.
Vykon prohlidek a vstupu do obydli, jinych prostor a pozemku
§85
nadpis vypusten
(1) Organ vykonavajici domovni prohlidku nebo prohlidku jinych prostor je povinen umoznit osobe, u niz se takovy ukon kona, nebo nekteremu dospelemu clenu jeji domacnosti nebo v pripade prohlidky jinych prostor tez jejimu zamestnanci ucast pri prohlidce. O pravu ucasti pri prohlidce je povinen tyto osoby poucit.
(2) K vykonu domovni a osobni prohlidky je treba pribrat osobu, ktera neni na veci zucastnena. Organ vykonavajici prohlidku prokaze sve opravneni.
(3) V protokole o prohlidce je treba tez uvest, zda byla dodrzena ustanoveni o predchozim vyslechu, popripade oznacit duvody, proc dodrzena nebyla. Doslo-li pri prohlidce k vydani nebo odneti veci, je treba pojmout do protokolu take udaje uvedene v § 79 odst. 5.
(4) Osobe, u ktere byla prohlidka vykonana, vyda organ, ktery takovy ukon vykonal, ihned, a neni-li to mozne, nejdele do 24 hodin pote pisemne potvrzeni o vysledku ukonu, jakoz i o prevzeti veci, ktere byly pritom vydany nebo odnaty, anebo opis protokolu.
(5) Pri vstupu do obydli, jinych prostor a pozemku se uzije ustanoveni odstavce 1 az 4 primerene. Ucast osob uvedenych v odstavci 1 pri vstupu do obydli vsak lze odeprit a osobu uvedenou v odstavci 2 nepribrat, jestlize by mohlo dojit k ohrozeni jejiho zivota nebo zdravi.
§ 85a
(1) Osoba, u mz ma byt provedena domovrn prohHdka, prohHdka jinych prostor a pozemku, osobm prohHdka nebo vstup do obydH, je povinna tyto ukony strpet.
(2) Neumozm-li osoba, vuci mz smeruje ukon uvedeny v odstavci 1, provedem takoveho ukonu, jsou organy provadejra ukon opravneny po predchoz^ marne vyzve prekonat odpor takove osoby nebo ji vytvorenou prekazku. O tom ucim zaznam do protokolu (§ 85 odst. 3).
§ 85b
nadpis vypusten
(1) Pri provadeni domovn prohHdky nebo prohHdky jinych prostor, v nichz advokat vykonava advokacii, pokud se zde mohou nachazet listiny, ktere obsahuj! skutecnosti, na nez se vztahuje povinnost mlcenlivosti advokata, je organ provadejiti ukon povinen vyzadat si soucinnost Ceske advokatn komory (dale jen “Komora”); organ provadejra ukon je opravnen seznamit se s obsahem techto listin pouze za pntomnosti a se souhlasem zastupce Komory, ktereho ustanov! predseda Komory z fad jejich zamestnancu nebo z fad advokatu. Stanovisko zastupce Komory je treba uvest v protokolu podle § 85 odst. 3.
(2) Odmftne-li zastupce Komory souhlas podle odstavce 1 udelit, mus! byt listiny za ucasti organu provadejitiho ukon, advokata a zastupce Komory zabezpeceny tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznamit, popnpade je znicit nebo poskodit; bezprostredne pote mus^ byt pnslusne listiny predany Komore. Komora vrati advokatovi tyto listiny bez odkladu pote, co marne uplyne lhuta k podam navrhu podle odstavce 5. Komora postupuje obdobne, byl-li navrh zamftnut, a to i ohledne nekterych listin; v takovem pfipade Komora vrati advokatovi jen ty listiny, kterych se zamftnuti navrhu tyka. Komora vrati advokatovi listiny bez odkladu tez pote, kdy byla informovana o postupu podle odstavce 6.
(3) V pfipade uvedenem v odstavci 2 vete prvm lze souhlas zastupce Komory nahradit na navrh organu, ktery domovm prohHdku nebo prohHdku jinych prostor nandil, rozhodnutim soudce nejbHze nadnzeneho soudu, u nehoz pusob predseda senatu nebo soudce, ktery je opravnen podle § 83 odst. 1 a § 83a odst. 1 nandit domovm prohHdku nebo prohHdku jinych prostor. To plati i tehdy, pokud prohHdka jinych prostor byla provedena policejmm organem podle § 83a odst. 3; navrh v tomto pnpade podava predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce.
(4) Navrh mus! krome obecnych nalezitosti (§ 59 odst. 4) obsahovat oznacem listin, ohledne kterych se navrhovatel domaha nahrazem souhlasu zastupce Komory k seznamem se s jejich obsahem, a vyHcem skutecnosti svedatich o tom, proc nesouhlas zastupce Komory k seznamem se organu provadejitiho ukon s obsahem techto listin ma byt nahrazen rozhodnutim soudce podle odstavce 3. K navrhu je treba pripojit protokol, v nemz je zaznamenan nesouhlas zastupce Komory s tim, aby se organ provadejiti ukon s obsahem listin seznamil.
(5) Navrh je treba podat do 15 dnu ode dne, kdy zastupce Komory odmftl udelit souhlas k seznamem se s obsahem listin, ohledne kterych se navrhovatel podle odstavce 4 domaha nahrazem souhlasu zastupce Komory k seznamem se s jejich obsahem.
(6) K navrhu, ktery neobsahuje vsechny nalezitosti nebo ktery je nesrozumitelny nebo neurcity, soudce neprihtizl; ustanovern § 59 odst. 4 veta treti a ctvrta se nepouzije. Obdobne
soudce postupuje, byl-li navrh podan opozdene nebo byl-li podan nekym, kdo k navrhu neni opravnen. O tomto postupu informuje soudce bez odkladu navrhovatele a Komoru.
(7) Nepostupoval-li soudce podle odstavce 6, projedna bez zbytecneho odkladu navrh ve verejnem zasedani a Komore ulozi, aby mu pri nem predlozila listiny, ohledne kterych se navrhovatel domaha nahrazeni souhlasu zastupce Komory k seznameni s jejich obsahem. Soudce vedle jinych ukonu tez proven, zda nebylo poruseno zabezpeceni listin predlozenych Komorou, a seznami se s jejich obsahem; soucasne ucini opatreni, aby se navrhovatel a ani nikdo jiny o obsahu listin pri verejnem zasedani nemohl dozvedet.
(8) Dojde-li k odroceni verejneho zasedani, soudce listiny zabezpeci tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznamit, popripade je znicit nebo poskodit.
(9) Soudce navrhu vyhovi, dojde-li k zaveru, ze listina neobsahuje skutecnosti, o nichz je dotceny advokat povinen zachovavat mlcenlivost; v opacnem pripade navrh zamitne.
(10) Vyhovi-li soudce navrhu alespon zcasti, preda bez odkladu po pravni moci usneseni listiny, ohledne nichz byl nahrazen souhlas zastupce Komory k seznamenim se s jejich obsahem, organu provadejicimu ukon a ulozi mu, aby je Komore vratil ihned pote, jakmile se s jejich obsahem seznami; to neplati, maji-li byt takove listiny pouzity jako dukaz v trestnim rizeni. Listiny, ohledne kterych byl navrh zamitnut, soudce vrati bez odkladu po pravni moci usneseni Komore.
(11) V pripade, ze listiny neni mozne odevzdat organu provadejicimu ukon, Komore nebo jejich zastupcum osobne, doruci se nejpozdeji prvni pracovni den nasledujici po dni, v nemz nabylo usneseni pravni moci, organu provadejicimu ukon nebo Komore prostrednictvim soudniho dorucovatele nebo organu justicni straze.
(12) Listinou v odstavcich 1 az 11 se rozumi jak pisemnost, popripade jeji cast, tak i jiny nosic informaci.
§ 85c
Provadeni dukazu v byte, obydli, jinych prostorach a na pozemku
Ustanoveni § 83, 83a, 84, 85, 85a a 85b se uzije i tehdy, jestlize na mistech v techto ustanovenich uvedenych je treba provest rekonstrukci, rekognici, proverku na miste nebo vysetrovaci pokus, z povahy takoveho ukonu vyplyva, ze jej nelze provest jinde a ten, u koho se ma takovy ukon vykonat, k nemu nedal souhlas.
ODDIL SESTY
Zadrzeni a otevreni zasilek, jejich zamena a sledovani §86
Zadrzeni zasilky
(1) Je-li k objasneni skutecnosti dulezitych pro trestni rizeni v konkretni veci nutno zjistit obsah nedorucenych postovnich zasilek, jinych zasilek nebo telegramu, naridi predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce, aby je posta nebo osoba provadejici jejich prepravu vydaly jemu a v pripravnem rizeni bud statnimu zastupci nebo policejnimu organu.
(2) Bez nanzern uvedeneho v odstavci 1 muze byt preprava zasilky pozdrzena na pnkaz policejmho organu, pokud vec nesnese odkladu a nanzern nelze predem dosahnout. Policejm organ je povinen o pozdrzem zasilky do 24 hodin vyrozumet statrnho zastupce. Neobdra-li posta nebo osoba provadejiti dopravu zasilek v takovem pnpade do tn dnu nanzern podle odstavce 1, nesm! dopravu zasilek dale zdrzovat.
§87
Otevrem zasilky
(1) Zasilku vydanou podle § 86 odst. 1 muze otevnt jen predseda senatu a v pnpravnem nzem se souhlasem soudce statm zastupce nebo policejm organ.
(2) Otevrena zasilka se odevzda adresatovi, a nem-li jeho pobyt znam a nem-li zasilka urcena do vlastmch rukou, nekteremu z jeho rodinnych pnslusrnku; jinak se zasilka vrati odestiateli. Je-li vsak obava, ze odevzdamm zasilky by mohlo dojft ke zmaren nebo podstatnemu ztizen ucelu trestrnho stiham, pfipoj! se zasilka ke spisu; je-li to vhodne, oznam^ se adresatovi obsah dopisu nebo telegramu. Nem-li jeho pobyt znam a nem-li zasilka urcena do vlastmch rukou, ucim se oznamen nekteremu z jeho rodinnych pnslusrnku.
(3) Zasilka, kterou nebylo uznano za nutne otevnt, odevzda se ihned adresatovi nebo se vrati poste nebo osobe, ktera ji vydala.
§ 87a
Zamena zasilky
(1) V zajmu zjistem osob podtiejitich se na nakladam se zasilkou obsahujra omamne latky, psychotropn latky, prekursory, jedy, radioaktivm material, padelane pemze apadelane cenne pap^, strelne nebo hromadne ucinne zbrane, strelivo a vybusniny nebo jinou vec, k jejimuz drzem je treba zvlastmho povolem, veci urcene ke spacham trestneho cinu, anebo veci z trestneho cinu pochazejiti, muze predseda senatu a v pnpravnem nzem se souhlasem soudce statm zastupce nandit, aby byl obsah takove zasilky zamenen za jiny a takto upravena zasilka byla predana k dals! preprave.
(2) Zamenu provede policejm organ, ktery o tom sepise zaznam a zabezpec uschovu zamenenych veti a materialu. Se zamenenymi vecmi se naklada jako s vecmi odnatymi.
§ 87b
Sledovana zasilka
(1) Statm zastupce muze v pnpravnem nzem nandit, aby zasilka, u mz je duvodne podezrem, ze obsahuje veci uvedene v § 87a, byla sledovana, jestlize je to treba k objasnem trestneho cinu nebo odhalem vsech jeho pachatelu a zjistem potrebnych skutecnosti jinym zpusobem by bylo neucinne nebo podstatne ztizene. Sledovan zasilky provede podle pokynu statrnho zastupce policejm organ; vuci osobam, ktere se sledovanou zasilkou nakladaji, pritom neprovad^ zadne ukony smerujra k vydan nebo odneti veci. O prubehu sledovam zasilky se sepise protokol a podle potreby se pond^ tez obrazovy nebo jiny zaznam.
(2) Bez pnkazu podle odstavce 1 muze policejm organ zahajit sledovam zasilky, jestlize vec nesnese odkladu a pnkazu nelze predem dosahnout. O tomto ukonu statrnho zastupce bez odkladu vyrozum! a postupuje dale podle jeho pokynu.
(3) V prubehu sledovani zasilky muze policejni organ provadet nezbytna opatreni k tomu, aby se s vedomim a pod kontrolou celnich organu dostala zasilka veci uvedenych v § 87a odst. 1 nebo veci je nahrazujicich z uzemi Ceske republiky do ciziny nebo naopak, anebo z ciziny pres uzemi Ceske republiky do tretiho statu.
(4) Sledovani zasilky ukonci policejni organ na prikaz statniho zastupce, a je-li zrejme, ze nakladanim se zasilkou vznika vazne nebezpeci zivota nebo zdravi, znacne skody na majetku, anebo hrozi-li vazne nebezpeci, ze takovou zasilku nebude mozne dale sledovat, i bez takoveho prikazu. Podle potreby soucasne s ukoncenim sledovani zasilky ucini ukon smerujici proti dalsimu drzeni veci, ktere tvori obsah zasilky; to neplati, jestlize sledovana zasilka prechazi statni hranici av ramci mezinarodni spoluprace jeji sledovani prevezme prislusny organ ciziho statu.
§ 87c
Spolecne ustanoveni
Zasilkou ve smyslu § 86 az 87c se rozumi predmet dopravovany jakymkoliv zpusobem, at’ jiz s vyuzitim posty nebo jine osoby, vcetne dopravy skrytym zpusobem.
ODDIL SEDMY
Odposlech a zaznam telekomunikacniho provozu §88
(1) Je-li vedeno trestni rizeni pro zvlast zavazny zlocin nebo pro jiny umyslny trestny cin, k jehoz stihani zavazuje vyhlasena mezinarodni smlouva, muze byt vydan prikaz k odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu, pokud lze duvodne predpokladat, ze jim budou ziskany vyznamne skutecnosti pro trestni rizeni a nelze-li sledovaneho ucelu dosahnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosazeni podstatne ztizene. Odposlech a zaznam telekomunikacniho provozu provadi pro potreby vsech organu cinnych v trestnim rizeni Policie Ceske republiky. Provadeni odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu mezi obhajcem a obvinenym je nepripustne. Zjisti-li policejni organ pri odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu, ze obvineny komunikuje se svym obhajcem, je povinen zaznam odposlechu bezodkladne znicit a informace, ktere se v teto souvislosti dozvedel, nijak nepouzit. Protokol o zniceni zaznamu zalozi do spisu.
(2) Naridit odposlech a zaznam telekomunikacniho provozu je opravnen predseda senatu a v pripravnem rizeni na navrh statniho zastupce soudce. Prikaz k odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu musi byt vydan pisemne a musi byt oduvodnen, vcetne konkretniho odkazu na vyhlasenou mezinarodni smlouvu v pripade, ze se vede trestni rizeni pro umyslny trestny cin, k jehoz stihani tato mezinarodni smlouva zavazuje. V prikazu k odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu musi byt stanovena uzivatelska adresa ci zarizeni a osoba uzivatele, pokud je jeji totoznost znama, a doba, po kterou bude odposlech a zaznam telekomunikacniho provozu provaden, ktera nesmi byt delsi nez ctyri mesice; v oduvodneni musi byt uvedeny konkretni skutkove okolnosti, ktere vydani tohoto prikazu, vcetne doby jeho trvani, oduvodnuji. Prikaz k odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu se bezodkladne doruci policejnimu organu. V pripravnem rizeni opis prikazu k odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu soudce bezodkladne zasle statnimu zastupci.
(3) Policejm organ je povinen prubezne vyhodnocovat, zda i nadale trvaj! duvody, ktere vedly k vydam pnkazu k odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu. Pokud duvody pominuly, je povinen odposlech a zaznam telekomunikacmho provozu ihned ukoncit, a to i pred skoncemm doby uvedene v odstavci 2. Tuto skutecnost bezodkladne pisemne oznam! predsedovi senatu, ktery pnkaz k odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu vydal, a v pnpravnem nzem rovnez statmmu zastupci a soudci.
(4) Na zaklade vyhodnocem dosavadmho prubehu odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu muze soudce soudu vyssiho stupne a v pnpravnem nzem na navrh statrnho zastupce soudce krajskeho soudu dobu trvam odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu prodlouzit, a to i opakovane, vzdy na dobu nejdele ctyr mesicu.
(5) Bez pnkazu k odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu muze organ cinny v trestrnm nzem nandit odposlech a zaznam telekomunikacmho provozu, nebo jej provest i sam, je-li vedeno trestrn nzem pro trestny cin obchodovarn s lidmi (§ 168 trestrnho zakomku), sverem dftete do moci jineho (§ 169 trestrnho zakomku), omezovam osobm svobody (§171 trestrnho zakomku), vydiram (§ 175 trestrnho zakomku), unosu dftete a osoby stizene dusevm poruchou (§ 200 trestrnho zakomku), nasiti proti skupine obyvatelu a proti jednotlivci (§ 352 trestrnho zakomku) nebo nebezpecneho vyhrozovam (§ 353 trestrnho zakomku), pokud s tim uzivatel odposlouchavane stanice souhlasL
(6) Ma-li byt zaznam telekomunikacmho provozu uzit jako dukaz, je treba k nemu pripojit protokol s uvedemm udaju o miste, casu, zpusobu a obsahu provedeneho zaznamu, jakoz i o organu, ktery zaznam pondil. Ostatm zaznamy je povinen policejm organ oznacit, spolehlive uschovat tak, aby byla zajistena ochrana pred neopravnenym zneuzitim zaznamu, a v protokolu zalozenem do spisu poznamenat, kde jsou ulozeny. V jine trestn^ veci, nez je ta, v mz byl odposlech a zaznam telekomunikacmho provozu proveden, lze zaznam jako dukaz uzit tehdy, pokud je i v teto veci vedeno trestrn stiham pro trestny cin uvedeny v odstavci 1, nebo souhlasb li s tim uzivatel odposlouchavane stanice.
(7) Pokud pri odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu nebyly zjisteny skutecnosti vyznamne pro trestrn nzem, je policejm organ po souhlasu soudu a v pnpravnem nzem statrnho zastupce povinen zaznamy bezodkladne znicit po trech letech od pravomocneho skoncem veci. Byl-li policejm organ vyrozumen o podam mimoradneho opravneho prostredku v uvedene lhute, znia zaznamy o odposlechu po rozhodnuti o mimoradnem opravnem prostredku, pnpadne az po novem pravomocnem skoncem veci. Protokol o znicem zaznamu o odposlechu zasle policejm organ statmmu zastupci, jehoz rozhodnutim byla vec pravomocne skoncena, a v nzem pred soudem predsedovi senatu prveho stupne, k zalozem do spisu.
(8) Statm zastupce, jehoz rozhodnutim byla vec pravomocne skoncena, a v nzem pred soudem predseda senatu soudu prveho stupne po pravomocnem skoncem veci, informuje o nanzenem odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je znama. Informace obsahuje oznacem soudu, ktery vydal pnkaz k odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu, delku trvam odposlechu a datum jeho ukoncem. Soucasti informace je poucem o pravu podat ve lhute sesti mesicu ode dne dorucern teto informace Nejvyssimu soudu navrh na prezkoumam zakonnosti pnkazu k odposlechu a zaznamu telekomunikacmho provozu. Informaci poda predseda senatu soudu prveho stupne bezodkladne po pravomocnem skoncem veci; statm zastupce, jehoz rozhodnutim byla vec pravomocne skoncena, poda informaci bezodkladne po uplynuti lhuty pro prezkoumani jeho rozhodnuti nejvyssim statnim zastupcem podle § 174a.
(9) Informaci podle odstavce 8 predseda senatu nebo statni zastupce nepoda v rizeni o zvlast zavaznem zlocinu spachanem organizovanou skupinou, v rizeni o trestnem cinu spachanem ve prospech organizovane zlocinecke skupiny, v rizeni o trestnem cinu ucasti na organizovane zlocinecke skupine (§361 trestniho zakoniku), nebo pokud se na spachani trestneho cinu podilelo vice osob a ve vztahu alespon k jedne z nich nebylo trestni rizeni doposud pravomocne skonceno, nebo pokud je proti osobe, jiz ma byt informace sdelena, vedeno trestni rizeni, anebo pokud by poskytnutim takove informace mohl byt zmaren ucel trestniho rizeni, vcetne rizeni uvedeneho v odstavci 6, nebo by mohlo dojit k ohrozeni bezpecnosti statu, zivota, zdravi, prav a svobod osob.
§ 88a
(1) Je-li k objasneni skutecnosti dulezitych pro trestni rizeni treba zjistit udaje o uskutecnenem telekomunikacnim provozu, ktere jsou predmetem telekomunikacniho tajemstvi anebo na nez se vztahuje ochrana osobnich a zprostredkovacich dat, naridi predseda senatu a v pripravnem rizeni soudce, aby je pravnicke nebo fyzicke osoby, ktere vykonavaji telekomunikacni cinnost, sdelily jemu a v pripravnem rizeni bud statnimu zastupci nebo policejnimu organu. Prikaz k zjisteni udaju o telekomunikacnim provozu musi byt vydan pisemne a oduvodnen.
(2) Prikazu podle odstavce 1 neni treba, pokud k poskytnuti udaju da souhlas uzivatel telekomunikacniho zarizeni, ke kteremu se maji udaje o uskutecnenem telekomunikacnim provozu vztahovat.
HLAVA PATA
Dokazovani
§89
Obecna ustanoveni
(1) V trestnim stihani je v nezbytnem rozsahu treba dokazovat zejmena:
a) zda se stal skutek, v nemz je spatrovan trestny cin,
b) zda tento skutek spachal obvineny, pripadne z jakych pohnutek,
c) podstatne okolnosti majici vliv na posouzeni povahy a zavaznosti cinu,
d) podstatne okolnosti k posouzeni osobnich pomeru pachatele,
e) podstatne okolnosti umoznujici stanoveni nasledku, vyse skody zpusobene trestnym cinem a bezduvodneho obohaceni,
f) okolnosti, ktere vedly k trestne cinnosti nebo umoznily jeji spachani.
(2) Za dukaz muze slouzit vse, co muze prispet k objasneni veci, zejmena vypovedi obvineneho a svedku, znalecke posudky, veci a listiny dulezite pro trestni rizeni a ohledani. Kazda ze stran muze dukaz vyhledat, predlozit nebo jeho provedeni navrhnout. Skutecnost, ze dukaz nevyhledal nebo nevyzadal organ cinny v trestnim rizeni, neni duvodem k odmitnuti takoveho dukazu.
(3) Dukaz ziskany nezakonnym donucenim nebo hrozbou takoveho donuceni nesmi byt pouzit v rizeni s vyjimkou pripadu, kdy se pouzije jako dukaz proti osobe, ktera takoveho donuceni nebo hrozby donuceni pouzila.
ODDIL PRVNI Vypoved obvineneho
§90
Predvolani a predvedeni
(1) Nedostavi-li se obvineny, ktery byl radne predvolan, k vyslechu bez dostatecne omluvy, muze byt predveden; na to a na jine nasledky nedostaveni (§ 66) musi byt v predvolani upozornen.
(2) Obvineny muze byt predveden i bez predchoziho predvolani, jestlize je to nutne k uspesnemu provedeni trestniho rizeni, zejmena kdyz se skryva nebo nema stale bydliste.
(3) O predvedeni je treba pozadat prislusny policejni organ. O predvedeni prislusnika ozbrojenych sil nebo ozbrojeneho sboru v cinne sluzbe je treba pozadat jeho velitele nebo nacelnika.
Vyslech obvineneho §91
(1) Pred prvnim vyslechem je treba zjistit totoznost obvineneho, dotazat se jej na jeho rodinne, majetkove a vydelkove pomery a predchozi tresty, objasnit mu podstatu sdeleneho obvineni a poucit jej o jeho pravech. Obsah pouceni se poznamena v protokole. Nelze-li totoznost obvineneho ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho vyslechu pripojit takove dukazy, aby tato osoba nemohla byt zamenena s jinou.
(2) Je-li obvinenych vice, vyslychaji se oddelene.
§92
(1) Vyslech obvineneho se kona tak, aby poskytl pokud mozno uplny a jasny obraz o skutecnostech dulezitych pro trestni rizeni. Obvineny nesmi byt zadnym zpusobem donucovan k vypovedi nebo k doznani. Pri vyslechu je nutno setrit jeho osobnost.
(2) Obvinenemu musi byt dana moznost se k obvineni podrobne vyjadrit, zejmena souvisle vylicit skutecnosti, ktere jsou predmetem obvineni, uvest okolnosti, ktere obvineni zeslabuji nebo vyvraceji, a nabidnout o nich dukazy.
(3) Obvinenemu mohou byt kladeny otazky k doplnern vypovedi nebo k odstranern neuplnosti, nejasnosti a rozporu. Otazky mus! byt kladenyjasne a srozumitelne bez p^st^an klamavych a nepravdivych okolnosti; nesm^ v nich byt naznaceno, jak na ne odpovedet.
§93
(1) Obvinenemu muze byt dovoleno, aby dnve nez da odpoved, nahledl do p^semnych poznamek, jez mus! vyslychajramu, pozada-li o to, predlozit k nahlednuti; tato okolnost mus! byt v protokole poznamenana.
(2) Ma-li se vyslechem zjistit totoznost nejake osoby nebo veci, vyzve se obvineny, aby ji popsal; teprve pak mu ma byt osoba nebo vec ukazana, a to zpravidla mezi nekolika osobami nebo nekolika vecmi tehoz druhu.
(3) Je-li toho treba k zjistem pravosti rukopisu, muze byt obvineny vyzvan, aby napsal potrebny pocet slov; k tomu vsak nesm! byt zadnym zpusobem donucovan. Obvineny je vsak povinen vzdy strpet ukony potrebne k tomu, aby se zjistila jeho totoznost.
§94 zrusen
§ 95
(1) Vypoved obvineneho se do protokolu zapise zpravidla podle diktatu vyslychajitiho, v pnme reci a pokud mozno doslova.
(2) Nejde-li o protokol o hlavrnm Hcem nebo o verejnem zasedarn, mus! byt protokol po skoncen vyslechu obvinenemu predlozen k prectem, nebo pozada-li o to, precten; obvineny ma pravo zadat, aby byl protokol doplnen nebo aby v nem byly provedeny opravy v souhlase s jeho vypovedL O tomto pravu je treba obvineneho poucit.
(3) Protokol o vyslechu, ktery byl provaden bez pribram zapisovatele, je nutno vyslychanemu pred podpisem preast nebo k prectem predlozit v pntomnosti nezucastnene osoby. Ma-li vyslychany proti obsahu protokolu namitky, je nutno je projednat v pntomnosti pribrane osoby a vysledek projednarn pojmout do protokolu.
§96 zrusen
ODDIL DRUHY Svedci
§97
Povinnost svedcit
Kazdy je povinen na predvolan se dostavit a vypovidat jako svedek o tom, co je mu znamo o trestnem cinu a o pachateli nebo o okolnostech dulezitych pro trestrn nzem.
Predvolarn a predvedern
Jestlize se svedek, ac byl radne predvolan, bez dostatecne omluvy nedostav^ muze byt predveden. Na to a na jine nasledky nedostaven (§ 66) mus! byt svedek v predvolan upozornen. Nedostavbli se pnslusmk ozbrojenych sil nebo ozbrojeneho sboru v cinne sluzbe, je nutno pozadat jeho velitele nebo nacelmka, aby sdelil duvod, proc se predvolany nedostavil, popnpade aby ho dal predvest.
§99
Zakaz vyslechu
(1) Svedek nesm! byt vyslechnut o okolnostech, tykajitich se utajovanych informati chranenych zvlastmm zakonem, jez je povinen zachovat v tajnosti, ledaze byl teto povinnosti pnslusnym organem zprosten; zprostern lze odepnt jen tehdy, jestlize by vypoved zpusobila statu vaznou skodu.
(2) Svedek nesm! byt vyslychan tez tehdy, jestlize by svou vypovedi porusil statem ulozenou nebo uznanou povinnost mlcenlivosti, ledaze byl teto povinnosti pnslusnym organem nebo tim, v jehoz zajmu tuto povinnost ma, zprosten.
(3) Zakaz vyslechu podle odstavce 2 se nevztahuje na svedeckou vypoved tykajiti se trestneho cinu, stran nehoz ma svedek oznamovati povinnost podle trestrnho zakona. Rovnez se nevztahuje na svedeckou vypoved o utajovanych informatich klasifikovanych ve zvlastmm zakone stupnem utajen Duverne nebo Vyhrazene.
§100
Pravo odepnt vypoved
(1) Pravo odepnt vypoved jako svedek ma pnbuzny obvineneho v pokolem pfimem, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manzel, partner a druh; jestlize je obvinenych vfce a svedek je v uvedenem pomeru jen k nekteremu z nich, ma pravo odepnt vypoved stran jinych obvinenych jen tehdy, nelze-li odloucit vypoved, ktera se jich tyka, od vypovedi tykajiti se obvineneho, k nemuz je svedek v tomto pomeru.
(2) Svedek je opravnen odepnt vypovidat, jestlize by vypoved! zpusobil nebezpeti trestrnho stihan sobe, svemu pnbuznemu v pokolen pfimem, svemu sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manzelu, partneru nebo druhu anebo jinym osobam v pomeru rodinnem nebo obdobnem, jejichz ujmu by pravem pocifoval jako ujmu vlastnL
(3) Odepnt vypoved jako svedek nemuze vsak ten, kdo ma stran trestneho cinu, jehoz se svedecka vypoved tyka, oznamovati povinnost podle trestrnho zakona.
Vyslech svedka
§101
(1) Pred vyslechem svedka je treba vzdy zjistit jeho totoznost, jeho pomer k obvinenemu, poucit jej o pravu odepnt vypoved, a je-li toho treba, tez o zakazu vyslechu nebo o moznosti postupu podle § 55 odst. 2, jakoz i o tom, ze je povinen vypovedet uplnou pravdu a nic nezamlcet. Dale mus! byt poucen o vyznamu svedecke vypovedi z hlediska
obecneho zajmu a o trestnich nasledcich krive vypovedi. Je-li jako svedek vyslychana osoba mladsi nez patnact let, je treba ji poucit primerene jejimu veku.
(2) Na pocatku vyslechu musi byt svedek dotazan na pomer k projednavane veci a ke stranam a podle potreby tez najine okolnosti vyznamne pro zjisteni jeho hodnovernosti. Svedkovi musi byt dana moznost, aby souvisle vypovedel vse, co sam o veci vi a odkud zvedel okolnosti jim uvadene.
(3) Svedkovi mohou byt kladeny otazky k doplneni vypovedi nebo k odstraneni neuplnosti, nejasnosti a rozporu. Svedkovi nesmeji byt kladeny otazky, v nichz by byly obsazeny okolnosti, ktere se maji zjistit teprve z jeho vypovedi.
(4) Je-li toho treba ke zjisteni pravosti rukopisu, muze byt svedkovi prikazano, aby napsal potrebny pocet slov.
§ 101a
Neshleda-li policejni organ duvod k sepsani protokolu o vyslechu zpusobem uvedenym v § 55 odst. 2, ackoliv se jej svedek domaha a uvadi konkretni skutecnosti, ktere podle nej takovy postup sepsani protokolu oduvodnuji, policejni organ vec predlozi statnimu zastupci, aby prezkoumal spravnost jeho postupu.
Nehrozi-li nebezpeci z prodleni, odlozi vyslech svedka do doby, nez statni zastupce prijme opatreni. V opacnem pripade svedka vyslechne a do prijeti opatreni statniho zastupce s protokolem naklada tak, aby totoznost svedka zustala utajena.
§102
Je-li jako svedek vyslychana osoba mladsi nez patnact let o okolnostech, jejichz ozivovani v pameti by vzhledem k veku mohlo nepriznive ovlivnovat jeji dusevni a mravni vyvoj, je treba vyslech provadet zvlast setrne a po obsahove strance tak, aby vyslech v dalsim rizeni zpravidla uz nebylo treba opakovat; k vyslechu se pribere pedagog nebo jina osoba majici zkusenosti s vychovou mladeze, ktera by se zretelem na predmet vyslechu a stupen dusevniho vyvoje vyslychane osoby prispela k spravnemu vedeni vyslechu. Muze-li to prispet k spravnemu provedeni vyslechu, mohou byt pribrani i rodice. Osoby, ktere byly takto pribrany, mohou navrhnout odlozeni ukonu na pozdejsi dobu a v prubehu provadeni takoveho ukonu navrhnout jeho preruseni nebo ukonceni, pokud by provedeni ukonu nebo pokracovani v nem melo nepriznivy vliv na psychicky stav vyslychane osoby. Nehrozi-li nebezpeci z prodleni, organ cinny v trestnim rizeni takovemu navrhu vyhovi.
V dalsim rizeni ma byt takova osoba vyslechnuta znovu jen v nutnych pripadech. V rizeni pred soudem je mozno na podklade rozhodnuti soudu provest dukaz prectenim protokolu i bez podminek uvedenych v § 211 odst. 1 a 2. Osoba, ktera byla k vyslechu pribrana, se podle potreby vyslechne k spravnosti a uplnosti zapisu, k zpusobu, jimz byl vyslech provaden, jakoz i k zpusobu, jimz vyslychana osoba vypovidala.
§ 102a
(1) Ma-li byt vyslechnuta jako svedek osoba, ktera je sluzebne cinna v policejnim organu nebo je policistou jineho statu,
a) pouzita v trestrnm nzem jako agent anebo provadejiti predstirany prevod, nebo
b) bezprostredne se podilejiti na pouziti agenta nebo provedem predstiraneho prevodu, je vyslychana jako svedek, jehoz totoznost a podoba jsou utajeny.
(2) Ve vyjimecnem pnpade a za podmmky, ze v dusledku vyslechu nehroz! ujma na zivote, zdrav! nebo dalS^ sluzebn cinnosti osoby uvedene v odstavci 1 anebo k ohrozem zivota nebo zdrav! osoby j^ bHzke, lze provest jej! vyslech jako svedka bez utajen totoznosti nebo podoby, a to pouze na navrh statrnho zastupce na zaklade vyjadrem pnslusneho reditele bezpecnostmho sboru.
§103
Ustanovern § 93 odst. 1 a 2 a § 95 o vyslechu obvineneho se uzije pfimefene i na vyslech svedka.
§104 Svedecne
(1) Svedek ma narok na nahradu nutnych vydaju podle zvlastmho pravmho predpisu upravujitiho cestovm nahrady a prokazaneho usleho vydelku (svedecne). Narok zanika, neuplatm-li jej svedek do tfi dnu po svem vyslechu nebo po tom, co mu bylo sdeleno, ze k vyslechu nedojde; na to mus! byt svedek upozornen.
(2) Narok podle odstavce 1 ma svedek nebo jina osoba, s vyjimkou podezreleho nebo obvineneho, tez tehdy, dostavbli se na vyzvu organu cinneho v trestrnm nzem k provedem jineho ukonu dokazovam.
(3) Vysi svedecneho urc zpravidla ihned po uplatnern naroku na svedecne ten, kdo svedka nebo jinou osobu uvedenou v odstavci 2 predvolal, a v nzem pred soudem predseda senatu.
ODDIL TRETI
NEKTERE ZVLASTNIZPUSOBY DOKAZOVAN
§ 104a Konfrontace
(1) Jestlize vypoved obvineneho v zavaznych okolnostech nesouhlas! s vУpoved^ svedka nebo spoluobvineneho, muze byt obvineny postaven svedkovi nebo spoluobvinenemu tvan v tvar.
(2) Jestlize vypoved svedka nesouhlas! v zavaznych okolnostech s vypoved! obvineneho nebo jineho svedka, muze byt svedek postaven obvinenemu nebo jinemu svedkovi tvan v tvar.
(3) Konfrontace se muze provest az pote, kdy kazda z osob, jez maj! byt konfrontovany, byla jiz dfive vyslechnuta a o jej^ vypovedi byl sepsan protokol. Pri konfrontaci se vyslychana osoba vyzve, aby druhe osobe vypovedela v pnme reci sve tvrzem
o okolnostech, v nichz vypovedi konfrontovanych osob nesouhlasi, popripade, aby uvedla dalsi okolnosti, ktere s jejim tvrzenim souviseji a o kterych dosud nevypovidala. Osoby postavene tvari v tvar mohou si klast vzajemne otazky jen se souhlasem vyslychajiciho.
(4) Pro konfrontaci jinak plati ustanoveni o vypovedi obvineneho a o svedcich.
(5) Osobu mladsi nez patnact let lze postavit tvari v tvar jen zcela vyjimecne, jestlize to je pro objasneni veci nezbytne nutne; v takovem pripade se uzije primerene § 102. Tvari v tvar nelze postavit svedka, jehoz totoznost se utajuje z duvodu uvedenych v § 55 odst. 2.
(6) Je-li treba po skonceni konfrontace znovu vyslechnout konfrontovane osoby, provede se jejich vyslech oddelene.
(7) Konfrontace se zasadne provadi jen v rizeni pred soudem; pred podanim obzaloby lze konfrontaci provest jen vyjimecne, pokud lze ocekavat, ze jeji provedeni vyrazneji prispeje k objasneni veci a stejneho cile nelze dosahnout jinymi prostredky.
§ 104b Rekognice
(1) Rekognice se kona, je-li pro trestni rizeni dulezite, aby podezrely, obvineny nebo svedek znovu poznal osobu nebo vec a urcil tim jejich totoznost. K provadeni rekognice se vzdy pribere alespon jedna osoba, ktera neni na veci zucastnena.
(2) Podezrely, obvineny nebo svedek, kteri maji poznat osobu nebo vec, se pred rekognici vyslechnou o okolnostech, za nichz osobu nebo vec vnimali, a o znacich nebo zvlastnostech, podle nichz by bylo mozno osobu nebo vec poznat. Osoba nebo vec, ktera ma byt poznana, jim nesmi byt pred rekognici ukazana.
(3) Ma-li byt poznana osoba, ukaze se podezrelemu, obvinenemu nebo svedkovi mezi nejmene tremi osobami, ktere se vyrazne neodlisuji. Osoba, ktera ma byt poznana, se vyzve, aby se zaradila na libovolne misto mezi ukazovane osoby. Jestlize osoba ma byt poznana nikoliv podle sveho vzezreni, ale podle hlasu, umozni se ji, aby hovorila v libovolnem poradi mezi dalsimi osobami s podobnymi hlasovymi vlastnostmi.
(4) Neni-li mozno ukazat osobu, ktera ma byt poznana, rekognice se provede podle fotografie, ktera se predlozi podezrelemu, obvinenemu nebo svedkovi s obdobnymi fotografiemi nejmene tri dalsich osob. Tento postup nesmi bezprostredne predchazet rekognici ukazanim osoby.
(5) Ma-li byt poznana vec, ukaze se podezrelemu, obvinenemu nebo svedkovi ve skupine veci pokud mozno tehoz druhu.
(6) Pro rekognici jinak plati ustanoveni o vypovedi obvineneho a svedka.
(7) Podle povahy veci lze rekognici provest tak, aby se poznavajici osoba bezprostredne nesetkala s poznavanou osobou. Provadi-li se rekognice za ucasti osoby mladsi nez patnact let, uzije se primerene § 102. Rekognici za pritomnosti svedka, jehoz totoznost se utajuje z duvodu uvedenych v § 55 odst. 2, lze za podminek utajeni jeho podoby a osobnich udaju provest, pokud je svedek poznavajici osobou.
(8) Po provedem rekognice se podezrely, obvineny nebo svedek vyslechnou znovu, je- li treba odstranit rozpor mezi jejich vypoved! a vysledky rekognice.
§ 104c
Vysetrovati pokus
(1) Vysetrovati pokus se kona, majbli byt pozorovamm v umele vytvorenych nebo obmenovanych podmmkach provereny nebo upresneny skutecnosti zjistene v trestrnm nzem, popnpade zjisteny nove skutecnosti dulezite pro trestn nzem.
(2) K provedem vysetrovatiho pokusu se nepfistoupi, jestlize to je vzhledem k okolnostem pnpadu nebo osobe podezreleho, obvineneho, spoluobvineneho, poskozeneho nebo svedka nevhodne nebo lze-li ucelu vysetrovatiho pokusu dosahnout jinak.
(3) K vysetrovatimu pokusu, ktery je provaden v pnpravnem nzem, mus! byt pribrana alespon jedna osoba, ktera nem na veci zucastnena, ledaze by nemoznost zajistit jej! pntomnost pri vysetrovatim pokusu zmafila jeho provedem. Je-li to potrebne vzhledem k povaze veci a ke skutecnostem, ktere dosud v trestrnm nzem vysly najevo, pribere se k vysetrovatimu pokusu znalec, popnpade podezrely, obvineny a svedek. Jejich ucast pri vysetrovatim pokusu se nd! ustanovemmi, ktera plati pro jejich vyslech. Zucastm-li se vysetrovatiho pokusu osoba mlads! nez patnact let, uzije se primerene § 102.
(4) K ukonum, ktere souvisej! s vysetrovatim pokusem, nesm! byt podezrely, obvineny, poskozeny nebo svedek, ktery ma pravo odepnt vypoved, zadnym zpusobem donucovan.
§ 104d
Rekonstrukce
(1) Rekonstrukce se kona, ma-li byt obnovemm situace a okolnosti, za kterych byl trestny cin spachan nebo ktere k nemu maj! podstatny vztah, proverena vypoved podezreleho, obvineneho, spoluobvineneho, poskozeneho nebo svedka, jestlize jine dukazy provedene v trestrnm nzem nepostacuj! k objasnen veci.
(2) Na postup pri rekonstrukci se primerene uzj ustanoven o vysetrovatim pokusu.
§ 104e
Proverka na m^ste
(1) Proverka na miste se kona, je-li zapotreb za osobm pntomnosti podezreleho, obvineneho nebo svedka doplnit nebo upresnit udaje dulezite pro trestrn nzem, ktere se vztahuj! k urcitemu mistu.
(2) Na postup pri proverce na miste se primerene uzj ustanoven o vysetrovatim pokusu.
ODDIL CTVRTY Znalci
Pribram znalce
§105
(1) Je-li k objasneni skutecnosti dulezite pro trestni rizeni treba odbornych znalosti, vyzada organ cinny v trestnim rizeni odborne vyjadreni. Jestlize pro slozitost posuzovane otazky takovy postup neni postacujici, pribere organ cinny v trestnim rizeni znalce. V pripravnem rizeni pribira znalce ten organ cinny v trestnim rizeni, jez povazuje znalecky posudek za nezbytny pro rozhodnuti, pokud byla vec vracena k dosetreni, statni zastupce, a v rizeni pred soudem predseda senatu. O pribrani znalce se vyrozumi obvineny a v rizeni pred soudem tez statni zastupce. Jina osoba se o pribrani znalce vyrozumi, je-li k podani znaleckeho posudku treba, aby tato osoba neco konala nebo strpela.
(2) Pri vyberu osoby, ktera ma byt jako znalec pribrana, je treba prihlizet k duvodum, pro ktere podle zvlastniho zakona je znalec z podani znaleckeho posudku vyloucen. Pri vyzadovani odborneho vyjadreni organ cinny v trestnim rizeni zvazi, zda osoba, od niz odborne vyjadreni vyzaduje, s ohledem na svuj pomer k obvinenemu, jinym osobam zucastnenym na trestnim rizeni nebo pomer k veci neni podjata.
(3) Proti osobe znalce lze vznest namitky z duvodu, ktere stanovi zvlastni zakon. Vedle toho lze vznest namitky proti odbornemu zamereni znalce nebo proti formulaci otazek polozenych znalci. V pripravnem rizeni duvodnost takovych namitek posoudi statni zastupce a v rizeni pred soudem predseda senatu soudu, pred kterym se v dobe oznameni namitek vede rizeni; jsou-li namitky uplatneny v ramci opravneho prostredku, posoudi je organ, kteremu prislusi o opravnem prostredku rozhodnout. Vyhovi-li tento organ namitkam a duvody pro vyzadani znaleckeho posudku trvaji, ucini opatreni k vyzadani znaleckeho posudku bud’ jinym znalcem nebo podle jinak formulovanych otazek; v opacnem pripade oznami osobe, ktera namitky vznesla, ze neshledal k takovemu postupu duvody. Stanovisko k namitkam uplatnenym v ramci opravneho prostredku zpravidla tvori soucast oduvodneni rozhodnuti o takovem opravnem prostredku.
(4) Jestlize jde o objasneni skutecnosti zvlaste dulezite, je treba pribrat znalce dva. Dva znalce je treba pribrat vzdy, jde-li o prohlidku a pitvu mrtvoly (§ 115). K prohlidce a pitve mrtvoly nesmi byt pribran jako znalec ten lekar, ktery zemreleho osetroval pro nemoc, ktera smrti bezprostredne predchazela.
(5) O odborne vyjadreni podle odstavce 1 lze pozadat i osobu, ktera je podle zvlastniho zakona zapsana v seznamu znalcu, a fyzickou nebo pravnickou osobu, ktera ma potrebne odborne predpoklady. Statni organ predlozi organum cinnym v trestnim rizeni odborne vyjadreni vzdy bez uplaty.
§106
Znalec musi byt v predvolani upozornen na nasledky nedostaveni (§ 66) a na povinnost bez odkladu oznamit skutecnosti, pro ktere by byl vyloucen nebo ktere mu jinak brani byt ve veci cinny jako znalec. Znalec musi byt tez poucen o vyznamu znaleckeho posudku z hlediska obecneho zajmu a o trestnich nasledcich krive vypovedi a vedome nepravdiveho znaleckeho posudku; to se vztahuje i na znalce, ktery podal posudek na zaklade zadosti nektere strany podle § 89 odst. 2.
§107
Pnprava posudku
(1) Znalci, ktery je poveren ukonem, se poskytnou potrebna vysvetlen ze spisu a vymez! se jeho ukoly. Pritom je treba dbat toho, ze znalci nepnsluS^ provadet hodnocen dukazu a resit pravm otazky. Je-li toho k podam posudku treba, dovoH se znalci nahlednout do spisu nebo se mu spisy zapujcL Muze mu byt tez dovoleno, aby byl pntomen pri vyslechu obvineneho a svedku a aby jim kladl otazky vztahujiti se na predmet znaleckeho vysetrovam. V oduvodnenych pnpadech se znalci umozm, aby se zucastnil provedem i jineho ukonu trestrnho nzem, pokud takovy ukon ma vyznam pro vypracovan znaleckeho posudku. Znalec muze tez navrhnout, aby byly jinymi dukazy napred objasneny okolnosti potrebne k podan posudku.
(2) Znalec pfibrany k podan znaleckeho posudku o pficine smrti nebo o zdravotmm stavu zemrele osoby je opravnen vyzadovat zdravotnickou dokumentaci tykajra se takove osoby; v ostatmch pnpadech muze zdravotnickou dokumentaci vyzadovat za podmmek stanovenych zvlastmm zakonem.
(3) Znalci se zpravidla ulozi, aby posudek vypracoval pisemne. Posudek se dorucuje tez obhajci, a to na naklady obhajoby.
§108
Vyslech znalce
(1) Vypracoval-li znalec posudek pisemne, staa, aby se pri vyslechu nan odvolal a jej stvrdil. Nebyl-li posudek vypracovan pisemne, nadiktuje jej znalec pri vyslechu do protokolu.
(2) Bylo-li pribrano vice znalcu, ktefi dospeli po vzajemne porade k souhlasnym zaverum, poda za vsechny posudek ten z nich, jehoz sami k tomu urcili; ruzm-li se zavery znalcu, je treba vyslechnout kazdeho zvlasf.
(3) V pnpravnem nzem lze od vyslechu znalce upustit, nema-li policejm organ ani statm zastupce o spolehlivosti a uplnosti pisemne podaneho znaleckeho posudku pochybnosti.
§109
Vady posudku
Je-li pochybnost o spravnosti posudku nebo je-li posudek nejasny nebo neuplny, je nutno pozadat znalce o vysvetlem. Kdyby to nevedlo k vysledku, pribere se znalec jiny.
§110
Posudek ustavu
(1) Ve vyjimecnych, zvlasf obtiznych pnpadech, vyzadujrach zvlastmho vedeckeho posouzem, muze policejn organ nebo statm zastupce a v nzem pred soudem predseda senatu pribrat statm organ, vedecky ustav, vysokou skolu nebo instituci specializovanou na znaleckou cinnost k podan znaleckeho posudku nebo prezkoumam posudku podaneho znalcem.
Ten, kdo byl pribran k podani znaleckeho posudku nebo k prezkoumani posudku podaneho znalcem podle odstavce 1, poda posudek pisemne. V nem oznaci osobu nebo osoby, ktere posudek vypracovaly a mohou byt v pripade potreby jako znalci vyslechnuty; pokud bylo treba pribrat znalce dva (§ 105 odst. 4), uvede nejmene dve takove osoby.
Pri vyberu osob uvedenych v odstavci 2 je treba prihlizet k duvodum, pro ktere podle zvlastniho zakona je znalec z podani znaleckeho posudku vyloucen.
Ustanoveni § 105 odst. 3 se pri vyzadovani posudku ustavu uzije obdobne.
§ 110a
Jestlize znalecky posudek predlozeny stranou ma vsechny zakonem pozadovane nalezitosti a obsahuje dolozku znalce o tom, ze si je vedom nasledku vedome nepravdiveho znaleckeho posudku, postupuje se pri provadeni tohoto dukazu stejne, jako by se jednalo o znalecky posudek vyzadany organem cinnym v trestnim rizeni. Organ cinny v trestnim rizeni umozni znalci, ktereho nektera ze stran pozadala o znalecky posudek, nahlednout do spisu nebo mu jinak umozni seznamit se s informacemi potrebnymi pro vypracovani znaleckeho
posudku. §Ш
Pouziti zvlastnich predpisu o znalcich
(1) O ustanoveni znalce, o zpusobilosti k teto funkci a o vylouceni z ni, o pravu odeprit provedeni znaleckeho ukonu, o slibu a o pripomenuti povinnosti pred provedenim znaleckeho ukonu, jakoz i o nahrade hotovych vyloh a o odmene za znalecky ukon (znalecne) plati zvlastni predpisy.
(2) Vysi znalecneho urci ten, kdo znalce pribral, a v rizeni pred soudem predseda senatu bez zbytecneho odkladu, nejpozdeji do dvou mesicu od vyuctovani znalecneho. Nesouhlasi-li ten, kdo znalce pribral, s vysi vyuctovaneho znalecneho, rozhodne usnesenim. Proti usneseni je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(3) Znalecne je treba uhradit bez zbytecneho odkladu po jeho priznani, nejpozdeji do
30 dnu.
ODDIL PATY Vecne a listinne dukazy
§112
(1) Vecnymi dukazy jsou predmety, kterymi nebo na kterych byl trestny cin spachan, jine predmety, ktere prokazuji nebo vyvraceji dokazovanou skutecnost a mohou byt prostredkem k odhaleni a zjisteni trestneho cinu a jeho pachatele, jakoz i stopy trestneho cinu.
(2) Listinnymi dukazy jsou listiny, ktere svym obsahem prokazuji nebo vyvraceji dokazovanou skutecnost vztahujici se k trestnemu cinu nebo k obvinenemu.
ODDIL SESTY Ohledani
§113
Ucel ohledarn a protokol o nem
(1) Ohledarn se kona, majbli byt pnmym pozorovamm objasneny skutecnosti dulezite pro trestn nzern. K ohledarn se zpravidla pribere znalec.
(2) Protokol o ohledarn mus! poskytovat uplny a verny obraz predmetu ohledarn; maj^ se proto k nemu prilozit fotografie, nacrty a jine pomucky.
§114
ProhHdka tela a jine podobne ukony
(1) ProhHdce tela je povinen se podrobit kazdy, je-li nezbytne treba zjistit, zda jsou na jeho tele stopy nebo nasledky trestneho cinu. Nem-li prohHdka tela provadena lekarem, muze ji provest jen osoba tehoz pohlavL
(2) Je-li k dukazu treba provest zkousku krve nebo jiny obdobny ukon, je osoba, o kterou jde, povinna strpet, aby ji lekar nebo odborny zdravotnicky pracovmk odebral krev nebo u ш provedl jiny potrebny ukon, nern-li spojen s nebezpeam pro jej! zdravL Odber biologickeho materialu, ktery neb spojen se zasahem do telesne integrity osoby, jiz se takovy ukon tyka, muze provest i tato osoba nebo s jejim souhlasem organ cinny v trestrnm nzern. Na pozadani organu cinneho v trestrnm nzem muze tento odber i bez souhlasu podezreleho nebo obvineneho provest lekar nebo odborny zdravotnicky pracovmk.
(3) Je-li k dukazu treba zjistit totoznost osoby, ktera se zdrzovala na miste cinu, je osoba, o kterou jde, povinna strpet ukony potrebne pro takove zjistem.
(4) Nelze-li ukon podle odstavcu 1 az 3 pro odpor podezreleho nebo obvineneho provest a nejde-li o odber krve nebo jiny obdobny ukon spojeny se zasahem do telesne integrity, je organ cinny v trestrnm nzem opravnen po predchoz! marne vyzve tento odpor prekonat; policejm organ potrebuje k prekonarn odporu podezreleho predchoz! souhlas statrnho zastupce. Zpusob prekonam odporu mus! byt primereny intenzite odporu.
(5) O povinnosti podle predchozich odstavcu je treba onu osobu poucit s upozornemm na nasledky nevyhovem (§ 66), podezrely nebo obvineny se pouc take o moznosti postupu podle odstavce 4.
§115
ProhHdka a pitva mrtvoly a jej! exhumace
(1) Vznikne-li podezrem, ze smrt cloveka byla zpusobena trestnym cinem, mus^ byt mrtvola prohlednuta a pitvana. PohrMt mrtvolu lze v takovych pnpadechjen se souhlasem statrnho zastupce. O tom rozhodne statm zastupce s nejvetsim urychlemm.
(2) Exhumaci mrtvoly muze nandit predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce.
Vysetrem dusevmho stavu
(1) Je-li treba vysetrit dusevni stav obvineneho, pribere se k tomu vzdy znalec z oboru psychiatrie.
(2) Nelze-li dusevni stav vysetrit jinak, muze soud a v pripravnem rizeni na navrh statniho zastupce soudce naridit, aby obvineny byl pozorovan ve zdravotnickem ustavu, nebo je-li ve vazbe, tez ve zvlastnim oddeleni napravneho zarizeni. Proti tomuto usneseni je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(3) Shleda-li znalec u obvineneho priznaky nasvedcujici jeho nepricetnosti nebo zmensene pricetnosti, vyslovi se zaroven o tom, zda je jeho pobyt na svobode nebezpecny.
§117
Pozorovani dusevniho stavu nema trvat dele nez dva mesice; do te doby je treba podat posudek. Na oduvodnenou zadost znalcu muze soud a v pripravnem rizeni na navrh statniho zastupce soudce tuto lhutu prodlouzit, nikoli vsak vice nez o jeden mesic. Proti prodlouzeni lhuty je pripustna stiznost.
§118
Jestlize jsou zavazne pochybnosti, zda neni u svedka, jehoz vypoved je pro rozhodnuti zvlaste dulezita, podstatne snizena schopnost spravne vnimat nebo vypovidat, je mozno vysetrit znalecky i dusevni stav svedka. Pozorovani dusevniho stavu svedka podle § 116 odst. 2 neni vsak pripustne.
HLAVA SESTA
Rozhodnuti
§119
Zpusob rozhodovani
(1) Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zakon vyslovne stanovi; v ostatnich pripadech rozhoduje, jestlize zakon nestanovi neco jineho, usnesenim.
(2) Statni zastupce a policejni organ rozhoduji, jestlize zakon nestanovi neco jineho, usnesenim.
ODDIL PRVNI Rozsudek
Obsah rozsudku
§120
(1) Rozsudek po uvodnich slovech “Jmenem republiky” musi obsahovat a) oznaceni soudu, o jehoz rozsudek jde, i jmena a prijmeni soudcu, kteri se na rozhodnuti zucastnili,
b) den a misto vyhlasem rozsudku,
c) vyrok rozsudku s uvedemm zakonnych ustanovern, jichz bylo pouzito,
d) oduvodnem, pokud zakon nestanov! neco jineho, a
e) poucen o opravnem prostredku.
(2) Obzalovany mus! byt v rozsudku oznacen udajem sveho jmena a prijmem, dne a mista narozem, sveho zamestnan a bydliste, popnpade jinymi udaji potrebnymi k tomu, aby nemohl byt zamenen s jinou osobou. Jde-li o pnslusmka ozbrojenych sil nebo ozbrojeneho sboru, uvede se i hodnost obzalovaneho a utvar, jehoz je pnslusmkem.
(3) Vyrok, jimz se obzalovany uznava vinnym, nebo jtaz se obzaloby zprosfuje, mus^ presne oznacovat trestny cin, jehoz se vyrok tyka, a to nejen zakonnym pojmenovamm a uvedemm pnslusneho zakonneho ustanovern, nybrz i uvedemm, zda jde o zlocin nebo precin, a mista, casu a zpusobu spacham, popnpade i uvedemm jinych skutecnosti, jichz je treba k tomu, aby skutek nemohl byt zamenen sjinym, jakoz i uvedemm vsech zakonnych znaku vcetne tech, ktere oduvodnuj! urcitou trestrn sazbu.
§121
Do rozsudku, jimz se rozhoduje otazka viny, pojme soud take vyrok
o nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo o vydam bezduvodneho obohacem, jestlize byl narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydam bezduvodneho obohacem vcas uplatnen (§ 43 odst. 3),
o ochrannem opatrem, jestlize o nem bylo v hlavrnm ticem nebo ve verejnem zasedarn konanem o odvolarn rozhodnuto.
§122
(1) Odsuzujiti rozsudek mus! obsahovat vyrok o trestu s uvedemm zakonnych ustanovern, podle nichz byl trest vymeren, nebo podle nichz bylo od potrestarn upusteno, a jde-li o podmmene upustem od potrestarn s dohledem, tez vyrok o stanovem zkusebm doby a jejim trvam. Byl-li nad pachatelem vysloven dohled, mus! byt z vyroku rozsudku zrejme, zda dohled ma byt vykonavan v rozsahu stanovenem trestrnm zakonem nebo zda jsou vedle nej pachateli ukladana dals! pfimefena omezen nebo povinnosti. Byl-li ulozen trest, jehoz vykon lze podmmene odlozit, mus^ rozsudek obsahovat i vyrok o tom, zda byl podmmeny odklad povolen, popnpade na jake podmmky je vazan. Byl-li ulozen nepodmmeny trest odneti svobody, mus! rozsudek obsahovat vyrok o zpusobu vykonu tohoto trestu. Je-li odsouzeny pachatelem trestneho cinu spachaneho ve prospech organizovane zlocinecke skupiny, je nutno vyrok o tom rovnez pojmout do rozsudku.
(2) Ve vyroku zprosfujitiho rozsudku mus! byt uvedeno, o ktery z duvodu uvedenych v § 226 se zprostem obzaloby optia.
Soud, ktery rozhoduje znovu ve veci, v niz drivejsi rozsudek byl na podklade odvolani, stiznosti pro poruseni zakona nebo navrhu na obnovu zrusen jen castecne, pojme do noveho rozsudku pouze ty vyroky, stran nichz vec znovu rozhoduje. Na souvislost techto vyroku s vyroky, v nichz zustal drivejsi rozsudek nedotcen, pritom poukaze.
§124
V rozsudku, jimz uklada souhrnny trest, musi soud oznacit ty drivejsi rozsudky, z nichz novy rozsudek zrusuje vyrok o trestu a nahrazuje jej vyrokem o trestu souhrnnem. Uklada-li se v rozsudku spolecny trest za pokracovani v trestnem cinu, musi soud oznacit ty drivejsi rozsudky, v nichz zrusuje vyrok o vine, o pokracujicim trestnem cinu a o trestnych cinech spachanych s nim v jednocinnem soubehu, cely vyrok o trestu, jakoz i dalsi vyroky, ktere maji v uvedenem vyroku o vine svuj podklad, a nahrazuje je novymi vyroky, vcetne vyroku o spolecnem trestu za pokracovani v trestnem cinu.
§125
(1) Pokud rozsudek obsahuje oduvodneni, soud v nem strucne vylozi, ktere skutecnosti vzal za prokazane a o ktere dukazy sva skutkova zjisteni oprel a jakymi uvahami se ridil pri hodnoceni provedenych dukazu, zejmena pokud si vzajemne odporuji. Z oduvodneni musi byt patrno, jak se soud vyporadal s obhajobou, proc nevyhovel navrhum na provedeni dalsich dukazu a jakymi pravnimi uvahami se ridil, kdyz posuzoval prokazane skutecnosti podle prislusnych ustanoveni zakona v otazce viny a trestu. Pri oduvodneni ulozeneho trestu uvede jakymi uvahami byl veden pri ukladani trestu, jak posoudil povahu a zavaznost trestneho cinu z hlediska vyznamu konkretniho chraneneho zajmu, ktery byl cinem dotcen, zpusobu provedeni cinu a jeho nasledku, okolnosti, za kterych byl cin spachan, osoby pachatele, miry jeho zavineni a jeho pohnutky, zameru nebo cile, jakoz i polehcujicich a pritezujicich okolnosti, doby, ktera uplynula od spachani trestneho cinu, pripadne zmeny situace a delky trestniho rizeni, trvalo-li neprimerene dlouhou dobu, pri zvazeni slozitosti veci, postupu organu cinnych v trestnim rizeni, vyznamu rizeni pro pachatele a jeho chovani, kterym prispel k prutahum v rizeni; uvede tez, jak prihledl k osobnim, rodinnym, majetkovym a jinym pomerum pachatele, k jeho dosavadnimu zpusobu zivota, k chovani pachatele po cinu, zejmena kjeho pripadne snaze nahradit skodu ci jine skodlive nasledky cinu, a pokud byl oznacen jako spolupracujici obvineny tez k tomu, jak vyznamnym zpusobem prispel k objasneni zvlasf zavazneho zlocinu spachaneho cleny organizovane skupiny nebo ve prospech organizovane zlocinecke skupiny nebo pomohl zabranit pokusu nebo dokonani takoveho trestneho cinu. Jestlize byly do rozsudku pojaty dalsi vyroky, je treba je rovnez oduvodnit.
(2) V pouceni o odvolani, ktere musi byt obsazeno v kazdem rozsudku soudu prvniho stupne, se uvede lhuta, ve ktere musi byt podano (§ 248 odst. 1), oznaceni soudu, ke kteremu ma byt odvolani podano (§ 251), oznaceni soudu, ktery o podanem odvolani bude rozhodovat (§ 252), rozsah, v kterem mohou rozsudek napadat opravnene osoby (§ 246), a vymezeni nutneho obsahu odvolani (§ 249).
(3) V pouceni o dovolani, ktere musi byt obsazeno v kazdem rozhodnuti soudu ve veci same ucinenem v druhem stupni, se uvedou opravnene osoby, vcetne nutnosti, aby dovolani obvineneho bylo podano prostrednictvim obhajce (§ 265d), lhuta k podani dovolani, oznaceni soudu, ke kteremu ma byt dovolani podano (§ 265e), oznaceni soudu, ktery o podanem dovolani bude rozhodovat, a vymezeni nutneho obsahu dovolani (§ 265f).
Porada a hlasovarn o rozsudku
§126
Pri porade o rozsudku, jimz se rozhoduje o vine a trestu, posoud! soud zejmena,
a) zda se stal skutek, pro ktery je obzalovany stihan,
b) zda tento skutek ma vsechny znaky nektereho trestneho cinu,
c) zda tento skutek spachal obzalovany,
d) zda je obzalovany za tento skutek trestne odpovedny,
e) zda trestnost skutku nezanikla,
f) zda a jaky trest ma byt obzalovanemu ulozen,
g) zda a v jakem rozsahu ma byt obzalovanemu ulozena povinnost nahradit poskozenemu skodu nebo nemajetkovou ujmu v penezich nebo vydat bezduvodne obohacem,
h) zda a jake ochranne opatrem ma byt ulozeno. §127
(1) Porade a hlasovarn nesm! byt krome soudcu a pnseditich zucastnivsich sejednam, jez rozsudku bezprostredne predchazelo, a zapisovatele pntomen nikdo jiny. O obsahu porady je nutno zachovat mlcenlivost.
(2) Pri hlasovarn rozhoduje vetsina hlasu. Nelze-li vetsiny dosahnout, pпpoC^tavaj^ se hlasy obzalovanemu nejmene pnznive k hlasum po nich pnznivejsim tak dlouho, az se dosahne vetsiny. Je-li sporne, ktere mmem je obzalovanemu pnznivejs^ rozhodne se o tom hlasovamm.
(3) Kazdy clen senatu mus^ hlasovat, i kdyz byl v nektere predchoz! otazce prehlasovan. Pri hlasovarn o trestu se vsak mohou hlasovarn zdrzet ti, kdo hlasovali pro zprostem obzaloby; jejich hlasy se priataj! k hlasu pro obzalovaneho nejpnznivejsimu.
(4) Pnsedra hlasuj! pred soudci. Pf^sed^c^ a soudci mlads! hlasuj^ pred starami. Predseda senatu hlasuje naposledy.
(5) O hlasovarn se sepise zvlastm protokol (§ 58).
§128
Vyhlasem rozsudku
(1) Rozsudek je nutno vzdy vyhlasit; vyhlasuje jej predseda senatu.
(2) Vyhlasuji se uvodni slova “Jmenem republiky”, plne zneni vyroku, aspon podstatna cast oduvodneni a pouceni o opravnem prostredku. Vyhlaseni musi byt v naproste shode s obsahem rozsudku, tak jak byl odhlasovan.
(3) Rozsudek se vyhlasi zpravidla hned po skonceni jednani, ktere rozsudku predchazelo; neni-li to mozne, lze pro vyhlaseni rozsudku jednani odrocit na dobu nejdele tri dnu.
§129
Vyhotoveni rozsudku
(1) Kazdy rozsudek je nutno vyhotovit pisemne. Vyhotoveni rozsudku musi byt ve shode s obsahem rozsudku, tak jak byl vyhlasen.
(2) Jestlize nebyl rozsudek pisemne vyhotoven jiz v porade, predseda senatu nebo jim povereny soudce, ktery byl clenem senatu, jej vyhotovi a preda k doruceni
a) v rizeni pred okresnimi soudy a krajskymi soudy jako soudy druheho stupne ve vazebnich vecech do peti pracovnich dnu a v ostatnich vecech do deseti pracovnich dnu,
b) v rizeni pred krajskymi soudy jako soudy prvniho stupne, vrchnimi soudy a pred Nejvyssim soudem ve vazebnich vecech do deseti pracovnich dnu a v ostatnich vecech do dvaceti pracovnich dnu.
Vyjimky z techto lhut povoluje na zadost predsedy senatu nebo soudce vyhotovujiciho rozsudek ze zavaznych duvodu, zejmena s ohledem na rozsahlost a slozitost veci, v jednotlivych vecech predseda soudu. Prodlouzi-li lhutu o vice jak dalsich dvacet pracovnich dnu, pisemne zduvodni, proc nebylo mozne stanovit lhutu kratsi. Jinak postupuje podle odstavce 3.
(3) Nemuze-li predseda senatu ani jiny jeho clen vyhlaseny rozsudek pisemne vyhotovit pro prekazku delsiho trvani, vyhotovi jej na prikaz predsedy soudu jiny soudce. Jde- li o samosoudce, vyhotovi rozsudek soudce urceny predsedou soudu.
(4) Vyhotoveni rozsudku podepise predseda senatu a ten, kdo je vypracoval. Nemuze- li predseda senatu podepsat vyhotoveni rozsudku pro prekazku delsiho trvani, podpise je za neho jiny clen senatu; duvod toho se na vyhotoveni rozsudku poznamena.
§130
Doruceni rozsudku
(1) Rozsudek se v opise doruci obzalovanemu, statnimu zastupci, zucastnene osobe a poskozenemu, ktery uplatnil narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydani bezduvodneho obohaceni, a to i kdyz byli pri vyhlaseni rozsudku pritomni.
(2) Ma-li obzalovany obhajce nebo zakonneho zastupce, doruci se opis rozsudku tez
jim.
(3) Maji-li zucastnena osoba nebo poskozeny zakonneho zastupce, doruci se opis rozsudku jen zakonnemu zastupci; maji-li zmocnence, doruci se jen zmocnenci.
Oprava vyhotovern a opisu rozsudku
(1) Predseda senatu muze zvlastmm usnesemm kdykoli opravit pisarske chyby a jine zrejme nespravnosti, k nimz doslo ve vyhotovern rozsudku a jeho opisech, tak, aby vyhotovern bylo v naproste shode s obsahem rozsudku, jak byl vyhlasen. Opravu muze nandit i soud vyssiho stupne.
(2) Opis usnesem o oprave se doruc vsem osobam, jimz byl dorucen opis rozsudku.
(3) Proti rozhodnuti o oprave podle odstavce 1 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek.
(4) Po pravm moci usnesem o oprave se oprava provede jak ve vyhotovern rozsudku, tak i v opisech, ktere se od osob, jimz byly doruceny, vyzadaj! za tim ucelem zpet.
§132 zrusen
§133
Ucinky opravy
Jestlize se oprava vyhotovern rozsudku nebo oprava opisu rozsudku podstatne dotkla obsahu nektereho z vyroku rozsudku, bez! statmmu zastupci a osobe opravenym vyrokem pnmo dotcene lhuta k odvolarn od dorucern opisu usnesem o oprave, a byla-li proti usnesem o oprave podana stiznost, od dorucern rozhodnuti o stiznosti. O tom je treba osobu vyrokem pnmo dotcenou poucit.
ODDIL DRUHY Usnesem
§134
Obsah usnesem
(1) Usnesem mus! obsahovat
a) oznacem organu, o jehoz rozhodnuti jde,
b) den a misto rozhodnuti,
c) vyrok usnesem s uvedemm zakonnych ustanovern, jichz bylo pouzito,
d) oduvodnem, pokud zakon nestanov! neco jineho, a
e) poucen o opravnem prostredku.
(2) V oduvodnem je treba, jestlize to prichaz! podle povahy veci v uvahu, zejmena uvest skutecnosti, ktere byly vzaty za prokazane, dukazy, o nez se skutkova zjisten optiaji, uvahy, jimiz se rozhodujra organ ndil pri hodnocen provedenych dukazu, jakoz i pravm uvahy, na jejichz podklade posuzoval prokazane skutecnosti podle pnslusnych ustanoven zakona.
(3) Ve vykonavacim rizeni muze soud prvniho stupne vyhotovit zjednodusene usneseni, jestlize se po jeho vyhlaseni ve verejnem zasedani obvineny nebo jina opravnena osoba a statni zastupce vzdali prava stiznosti. Zjednodusene usneseni neobsahuje oduvodneni.
§135
Vyhlaseni usneseni
Vyhlasit je nutno jen ta usneseni, ktera byla ucinena pri ukonu provadenem za ucasti osoby, ktere se usneseni dotyka, jakoz i usneseni, ktera byla ucinena v hlavnim liceni, verejnem zasedani nebo neverejnem zasedani.
§136
Vyhotoveni usneseni
(1) Neni treba vyhotovovat usneseni, jimiz se jen upravuje prubeh rizeni nebo zpusob provedeni dukazu anebo jimiz se narizuje nebo pripravuje jednani soudu.
(2) Rovnez neni treba vyhotovovat usneseni, ktera jsou zapsana v plnem svem zneni v protokole o ukonu, ledaze by bylo nutno opis takoveho usneseni nektere osobe dorucovat. Ma-li byt doruceno v takovem pripade pouze statnimu zastupci, lze mu dorucit opis protokolu.
§137
Oznamovani usneseni
(1) Usneseni je treba oznamit osobe, ktere se primo dotyka, jakoz i osobe, ktera k nemu dala svym navrhem podnet; usneseni soudu se oznami tez statnimu zastupci. Oznameni se deje bud vyhlasenim usneseni v pritomnosti toho, jemuz je treba usneseni oznamit, anebo dorucenim opisu usneseni.
(2) Ma-li osoba, jiz je treba usneseni oznamit, obhajce, popripade zmocnence, staci, ze usneseni bylo vyhlaseno bud one osobe, anebo jejimu obhajci, popripade zmocnenci; oznamuje-li se usneseni dorucenim opisu, doruci sejen obhajci, popripade zmocnenci. Jde-li o osobu zbavenou zpusobilosti k pravnim ukonum nebo jejiz zpusobilost k pravnim ukonum je omezena, ktera obhajce, popripade zmocnence nema, oznami se usneseni jejimu zakonnemu zastupci.
(3) Oznamuje-li se vsak obvinenemu, ktery je zbaven zpusobilosti k pravnim ukonum nebo jehoz zpusobilost k pravnim ukonum je omezena, usneseni, proti nemuz ma stiznost, je treba je oznamit jak jemu, tak i jeho obhajci a jeho zakonnemu zastupci. Je-li obvineny ve vazbe, ve vykonu trestu odneti svobody nebo na pozorovani ve zdravotnickem ustavu, je treba takove usneseni oznamit jak obvinenemu, tak i jeho obhajci i tehdy, je-li obvineny osobou, jejiz zpusobilost k pravnim ukonum neni omezena.
(4) Usneseni, jimz bylo rozhodnuto o opravnem prostredku, se statnimu zastupci, osobe, ktere se rozhodnuti primo dotyka, a osobe, ktera svym navrhem dala k usneseni podnet, vzdy v opise doruci.
§138
Pouziti ustanoveni o rozsudku
Jestlize tento oddti neobsahuje ustanovern zvlastm, uzije se na usnesem primerene ustanovern oddtiu prveho teto hlavy o rozsudku.
ODDIL TRETI
Pravm moc a vykonatelnost rozhodnuti §139
Pravm moc a vykonatelnost rozsudku
(1) Rozsudek je pravomocny, a nestanovbli tento zakon neco jineho, i vykonatelny,
a) jestlize zakon proti nemu odvolarn nepfipousti,
b) jestlize zakon sice proti nemu pripousti odvolarn, avsak aa) odvolarn ve lhute podano nebylo,
bb) opravnene osoby se odvolarn vyslovne vzdaly nebo je vyslovne vzaly zpet, nebo cc) podane odvolarn bylo zamftnuto.
(2) Odvolani podane jen poskozenym a odvolarn podane jen zucastnenou osobou nebram tomu, aby ostatm casti rozsudku nabyly pravn moci a byly vykonany. Stejne tak odvolarn tykajiti se jen nektereho z vice obzalovanych nebrarn tomu, aby rozsudek u ostatmch obzalovanych nabyl pravn moci a byl vykonan.
(3) Jestlize byla lhuta k podam odvolan zmeskana, avsak byla podana opravnenou osobou zadost o navracern lhuty, nelze rozsudek vykonat az do pravomocneho rozhodnuti o teto zadosti.
§140
Pravm moc a vykonatelnost usnesem
(1) Usnesem je pravomocne a vykonatelne,
a) jestlize zakon proti nemu stiznost nepfipousti,
b) jestlize zakon sice proti nemu pripousti stiznost, avsak aa) stiznost ve lhute podana nebyla,
bb) opravnene osoby se stiznosti vyslovne vzdaly nebo ji vyslovne vzaly zpet, nebo cc) podana stiznost byla zamftnuta.
(2) Usnesem je vykonatelne, i kdyz dosud nenabylo pravm moci, jestlize zakon proti nemu sice pfipousti stiznost, avsak nepriznava ji odkladny ucinek.
(3) Stiznost, ktera se tyka jen nektere z vice osob nebo jen nektere z vice veti, o nichz bylo rozhodnuto tymz usnesemm, nebram ani v pnpade, ze ma odkladny ucinek, tomu, aby usnesem nabylo pravm moci a bylo vykonano v ostatmch castech, lze-li je oddelit.
(4) Jestlize byla lhuta k podam stiznosti majiti odkladny ucinek zmeskana, avsak byla podana opravnenou osobou zadost o navracern lhuty, nelze usnesem vykonat az do pravomocneho rozhodnuti o teto zadosti.
HLAVA SEDMA
Stiznost a rizeni o ni
§141
Pripustnost a ucinek
(1) Opravnym prostredkem proti usneseni je stiznost.
(2) Stiznosti lze napadnout kazde usneseni policejniho organu. Usneseni soudu a statniho zastupce lze stiznosti napadnout jen v tech pripadech, kde to zakon vyslovne pripousti a jestlize rozhoduji ve veci v prvnim stupni.
(3) Proti usneseni nejvyssiho statniho zastupce lze podat stiznost pouze tehdy, jestlize podle zakona o stiznosti prislusi rozhodnout soudu. O stiznosti v techto pripadech rozhoduje Nejvyssi soud. O stiznosti proti usneseni statniho zastupce Nejvyssiho statniho zastupitelstvi rozhoduje nejvyssi statni zastupce.
(4) Stiznost ma odkladny ucinek, jen kde to zakon vyslovne stanovi.
§142
Opravnene osoby
(1) Nestanovi-li zakon neco jineho, muze stiznost podat osoba, ktere se usneseni primo dotyka nebo ktera k usneseni dala podnet svym navrhem, k nemuz ji zakon opravnuje; proti usneseni soudu muze podat stiznost tez statni zastupce, a to i ve prospech obvineneho.
(2) Proti usneseni o vazbe, o ochrannem leceni a o zabezpecovaci detenci mohou podat stiznost ve prospech obvineneho tez osoby, ktere by mohly podat v jeho prospech odvolani.
§143
Lhuta a misto k podani
(1) Stiznost se podava u organu, proti jehoz usneseni stiznost smeruje, a to do tri dnu od oznameni usneseni (§ 137); jestlize se usneseni oznamuje jak obvinenemu, tak i jeho zakonnemu zastupci nebo obhajci, bezi lhuta od toho oznameni, ktere bylo provedeno nejpozdeji.
(2) Osobam, ktere podle ustanoveni § 142 odst. 2 mohou podat stiznost ve prospech obvineneho, konci lhuta k podani stiznosti tymz dnem jako obvinenemu; statnimu zastupci vsak bezi lhuta vzdy samostatne.
§144
Vzdani se a zpetvzeti stiznosti
(1) Opravnena osoba se muze stiznosti vyslovne vzdat.
(2) Opravnena osoba muze podanou stiznost vzit vyslovne zpet, dokud o ni nebylo rozhodnuto. Stiznost statniho zastupce muze vzit zpet i statni zastupce nadrizeny.
(3) Stiznost podana ve prospech obvineneho jinou opravnenou osobou nebo za obvineneho obhajcem nebo zakonnym zastupcem, muze byt vzata zpet jen s vyslovnym souhlasem obvineneho. Statm zastupce vsak muze vzft takovou stiznost zpet i bez souhlasu obvineneho. V tomto pnpade bez! obvinenemu nova lhuta k podam stiznosti od vyrozumem, ze stiznost byla vzata zpet.
(4) Zpetvzeti stiznosti vezme, nem-li prekazek, usnesemm na vedom! organ povolany k rozhodnuti o stiznosti, a nebyla-li vec dosud tomuto organu predlozena, organ, proti jehoz rozhodnuti stiznost smefuje; v nzem pred soudem cim toto rozhodnuti predseda senatu.
§ 145
Stiznostm duvody
(1) Usnesem lze napadnout
a) pro nespravnost nektereho jeho vyroku, nebo
b) pro porusern ustanovern o nzem, ktere usnesem predchazelo, jestlize toto porusern mohlo zpusobit nespravnost nektereho vyroku usnesem.
(2) Stiznost lze opnt o nove skutecnosti a dukazy.
§146
Rizem pred organem, proti jehoz usnesem stiznost smeruje
(1) Organ, proti jehoz usnesem stiznost smeruje, muzej! sam vyhovet, nedotkne-li se zmena puvodmho usnesem prav jine strany trestrnho nzem. Jde-li o usnesem policejmho organu, ktere bylo vydano s predchozim souhlasem statrnho zastupce nebo na jeho pokyn, muze policejm organ sam stiznosti vyhovet jen s predchozim souhlasem statrnho zastupce.
(2) Jestlize lhuta k podam stiznosti jiz vsem opravnenym osobam uplynula a stiznosti nebylo vyhoveno podle odstavce 1, predloz! vec k rozhodnuti
a) policejm organ statmmu zastupci, ktery vykonava nad pnpravnym nzemm dozor, a jde-li o stiznost proti usnesem, k nemuz tento statm zastupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostrednictvim nadnzenemu statmmu zastupci,
b) statm zastupce nadnzenemu statmmu zastupci nebo soudu,
c) predseda senatu okresmho soudu nadnzenemu kraj skemu soudu, predseda senatu kraj skeho soudu nadnzenemu vrchmmu soudu a predseda senatu vrchmho soudu Nejvyssimu soudu; pritom dorua, je-li to potrebne, opis stiznosti statmmu zastupci a osobe, ktera by mohla byt rozhodnutim o stiznosti pnmo dotcena,
d) statm zastupce Nejvyssiho statrnho zastupitelstv! nejvyssimu statmmu zastupci. § 146a
Rozhodovam o stiznosti proti rozhodnutim o zajistem osob a majetku a o ulozen poradkove pokuty
(1) O stiznosti proti rozhodnuti, kterym statm zastupce
a) rozhodl o dalsim trvani vazby nebo o zadosti o zruseni omezeni spocivajiciho v zakazu vycestovani do zahranici, ktere bylo obvinenemu ulozeno podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3 (§ 73b odst. 2),
b) rozhodl o zadosti o zruseni omezeni spocivajiciho v zakazu vycestovani do zahranici (§ 77a odst. 4),
c) zajistil penezni prostredky na uctu u banky, nebo u sporitelniho a uverniho druzstva nebo jine instituce, ktera vede ucet pro jineho, rozhodl o blokaci peneznich prostredku penzijniho pripojisteni se statnim prispevkem, blokaci cerpani financniho uveru a blokaci financniho pronajmu, rozhodl o omezeni takoveho zajisteni nebo blokace, nebo nevyhovel zadosti o zruseni nebo omezeni takoveho zajisteni nebo blokace (§ 79a odst. 1, 3, 4 a § 79b),
d) zajistil zaknihovane cenne papiry, rozhodl o omezeni takoveho zajisteni nebo nevyhovel zadosti o zruseni nebo omezeni zajisteni zaknihovanych cennych papiru (§ 79c odst. 4),
e) zajistil nemovitost, rozhodl o omezeni zajisteni nemovitosti, nebo nevyhovel zadosti o zruseni nebo omezeni takoveho zajisteni (§ 79d odst. 1,7 a 8),
f) zajistil jinou majetkovou hodnotu, rozhodl o omezeni zajisteni jine majetkove hodnoty, nebo nevyhovel zadosti o zruseni nebo omezeni takoveho zajisteni (§ 79e odst. 1 a 7),
g) zajistil nahradni hodnotu, rozhodl o omezeni zajisteni nahradni hodnoty, nebo nevyhovel zadosti o zruseni nebo omezeni takoveho zajisteni (§ 79f),
h) vydal prikaz k zajisteni majetku v jinem clenskem state Evropske unie, rozhodl o uznani prikazu k zajisteni majetku nachazejiciho se na uzemi Ceske republiky, anebo rozhodl o omezeni takoveho zajisteni (§ 460b, 460f a § 460h odst. 2),
i) zajistil majetek obvineneho k zajisteni naroku poskozeneho nebo rozhodl o omezeni zajisteni (§ 47 a § 48 odst. 2),
j) zajistil majetek obvineneho (§ 347),
k) rozhodl o ulozeni poradkove pokuty (§ 66 odst. 1) nebo
l) rozhodl o zniceni veci ohrozujici bezpecnost lidi nebo majetku (§ 81b odst. 1),
rozhoduje zpravidla do peti dnu po uplynuti lhuty k podani stiznosti vsem opravnenym osobam soud, v jehoz obvodu je cinny statni zastupce, ktery napadene rozhodnuti vydal.
(2) O stiznosti proti rozhodnuti policejniho organu podle § 66 odst. 1, § 79a odst. 1 a 3, § 79b, § 79c odst. 4, § 79d odst. 1 a 7, § 79e odst. 1 a 7 nebo § 79f rozhoduje ve lhute uvedene v odstavci 1 soud, v jehoz obvodu je cinny statni zastupce, ktery ve veci vykonava dozor nad zachovavanim zakonnosti v pripravnem rizeni. Vec predklada soudu k rozhodnuti statni zastupce.
Rozhodnuti nadrizeneho organu
(1) Pri rozhodovam o stiznosti prezkouma nadnzeny organ
a) spravnost vsech vyroku napadeneho usnesem, proti nimz muze stezovatel podat stiznost, a
b) nzem predchazejiti napadenemu usnesem.
(2) Tyka-li se stiznost jen nektere z vice osob nebo jen nektere z vice veti, o nichz bylo rozhodnuto tymz usnesemm, prezkouma nadnzeny organ jen spravnost vyroku tykajitich se teto osoby nebo teto veci a nzem predchazejiti prezkoumavane casti usnesem.
§148
(1) Nadnzeny organ zamftne stiznost
a) nem-li pnpustna,
b) byla-li podana opozdene, osobou neopravnenou, osobou, ktera se ji vyslovne vzdala nebo ktera znovu podala stiznost, kterou jiz pred tim vyslovne vzala zpet, nebo
c) nem-li duvodna.
(2) Jako opozdena nemuze byt zamftnuta stiznost, kterou opravnena osoba podala opozdene jen proto, ze se fidila nespravnym poucemm, ktere j^ bylo dano pri oznamem usnesem.
§149
(1) Nezamftne-li nadnzeny organ stiznost, zi^ napadene usnesem, a je-li podle povahy veci potreba noveho rozhodnuti, bud’
a) rozhodne sam ve veci, nebo
b) uloz! organu, proti jehoz rozhodnuti stiznost smeruje, aby o veci znovu jednal a rozhodl.
(2) Soud rozhodujiti o stiznosti proti usnesem o zastavem trestrnho stiham muze tez, je-li to pro nalezite objasnem veci potrebne, pri zrusem napadeneho usnesem vratit vec statmmu zastupci k dosetrem, a to i v tom pnpade, ze trestrn stiham bylo zastaveno az po nanzem hlavmho ticem (§ 223 a 231). Ustanovern § 191 plati i tu.
(3) Je-li vadna jen cast napadeneho usnesem a lze-li ji oddelit od ostatmch anebo tyka- li se stiznost jen casti usnesem (§ 147 odst. 2), omez! nadnzeny organ sve rozhodnuti podle odstavce 1 jen na onu cast.
(4) Zalezi-li vada v tom, ze v napadenem usnesem nektery vyrok chyb nebo je neuplny, muze nadfizeny organ, aniz vyslov! zrusem napadeneho usnesem, bud sam je doplnit, anebo ulozit organu, proti jehoz rozhodnuti stiznost smeruje, aby o chybejitim vyroku rozhodl nebo neuplny vyrok doplnil.
(5) Soud rozhodujiti o stiznosti muze, poklada-li to za nutne, nandit, aby vec byla znovu v prvmm stupni projednana a bylo o m rozhodnuto v jinem slozem senatu anebo jinym soudem tehoz druhu a tehoz stupne v jeho obvodu.
(6) Organ, jemuz byla vec vracena k novemu projednani a rozhodnuti, je pri novem rozhodovani vazan pravnim nazorem, ktery ve veci vyslovil organ nadrizeny, a je povinen provest ukony, jejichz provedeni tento organ naridil.
§150
(1) Organ rozhodujici o stiznosti nemuze z jejiho podnetu zmenit usneseni v neprospech osoby, ktera stiznost podala nebo v jejiz prospech byla stiznost podana.
(2) Zmeni-li nadrizeny organ usneseni ve prospech obvineneho z duvodu, ktery prospiva take nekteremu spoluobvinenemu, zmeni usneseni take ve prospech tohoto spoluobvineneho.
(3) Ustanoveni odstavce 1 plati primerene i pro organ, jemuz byla vec prikazana k novemu projednani a rozhodnuti.
HLAVA OSMA
Naklady trestniho rizeni
§151
Naklady trestniho rizeni, jez nese stat
(1) Naklady nutne k provedeni trestniho rizeni vcetne rizeni vykonavaciho nese stat; nenese vsak vlastni naklady obvineneho, zucastnene osoby a poskozeneho, ani vydani zpusobena zvolenim obhajce a zmocnence. Stat vsak nese naklady na nutnou obhajobu, ktere obvinenemu vznikly v dusledku podani stiznosti pro poruseni zakona.
(2) Obhajce, ktery byl obvinenemu ustanoven, ma vuci statu narok na odmenu a nahradu hotovych vydaju podle zvlastniho predpisu.2) Narok je treba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhajce dozvedel, ze povinnost obhajovat skoncila, jinak narok zanika; tento narok obhajce, je-li platcem dane z pridane hodnoty, se zvysuje o castku odpovidajici teto dani, kterou je obhajce povinen z odmeny za zastupovani a z nahrad hotovych vydaju odvest podle zvlastniho pravniho predpisu.3) Ustanoveni vety druhe se pouzije i v pripade, kdy obhajce je spolecnikem pravnicke osoby zrizene podle zvlastnich pravnich predpisu upravujicich vykon advokacie3a) a platcem dane je tato pravnicka osoba.
(3) O vysi odmeny a nahrade hotovych vydaju rozhodne na navrh obhajce organ cinny v trestnim rizeni, ktery vedl rizeni v dobe, kdy obhajci povinnost obhajovat skoncila, a to bez zbytecneho odkladu, nejpozdeji do dvou mesicu od podani navrhu. V rizeni pred soudem rozhodne predseda senatu soudu prvniho stupne. Na navrh obhajce muze organ cinny v trestnim rizeni prijmout opatreni, aby obhajci byla poskytnuta jeste pred skoncenim trestniho stihani primerena zaloha na odmenu a nahradu hotovych vydaju, jestlize je to oduvodneno dobou trvani trestniho stihani nebo jinymi zavaznymi duvody.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavce 3 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(5) Odmenu a nahradu hotovych vydaju je treba uhradit bez zbytecneho odkladu po jejich priznani, nejpozdeji do 30 dnu.
(6) Ustanovern odstavcu 2 az 5 se primerene uzj na rozhodovam o vysi odmeny a nahrade hotovych vydaju zvoleneho obhajce obvinenym, ktery ma narok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za smzenou odmenu, a ustanoveneho zmocnence poskozeneho.
§ 151a
(1) Obvineny, ktery ma narok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za smzenou odmenu, a poskozeny, ktery ma narok na ustanovern zmocnence, mohou zadat, aby predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce rozhodl o tom, ze stat ponese naklady na znalecky posudek, ktery obvineny nebo poskozeny vyzada. Zadosti nelze vyhovet, jestlize takovy dukaz nem pro objasnem veci zrejme potrebny nebo stejny ukon k prokazarn teze skutecnosti jiz vyzadal organ cinny v trestrnm nzem.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pnpustna stiznost. Povinnost k nahrade nakladu trestrnho nzem
§152
(1) Byl-li obzalovany pravomocne uznan vinnym, je povinen nahradit statu
a) naklady spojene s vykonem vazby,
b) odmenu a hotove vydaje uhrazene ustanovenemu obhajci statem, pokud nema narok na obhajobu bezplatnou,
c) naklady spojene s vyuzitim elektronickeho kontrolmho systemu pri podmmenem propustem z vykonu trestu odneti svobody,
d) naklady spojene s vykonem trestu odneti svobody a s vykonem trestu domatiho vezem a
e) pausalm castkou ostatm naklady, jez nese stat.
(2) Denm sazbu pfipadajiti na naklady spojene s vykonem vazby, naklady spojene s vyuzitim elektronickeho kontrolmho systemu pri podmmenem propustem z vykonu trestu odneti svobody a naklady spojene s vykonem trestu domatiho vezem a zpusob uhrady techto nakladu stanov! Ministerstvo spravedlnosti obecne zavaznym pravmm predpisem.
(3) Pausalm castku uvedenou v odstavci 1 pism. e) stanov^ obecne zavaznym pravmm predpisem ministerstvo spravedlnosti.
(4) Uhradu nakladu spojenych s vykonem trestu odneti svobody upravuje zakon o vykonu trestu odneti svobody.
§ 152a
U pohledavek vzniklych statu z titulu neuhrazenych nakladu trestrnho nzem uvedenych v § 152 odst. 1, ktere stat v ramci nzem uhradil, se urok z prodlem nevymeruje.
(1) Kdo podal zcela bezvysledne dovolam nebo navrh na obnovu nzem, je povinen statu nahradit naklady nzem o tomto navrhu, a to pausalm castkou, kterou stanov! ministerstvo spravedlnosti obecne zavaznym pravmm predpisem. Dale je povinen nahradit statu odmenu a hotove vydaje obhajci, pokud byl v souvislosti s takovym navrhem ustanoven, ledaze obvineny ma narok na obhajobu bezplatnou nebo na obhajobu za smzenou odmenu.
(2) Povinnost k nahrade podle odstavce 1 nepostihuje statrnho zastupce a organ povereny pea o mladez.
§ 154
Povinnost k nahrade nakladu poskozeneho
(1) Byl-li poskozenemu alespon zcasti priznan narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydam bezduvodneho obohacem, je odsouzeny, jemuz byla povinnost k nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo k vydam bezduvodneho obohacem ulozena, povinen nahradit poskozenemu tez naklady potrebne k ucelnemu uplatnern tohoto naroku v trestrnm nzem, vcetne nakladu vzniklych pfibramm zmocnence.
(2) Soud muze podle povahy veci a okolnosti pfipadu rozhodnout na navrh poskozeneho o tom, ze se odsouzenemu uklada povinnost uhradit poskozenemu zcela nebo zcasti naklady souvisejiti s ucasti poskozeneho v trestrnm nzem, a to i v pnpade, ze poskozenemu nebyl priznan narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydam bezduvodneho obohacem ani zcasti.
Rozhodovam o povinnosti k nahrade nakladu trestrnho nzem a o jejich vysi §155
(1) O povinnosti odsouzeneho k nahrade nakladu spojenych s vykonem vazby a o povinnosti k nahrade odmeny a hotovych vydaju uhrazenych ustanovenemu obhajci statem [§ 152 odst. 1 pism. a), b)] rozhodne po pravn moci rozsudku predseda senatu soudu prvmho stupne.
(2) O povinnosti odsouzeneho k nahrade nakladu spojenych s vykonem trestu domatiho vezem rozhodne po vykonu trestu nebo jeho casti predseda senatu soudu prvmho stupne.”.
(3) O povinnosti odsouzeneho, ktery byl podmmene propusten z vykonu trestu odneti svobody, hradit naklady spojene s vyuzitim elektronickeho kontrolmho systemu rozhodne predseda senatu soudu, ktery odsouzeneho z vykonu trestu odneti svobody propustil. Pri tom se primerene pouzj zvlastm pravm predpisy upravujiti nahrady nakladu spojene s vykonem trestu domatiho vezem a zpusob uhrady.
(4) O povinnosti odsouzeneho nahradit poskozenemu naklady potrebne k ucelnemu uplatnern naroku na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem v trestrnm nzem nebo jine naklady souvisejiti s ucasti poskozeneho v trestrnm nzem a o jejich vysi rozhodne po pravm moci rozsudku na navrh poskozeneho predseda senatu soudu prvmho stupne; narok je treba uplatnit do jednoho roku od pravn moci odsuzujitiho rozsudku, jinak zanika.
(5) O povinnosti odsouzeneho hradit statu naklady vznikle ustanovenim zmocnence poskozenemu a o jejich vysi rozhodne po pravni moci rozsudku predseda senatu soudu prvniho stupne i bez navrhu.
(6) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 az 5 je pripustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek. §156
Jestlize naklady stanovene pausalni castkou [§ 152 odst. 1 pism. e) a § 153 odst. 1] nebyly zaplaceny kolkovymi znamkami, rozhodne o povinnosti k jejich nahrade po pravni moci rozsudku predseda senatu soudu prvniho stupne.
CAST DRUHA
Pripravne rizeni
§157
Obecne ustanoveni
(1) Statni zastupce a policejni organ jsou povinni organizovat svou cinnost tak, aby ucinne prispivali k vcasnosti a duvodnosti trestniho stihani.
(2) Statni zastupce muze ulozit policejnimu organu provedeni takovych ukonu, ktere je tento organ opravnen provest a jichz je treba k objasneni veci nebo ke zjisteni pachatele. K provereni skutecnosti nasvedcujicich tomu, ze byl spachan trestny cin, je statni zastupce dale opravnen:
a) vyzadovat od policejniho organu spisy, vcetne spisu, v nichz nebylo zahajeno trestni rizeni, dokumenty, materialy a zpravy o postupu pri proverovani oznameni,
b) odejmout kteroukoliv vec policejnimu organu a ucinit opatreni, aby vec byla prikazana jinemu policejnimu organu,
c) docasne odlozit zahajeni trestniho stihani.
(3) V zavaznych a skutkove slozitych vecech muze statni zastupce nebo policejni organ vyuzit odborne pomoci konzultanta, ktery ma znalost ze specialniho oboru. O navrh na vyber urate osoby jako konzultanta muze tez pozadat spravni urad, jiny organ, vedeckou nebo vyzkumnou instituci. O pribrani konzultanta sepise statni zastupce nebo policejni organ uredni zaznam. Se souhlasem statniho zastupce nebo policejniho organu muze konzultant v rozsahu nezbytnem pro vykon jeho funkce nahlizet do spisu a byt pritomen pri provadeni ukonu trestniho rizeni. Do provadeni ukonu vsak nesmi zasahovat. O vsech skutecnostech, o nichz se konzultant v prubehu trestniho rizeni dozvedel, je povinen zachovavat mlcenlivost. Na vylouceni konzultanta se primerene uziji zvlastni predpisy o znalcich a tlumocnicich. Ucast konzultanta nezbavuje statniho zastupce a policejni organ odpovednosti za zakonny prubeh trestniho rizeni.
§ 157a
Zadost o prezkoumani postupu policejniho organu a statniho zastupce
(1) Ten, proti nemuz se trestrn nzem vede, a poskozeny maj! pravo kdykoliv v prubehu pnpravneho nzem zadat statrnho zastupce, aby byly odstraneny prutahy v nzem nebo zavady v postupu policejmho organu. Tato zadost nen vazana lhutou. Zadost je nutno statmmu zastupci ihned predlozit a statm zastupce ji mus! neprodlene vyndit. O vysledku prezkoumam mus^ byt zadatel vyrozumen.
(2) Zadost o odstranen prutahu v nzem nebo zavad v postupu statrnho zastupce vyfizuje statm zastupce bezprostredne vyssiho statrnho zastupitelstvL
HLAVA DEVATA
Postup pred zahajemm trestrnho stiham
§158
(1) Policejm organ je povinen na zaklade vlastmch poznatku, trestmch oznamen i podnetu jinych osob a organu, na jejichz podklade lze ucinit zaver o podezren ze spacham trestneho cinu, ucinit vsechna potrebna setfe^ a opatren k odhalem skutecnosti nasvedcujMch tomu, ze byl spachan trestny cin, a smefujlti ke zjistem jeho pachatele; je povinen cinit tez nezbytna opatrem k predchazern trestne cinnosti. Poverene organy Vezenske sluzby Ceske republiky neprodlene informuj! Generalrn inspekci bezpecnostmch sboru, jakmile zahaj! takove setfem.
(2) Oznamem o skutecnostech nasvedcujitich tomu, ze byl spachan trestny cin, je povinen pfijimat statn zastupce a policejm organ. Pritom je povinen oznamovatele poucit o odpovednosti za vedome nepravdive udaje, a pokud o to oznamovatel pozada, do jednoho mesice od oznamem jej vyrozumet o ucinenych opatremch.
(3) O zahajem ukonu trestrnho nzen k objasnem a prove^^ skutecnosti duvodne nasvedcujitich tomu, ze byl spachan trestny cin, sepise policejn organ neprodlene zaznam, ve kterem uvede skutkove okolnosti, pro ktere nzem zahajuje, a zpusob, jakym se o nich dovedel. Opis zaznamu zasle do 48 hodin od zahajem trestrnho nzem statmmu zastupci. Hrozi-li nebezpec z prodlem, policejm organ zaznam sepise po provedem potrebnych neodkladnych a neopakovatelnych ukonu. K objasnem a proverem skutecnosti duvodne nasvedcujitich tomu, ze byl spachan trestny cin, opatruje policejn organ potrebne podklady a nezbytna vysvetlem a zajistuje stopy trestneho cinu. V ramci toho je opravnen, krome ukonu uvedenych v teto hlave, zejmena
a) vyzadovat vysvetlem od fyzickych a pravnickych osob a statmch organu,
b) vyzadovat odborne vyjadrem od pnslusnych organu, a je-li toho pro posouzem veci treba, tez znalecke posudky,
c) obstaravat potrebne podklady, zejmena spisy a jine pisemne materialy,
d) provadet ohledan veci a m^sta cinu,
e) vyzadovat za podmmek uvedenych v § 114 provedem zkousky krve nebo jineho podobneho ukonu, vcetne odberu potrebneho biologickeho materialu,
f) porizovat zvukove a obrazove zaznamy osob, za podminek stanovenych v § 114 snimat daktyloskopicke otisky, provadet osobou tehoz pohlavi nebo lekarem prohlidku tela a jeho zevni mereni, jestlize je to nutne ke zjisteni totoznosti osoby nebo ke zjisteni a zachyceni stop nebo nasledku cinu,
g) za podminek stanovenych v § 76 zadrzet podezrelou osobu,
h) za podminek stanovenych v § 78 az 81 cinit rozhodnuti a opatreni v techto ustanovenich naznacena,
i) zpusobem uvedenym v hlave ctvrte provadet neodkladne nebo neopakovatelne ukony, pokud podle tohoto zakona jejich provedeni nepatri do vylucne pravomoci jineho organu cinneho v trestnim rizeni.
(4) Jednotlive ukony trestniho rizeni k obj asneni a provereni skutecnosti duvodne nasvedcujicich tomu, ze byl spachan trestny cin, mohou na zaklade dozadani provest i jine policejni organy.
(5) Pri podani vysvetleni ma kazdy pravo na pravni pomoc advokata. Je-li vysvetleni pozadovano od nezletileho, je treba o ukonu predem vyrozumet jeho zakonneho zastupce; to neplati, jestlize provedeni ukonu nelze odlozit a vyrozumeni zakonneho zastupce nelze zajistit.
(6) O obsahu vysvetleni, ktera nemaji povahu neodkladneho nebo neopakovatelneho ukonu, se sepise uredni zaznam. Uredni zaznam slouzi statnimu zastupci a obvinenemu ke zvazeni navrhu, aby osoba, ktera takove vysvetleni podala, byla vyslechnuta jako svedek, a soudu k uvaze, zda takovy dukaz provede. Nestanovi-li tento zakon jinak, uredni zaznam nelze v rizeni pred soudem pouzit jako dukaz. Je-li ten, kdo podal vysvetleni, pozdeji vyslychan jako svedek nebo jako obvineny, nemuze mu byt zaznam precten, nebo jinak konstatovan jeho obsah.
(7) Policejni organ je opravnen vyzvat osobu, aby se dostavila k podani vysvetleni ve stanovene dobe na urcene misto; v rizeni o zlocinu je osoba povinna vyzve vyhovet ihned. Jestlize se osoba, ktera byla radne vyzvana k podani vysvetleni, bez dostatecne omluvy nedostavi, muze byt predvedena. Na to a na jine nasledky nedostaveni (§ 66) musi byt takova osoba upozornena.
(8) Vysvetleni podle odstavce 3 nesmi byt pozadovano od toho, kdo by jim porusil statem vyslovne ulozenou nebo uznanou povinnost mlcenlivosti, ledaze by byl teto povinnosti zprosten prislusnym organem nebo tim, v jehoz zajmu tuto povinnost ma. Osoba podavajici vysvetleni, s vyjimkou podezreleho, je povinna vypovidat pravdu a nic nezamlcet; vysvetleni muze odeprit, pokud by jim zpusobila nebezpeci trestniho stihani sobe nebo osobam uvedenym v § 100 odst. 2; o tom je treba osobu, od niz je pozadovano vysvetleni, predem poucit. Nasvedcuji-li zjistene okolnosti tomu, ze osobe podavajici vysvetleni bude treba jako svedkovi poskytnout ochranu, je treba pri sepisovani uredniho zaznamu postupovat podle § 55 odst. 2.
(9) Ma-li vypoved osoby povahu neodkladneho nebo neopakovatelneho ukonu, policejni organ ji vyslechne jako svedka za podminek uvedenych v § 158a. Jako svedka
vyslechne i osobu mlads! patnacti let a osobu, o jejiz schopnosti spravne a uplne vmmat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na jej! psychicky stav pochybnosti. Jestlize lze predpokladat, ze dals! prove^a^ trestrnho oznamen nebo jineho podnetu k trestmmu stihan bude trvat delS^ dobu, zejmena proto, ze nebyla zjistena osoba, u mz je dostatecne oduvodnen zaver, ze trestny cin spachala, a v dusledku toho nelze zahajit trestrn stiharn a hroz! ztrata dukazrn hodnoty vypovedi, je mozno vyslechnout jako svedka i osobu, jejiz vypoved ma podle oduvodneneho predpokladu rozhodujra vyznam pro zahajen trestrnho stiham, nasvedcujbli zjistene skutecnosti tomu, ze by mohl byt na takovou osobu pro jej! vypoved vyvijen natlak, anebo hroz^ z jineho duvodu, ze bude ovlivnena jej^ vypoved. Pokud vyslechy techto osob nebyly po zahajem trestrnho stiham provedeny znovu podle § 164 odst. 4, lze protokoly o jejich vyslechu v hlavrnm ticern cist pouze podle § 211 odst. 1, odst. 2 pism. a), odst. 3 pism. b), c); jinak je lze pouze predestnt podle § 212.
(10) Kdo se dostav! na vyzvu k podam vysvetlem, ma narok na nahradu nutnych vydaju podle zvlastmho pravmho predpisu upravujitiho cestovm nahrady a prokazaneho usleho vydelku za stejnych podmmek jako svedek. Narok nema ten, kdo byl vyzvan k dostavem se pro sve protipravrn jednam.
(11) Provadbli opatren nebo ukony podle predchozich odstavcu jiny policejm organ nez utvar Policie Ceske republiky, vyrozum! o predmetu setrem neprodlene utvar Policie Ceske republiky, ktery by jinak byl pnslusny k nzem. Vznikne-li mezi utvarem Policie Ceske republiky a jinym policejmm organem spor o pnslusnost, predloz! vec k posouzem statmmu zastupci. Jeho stanovisko je zavazne.
(12) Je-li pri proverovam skutecnosti nasvedcujitich tomu, ze byl spachan trestny cin, zjisteno, ze pnslusnou k nzem je Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru, policejm organ ji o predmetu setrem neprodlene vyrozum! a vec ji preda. Do doby, nez Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru vec prevezme, je policejm organ opravnen provadet pouze neodkladne a neopakovatelne ukony. Vznikne-li mezi policejmm organem a Generalrn inspekti bezpecnostmch sboru spor o pnslusnost, policejm organ vec predloz! k posouzem pnslusnemu statmmu zastupci. Jeho stanovisko je zavazne. Ustanovern odstavce 11 se nepouzije.
§ 158a
Je-li pri proverovam skutecnosti nasvedcujitich tomu, ze byl spachan trestny cin, a zjist’ovam jeho pachatele treba provest neodkladny nebo neopakovatelny ukon spoavajiti ve vyslechu svedka nebo v rekognici, provede se na navrh statrnho zastupce takovy ukon za ucasti soudce; soudce v takovem pnpade odpovida za zakonnost provedem ukonu a k tomu tili muze do prubehu ukonu zasahovat. Soudci vsak nepnslus! prezkoumavat zaver statrnho zastupce o tom, ze ukon je podle zakona neodkladny nebo neopakovatelny.
Operativne patrati prostredky a podmmky jejich pouziti § 158b
(1) Nem-li dale stanoveno jinak, je policejn organ, pokud k tomu byl poveren pnslusnym ministrem, jde-li o utvar Policie Ceske republiky, policejmm prezidentem, jde-li o Generalrn inspekci bezpecnostmch sboru, jejim reditelem, jde-li o utvar Vojenskeho
zpravodajstvi, jeho reditelem, a jde-li o utvar Bezpecnostni informacni sluzby, jejim reditelem, a jde-li o utvar Uradu pro zahranicni styky a informace, jeho reditelem, opravnen v rizeni o umyslnem trestnem cinu pouzivat operativne patraci prostredky, kterymi se rozumi
a) predstirany prevod,
b) sledovani osob a veci,
c) pouziti agenta.
(2) Pouzivani operativne patracich prostredku nesmi sledovat jiny zajem nez ziskani skutecnosti dulezitych pro trestni rizeni. Tyto prostredky je mozne pouzit jen tehdy, nelze-li sledovaneho ucelu dosahnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosazeni podstatne ztizene. Prava a svobody osob lze omezit jen v mire nezbytne nutne.
(3) Zvukove, obrazove a jine zaznamy ziskane pri pouziti operativne patracich prostredku zpusobem odpovidajicim ustanovenim tohoto zakona lze pouzit jako dukaz.
§ 158c
Predstirany prevod
(1) Predstiranym prevodem se rozumi predstirani koupe, prodeje nebo jineho zpusobu prevodu predmetu plneni vcetne prevodu veci,
a) k jejimuz drzeni je treba zvlastniho povoleni,
b) jejiz drzeni je nepripustne,
c) ktera pochazi z trestneho cinu, nebo
d) ktera je urcena ke spachani trestneho cinu.
(2) Predstirany prevod lze uskutecnit pouze na zaklade pisemneho povoleni statniho zastupce.
(3) Nesnese-li vec odkladu, lze predstirany prevod provest i bez povoleni. Policejni organ je vsak povinen o povoleni bezodkladne dodatecne pozadat, a pokud je do 48 hodin neobdrzi, je povinen provadeni predstiraneho prevodu ukoncit a informace, ktere se v teto souvislosti dozvedel, nijak nepouzit.
(4) O predstiranem prevodu sepise policejni organ zaznam, ktery do 48 hodin doruci statnimu zastupci.
§ 158d
Sledovani osob a veci
(1) Sledovanim osob a veci (dale jen “sledovani”) se rozumi ziskavani poznatku o osobach a vecech provadene utajovanym zpusobem technickymi nebo jinymi prostredky. Pokud policejni organ pri sledovani zjisti, ze obvineny komunikuje se svym obhajcem, je povinen zaznam s obsahem teto komunikace znicit a poznatky, ktere se v teto souvislosti dozvedel, nijak nepouzit.
(2) Sledovani, pri kterem maji byt porizovany zvukove, obrazove nebo jine zaznamy, lze uskutecnit pouze na zaklade pisemneho povoleni statniho zastupce.
(3) Pokud ma byt sledovanim zasahovano do nedotknutelnosti obydli, do listovniho tajemstvi nebo zjist’ovan obsah jinych pisemnosti a zaznamu uchovavanych v soukromi za pouziti technickych prostredku, lze je uskutecnit jen na zaklade predchoziho povoleni soudce. Pri vstupu do obydli nesmeji byt provedeny zadne jine ukony nez takove, ktere smeruji k umisteni technickych prostredku.
(4) Povoleni podle odstavcu 2 a 3 lze vydat jen na zaklade pisemne zadosti. Zadost musi byt oduvodnena podezrenim na konkretni trestnou cinnost a, jsou-li znamy, tez udaji o osobach ci vecech, ktere maji byt sledovany. V povoleni musi byt stanovena doba, po kterou bude sledovani provadeno a ktera nesmi byt delsi nez sest mesicu. Tuto dobu muze ten, kdo sledovani povolil, na zaklade nove zadosti pisemne prodlouzit vzdy na dobu nejvyse sesti mesicu.
(5) Nesnese-li vec odkladu a nejde-li o pripady uvedene v odstavci 3, lze sledovani zahajit i bez povoleni. Policejni organ je vsak povinen o povoleni bezodkladne dodatecne pozadat, a pokud je do 48 hodin neobdrzi, je povinen sledovani ukoncit, pripadny zaznam znicit a informace, ktere se v teto souvislosti dozvedel, nijak nepouzit.
(6) Bez splneni podminek podle odstavcu 2 a 3 lze sledovani provest, pokud s tim vyslovne souhlasi ten, do jehoz prav a svobod ma byt sledovanim zasahovano. Je-li takovy souhlas dodatecne odvolan, sledovani se neprodlene zastavi.
(7) Ma-li byt zaznam porizeny pri sledovani pouzit jako dukaz, je treba k nemu pripojit protokol s nalezitostmi uvedenymi v § 55 a 55a.
(8) Pokud nebyly pri sledovani zjisteny skutecnosti dulezite pro trestni rizeni, je nutno zaznamy predepsanym zpusobem znicit.
(9) Provozovatele telekomunikacni cinnosti, jejich zamestnanci a jine osoby, ktere se na provozovani telekomunikacni cinnosti podileji, jakoz i posta nebo osoba provadejici dopravu zasilek jsou povinny bezuplatne poskytovat policejnimu organu provadejicimu sledovani podle jeho pokynu nezbytnou soucinnost. Pritom se nelze dovolavat povinnosti mlcenlivosti stanovene zvlastnimi zakony.
(10) V jine trestni veci, nez je ta, v niz bylo sledovani za podminek uvedenych v odstavci 2 provedeno, lze zaznam porizeny pri sledovani a pripojeny protokol pouzit jako dukaz jen tehdy, je-li i v teto veci vedeno rizeni o umyslnem trestnem cinu nebo souhlasi-li s tim osoba, do jejiz prav a svobod bylo sledovanim zasahovano.
§ 158e
Pouziti agenta
(1) Je-li vedeno trestni rizeni pro zvlasf zavazny zlocin, pro trestny cin spachany ve prospech organizovane zlocinecke skupiny, pro trestny cin prijeti uplatku (§ 331 trestniho zakoniku), pro trestny cin podplaceni (§ 332 trestniho zakoniku), pro trestny cin neprimeho uplatkarstvi (§ 333 trestniho zakoniku) nebo pro jiny umyslny trestny cin, k jehoz stihani
zavazuje vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, je policejn organ, pokud jim je utvar Policie Ceske republiky nebo Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru, opravnen pouzft agenta.
(2) Agentem je pnslusmk Policie Ceske republiky nebo Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru plmti ukoly ulozene mu ndram policejmm organem, vystupujiti zpravidla se zastiramm skutecneho ucelu sve cinnosti. Je-li to k pouziti agenta, jeho pnprave nebo k jeho ochrane nutne, je k zastiram jeho totoznosti mozne
a) vytvorit legendu o jine osobn existenci a osobm udaje vyplyvajiti z teto legendy zavest do informacmch systemu provozovanych podle zvlastmch zakonu,
b) provadet hospodarske cinnosti, k jejichz vykonavarn je treba zvlastm opravnem, povolen ci registrace,
c) zastirat pnslusnost k Policii Ceske republiky nebo ke Generalrn inspekci bezpecnostmch sboru.
(3) Organy verejne spravy jsou povinny poskytnout Policii Ceske republiky a Generalrn inspekci bezpecnostmch sboru bez odkladu potrebnou soucinnost pri plnem opravnem uvedenych v odstavci 2.
(4) Pouziti agenta povoluje na navrh statrnho zastupce vrchmho statrnho zastupitelstv! soudce vrchmho soudu, v jehoz obvodu je statm zastupce, podavajiti navrh, cinny. V povolem mus! byt uveden ucel pouziti a doba, po kterou bude agent pouzit, a udaje umoznujiti identifikaci agenta. Na zaklade noveho navrhu, obsahujraho vyhodnocem dosavadn cinnosti agenta, lze dobu povolem prodlouzit, a to i opakovane.
(5) Ke sledovan osob a veti v rozsahu uvedenem v § 158d odst. 2 a k provedem predstiraneho prevodu podle § 158c agent nepotrebuje daM povolem.
(6) Agent je povinen pri sve cinnosti volit takove prostredky, ktere jsou zpusobile ke splnemjeho sluzebmho ukolu a jimiz nen jinym osobam zpusobovana ujma na jejich pravech nad miru nezbytne nutnou. Jine povinnosti podle zvlastmho zakona upravujitiho postaven pnslusrnku Policie Ceske republiky nebo podle zvlastmho zakona upravujitiho postaven pnslusrnku Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru nema.
(7) Statm zastupce je povinen od pnslusneho policejmho organu vyzadovat udaje potrebne pro posouzem, zda trvaj! duvody pro pouziti agenta a zda je jeho cinnost v souladu se zakonem. Tyto udaje je povinen pravidelne, nejmene jednou za tri mesice, posuzovat, a pominou-li duvody pro pouziti agenta, da policejmmu organu pokyn k bezodkladnemu ukoncen cinnosti agenta. Policejm organ je povinen predlozit statmmu zastupci zaznam o vysledku pouziti agenta.
(8) Agent muze plnit sve ukoly i na uzem! jineho statu. O jeho vyslam do zahraniti po predchozim souhlasu pnslusnych organu statu, na jehoz uzem! ma pusobit, a na zaklade povolem soudce uvedeneho v odstavci 4 rozhoduje policejm prezident a v pnpade Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru jej! reditel, pokud nestanov! vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, jinak; v ostatmm plati ustanovern odstavcu 1 az 7.
§ 158f
Objevi-li se duvod pro pouziti operativne patracich prostredku az po zahajeni trestniho stihani, postupuje se podle § 158b az 158e; po podani obzaloby o jejich pouziti rozhoduje predseda senatu soudu prvniho stupne i bez navrhu statniho zastupce.
nadpis vypusten
nadpis vypusten nadpis vypusten
Skonceni proverovani
§159
(1) Policejni organ je povinen proverit skutecnosti nasvedcujici tomu, ze byl spachan trestny cin,
a) do dvou mesicu od jejich prijeti, jde-li o vec patrici do prislusnosti samosoudce, v niz se nekona zkracene pripravne rizeni,
b) do tri mesicu, jde-li o jinou vec patrici do prislusnosti okresniho soudu, a
c) do sesti mesicu, jde-li o vec patrici v prvnim stupni do prislusnosti krajskeho soudu.
(2) Pokud nebylo oznameni nebo jiny podnet ve lhutach uvedenych v odstavci 1 provereno, policejni organ statnimu zastupci pisemne zduvodni, proc nebylo mozne v zakonem stanovene lhute proverovani skoncit, jake ukony je treba jeste provest a po jakou dobu bude proverovani pokracovat. Statni zastupce muze pokynem policejnimu organu jednak zmenit vycet ukonu, ktere maji byt jeste provedeny, jednak stanovit odlisne lhutu, po kterou ma proverovani jeste trvat.
(3) Neskonci-li policejni organ proverovani ve lhute prodlouzene podle odstavce 2, predlozi spis statnimu zastupci s oduvodnenym navrhem na jeji prodlouzeni. Statni zastupce postupuje obdobne, jak je uvedeno v odstavci 2.
§ 159a
Odlozeni nebo jine vyrizeni veci
(1) Nejde-li ve veci o podezreni z trestneho cinu, statni zastupce nebo policejni organ vec odlozi usnesenim, jestlize neni na miste vyridit vec jinak. Takovym vyrizenim muze byt zejmena
a) odevzdani veci prislusnemu organu k projednani prestupku nebo jineho spravniho deliktu, nebo
b) odevzdani veci jinemu organu ke kazenskemu nebo karnemu projednani.
(2) Statni zastupce nebo policejni organ pred zahajenim trestniho stihani odlozi usnesenim vec, je-li trestni stihani nepripustne podle § 11 odst. 1.
(3) Statm zastupce nebo policejm organ muze pred zahajemm trestrnho stiham usnesemm odlozit vec, je-li trestrn stiham neucelne vzhledem k okolnostem uvedenym v § 172 odst. 2 pism. a) nebo b).
(4) Statm zastupce muze vec odlozit, jestlize z vysledku proverovam vyplyva, ze nastaly okolnosti uvedene v § 172 odst. 2 pism. c).
(5) Statm zastupce nebo policejm organ vec odloz! tez tehdy, pokud se nepodarilo zjistit skutecnosti opravnujiti zahajit trestn stiham (§ 160). Pominou-li duvody odlozem, trestrn stiham zahajL
(6) Usnesem o odlozem veci mus! byt doruceno poskozenemu, pokud je znam. Usnesem o odlozem veci podle odstavcu 1 az 5 mus! byt doruceno do 48 hodin statmmu zastupci. Oznamovatel se o odlozem veci vyrozumi, pokud o to podle § 158 odst. 2 pozadal.
(7) Proti usnesem o odlozem veci muze poskozeny uvedeny v odstavci 6 podat stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 159b
Docasne odlozem trestrnho stiham
(1) Jestlize to je treba k objasnem trestne cinnosti spachane ve prospech organizovane zlocinecke skupiny, nebo jineho umyslneho trestneho cinu, anebo zjistem jejich pachatelu, muze policejm organ se souhlasem statrnho zastupce docasne odlozit zahajem trestrnho stiham na nezbytnou dobu, nejdele vsak o dva mesice.
(2) TrvajMi duvody, pro ktere bylo trestrn stiham docasne odlozeno, muze statm zastupce na navrh policejmho organu vyslovit souhlas s prodlouzemm lhuty uvedene v odstavci 1 nejvyse o dals! dva mesice, a to i opakovane.
(3) O docasnem odlozem trestrnho stiham policejm organ vyhotov! zaznam, jehoz opis do 48 hodin zasle statmmu zastupci.
(4) Pominou-li duvody pro docasne odlozem trestrnho stiham, policejm organ trestrn stiham neprodlene zahajL
HLAVA DESATA
Zahajem trestrnho stiham, dals! postup v nem a zkracene pnpravne nzem
ODDIL PRVNI Zahajem trestrnho stiham
§160
(1) Nasvedcujbli proverovamm podle § 158 zjistene a oduvodnene skutecnosti tomu, ze byl spachan trestny cin, a je-li dostatecne oduvodnen zaver, ze jej spachala urcita osoba, rozhodne policejm organ neprodlene o zahajem trestrnho stiham teto osoby jako obvineneho, pokud nem duvod k postupu podle § 159a odst. 2 a 3 nebo § 159b odst. 1. Vyrok usnesem o zahajem trestrnho stiham mus! obsahovat popis skutku, ze ktereho je tato osoba obvinena, aby
nemohl byt zamenen s jinym, zakonne oznaceni trestneho cinu, ktery je v tomto skutku spatrovan; obvineny musi byt v usneseni o zahajeni trestniho stihani oznacen stejnymi udaji, jake musi byt uvedeny o osobe obzalovaneho v rozsudku (§ 120 odst. 2). V oduvodneni usneseni je treba presne oznacit skutecnosti, ktere oduvodnuji zaver o duvodnosti trestniho stihani.
(2) Opis usneseni o zahajeni trestniho stihani je treba dorucit obvinenemu nejpozdeji na pocatku prvniho vyslechu a do 48 hodin statnimu zastupci a obhajci; u obhajce pocina lhuta k doruceni bezet od jeho zvoleni nebo ustanoveni. Opis usneseni o zahajeni trestniho stihani advokata je treba bez odkladu dorucit tez ministru spravedlnosti a predsedovi Komory. Opis usneseni o zahajeni trestniho stihani prislusnika Policie Ceske republiky, prislusnika Vezenske sluzby Ceske republiky anebo celnika nebo zamestnance Ceske republiky, zarazeneho k vykonu prace v Policii Ceske republiky, Vezenske sluzbe Ceske republiky anebo v Celni sprave Ceske republiky doruci Generalni inspekce bezpecnostnich sboru tez rediteli prislusneho bezpecnostniho sboru.
(3) Policejni organ provede potrebne neodkladne nebo neopakovatelne ukony a zahaji trestni stihani, pokud nelze dosahnout, aby tyto ukony provedl prislusny organ, a nejpozdeji do tri dnu od jejich provedeni preda vec tomuto organu, ktery pokracuje v rizeni.
(4) Neodkladnym ukonem je takovy ukon, ktery vzhledem k nebezpeci jeho zmareni, zniceni nebo ztraty dukazu nesnese z hlediska ucelu trestniho rizeni odkladu na dobu, nez bude zahajeno trestni stihani. Neopakovatelnym ukonem je takovy ukon, ktery nebude mozno pred soudem provest. V protokolu o provedeni neodkladneho nebo neopakovatelneho ukonu je treba vzdy uvest, na zaklade jakych skutecnosti byl ukon za neodkladny nebo neopakovatelny povazovan.
(5) Vyjde-li behem vysetrovani najevo, ze se obvineny dopustil dalsiho skutku, ktery neni uveden v usneseni o zahajeni trestniho stihani, postupuje se ohledne tohoto skutku zpusobem uvedenym v odstavcich 1 a 2.
(6) Vyjde-li behem vysetrovani najevo, ze skutek, pro ktery bylo zahajeno trestni stihani, je jinym trestnym cinem, nez jak byl v usneseni o zahajeni trestniho stihani pravne posouzen, upozorni na to policejni organ obvineneho a ucini o tom zaznam do protokolu.
(7) Proti usneseni o zahajeni trestniho stihani je pripustna stiznost.
ODDIL DRUHY Vysetrovani
§161
Vysetrovaci organy
(1) Vysetrovanim se oznacuje usek trestniho stihani pred podanim obzaloby, postoupenim veci jinemu organu nebo zastavenim trestniho stihani, vcetne schvaleni narovnani a podmineneho zastaveni trestniho stihani pred podanim obzaloby.
(2) Nestanovi-li zakon jinak, vysetrovani konaji utvary Policie Ceske republiky.
(3) Vysetrovam o trestnych cinech spachanych pnslusrnky Policie Ceske republiky, pnslusrnky Vezenske sluzby Ceske republiky, celmky anebo zamestnanci Ceske republiky zarazenymi k vykonu prace v Policii Ceske republiky a o trestnych cinech spachanych zamestnanci Ceske republiky zarazenymi k vykonu prace ve Vezenske sluzbe Ceske republiky anebo v Celrn sprave Ceske republiky v souvislosti s plnemm jejich pracovmch ukolu, kona Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru.
(4) Vysetrovam o trestnych cinech spachanych pnslusrnky Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru, pnslusrnky Bezpecnostrn informacm sluzby, pnslusrnky Uradu pro zahranicm styky a informace, pnslusrnky Vojenskeho zpravodajstv! anebo pnslusrnky Vojenske policie a vysetrovam o trestnych cinech zamestnancu Ceske republiky, zarazenych k vykonu prace v Generalrn inspekci bezpecnostmch sboru, kona statm zastupce; pritom postupuje primerene podle ustanovern upravujitich postup policejmho organu konajitiho vysetrovam. Ustanovern o souhlasu statrnho zastupce, ktery je treba k provedem ukonu policejmm organem, se neuzijL Pri vysetrovam trestnych cinu spachanych pnslusrnky Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru, pnslusrnky Bezpecnostrn informacm sluzby, pnslusrnky Uradu pro zahranicm styky a informace, pnslusrnky Vojenskeho zpravodajstv! anebo pnslusrnky Vojenske policie a pri vysetrovam trestnych cinu zamestnancu Ceske republiky, zarazenych k vykonu prace v Generalrn inspekci bezpecnostmch sboru, muze statm zastupce pozadat organy uvedene v § 12 odst. 2 v ramci jejich pusobnosti o opatrem jednotliveho dukazu nebo provedem jednotliveho ukonu vysetrovam, o soucinnost pri opatrovam dukazu nebo provadem ukonu vysetrovam, o predvedem osoby nebo za podmmek podle § 62 odst. 1 o dorucern pisemnosti. Tento organ je povinen statmmu zastupci urychlene vyhovet.
(5) Za splnem podmmek uvedenych v § 20 odst. 1 kona
a) Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru vysetrovam podle odstavce 3 i proti tem spoluobvinenym, kten nejsou pnslusrnky Policie Ceske republiky, pnslusrnky Vezenske sluzby Ceske republiky anebo celmky nebo zamestnanci Ceske republiky, zarazenymi k vykonu prace v Policii Ceske republiky, Vezenske sluzbe Ceske republiky anebo v Celm sprave Ceske republiky,
b) statm zastupce vysetrovam podle odstavce 4 i proti tem spoluobvinenym, kten nejsou pnslusrnky Generalrn inspekce bezpecnostmch sboru, pnslusrnky Bezpecnostrn informacm sluzby, pnslusrnky Uradu pro zahranicm styky a informace anebo pnslusrnky Vojenskeho zpravodajstv! anebo pnslusrnky Vojenske policie nebo zamestnanci Ceske republiky, zarazenymi k vykonu prace v Generalrn inspekci bezpecnostmch sboru.
Ustanovern § 23 tim nem dotceno.
(6) Vysetrovam muze konat i kapitan lodi pri dalkovych plavbach o trestnych cinech spachanych na teto lodi; pritom postupuje primerene podle ustanovern upravujitich postup policejmho organu konajitiho vysetrovam.
(7) Vysetrovam o trestnych cinech pnslusrnku ozbrojenych sil spachanych pri plnem ukolu v zahranic muze konat i povereny organ Vojenske policie.
(8) Jednotlive ukony vysetrovam mohou na zaklade dozadam provest i jine policejm
organy.
Predani veci policejnimu organu prislusnemu konat vysetrovani
(1) Jestlize trestni oznameni nebo jiny podnet k trestnimu stihani proveroval jiny policejni organ, nez ktery je uveden v § 161 odst. 2, a zjistene skutecnosti oduvodnuji zahajeni trestniho stihani, tento policejni organ bez odkladu predlozi vec organu prislusnemu konat vysetrovani. Tim neni dotcena jeho povinnost na zaklade dozadani organu konajiciho vysetrovani opatrovat jednotlive dukazy, nebo je na zaklade takoveho pokynu provadet.
(2) Jestlize se policejni organ uvedeny v § 161 odst. 2, kteremu byla vec predana jinym organem, nepovazuje za prislusny, predlozi spisy neprodlene se svym stanoviskem statnimu zastupci; jinak pokracuje v rizeni.
nadpis vypusten
§163
Trestni stihani se souhlasem poskozeneho
(1) Trestni stihani pro trestne ciny ublizeni na zdravi (§ 146 trestniho zakoniku), tezkeho ublizeni na zdravi z nedbalosti (§ 147 trestniho zakoniku), ublizeni na zdravi z nedbalosti (§ 148 trestniho zakoniku), neposkytnuti pomoci (§ 150 trestniho zakoniku), neposkytnuti pomoci ridicem dopravniho prostredku (§151 trestniho zakoniku), ohrozeni pohlavni nemoci (§155 trestniho zakoniku), omezovani osobni svobody podle § 171 odst. 1, 2 trestniho zakoniku, vydirani podle § 175 odst. 1 trestniho zakoniku, porusovani domovni svobody (§ 178 trestniho zakoniku), poskozeni cizich prav (§181 trestniho zakoniku), poruseni tajemstvi listin a jinych dokumentu uchovavanych v soukromi (§ 183 trestniho zakoniku), sexualniho natlaku podle § 186 odst. 1, 2 trestniho zakoniku, kradeze (§ 205 trestniho zakoniku), zpronevery (§ 206 trestniho zakoniku), neopravneneho uzivani cizi veci (§ 207 trestniho zakoniku), neopravneneho zasahu do prava k domu, bytu nebo nebytovemu prostoru (§ 208 trestniho zakoniku), podvodu (§ 209 trestniho zakoniku), podilnictvi (§214 trestniho zakoniku), podilnictvi z nedbalosti (§215 trestniho zakoniku), lichvy (§218 trestniho zakoniku), zatajeni veci (§219 trestniho zakoniku), poruseni povinnosti pri sprave ciziho majetku (§ 220 trestniho zakoniku), poruseni povinnosti pri sprave ciziho majetku z nedbalosti (§ 221 trestniho zakoniku), poskozeni veritele (§ 222 trestniho zakoniku), poskozeni cizi veci (§ 228 trestniho zakoniku), nebezpecneho vyhrozovani (§ 353 trestniho zakoniku) a nebezpecneho pronasledovani (§ 354 trestniho zakoniku) proti tomu, kdo je ve vztahu k poskozenemu osobou, vuci niz by mel poskozeny jako svedek pravo odeprit vypoved (§ 100 odst. 2), a trestni stihani pro trestny cin znasilneni podle § 185 odst. 1, 2 trestniho zakoniku proti tomu, kdo je nebo v dobe spachani cinu byl ve vztahu k poskozenemu manzelem, partnerem nebo druhem, jakoz i pro trestny cin opilstvi (§ 360 trestniho zakoniku), pokud jinak vykazuje znaky skutkove podstaty nektereho z techto trestnych cinu, lze zahajit a v jiz zahajenem trestnim stihani pokracovat pouze se souhlasem poskozeneho. Je-li poskozenych jednim skutkem nekolik, postaci souhlas byt’ jen jednoho z nich.
(2) Nepredlozi-li poskozeny sve vyjadreni statnimu zastupci nebo policejnimu organu pisemne, zaznamena se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestnim stihanim muze poskozeny vyslovnym prohlasenim vzit kdykoliv zpet, a to az do doby, nez se odvolaci soud odebere k zaverecne porade. Vyslovne odepreny souhlas vsak nelze znovu udelit.
§ 163a
(1) Souhlasu poskozeneho s trestrnm stihamm pro nektery z trestnych cinu uvedenych v § 163 odst. 1 nem treba, pokud
a) byla takovym cinem zpusobena smrt,
b) poskozeny nem schopen dat souhlas pro dusevm chorobu nebo poruchu, pro kterou byl zbaven zpusobilosti k pravmm ukonum, nebo pro kterou byla jeho zpusobilost k pravmm ukonum omezena,
c) poskozenym je osoba mlads! 15 let,
d) z okolnosti je zrejme, ze souhlas nebyl dan nebo byl vzat zpet v tisni vyvolane vyhruzkami, natlakem, zavislosti nebo podnzenosti.
(2) Jestlize se poskozeny na vyzvu organu cinneho v trestrnm nzem ihned nevyjadn, zda souhlas! s trestrnm stihamm podle § 163, tento organ mu poskytne podle povahy veci k vyjadrem primerenou lhutu, nejvyse vsak 30 dnu. Po marnem uplynuti teto lhuty jiz souhlas s trestrnm stihamm dat nelze. O tom je treba poskozeneho pisemne poucit.
nadpis vypusten
§164
Postup pri vySetrovan^
(1) Policejm organ postupuje pri vysetrovam z vlastm iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potrebnem rozsahu vyhledany dukazy k objasnem vsech zakladmch skutecnosti dulezitych pro posouzem pnpadu, vcetne osoby pachatele a nasledku trestneho cinu (§ 89 odst. 1). Pritom postupuje zpusobem uvedenym v § 158 odst. 3 a 5; provad! i dalS^ ukony podle hlavy ctvrte s vyjimkou tech, ktere je opravnen provest pouze statm zastupce nebo soudce. Vyslechy svedku provadi, jestlize se jedna o neodkladny nebo neopakovatelny ukon nebo jde-li o vyslech osoby mlads! patnacti let, osoby, ojejiz schopnosti spravne auplne vmmat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na jej! psychicky stav pochybnosti, anebo nasvedCuj^-li zjistene skutecnosti tomu, ze na svedka by mohl byt pro jeho vypoved vyvijen natlak. Jinak poskozeneho a dals! svedky vyslechne jen tehdy, jestlize hroz! z jineho duvodu, ze bude ovlivnena jejich vypoved nebo schopnost zapamatovat si rozhodne skutecnosti nebo schopnost tyto skutecnosti reprodukovat, zejmena je-li pro slozitost veci oduvodnen predpoklad delsiho ti”vam vysetrovam. Bez techto podmmek je vsak mozno, jestlize je toho treba, vyslechnout znalce.
(2) Ukony, ktere byly provedeny pred zahajemm trestrnho stiham, nemus! policejm organ opakovat, byly-li provedeny zpusobem odpovidajitim ustanovemm tohoto zakona.
(3) Policejm organ vyhledava a za stanovenych podmmek i provad! dukazy bez ohledu na to, zda svedc ve prospech ci neprospech obvineneho. Obvineny nesm! byt zadnym zpusobem k vypovedi nebo doznam donucovan. Obhajoba obvineneho a jim navrhovane dukazy, pokud nejsou zcela bezvyznamne, mus! byt peclive prezkoumany.
(4) Jestlize byly pred zahajemm trestrnho stiham provedeny vyslechy svedku podle § 158 odst. 9 a lze-li takovy ukon opakovat, policejm organ jej na navrh obvineneho bud’
provede znovu a obvinenemu nebo obhajci umozni, aby se takoveho ukonu ucastnil, nebo jej pouci o pravu domahat se osobniho vyslechu takoveho svedka v rizeni pred soudem.
(5) Krome pripadu, kdy je podle tohoto zakona treba souhlasu statniho zastupce, cini policejni organ vsechna rozhodnuti o postupu vysetrovani a o provadeni vysetrovacich ukonu samostatne a je plne odpovedny za jejich zakonne a vcasne provedeni.
nadpis vypusten
§165
Ucast obvineneho a obhajce ve vysetrovani
(1) Policejni organ muze pripustit ucast obvineneho na vysetrovacich ukonech a umoznit mu klast otazky vyslychanym svedkum. Zejmena tak postupuje, jestlize obvineny nema obhajce a spociva-li ukon ve vyslechu svedka, ktery ma pravo odeprit vypoved.
(2) Obhajce jejiz od zahajeni trestniho stihani opravnen byt pritomen pri vysetrovacich ukonech, jejichz vysledek muze byt pouzit jako dukaz v rizeni pred soudem, ledaze nelze provedeni ukonu odlozit a vyrozumeni o nem zajistit. Muze obvinenemu i jinym vyslychanym klast otazky, avsak teprve tehdy, az organ vyslech skonci a udeli mu k tomu slovo. Namitky proti zpusobu provadeni ukonu muze vznaset kdykoliv v jeho prubehu. Ucastni-li se obhajce vyslechu svedka, jehoz totoznost ma byt z duvodu uvedenych v § 55 odst. 2 utajena, je policejni organ povinen prijmout opatreni, ktera znemoznuji obhajci zjistit skutecnou totoznost svedka.
(3) Oznami-li obhajce policejnimu organu, ze se chce ucastnit vysetrovaciho ukonu uvedeneho v odstavci 2, nebo spociva-li ukon ve vyslechu svedka, ktery ma pravo odeprit vypoved, je policejni organ povinen vcas obhajci sdelit, o jaky druh ukonu se jedna, dobu a misto jeho konani, ledaze nelze provedeni ukonu odlozit a vyrozumeni obhajce nelze zajistit. Spociva-li ukon ve vyslechu osoby, policejni organ obhajci sdeli i udaje, podle nichz lze takovou osobu ztotoznit. Nelze-li tyto udaje predem urcit, musi byt ze sdeleni zrejme, k cemu ma tato osoba vypovidat. Sdeleni o vyslechu svedka, jehoz totoznost ma byt z duvodu uvedenych v § 55 odst. 2 utajena, nesmi obsahovat udaje, podle nichz by bylo mozne zjistit skutecnou totoznost svedka.
(4) Jestlize policejni organ pripusti podle odstavce 1 pri provadeni vysetrovaciho ukonu ucast obvineneho, postupuje pri jeho vyrozumivani obdobne jako v odstavci 3.
§166
Skonceni vysetrovani
(1) Uzna-li policejni organ vysetrovani za skoncene a jeho vysledky za postacujici k podani obzaloby, umozni obvinenemu a obhajci v primerene dobe prostudovat spisy a ucinit navrhy na doplneni vysetrovani. Na tuto moznost upozorni obvineneho a jeho obhajce nejmene tri dny predem. Uvedenou lhutu lze se souhlasem obvineneho a obhajce zkratit. Nepovazuje-li policejni organ navrhovane doplneni za nutne, odmitne je. O techto ukonech ucini policejni organ zaznam ve spise a o odmitnuti navrhu na doplneni vysetrovani vyrozumi obvineneho nebo obhajce.
(2) Nevyuzijbli obvineny nebo obhajce moznosti prostudovat spisy, ackoliv na ni byli radne upozorneni, ucin o tom policejm organ zaznam do spisu a postupuje dale, jako by k tomuto ukonu doslo.
(3) Po skoncen vysetrovam predloz! policejm organ statmmu zastupci spis s navrhem na podani obzaloby se seznamem navrhovanych dukazu a zduvodnemm, proc nevyhovel navrhum na proveden dukazu dalsfch, nebo ucim navrh na nektere rozhodnuti podle § 171 az 173, podle § 307 nebo podle § 309.
§167
nadpis vypusten
(1) Policejm organ je povinen skoncit vysetrovam nejpozdeji
a) do dvou mesicu od zahajem trestrnho stiham, jde-li o vec patnti do pnslusnosti samosoudce,
b) do tfi mesicu od zahajen trestrnho stiham, jde-li o jinou vec patnti do pnslusnosti okresmho soudu.
(2) Pokud nem vysetrovam ve lhutach uvedenych v odstavci 1 skonceno, policejm organ statmmu zastupci pisemne zduvodm, proc nebylo mozne v zakonem stanovene lhute vysetrovam skoncit, jake ukony je treba jeste provest a po jakou dobu bude vysetrovam pokracovat. Statm zastupce muze pokynem policejmmu organu jednak zmenit vycet ukonu, ktere maj! byt jeste provedeny, jednak stanovit odlisne lhutu, po kterou ma vysetrovam jeste trvat.
(3) Ve vecech, v nichz nebylo ve lhute stanovene podle odstavce 1 vysetrovam skonceno, je statm zastupce povinen v ramci dozoru nejmene jednou za mesic provest proverku veci, a pokud je to treba, ulozit policejmmu organu povinnost provest konkretm ukony. O proverce sepise statn zastupce zaznam.
ODDIL TRETI
Zvlastn ustanoven o vySetшvam nekterych trestnych cinu §168
nadpis vypusten
(1) Ustanovern tohoto oddtiu se uzije pri vysetrovam trestnych cinu, o nichz kona nzem v prvmm stupni krajsky soud.
(2) Jestlize tento oddti neobsahuje ustanovern zvlastm, postupuje se pri vysetrovam podle oddtiu prveho a druheho teto hlavy.
§169
nadpis vypusten
(1) Policejm organ provad! dukazy v rozsahu, ktery je nezbytny pro podam obzaloby nebo pro jine rozhodnuti statrnho zastupce; podmmkami, za nichz lze provadet vyslech svedku podle § 164 odst. 1, pritom nem vazan.
(2) Pro urceni rozsahu provadenych dukazu je rozhodujici pravni kvalifikace skutku, pro ktery je obvineny v dobe provadeni dukazu stihan. Je-li obvineny v prubehu vysetrovani upozornen, ze skutek, pro ktery je vedeno trestni stihani, bude nadale pravne posuzovan jako jiny trestny cin, nez je uveden v § 168 odst. 1, pokracuje se ve vysetrovani podle oddilu druheho teto hlavy. Dukazy, predtim provedene podle odstavce 1, zustavaji soucasti dukazu opatrenych v prubehu vysetrovani; pri posuzovani, zda byly provedeny v souladu se zakonem, se neprihlizi k podminkam, za nichz lze podle § 164 odst. 1 vyslychat svedky.
§170
nadpis vypusten
(1) Policejni organ je povinen skoncit vysetrovani nejpozdeji do sesti mesicu od zahajeni trestniho stihani.
(2) Neni-li vysetrovani ve lhute uvedene v odstavci 1 skonceno, postupuje policejni organ a statni zastupce podle § 167 odst. 2, 3.
ODDIL CTVRTY Rozhodnuti v pripravnem rizeni
§171
Postoupeni veci jinemu organu
(1) Statni zastupce postoupi vec jinemu organu, jestlize vysledky pripravneho rizeni ukazuji, ze nejde o trestny cin, ze vsak jde o skutek, ktery by mohl byt jinym prislusnym organem posouzen jako prestupek, jiny spravni delikt nebo karne provineni.
(2) Proti usneseni podle odstavce 1 muze obvineny, a je-li znam, tez poskozeny, podat stiznost, jez ma odkladny ucinek.
nadpis vypusten
nadpis vypusten
§172
Zastaveni trestniho stihani
(1) Statni zastupce zastavi trestni stihani,
a) je-li nepochybne, ze se nestal skutek, pro ktery se trestni stihani vede,
b) neni-li tento skutek trestnym cinem a neni duvod k postoupeni veci,
c) neni-li prokazano, ze skutek spachal obvineny,
d) je-li trestni stihani nepripustne (§11 odst. 1),
e) nebyl-li obvineny v dobe cinu pro nepricetnost trestne odpovedny, nebo
f) zanikla-li trestnost cinu.
(2) Statni zastupce muze zastavit trestni stihani,
a) je-li trest, k nemuz muze trestni stihani vest, zcela bez vyznamu vedle trestu, ktery pro jiny cin byl obvinenemu jiz ulozen nebo ktery ho podle ocekavani postihne,
b) bylo-li o skutku obvineneho jiz rozhodnuto jinym organem, kazensky, karne anebo cizozemskym soudem nebo uradem a toto rozhodnuti lze povazovat za postacujici, nebo
c) jestlize vzhledem k vyznamu a mire poruseni nebo ohrozeni chraneneho zajmu, ktery byl dotcen, zpusobu provedeni cinu a jeho nasledku, nebo okolnostem, za nichz byl cin spachan, a vzhledem k chovani obvineneho po spachani cinu, zejmena k jeho snaze nahradit skodu nebo odstranit jine skodlive nasledky cinu, je zrejme, ze ucelu trestniho rizeni bylo dosazeno.
(3) Proti usneseni podle odstavcu 1 a 2 muze obvineny, a je-li znam, tez poskozeny, podat stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(4) V trestnim stihani, ktere bylo zastaveno z nektereho duvodu uvedeneho v odstavci 2, se pokracuje, prohlasi-li obvineny do tri dnu od doby, kdy mu bylo usneseni o zastaveni trestniho stihani oznameno, ze na projednani veci trva. O tom je treba obvineneho poucit.
§173
Preruseni trestniho stihani
(1) Statni zastupce prerusi trestni stihani,
a) nelze-li pro nepritomnost obvineneho vec nalezite objasnit,
b) nelze-li obvineneho pro tezkou chorobu postavit pred soud,
c) neni-li obvineny pro dusevni chorobu, ktera nastala az po spachani cinu, schopen chapat smysl trestniho stihani,
d) navrhuje-li se predani trestniho stihani do ciziny, nebo byl-li obvineny vydan do ciziny nebo vyhosten.
(2) Pred rozhodnutim o preruseni trestniho stihani je nutno ucinit vse, ceho je treba k zabezpeceni uspesneho provedeni trestniho stihani. Pomine-li duvod preruseni, statni zastupce rozhodne, ze se v trestnim stihani pokracuje.
(3) O preruseni trestniho stihani je treba vyrozumet poskozeneho.
§ 173a
Doruceni usneseni Nejvyssimu statnimu zastupitelstvi
Usneseni o zastaveni trestniho stihani a o postoupeni veci doruci statni zastupce bezodkladne po pravni moci Nejvyssimu statnimu zastupitelstvi.
ODDIL PATY Dozor statniho zastupce
(1) Dozor nad zachovavamm zakonnosti v pnpravnem nzem vykonava statm zastupce.
(2) Krome opravnem uvedenych v § 157 odst. 2 je pri vykonu dozoru statm zastupce opravnen
a) davat zavazne pokyny k vysetrovam trestnych cinu,
b) vyzadovat od policejmho organu spisy, dokumenty, materialy a zpravy o spachanych trestnych cinech za ucelem proverky, zda policejm organ vcas zahajuje trestrn stiham a radne v nem postupuje,
c) zucastnit se provadem ukonu policejmho organu, osobne provest jednotlivy ukon nebo i cele vysetrovam a vydat rozhodnuti v kterekoliv veci; pfitom postupuje podle ustanovern tohoto zakona pro policejm organ a proti jeho rozhodnuti je pnpustna stiznost ve stejnem rozsahu jako proti rozhodnuti policejmho organu,
d) vracet vec policejmmu organu se svymi pokyny k doplnem,
e) rusit nezakonna nebo neoduvodnena rozhodnuti a opatrem policejmho organu, ktera muze nahrazovat vlastmmi; u usnesem o odlozem veci muze tak ucinit do 30 dnu od dorucern; jestlize rozhodnuti policejmho organu nahradil vlastmm rozhodnutim jinak nez na podklade stiznosti opravnene osoby proti usnesem policejmho organu, je proti jeho rozhodnuti pnpustna stiznost ve stejnem rozsahu jako proti rozhodnuti policejmho organu,
f) prikazat, aby ukony ve veci provadela jina osoba sluzebne cinna v policejmm organu. § 174a
Opravnem nejvyssiho statrnho zastupce
(1) Nejvyss! statm zastupce muze do tfi mesicu od pravm moci rusit nezakonna usnesem nizsich statmch zastupcu o zastavem trestrnho stiham nebo o postoupem veci.
(2) Za tim ucelem muze statm zastupce Nejvyssiho statrnho zastupitelstv! vyzadovat od nizsich statmch zastupitelstv! spisy, dokumenty, materialy a zpravy a provadet proverky.
(3) Zrusbli nejvyss! statm zastupce usnesem podle odstavce 1, pokracuje v nzem statm zastupce, ktery ve veci rozhodoval v prvmm stupni. Pritom je vazan pravmm nazorem, ktery vyslovil ve svem rozhodnuti nejvyss! statm zastupce, a je povinen provest ukony a doplnem, jejichz provedem Nejvyss! statm zastupce nandil.
§175
(1) Pouze statm zastupce je opravnen
a) rozhodnout o zastavem, podmmenem zastavem nebo prerusem trestrnho stiham a o postoupem veci jinemu organu,
b) podat obzalobu,
c) rozhodovat o prodlouzeni vazby a o ponechani obvineneho ve vazbe, o propusteni z vazby na svobodu a o zadosti obvineneho o propusteni z vazby na svobodu,
d) naridit zajisteni majetku obvineneho a urcit, na ktere prostredky a veci se toto zajisteni nevztahuje, anebo zrusit takove zajisteni,
e) provest zajisteni naroku poskozeneho na nahradu nebo nemajetkove ujmy nebo na vydani bezduvodneho obohaceni a omezit nebo zrusit takove zajisteni anebo vec z neho vyjmout,
f) naridit exhumaci mrtvoly,
g) navrhnout vyzadani obvineneho z ciziny,
h) provest predbezne setreni v rizeni o vydani do ciziny.
(2) Ve vecech, v nichz vysetrovani kona statni zastupce, vykonava dozor nad zachovavanim zakonnosti v pripravnem rizeni statni zastupce nejblize vyssiho statniho zastupitelstvi; tim neni dotceno pravo statniho zastupce, ktery kona vysetrovani, ucinit rozhodnuti podle § 171 az 173, podle § 307 nebo podle § 309 za podminek tam uvedenych, pokud si toto pravo nevyhradil statni zastupce vykonavajici dozor.
ODDIL SESTY Obzaloba
§176
(1) Jestlize vysledky vysetrovani dostatecne oduvodnuji postaveni obvineneho pred soud, statni zastupce poda obzalobu a pripoji k ni spisy a jejich prilohy. O podani obzaloby vyrozumi obvineneho, obhajce a poskozeneho, pokud jsou jeho pobyt nebo sidlo zname, a je- li obvineny advokatem tez ministra spravedlnosti a predsedu Komory.
(2) Obzaloba muze byt podana jen pro skutek, pro ktery bylo zahajeno trestni stihani (§ 160). Mini-li statni zastupce tento skutek posuzovat jako jiny trestny cin, nez jak ho posuzoval policejni organ, upozorni na to pred podanim obzaloby obvineneho a jeho obhajce a zjisti, zda navrhuji se zretelem na zamyslenou zmenu vysetrovani doplnit.
§177
nadpis vypusten
Obzaloba musi obsahovat
a) oznaceni statniho zastupce a den sepsani obzaloby,
b) jmeno a prijmeni obvineneho, den a misto jeho narozeni, jeho zamestnani a bydliste, popripade jine udaje potrebne k tomu, aby nemohl byt zamenen s jinou osobou; jde-li o prislusnika ozbrojenych sil nebo ozbrojeneho sboru, uvede se tez hodnost obvineneho a utvar, jehoz je prislusnikem,
c) zalobni navrh, v nemz musi byt presne oznacen skutek, pro ktery je obvineny stihan, s uvedenim mista, casu a zpusobu jeho spachani, popripade s uvedenim jinych skutecnosti, pokud jejich treba k tomu, aby skutek nemohl byt zamenen s jinym a aby bylo oduvodneno
pouziti urate trestrn sazby; mus! tu byt dale uvedeno, jaky trestny cin obzaloba v tomto skutku spatruje, a to jeho zakonnym pojmenovamm, uvedemm pnslusneho ustanovern zakonu a vsech zakonnych znaku vcetne tech, ktere oduvodnuj! urcitou trestn sazbu,
d) oduvodnem zalovaneho skutku s uvedemm dukazu, o ktere se toto oduvodnem optia, a seznam dukazu, jejichz provedem se v hlavrnm ticem navrhuje, jakoz i pravn uvahy, kterymi se statm zastupce ndil pri posuzovam skutecnosti podle pnslusnych ustanovern zakona.
§178
nadpis vypusten
(1) Statm zastupce navrhne v obzalobe, aby soud ulozil ochranne lecem nebo zabezpecovati detenci nebo ochrannou vychovu anebo zabran veci, ma-li za to, ze jsou pro to zakonne podmmky.
(2) Navrh uvedeny v odstavci 1 muze statm zastupce ucinit tez samostatne.
§ 178a
Spolupracujra obvineny
(1) V nzem o zvlasf zavaznem zlocinu muze statm zastupce v obzalobe oznacit obvineneho za spolupracujraho, jestlize obvineny
oznam! statmmu zastupci skutecnosti, ktere jsou zpusobile vyznamne prispet k objasnen takoveho zlocinu spachaneho cleny organizovane skupiny, ve spojen s organizovanou skupinou nebo ve prospech organizovane zlocinecke skupiny, nebo ktere pomohou zabranit dokonan takoveho zlocinu, a zavaze se podat jak v pnpravnem nzem, tak i v nzem pred soudem uplnou a pravdivou vypoved o techto skutecnostech,
dozna se k cinu, pro ktery je stihan, pricemz nejsou duvodne pochybnosti o tom, ze jeho doznam bylo ucineno svobodne, vazne a urcite, a
prohlasi, ze souhlas^ s tim, aby byl oznacen jako spolupracujra obvineny,
a povazuje-li statm zastupce takove oznacem za potrebne vzhledem k povaze trestneho cinu, k jehoz objasnem se obvineny zavazal, a to i s prihlednutim k trestnemu cinu uvedenemu v doznan obvineneho, k osobe obvineneho a k okolnostem pnpadu, zejmena zda a jakym zpusobem se obvineny podtiel na spacham trestneho cinu, k jehoz objasnem se zavazal a jake nasledky svym jednamm zpusobil.
(2) Pred tim, nez statm zastupce obvineneho oznac jako spolupracujraho vyslechne ho zejmena k obsahu oznamem a k jeho doznam. Obvineneho take vyslechne k tomu, zda si je vedom dusledku sveho postupu. Pred vyslechem statn zastupce obvineneho pouc o jeho pravech, o podstate oznacen za spolupracujraho obvineneho, o povinnosti setrvat na svem doznan a dodrzet sve zavazky uvedene v odstavci 1 a take o tom, ze jakmile obvineny v pnpravnem nzem nebo v nzem pred soudem porus! sve zavazky nebude nadale povazovan za spolupracujraho obvineneho.
nadpis vypusten
§179
nadpis vypusten
(1) K podani obzaloby a k jejimu zastupovani pred soudem je prislusny statni zastupce vyssiho statniho zastupitelstvi, nez ktere u soudu pusobi, pokud vykonaval dozor nad zachovavanim zakonnosti v pripravnem rizeni a vec nepredal nizsimu statnimu zastupitelstvi.
(2) I po podani obzaloby muze statni zastupce pozadat policejni organ uvedeny v § 12 odst. 2 o opatreni dukazu, ktery potrebuje k zastupovani obzaloby v rizeni pred soudem.
ODDIL SEDMY Zkracene pripravne rizeni
§ 179a
(1) Zkracene pripravne rizeni se kona o trestnych cinech, o nichz prislusi konat rizeni v prvnim stupni okresnimu soudu a na ktere zakon stanovi trest odneti svobody, jehoz horni hranice neprevysuje tri leta, jestlize
a) podezrely byl pristizen pri cinu nebo bezprostredne pote, nebo
b) v prubehu proverovani trestniho oznameni nebo jineho podnetu k trestnimu stihani byly zjisteny skutecnosti, jinak oduvodnujici zahajeni trestniho stihani a lze ocekavat, ze podezreleho bude mozne ve lhute uvedene v § 179b odst. 4 postavit pred soud.
(2) Zkracene pripravne rizeni konaji policejni organy uvedene v § 12 odst. 2.
(3) O trestnych cinech prislusniku Generalni inspekce bezpecnostnich sboru, prislusniku Bezpecnostni informacni sluzby, prislusniku Uradu pro zahranicni styky a informace a prislusniku Vojenskeho zpravodajstvi anebo Vojenske policie nebo o trestnych cinech zamestnancu Ceske republiky, zarazenych k vykonu prace v Generalni inspekci bezpecnostnich sboru, kona zkracene pripravne rizeni statni zastupce; ustanoveni § 161 odst. 4 a 5 zde plati primerene.
§ 179b
(1) Organ konajici zkracene pripravne rizeni provadi ukony podle hlavy devate. Zpusobem uvedenym v hlave ctvrte provadi pouze neodkladne nebo neopakovatelne ukony.
(2) Ve zkracenem pripravnem rizeni ma podezrely stejna prava jako obvineny (§33 odst. 1, 2). Zadrzeny podezrely ma pravo zvolit si obhajce a radit se s nim bez pritomnosti treti osoby jiz v prubehu zadrzeni. Pokud si podezrely, ktery nebude propusten ze zadrzeni, ale bude predan s navrhem na potrestani soudu k provedeni zjednoduseneho rizeni (§ 314b odst. 1, 2), ve stanovene lhute obhajce nezvoli, je treba mu obhajce na dobu, po kterou trvaji duvody zadrzeni, ustanovit (§ 38). O tom je treba podezreleho pred jeho vyslechem poucit a poskytnout mu plnou moznost uplatneni jeho prav.
(3) Podezreleho ze spachani trestneho cinu je treba vyslechnout a nejpozdeji na pocatku vyslechu mu sdelit, ze spachani jakeho skutku je podezrely a jaky trestny cin je v tomto skutku spatrovan. O tomto ukonu organ konajici zkracene pripravne rizeni ucini zaznam do protokolu. Opis zaznamu doruci podezrelemu a jeho obhajci; policejni organ zasle opis zaznamu do 48 hodin tez statnimu zastupci. Na postup pri vyslechu podezreleho se primerene uziji ustanoveni o vyslechu obvineneho.
(4) Zkracene pnpravne nzen mus^ byt skonceno nejpozdeji do dvou tydnu ode dne, kdy policejn organ sdelil podezrelemu, ze spachamjakeho skutku je podezrely a jaky trestny cin je v tomto skutku spatrovan (§ 179b odst. 3).
§ 179c
(1) Nerozhodne-li po skoncen zkraceneho pnpravneho nzem policejm organ o odlozem veci z duvodu uvedeneho v § 159a odst. 1 az 4, predloz! statmmu zastupci strucnou zpravu o jeho vysledku, ve ktere uvede, jaky trestny cin je spatrovan ve skutku, pro ktery je sdeleno podezrem, a jake dukazy, jez lze provest pred soudem, podezrem oduvodnujL Ke zprave policejm organ pripoj! vsechny p^semnosti a veci shromazdene v prubehu zkraceneho pnpravneho nzem.
(2) Statm zastupce, kteremu byl dorucen navrh policejmho organu podle odstavce 1, nebo ktery sam provedl zkracene pnpravne nzem,
a) poda soudu navrh na potrestarn, shleda-li, ze vysledky zkraceneho pnpravneho nzem oduvodnuj! postaven podezreleho pred soud,
b) vec odlozi, nejde-li ve veci o podezrem z trestneho cinu,
c) odevzda vec pnslusnemu organu k projednam prestupku,
d) odevzda vec jinemu organu ke kazenskemu nebo karnemu projednam,
e) vec odlozi, jestlize je trestrn stiham nepnpustne podle § 11 odst. 1,
f) vec odlozi, rozhodl-li o schvalen narovnam, pricemz pouzije obdobne ustanoven § 309 a nasl.,
g) vec podmmene odloz! podle § 179g,
h) vec muze odlozit tez, jestlize je trestrn stiham neucelne vzhledem k okolnostem uvedenym v § 172 odst. 2, nebo
i) opatremm vrati vec policejmmu organu, je-li v ramci zkraceneho pnpravneho nzem treba provest dals! ukon.
(3) Neucim-li statm zastupce zadne rozhodnuti nebo opatrem podle odstavce 1, preda vec policejmmu organu uvedenemu v § 161 odst. 2 k zahajem trestrnho stiham s poukazem na to, ze skutek, pro ktery se vedlo zkracene pnpravne nzem, ma byt spravne posouzen podle jineho ustanovern zakona, nez podle jakeho jej posuzoval policejm organ, a vzhledem k odchylnemu pravmmu posouzem nelze zkracene pnpravne nzem konat.
(4) O odlozem veci podle odstavce 1 nebo o rozhodnuti podle odstavce 2 vyrozum! organ, ktery takove rozhodnuti ucinil, poskozeneho, pokud je znam, a oznamovatele, pokud o to podle § 158 odst. 2 pozadal.
§ 179d
(1) Navrh na potrestarn obsahuje stejne nalezitosti jako obzaloba s vyjimkou oduvodnem.
(2) K navrhu pripoj! statm zastupce vsechny pisemnosti a dals! pnlohy, ktere maj^ vyznam pro soudm nzen a rozhodnuti.
(3) O podani navrhu na potrestarn advokata statm zastupce bez odkladu vyrozum! ministra spravedlnosti a predsedu Komory.
§ 179e
Jestlize je statmmu zastupci predana zadrzena podezrela osoba a statm zastupce ji nepropusti na svobodu, preda ji nejpozdeji do 48 hodin od zadrzem soudu spolu s navrhem na potrestarn; jinak rozhodne o zahajem trestrnho stiham a predloz! soudu navrh na rozhodnuti o vazbe obvineneho.
§ 179f
(1) Zkracene pnpravne nzem nelze konat nebo v nem pokracovat, jestlize
a) je dan duvod vazby a nejsou splneny podmmky pro predam zadrzeneho podezreleho spolu s navrhem na potrestarn soudu, nebo
b) jsou dany duvody pro konam spolecneho nzem o dvou nebo vice trestnych cinech, a alespon o jednom z nich je treba konat vysetrovam.
(2) Nem-li zkracene pnpravne nzem skonceno ve lhute uvedene v § 179b odst. 4, statm zastupce s prihlednutim k okolnostem pnpadu
a) prodlouz! lhutu, v mz je treba zkracene pnpravne nzem skoncit, nejvyse vsak o deset dnu,
b) nand! policejmmu organu, ktery dosud vedl zkracene pnpravne nzem, aby zahajil trestrn stiham a dale postupoval podle ustanovern hlavy desate, nebo
c) ulozi, aby vec byla predlozena policejmmu organu uvedenemu v § 161 odst. 2 k zahajem trestrnho stiham; statm zastupce tak postupuje vzdy, je-li dan nektery z duvodu uvedenych v odstavci 1.
Podmmene odlozem podam navrhu na potrestarn § 179g
(1) Namisto podam navrhu na potrestarn muze statm zastupce za podmmek uvedenych v § 307 rozhodnout o tom, ze se podam navrhu na potrestarn podmmene odklada, jestlize
a) podezrely se k cinu doznal,
b) nahradil skodu, pokud byla cinem zpusobena, nebo vydal bezduvodne obohacem cinem ziskane,
c) s podmmenym odlozemm podam navrhu na potrestarn vyslovil souhlas,
a vzhledem k osobe podezreleho, s prihlednutim k jeho dosavadnimu zivotu a k okolnostem pripadu lze duvodne takove rozhodnuti povazovat za dostacujici.
(2) V rozhodnuti o podminenem odlozeni podani navrhu na potrestani se stanovi zkusebni doba na sest mesicu az jeden rok. Zkusebni doba pocina pravni moci tohoto rozhodnuti.
(3) Podezrelemu lze tez ulozit, aby ve zkusebni dobe dodrzoval primerena omezeni a povinnosti smerujici k tomu, aby vedl radny zivot.
(4) Proti rozhodnuti o podminenem odlozeni podani navrhu na potrestani muze podezrely a poskozeny podat stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 179h
(1) Jestlize podezrely v prubehu zkusebni doby vedl radny zivot a vyhovel i dalsim ulozenym omezenim, rozhodne statni zastupce, jenz podminene odlozil podani navrhu na potrestani v prvnim stupni, ze se osvedcil. Jinak, a to popripade i behem zkusebni doby, postupuje podle § 179f odst. 2 pism. b).
(2) Jestlize do sesti mesicu od uplynuti zkusebni doby nebylo ucineno rozhodnuti podle odstavce 1, aniz na tom mel podezrely vinu, ma se za to, ze se osvedcil.
(3) Pravni moci rozhodnuti o tom, ze podezrely se osvedcil, nebo uplynutim lhuty uvedene v odstavci 2 nastavaji ucinky uvedene v § 11a odst. 1 pism. b).
(4) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 mohou podezrely a poskozeny podat stiznost, jez ma odkladny ucinek.
CAST TRETI
Rizeni pred soudem
HLAVA JEDENACTA
Zakladni ustanoveni
§180
(1) Trestni stihani pred soudem se kona jen na podklade obzaloby, kterou podava a pred soudem zastupuje statni zastupce. V rizeni pred okresnim soudem se statni zastupce muze nechat zastoupit pravnim cekatelem nebo asistentem statniho zastupce.
(2) Pri podani a zastupovani obzaloby se statni zastupce ridi zakonem a vnitrnim presvedcenim zalozenym na uvazeni vsech okolnosti pripadu. V rizeni pred soudem vystupuje tak, aby byly objasneny vsechny podstatne skutecnosti rozhodne z hlediska podane obzaloby. Za timto ucelem opatruje z vlastni iniciativy nebo na zadost predsedy senatu i dalsi dukazy, ktere nebyly dosud opatreny ci provedeny.
(3) Pri dokazovarn v hlavrnm Hcern a ve verejnem zasedarn statm zastupce navrhuje provedem dukazu, ktere nebyly navrzeny jiz v obzalobe a potreba je provest vznikla v prubehu nzem pred soudem; zpravidla provad! se souhlasem nebo na vyzvu predsedy senatu dukazy (§ 203, § 215 odst. 2), ktere podporuj! obzalobu. Obhajce nebo obvineny, ktery nema obhajce, ma pravo ve stejnem rozsahu se souhlasem predsedy senatu provadet dukazy (§215 odst. 2) ve prospech obhajoby. Spotiva-li provedem techto dukazu nekterou ze stran ve vyslechu svedka nebo znalce, provede jeho zakonne poucen pred zapocetim vyslechu predseda senatu nebo jiny povereny clen senatu.
(4) V hlavrnm Hcem, ve verejnem zasedarn nebo pri jinem ukonu soudu provadenem za pntomnosti stran, muze kazda ze stran vznaset kdykoliv v jeho prubehu namitky proti zpusobu provadem ukonu.
§181
(1) Podanou obzalobu je treba u soudu nejprve prezkoumat z toho hlediska, zda pro dals! nzem poskytuje spolehlivy podklad, zejmena proverit, zda je dana pnslusnost soudu k projednam veci (§ 16 az 22), zda v pnpravnem nzem nedoslo k zavaznym procesmm vadam, ktere nelze napravit v nzem pred soudem, a zda byly v pnpravnem nzem objasneny zakladm skutecnosti, bez kterych nem mozno hlavm Hcem provest a v nem rozhodnout. K tomu slouz! predbezne projednam obzaloby.
(2) Po podani obzaloby soud, nevyckavaje dalsich navrhu, postupuje tak, aby nzem bez prutahu smerovalo k rozhodnuti veci, vcetne vykonu rozhodnuti.
(3) Predseda senatu je povinen v nzem pred okresmm soudem ve lhute tfi tydnu a pred krajskym soudem jako soudem prvmho stupne ve lhute tfi mesicu od podam obzaloby nandit ve veci hlavm Hcem, predbezne projednam obzaloby nebo ucinit jiny ukon smefujlti k rozhodnuti veci, vcetne poverem probacmho uredmka k ukonum smefujitim k rozhodnuti o podmmenem zastavem trestrnho stiham nebo o schvalem narovnam anebo jinemu rozhodnuti veci mimo hlavm Hcem. Nemuze-li tak ze zavaznych duvodu ucinit, predloz! spis predsedovi soudu, ktery podle povahy veci bud uvedenou lhutu na nezbytne nutnou dobu prodlouz! nebo v souladu s rozvrhem prace soudu ucim jine vhodne opatrem k zajistem plynulosti nzem.
§182
Statm zastupce muze vzft obzalobu zpet az do doby, nez se soud prvmho stupne odebere k zaverecne porade; po zahajem hlavmho Hcem tak muze ucinit jen tehdy, pokud obzalovany netrva na jeho pokracovam. Zpetvzetim obzaloby se vec vrati do pnpravneho nzem.
§183
(1) Kdykoliv v prubehu nzem pred soudem muze predseda senatu pozadat policejm organ o opatrem jednotliveho dukazu, o predvedem osoby nebo za podmmek § 62 odst. 1 o dorucern pisemnosti. Policejm organ je povinen mu urychlene vyhovet.
(2) V zavaznych a skutkove slozitych vecech vyzadujitich znalost specialmho oboru muze predseda senatu pribrat konzultanta. Pfitom postupuje primerene podle ustanovern § 157 odst. 3.
§ 183a
(1) V rizeni pred soudem muze predseda senatu nebo jiny povereny clen senatu vyjimecne z dulezitych duvodu vyslechnout obvineneho, svedka, znalce nebo provest jiny dukaz mimo hlavni liceni nebo verejne zasedani. Statni zastupce i obhajce obvineneho, ktereho se takovy ukon tyka, jsou opravneni se takoveho ukonu zucastnit a o jeho konani byt vcas vyrozumeni, ledaze nelze provedeni ukonu odlozit a jejich vyrozumeni nelze zajistit. Ucast obvineneho na takovem vyslechu muze byt pripustena zejmena v pripadech, kdy nema obhajce, a jde-li o vyslech svedka, ktery ma pravo odeprit vypoved. Vyrozumeni o vyslechu svedka nebo o jinem ukonu s takovym svedkem, jehoz totoznost ma byt z duvodu uvedenych v § 55 odst. 2 utajena, nesmi obsahovat udaje, podle nichz by bylo mozne zjistit skutecnou totoznost svedka.
(2) Ucast osob uvedenych v odstavci 1 na ukonu muze byt zajistena, zejmena jde-li o ukon, na nemz se ucastni osoba mladsi nez patnact let nebo svedek, jehoz totoznost ma byt z duvodu uvedenych v § 55 odst. 2 utajena, i prostrednictvim audiovizualni techniky, kdy jejim zajistena moznost klast vyslychanym ci jinak zucastnenym osobam na ukonu otazky.
(3) Ma-li takovy dukaz pozdeji slouzit k rozhodnuti v hlavnim liceni, verejnem nebo neverejnem zasedani, musi v nem byt v souladu se zakonem proveden. Cist protokol o vyslechu takoveho svedka v hlavnim liceni nebo verejnem zasedani o odvolani bude mozno pouze za podminek uvedenych v § 211, a jde-li o svedka mladsiho nez patnact let, o okolnostech, jejichz ozivovani v pameti by vzhledem k veku mohlo nepriznive ovlivnovat jeho dusevni a mravni vyvoj, za podminek uvedenych v § 102 odst. 2.
(4) Predseda senatu dba na ochranu svedku a osob jim blizkych, kterym v souvislosti s podanim svedectvi hrozi ujma na zdravi, smrt nebo jine vazne nebezpeci, a je-li to treba i na utajeni jejich totoznosti, popripade podoby. Pokud je treba zajistit ochranu techto osob i po podani svedectvi, predseda senatu ucini po ukonceni vyslechu bezodkladne vsechna potrebna opatreni. V nezbytnych pripadech pozada o ochranu uvedenych osob organy Policie Ceske republiky. Zpusob zvlastni ochrany svedku a osob jim blizkych stanovi zvlastni zakon.
§184
Soud je povinen pri projednavani veci zamerit se take na objasneni pricin, ktere vedly k trestne cinnosti nebo umoznilyjeji spachani.
K objasneni pricin trestneho cinu a k urovnani sporu mezi obvinenym a poskozenym napomaha ve stadiu rizeni pred soudem probacni a mediacni sluzba vykonavana probacnimi uredniky.
Dovoluje-li to povaha veci a osoba obvineneho, vytvari probacni a mediacni sluzba predpoklady pro rozhodnuti soudu mimo hlavni liceni, pro projednani veci v nekterem ze zvlastnich druhu rizeni a pro ulozeni trestu nespojenych s odnetim svobody; za tim ucelem podle pokynu predsedy senatu probacni urednik vyzaduje a opatruje potrebne podklady, zejmena k osobe obvineneho.
HLAVA DVANACTA
Predbezne projednarn obzaloby §185
Obecne ustanovern
(1) Obzalobu u soudu podanou prezkouma predseda senatu a podle jejiho obsahu a podle obsahu spisu posoudi, zda je ji nutno predbezne projednat v zasedarn senatu anebo zda muze nandit o ш hlavm Hcem.
(2) K usnadnern rozhodnuti muze vyslechnout obvineneho a opatrit potrebna vysvetlem.
§ 186
Duvody k pfedbeznemu projednam obzaloby
Predseda senatu nand! predbezne projednam obzaloby, ma-li za to,
a) ze vec patn do pnslusnosti jineho soudu,
b) ze ma vec byt postoupena podle § 171 odst. 1,
c) ze jsou tu okolnosti oduvodnujiti zastavem trestrnho stiham podle § 172 odst. 1 nebo jeho prerusem podle § 173 odst. 1 pism. a) az d), anebo okolnosti oduvodnujiti podmmene zastavem trestrnho stiham podle § 307,
d) ze skutek, ktery je predmetem obzaloby, bude treba posuzovat podle jineho ustanovern trestrnho zakona, nez podle ktereho jej posuzuje obzaloba,
e) ze pnpravne nzem nebylo provedeno podle zakona, nebof v nem byly zavaznym zpusobem poruseny procesm predpisy, zejmena ustanoven zajisfujiti pravo obhajoby, a takove porusern procesmch predpisu nelze napravit v nzem pred soudem, nebo
f) ze ve veci nejsou v potrebnem rozsahu objasneny zakladm skutkove okolnosti, bez kterych nem mozne ve veci rozhodnout.
§187
Zpusob predbezneho projednarn obzaloby
(1) Predbezne projednam obzaloby se kona v neverejnem zasedarn. Povazuje-li to predseda senatu pro rozhodnuti soudu za potrebne, nand! o pfedbeznem projednam obzaloby verejne zasedarn.
(2) Pri pfedbeznem projednam obzaloby prezkouma soud vzdy celou obzalobu; predseda senatu z tohoto hlediska poda zpravu, pricemz se zamen na otazky, ktere je treba resit.
(3) Soud prezkouma uplnost dukazmho materialu a opodstatnenost obzaloby na zaklade spisu.
Rozhodnuti
(1) Po predbeznem projednani obzaloby soud
a) rozhodne o predlozeni veci k rozhodnuti o prislusnosti soudu, ktery je nejblize spolecne nadrizen jemu a soudu, jenz je podle nej prislusny, ma-li za to, ze sam neni prislusny k jejimu projednani,
b) postoupi vec jinemu organu, jsou-li tu okolnosti uvedene v § 171 odst. 1,
c) trestni stihani zastavi, jsou-li tu okolnosti uvedene v § 172 odst. 1,
d) trestni stihani prerusi, jsou-li tu okolnosti uvedene v § 173 odst. 1 pism. a) az d),
e) vrati vec statnimu zastupci k dosetreni, je-li toho treba k odstraneni zavaznych procesnich vad pripravneho rizeni, ktere nelze napravit v rizeni pred soudem, nebo k objasneni zakladnich skutkovych okolnosti, bez kterych neni mozne v hlavnim liceni ve veci rozhodnout, a v rizeni pred soudem by takove dosetreni bylo v porovnani s moznostmi opatrit takovy dukaz v pripravnem rizeni spojeno s vyraznymi obtizemi nebo by zrejme bylo na ujmu rychlosti rizeni, nebo
f) trestni stihani podminene zastavi podle § 307 nebo rozhodne o schvaleni narovnani podle § 309 odst. 1.
(2) Po predbeznem projednani obzaloby muze soud take zastavit trestni stihani, jsou-li tu okolnosti uvedene v § 172 odst. 2.
(3) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 pism. b) az f) a podle odstavce 2 mohou statni zastupce i obvineny podat stiznost, jez ma, nejde-li o preruseni trestniho stihani, odkladny ucinek. Proti rozhodnuti o podminenem zastaveni trestniho stihani a o schvaleni narovnani muze podat stiznost, jez ma odkladny ucinek, tez poskozeny.
§189
Rozhodnout o predlozeni veci k rozhodnuti o prislusnosti soudu podle § 188 odst. 1 pism. a) nemuze soud, jemuz byla vec prikazana podle § 24 nebo § 25 nadrizenym soudem, ledaze by se skutkovy podklad pro posouzeni prislusnosti mezitim podstatne zmenil.
§190
(1) Ma-li soud za to, ze pri spravnem pouziti zakona je nutno skutek, ktery je predmetem obzaloby, posoudit podle jineho ustanoveni zakona, nez podle ktereho jej posuzovala obzaloba, vrati vec statnimu zastupci k dosetreni [§ 188 odst. 1 pism. e)], je-li treba vzhledem k odchylnemu pravnimu posouzeni vec jeste blize objasnit.
(2) Neni-li dosetreni treba, upozorni predseda senatu na moznost odchylneho pravniho posouzeni skutku osoby, kterym se dorucuje opis obzaloby (§ 196 odst. 1).
(1) Vrati-li soud vec statnimu zastupci k dosetreni, uvede v usneseni, v kterych smerech je treba pripravne rizeni doplnit a ktere skutecnosti je treba objasnit, popripade ktere ukony je treba provest.
(2) Jakmile usneseni o vraceni veci statnimu zastupci k dosetreni nabylo pravni moci, vraci se vec do stavu pripravneho rizeni.
§192
Je-li obvineny ve vazbe, rozhodne soud pri predbeznem projednani obzaloby vzdy take o dalsim trvani vazby.
§193 zrusen
§194 zrusen
§195
Nove predbezne projednani obzaloby
(1) Rozhodne-li se statni zastupce ve veci, ktera mu byla vracena k dosetreni, opet pro podani obzaloby, prihledne v ni i k vysledkum provedeneho dosetreni. Obzaloba se za podminek uvedenych v § 186 u soudu znovu predbezne projedna.
(2) Za podminek uvedenych v § 186 se obzaloba znovu predbezne projedna take u soudu, jemuz vec byla prikazana nadrizenym soudem po predlozeni veci podle § 188 odst. 1 pism. a).
HLAVA TRINACTA
Hlavni liceni
ODDIL PRVNI Priprava hlavniho liceni
§196
Doruceni obzaloby
(1) Neucinil-li soud nektere z rozhodnuti uvedenych v § 188 odst. 1 a 2, da predseda senatu opis obzaloby dorucit obzalovanemu a jeho obhajci, a je-li obzalovany zbaven zpusobilosti k pravnim ukonum nebo je-li jeho zpusobilost k pravnim ukonum omezena, take jeho zakonnemu zastupci; opis obzaloby da dorucit poskozenemu, pokud jsou jeho pobyt nebo sidlo zname. Bylo-li v obzalobe navrzeno zabrani veci nalezejici jine osobe nez obzalovanemu, da predseda senatu dorucit opis obzaloby tez teto osobe.
(2) Osoby, jimz se opis obzaloby dorucuje, je nutno zaroven vyzvat, aby navrhy na provedeni dalsich dukazu u hlavniho liceni vcas soudu sdelily a uvedly okolnosti, ktere maji byt temito dukazy objasneny.
(3) Opis obzaloby mus! byt dorucen nejpozdeji s predvolamm k hlavmmu Wcen nebo s vyrozumemm o nem.
§197
Nahradrn soudce
(1) Bude-li hlavm Hcem podle ocekavam trvat delS^ dobu, zand! predseda senatu, aby se ho zucastnil jeden nebo dva soudci nebo pnsediti nahradrn.
(2) Nahradrn soudce nebo pnsediti ma pri hlavrnm Hcem postaven clena senatu. Porady a hlasovarn se vsak zucastm jen v tom pnpade, je-li pribran na misto soudce nebo pnseditiho, kteremu zabranila nejaka prekazka v dalS^ ucasti na hlavrnm Hcem. Soudce nebo pnsediti, za nehoz nastoupil nahradrn soudce nebo pnsediti, se hlavmho bcen dale jiz nezucastm.
§198
Nanzern hlavmho Hcem
(1) Den hlavmho bcen stanov! predseda senatu tak, aby obzalovany od dorucern predvolam, statn zastupce a obhajce od vyrozumem meli alespon lhutu peti pracovmch dnu k pnprave. Tuto lhutu lze zkratit jen s jejich souhlasem, a pokud jde o obzalovaneho, jen tehdy, jestlize se k hlavmmu Hcem dostav! a o jeho provedem vyslovne zada. U ostatmch osob, ktere se k hlavmmu Hcem predvolavaj! nebo o nem vyrozumivaji, je treba zachovat zpravidla aspon tndenm lhutu.
(2) O hlavrnm Hcem se vyrozum! statm zastupce, zakonny zastupce a obhajce obzalovaneho, jakoz i poskozeny a zucastnena osoba. Maji-li poskozeny nebo zucastnena osoba zmocnence, vyrozumej! se o hlavrnm Hcem jen jejich zmocnenci. Poskozeneho je treba ve vyrozumem upozornit, ze nedostavi-li se k hlavmmu Hcem, bude se o jeho naroku na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem rozhodovat na podklade jeho vlastmch navrhu, jsou-li uz obsazeny ve spise nebo dojdou-li soudu dnve, nez se prikroc k dokazovam.
(3) Pri nanzem hlavmho Hcem ucim predseda senatu take vsechna opatrem, jichz je treba k zajistem jeho radneho prubehu a k tomu, aby vec bylo mozne projednat a rozhodnout bez odrocem.
§ 198a zrusen
ODDIL DRUHY Verejnost hlavmho Hcem
§199
(1) Hlavm Hcem kona soud zasadne verejne.
(2) Ma pritom na zreteli, aby obcanum byla poskytnuta v nejsirs! mire pnlezitost sledovat projednavam veci soudem a aby se co nejucinneji projevilo vychovne pusoben trestrnho nzen na sirokou verejnost ve smyslu jejfto aktivmho zapojem do usiH trestnou
cinnost zamezovat a ji predchazet. Ve vhodnych pripadech provadi proto hlavni liceni primo v miste, kde byl trestny cin spachan, anebo na pracovisti, popripade v bydlisti obzalovaneho. V tom pripade o konani hlavniho liceni vyrozumi zajmove sdruzeni, obcanu jez muze ucast obcanu zajistit a ucinne prispet ke splneni ucelu sledovaneho verejnym konanim hlavniho liceni.
§200
(1) Pri hlavnim liceni muze byt verejnost vyloucena, jestlize by verejne projednani veci ohrozilo utajovane informace chranene zvlastnim zakonem, mravnost nebo neruseny prubeh jednani, anebo bezpecnost nebo jiny dulezity zajem svedku; k temuz ucelu muze predseda senatu ucinit i jina primerena opatreni. Verejnost lze vyloucit take jen pro cast hlavniho liceni. Vystupuje-li pred soudem osoba uvedena v § 102a odst. 1 bez utajeni totoznosti nebo podoby, verejnost se vylouci vzdy.
(2) Rozsudek musi byt vyhlasen vzdy verejne.
(3) O vylouceni verejnosti rozhodne soud po slyseni stran usnesenim, ktere verejne vyhlasi.
§201
(1) I kdyz verejnost nebyla vyloucena podle § 200, muze soud odeprit pristup k hlavnimu liceni nezletilym a tem, u nichz je obava, ze by mohli rusit dustojny prubeh hlavniho liceni. Muze take ucinit nezbytna opatreni proti preplnovani jednaci sine.
(2) I kdyz verejnost byla vyloucena podle § 200, muze soud z dulezitych duvodu povolit jednotlivym osobam k hlavnimu liceni pristup. Na zadost obzalovaneho musi byt povolen pristup dvema jeho duvernikum. Je-li obzalovanych vice, ma pravo na volbu duverniku kazdy z nich. Jestlize by tak celkovy pocet duverniku vzrostl na vice nez sest a obzalovani se mezi sebou o vyberu nedohodnou, provede vyber soud. Byla-li verejnost vyloucena pro ohrozeni utajovanych informaci chranenych zvlastnim zakonem, pripadne bezpecnosti nebo jineho duleziteho zajmu svedku, mohou byt za duverniky zvoleny jen takove osoby, proti nimz nema soud namitek.
(3) Byla-li verejnost vyloucena pro ohrozeni utajovanych informaci chranenych zvlastnim zakonem, upozorni predseda senatu pritomne na trestni nasledky toho, kdyby nepovolanym osobam vyjevili informace, o nichz se pri jednani dovedi; muze tez zakazat, aby si pritomni cinili pisemne poznamky.
ODDIL TRETI Zahajeni hlavniho liceni
§202
Pritomnost pri hlavnim liceni
(1) Hlavni liceni se kona za stale pritomnosti vsech clenu senatu, zapisovatele a statniho zastupce.
V nepritomnosti obzalovaneho muze se hlavni liceni provest, jen kdyz soud ma za to, ze lze vec spolehlive rozhodnout a ucelu trestniho rizeni dosahnout i bez pritomnosti obzalovaneho, a pritom
a) obzaloba byla obzalovanemu radne dorucena a obzalovany byl k hlavnimu liceni vcas a radne predvolan a
b) o skutku, ktery je predmetem obzaloby, byl obzalovany uz nekterym organem cinnym v trestnim rizeni vyslechnut a bylo dodrzeno ustanoveni o zahajeni trestniho stihani (§ 160) a obvineny byl upozornen na moznost prostudovat spis a ucinit navrhy na doplneni vysetrovani (§ 166 odst. 1).
(3) Nedostavi-li se obzalovany bez radne omluvy k hlavnimu liceni a soud rozhodne o tom, ze se hlavni liceni bude konat v nepritomnosti obzalovaneho, lze v hlavnim liceni protokoly o vyslechu svedku, znalcu a spoluobvinenych precist za podminek uvedenych v § 211.
(4) Hlavni liceni v nepritomnosti obzalovaneho nelze konat, je-li obzalovany ve vazbe nebo ve vykonu trestu odneti svobody nebo jde-li o trestny cin, na ktery zakon stanovi trest odneti svobody, jehoz horni hranice prevysuje pet let. V pripadech nutne obhajoby (§ 36) nelze konat hlavni liceni bez pritomnosti obhajce.
(5) Ustanoveni prvni vety odstavce 4 se neuzije, pokud obzalovany pozada, aby hlavni liceni bylo konano v jeho nepritomnosti. Ustanoveni odstavce 3 se tu uzije primerene.
Rizeni hlavniho liceni
§ 203
(1) Hlavni liceni ridi a, nestanovi-li zakon jinak, dokazovani provadi predseda senatu. Provedenim jednotliveho dukazu nebo ukonu muze poverit clena senatu, anebo muze jeho provedeni ulozit statnimu zastupci za podminek § 180 odst. 3. Tim neni dotceno pravo statniho zastupce, obzalovaneho a jeho obhajce zadat o provedeni dukazu podle § 215 odst. 2.
(2) Je povinen pritom dbat, aby byla zachovana dustojnost a vaznost soudniho jednani, aby hlavni liceni nebylo zdrzovano vyklady, ktere nemaji vztah k projednavane veci, a aby bylo zamereno co nejucinneji k objasneni veci.
(3) Kdo se citi opatrenim predsedy senatu pri rizeni hlavniho liceni zkracen, muze zadat, aby rozhodl senat. Takovou zadost i rozhodnuti o ni je treba zaznamenat v protokole.
§204
(1) Osoby, ktere rusi poradek, muze predseda senatu z jednaci sine vykazat.
(2) Obzalovany muze byt vykazan jen usnesenim senatu po predchozi vystraze, a to jen na dobu nezbytne nutnou. Jakmile mu byl povolen znovu pristup do jednaci sine, sdeli mu predseda senatu podstatny obsah jednani konaneho v jeho nepritomnosti, aby se k nemu mohl vyjadrit.
Pocatek hlavniho liceni
(1) Hlavm Hcem zahaj! predseda senatu sdelemm veci, ktera bude projednavana; potom predseda zjisti, zda se dostavily osoby, ktere byly k hlavmmu Hcem predvolany nebo o nem vyrozumeny, a zjisti jejich totoznost. U osob, u kterych je treba zachovat lhutu k pnprave, zjisti, zda tato lhuta byla zachovana.
(2) Jestlize se nektera z predvolanych osob nedostavila, rozhodne soud po slysem pntomnych stran, zdaje mozno Hcem presto provest, ci zdaje nutno je odrocit.
§ 206
(1) Po provedem ukonu uvedenych v § 205 predseda senatu vyzve statrnho zastupce, aby prednesl obzalobu.
(2) Po prednesem obzaloby se predseda senatu dotaze poskozeneho, zda navrhuje, aby obzalovanemu byla ulozena povinnost k nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich zpusobene trestnym cinem nebo k vydam bezduvodneho obohacem ziskaneho trestnym cinem a v jakem rozsahu. Nedostavil-li se poskozeny k hlavmmu Hcen a je-li jeho navrh obsazen uz ve spise, predseda senatu precte tento navrh ze spisu.
(3) Uplatnuje-li prava poskozeneho osoba, ktere toto pravo zrejme nepnslusi, vyslov! soud usnesemm, ze onu osobu jako poskozeneho k hlavmmu Hcem nepfipousti. Takove rozhodnuti nebram uplatnern naroku na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem pred pnslusnym organem.
(4) Podle odstavce 3 postupuje soud take tehdy, bram-li ucasti poskozeneho okolnosti uvedene v § 44 odst. 2 a 3.
ODDIL CTVRTY Dokazovam
Vyslech obzalovaneho
§ 207
(1) Po prednesem obzaloby a vyjadrem poskozeneho vyslechne predseda senatu obzalovaneho k obsahu obzaloby, a byl-li uplatnen narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem, tez k tomuto naroku.
(2) Protokol o dnvejs! vypovedi obzalovaneho se precte jen tehdy, kdyz se jedna v nepntomnosti obzalovaneho, kdyz obzalovany odepre vypovidat anebo kdyz se objev! podstatne rozpory mezi jeho dnvejs! vypoved! a jeho udaji pri hlavrnm Hcem a byl-li vyslech proveden po sdelem obvinem zpusobem odpovidajitim ustanovemm tohoto zakona. Na tyto rozpory je treba obzalovaneho upozornit a dotazat se ho na jejich pficinu.
Je-li obzalovanych nekolik, predseda senatu muze ucinit opatreni, aby obzalovany byl vyslychan v nepritomnosti spoluobzalovanych. Obzalovaneho vsak je treba vzdy jeste v prubehu dokazovani seznamit s obsahem vypovedi spoluobzalovanych, kteri byli vyslychani v jeho nepritomnosti.
Provadeni dalsich dukazu
§ 209
(1) Predseda senatu dba o to, aby svedek jeste nevyslechnuty nebyl pritomen pri vyslechu obzalovaneho a jinych svedku. Je-li obava, ze svedek v pritomnosti obzalovaneho nevypovi pravdu, pripadne jde-li o svedka, jemuz nebo osobe jemu blizke z podaneho svedectvi hrozi ujma na zdravi, smrt nebo jine vazne nebezpeci, predseda senatu ucini opatreni vhodne k zajisteni bezpecnosti nebo utajeni totoznosti svedka, pripadne vykaze obzalovaneho po dobu vyslechu takoveho svedka z jednaci sine. Po navratu do jednaci sine vsak musi byt obzalovany seznamen s obsahem vypovedi svedka, muze se k ni vyjadrit, a aniz by se se svedkem setkal, muze mu prostrednictvim predsedy senatu klast otazky. Jde-li o svedka, jehoz totoznost ma zustat utajena (§55 odst. 2), ucini predseda senatu opatreni, ktera znemoznuji zjistit skutecnou totoznost svedka.
(2) Byl-li v hlavnim liceni vyslechnut svedek, jehoz totoznost byla utajena (§55 odst. 2), ucini soud i bez navrhu vsechny potrebne ukony k overeni jeho verohodnosti.
§210
Jestlize znalec nepodal jeste ve veci pisemny posudek anebo se od neho odchyluje nebo jej doplnuje, muze mu predseda senatu ulozit, aby posudek nebo jeho doplnek nadiktoval do protokolu nebo jej sam napsal.
§211
(1) Misto vyslechu svedka lze v hlavnim liceni cist protokol o jeho vypovedi, jestlize soud nepoklada osobni vyslech za nutny a statni zastupce i obzalovany s tim souhlasi. Jestlize se obzalovany, ktery byl k hlavnimu liceni radne predvolan, bez omluvy nedostavi, nebo se bez vazneho duvodu z jednaci sine vzdali, souhlas obzalovaneho s prectenim takoveho protokolu o vyslechu svedka neni treba a postaci souhlas statniho zastupce. Na tyto skutecnosti musi byt obvineny v predvolani upozornen.
(2) Protokol o vypovedi spoluobzalovaneho nebo svedka se precte take tehdy, byl-li vyslech proveden zpusobem odpovidajicim ustanoveni tohoto zakona a
takova osoba zemrela nebo se stala nezvestnou, pro dlouhodoby pobyt v cizine nedosazitelnou, nebo onemocnela chorobou, ktera natrvalo nebo po dohlednou dobu znemoznuje jeji vyslech, nebo
slo o neodkladny nebo neopakovatelny ukon provedeny podle § 158a.
(3) Protokol o drivejsi vypovedi svedka se precte take tehdy, byl-li vyslech proveden zpusobem odpovidajicim ustanovenim tohoto zakona a svedek v hlavnim liceni bez opravneni odeprel vypovidat nebo se v podstatnych bodech odchyluje od sve drivejsi vypovedi a
obhajce nebo obvineny mel moznost se tohoto dnvejsiho vyslechu zucastnit a klast vyslychanemu otazky,
bylo-li zjisteno, ze takova osoba byla predmetem nasiti, zastrasovam, podplacen ci pnslibu jinych vyhod a tak vedena k tomu, aby nevypovidala nebo vypovidala kfive, nebo
byl-li obsah vypovedi ovlivnen prubehem vyslechu v hlavrnm Hcem, zejmena v dusledku chovarn obzalovaneho nebo pntomne verejnosti.
(4) Protokol o vypovedi svedka, ktery v hlavrnm Hcem vyuzil sveho prava odepnt vypoved podle § 100, je mozno cist jen za predpokladu, ze svedek byl pred timto vyslechem o svem pravu odepnt vypoved radne poucen a vyslovne prohlasil, ze tohoto prava nevyuzwa, byl-li vyslech proveden zpusobem odpovidajitim ustanovemm tohoto zakona a obvineny nebo obhajce mel moznost se tohoto vyslechu zucastnit.
(5) MIsto vyslechu znalce lze cist protokol o jeho vypovedi nebo jeho pisemny posudek, jestlize znalec byl pred podamm posudku poucen podle § 106, nejsou pochybnosti o spravnosti a uplnosti posudku a statm zastupce i obzalovany s tim souhlasL Ustanovern odstavce 1 vety druhe a treti tu plati obdobne.
§212
(1) Odchyluje-li se svedek nebo spoluobvineny v podstatnych bodech od sve dnvejs! vypovedi a nejde-li o pnpady uvedene v ustanovern § 211 odst. 3 nebo o vypoved provedenou jako neodkladny nebo neopakovatelny ukon podle § 158a, muze mu byt protokol o jeho vyslechu z pnpravneho nzem, u nejz nebyla obhajci poskytnuta moznost, aby mu byl pntomen, anebo jeho pnslusne casti nekterou ze stran nebo predsedou senatu pouze predestreny k vysvetlem rozporu v jeho vypovedich, aby soud mohl v ramci volneho hodnocen dukazu posoudit verohodnost a pravdivost jeho vypovedi ucinene v hlavrnm ticem.
(2) Predestrem drivej S^ vypovedi podle odstavce 1 spoava v reprodukci tech casti protokolu o predchozim vyslechu, ke kterym se ma vyslychana osoba vyjadrit a vysvetlit rozpory mezi svymi vypovedmi. Protokol o vypovedi, ktery byl predestren, nemuze byt podkladem vyroku o vine obvineneho, a to ani ve spojen s jinymi ve veci provedenymi dukazy.
§213
(1) Posudky, zpravy statmch a jinych organu a dals! listiny a jine vecne dukazy se pri hlavrnm ticem predloz! stranam k nahlednuti, a pokud je to treba, predloz! se k nahlednuti i svedkum a znalcum.
(2) Pokud kterakoli ze stran navrhne prectem listiny uvedene v odstavci 1, je soud povinen pri hlavrnm ticem takovou listinu preast.
§214
Obzalovany mus! byt po provedem kazdeho dukazu dotazan, zda se chce k nemu vyjadrit, a jeho vyjadrem se zapise do protokolu.
§215
Soucinnost stran pri dokazovani
(1) Statni zastupce, obzalovany, jeho obhajce a zakonny zastupce, zucastnena osoba, poskozeny a jejich zmocnenci mohou se souhlasem predsedy senatu klast vyslychanym otazky, a to zpravidla tehdy, kdyz predseda senatu sve dotazy skoncil a kdyz uz nemaji otazek clenove senatu.
(2) Statni zastupce, obzalovany a jeho obhajce mohou zadat, aby jim bylo umozneno provest dukaz, zejmena vyslech svedka nebo znalce. Predseda senatu jim vyhovi zejmena tehdy, jestlize jde o dukaz provadeny k jejich navrhu nebo jimi opatreny a predlozeny; neni povinen jim vyhovet, jde-li o vyslech obvineneho, vyslech svedka mladsiho nez patnact let, nemocneho nebo zraneneho svedka, anebo jestlize by provedeni dukazu nekterou z uvedenych osob nebylo z jineho zavazneho duvodu vhodne. Jestlize je vyslech stejneho svedka nebo znalce navrhovan jak statnim zastupcem, tak i obzalovanym nebo obhajcem, a obe strany zadaji o provedeni vyslechu, rozhodne predseda senatu po vyjadreni obou stran o tom, ktera z nich vyslech provede. Provadeni vyslechu nekterou z uvedenych stran muze predseda senatu prerusit jen tehdy, neni-li vyslech provaden v souladu se zakonem, na vyslychaneho je vyslychajicim cinen natlak nebo je vyslech jim veden jinym nevhodnym zpusobem, anebo predseda senatu nebo clen senatu povazuje za nezbytne polozit vyslychanemu otazku, jejiz polozeni neni mozno odlozit na dobu po provedeni takoveho vyslechu nebo jeho casti.
(3) Po provedeni vyslechu nebo jeho casti podle odstavce 2 ma pravo druha strana klast vyslychanemu otazky. Posledni veta odstavce 2 plati tu obdobne.
(4) Po provedeni vsech dukazu zjisti predseda senatu, zda strany necini navrhy na doplneni dokazovani.
ODDIL PATY Zaver hlavniho liceni
Zaverecne reci
§216
(1) Neni-li dalsich dukaznich navrhu nebo bylo-li rozhodnuto, ze se dalsi dukazy provadet nebudou, prohlasi predseda senatu dokazovani za skoncene a udeli slovo k zaverecnym recem.
(2) Po zaverecne reci statniho zastupce promluvi poskozeny, zucastnena osoba, obhajce obzalovaneho, popripade obzalovany. Ma-li poskozeny nebo zucastnena osoba zmocnence, promluvi zmocnenec. Je-li treba, urci predseda senatu poradi, v nemz se po zaverecne reci statniho zastupce ujmou slova jednotlive opravnene osoby. Obhajce obzalovaneho, popripade obzalovany mluvi vsak vzdy posledni.
(3) Jestlize se po reci obhajce nebo obzalovaneho ujal slova znovu statni zastupce, ma obhajce, popripade obzalovany pravo na to odpovedet.
(4) Zaverecne feci muze predseda senatu prerusit jen tehdy, vybocujbli zrejme z ramce projednavane veci.
§217
Po skoncen zaverecnych rec a pred odchodem k zaverecne porade udeH predseda senatu obzalovanemu posledrn slovo. Behem tohoto projevu nesmej^ byt obzalovanemu ani soudem, ani nikym jinym kladeny otazky.
§218
Doplneni dokazovarn
(1) Shleda-li soud vzhledem k zaverecnym recem nebo pri zaverecne porade, ze je treba jeste nekterou okolnost objasnit, usnese se, ze dokazovarn bude doplneno, a v hlavrnm Hcem pokracuje.
(2) Po doplneni dokazovarn je treba vzdy znovu dat slovo k zaverecnym recem.
ODDIL SESTY Odrocern hlavmho Hcem
§219
(1) Soud odroc hlavm Hcem, objevi-li se prekazka, pro kterou nelze hlavm Hcem provest nebo v nem pokracovat, pritom stanov! den, kdy se bude konat dals! hlavm Hcem; odrocit hlavm Hcem na neurcito je mozne, jen pokud to vyzaduje povaha ukonu, pro ktery hlavm Hcem nem mozne provest nebo v nem pokracovat. Odpadne-li prekazka, pro kterou muselo byt hlavm Hcem odroceno na neurcito, je treba bez zbytecneho odkladu, nejpozdeji ve lhutach uvedenych v § 181 odst. 3 po odpadnuti prekazky, nandit hlavm Hcem nebo ucinit jiny ukon smefujlti ke skoncen veci. Nemuze-li tak predseda senatu ze zavaznych duvodu ucinit, plati tu obdobne § 181 odst. 3 posledm veta.
(2) Dnve nez hlavm Hcem soud odroa, predseda senatu zjisti, zda strany nenavrhuj! dals! dukazy, ktere by bylo treba k pnstimu Hcem opatfit.
(3) Jestlize nem treba pro podstatnou vadu nzem nebo z jineho duleziteho duvodu provest hlavm Hcem znovu, sdeH predseda senatu pri pokracovam v odrocenem hlavrnm Hcem podstatny obsah dosavadmho jednam. Zmenilo-li se slozem senatu nebo uplynula-li od odrocem hlavmho Hcem dels! doba, precte se souhlasem statrnho zastupce a obvineneho predseda senatu podstatny obsah protokolu o hlavrnm Hcem, vcetne v nem provedenych dukazu; nem-li souhlas dan, mus! byt hlavm Hcem provedeno znovu.
ODDIL SEDMY
Rozhodnuti soudu v hlavrnm Hcem §220
Podklad pro rozhodnuti
(1) Soud muze rozhodovat jen o skutku, ktery je uveden v zalobmm navrhu.
(2) Pri svem rozhodnuti smi prihlizet jen ke skutecnostem, ktere byly probrany v hlavnim liceni, a opirat se o dukazy, ktere strany predlozily a provedly, pripadne ktere sam doplnil.
(3) Pravnim posouzenim skutku v obzalobe neni soud vazan.
§221
Vraceni veci statnimu zastupci
(1) Ukazuji-li vysledky hlavniho liceni na podstatnou zmenu okolnosti pripadu a je-li k objasneni veci treba dalsiho setreni, muze soud vratit vec statnimu zastupci k dosetreni.
(2) Soud vrati vec statnimu zastupci k dosetreni take tehdy, ukazuji-li vysledky hlavniho liceni, ze se obzalovany dopustil jeste dalsiho skutku, ktery je trestnym cinem, a statni zastupce o vraceni veci pozada vzhledem k potrebe spolecneho projednani.
(3) Ustanoveni § 191 plati i pro vraceni veci podle odstavcu 1 a 2.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 222
Postoupeni veci
(1) Shleda-li soud v zazalovanem skutku trestny cin, k jehoz projednani neni prislusny, rozhodne o predlozeni veci k rozhodnuti o prislusnosti soudu, ktery je nejblize spolecne nadrizeny jemu a soudu, jenz je podle nej prislusny. Je vsak povinen rozhodnout vec sam, jde- li toliko o neprislusnost mistni a obzalovany ji nevytkl; rovnez je povinen sam vec rozhodnout, mela-li by vec byt prikazana nejblize spolecne nadrizenym soudem soudu tehoz druhu, avsak nizsiho stupne. Rozhodnout o predlozeni veci k rozhodnuti o prislusnosti soudu nemuze soud, jemuz byla vec prikazana nadrizenym soudem, ledaze by se skutkovy podklad pro posouzeni prislusnosti mezitim podstatne zmenil.
(2) Soud postoupi vec jinemu organu, jestlize shleda, ze nejde o trestny cin, avsak zazalovany skutek by mohl byt jinym organem posouzen jako prestupek nebo karne provineni, o nichz je tento organ prislusny rozhodovat.
(3) Proti usneseni o postoupeni podle odstavce 2 muze statni zastupce podat stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§223
Zastaveni trestniho stihani
(1) Soud zastavi trestni stihani, shleda-li za hlavniho liceni, ze tu je nektera z okolnosti uvedenych v § 11 odst. 1.
(2) Soud muze zastavit trestni stihani tez tehdy, shleda-li za hlavniho liceni, ze tu je nektery z duvodu uvedenych v § 172 odst. 2.
(3) Rozhodnuti podle odstavcu 1 a 2 muze se tykat take jen nektereho ze skutku, pro ktere byla podana obzaloba.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 a 2 muze statni zastupce podat stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 223 a
Podminene zastaveni trestniho stihani a schvaleni narovnani
(1) Soud za hlavniho liceni trestni stihani podminene zastavi nebo rozhodne o schvaleni narovnani, shleda-li okolnosti uvedene v § 307 odst. 1 nebo § 309 odst. 1.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 mohou statni zastupce, obzalovany a poskozeny podat stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§224
Preruseni trestniho stihani
(1) Soud prerusi trestni stihani, shleda-li za hlavniho liceni, ze tu je nektera z okolnosti uvedenych v § 173 odst. 1 pism. b) az d), nebo z duvodu uvedeneho v § 9a odst. 2.
(2) Soud prerusi trestni stihani take tehdy, nelze-li obzalovanemu dorucit predvolani k hlavnimu liceni.
(3) Pomine-li duvod preruseni, soud v trestnim stihani pokracuje.
(4) Proti rozhodnuti, jimz soud trestni stihani prerusil nebo jimz navrh na pokracovani v nem zamitl, muze statni zastupce podat stiznost.
(5) Soud prerusi trestni stihani, ma-li za to, ze zakon, jehoz uziti je v dane trestni veci rozhodne pro rozhodovani o vine a trestu, je v rozporu s ustavnim poradkem a predlozi vec Ustavnimu soudu.
Rozsudek
§225
(1) Nebude-li vec vracena statnimu zastupci podle § 221, predlozena k rozhodnuti o prislusnosti podle § 222 odst. 1 ci postoupena jinemu organu podle § 222 odst. 2 a nedojde-li k zastaveni trestniho stihani podle § 223, k podminenemu zastaveni trestniho stihani nebo schvaleni narovnani podle § 223a nebo k jeho preruseni podle § 224, rozhodne soud rozsudkem, zda se obzalovany uznava vinnym nebo zda se obzaloby zprostuje.
(2) Uznat obzalovaneho vinnym trestnym cinem podle pnsnejsiho ustanoveni zakona, nez podle ktereho posuzovala skutek obzaloba, muze soud jen tehdy, kdyz obzalovany byl na moznost tohoto pnsnejsiho posuzovani skutku upozornen podle § 190 odst. 2. Nestalo-li se tak, je treba obzalovaneho na onu moznost upozornit jeste pred vynesenim rozsudku, a zada-li o to, poskytnout mu znovu lhutu k priprave obhajoby a hlavni liceni k tomu ucelu odrocit.
§ 226
Soud zprosti obzalovaneho obzaloby, jestlize na zaklade dukazu predlozenych v hlavrnm Hcem statmm zastupcem a pnpadne doplnenych soudem, a to i k navrhum ostatmch stran,
nebylo prokazano, ze se stal skutek, pro nejz je obzalovany stihan,
v zalobmm navrhu oznaceny skutek nen trestnym cinem,
nebylo prokazano, ze tento skutek spachal obzalovany,
obzalovany nem pro nepncetnost trestne odpovedny, nebo
trestnost cinu zanikla. § 227
Jestlize trestrn stiham bylo zastaveno v dusledku udelem milosti, amnestie, promlcem nebo proto, ze souhlas poskozeneho s trestrnm stihamm nebyl dan nebo byl vzat zpet, anebo z nektereho z duvodu uvedenych v § 172 odst. 2 a v nzem se pokracovalo jen proto, ze obzalovany na projednam veci trval (§11 odst. 3, § 172 odst. 4), soud, neshleda-li zadnyjiny duvod ke zprostem obzalovaneho, vyslov! sice vinu, trest vsak neulozL
§ 228
(1) Odsuzuje-li soud obzalovaneho pro trestny cin, kterym zpusobil jinemu majetkovou skodu nebo nemajetkovou ujmu nebo kterym se na ukor poskozeneho bezduvodne obohatil, uloz! mu v rozsudku, aby poskozenemu nahradil majetkovou skodu nebo nemajetkovou ujmu v penezich nebo aby vydal bezduvodne obohacem, jestlize byl narok vcas uplatnen (§ 43 odst. 3), nestanovbli tento zakon jinak; nebram-li tomu zakonna prekazka, soud uloz! obzalovanemu vzdy povinnost k nahrade skody nebo k vydam bezduvodneho obohacem, jestlize je vyse skody nebo rozsah bezduvodneho obohacem soucasti popisu skutku uvedeneho ve vyroku rozsudku, j!mz se obzalovany uznava vinnym, a skoda v teto vysi nebyla dosud uhrazena nebo bezduvodne obohacem nebylo dosud v tomto rozsahu vydano.
(2) Vyrok o povinnosti obzalovaneho k nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo k vydam bezduvodneho obohacem mus! presne oznacovat osobu opravneneho a narok, ktery mu byl prisouzen. V oduvodnenych pnpadech muze soud vyslovit, ze zavazek ma byt splnen ve splatkach, jejichz vysi a podmmky splatnosti zaroven ura.
(3) Vyrok rozsudku o plnem v penezich muze byt na navrh poskozeneho vyjadren v ciz^ mene, neodporuje-li to okolnostem pfipadu a
a) skoda byla zpusobena na penezmch prostredtich v ciz^ mene nebo na vecech zakoupenych za takove penezm prostredky, nebo
b) obzalovany nebo poskozeny je cizozemcem.
(4) Odsuzuje-li soud obzalovaneho k nepodmmenemu trestu odneti svobody a priznava-li poskozenemu alespon zcasti narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydam bezduvodneho obohacem, pouc poskozeneho o moznosti pozadat o vyrozumeni o konani verejneho zasedani o podminenem propusteni z trestu odneti svobody. Zadost poskozeny podava soudu, ktery rozhodoval v prvnim stupni.
§ 229
(1) Neni-li podle vysledku dokazovani pro vysloveni povinnosti k nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo k vydani bezduvodneho obohaceni podklad nebo bylo-li by pro rozhodnuti o povinnosti k nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo k vydani bezduvodneho obohaceni treba provadet dalsi dokazovani, jez by podstatne protahlo trestni rizeni, soud odkaze poskozeneho na rizeni ve vecech obcanskopravnich, popripade na rizeni pred jinym prislusnym organem.
(2) Na rizeni ve vecech obcanskopravnich, popripade na rizeni pred jinym prislusnym organem odkaze soud poskozeneho take se zbytkem jeho naroku, jestlize mu narok z jakehokoli duvodu prizna jen zcasti.
(3) Jestlize soud obzalovaneho obzaloby zprosti, odkaze poskozeneho s jeho narokem na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydani bezduvodneho obohaceni vzdy na rizeni ve vecech obcanskopravnich, popripade na rizeni pred jinym prislusnym organem.
§230
(1) Shleda-li soud u obzalovaneho duvod k ulozeni ochranneho opatreni, muze je ulozit i bez navrhu statniho zastupce.
(2) Jestlize soud potrebuje k rozhodnuti o ochrannem opatreni provest jeste dalsi dokazovani, ktere nemuze byt provedeno ihned, vyhradi rozhodnuti o ochrannem opatreni verejnemu zasedani.
(3) Postupovat podle odstavce 2 lze i tehdy, jestlize statni zastupce ucinil navrh na zabrani veci nenalezejici obzalovanemu.
ODDIL OSMY
Rozhodnuti soudu mimo hlavni liceni §231
(1) Vyjde-li najevo mimo hlavni liceni nektera z okolnosti uvedenych v § 223 odst. 1 a 2, § 223a odst. 1 nebo § 224 odst. 1 a 2, soud rozhodne o zastaveni trestniho stihani nebo o jeho preruseni, o podminenem zastaveni trestniho stihani, anebo o schvaleni narovnani.
(2) Mimo hlavni liceni soud rozhoduje v neverejnem zasedani. Povazuje-li to predseda senatu za potrebne, muze k rozhodnuti o schvaleni narovnani naridit verejne zasedani.
(3) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 muze statni zastupce podat stiznost, jez ma, nejde-li o preruseni trestniho stihani, odkladny ucinek. Proti rozhodnuti o podminenem zastaveni trestniho stihani mohou takovou stiznost podat tez obzalovany a poskozeny.
HLAVA CTRNACTA
Verejne zasedan § 232
Obecne ustanovern
Ve verejnem zasedarn rozhoduje soud tam, kde to zakon vyslovne stanovL
§ 233
Pnprava verejneho zasedarn
(1) Predseda senatu predvola k verejnemu zasedarn osoby, jejichz osobm ucast pri nem je nutna. O verejnem zasedan vyrozum! statrnho zastupce, jakoz i osobu, ktera svym navrhem dala k verejnemu zasedarn podnet, a osobu, ktera muze byt pnmo dotcena rozhodnutim, jestlize tyto osoby nebyly k verejnemu zasedarn predvolany; vyrozum! tez obhajce, popnpade zmocnence a zakonneho zastupce techto osob. K predvolam nebo vyrozumem pripoj! opis navrhu, kterym byl k verejnemu zasedarn dan podnet.
(2) Den verejneho zasedarn stanov! predseda senatu tak, aby osobe, ktera k verejnemu zasedarn dala svym navrhem podnet, osobe, ktera muze byt pnmo dotcena rozhodnutim, obhajci nebo zmocnenci techto osob, jakoz i statmmu zastupci zbyvala od dorucern predvolam k verejnemu zasedarn nebo od vyrozumem o nem alespon petidenm lhuta k pnprave. Zkracem teto lhuty je mozne jen se souhlasem toho, v jehoz zajmu je lhuta dana. U ostatmch osob, ktere se k verejnemu zasedarn predvolavaj! nebo o nem vyrozumivaji, je treba zachovat zpravidla tndenm lhutu.
§234
Pntomnost pri verejnem zasedarn
(1) Verejne zasedarn se kona za stale pntomnosti vsech clenu senatu a zapisovatele.
(2) Nestanovbli zakon neco jineho, nem ucast statrnho zastupce a obhajce pri verejnem zasedarn nutna.
Prubeh verejneho zasedarn
§235
(1) Po zahajem verejneho zasedarn poda predseda nebo jim urceny clen senatu na podklade spisu zpravu o stavu veci zamerenou na otazky, ktere je treba ve verejnem zasedarn resit. Pote osoba, ktera dala svym navrhem k verejnemu zasedarn podnet, navrh prednese. Osoba, ktera muze byt pnmo dotcena rozhodnutim, jakoz i statm zastupce se k navrhu vyjadn, nejsou-li sami navrhovateli.
(2) Jsou-li pri verejnem zasedarn provadeny dukazy, uzije se primerene ustanovern o dokazovarn u hlavmho ticem. Omezem v provadem dukazu ctemm protokolu o vypovedi svedka nebo znalce (§211 odst. 1 a 5) plati pouze pro verejne zasedarn konane o odvolarn.
(3) Po provedeni dukazu udeli predseda senatu slovo ke konecnym navrhum. Je-li osobou, ktera muze byt primo dotcena rozhodnutim, obvineny, ma pravo mluvit posledni.
§236
Rozhodnuti soudu se vzdy vyhlasi verejne.
§ 237
Podklad pro rozhodnuti
Pri svem rozhodnuti smi soud prihlizet jen ke skutecnostem, ktere byly probrany ve verejnem zasedani, a opirat se o dukazy, ktere byly ve verejnem zasedani provedeny.
§ 238
Pouziti ustanoveni o hlavnim liceni
Na verejnost, rizeni, pocatek a odroceni verejneho zasedani se uzije primerene ustanoveni o hlavnim liceni.
Ochranne leceni, zabezpecovaci detence a zabrani veci nebo jine majetkove hodnoty § 239
nadpis vypusten
(1) Nejde-li o pripad, kdy si soud rozhodnuti o ochrannem leceni, o zabezpecovaci detenci nebo o zabrani veci nebo jine majetkove hodnoty vyhradil podle § 230 odst. 2, muze je ulozit ve verejnem zasedani, jen navrhne-li to statni zastupce.
(2) Proti rozhodnuti o ochrannem leceni, o zabezpecovaci detenci a o zabrani veci nebo jine majetkove hodnoty je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 239a
(1) Nelze-li v rizeni o zabrani veci spolehlive zjistit vlastnika veci, jez ma byt zabrana, nebo neni-li jeho pobyt znam, ustanovi mu predseda senatu opatrovnika. Opatrovnik ma v rizeni o zabrani veci stejna prava jako jeji vlastnik.
(2) Vsechny pisemnosti urcene pro vlastnika veci se dorucuji pouze opatrovniku. Predvolani vlastnika veci k verejnemu zasedani se vhodnym zpusobem uverejni. Verejne zasedani se pak provede i v nepritomnosti vlastnika veci, a to bez ohledu na to, zda se vlastnik veci o nem dovedel.
(3) Proti rozhodnuti o ustanoveni opatrovnika je pripustna stiznost. HLAVA PATNACTA
Neverejne zasedani §240
V neverejnem zasedarn rozhoduje soud tam, kde nem zakonem predepsano, ze se rozhoduje v hlavrnm Hcem nebo ve verejnem zasedarn.
§241 zrusen
§ 242
(1) Neverejne zasedarn se kona za stale pntomnosti vsech clenu senatu a zapisovatele.
(2) zrusen
§243
Je-li treba pri neverejnem zasedarn provest dukazy, deje se tak prectemm protokolu a jinych pisemnosti.
§244
Rozhodnuti se vzdy vyhlasL HLAVA SESTNACTA Odvolarn a nzem o nem §245
Pnpustnost a ucinek
Opravnym prostredkem proti rozsudku soudu prvmho stupne je odvolarn.
Odvolarn ma odkladny ucinek. Opravnene osoby
§246
(1) Rozsudek muze odvolamm napadnout
a) statm zastupce pro nespravnost kterehokoli vyroku,
b) obzalovany pro nespravnost vyroku, ktery se ho pnmo dotyka,
c) zucastnena osoba pro nespravnost vyroku o zabram veci,
d) poskozeny, ktery uplatnil narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem, pro nespravnost vyroku o nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo o vydam bezduvodneho obohacem.
(2) Osoba opravnena napadat rozsudek pro nespravnost nektereho jeho vyroku muze jej napadat take proto, ze takovy vyrok ucinen nebyl, jakoz i pro porusern ustanovern o nzem
predchazejicim rozsudku, jestlize toto poruseni mohlo zpusobit, ze vyrok je nespravny nebo ze chybi.
§247
(1) V neprospech obzalovaneho muze rozsudek napadnout odvolanim jen statni zastupce; toliko pokud jde o povinnost k nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo k vydani bezduvodneho obohaceni, ma toto pravo tez poskozeny, ktery uplatnil narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydani bezduvodneho obohaceni.
(2) Ve prospech obzalovaneho mohou rozsudek odvolanim napadnout krome obzalovaneho a statniho zastupce i pribuzni obzalovaneho v pokoleni primem, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manzel, partner a druh. Statni zastupce muze tak ucinit i proti vuli obzalovaneho. Je-li obzalovany zbaven zpusobilosti k pravnim ukonum nebo je-li jeho zpusobilost k pravnim ukonum omezena, muze i proti vuli obzalovaneho za neho v jeho prospech odvolani podat tez jeho zakonny zastupce a jeho obhajce.
§ 248
Lhuta a misto podani
(1) Odvolani se podava u soudu, proti jehoz rozsudku smeruje, a to do osmi dnu od doruceni opisu rozsudku.
(2) Jestlize se rozsudek dorucuje jak obzalovanemu, tak i jeho obhajci a zakonnemu zastupci, bezi lhuta od toho doruceni, ktere bylo provedeno nejpozdeji.
(3) Jinym osobam uvedenym v § 247 odst. 2, s vyjimkou statniho zastupce, konci lhuta tymz dnemjako obzalovanemu.
§249
Obsah odvolani
(1) Odvolani musi byt ve lhute uvedene v § 248 nebo v dalsi lhute k tomu stanovene predsedou senatu soudu prvniho stupne podle § 251 take oduvodneno tak, aby bylo patrno, v kterych vyrocich je rozsudek napadan a jake vady jsou vytykany rozsudku nebo rizeni, ktere rozsudku predchazelo. O tom musi byt opravnene osoby pouceny.
(2) Statni zastupce je povinen v odvolani uvest, zdaje podava, byt i zcasti, ve prospech nebo v neprospech obvineneho.
(3) Odvolani lze oprit o nove skutecnosti a dukazy.
§250
Vzdani se a zpetvzeti odvolani
(1) Po vyhlaseni rozsudku muze se opravnena osoba odvolani vyslovne vzdat.
(2) Osoba, ktera odvolani podala, muze je vyslovnym prohlasenim vzit zpet, a to az do doby, nez se odvolaci soud odebere k zaverecne porade. Odvolani statniho zastupce muze vzit zpet i nadrizeny statni zastupce.
(3) Odvolarn podane ve prospech obzalovaneho jinou opravnenou osobou nebo za obzalovaneho obhajcem nebo zakonnym zastupcem muze byt vzato zpet jen s vyslovnym souhlasem obzalovaneho. Statm zastupce muze vzft takove odvolarn zpet i bez souhlasu obzalovaneho. V tomto pfipade bez! obzalovanemu nova lhuta k podam odvolarn od vyrozumem, ze odvolarn bylo vzato zpet.
(4) Zpetvzeti odvolarn vezme, nem-li prekazek, usnesemm na vedom! predseda senatu odvolatiho soudu, a nebyla-li vec dosud tomuto soudu predlozena, predseda senatu soudu prvmho stupne.
§251
Rizem u soudu prvmho stupne
(1) Nesplnuje-li odvolarn statrnho zastupce, odvolarn, ktere podal za obzalovaneho jeho obhajce, nebo odvolarn, ktere podal za poskozeneho nebo za zucastnenou osobu jejich zmocnenec, nalezitosti obsahu odvolarn podle § 249 odst. 1, vyzve je predseda senatu, aby vady odstranili ve lhute peti dnu, kterou jim zaroven stanovi, aupozorm je, ze jinak bude odvolarn odmftnuto podle § 253 odst. 3. Stejne postupuje, pokud takove odvolarn podal obzalovany, ktery ma obhajce, poskozeny nebo zucastnena osoba, kten maj! zmocnence.
(2) Nema-li obzalovany, ktery podal odvolarn nesplnujiti nalezitosti obsahu odvolarn podle § 249 odst. 1, obhajce, vyzve ho predseda senatu k odstranem vad ve lhute osmi dnu a poskytne mu k odstranem vad odvolarn potrebne poucem. Nevedlo-li to k naprave nebo vyzaduje-li to povaha projednavane veci, a obzalovany si sam obhajce nezvolil, ustanov! mu ho za ucelem jen oduvodnem odvolarn anebo i obhajovam v odvolatim nzem predseda senatu a dale postupuje podle odstavce 1. U poskozeneho a zucastnene osoby, kten nemaj! zmocnence, postupuje predseda senatu primerene.
(3) Jakmile uplynuly lhuty k podam odvolarn a lhuty k odstranem vad odvolarn u vsech opravnenych osob, predseda senatu doruti stejnopis odvolarn a jejich oduvodnem ostatmm stranam a nevyckavaje jejich vyjadrem predloz! spisy odvolatimu soudu.
§252
Odvolati soud
O odvolarn proti rozsudku okresmho soudu rozhoduje nadnzeny krajsky soud a o odvolarn proti rozsudku vojenskeho obvodoveho soudu rozhoduje nadnzeny vyss! vojensky soud. O odvolarn proti rozsudku krajskeho nebo vyssiho vojenskeho soudu jako soudu prvmho stupne rozhoduje nadnzeny vrchm soud. *)
*) Pozn. ASPI – v uplnem znem c. 69/1994 Sb. nejsou uvedena ustanovern o vojenskych soudech.
Rozhodnuti odvolatiho soudu
(1) Odvolati soud zamftne odvolarn, bylo-li podano opozdene, osobou neopravnenou nebo osobou, ktera se odvolarn vyslovne vzdala nebo znovu podala odvolarn, ktere v teze veci jiz predtim vyslovne vzala zpet.
(2) Jako opozdene nemuze byt zamftnuto odvolarn, ktere opravnena osoba podala opozdene jen proto, ze se fidila nespravnym poucemm soudu.
(3) Odvolati soud odmftne odvolarn, ktere nesplnuje nalezitosti obsahu odvolarn.
(4) Odmftnout odvolan podle odstavce 3 nelze, jestlize nebyla opravnena osoba radne poucena podle § 249 odst. 1 nebo nebyla opravnene osobe, ktera nema obhajce nebo zmocnence, poskytnuta pomoc pri odstranem vad odvolarn (§ 251 odst. 2).
§254
(1) Nezamftne-li nebo neodmftne-li odvolati soud odvolarn podle § 253, prezkouma zakonnost a oduvodnenost jen tech oddelitelnych vyroku rozsudku, proti nimz bylo podano odvolarn, i spravnost postupu nzem, ktere jim predchazelo, a to z hlediska vytykanych vad. K vadam, ktere nejsou odvolamm vytykany, odvolati soud prihtiz^ jen pokud maj! vliv na spravnost vyroku, proti nimz bylo podano odvolarn.
(2) Maji-li vsak vytykane vady svuj puvod v jinem vyroku nez v tom, proti nemuz bylo podano odvolarn, prezkouma odvolati soud i spravnost takoveho vyroku, na ktery v odvolarn napadeny vyrok navazuje, jestlize opravnena osoba proti nemu mohla podat odvolarn.
(3) Jestlize opravnena osoba poda odvolarn proti vyroku o vine, prezkouma odvolati soud v navaznosti na vytykane vady vzdy i vyrok o trestu, jakoz i dals! vyroky, ktere maj! ve vyroku o vine svuj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti temto vyrokum podano odvolarn.
(4) Byla-li odvolamm napadena cast rozsudku tykajiti se jen nektere z vice osob, o nichz bylo rozhodnuto tymz rozsudkem, prezkouma odvolati soud uvedenym zpusobem jen tu cast rozsudku a predchazejitiho nzem, ktera se tyka teto osoby.
§255
(1) Odvolati soud pferusi trestrn stiham, vyjde-li za odvolatiho nzem najevo, ze po vyhlasem napadeneho rozsudku nastala nektera z okolnosti uvedenych v § 173 odst. 1 pism. b) az d), nelze-li obzalovanemu dorucit predvolam k verejnemu zasedarn odvolatiho soudu nebo z duvodu uvedeneho v § 9a.
(2) Odvolati soud pferusi trestrn stiham, ma-li za to, ze zakon, jehoz uzil v dane trestrn veci soud prvmho stupne pri rozhodovam o vine a trestu, je v rozporu s ustavmm zakonem nebo mezinarodrn smlouvou, ktera ma prednost pred zakonem; v tomto pnpade predloz! vec Ustavmmu soudu.
Odvolati soud odvolarn zamftne, shleda-li, ze nem duvodne.
(1) Odvolaci soud napadeny rozsudek nebo jeho cast zrusi a v rozsahu zruseni
rozhodne o predlozeni veci k rozhodnuti o prislusnosti soudu, ktery je spolecne nadrizeny soudu prvniho stupne, a soudu, jenz je podle nej prislusny, mel-li tak uz ucinit soud prvniho stupne (§ 222 odst. 1); je-li timto spolecne nadrizenym soudem odvolaci soud, rozhodne ihned sam o prikazani prislusnemu soudu,
vec postoupi jinemu organu, mel-li tak ucinit jiz soud prvniho stupne (§ 222 odst. 2),
trestni stihani zastavi, shleda-li, ze je tu nektera z okolnosti, jez by oduvodnovaly zastaveni trestniho stihani soudem prvniho stupne (§ 223 odst. 1, 2),
trestni stihani prerusi, mel-li tak ucinit jiz soud prvniho stupne (§ 224 odst. 1, 2 a 5).
(2) Shleda-li odvolaci soud, ze tu je nektera z okolnosti uvedenych v § 11 odst. 1 pism. a), b), i), ktera nastala az po vyhlaseni napadeneho rozsudku, rozhodne, aniz by napadeny rozsudek zrusil, o zastaveni trestniho stihani.
(3) V odvolacim rizeni, v kterem bylo zastaveno trestni stihani z nektereho duvodu uvedeneho v odstavci 2, se vsak pokracuje, prohlasi-li obvineny do tri dnu od doby, kdy mu bylo usneseni o zastaveni trestniho stihani oznameno, ze na projednani veci trva. O tom je treba obvineneho poucit.
§258
(1) Odvolaci soud zrusi napadeny rozsudek take
a) pro podstatne vady rizeni, ktere rozsudku predchazelo, zejmena proto, ze v tomto rizeni byla porusena ustanoveni, jimiz se ma zabezpecit objasneni veci nebo pravo obhajoby, jestlize mohly mit vliv na spravnost a zakonnost prezkoumavane casti rozsudku,
b) pro vady rozsudku, zejmena pro nejasnost nebo neuplnost jeho skutkovych zjisteni tykajicich se prezkoumavane casti rozsudku, nebo proto, ze se ohledne takove casti soud nevyporadal se vsemi okolnostmi vyznamnymi pro rozhodnuti,
c) vzniknou-li pochybnosti o spravnosti skutkovych zjisteni ohledne prezkoumavane casti rozsudku, k objasneni veci je treba dukazy opakovat nebo provadet dukazy dalsi a jejich provadeni pred odvolacim soudem by znamenalo nahrazovat cinnost soudu prvniho stupne,
d) bylo-li v prezkoumavane casti rozsudku poruseno ustanoveni trestniho zakona,
e) je-li ulozeny trest v prezkoumavane casti rozsudku neprimereny,
f) je-li rozhodnuti o uplatnenem naroku poskozeneho v prezkoumavane casti rozsudku nespravne.
(2) Jestlize je vadna jen cast napadeneho rozsudku a lze ji oddelit od ostatnich, zrusi odvolaci soud rozsudek jen v teto casti; zrusi-li vsak, byt i jen zcasti, vyrok o vine, zrusi vzdy zaroven cely vyrok o trestu, jakoz i dalsi vyroky, ktere maji ve vyroku o vine svuj podklad.
(1) Je-li po zrusem napadeneho rozsudku nebo nektere jeho casti nutno ucinit ve veci rozhodnuti nove, muze odvolati soud vec vratit soudu prvmho stupne, jen jestlize nelze vadu odstranit ve verejnem zasedarn, zejmena jsou-li skutkova zjistem tak nedostatecna, ze je nutno hlavm ticem opakovat nebo provadet rozsahle a obtizne proveditelne doplnen dokazovarn.
(2) Zalezi-li vada jen v tom, ze v napadenem rozsudku nektery vyrok chyb nebo je neuplny, muze odvolati soud, aniz rozsudek zrusi, vec soudu prvmho stupne vratit s pnkazem, aby o chybejitim vyroku rozhodl nebo neuplny vyrok doplnil.
(3) Rozhodnout sam rozsudkem ve veci muze odvolati soud, jen je-li mozno nove rozhodnuti ucinit na podklade skutkoveho stavu, ktery byl v napadenem rozsudku spravne zjisten a popnpade na zaklade dukazu provedenych pred odvolatim soudem doplnen nebo zmenen. Odvolati soud se muze odchylit od skutkoveho zjistem soudu prvmho stupne jen tehdy, jestlize v odvolatim nzem
a) provedl znovu nektere pro skutkove zjistem podstatne dukazy provedene jiz v hlavrnm ticem, nebo
b) provedl dukazy, ktere nebyly provedeny v hlavrnm ticem.
(4) V neprospech obzalovaneho muze odvolati soud zmenit napadeny rozsudek jen na podklade odvolarn statrnho zastupce, jez bylo podano v neprospech obzalovaneho; ve vyroku o nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo o vydam bezduvodneho obohacem tak muze ucinit tez na podklade odvolarn poskozeneho, ktery uplatnil narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem.
(5) Odvolati soud nemuze sam
a) uznat obzalovaneho vinnym skutkem, pro nejz byl napadenym rozsudkem zprosten,
b) uznat obzalovaneho vinnym tezsim trestnym cinem, nez jakym ho mohl v napadenem rozsudku uznat vinnym soud prvmho stupne (§ 225 odst. 2).
§ 260
Nelze-li po zrusem rozsudku pokracovat v nzem pred soudem pro neodstranitelne procesm vady a nem-li duvod pro jine rozhodnuti, odvolati soud vrati vec statmmu zastupci k dosetrem. Ustanovern § 191 a § 264 odst. 2 tu plati obdobne.
§261
Prospiva-li duvod, z nehoz rozhodl odvolati soud ve prospech nektereho obzalovaneho, take dalsimu spoluobzalovanemu nebo zucastnene osobe, rozhodne odvolati soud vzdy tez v jejich prospech. Stejne rozhodne ve prospech obzalovaneho, kteremu prospiva duvod, z nehoz rozhodl ve prospech zucastnene osoby.
§ 262
Rozhodne-li odvolaci soud, ze se vec vraci k novemu projednani a rozhodnuti soudu prvniho stupne, muze zaroven naridit, aby byla projednana a rozhodnuta v jinem slozeni senatu. Z duleziteho duvodu muze take naridit, aby ji projednal a rozhodl jiny soud tehoz druhu a tehoz stupne v jeho obvode.
§263
Rizeni u odvolaciho soudu
(1) O odvolani rozhoduje odvolaci soud ve verejnem zasedani. Tez v neverejnem zasedani muze ucinit rozhodnuti
a) podle § 253, 255 a 257,
b) podle § 258 odst. 1, je-li zrejme, ze vadu nelze odstranit ve verejnem zasedani.
(2) Ucast statniho zastupce pri verejnem zasedani je povinna.
(3) Pri verejnem zasedani konanem o odvolani musi obzalovany mit obhajce ve vsech pripadech, kdy ho musi mit pri hlavnim liceni.
(4) V nepritomnosti obzalovaneho, ktery je ve vazbe nebo ve vykonu trestu odneti svobody, lze verejne zasedani odvolaciho soudu konat jen tehdy, jestlize obzalovany vyslovne prohlasi, ze se ucasti pri verejnem zasedani vzdava.
(5) Po zahajeni verejneho zasedani prednese predseda senatu nebo jim urceny clen senatu napadeny rozsudek a poda zpravu o stavu veci. Potom prednese odvolatel sve odvolani a oduvodni je; neni-li odvolatel pritomen, precte odvolani vcetne oduvodneni predseda senatu nebo jim urceny clen senatu. Statni zastupce a osoby, ktere mohou byt rozhodnutim odvolaciho soudu primo dotceny, pokud nejsou odvolateli, prednesou sve vyjadreni a navrhy na provedeni dokazovani; neni-li nektera z techto osob pritomna a je-li vyjadreni obsazeno ve spise, anebo pozada-li o to, prednese obsah jejich podani predseda senatu nebo jim urceny clen senatu.
(6) Po predneseni navrhu ve verejnem zasedani provede odvolaci soud dukazy potrebne pro rozhodnuti o odvolani, nejde-li o rozsahle a obtizne proveditelne doplneni dokazovani, ktere by znamenalo nahrazovat cinnost soudu prvniho stupne. Na provadeni dukazu se uzije ustanoveni o provadeni dukazu v hlavnim liceni. Neni-li obvineny pritomen, ac byl radne predvolan, ma se za to, ze s prectenim protokolu o vyslechu svedku a znalcu souhlasi.
(7) Z hlediska zmeny nebo doplneni skutkovych zjisteni odvolaci soud muze prihlizet jen k dukazum, ktere byly provedeny ve verejnem zasedani pred odvolacim soudem; tyto dukazy hodnoti v navaznosti na dukazy provedene soudem prvniho stupne v hlavnim liceni. Odvolaci soud je vazan hodnocenim techto dukazu soudem prvniho stupne s vyjimkou tech dukazu, ktere odvolaci soud sam ve verejnem zasedani znovu provedl.
§264
Rizeni u soudu prvniho stupne po zruseni rozsudku
(1) Soud, jemuz vec byla vracena k novemu projednam a rozhodnuti, je vazan pravmm nazorem, ktery vyslovil ve svem rozhodnuti odvolati soud, a je povinen provest ukony a doplnem, jejichz provedem odvolati soud nandil.
(2) Byl-li napadeny rozsudek zrusen jen v dusledku odvolarn podaneho ve prospech obzalovaneho, nemuze v novem nzem dojft ke zmene rozhodnuti v jeho neprospech.
§265
Dusledky zrusem vyroku o nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo o vydam bezduvodneho obohacem
Zrusbli odvolati soud napadeny rozsudek toliko ve vyroku o nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo o vydam bezduvodneho obohacem a nerozhodne-li sam ve veci, odkaze poskozeneho na nzem ve vecech obcanskopravmch, popnpade na nzem pred jinym pnslusnym organem.
HLAVA SEDMNACTA
DOVOLANI
§ 265a
Pnpustnost dovolam
(1) Dovolamm lze napadnout pravomocne rozhodnuti soudu ve veci same, jestlize soud rozhodl ve druhem stupni a zakon to pripousti.
(2) Rozhodnutim ve veci same se rozum!
a) rozsudek, j!mz byl obvineny uznan vinnym a ulozen mu trest, popnpade ochranne opatrem nebo bylo upusteno od potrestarn,
b) rozsudek, j!mz byl obvineny obzaloby zprosten,
c) usnesem o zastavem trestrnho stiham,
d) usnesem o postoupem veci jinemu organu,
e) usnesem, j!mz bylo ulozeno ochranne opatrem,
f) usnesem o podmmenem zastavem trestrnho stiham,
g) usnesem o schvalem narovnam, nebo
h) rozhodnuti, j!mz byl zamftnut nebo odmftnut radny opravny prostredek proti rozsudku nebo usnesem uvedenemu pod pismeny a) az g).
(3) Dovolam v neprospech obvineneho nelze podat jen z toho duvodu, ze soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 pism. b).
(4) Dovolam jen proti duvodum rozhodnuti nem pnpustne.
§ 265b
Duvody dovolani
(1) Dovolani lze podat, jen je-li tu nektery z nasledujicich duvodu:
a) ve veci rozhodl vecne neprislusny soud, nebo soud, ktery nebyl nalezite obsazen, ledaze misto samosoudce rozhodoval senat nebo rozhodl soud vyssiho stupne,
b) ve veci rozhodl vylouceny organ; tento duvod nelze pouzit, jestlize tato okolnost byla tomu, kdo podava dovolani, jiz v puvodnim rizeni znama a nebyla jim pred rozhodnutim organu druheho stupne namitnuta,
c) obvineny nemel v rizeni obhajce, ac ho podle zakona mit mel,
d) byla porusena ustanoveni o pritomnosti obvineneho v hlavnim liceni nebo ve verejnem zasedani,
e) proti obvinenemu bylo vedeno trestni stihani, ackoliv podle zakona bylo nepripustne,
f) bylo rozhodnuto o postoupeni veci jinemu organu, o zastaveni trestniho stihani, o podminenem zastaveni trestniho stihani, o schvaleni narovnani, aniz byly splneny podminky pro takove rozhodnuti,
g) rozhodnuti spociva na nespravnem pravnim posouzeni skutku nebo jinem nespravnem hmotne pravnim posouzeni,
h) obvinenemu byl ulozen takovy druh trestu, ktery zakon nepripousti, nebo mu byl ulozen trest ve vymere mimo trestni sazbu stanovenou v trestnim zakone na trestny cin, jimz byl uznan vinnym,
i) bylo rozhodnuto o upusteni od potrestani nebo o upusteni od potrestani s dohledem, aniz byly splneny podminky stanovene zakonem pro takovy postup,
j) bylo rozhodnuto o ulozeni ochranneho opatreni, aniz byly splneny podminky stanovene zakonem pro jeho ulozeni,
k) v rozhodnuti nektery vyrok chybi nebo je neuplny,
l) bylo rozhodnuto o zamitnuti nebo odmitnuti radneho opravneho prostredku proti rozsudku nebo usneseni uvedenemu v § 265a odst. 2 pism. a) az g), aniz byly splneny procesni podminky stanovene zakonem pro takove rozhodnuti nebo byl v rizeni mu predchazejicim dan duvod dovolani uvedeny v pismenech a) az k).
(2) Dovolani lze podat tez tehdy, byl-li ulozen trest odneti svobody na dozivoti.
§ 265c
Dovolaci soud
O dovolani rozhoduje Nejvyssi soud.
§ 265d
Opravnene osoby
(1) Dovolam mohou podat
a) nejvyss! statm zastupce na navrh krajskeho nebo vrchmho statrnho zastupce anebo i bez takoveho navrhu pro nespravnost kterehokoli vyroku rozhodnuti soudu, a to ve prospech i v neprospech obvineneho,
b) obvineny pro nespravnost vyroku rozhodnuti soudu, ktery se ho bezprostredne dotyka.
(2) Obvineny muze dovolam podat pouze prostrednictvim obhajce. Podam obvineneho, ktere nebylo ucineno prostrednictvim obhajce, se nepovazuje za dovolam, byt’ bylo takto oznaceno; o tom mus! byt obvineny poucen (§ 125 odst. 3). Nejvyss! soud o takovem podam nerozhoduje, ale zasle ho v zavislosti na jeho obsahu bud’ pnslusnemu soudu jako navrh na povolem obnovy nzem nebo ministru spravedlnosti jako podnet ke stiznosti pro porusern zakona, popnpade ho vrati obvinenemu s poucemm, ze dovolam muze podat pouze prostrednictvim obhajce. Obdobne postupuje u podam osob, ktere by mohly podat v jeho prospech odvolarn. Je-li obvineny zbaven zpusobilosti k pravmm ukonum nebo je-li jeho zpusobilost k pravmm ukonum omezena, muze i proti vuli obvineneho za neho v jeho prospech dovolam podat tez jeho zakonny zastupce a jeho obhajce.
§ 265e
Lhuta a misto podam
(1) Dovolam se podava u soudu, ktery rozhodl ve veci v prvmm stupni, do dvou mesicu od dorucern rozhodnuti, proti kteremu dovolam smeruje.
(2) Jestlize se rozhodnuti dorucuje jak obvinenemu, tak i jeho obhajci a zakonnemu zastupci, bez! lhuta od toho dorucern, ktere bylo provedeno nejpozdeji.
(3) Lhuta k podam dovolam je zachovana take tehdy, je-li dovolam podano ve lhute u Nejvyssiho soudu nebo u soudu, ktery rozhodl ve veci ve druhem stupni, anebo je-li podam, jehoz obsahem je dovolam, dano ve lhute na postu a adresovano soudu, u nehoz ma byt podano nebo ktery ma ve veci rozhodnout.
(4) Navracern lhuty k podam dovolam nem pnpustne.
§ 265f
Obsah dovolam
(1) V dovolam mus! byt vedle obecnych nalezitosti (§ 59 odst. 3) podam uvedeno, proti kteremu rozhodnuti smeruje, ktery vyrok, v jakem rozsahu i z jakych duvodu napada a ceho se dovolatel domaha, vcetne konkretmho navrhu na rozhodnuti dovolatiho soudu s odkazem na zakonne ustanovern § 265b odst. 1 pism. a) az l) nebo § 265b odst. 2, o ktere se dovolam optia. Nejvyss! statm zastupce je povinen v dovolam uvest, zdaje podava ve prospech nebo v neprospech obvineneho.
(2) Rozsah, v nemz je rozhodnuti dovolamm napadano, a duvody dovolam lze menit jen po dobu trvam lhuty k podam dovolam.
§ 265g
Zpetvzeti dovolani
(1) Osoba, ktera dovolani podala, muze je vyslovnym prohlasenim vzit zpet, a to az do doby, nez se Nejvyssi soud odebere k zaverecne porade. V rizeni o dovolani se vsak pokracuje, vzal-li nejvyssi statni zastupce zpet dovolani podanejen ve prospech obvineneho, pokud obvineny trva na pokracovani dovolaciho rizeni; v takovem pripade Nejvyssi soud rozhoduje v rozsahu, jakoby takove dovolani podane nejvyssim statnim zastupcem podal sam obvineny. Zpetvzeti dovolani podaneho nejvyssim statnim zastupcem jen ve prospech obvineneho, ktery zemrel, je neucinne.
(2) Zpetvzeti dovolani vezme, neni-li prekazek, usnesenim na vedomi predseda senatu Nejvyssiho soudu, a nebyla-li vec dosud tomuto soudu predlozena, predseda senatu soudu prvniho stupne. Vzal-li nejvyssi statni zastupce zpet dovolani podane jen ve prospech obvineneho a obvineny trva na pokracovani rizeni o dovolani, uvede to predseda senatu Nejvyssiho soudu v usneseni, jimz rozhoduje o zpetvzeti dovolani.
§ 265h
Rizeni u soudu prvniho stupne
(1) Nesplnuje-li dovolani nejvyssiho statniho zastupce nebo dovolani obvineneho podane jeho obhajcem nalezitosti obsahu dovolani podle § 265f odst. 1, vyzve je predseda senatu, aby vady odstranili ve lhute dvou tydnu, kterou jim zaroven stanovi, a upozorni je, ze jinak bude dovolani odmitnuto podle § 265i odst. 1 pism. d).
(2) Predseda senatu soudu prvniho stupne doruci opis dovolani obvineneho statnimu zastupci a opis dovolani statniho zastupce obhajci obvineneho a obvinenemu s upozornenim, ze se mohou k dovolani pisemne vyjadrit a souhlasit s projednanim dovolani v neverejnem zasedani [§ 265r odst. 1 pism. c)]. Jakmile lhuta k podani dovolani uplyne vsem opravnenym osobam, predlozi spisy Nejvyssimu soudu.
(3) Dospeje-li predseda senatu na podklade dovolani a obsahu spisu k zaveru, ze by mel byt odlozen nebo prerusen vykon rozhodnuti, predlozi bez zbytecneho odkladu spisy s prislusnym navrhem na takovy postup Nejvyssimu soudu, ktery o takovem navrhu rozhodne usnesenim nejpozdeji do ctrnacti dnu po obdrzeni spisu, a nebylo-li v mezidobi jiz dokonceno rizeni u soudu prvniho stupne, vrati mu spisy k dokonceni rizeni.
Rozhodnuti dovolaciho soudu
§ 265i
(1) Nejvyssi soud dovolani odmitne,
a) neni-li pripustne,
b) bylo-li podano z jineho duvodu, nez je uveden v § 265b,
c) bylo-li podano opozdene, osobou neopravnenou, osobou, ktera ho znovu podala, kdyz ho predtim vyslovne vzala zpet,
d) nesplnuje-li nalezitosti obsahu dovolani,
e) jde-li o dovolam zjevne neopodstatnene,
f) je-li zcela zrejme, ze projednarn dovolam by nemohlo zasadne ovlivnit postaven obvineneho a otazka, ktera ma byt z podnetu dovolan resena, nen po pravn strance zasadmho vyznamu.
(2) V oduvodnen usnesem o odmftnuti dovolan NejvySS^ soud jen strucne uvede duvod odmftnuti poukazem na okolnosti vztahujiti se k zakonnemu duvodu odmftnuti.
(3) Neodmftne-li NejvySS^ soud dovolan podle odstavce 1, prezkouma zakonnost a oduvodnenost tech vyroku rozhodnuti, proti nimz bylo dovolam podano, v rozsahu a z duvodu, uvedenych v dovolam, jakoz i nzem napadene casti rozhodnuti predchazejiti. K vadam vyroku, ktere nebyly dovolamm napadeny, Nejvyss! soud pfihl^Z^, jen pokud by mohly mft vliv na spravnost vyroku, proti nimz bylo podano dovolam.
(4) Jestlize opravnena osoba poda duvodne dovolam proti vyroku o vine, prezkouma Nejvyss! soud v navaznosti na vytykane vady vzdy i vyrok o trestu, jakoz i dals! vyroky, ktere maj! ve vyroku o vine svuj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti temto vyrokum podano dovolam.
(5) Byla-li dovolamm napadena cast rozhodnuti tykajiti se jen nektere z vice osob, o nichz bylo rozhodnuto tymz rozhodnutim, prezkouma Nejvyss! soud uvedenym zpusobem jen tu cast rozhodnuti a predchazejitiho nzem, ktera se tyka teto osoby.
§ 265j
Dovolati soud dovolam zamftne, shleda-li, ze nem duvodne.
§ 265k
(1) Shleda-li Nejvyss! soud, ze podane dovolam je duvodne, zrus! napadene rozhodnuti nebo jeho cast, popnpade tez vadne nzem mu predchazejiti.
(2) Jestlize je vadna jen cast napadeneho rozhodnuti a lze ji oddelit od ostatmch, zrus! Nejvyss! soud rozhodnuti jen v teto casti; zrusbli vsak, byt i jen zcasti vyrok o vine, zrus! vzdy zaroven cely vyrok o trestu, jakoz i dals! vyroky, ktere maj! ve vyroku o vine svuj podklad. Soucasne zrus! take dalS^ rozhodnuti na zrusene rozhodnuti nebo jeho zrusenou cast obsahove navazujra, pokud vzhledem ke zmene, k mz doslo zrusemm, pozbyla podkladu. Ustanovern § 261 se uzije pfimefene.
§ 265l
(1) Je-li po zrusem napadeneho rozhodnuti nebo nektereho jeho vyroku nutno ucinit ve veci nove rozhodnuti, prikaze Nejvyss! soud zpravidla soudu, o jehoz rozhodnuti jde, aby vec v potrebnem rozsahu znovu projednal a rozhodl.
(2) Zalezi-li vada jen v tom, ze v napadenem rozhodnuti nektery vyrok chyb nebo je neuplny, muzeNejvyssi soud, aniz rozhodnuti zrusi, prikazat soudu, o jehoz rozhodnuti jde, aby o chybejitim vyroku rozhodl nebo neuplny vyrok doplnil.
(3) Prikazuje-li Nejvyssi soud vec podle odstavce 1 nebo 2 k novemu projednani a rozhodnuti, muze zaroven naridit, aby ji soud projednal a rozhodl v jinem slozeni senatu. Z dulezitych duvodu muze take vec prikazat k projednani a rozhodnuti jinemu soudu nebo jinemu statnimu zastupci.
(4) Vykonava-li se na obvinenem trest odneti svobody ulozeny mu puvodnim rozsudkem a Nejvyssi soud k dovolani vyrok o tomto trestu zrusi, rozhodne zaroven o vazbe.
§ 265m
(1) Nejvyssi soud muze pri zruseni napadeneho rozhodnuti take sam hned rozhodnout ve veci rozsudkem. Nejvyssi soud nemuze vsak sam
uznat obvineneho vinnym skutkem, pro nejz byl obzaloby zprosten nebo pro nejz bylo trestni stihani zastaveno,
uznat obvineneho vinnym tezsim trestnym cinem, nez jakym mohl byt uznan vinnym napadenym rozsudkem,
ulozit obvinenemu trest odneti svobody nad dvacet az do triceti let nebo trest odneti svobody na dozivoti, nebyl-li mu jiz ulozen prezkoumavanym rozhodnutim, pripadne ve spojeni s rozsudkem soudu prvniho stupne.
(2) Zrusi-li Nejvyssi soud rozsudek toliko ve vyroku o nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo o vydani bezduvodneho obohaceni, uzije primerene § 265.
§ 265n
Proti rozhodnuti o dovolani neni s vyjimkou obnovy rizeni opravny prostredek pripustny.
Rizeni u dovolaciho soudu § 265o
(1) Pred rozhodnutim o dovolani muze predseda senatu Nejvyssiho soudu odlozit nebo prerusit vykon rozhodnuti, proti nemuz bylo podano dovolani.
(2) Je-li pro rozhodnuti o dovolani treba objasnit nejakou okolnost, provede potrebne setreni predseda senatu Nejvyssiho soudu, anebo na jeho zadost nektery jiny organ cinny v trestnim rizeni, ktery je povinen mu bez zbytecneho odkladu vyhovet. Pro takove setreni plati ustanoveni hlavy pate. Ve zvlast nalehavych pripadech lze k zajisteni dukazniho materialu pouzit i prostredku uvedenych v hlave ctvrte. Zajistit osobu obvineneho vydanim prikazu k zatceni a vzetim do vazby lze vsak jen tehdy, navrhne-li to nejvyssi statni zastupce v dovolani podanem v neprospech obvineneho a povazuje-li to Nejvyssi soud za nezbytne vzhledem k zavaznosti trestneho cinu a nalehavosti vazebnich duvodu.
§ 265p
(1) V neprospech obvineneho muze Nejvyssi soud zmenit napadene rozhodnuti jen na podklade dovolani nejvyssiho statniho zastupce, jez bylo podano v neprospech obvineneho.
(2) Dovolani v neprospech obvineneho je vylouceno, jestlize
a) obvineny zemrel,
b) na cin se vztahuje rozhodnuti prezidenta republiky, kterym naridil, aby se v trestnim stihani nepokracovalo.
(3) Bylo-li podano dovolani pouze ve prospech obvineneho, neprekazi jeho smrt provedeni rizeni na podklade dovolani; trestni stihani tu nelze zastavit proto, ze obvineny zemrel.
§ 265r
(1) O dovolani rozhoduje Nejvyssi soud ve verejnem zasedani. V neverejnem zasedani muze ucinit
a) rozhodnuti o odmitnuti dovolani (§ 265i),
b) rozhodnuti o zruseni napadeneho rozhodnuti (§ 265k) a prikazani veci k novemu projednani a rozhodnuti (§ 265l odst. 1 a 2), je-li zrejme, ze vadu nelze odstranit ve verejnem zasedani, nebo
c) jina rozhodnuti, souhlasi-li s projednanim v neverejnem zasedani nejvyssi statni zastupce i obvineny.
(2) Ucast statniho zastupce cinneho u Nejvyssiho statniho zastupitelstvi ve verejnem zasedani je povinna.
(3) Pri verejnem zasedani konanem o dovolani musi mit obvineny obhajce v pripadech uvedenych v § 36a odst. 2 pism. a) az c).
(4) V nepritomnosti obvineneho, ktery je ve vazbe nebo ve vykonu trestu odneti svobody, lze verejne zasedani konat jen tehdy, jestlize obvineny vyslovne prohlasi, ze se ucasti pri verejnem zasedani vzdava.
(5) Nelze-li vyrozumeni o verejnem zasedani dorucit osobe, ktera rozhodnutim o dovolani muze byt primo dotcena, staci o konani verejneho zasedani vyrozumet jejiho obhajce, popripade zmocnence. Nema-li tato osoba obhajce, popripade zmocnence, je treba ji ho k tomu ucelu ustanovit. Ustanoveni § 39 se tu uzije obdobne.
(6) Po zahajeni verejneho zasedani prednese predseda senatu nebo jim urceny clen senatu napadene rozhodnuti a poda zpravu o stavu veci. Potom prednese dovolatel sve dovolani a oduvodni je. Statni zastupce a osoby, ktere mohou byt rozhodnutim dovolaciho soudu primo dotceny, pokud nejsou dovolateli, prednesou sve vyjadreni; neni-li nektera z techto osob pritomna a je-li vyjadreni obsazeno ve spise, anebo pozada-li o to, prednese obsah jejich podani predseda senatu nebo jim urceny clen senatu.
(7) Dukazy se ve verejnem zasedarn pred Nejvyssim soudem zpravidla neprovadejL Jen vyjimecne muze Nejvyss! soud nzem doplnit dukazy nezbytnymi k tomu, aby mohl o dovolam rozhodnout.
§ 265s
Rizem po prikazam veci
(1) Organ cinny v trestrnm nzem, jemuz vec byla pfikazana k novemu projednam a rozhodnuti, je vazan pravmm nazorem, ktery vyslovil ve svem rozhodnuti NejvySS^ soud, a je povinen provest ukony a doplnem, jejichz provedem Nejvyss! soud nandil.
(2) Bylo-li napadene rozhodnuti zruseno jen v dusledku dovolam podaneho ve prospech obvineneho, nemuze v novem nzem dojft ke zmene rozhodnuti v jeho neprospech.
HLAVA OSMNACTA
Stiznost pro porusern zakona a nzem o m
§ 266
(1) Proti pravomocnemu rozhodnuti soudu nebo statrnho zastupce, j!mz byl porusen zakon nebo ktere bylo ucineno na podklade vadneho postupu nzem, muze ministr spravedlnosti podat u Nejvyssiho soudu stiznost pro porusern zakona. Nestanovi-li zakon jinak, nem proti rozhodnuti Nejvyssiho soudu stiznost pro porusern zakona pnpustna.
(2) Proti vyroku o trestu lze stiznost pro porusern zakona podat jen tehdy, jestlize trest je ve zrejmem nepomeru k povaze a zavaznosti trestneho cinu nebo k pomerum pachatele nebo jestlize ulozeny druh trestu je v zrejmem rozporu s ucelem trestu.
(3) Tyka-li se rozhodnuti uvedene v odstavci 1 vice osob, lze stiznost pro porusern zakona podat take jen proti te casti rozhodnuti, ktera se tyka nektere z techto osob.
(4) Stiznost pro porusern zakona v neprospech obvineneho proti pravomocnemu rozhodnuti soudu nelze podat jen z toho duvodu, ze soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 pism. b).
(5) Ustanovern odstavce 4 se uzije pfimefene i na rozhodnuti soudu nebo statrnho zastupce ucinene v souladu s § 150 odst. 1 nebo 3.
(6) Ministr spravedlnosti muze vzft zpet stiznost pro porusern zakona, kterou podal, a to az do doby, nez se soud rozhodujiti o stiznosti pro porusern zakona odebere k zaverecne porade. Zpetvzeti stiznosti vezme usnesemm na vedom! predseda senatu tohoto soudu.
§ 266a
(1) Podanou stiznost pro porusern zakona, ktera nebyla oduvodnena, je ministr spravedlnosti povinen oduvodnit do 14 dnu od jejiho podam.
(2) Stiznost pro porusern zakona a dovolam podane v teze veci projedna Nejvyss! soud ve spolecnem nzem. To nevylucuje postup podle § 23.
(1) Ve stiznosti pro poruseni zakona musi byt vedle obecnych nalezitosti (§ 59 odst. 3) podani uvedeno, proti kteremu rozhodnuti smeruje, ktery vyrok, v jakem rozsahu i z jakych duvodu napada a ceho se ministr spravedlnosti domaha, vcetne konkretniho navrhu na rozhodnuti Nejvyssiho soudu. Ministr spravedlnosti je povinen ve stiznosti pro poruseni zakona uvest, zda ji podava ve prospech nebo v neprospech obvineneho.
(2) Podanou a ve lhute uvedene v § 266a odst. 1 tez oduvodnenou stiznost pro poruseni zakona jiz nelze v prubehu rizeni pred Nejvyssim soudem menit.
(3) Nejvyssi soud prezkouma zakonnost a oduvodnenost tech vyroku rozhodnuti, proti nimz byla stiznost pro poruseni zakona podana, v rozsahu a z duvodu v ni uvedenych, jakoz i rizeni napadene casti rozhodnuti predchazejici. K vadam vyroku, ktere nebyly stiznosti pro poruseni zakona napadeny, Nejvyssi soud prihlizi, jen pokud by mohly mit vliv na spravnost vyroku, proti nimz byla podana stiznost pro poruseni zakona.
(4) Jestlize ministr spravedlnosti poda duvodne stiznost pro poruseni zakona proti vyroku o vine, prezkouma Nejvyssi soud v navaznosti na vytykane vady vzdy i vyrok o trestu, jakoz i dalsi vyroky, ktere maji ve vyroku o vine svuj podklad, bez ohledu na to, zda byla i proti temto vyrokum podana stiznost pro poruseni zakona.
(5) Byla-li stiznosti pro poruseni zakona napadena cast rozhodnuti tykajici se jen nektere z vice osob, o nichz bylo rozhodnuto tymz rozhodnutim, prezkouma Nejvyssi soud uvedenym zpusobem jen tu cast rozhodnuti a predchazejiciho rizeni, ktera se tyka teto osoby.
§ 268
(1) Nejvyssi soud zamitne stiznost pro poruseni zakona,
a) neni-li pripustna,
b) byla-li podana opozdene, nebo
c) neni-li duvodna.
(2) Shleda-li Nejvyssi soud, ze zakon porusen byl, vyslovi rozsudkem, ze napadenym rozhodnutim, popripade jeho casti (§ 266 odst. 3) nebo v rizeni, jez takovemu rozhodnuti predchazelo, byl porusen zakon.
§269
(1) Vyrok podle § 268 odst. 2 se nedotyka pravni moci rozhodnuti, o nez jde.
(2) Byl-li vsak porusen zakon v neprospech obvineneho, zrusi Nejvyssi soud zaroven s vyrokem uvedenym v § 268 odst. 2 napadene rozhodnuti nebo jeho cast, popripade tez vadne rizeni mu predchazejici. Je-li nezakonny jen nektery vyrok napadeneho rozhodnuti a lze-li jej oddelit od ostatnich, zrusi Nejvyssi soud jen tento vyrok. Zrusi-li vsak, byt i jen zcasti, vyrok o vine, zrusi vzdy zaroven cely vyrok o trestu, jakoz i dalsi vyroky, ktere maji ve vyroku o
vine svuj podklad. Zrus! take dals! rozhodnuti na zrusene rozhodnuti obsahove navazujra, pokud vzhledem ke zmene, k mz doslo zrusemm, pozbyla podkladu. Ustanovern § 261 se uzije pfimefene.
§ 270
(1) Je-li po zrusem napadeneho rozhodnuti nebo nektereho jeho vyroku nutno ucinit ve veci rozhodnuti nove, prikaze Nejvyss! soud zpravidla organu, o jehoz rozhodnuti jde, aby vec v potrebnem rozsahu znovu projednal a rozhodl.
(2) Zalezi-li porusern zakona jen v tom, ze v napadenem rozhodnuti nektery vyrok chyb nebo je neuplny, muzeNejvyssi soud, aniz rozhodnuti zrusi, prikazat organu, o jehoz rozhodnuti jde, aby o chybejitim vyroku rozhodl nebo neuplny vyrok doplnil.
(3) Prikazuje-li Nejvyss! soud vec podle odstavce 1 nebo 2 k novemu projednam a rozhodnuti, muze zaroven nandit, aby ji soud projednal a rozhodl v jinem slozem senatu. Z dulezitych duvodu muze take vec prikazat k projednam a rozhodnuti jinemu soudu nebo jinemu statmmu zastupci.
(4) Organ, jemuz byla vec pfikazana, je vazan pravmm nazorem, ktery vyslovil ve veci nejvyss! soud, a je povinen provest procesm ukony, jejichz provedem nejvyss! soud nandil.
§271
(1) Nejvyss! soud muze pri zrusem napadeneho rozhodnuti take sam hned rozhodnout ve veci, je-li mozno rozhodnuti ucinit na podklade skutkoveho stavu, ktery byl v napadenem rozhodnuti spravne zjisten. Nejvyss! soud nemuze vsak sam
a) uznat obvineneho vinnym skutkem, pro nejz byl napadenym rozsudkem obzaloby zprosten nebo pro nejz bylo trestrn stiham zastaveno,
b) uznat obvineneho vinnym tezsim trestnym cinem, nez jakym mohl byt uznan vinnym napadenym rozsudkem,
c) ulozit obvinenemu trest odneti svobody nad dvacet az do triceti let nebo trest odneti svobody na dozivoti.
(2) Zrusbli Nejvyss! soud rozsudek toliko ve vyroku o nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo o vydam bezduvodneho obohacem, uzije pfimefene § 265.
§ 272 zrusen
§ 273
Jestlize Nejvyss! soud vyslovil, ze zakon byl porusen v neprospech obvineneho, nemuze v novem nzem dojft ke zmene rozhodnuti v jeho neprospech. Jde-li o jine rozhodnuti, plati ustanovern § 150 pfimefene.
O stiznosti pro poruseni zakona rozhoduje Nejvyssi soud ve verejnem zasedani za ucasti statniho zastupce cinneho u Nejvyssiho statniho zastupitelstvi. Povazuje-li to ministr spravedlnosti nebo predseda senatu za potrebne, ucastni se verejneho zasedani tez povereny zastupce ministra spravedlnosti. Rozhodnuti podle § 268 odst. 1 muze Nejvyssi soud ucinit tez v neverejnem zasedani.
§275
(1) Byl-li zakon porusen v neprospech obvineneho, neprekazi jeho smrt provedeni rizeni na podklade stiznosti pro poruseni zakona; trestni stihani nelze tu zastavit proto, ze obvineny zemrel. Byl-li zakon porusen jen v neprospech obvineneho, doba od pravni moci napadeneho rozhodnuti do rozhodnuti o stiznosti pro poruseni zakona se do promlceci doby nezapocitava.
(2) Nelze-li vyrozumeni o verejnem zasedani dorucit osobe, ktera rozhodnutim o stiznosti pro poruseni zakona muze byt primo dotcena, staci o konani verejneho zasedani vyrozumet jejiho obhajce, popripade zmocnence. Nema-li tato osoba obhajce, popripade zmocnence, je treba ji ho k tomu ucelu ustanovit. Ustanoveni § 39 se tu uzije obdobne.
(3) Vykonava-li se na obvinenem trest odneti svobody ulozeny mu puvodnim rozsudkem a Nejvyssi soud ke stiznosti pro poruseni zakona vyrok o tomto trestu zrusi, rozhodne zaroven o vazb e.
(4) Ministr spravedlnosti muze odlozit nebo prerusit vykon rozhodnuti, proti nemuz podal stiznost pro poruseni zakona, az do rozhodnuti o teto stiznosti. Po podani stiznosti pro poruseni zakona tak muze ucinit i nejvyssi soud.
§276
Je-li pro rozhodnuti o stiznosti pro poruseni zakona treba objasnit nejakou okolnost, provede potrebne setreni predseda senatu Nejvyssiho soudu anebo na jeho zadost nektery jiny organ cinny v trestnim rizeni, popripade i policejni organ. Pro takove setreni plati ustanoveni hlavy pate. Ve zvlast nalehavych pripadech lze k zajisteni dukazniho materialu pouzit na podklade usneseni senatu i prostredku uvedenych v hlave ctvrte.
HLAVA DEVATENACTA
Obnova rizeni
§ 277
Obecne ustanoveni
Skoncilo-li trestni stihani vedene proti urate osobe pravomocnym rozsudkem, pravomocnym trestnim prikazem, pravomocnym usnesenim o zastaveni trestniho stihani, pravomocnym usnesenim o podminenem zastaveni trestniho stihani, pravomocnym usnesenim o schvaleni narovnani nebo pravomocnym usnesenim o postoupeni veci jinemu organu, lze v trestnim stihani teze osoby pro tyz skutek pokracovat, pokud nebylo takove rozhodnuti zruseno v jinem predepsanem rizeni, jen byla-li povolena obnova trestniho rizeni.
Pred povolemm obnovy lze k zajistem dukazmho materialu a k zajistem osoby obvineneho provadet vysetrovad ukony jen v mezich ustanoven teto hlavy.
Podmmky obnovy
§ 278
(1) Obnova nzem, ktere skoncilo pravomocnym rozsudkem nebo trestrnm pnkazem, se povoH, vyjdou-li najevo skutecnosti nebo dukazy soudu dnve nezname, ktere by mohly samy o sobe nebo ve spojen se skutecnostmi a dukazy znamymi uz dnve oduvodnit jine rozhodnuti o vine nebo o priznanem naroku poskozeneho na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydam bezduvodneho obohacem, anebo vzhledem k nimz by puvodne ulozeny trest byl ve zrejmem nepomeru k povaze a zavaznosti trestneho cinu nebo k pomerum pachatele nebo ulozeny druh trestu by byl ve zrejmem rozporu s ucelem trestu. Obnova nzem, ktere skoncilo pravomocnym rozsudkem, j!mz bylo rozhodnuto o podmmenem upustem od potrestarn s dohledem, se povoti, a to i dnve, nez nastaly skutecnosti uvedene v § 48 odst. 6 a 7 trestrnho zakomku, take tehdy, vyjdou-li najevo skutecnosti nebo dukazy soudu dnve nezname, ktere by mohly samy o sobe nebo ve spojem se skutecnostmi a dukazy znamymi uz dnve oduvodnit rozhodnuti o trestu.
(2) Obnova nzem, ktere skoncilo pravomocnym usnesemm soudu o zastavem trestrnho stiham, vcetne schvalem narovnam, o postoupem veci jinemu organu nebo o podmmenem zastavem trestrnho stiham, a to i v pnpade, jestlize jeste nenastaly skutecnosti uvedene v § 308 odst. 3, se povoti, vyjdou-li najevo skutecnosti nebo dukazy soudu dnve nezname, ktere by mohly samy o sobe nebo ve spojem se skutecnostmi a dukazy znamymi uz dnve vest k zaveru, ze duvody k takovemu rozhodnuti tu nebyly a ze je na miste v nzem pokracovat.
(3) Obnova nzem, ktere skoncilo pravomocnym usnesemm statrnho zastupce o zastavem trestrnho stiham, vcetne schvalem narovnam, o postoupem veci jinemu organu nebo o podmmenem zastavem trestrnho stiham, a to i v pfipade, jestlize jeste nenastaly skutecnosti uvedene v § 308 odst. 3, se povoti, vyjdou-li najevo skutecnosti nebo dukazy statmmu zastupci dnve nezname, ktere by mohly samy o sobe nebo ve spojem se skutecnostmi a dukazy znamymi uz dnve vest k zaveru, ze duvody k takovemu rozhodnuti tu nebyly a ze je na miste podat proti obvinenemu obzalobu.
(4) Obnova nzem, ktere skoncilo nekterym ze zpusobu uvedenych v predchozich odstavtich, se povoti tez tehdy, bude-li pravomocnym rozsudkem zjisteno, ze policejm organ, statm zastupce nebo soudce v puvodmm nzem porusil svoje povinnosti jednamm zakladajitim trestny cin.
§ 279
Obnova v neprospech obvineneho je vyloucena, jestlize
a) trestnost cinu zanikla,
b) uplynula lhuta v delce jedne poloviny promlceti doby trestneho cinu, o kterem se vedlo trestrn stiham,
c) na cin se vztahuje rozhodnuti presidenta republiky, kterym naridil, aby se v trestnim stihani nepokracovalo, nebo
d) obvineny zemrel. § 280
Osoby opravnene k navrhu na povoleni obnovy
(1) Obnovu lze povolit jen na navrh opravnene osoby.
(2) V neprospech obvineneho muze navrh na povoleni obnovy podat jen statni zastupce.
(3) Ve prospech obvineneho mohou navrh na povoleni obnovy podat krome obvineneho tez osoby, ktere by mohly podat v jeho prospech odvolani. Jestlize by tak mohly ucinit i proti vuli obvineneho, mohou proti jeho vuli podat i navrh na povoleni obnovy. Takovy navrh mohou ucinit i po smrti obvineneho.
(4) Osoba, ktera navrh na povoleni obnovy rizeni podala, muze jej vyslovnym prohlasenim vzit zpet, a to az do doby, nez se soud prvniho stupne odebere k zaverecne porade. Navrh na povoleni obnovy rizeni podany ve prospech obvineneho jinou opravnenou osobou nebo za obvineneho obhajcem nebo zakonnym zastupcem muze byt vzat zpet jen s vyslovnym souhlasem obvineneho; to neplati, pokud takovy navrh podal statni zastupce nebo byl-li takovy navrh podan opravnenou osobou po smrti obvineneho. Zpetvzeti navrhu na povoleni obnovy rizeni vezme usnesenim na vedomi predseda senatu soudu prvniho stupne. Takove rozhodnuti nebrani pozdejsimu opetovnemu podani navrhu na povoleni obnovy rizeni.
(5) Dovi-li se soud nebo jiny statni organ o okolnosti, ktera by mohla oduvodnit navrh na povoleni obnovy, je povinen oznamit ji statnimu zastupci. Jestlize jde o okolnost, ktera by mohla oduvodnit navrh na povoleni obnovy ve prospech obvineneho, je statni zastupce povinen zpravit o ni neprodlene obvineneho, anebo neni-li to mozne, jinou osobu opravnenou k podani navrhu, pokud takovy navrh nepoda sam.
§281
Prislusnost soudu k rozhodnuti o obnove
(1) O navrhu na povoleni obnovy rizeni, ktere skoncilo pravomocnym usnesenim statniho zastupce o zastaveni trestniho stihani, vcetne schvaleni narovnani, o postoupeni veci jinemu organu nebo o podminenem zastaveni trestniho stihani, rozhoduje soud, ktery by byl prislusny rozhodovat o obzalobe.
(2) O navrhu na povoleni obnovy rizeni, ktere skoncilo pravomocnym rozsudkem nebo trestnim prikazem, a rizeni, ktere skoncilo pravomocnym usnesenim soudu o zastaveni trestniho stihani, vcetne schvaleni narovnani, o postoupeni veci jinemu organu nebo o podminenem zastaveni trestniho stihani rozhoduje soud, ktery ve veci rozhodl v prvnim stupni.
(3) Prestoze ve veci v prvnim stupni rozhodoval okresni soud, rozhodne o navrhu na povoleni obnovy krajsky soud, navrhne-li to statni zastupce s oduvodnenim, ze vzhledem ke
skutecnostem nebo dukazum, ktere nove vysly najevo, jde o trestny cin nalezejiti do pnslusnosti krajskeho soudu.
Rizern o navrhu na povolen obnovy
§ 282
(1) Je-li pro rozhodnuti o navrhu na povolem obnovy k proverem jeho duvodnosti treba nekterou okolnost predem objasnit, provede potrebne setrem predseda senatu nebo na jeho zadost nektery jiny organ cinny v trestrnm nzem, popnpade i policejm organ. Pro takove setrem plati ustanovern hlavy pate.
(2) V pnpadech zvlast nalehavych lze k zajistem dukazmho materialu na podklade usnesem senatu pouzft i prostredku uvedenych v hlave ctvrte. Zajistit osobu obvineneho vydamm pnkazu k zatcem a vzetim do vazby lze vsak pred povolemm obnovy jen tehdy, navrhne-li to statm zastupce podavaje navrh na obnovu v neprospech obvineneho a povazuje- li to soud za nezbytne vzhledem k povaze skutecnosti a dukazu, jez nove vysly najevo, zavaznosti trestneho cinu a nalehavosti vazebmch duvodu.
(3) Byl-li podan navrh na povolem obnovy nzem ve prospech obvineneho, muze soud vzhledem k povaze skutecnosti a dukazu, jez nove vysly najevo, odlozit nebo prerusit vykon trestu pravomocne ulozeneho v puvodmm nzem.
§ 283
Soud navrh na povolem obnovy zamftne,
a) byl-li podan osobou neopravnenou,
b) smeruje-li jen proti rozhodnuti nebo vyroku, stran nehoz obnova nem pnpustna,
c) je-li obnova vyloucena podle § 279, nebo
d) neshleda-li duvody obnovy podle § 278. §284
(1) Vyhovi-li soud navrhu na povolem obnovy, zrus! napadene rozhodnuti zcela nebo v casti, v mz je navrh duvodny. Zrusi-li, byt i jen zcasti vyrok o vine, zrus! vzdy zaroven cely vyrok o trestu, jakoz i dals! vyroky, ktere maj! ve vyroku o vine svuj podklad. Zrus! take dals! rozhodnuti na zrusene rozhodnuti obsahove navazujiti, pokud vzhledem ke zmene, k mz zrusemm doslo, pozbyla podkladu.
(2) Jestlize soud povoti obnovu nzem, ktere skoncilo pravomocnym usnesemm soudu o zastavem trestrnho stiham vcetne schvalem narovnam, o postoupem veci jinemu organu nebo o podmmenem zastavem trestrnho stiham, nebo jestlize povoti v otazce viny obnovu nzem, ktere skoncilo pravomocnym rozsudkem, muze zaroven se zrusemm rozhodnuti vec vratit statmmu zastupci k dosetrem, povazuje-li to za potrebne pro objasnem veci. Krajsky soud, ktery podle § 281 odst. 3 povolil obnovu nzem, v nemz v prvmm stupni rozhodl okresm soud, vrati vec vzdy statmmu zastupci. Ustanovern § 191 plati i tu.
(3) Jestlize soud povoli obnovu toliko ve vyroku o priznanem naroku poskozeneho na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydani bezduvodneho obohaceni, odkaze poskozeneho pri zruseni tohoto vyroku na rizeni ve vecech obcanskopravnich, popripade na rizeni pred jinym prislusnym organem.
§285
Jestlize soud povoli obnovu ve prospech obvineneho z duvodu, ktere prospivaji take nekteremu spoluobvinenemu nebo zucastnene osobe, povoli zaroven obnovu tez v jejich prospech.
§ 286
(1) O navrhu na povoleni obnovy rozhoduje soud ve verejnem zasedani.
(2) Zamitnout navrh z duvodu uvedenych v § 283 pism. a) az c) muze i v neverejnem zasedani. Z duvodu uvedeneho v § 283 pism. d) muze navrh zamitnout v neverejnem zasedani pouze v tom pripade, ze navrh opreny o tytez skutecnosti a dukazy byl jiz drive pravomocne zamitnut a navrh nove podanyje jen jeho opakovanim.
(3) Proti rozhodnuti o navrhu na povoleni obnovy je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
Rizeni po povoleni obnovy
§ 287
Vykonava-li se na obvinenem trest odneti svobody ulozeny mu puvodnim rozsudkem, rozhodne soud po pravni moci usneseni, jimz spolu s povolenim obnovy zrusil vyrok o tomto trestu, neprodlene o vazbe.
§ 288
Byla-li pravomocne povolena obnova rizeni, ktere skoncilo pravomocnym usnesenim statniho zastupce o zastaveni trestniho stihani, vcetne schvaleni narovnani, o postoupeni veci jinemu organu nebo o podminenem zastaveni trestniho stihani, pokracuje se v pripravnem rizeni.
V ostatnich pripadech pokracuje soud po pravomocnem povoleni obnovy v rizeni na podklade puvodni obzaloby, jestlize nebylo vysloveno, ze se vec vraci statnimu zastupci k dosetreni (§ 284 odst. 2).
Jestlize byla povolena obnova jen pokud jde o nektery z trestnych cinu, za nez byl pravomocne ulozen uhrnny nebo souhrnny trest a soud vratil vec statnimu zastupci k dosetreni, stanovi po pravni moci usneseni povolujiciho obnovu ve verejnem zasedani rozsudkem primereny trest za zbyvajici trestne ciny.
Byla-li povolena obnova jen ve prospech obvineneho,
a) doba od pravn moci puvodmho rozsudku do pravm moci usnesem povolujitiho obnovu se do promlceti doby nezapoatava,
b) nesm^ mu byt novym rozsudkem ulozen trest pnsnejsi, nez jaky mu byl ulozen puvodmm rozsudkem,
c) nepfekaz^ jeho smrt proveden dalsfto nzen a trestrn stiham nelze zastavit proto, ze obvineny zemrel.
HLAVA DVACATA
Zvlastn zpusoby nzem
§ 290
Obecne ustanovern
Jestlize tato hlava neobsahuje ustanovern zvlastm, uzije se i na nzem podle teto hlavy obecnych predpisu.
ODDIL PRVNI
Rizem ve vecech mladistvych
§291
Pravm uprava nzem
Rizem v trestmch vecech mladistvych upravuje zvlastm zakon. Pokud zvlastm zakon nestanov! jinak, postupuje se podle tohoto zakona.
§ 292 zrusen
§ 293 zrusen
nadpis vypusten
§294 zrusen
§ 295 zrusen
§ 296 zrusen
§ 297 zrusen
§ 298 zrusen
§ 299 zrusen
§ 300 zrusen
§301 zrusen
ODDIL DRUHY Rizeni proti uprchlemu
§ 302
Rizeni podle ustanoveni tohoto oddilu lze konat proti tomu, kdo se vyhyba trestnimu rizeni pobytem v cizine nebo tim, ze se skryva.
§ 303
(1) V rizeni proti uprchlemu se trestni stihani zahajuje dorucenim usneseni o zahajeni trestniho stihani obvineneho obhajci. Nebyl-li mu obhajce zvolen (§37 odst. 1), je treba ho ustanovit.
(2) Vyvstal-li duvod pro konani rizeni proti uprchlemu az po doruceni usneseni o zahajeni trestniho stihani obvinenemu do podani obzaloby, statni zastupce o tom ucini zaznam, ve kterem uvede, od ktereho dne je proti obvinenemu konano rizeni proti uprchlemu; zaznam se doruci obhajci.
§304
Obvineny musi mit v tomto rizeni vzdy obhajce. Ten ma stejna prava jako obvineny.
§305
O konani rizeni proti uprchlemu po podani obzaloby rozhoduje soud na navrh statniho zastupce nebo i bez takoveho navrhu. Navrh muze statni zastupce ucinit uz v obzalobe.
§306
(1) Vsechny pisemnosti urcene pro obvineneho se dorucuji toliko obhajci.
(2) Predvolani k hlavnimu liceni a k verejnemu zasedani se take vhodnym zpusobem uverejni. Hlavni liceni, popripade verejne zasedani se pak provede i v nepritomnosti obvineneho, a to bez ohledu na to, zda se obvineny o nem dovedel.
§ 306a
(1) Pominou-li duvody rizeni proti uprchlemu, pokracuje se v trestnim rizeni podle obecnych ustanoveni. Pozaduje-li to obvineny, provedou se v rizeni pred soudem znovu
dukazy v predchozim soudmm nzem provedene, u nichz to jejich povaha pripousti, nebo jejichz opakovam nebram jina zavazna skutecnost; v opacnem pnpade se obvinenemu protokoly o provedem techto dukazu prectou a umozm se mu, aby se k nim vyjadfil.
(2) Skoncilo-li nzem proti uprchlemu pravomocnym odsuzujram rozsudkem a pote pominuly duvody, pro ktere se nzem proti uprchlemu vedlo, na navrh odsouzeneho podany do osmi dnu od dorucern rozsudku soud prvmho stupne takovy rozsudek zrus! a v rozsahu stanovenem v odstavci 1 se hlavm ticem provede znovu. O pravu navrhnout zrusem pravomocneho odsuzujitiho rozsudku mus! byt pri dorucern rozsudku odsouzeny poucen. Pfimefene soud postupuje, vyzaduje-li to mezinarodrn smlouva, jiz je Ceska republika vazana.
(3) Doba od pravm moci odsuzujitiho rozsudku do jeho zrusem podle odstavce 2 se do promlceti doby nezapoatava.
(4) V novem nzem nemuze dojft ke zmene rozhodnuti v neprospech obvineneho. ODDIL TRETI
Podmmene zastavem trestrnho stiham § 307
nadpis vypusten
(1) V nzem o precinu muze se souhlasem obvineneho soud a v pnpravnem nzem statm zastupce podmmene zastavit trestrn stiham, jestlize
a) obvineny se k cinu doznal,
b) nahradil skodu, pokud byla cinem zpusobena, nebo s poskozenym o jej! nahrade uzavrel dohodu, anebo ucinil jina potrebna opatrem kjej! nahrade,
c) vydal bezduvodne obohacem cinem ziskane, nebo s poskozenym o jeho vydam uzavrel dohodu, anebo ucinil jina vhodna opatrem k jeho vydam,
a vzhledem k osobe obvineneho, s prihlednutim k jeho dosavadmmu zivotu a k okolnostem pnpadu lze duvodne takove rozhodnuti povazovat za dostacujiti.
(2) V rozhodnuti o podmmenem zastavem trestrnho stiham se stanov! zkusebm doba na sest mesicu az dva roky. Zkusebm doba pocma pravm mod tohoto rozhodnuti o podmmenem zastavem trestrnho stiham.
(3) Obvinenemu, ktery uzavrel s poskozenym dohodu o zpusobu nahrady skody nebo dohodu o vydam bezduvodneho obohacem, se v rozhodnuti o podmmenem zastavem trestrnho stiham ulozi, aby skodu v prubehu zkusebm doby nahradil nebo aby v teto dobe bezduvodne obohacem vydal.
(4) Obvinenemu lze tez ulozit, aby ve zkusebm dobe dodrzoval pfimefena omezem a povinnosti smefujiti k tomu, aby vedl radny zivot.
(5) Proti rozhodnuti o podmmenem zastavem trestrnho stiham muze obvineny a poskozeny podat stiznost, jez ma odkladny ucinek. Rozhodne-li o podmmenem zastavem trestrnho stiham soud, ma toto pravo tez statm zastupce.
(1) Jestlize obvineny v prubehu zkusebni doby vedl radny zivot, splnil povinnost nahradit zpusobenou skodu nebo vydat bezduvodne obohaceni a vyhovel i dalsim ulozenym omezenim, rozhodne organ, jenz trestni stihani v prvnim stupni podminene zastavil, ze se osvedcil. Jinak rozhodne, a to pripadne i behem zkusebni doby, ze se v trestnim stihani pokracuje.
(2) Jestlize do jednoho roku od uplynuti zkusebni doby nebylo ucineno rozhodnuti podle odstavce 1, aniz na tom mel obvineny vinu, ma se za to, ze se osvedcil.
(3) Pravni moci rozhodnuti o tom, ze obvineny se osvedcil, nebo uplynutim lhuty uvedene v odstavci 2 nastavaji ucinky zastaveni trestniho stihani [§11 odst. 1 pism. f)].
(4) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 mohou obvineny a poskozeny podat stiznost, jez ma odkladny ucinek. Ucini-li takove rozhodnuti soud, ma toto pravo tez statni zastupce.
ODDIL CTVRTY Narovnani
nadpis vypusten
§ 309
(1) V rizeni o precinu, muze se souhlasem obvineneho a poskozeneho soud a v pripravnem rizeni statni zastupce rozhodnout o schvaleni narovnani a zastavit trestni stihani, jestlize
a) obvineny prohlasi, ze spachal skutek, pro ktery je stihan, a nejsou duvodne pochybnosti o tom, ze jeho prohlaseni bylo ucineno svobodne, vazne a urate,
b) uhradi poskozenemu skodu zpusobenou precinem nebo ucini potrebne ukony k jeji uhrade, pripadne jinak odcini ujmu vzniklou trestnym cinem,
c) vyda bezduvodne obohaceni ziskane precinem nebo ucini jina vhodna opatreni k jeho vydani, a
d) slozi na ucet soudu nebo v pripravnem rizeni na ucet statniho zastupitelstvi penezni castku urcenou konkretnimu adresatovi k obecne prospesnym ucelum, a tato castka neni zrejme neprimerena zavaznosti precinu,
a povazuje-li takovy zpusob vyrizeni veci za dostacujici vzhledem k povaze a zavaznosti spachaneho cinu, k mire, jakou byl precinem dotcen verejny zajem, k osobe obvineneho a jeho osobnim a majetkovym pomerum.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 muze obvineny, poskozeny a v rizeni pred soudem i statni zastupce podat stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(1) Pred rozhodnutim o schvalem narovnam soud a v pnpravnem nzem statm zastupce vyslechne obvineneho a poskozeneho, zejmena k zpusobu a okolnostem uzavrem dohody o narovnam, zda dohoda o narovnam mezi nimi byla ucinena dobrovolne a zda souhlas! se schvalemm narovnam. Obvineneho vyslechne take k tomu, zda rozum! obsahu obvinem a zda si je vedom dusledku schvalem narovnam. Soucasti vyslechu obvineneho mus! byt i prohlasem, ze spachal skutek, pro ktery je stihan.
(2) Pred vyslechem je treba obvineneho i poskozeneho poucit o jejich pravech a o podstate institutu narovnam.
(3) Je-li poskozenou pravnicka osoba, lze misto vyslechu statutarmho zastupce nebo jine osoby opravnene jednat jejim jmenem opatrit jej^ pisemne prohlasern k okolnostem uvedenym v odstavci 1.
§ 310a
Prava poskozeneho podle § 309 a 311 nepnslus! tomu, na koho pouze presel narok na nahradu skody nebo na vydam bezduvodneho obohacem.
§311
(1) Rozhodnuti o schvalem narovnam a zastavem trestrnho stiham mus! obsahovat popis skutku, jehoz se narovnam tyka, jeho pravn posouzem, obsah narovnam zahrnujiti vysi uhrazene skody nebo skody, k jejiz uhrade byly provedeny potrebne ukony, rozsah bezduvodneho obohacem, ktery byl vydan nebo k jehoz vydam byly provedeny potrebne ukony pnpadne zpusob jineho odcinem ujmy vznikle precinem, penezm castku urcenou k obecne prospesnym ucelum s uvedemm jejiho prijemce, vcetne castky odevzdane statu na penezitou pomoc obetem trestne cinnosti, a vyrok o zastavem trestrnho stiham pro skutek, ve kterem je spatrovan precin, jehoz se narovnam tyka.
(2) Pri urcem prijemce penezite castky k obecne prospesnym ucelum je soud vazan obsahem dohody o narovnam mezi obvinenym a poskozenym.
§312
(1) Za penezm castku urcenou k obecne prospesnym ucelum se povazuj! castky pro obce a jine pravnicke osoby se sidlem na uzem! Ceske republiky na financovam vedy a vzdelam, kultury, skolstvi, na pozarm ochranu, na podporu a ochranu mladeze, na ochranu zvirat, na ucely socialm, zdravotnicke a ekologicke, humanitarm, charitativm, nabozenske pro registrovane tirkve a nabozenske spolecnosti, telovychovne a sportovm, a castky odevzdane statu na penezitou pomoc obetem trestne cinnosti.
(2) Z penezm castky k obecne prospesnym ucelum mus! obvineny urcit nejmene 50 % statu na penezitou pomoc obetem trestne cinnosti poskytovanou podle zvlastmho zakona.
§313
Rozhodnuti o schvalem narovnam se eviduje jako skutecnost vyznamna pro trestrn nzem podle zvlastmho zakona.
§314
nadpis vypusten
Nebylo-li narovnani soudem nebo v pripravnem rizeni statnim zastupcem schvaleno pote, co obvineny ucinil prohlaseni podle § 309 odst. 1, ze spachal skutek, pro ktery je stihan, nelze k tomuto prohlaseni v dalsim rizeni prihlizet jako k dukazu.
ODDIL PATY
Rizeni pred samosoudcem
§ 314a
(1) Samosoudce kona rizeni o trestnych cinech, na ktere zakon stanovi trest odneti svobody, jehoz horni hranice neprevysuje pet let.
(2) Ustanoveni odstavce 1 se vsak neuzije, jestlize ma byt ulozen souhrnny trest nebo spolecny trest a drivejsi trest byl ulozen v rizeni pred senatem.
§ 314b
(1) Veci, v nichz se konalo zkracene pripravne rizeni, samosoudce projedna ve zjednodusenem rizeni. Trestni stihani se zahajuje tim, ze navrh statniho zastupce na potrestani byl dorucen soudu.
(2) Byl-li soudu s dorucenim navrhu predan zadrzeny podezrely, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obvineneho, zejmena k okolnostem zadrzeni a duvodum vazby, dale k tomu, ktere skutecnosti povazuje za nesporne, a zda souhlasi s tim, aby takove skutecnosti nebyly v hlavnim liceni dokazovany. Podle povahy veci bud’ vyda rozhodnuti, jez muze vydat mimo hlavni liceni, nebo obvinenemu doruci predvolani k hlavnimu liceni, ktere se muze se souhlasem obvineneho konat ihned po jeho vyslechu. Soucasne rozhodne o vazbe, a vezme-li do vazby obvineneho, ktery si obhajce dosud nezvolil, ani mu nebyl ustanoven (§ 179b odst. 2), umozni mu, aby si zvolil ve stanovene lhute obhajce (§ 38), a pokud tak neucini, obhajce mu ustanovi (§ 39 odst. 1).
(3) Nebyl-li podezrely zadrzen, samosoudce podle protokolu o vyslechu podezreleho posoudi, zda je treba obvineneho predvolat k vyslechu nebo je mozne ihned naridit hlavni liceni.
(4) Samosoudce ma stejna prava a povinnosti jako senat a jeho predseda.
(5) Neverejne zasedani samosoudce nekona.
§ 314c
(1) Samosoudce obzalobu a navrh na potrestani predbezne neprojednava, prezkouma je vsak z hledisek uvedenych v § 181 odst. 1 a § 186. Podle vysledku prezkoumani samosoudce
a) ucini nektere z rozhodnuti uvedenych v § 188 odst. 1 pism. a) az f),
b) muze zastavit trestni stihani, jsou-li tu okolnosti uvedene v § 172 odst. 2, nebo
c) nejsou-li splneny podminky uvedene v § 179a odst. 1 pro konani zjednoduseneho rizeni, navrh na potrestani odmitne.
(2) Ustanoveni § 189 az 195 se uziji i na rizeni pred samosoudcem. O schvaleni narovnani muze samosoudce rozhodnout ve verejnem zasedani.
(3) Je-li obvineny ve vazbe, rozhodne samosoudce po prezkoumani obzaloby vzdy take o dalsim trvani vazby, pokud nenaridi hlavni liceni.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 mohou statni zastupce a obvineny podat stiznost, jez ma, nejde-li o preruseni trestniho stihani, odkladny ucinek. Proti rozhodnuti o podminenem zastaveni trestniho stihani nebo o schvaleni narovnani mohou takovou stiznost podat tez obvineny a poskozeny.
(5) Pravni moci rozhodnuti o odmitnuti navrhu na potrestani podle odstavce 1 pism. c) se vec vraci do pripravneho rizeni a statni zastupce naridi konat vysetrovani.
§ 314d
(1) Neucini-li samosoudce zadne z rozhodnuti uvedenych v § 314c odst. 1, naridi hlavni liceni.
(2) Pri hlavnim liceni ve zjednodusenem rizeni samosoudce vyslechne obvineneho; na precteni protokolu o vyslechu podezreleho (§ 179b odst. 3) se uzije § 207 odst. 2 obdobne. Pote muze rozhodnout o upusteni od dokazovani tech skutecnosti, ktere statni zastupce a obvineny oznacily za nesporne a s ohledem na ostatni zjistene skutecnosti neni zavazneho duvodu o techto prohlasenich pochybovat. Se souhlasem statniho zastupce a obvineneho muze precist i uredni zaznamy o vysvetleni osob a o provedeni dalsich ukonu (§ 158 odst. 3 a 6).
(3) Jestlize se po vyhlaseni rozsudku statni zastupce i obvineny vzdali odvolani nebo prohlaseni o tom, ze se vzdavaji odvolani, ucinili ve lhute, kterou jim samosoudce stanovil, muze samosoudce vyhotovit zjednoduseny pisemny rozsudek, ktery neobsahuje oduvodneni.
ODDIL PATY Trestni prikaz
§ 314e
(1) Samosoudce muze bez projednani veci v hlavnim liceni vydat trestni prikaz, jestlize skutkovy stav je spolehlive prokazan opatrenymi dukazy, a to i ve zjednodusenem rizeni konanem po zkracenem pripravnem rizeni.
(2) Trestnim prikazem lze ulozit
a) trest odneti svobody do jednoho roku s podminenym odkladem jeho vykonu,
b) domaci vezeni do jednoho roku,
trest obecne prospesnych prati,
d) trest zakazu cinnosti do peti let,
e) penezity trest,
f) trest propadnuti veci nebo jine majetkove hodnoty,
g) vyhostern do peti let,
h) zakaz pobytu do peti let,
i) trest zakazu vstupu na sportovm, kulturm a jine spolecenske akce do peti let.
(3) Trest obecne prospesnych prati muze byt trestrnm pnkazem ulozen pouze po predchozim vyzadam si zpravy probacmho uredmka obsahujiti zjistem o moznostech vykonu tohoto trestu a o zdravotm zpusobilosti obvineneho, vcetne stanoviska obvineneho k ulozen tohoto druhu trestu. Trest obecne prospesnych prati je ukladan s prihlednutim k teto zprave.
(4) Nahradrn trest odneti svobody za penezity trest nesm! ani s ulozenym trestem odneti svobody presahovat jeden rok. Uklada-li se trest domatiho vezem vedle peneziteho trestu, nesm! souhrn nahradmch trestu ukladanych v souvislosti s temito tresty presahovat jeden rok.
(5) Trestrn pnkaz nelze vydat
a) v nzem proti osobe, ktera je zbavena zpusobilosti k pravmm ukonum nebo jejiz zpusobilost k pravmm ukonum je omezena,
b) jestlize ma byt rozhodovano o ochrannem opatrem,
c) jestlize ma byt ulozen souhrnny trest nebo spolecny trest a predchoz! trest byl ulozen rozsudkem.
(6) Trestrn pnkaz ma povahu odsuzujitiho rozsudku. Ucinky spojene s vyhlasemm rozsudku nastavaj^ dorucemm trestrnho pnkazu obvinenemu.
§ 314f
(1) Trestn pnkaz obsahuje
a) oznacen soudu, ktery trestn pnkaz vydal,
b) den a misto vydam trestrnho pnkazu,
c) oznacem obvineneho (§ 120 odst. 2),
d) vyrok o vine (§ 120 odst. 3) a ulozenem trestu (§ 122 odst. 1),
e) vyrok o nahrade skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo o vydam bezduvodneho obohacem (§ 228 a § 229 odst. 1 a 2), jestlize byl narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydam bezduvodneho obohacem radne uplatnen (§ 43 odst. 3),
f) poucen o pravu podat odpor, vcetne upozornem, ze v pnpade, kdy obvineny odpor nepoda, vzdava se tim prava na projednam veci v hlavrnm ticem.
(2) Trestrn pnkaz se dorucuje obvinenemu, statmmu zastupci a poskozenemu, ktery uplatnil narok na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy nebo na vydam bezduvodneho obohacem. Obvinenemu se dorucuje do vlastmch rukou (§ 63 odst. 1 a 3). Ma-li obvineny obhajce, doruti se trestrn pnkaz tez jemu.
§ 314g
(1) Obvineny, osoby, ktere jsou opravneny podat v jeho prospech odvolarn, a statm zastupce mohou podat proti trestmmu pnkazu odpor. Odpor se podava u soudu, ktery trestrn pnkaz vydal, a to do osmi dnu od jeho dorucern. Osobam, ktere mohou podat odvolarn ve prospech obvineneho, s vyjimkou statrnho zastupce, kona lhuta tymz dnem jako obvinenemu. Jestlize se trestrn pnkaz dorucuje jak obvinenemu, tak i jeho obhajci, bez! lhuta od toho dorucern, ktere bylo provedeno pozdeji. Na navracern lhuty se obdobne uzije ustanovern § 61. Po dorucern trestrnho pnkazu muze se opravnena osoba odporu vyslovne vzdat.
(2) Byl-li podan proti trestmmu pnkazu opravnenou osobou ve lhute odpor, trestrn pnkaz se tim rus! a samosoudce nand! ve veci hlavm ticem; pri projednam veci v hlavrnm ticem nem samosoudce vazan pravm kvalifikati ani druhem a vymerou trestu obsazenymi v trestrnm pnkazu. Jinak se trestrn pnkaz stane pravomocnym a vykonatelnym.
(3) Je-li obvineny stihan pro trestny cin uvedeny v § 163 a, muze poskozeny vzft souhlas s trestrnm stihamm zpet az do doby, nez je trestrn pnkaz dorucen nektere z osob uvedenych v odstavci 1. Zpetvzetim souhlasu se trestrn pnkaz rus! a samosoudce trestrn stiham zastavL
(4) Byl-li vydan trestrn pnkaz, muze statm zastupce vzft obzalobu zpet do doby, nez je trestrn pnkaz dorucen nektere z osob uvedenych v odstavci 1. Zpetvzetim obzaloby se trestrn pnkaz rus! a vec se tim vrati do pnpravneho nzem.
ODDIL SESTY
Rizem po zrusem rozhodnuti nalezem Ustavmho soudu § 314h
(1) Po dorucern nalezu Ustavmho soudu, kterym bylo zruseno rozhodnuti organu cinneho v trestrnm nzem nebo jeho casti, pokracuje tento organ v tom stadiu nzem, ktere bezprostredne predchazelo vydam zruseneho rozhodnuti, nestanovi-li zakon nebo nalez Ustavmho soudu jinak. Pritom je vazan pravmm nazorem, ktery vyslovil ve veci Ustavm soud, a je povinen provest ukony a doplnem, jejichz provedem Ustavm soud nandil.
(2) Ustanovern odstavce 1 se pouzije pfimefene, pokud Ustavm soud nalezem zakazal nekteremu organu cinnemu v trestrnm nzem, aby pokracoval v porusovam ustavne
zaruceneho zakladniho prava nebo svobody, a prikazal mu, aby, pokud je to mozne, obnovil stav pred jejich porusenim.
§ 314i
Bylo-li nalezem Ustavniho soudu zruseno rozhodnuti organu cinneho v trestnim rizeni pouze ve prospech obvineneho,
a) doba od pravni moci puvodniho rozhodnuti ve veci same do doruceni nalezu Ustavniho soudu se do promlceci doby nezapocitava,
b) nemuze v novem rizeni dojit ke zmene rozhodnuti v jeho neprospech; jde-li o jine rozhodnuti, plati ustanoveni § 150 primerene,
c) neprekazi jeho smrt provedeni dalsiho rizeni a trestni stihani nelze zastavit proto, ze obvineny zemrel.
§ 314j
Jestlize nalez Ustavniho soudu zrusil rozsudek, jen pokud jde o nektery z trestnych cinu, za nez byl pravomocne ulozen uhrnny nebo souhrnny trest, stanovi prislusny soud neprodlene po doruceni nalezu ve verejnem zasedani rozsudkem primereny trest za zbyvajici trestne ciny.
§ 314k
(1) Vykonava-li se na obvinenem trest odneti svobody ulozeny mu rozsudkem, rozhodne prislusny soud neprodlene po doruceni nalezu Ustavniho soudu, kterym byl zrusen vyrok o tomto trestu, o vazbe. Pri tom postupuje podle § 67 a 68.
(2) Vykonava-li se jine rozhodnuti zrusene nalezem Ustavniho soudu, rozhodne prislusny organ cinny v trestnim rizeni po doruceni nalezu, nestanovi-li zakon nebo nalez Ustavniho soudu jinak, o zastaveni nebo preruseni jeho vykonu, popripade ucini jine vhodne opatreni.
Oddil sedmy
Rizeni o prezkumu prikazu k odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu § 314l
Na navrh osoby uvedene v § 88 odst. 8 Nejvyssi soud v neverejnem zasedani prezkouma zakonnost prikazu k odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu.
§ 314m
(1) Shleda-li Nejvyssi soud, ze prikaz k odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu byl vydan nebo jeho provedeni bylo v rozporu se zakonem, vyslovi usnesenim poruseni zakona.
(2) Proti tomuto rozhodnuti neni pripustny opravny prostredek.
§ 314n
(1) Shleda-li Nejvyssi soud, ze prikaz k odposlechu a zaznamu telekomunikacniho provozu byl vydan a jeho provedeni bylo v souladu s podminkami § 88 odst. 1, vyslovi usnesenim, ze zakon nebyl porusen.
(2) Proti tomuto rozhodnuti neni pripustny opravny prostredek. HLAVA DVACATA PRVNI
Vykonavaci rizeni §315
Prislusnost ve vykonavacim rizeni
(1) Rozhodnuti vykonava, popripade jeho vykon zarizuje ten organ, ktery rozhodnuti ucinil; v rizeni pred soudem rozhodnuti senatu vykonava nebo jeho vykon zarizuje predseda senatu.
(2) Rozhodnuti souvisici s vykonem trestu a ochrannych opatreni cini, neni-li dale stanoveno neco jineho, soud, ktery ve veci rozhodl v prvnim stupni.
(3) Opatreni nutna k vykonu trestu a ochrannych opatreni a k vymahani nakladu trestniho rizeni, zejmena vyrozumivani jinych organu a osob, jimz prislusi spolupusobeni pri vykonu uvedenych rozhodnuti, cini, neni-li dale stanoveno neco jineho, predseda senatu soudu, ktery ve veci rozhodl v prvnim stupni.
ODDIL PRVNI nadpis vypusten
§316 zrusen
§317 zrusen
§318 zrusen
§319 zrusen
ODDIL DRUHY
Vykon trestu odneti svobody
§ 320
Obecna ustanoveni
(1) Zpusob vykonu trestu odneti svobody upravuje zakon o vykonu trestu odneti svobody.
U osob, ktere jsou ve vykonu trestu odneti svobody, cirn rozhodnuti souvisiti s vykonem tohoto trestu soud, v jehoz obvodu se trest odneti svobody vykonava.
Je-li u trestu odneti svobody postupne ulozenych stanoven ruzny zpusob vykonu trestu, urti spolecny zpusob vykonu postupne ulozenych trestu soud, v jehoz obvodu se trest odneti svobody vykonava.
§321
Nanzern vykonu trestu
(1) Jakmile se rozhodnuti, podle nehoz se ma vykonat nepodmmeny trest odneti svobody, stalo vykonatelnym, predseda senatu pnslusne veznici zasle nanzern vykonu trestu a vyzve odsouzeneho, je-li na svobode, aby trest ve stanovene lhute nastoupil. Stal-li se vyrok o ulozen trestu odneti svobody vykonatelnym rozhodnutim odvolatiho soudu, nand! vykon tohoto trestu u odsouzeneho, ktery je ve vazbe, predseda senatu odvolatiho soudu hned po vyhlasem rozhodnuti; predseda senatu odvolatiho soudu tak muze ucinit i u odsouzeneho, ktery nem ve vazbe, je-li z konkretmch skutecnosti zjisteno, ze jeho pobyt na svobode je nebezpecny, nebo jestlize z jeho jednan nebo dalsich konkretmch skutecnosti vyplyva duvodna obava, ze odsouzeny uprchne nebo se bude skryvat.
(2) Nebylo-li z konkretmch skutecnosti zjisteno, ze pobyt odsouzeneho na svobode je nebezpecny, nebo nevyplyva-li z jeho jednan nebo dalsich konkretmch skutecnosti duvodna obava, ze uprchne nebo se bude skryvat, a nem tak dan duvod pro okamzite nanzem vykonu trestu odneti svobody, muze predseda senatu k nastoupem trestu poskytnout odsouzenemu primefenou lhutu, aby si mohl obstarat sve zalezitosti. Tato lhuta nesm! byt dels! nez jeden mesic ode dne, kdy nabylo pravm moci rozhodnuti uvedene v odstavci 1.
(3) Nenastoupi-li odsouzeny trest ve lhute, ktera mu byla poskytnuta, nebo bylo-li z konkretmch skutecnosti zjisteno, ze jeho pobyt na svobode je nebezpecny, nebo jestlize z jeho jednam nebo dalsich konkretmch skutecnosti vyplyva duvodna obava, ze uprchne nebo se bude skryvat, nand! predseda senatu, aby byl do vykonu trestu dodan. Nem-li znamo misto pobytu odsouzeneho, uzije se na pnkaz k jeho dodan do vykonu trestu pfimefene ustanovern § 69 odst. 3. Je-li misto pobytu odsouzeneho znamo, lze pouzft k jeho dodam do vykonu trestu ustanovern § 83c odst. 2. V pnkazu predseda senatu vzdy pozada policejm organ o neprodlene podan informace o tom, zda byl odsouzeny do vykonu trestu dodan, popnpade jake okolnosti dodam do vykonu trestu bran.
(4) Pnkaz podle odstavce 3 se vyda i v pnpade, nesplm-li odsouzeny svou povinnost uvedenou v § 322 odst. 1 posledn vete, nebo za podmmek uvedenych v § 322 odst. 3 vete druhe.
(5) Podal-li poskozeny zadost podle § 44a, zasle predseda senatu spolu s nanzemm vykonu trestu pnslusne veznici informace o poskozenych, ktere je treba o propustem nebo uprchnuti odsouzeneho vyrozumet. V pfipade, ze poskozeny podal zadost v dobe, kdy je odsouzeny ve vykonu trestu odneti svobody, zasle soud veznici, v mz odsouzeny vykonava trest odneti svobody, pnslusne informace dodatecne. Veznice je povinna pisemne vyrozumet poskozeneho bezodkladne, nejpozdeji vsak v den nasledujiti po skutecnosti uvedene v § 44a odst. 1 pism. b).
Odklad vykonu trestu
§ 322
(1) Predseda senatu odlozi na potrebnou dobu vykon trestu odneti svobody, jestlize z lekarske zpravy o hospitalizaci odsouzeneho v luzkovem zdravotnickem zarizeni nebo z jinych skutecnosti vyplyva, ze by vykon trestu ohrozil jeho zivot nebo zdravi.
(2) Pozada-li odsouzeny o odklad vykonu trestu odneti svobody z duvodu uvedenych v odstavci 1, avsak predseda senatu ma za to, ze takove duvody nejsou zrejme dany, vyzve odsouzeneho, aby nejpozdeji pri nastupu vykonu trestu odneti svobody predlozil zpravu o svem zdravotnim stavu pnslusne veznici. Zjisti-li veznice, ze zdravotni stav odsouzeneho mu neumoznuje podrobit se vykonu trestu odneti svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo preruseni.
(3) Vykon trestu odneti svobody na tehotne zene a na matce novorozeneho ditete predseda senatu odlozi na dobu jednoho roku po porodu.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 a 3 je pripustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek. § 323
(1) Vykon trestu odneti svobody neprevysujiciho jeden rok muze predseda senatu z dulezitych duvodu odlozit, a to na dobu nejvyse tri mesicu ode dne, kdy nabylo pravni moci rozhodnuti uvedene v § 321 odst. 1.
(2) Dalsi odklad vykonu takoveho trestu nebo jeho odklad na dobu delsi nez tri mesice muze povolit predseda senatu, a to jen vyjimecne ze zvlasf dulezitych duvodu, zejmena mohl- li by vykon trestu mit pro odsouzeneho nebo jeho rodinu mimoradne tezke nasledky. Odklad lze vsak povolit nejdele na dobu sesti mesicu ode dne, kdy nabylo pravni moci rozhodnuti uvedene v § 321 odst. 1.
(3) Je-li obava, ze odsouzeny uprchne, nebo zneuziva-li povoleneho odkladu, predseda senatu odklad odvola.
(4) Proti rozhodnuti, jimz byl povolen odklad vykonu trestu podle odstavce 2, muze statni zastupce podat stiznost.
§324
Rozhodovani o zmene zpusobu vykonu trestu
(1) O zmene zpusobu vykonu trestu odneti svobody rozhoduje ve verejnem zasedani na navrh statniho zastupce nebo reditele veznice, a nejde-li o rozhodovani o prerazeni mladistveho do veznice pro ostatni odsouzene, tez na zadost odsouzeneho nebo i bez takoveho podnetu okresni soud, v jehoz obvodu se trest odneti svobody vykonava.
(2) Pred rozhodnutim o zmene zpusobu vykonu trestu odneti svobody musi byt odsouzeny vyslechnut.
(3) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek. Pferusem vykonu trestu §325
(1) Je-li odsouzeny, na nemz se vykonava trest odneti svobody, stizen tezkou nemoti, muze predseda senatu vykon trestu na potrebnou dobu prerusit; predseda senatu vzdy pferusi vykon trestu na tehotne zene nebo matce dftete mladsfto jednoho roku.
(2) Je-li obava, ze odsouzeny uprchne, nebo zneuziva-li povoleneho pferusem, predseda senatu pferusem vykonu trestu odvola.
(3) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pnpustna stiznost.
§326 zrusen
§ 327
nadpis vypusten
(1) Ministr spravedlnosti muze upustit od vykonu trestu odneti svobody nebo jeho zbytku, jestlize odsouzeny byl nebo ma byt vydan do ciziho statu nebo predan jinemu clenskemu statu Evropske unie na zaklade evropskeho zatykatiho rozkazu.
(2) Soud muze upustit od vykonu trestu odneti svobody nebo jeho zbytku, jestlize odsouzeny byl nebo ma byt vyhosten.
(3) Nedojde-li k vydam odsouzeneho do ciziho statu, k jeho predam podle odstavce 1 nebo k vyhostem podle odstavce 2, anebo vrati-li se v techto pnpadech vydany, predany nebo vyhosteny, rozhodne soud, ze se trest odneti svobody nebo jeho zbytek vykona.
(4) Soud muze upustit od vykonu trestu odneti svobody nebo jeho zbytku tez tehdy, zjisti-li, ze odsouzeny onemocnel nevylecitelnou zivotu nebezpecnou nemoti nebo nevylecitelnou nemoti dusevrn.
(5) Proti rozhodnuti podle odstavce 4 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 328
Odklad a pferusem vykonu trestu a upustem od jeho vykonu u vojaku
(1) Predseda senatu odloz! nebo pferusi vykon trestu odneti svobody neprevysujitiho sest mesicu, je-li odsouzeny povolan k vykonu zakladm vojenske sluzby.
(2) Jestlize odsouzeny ve vykonu teto sluzby nespachal zadny trestny cin a konal radne vojenskou sluzbu, upusti soud od vykonu trestu nebo jeho zbytku; jinak rozhodne, ze se trest nebo jeho zbytek vykona. Bylo-li upusteno od vykonu trestu nebo jeho zbytku, poklada se trest za vykonany dnem, kdy byl jeho vykon odlozen nebo prerusen.
(3) Proti rozhodnuti podle odstavce 2 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
Podminene odsouzeni
§ 329
(1) V pripadech, kdy je to s ohledem na povahu ulozenych omezeni a zpusob kontroly chovani podminene odsouzeneho nutne, zasle predseda senatu ihned po pravni moci rozsudku ukladajiciho trest odneti svobody, jehoz vykon byl podminene odlozen, jeho opis probacnimu urednikovi k vykonu kontroly nad chovanim odsouzeneho a nad dodrzovanim ulozenych omezeni. Pozada jej zaroven, aby v pravidelnych terminech, ktere zaroven stanovi, mu podaval zpravu o zpusobu zivota odsouzeneho, a v pripade, ze by zjistil duvody k narizeni vykonu trestu, aby to ihned oznamil soudu. Kontrolu nad chovanim odsouzeneho a nad dodrzovanim ulozenych omezeni muze na zaklade dozadani adresovaneho okresnimu soudu, v jehoz obvodu odsouzeny bydli, pracuje nebo se zdrzuje, provadet probacni urednik cinny mimo obvod soudu, ktery ve veci rozhodl v prvnim stupni.
(2) Jestlize predseda senatu nepoveri vykonem kontroly probacniho urednika, v pravidelnych terminech, nejpozdeji jedenkrat za sest mesicu, zjistuje, zda podminene odsouzeny vede radny zpusob zivota a dodrzuje omezeni, ktera mu byla rozsudkem ulozena.
(3) Zajmove sdruzeni obcanu cinne na pracovisti odsouzeneho nebo v jeho bydlisti muze predseda senatu pozadat o vychovne spolupusobeni, pokud nabidlo zaruku za prevychovu odsouzeneho.
§ 330
(1) O tom, zda se podminene odsouzeny osvedcil nebo zda se naridi vykon podminene odlozeneho trestu, rozhodne soud ve verejnem zasedani. Ve verejnem zasedani rozhodne soud i o ponechani podmineneho odsouzeni v platnosti podle § 83 odst. 1 trestniho zakoniku.
(2) Pri rozhodovani o osvedceni podminene odsouzeneho se soud opira tez o vyjadreni zajmoveho sdruzeni obcanu.
(3) Proti rozhodnutim podle odstavce 1 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(4) Rozhodnuti, ze se podminene odsouzeny osvedcil, muze se souhlasem statniho zastupce ucinit tez predseda senatu.
§ 330a
(1) Jestlize bylo rozhodnuto o podminenem odsouzeni k trestu odneti svobody s dohledem, soud po pravni moci rozsudku opatrenim poveri probacniho urednika, v jehoz obvodu ma odsouzeny bydliste nebo pracoviste, aby sledoval jeho chovani a dodrzovani ulozenych omezeni a povinnosti zpusobem stanovenym zvlastnim zakonem. Podle povahy veci pozada o spolupusobeni organy verejne spravy, zajmova sdruzeni obcanu a dalsi organy, instituce a osoby. Pri vykonu dohledu nelze podminene odsouzenemu ukladat jine povinnosti, nez ktere vyplyvaji ze zakona nebo z odsuzujiciho rozsudku.
(2) Na rozhodnuti o tom, zda se osvedcil podmmene odsouzeny, u nehoz byl vysloven dohled, nebo zda se nand! vykon podmmene odlozeneho trestu, se obdobne uzije ustanovern § 330.
Podmmene propustem §331
O podmmenem propustem z trestu odneti svobody rozhoduje soud na navrh statrnho zastupce nebo reditele veznice, v mz se vykonava trest, na zadost odsouzeneho nebo i bez takove zadosti, a to ve verejnem zasedarn. Soud vyrozum! o konam verejneho zasedarn i poskozeneho, ktery o to pozadal (§ 228 odst. 4). Zadost o podmmene propustem z trestu odneti svobody podle § 88 odst. 2 trestrnho zakomku muze obvineny podat jen, pokud k m pripoj! kladne stanovisko reditele veznice, ze odsouzeny prokazal svym vzornym chovamm a plnemm svych povinnosti, ze dalsiho vykonu trestu nem treba; jinak soud o takove zadosti nerozhoduje a vrati ji obvinenemu s poucemm o nutnosti pripojit k m uvedene stanovisko reditele veznice. Byla-li zadost odsouzeneho o podmmene propustem zamftnuta, muze ji odsouzeny opakovat teprve po uplynuti jednoho roku od zamftaveho rozhodnuti, ledaze by zadost byla zamftnuta jen proto, ze dosud neuplynula lhuta stanovena v zakone pro podmmene propustem.
Podmmene propustem muze navrhnout tez zajmove sdruzern obcanu, naMdne-li prevzeti zaruky za dovrsem napravy odsouzeneho. Souhlasbli s tim odsouzeny, muze zajmove sdruzern obcanu pred podamm navrhu na podmmene propustem pozadat reditele veznice, v mz se vykonava trest, aby mu sdelil stav prevychovy odsouzeneho.
Navrhne-li podmmene propustern reditel veznice, v mz odsouzeny vykonava trest, nebo se k takovemu navrhu pripoji, muze rozhodnuti o tom, ze odsouzeny se podmmene propousti, ucinit se souhlasem statrnho zastupce tez predseda senatu.
Na dozadam zajmoveho sdruzern obcanu o spolupusobem pri vychove podmmene propusteneho se uzije pfimefene ustanovern § 329.
Jestlize bylo rozhodnuto o podmmenem propustem za soucasneho vyslovem dohledu nad odsouzenym nebo rozhodl-li soud o podmmenem propustem odsouzeneho a soucasne mu ulozil pfimefena omezem nebo pfimefene povinnosti smefujiti k tomu, aby vedl radny zivot, uzije se na postup pri vykonu dohledu a kontrole chovam odsouzeneho pfimefene ustanovern § 330a odst. 1. Bylo-li rozhodnuto, aby se podmmene propusteny odsouzeny ve zkusebm dobe zdrzoval ve svem obydti uzije se na postup pri vykonu teto povinnosti pfimefene ustanovern § 334b az 334e. Jestlize bylo rozhodnuto, aby podmmene propusteny odsouzeny ve zkusebm dobe vykonal prace ve prospech obti, statmch nebo jinych obecne prospesnych instituti uzije se na postup pri vykonu teto povinnosti pfimefene ustanovern § 336 az 339. Pokud bylo rozhodnuto, aby podmmene propusteny odsouzeny slozil na ucet soudu castku urcenou na penezitou pomoc obetem trestne cinnosti, muze predseda senatu na zadost odsouzeneho z dulezitych duvodu
a) odlozit slozem teto castky, a to na dobu nejvyse sesti mesicu ode dne, kdy rozhodnuti nabylo pravm moci, nebo
b) povolit splaceni teto castky v mesicnich splatkach tak, aby byla cela zaplacena nejpozdeji do konce stanovene zkusebni doby.
§ 332
(1) O tom, zda se podminene propusteny osvedcil nebo zda se zbytek trestu vykona, jakoz i o tom, zda se vykona zbytek trestu anebo ponecha v platnosti podminene propusteni pri odvolani zaruky zajmovym sdruzenim obcanu, rozhoduje soud ve verejnem zasedani. Rozhodnuti, ze se podminene propusteny osvedcil, muze se souhlasem statniho zastupce ucinit tez predseda senatu.
(2) Pri rozhodovani o osvedceni podminene propusteneho se soud opira tez o vyjadreni zajmoveho sdruzeni obcanu.
§ 333
(1) Rozhodnuti podle § 331 cini okresni soud, v jehoz obvodu se trest odneti svobody vykonava. Nebrani-li tomu dulezite duvody, je treba o navrhu nebo zadosti rozhodnout nejpozdeji do 30 dnu od jejich doruceni soudu. Rozhodnuti podle § 332 cini soud, ktery odsouzeneho z trestu podminene propustil.
(2) Pred rozhodnutim o podminenem propusteni nebo o vykonu zbytku trestu musi byt odsouzeny vyslechnut; to neplati, postupuje-li soud podle § 331 odst. 3.
(3) Proti rozhodnuti podle § 331 odst. 3 je pripustna stiznost proti vyroku o stanoveni delky zkusebni doby. Proti ostatnim rozhodnutim podle § 331 a 332 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 333a
Pokud byl obvineny pravomocne odsouzen k trestu odneti svobody, muze predseda senatu odsouzenemu ulozit omezeni spocivajici v zakazu vycestovani do zahranici, ktere trva az do doby, kdy odsouzeny vykona trest nebo nastane jina skutecnost, s niz je spojen zanik vykonu trestu. Proti tomuto rozhodnuti je pripustna stiznost. Pro pripady podle vety prvni se § 77a odst. 2 az 5 pouziji obdobne.
§334
Zapocitani vazby a trestu
(1) O zapocitani vazby a trestu rozhodne predseda senatu usnesenim, a to zpravidla zaroven s narizenim vykonu trestu. Vazba se zapocitava podle stavu ke dni narizeni vykonu trestu, a to od doby, kdy osobni svoboda obvineneho byla omezena.
(2) Proti usneseni podle odstavce 1 je pripustna stiznost.
(3) O navrhu statniho zastupce, aby se do vykonu trestu odneti svobody nezapocitala doba, po kterou byl odsouzenemu prerusen vykon trestu odneti svobody za ucelem lecebne pece ve zdravotnickem zarizeni mimo veznice, stalo-li se tak v dusledku toho, ze si odsouzeny zpusobil ujmu na zdravi umyslne, rozhoduje soud ve verejnem zasedani. Proti tomuto rozhodnuti je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
ODDIL TRETI
Vykon trestu domatiho vezem
§ 334a
Nanzern vykonu trestu domatiho vezem
(1) Jakmile se rozhodnuti, podle nehoz se ma vykonat trest domatiho vezem stalo vykonatelnym, predseda senatu zasle odsouzenemu a pnslusnemu stredisku Probacrn a mediacm sluzby nanzem vykonu tohoto trestu, v kterem urti
a) pocatek vykonu tohoto trestu a
b) misto vykonu tohoto trestu.
(2) Pocatek vykonu trestu domatiho vezem stanov! predseda senatu tak, aby si odsouzeny mohl obstarat sve zalezitosti.
(3) MIsto vykonu trestu stanov! predseda senatu v obydti odsouzeneho v miste trvaleho pobytu nebo v miste, kde se odsouzeny zdrzuje, a to s prihlednutim k jeho osobmm a rodinnym pomerum; je-li odsouzeny zamestnan, pfihledne i k mistu vykonu zamestnan a k moznostem dopravy do zamestnam.
§ 334b
Kontrola vykonu trestu domatiho vezem
Kontrolu vykonu trestu domatiho vezem zajistuje Probacrn a mediacm sluzba ve spolupraci s provozovatelem elektronickeho kontrolmho systemu, ktery umoznuje detekci pohybu odsouzeneho nebo namatkovou kontrolou provadenou probacmm uredmkem; za timto ucelem je odsouzeny povinen probacmmu uredmkovi umoznit vstup do mista vykonu trestu.
§ 334c
Nedodrzovam podmmek vykonu trestu domatiho vezem
Nedodrzuje-li odsouzeny stanovene podmmky domatiho vezem a ulozena pfimefena omezem a pfimefene povinnosti, sdeti tuto skutecnost provozovatel elektronickeho kontrolmho systemu nebo probacrn uredrnk vykonavajiti kontrolu bezodkladne soudu, ktery vykon trestu nandil.
§ 334d
Odklad a pferusem vykonu trestu domatiho vezem
(1) Predseda senatu muze z dulezitych duvodu na potrebnou dobu odlozit nebo prerusit vykon trestu domatiho vezem.
(2) Pominou-li duvody odkladu nebo pferusem, predseda senatu odklad nebo pferusem
odvola.
(3) Doba, po kterou byl vykon trestu domatiho vezem odlozen nebo prerusen, se nezapotitava do doby vykonu trestu.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 a 2 je pripustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek. § 334e
Zmena trestu domaciho vezeni
(1) Na navrh odsouzeneho, statniho zastupce nebo probacniho urednika nebo i bez takoveho navrhu rozhodne predseda senatu z dulezitych duvodu o zmene mista vykonu trestu domaciho vezeni, doby, kdy se zde ma odsouzeny zdrzovat, a primerenych omezeni a primerenych povinnosti stanovenych odsouzenemu; pritom nesmi v neprospech odsouzeneho zmenit pocet hodin v tydnu, po ktere se ma odsouzeny zdrzovat v obydli, a rozsah primerenych omezeni a primerenych povinnosti. O zmene trestu domaciho vezeni rozhodne predseda senatu bez zbytecneho odkladu i po vykazani ze spolecneho obydli podle jineho pravniho predpisu.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 334f
Upusteni od vykonu trestu domaciho vezeni
(1) Ministr spravedlnosti muze upustit od vykonu trestu domaciho vezeni nebo jeho zbytku, jestlize odsouzeny byl nebo ma byt vydan do ciziny nebo predan jinemu clenskemu statu Evropske unie na zaklade evropskeho zatykaciho rozkazu.
(2) Soud muze upustit od vykonu trestu domaciho vezeni nebo jeho zbytku, jestlize odsouzeny byl nebo ma byt vyhosten.
(3) Nedojde-li k vydani odsouzeneho do ciziny, k jeho predani podle odstavce 1 nebo k vyhosteni podle odstavce 2, anebo vrati-li se v techto pripadech vydany, predany nebo vyhosteny, rozhodne soud, ze se trest domaciho vezeni nebo jeho zbytek vykona.
(4) Soud muze upustit od vykonu trestu domaciho vezeni nebo jeho zbytku tez tehdy, zjisti-li, ze odsouzeny onemocnel nevylecitelnou zivotu nebezpecnou nemoci nebo nevylecitelnou nemoci dusevni nebo z jinych obdobne zavaznych duvodu.
(5) Proti rozhodnuti podle odstavce 4 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 334g
Premena trestu domaciho vezeni v trest odneti svobody
(1) O premene trestu domaciho vezeni v trest odneti svobody rozhodne predseda senatu na navrh probacniho urednika nebo i bez takoveho navrhu ve verejnem zasedani.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 334h
Ministerstvo spravedlnosti muze vyhlaskou stanovit podrobnosti kontroly vykonu trestu domaciho vezeni.
ODDIL CTVRTY
Vykon trestu obecne prospesnych prati §335
Obecne ustanovern
Trest obecne prospesnych prati odsouzeny vykonava v obvodu okresmho soudu, ve kterem bydti. Se souhlasem odsouzeneho muze byt trest vykonavan i mimo tento obvod. nadpis vypusten
Nanzern vykonu trestu
§336
(1) Jakmile se rozhodnuti, podle nehoz se ma vykonat trest obecne prospesnych prati, stane vykonatelnym, predseda senatu zasle jeho opis probacmmu uredmkovi.
(2) O druhu a miste vykonu obecne prospesnych prati rozhodne okresm soud, ktery trest obecne prospesnych prati ulozil, na navrh probacmho uredmka. Probacrn uredrnk v navrhu vychaz! z potreby vykonu techto prati v obvodu okresmho soudu, ve kterem odsouzeny bydti, a pfihtiz! k tomu, aby odsouzeny trest vykonaval co nejbtize mistu, kde bydti; pri stanovem druhu a mista vykonu obecne prospesnych prati postupuje v soucinnosti se strediskem Probacrn a mediacm sluzby v obvodu soudu, ve kterem ma byt trest obecne prospesnych prati vykonavan. Ma-li byt trest obecne prospesnych prati vykonavan mimo obvod okresmho soudu, ve kterem odsouzeny bydti, je soucasti navrhu probacmho uredmka take pisemny souhlas odsouzeneho s timto vykonem.
(3) V rozhodnuti podle odstavce 2 soud odsouzeneho zaroven pouti o jeho povinnosti dostavit se do 14 dnu od oznamem tohoto rozhodnuti na stredisko Probacrn a mediacm sluzby v obvodu okresmho soudu, v nemz ma byt trest obecne prospesnych prati vykonan, za ucelem projednam podmmek vykonu trestu obecne prospesnych prati a o jeho povinnosti dostavit se v den stanoveny probacmm uredmkem poverenym kontrolou nad vykonem tohoto trestu na obecm urad nebo instituci, u nichz ma obecne prospesne prace vykonavat, za ucelem nastupu vykonu trestu. Zaroven jej upozorm na nasledky nesplnem techto povinnosti.
(4) O rozhodnuti podle odstavce 2 vyrozum! soud po nabyti jeho pravn moci stredisko Probacrn a mediacm sluzby v obvodu okresmho soudu, ve kterem ma byt trest obecne prospesnych prati vykonan, a zaroven poven opatremm probacmho uredmka cinneho v obvodu tohoto soudu kontrolou nad vykonem trestu obecne prospesnych prati.
(5) O zmene druhu a mista vykonu obecne prospesnych prati rozhodne okresm soud, ktery trest obecne prospesnych prati ulozil, na navrh odsouzeneho nebo probacmho uredmka provadejitiho kontrolu nad vykonem trestu obecne prospesnych prati. O tomto rozhodnuti vyrozum! soud po nabyti jeho pravn moci stredisko Probacrn a mediacm sluzby v obvodu okresmho soudu, ve kterem ma byt trest obecne prospesnych prati nebo jeho zbytek vykonan, a zaroven poven opatremm probacmho uredmka cinneho v obvodu tohoto soudu kontrolou nad vykonem trestu obecne prospesnych prati.
(6) Pri projednani podminek vykonu trestu obecne prospesnych praci, stanoveni dne nastupu jeho vykonu a pri vykonu kontroly tohoto trestu postupuje probacni urednik povereny kontrolou vykonu trestu obecne prospesnych praci v soucinnosti s prislusnym obecnim uradem nebo instituci, u nichz jsou obecne prospesne prace vykonavany.
§ 337
Nesplni-li odsouzeny povinnosti stanovene v § 336 odst. 3, nebo bez zavazneho duvodu porusi sjednane podminky vykonu trestu obecne prospesnych praci, zavinene nevykonava ve stanovene dobe ulozeny trest nebo jinak man vykon tohoto trestu, probacni urednik povereny kontrolou nad vykonem tohoto trestu nebo jeho prostrednictvim obecni urad nebo instituce, u nichz jsou obecne prospesne prace vykonavany, tuto skutecnost bezodkladne sdeli soudu, ktery vykon trestu naridil. Rovnez soudu bez odkladu sdeli, kdy odsouzeny ulozeny trest obecne prospesnych praci vykonal.
§ 338
nadpis vypusten
(1) Povazuje-li soud vychovne spolupusobeni zajmoveho sdruzeni obcanu za prospesne, postupuje primerene podle § 329.
(2) Obecni urady a obecne prospesne instituce sdeluji sve pozadavky na vykonani obecne prospesnych praci stredisku Probacni a mediacni sluzby v obvodu okresniho soudu, ve kterem maji byt obecne prospesne prace provadeny. Zaroven jsou povinny mu sdelit kazdou podstatnou zmenu tykajici se takoveho pozadavku, aby stredisko melo prubezny prehled o potrebe techto praci. Probacni urednik informuje soud na jeho zadost o potrebe obecne prospesnych praci v pozadovanem obvodu.
(3) Pri ziskavani pozadavku na provedeni obecne prospesnych praci vhodnych pro odsouzene a pri vykonu trestu obecne prospesnych praci probacni urednik povereny kontrolou nad vykonem trestu obecne prospesnych praci spolupracuje s obcemi a s obecne prospesnymi institucemi a provadi ukony smerujici k tomu, aby obvineny vedl radny zivot.
§ 339
Odklad a preruseni vykonu trestu
(1) Predseda senatu na potrebnou dobu odlozi nebo prerusi vykon trestu obecne prospesnych praci, jestlize z lekarskych zprav predlozenych odsouzenym nebo vyzadanych s jeho souhlasem vyplyva, ze v dusledku prechodneho zhorseni zdravotniho stavu neni odsouzeny schopen trest vykonat.
(2) Vykon trestu obecne prospesnych praci na tehotne zene a matce novorozeneho ditete predseda senatu odlozi nebo prerusi na dobu jednoho roku po porodu.
(3) Z jinych dulezitych duvodu muze predseda senatu vykon trestu obecne prospesnych praci odlozit na dobu nejvyse tri mesicu ode dne, kdy rozhodnuti, kterym byl tento trest ulozen, nabylo pravni moci. Je-li duvodem odlozeni nebo preruseni vykonu trestu obecne prospesnych praci poskytovani zvlastni ochrany a pomoci podle zvlastniho pravniho predpisu, predseda senatu odlozi nebo prerusi vykon trestu obecne prospesnych praci do doby
ukoncern poskytovam zvlastm ochrany a pomoci. Pnslusny organ poskytujiti zvlastn ochranu a pomoc neprodlene vyrozum! predsedu senatu o ukoncem jejich poskytovam.
(4) Pominou-li duvody odkladu nebo pferusem, predseda senatu odklad nebo pferusem
odvola.
(5) Doba, po kterou byl vykon trestu obecne prospesnych prati odlozen nebo prerusen, se nezapotitava do lhuty jednoho roku, v mz ma byt trest vykonan.
(6) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 az 4 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek. §340
Odklad a pferusem vykonu trestu u vojaku
(1) Predseda senatu odloz! nebo pferusi vykon trestu obecne prospesnych prati, je-li odsouzeny povolan k vykonu vojenske cinne sluzby.
(2) Ustanovern § 339 odst. 4 a 5 se uzije obdobne tez u odsouzenych, jimz byl vykon trestu odlozen nebo prerusen podle odstavce 1.
(3) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 a 2 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek. § 340a
Upustem od vykonu trestu
(1) Predseda senatu upusti od vykonu trestu obecne prospesnych prati nebo jeho zbytku, jestlize je odsouzeny v dusledku zmeny sveho zdravotmho stavu dlouhodobe neschopen tento trest vykonat.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 340b
Premena trestu obecne prospesnych prati v trest domatiho vezem nebo odneti svobody
(1) O premene trestu obecne prospesnych prati nebo o premene jeho zbytku v trest domatiho vezem nebo v trest odneti svobody, jakoz i o ponecham trestu obecne prospesnych prati v platnosti pri stanovem dohledu nebo dalsich dosud neulozenych pfimefenych omezem, pfimefenych povinnosti nebo pnpadne vychovnych omezem, rozhodne bez zbytecneho odkladu predseda senatu na navrh probacmho uredmka povereneho kontrolou nad vykonem tohoto trestu nebo na navrh obecmho uradu nebo instituce, u nichz jsou obecne prospesne prace vykonavany, podany prostrednictvim tohoto probacmho uredmka, nebo i bez takoveho navrhu ve verejnem zasedarn. O techto rozhodnutich predseda senatu vyrozum! stredisko Probacrn a mediacm sluzby v obvodu soudu, v nemz je trest obecne prospesnych prati vykonavan.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
ODDIL PATY
Vykon nekterych dalsich trestu Vykon peneziteho trestu §341
Jakmile se stal vykonatelnym rozsudek, podle nehoz je odsouzeny povinen zaplatit penezity trest, vyzve predseda senatu odsouzeneho, aby jej zaplatil do patnacti dnu, a upozorni ho, ze jinak bude zaplaceni vymahano.
§342
Na zadost odsouzeneho muze predseda senatu z dulezitych duvodu
a) odlozit vykon peneziteho trestu, a to na dobu nejvyse tri mesicu ode dne, kdy rozsudek nabyl pravni moci, nebo
b) povolit splaceni peneziteho trestu po castkach tak, aby byl cely zaplacen nejpozdeji do jednoho roku ode dne, kdy rozsudek nabyl pravni moci.
(2) Pominou-li duvody, pro ktere byl vykon peneziteho trestu odlozen, nebo nedodrzuje-li odsouzeny bez zavazneho duvodu splatky, muze predseda senatu povoleni odkladu nebo splatek odvolat.
§343
(1) Predseda senatu naridi, aby penezity trest byl vymahan, nezaplati-li jej odsouzeny
a) do patnacti dnu pote, co byl k zaplaceni vyzvan,
b) do patnacti dnu pote, co mu bylo oznameno rozhodnuti, jimz povoleny odklad nebo povolene splaceni byly odvolany, nebo
c) do uplynuti doby, na kterou byl vykon trestu odlozen.
(2) Penezity trest smi byt vymahan, jen pokud tim nebude zmareno uspokojeni priznaneho naroku poskozeneho na nahradu skody nebo nemajetkove ujmy v penezich nebo na vydani bezduvodneho obohaceni. Neprikroci-li poskozeny k vymahani sveho naroku do tri mesicu ode dne, kdy nabyl pravni moci rozsudek, jimz byl penezity trest ulozen, muze byt penezity trest vymahan bez ohledu na narok poskozeneho.
§344
(1) Soud upusti od vykonu peneziteho trestu nebo jeho zbytku, jestlize se odsouzeny v dusledku okolnosti na jeho vuli nezavislych stal dlouhodobe neschopnym penezity trest zaplatit nebo by vykonem trestu byla vazne ohrozena vyziva nebo vychova osoby, o jejiz vyzivu nebo vychovu je odsouzeny podle zakona povinen pecovat.
(2) Nebyl-li penezity trest zaplacen, neprichazi-li v uvahu postup podle odstavce 1 nebo § 342 odst. 1 a je-li zjevne, ze by vykon tohoto trestu mohl byt zmaren, naridi soud
vykon nahradniho trestu odneti svobody nebo jeho pomerne casti; pritom rozhodne o zpusobu vykonu nahradniho trestu.
(3) Odsouzeny muze kdykoliv odvratit vykon nahradniho trestu nebo jeho pomerne casti tim, ze trest penezity nebo jeho pomernou cast zaplati. O tom, jakou cast nahradniho trestu je treba vykonat, rozhodne predseda senatu.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 az 3 je pripustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek.
Vykon trestu propadnuti majetku §345
Stal-li se rozsudek, jimz byl ulozen trest propadnuti celeho majetku nebo jeho casti, vykonatelnym, zasle predseda senatu organizacni slozce statu, ktere podle zvlastniho zakona prislusi hospodareni s majetkem statu, opis rozsudku bez oduvodneni k provedeni tohoto trestu.
§346
(1) Vzniknou-li pri provadeni trestu propadnuti majetku pochybnosti, zda se tento trest na urate prostredky nebo veci vztahuje vzhledem k tomu, ze jejich nezbytne treba k ukojeni zivotnich potreb odsouzeneho nebo osob, o jejich vyzivu nebo vychovuje odsouzeny podle zakona povinen pecovat, rozhodne o tom predseda senatu na navrh organizacni slozky statu, ktere podle zvlastniho zakona prislusi hospodareni s majetkem statu, anebo na zadost odsouzeneho nebo osoby, o jejiz vyzivu nebo vychovu jde. Takovouto zadost je mozno podat jen do tri mesicu ode dne, kdy rozsudek nabyl pravni moci, a jde-li o prostredky nebo veci, ktere byly provadenim trestu propadnuti majetku postizeny teprve pozdeji, do jednoho mesice od doby, kdy se tak stalo.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(3) Opis pravomocneho usneseni uvedeneho v odstavci 1 zasle predseda senatu organizacni slozce statu, ktere podle zvlastniho zakona prislusi hospodareni s majetkem statu.
(4) Vlastnicke pravo treti osoby k prostredkum a vecem postizenym pri provadeni trestu propadnuti majetku nelze uplatnit podle odstavce 1, nybrz toliko podle predpisu ob canskopravni ch.
Zajisteni vykonu trestu propadnuti majetku §347
(1) Je-li obvineny stihan pro trestny cin, za ktery vzhledem k povaze a zavaznosti cinu a pomerum obvineneho treba ocekavat ulozeni trestu propadnuti majetku, a je obava, ze vykon tohoto trestu bude zmaren nebo ztizen, muze soud a v pripravnem rizeni statni zastupce majetek obvineneho zajistit. Soud zajisti majetek obvineneho vzdy, ulozil-li trest propadnuti majetku rozsudkem, ktery dosud nenabyl pravni moci.
(2) Proti rozhodnuti o zajistem je pnpustna stiznost.
(1) Zajistem postihuje veskery majetek obvineneho, pnrustky a vytezky, ktere ze zajisteneho majetku plynou, jakoz i majetek, ktereho obvineny nabude po zajistem. Nevztahuje se vsak na prostredky a veci, na ktere se podle zakona nevztahuje propadnuti majetku.
(2) Na rozhodovam o zajistem majetku podle odstavce 1 a postup pri zajistem se jinak uzije § 47 odst. 4 az 10.
§349
Predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce zrus! zajistem, pomine-li duvod, pro ktery byl majetek zajisten. Proti tomuto rozhodnuti je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§ 349a zrusen
§ 349b
Vykon trestu propadnuti veci nebo jine majetkove hodnoty nebo vykon propadnuti nahradrn hodnoty
Opis rozsudku, j!mz byl vysloven trest propadnuti veci nebo jine majetkove hodnoty, nebo j!mz bylo vysloveno propadnuti nahradrn hodnoty, zasle predseda senatu organizacm slozce statu, ktere podle zvlastmho zakona pnslus! hospodarem s majetkem statu. Byla-li vec nebo jina majetkova hodnota, na kterou se vztahuje trest propadnuti veci nebo jine majetkove hodnoty anebo na kterou se vztahuje vyslovem propadnuti nahradrn hodnoty, zajistena, ucim predseda senatu opatrem, aby bylo takove organizacn slozce svereno nakladam s m, pokud takova organizacn slozka doposud spravu zajistene veci nebo jine majetkove hodnoty nebo nahradrn hodnoty nevykonava.
§350
Vykon trestu zakazu cinnosti
(1) Predseda senatu rozhodne ihned po pravm moci rozsudku, j!mz byl odsouzenemu ulozen trest zakazu cinnosti, o zapoctem doby, po kterou bylo odsouzenemu pred pravm mod rozsudku opravnem k cinnosti, ktera je predmetem zakazu, v souvislosti s trestnym cinem odnato podle zvlastmch predpisu, nebo na zaklade opatrem statrnho organu nesmel jiz tuto cinnost vykonavat, do doby vykonu ulozeneho trestu zakazu cinnosti. Proti tomuto rozhodnuti je pnpustna stiznost.
(2) Na nzem o podmmenem upustem od vykonu zbytku trestu zakazu cinnosti, jakoz i na nzem o nanzem vykonu zbytku tohoto trestu se uzije pfimefene ustanovern §331 az 333. Vsechna rozhodnuti vsak cim soud, ktery ve veci rozhodl v prvmm stupni (§315 odst. 2).
§ 350a
Vykon trestu zakazu pobytu
(1) O ulozeni zakazu pobytu uvedomi predseda senatu obecni urad a policejni organ, na jejichz obvod se zakaz vztahuje, jakoz i obecni urad a policejni organ, v jejichz obvode ma odsouzeny trvale bydliste.
(2) Jestlize odsouzeny pracuje v obvode, na ktery se vztahuje zakaz pobytu, uvedomi predseda senatu tez organizaci, u ktere je obvineny v pracovnim pomeru.
(3) Z dulezitych duvodu muze policejni organ v miste jeho bydliste nebo pobytu povolit odsouzenemu navstevu mista nebo obvodu, na ktery se vztahuje zakaz pobytu.
(4) Po dobu, po kterou odsouzeny vykonava cinnou vojenskou sluzbu, se trest zakazu pobytu nevykonava. Jestlize odsouzeny nespachal ve vykonu teto sluzby zadny trestny cin a konal radne vojenskou sluzbu, soud od vykonu trestu zakazu pobytu nebo jeho zbytku upusti. Proti tomuto rozhodnuti je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(5) Na rizeni o podminenem upusteni od vykonu zbytku trestu zakazu pobytu, jakoz i na rizeni o narizeni vykonu zbytku tohoto trestu se obdobne uzije ustanoveni §331 az 333.
(6) Rozhodnuti o ulozeni primerenych omezeni osobe, ktere byl trest zakazu pobytu ulozen vedle nepodmineneho trestu odneti svobody, cini ve verejnem zasedani soud, v jehoz obvodu byl trest odneti svobody naposledy vykonavan. Proti tomuto rozhodnuti je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
Vykon trestu vyhosteni
§ 350b
(1) Jakmile nabyde pravni moci rozsudek, kterym byl ulozen trest vyhosteni, predseda senatu zasle narizeni vykonu trestu Policii Ceske republiky a vyzve zaroven odsouzeneho, aby z Ceske republiky neprodlene vycestoval.
(2) Nehrozi-li obava, ze odsouzeny, ktery je na svobode, se bude skryvat nebo jinak marit vykon trestu vyhosteni, muze mu predseda senatu poskytnout primerenou lhutu k obstarani jeho zalezitosti. Tato lhuta nesmi byt del si nez jeden mesic ode dne, kdy rozsudek nabyl pravni moci.
(3) Lhutu uvedenou v odstavci 2 muze predseda senatu na zadost odsouzeneho i opakovane prodlouzit, nejdele vsak na 180 dnu ode dne, kdy rozsudek nabyl pravni moci, jestlize odsouzeny prokaze, ze ucinil vsechny ukony potrebne k obstarani cestovnich dokladu a dalsich nalezitosti potrebnych k vycestovani, avsak dosud nemuze z Ceske republiky vycestovat.
(4) Pozadal-li odsouzeny k trestu vyhosteni o udeleni mezinarodni ochrany podle zvlastniho pravniho predpisu4), a nejde-li o zadost zcela zjevne neduvodnou, predseda senatu na zadost odsouzeneho nebo i bez takove zadosti odlozi vykon trestu vyhosteni. O odlozeni vykonu trestu vyhosteni z tohoto duvodu predseda senatu vyrozumi organ prislusny k rizeni o udeleni mezinarodni ochrany podle zvlastniho pravniho predpisu4) a zaroven jej pozada, aby mu neprodlene po ukonceni rizeni oznamil, jakym zpusobem bylo o zadosti rozhodnuto.
(5) Byla-li odsouzenemu k trestu vyhostern udelena doplnkova ochrana podle zvlastmho pravmho predpisu4) nebo zvlastn ochrana a pomoc podle zvlastmho pravmho predpisu, predseda senatu odloz! vykon trestu vyhostern na dobu jejiho udelern. O odlozem vykonu trestu vyhostern z tohoto duvodu predseda senatu vyrozum! organ pfislusny k udelem doplnkove ochrany podle zvlastmho pravmho predpisu4) nebo organ pnslusny k poskytovan zvlastn ochrany a pomoci podle zvlastmho pravmho predpisu a zaroven je pozada, aby mu neprodlene oznamily skutecnost, ze doplnkova ochrana odsouzenemu zanikla nebo mu byla odnata nebo ze poskytovam zvlastm ochrany a pomoci bylo ukonceno.
(6) Proti rozhodnuti podle odstavce 4 je pnpustna stiznost.
§ 350c
Vyhost’ovati vazba
(1) HrozMi obava, ze odsouzeny se bude skryvat nebo jinak marit vykon trestu vyhostern, muze predseda senatu rozhodnout o vzeti odsouzeneho do vyhost’ovati vazby, nerozhodne-li o jejim nahrazem zarukou, slibem nebo penezitou zarukou.
(2) Nevyplyva-li z odstavce 1 jinak, na nzem o vyhost’ovati vazbe a jej! nahrazem zarukou, slibem nebo penezitou zarukou se uzj ustanovern hlavy ctvrte oddtiu prvmho.
(3) Byl-li odsouzeny vzat podle odstavce 1 do vyhostovati vazby, pozada predseda senatu, pokud je to treba, o zajistem cestovmch dokladu potrebnych k vykonu trestu vyhostern Policii Ceske republiky.
§ 350d
Jestlize se na odsouzenem, kteremu byl pravomocne ulozen trest vyhostern, vykonava trest odneti svobody, vyrozum! predseda senatu o nanzem vykonu trestu vyhostern tez pnslusnou veznici. Policii Ceske republiky v nanzem vykonu trestu podle § 350b odst. 1 zaroven pozada, pokud je to treba, o zajistem cestovmch dokladu potrebnych k vykonu trestu vyhostern tak, aby tento trest bezprostredne navazoval na vykon trestu odneti svobody.
§ 350e
Jestlize soud rozhodne o upustem od vykonu trestu odneti svobody nebo jeho zbytku, o podmmenem propustem z vykonu trestu odneti svobody nebo o ucasti na amnestii, jiz se promj zbytek trestu odneti svobody u odsouzeneho, kteremu byl ulozen trest vyhostern, vyrozum! ihned bez ohledu na pravn moc takoveho rozhodnuti soud pnslusny k vykonu trestu vyhostern a Policii Ceske republiky; stejne postupuje Ministerstvo spravedlnosti v pnpade, ze o upustem od vykonu trestu odneti svobody nebo jeho zbytku rozhodl ministr spravedlnosti.
§ 350f
(1) Byl-li odsouzeny vzat do vyhost’ovati vazby nebo vykonava-li trest odneti svobody, zajisti jeho vycestovam z uzem! Ceske republiky Policie Ceske republiky, ktera po dohode s predsedou senatu odsouzeneho ve veznici prevezme.
(2) Naklady spojene s vykonem vyhostern, pokud je neuhrad! odsouzeny, s vyjimkou nakladu vykonu vazby, hrad! Policie Ceske republiky.
§ 350g
(1) Jestlize v dobe, kdy soud pristoup! k nanzern vykonu trestu vyhostern, se odsouzeny jiz na uzem! Ceske republiky nenachazi, predseda senatu zasle nanzern vykonu trestu Policii Ceske republiky a dals! ukony neprovadL
(2) Nebyl-li obcan Evropske unie anebo jeho rodinny pnslusmk5) bez ohledu na statm pnslusnost vyhosten do dvou let od pravomocneho ulozen trestu vyhostern, predseda senatu oven, zda nenastaly skutecnosti, pro ktere trest vyhostern nelze ulozit.
§ 350h
Upustem od vykonu trestu vyhostern
(1) Od vykonu trestu vyhostern nebo jeho zbytku soud upusti, jestlize po vyhlasem rozsudku, kterym byl tento trest ulozen, nastaly skutecnosti, pro ktere trest vyhostern nelze ulozit. Je-li odsouzeny ve vyhost’ovati vazbe nebo ve vykonu trestu odneti svobody, vyrozum! predseda senatu o pravomocnem upustem od vykonu trestu vyhostern pnslusnou veznici.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek. Vykon trestu zakazu vstupu na sportovm, kulturm a jine spolecenske akce
§ 350i
Jakmile rozhodnuti, podle nehoz se ma vykonat trest zakazu vstupu na sportovm, kulturm a jine spolecenske akce, nabude pravn moci, predseda senatu zasle jeho opis stredisku Probacrn a mediacm sluzby v obvodu okresmho soudu, ve kterem odsouzeny bydti, a nema-li stale bydliste, v jehoz obvodu se zdrzuje nebo pracuje, a zaroven poven opatremm probacmho uredmka cinneho v obvodu tohoto soudu kontrolou nad vykonem trestu zakazu vstupu na sportovm, kulturm a jine spolecenske akce.
Probacrn uredrnk povereny kontrolou vykonu trestu zakazu vstupu na sportovm, kulturm a jine spolecenske akce vyzve odsouzeneho, aby se dostavil v jim stanovenem termmu na pnslusne stredisko Probacrn a mediacm sluzby za ucelem projednam podmmek vykonu trestu zakazu vstupu na sportovm, kulturm a jine spolecenske akce. Ve vyzve jej upozorm i na nasledky nesplnem techto povinnosti bez duleziteho duvodu.
Probacrn uredrnk povereny kontrolou vykonu trestu zakazu vstupu na sportovm, kulturm a jine spolecenske akce s odsouzenym projedna podmmky vykonu trestu zakazu vstupu na sportovm, kulturm a jine spolecenske akce. Povazuje-li za potrebne stanovit odsouzenemu povinnost dostavovat se podle jeho pokynu k urcenemu utvaru Policie Ceske republiky, stanov! konkretm podmmky po dohode s Policti Ceske republiky. Pri stanovem a kontrole podmmek vykonu tohoto trestu postupuje probacrn uredrnk v soucinnosti s pnslusnym utvarem Policie Ceske republiky, k nemuz se ma odsouzeny v urcene dobe dostavovat.
§ 350j
Na rizeni o podminenem upusteni od vykonu zbytku trestu zakazu vstupu na sportovni, kulturni a jine spolecenske akce, jakoz i na rizeni o narizeni vykonu zbytku tohoto trestu, se obdobne uziji ustanoveni §331 az 333.
ODDIL SESTY
Vykon ochranneho leceni a zabezpecovaci detence §351
Narizeni vykonu ochranneho leceni
(1) Vykon ochranneho leceni naridi predseda senatu zdravotnickemu zarizeni, v nemz ma byt ochranne leceni vykonano. Jestlize vsak ochranne leceni bylo ulozeno vedle nepodmineneho trestu odneti svobody a ve veznici jsou k vykonu takoveho leceni dany podminky, muze predseda senatu naridit, aby ochranne leceni bylo vykonavano behem vykonu trestu odneti svobody.
(2) Je-li osoba, u niz bylo ulozeno ochranne leceni, pri pobytu na svobode nebezpecna pro sve okoli, zaridi predseda senatu bezodkladne jeji dodani do zdravotnickeho zarizeni; jinak ji muze poskytnout primerenou lhutu k obstarani jejich zalezitosti.
(3) Jde-li o prislusnika ozbrojenych sil nebo ozbrojeneho sboru v cinne sluzbe, pozada predseda senatu prislusneho velitele nebo nacelnika, aby zaridil jeho dopraveni do zdravotnickeho zarizeni.
(4) Predseda senatu pozada zdravotnicke zarizeni, aby oznamilo soudu, ktery ochranne leceni ulozil, kdy bylo s vykonem ochranneho leceni zapocato. Zaroven pozada zdravotnicke zarizeni, aby okresnimu soudu, v jehoz obvode se ochranne leceni vykonava, podalo neprodlene zpravu, jestlize pominou duvody pro dalsi trvani ochranneho leceni.
(5) K narizeni vykonu ochranneho leceni predseda senatu pro potreby zdravotnickeho zarizeni pripoji znalecky posudek, opis protokolu o vyslechu znalce nebo opis lekarske zpravy o zdravotnim stavu odsouzeneho, pokud v prubehu trestniho rizeni byly opatreny.
§ 351a
Zmena ochranneho leceni
(1) O zmene zpusobu vykonu ochranneho leceni na navrh zdravotnickeho zarizeni, statniho zastupce nebo osoby, na niz se vykonava ochranne leceni, anebo i bez takoveho navrhu rozhoduje ve verejnem zasedani okresni soud, v jehoz obvodu je zdravotnicke zarizeni, ve kterem se ochranne leceni vykonava; tento soud rozhoduje na navrh zdravotnickeho zarizeni nebo statniho zastupce i o zmene ustavniho ochranneho leceni na zabezpecovaci detenci. Ustavni ochranne leceni muze za podminek stanovenych v trestnim zakoniku soud zmenit na zabezpecovaci detenci, jestlize na zaklade navrhu nebo zpravy zdravotnickeho zarizeni, ve kterych popise prubeh a vysledky dosavadniho leceni, vykonavane ochranne leceni nevedlo ke splneni jeho ucelu pro chovani osoby, na niz se ochranne leceni vykonava, a tuto premenu vyzaduje ucinna ochrana spolecnosti a nutnost pusobeni na osobu, na niz se ochranne leceni vykonava, prostredky zabezpecovaci detence.
(2) Proti rozhodnuti podle odstavce 1 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§352
Upustem od vykonu ochranneho lecem
O upustem od vykonu ochranneho lecem pred jeho zapocetim rozhodne soud, ktery ochranne lecem ulozil, a to ve verejnem zasedarn na navrh statrnho zastupce nebo osoby, na mz se vykonava ochranne lecem, anebo i bez takoveho navrhu. Proti tomuto rozhodnuti je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§353
Propustem z ochranneho lecem a jeho ukoncem
(1) Jakmile bylo dosazeno ucelu ochranneho lecem, poda zdravotnicke zanzem, ve kterem je ochranne lecem vykonavano, navrh na propustem z ochranneho lecem okresmmu soudu, v jehoz obvodu se ochranne lecem vykonava; navrh na ukoncem ochranneho lecem podle § 99 odst. 6 trestrnho zakomku poda zdravotnicke zanzem, jakmile zjisti, ze jeho ucelu nelze dosahnout. Nebude-li ochranne lecem vykonano tak, aby do dvou let od jeho zapoceti bylo rozhodnuto o propustem z ochranneho lecem nebo o jeho ukoncem, poda zdravotnicke zanzem nejmene dva mesice pred uplynutim lhuty dvou let od pocatku vykonu ochranneho lecem navrh na jeho prodlouzem. V navrhu na propustem z ochranneho lecem, na jeho ukoncem nebo v navrhu na prodlouzen ochranneho lecem zdravotnicke zanzem popise prubeh a vysledky ochranneho lecem a uvede duvody navrhovaneho postupu vcetne navrhu na pnpadne ulozen dohledu nad chovamm osoby, na mz je vykonavano ochranne lecem. O tom je treba zdravotnicke zanzem poucit.
(2) O propustem z ochranneho lecem, o jeho ukoncem vcetne pnpadneho ulozem dohledu nebo o prodlouzen ochranneho lecem rozhodne na navrh zdravotnickeho zanzem, statrnho zastupce nebo osoby, na mz se vykonava ochranne lecem, anebo i bez takoveho navrhu ve verejnem zasedarn okresm soud, v jehoz obvodu se ochranne lecem vykonava.
(3) Proti rozhodnuti podle odstavce 2 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(4) Podal-li poskozeny nebo svedek zadost podle § 44a, zasle predseda senatu spolu s nanzemm ochranneho lecem pnslusnemu zdravotnickemu zanzem informace o poskozenem nebo svedkovi, ktereho je treba o propustem nebo uprchnuti odsouzeneho z ochranneho lecem vyrozumet. V pnpade, ze poskozeny nebo svedek podal zadost v dobe, kdy je odsouzeny ve vykonu ochranneho lecem, zasle soud zdravotnickemu zanzem, v nemz odsouzeny vykonava ochranne lecem, pnslusne informace dodatecne. Zdravotnicke zanzem je povinno pisemne vyrozumet poskozeneho nebo svedka bezodkladne, nejpozdeji vsak v den nasledujiti po skutecnosti uvedene v § 44a odst. 1 pism. c).
§354
Nanzem vykonu zabezpecovati detence a jej! vykon
(1) Jakmile se rozhodnuti, podle nehoz se ma vykonat zabezpecovati detence, stalo vykonatelnym, predseda senatu zasle pnslusnemu ustavu pro vykon zabezpecovati detence, v nemz ma byt zabezpecovati detence vykonana, nanzem vykonu zabezpecovati detence a soucasne vyzve osobu, ktere byla zabezpecovati detence ulozena, je-li na svobode, aby vykon zabezpecovati detence nastoupila. Stal-li se vyrok o ulozem zabezpecovati detence, ktera
nebyla ulozena vedle nepodmineneho trestu odneti svobody, vykonatelnym rozhodnutim odvolaciho soudu, naridi vykon zabezpecovaci detence u obvineneho, ktery je ve vazbe, predseda senatu odvolaciho soudu ihned pri vyhlaseni rozhodnuti. O narizeni vykonu zabezpecovaci detence vzdy vyrozumi okresni soud, v jehoz obvodu je ustav pro vykon zabezpecovaci detence, ve kterem bude zabezpecovaci detence vykonavana.
(2) Je-li osoba, ktere byla ulozena zabezpecovaci detence, pri pobytu na svobode nebezpecna pro sve okoli, nebo je-li obava, ze takova osoba, ktera je na svobode, uprchne, anebo je-li zde jiny dulezity duvod, zaridi predseda senatu bezodkladne jeji dodani do ustavu pro vykon zabezpecovaci detence; jinak ji muze poskytnout primerenou lhutu k obstarani jejich zalezitosti, ktera vsak nesmi byt delsi nez jeden mesic ode dne, kdy nabylo pravni moci rozhodnuti uvedene v odstavci 1.
(3) Jde-li o prislusnika ozbrojenych sil nebo bezpecnostniho sboru v cinne sluzbe, pozada predseda senatu prislusneho velitele nebo nadrizeneho, aby zaridil jeho dopraveni do ustavu pro vykon zabezpecovaci detence.
(4) Predseda senatu pozada ustav pro vykon zabezpecovaci detence, aby oznamil soudu, ktery zabezpecovaci detenci ulozil, kdy bylo s vykonem zabezpecovaci detence zapocato. Zaroven pozada ustav pro vykon zabezpecovaci detence, aby okresnimu soudu, v jehoz obvode se zabezpecovaci detence vykonava, podal neprodlene zpravu, jestlize pominou duvody pro dalsi trvani zabezpecovaci detence.
(5) K narizeni vykonu zabezpecovaci detence predseda senatu pripoji pro potreby ustavu pro vykon zabezpecovaci detence znalecky posudek, opis protokolu o vyslechu znalce nebo opis lekarske zpravy o zdravotnim stavu osoby, ktere byla ulozena zabezpecovaci detence, pokud v prubehu trestniho rizeni byly opatreny, a zadost, aby byla podavana okresnimu soudu, v jehoz obvodu se zabezpecovaci detence vykonava, v jim stanovenych lhutach, zprava o prubehu a vysledcich vykonu zabezpecovaci detence, se zamerenim na hlediska uvedena v § 100 odst. 4 trestniho zakoniku.
§355
Zmena vykonu zabezpecovaci detence na ochranne leceni
O zmene vykonu zabezpecovaci detence na ochranne leceni rozhoduje ve verejnem zasedani okresni soud, v jehoz obvodu je ustav pro vykon zabezpecovaci detence, ve kterem se zabezpecovaci detence vykonava; proti tomuto rozhodnuti je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§356
Upusteni od vykonu zabezpecovaci detence
(1) O upusteni od vykonu zabezpecovaci detence pred jejim zapocetim rozhodne soud, ktery zabezpecovaci detenci ulozil, a to ve verejnem zasedani na navrh statniho zastupce nebo osoby, ktere byla zabezpecovaci detence ulozena, anebo i bez takoveho navrhu. Proti tomuto rozhodnuti je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(2) Ministr spravedlnosti muze upustit od vykonu zabezpecovaci detence, jestlize odsouzeny byl nebo ma byt vydan do ciziho statu nebo predan jinemu clenskemu statu Evropske unie na zaklade evropskeho zatykaciho rozkazu.
(3) Soud muze upustit od vykonu zabezpecovati detence, jestlize odsouzeny byl nebo ma byt vyhosten.
(4) Nedojde-li k vydam odsouzeneho do ciziho statu, k jeho predam podle odstavce 2 nebo k vyhostern podle odstavce 3, anebo vrati-li se v techto pnpadech vydany, predany nebo vyhosteny, rozhodne soud, ze se zabezpecovati detence vykona.
§ 356a zrusen
§357
Trvam zabezpecovati detence a propustem ze zabezpecovati detence
(1) Okresm soud, v jehoz obvodu je ustav pro vykon zabezpecovati detence, ve kterem se zabezpecovati detence vykonava, na podklade vyzadanych zprav sleduje vykon zabezpecovati detence a nejmene jednou za dvanact mesicu, a jde-li o mladistveho, nejmene jednou za sest mesicu od zapoceti vykonu zabezpecovati detence nebo od predchoziho rozhodnuti o jejim trvam, prezkouma, zda duvody pro jej! dals! pokracovam trvajL
(2) O dalsim tr-van zabezpecovati detence nebo o propustem ze zabezpecovati detence rozhodne na navrh ustavu pro vykon zabezpecovati detence, statrnho zastupce nebo osoby, na mz se vykonava zabezpecovati detence, anebo i bez takoveho navrhu, ve verejnem zasedarn okresm soud, v jehoz obvodu se zabezpecovati detence vykonava. Byla-li zadost osoby, na mz se vykonava zabezpecovati detence, zamftnuta, muze ji tato osoba, neuvede-li v m jine duvody, opakovat az po uplynuti sesti mesicu od pravn moci rozhodnuti.
(3) Proti rozhodnuti podle odstavce 2 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(4) Podal-li poskozeny nebo svedek zadost podle § 44a, zasle predseda senatu spolu s nanzemm zabezpecovati detence pnslusnemu ustavu pro vykon zabezpecovam detence informace o poskozenem nebo svedkovi, ktereho je treba o propustem nebo uprchnuti odsouzeneho z vykonu zabezpecovati detence vyrozumet. V pfipade, ze poskozeny podal zadost v dobe, kdy je odsouzeny ve vykonu zabezpecovati detence, zasle soud ustavu pro vykon zabezpecovati detence, v nemz odsouzeny vykonava zabezpecovati detenci, pfislusne informace dodatecne. Ustav pro vykon zabezpecovati detence je povinen pisemne vyrozumet poskozeneho nebo svedka bezodkladne, nejpozdeji vsak v den nasledujiti po skutecnosti uvedene v § 44a odst. 1 pism. d).
§358
nadpis vypusten
Na vykon zabram veci nebo jine majetkove hodnoty nebo zabram nahradrn hodnoty se pfimefene uzije § 349b.
ODDIL SEDMY
Vykon nekterych jinych rozhodnuti
§359 zrusen
§ 359a
Podminene upusteni od potrestani s dohledem
Neni-li dale stanoveno jinak, na postup pri vykonu dohledu nad odsouzenym, u nehoz bylo podminene upusteno od potrestani s dohledem, a na rozhodnuti o tom, zda se podminene odsouzeny osvedcil, nebo zda se mu uklada trest, se primerene uzije ustanoveni § 330a. O ulozeni trestu odsouzenemu, u nehoz bylo podminene upusteno od potrestani s dohledem, soud rozhodne ve verejnem zasedani rozsudkem.
§360
Vykon vazby
Podminky vykonu vazby stanovi zvlastni zakon.
§361
Vymahani poradkove pokuty a nakladu trestniho rizeni
(1) Jakmile se stane vykonatelnym usneseni, jimz byla ulozena poradkova pokuta, vyzve policejni organ, statni zastupce nebo predseda senatu, ktery pokutu ulozil, osobu, jiz byla ulozena, aby pokutu zaplatila do patnacti dnu, a upozorni ji, ze jinak bude zaplaceni vymahano. Zaplacena poradkova pokuta pripada statu.
(2) Naklady trestniho rizeni stanovene pausalni castkou vymahaji organy statni spravy
soudu. §362
Opatreni v rizeni o schvaleni narovnani
(1) Jakmile se stane vykonatelnym usneseni, jimz soud schvalil narovnani, predseda senatu zajisti, aby penezni castka slozena obvinenym k obecne prospesnym ucelum byla poukazana adresatovi uvedenemu v rozhodnuti.
(2) Nelze-li penezni castku podle odstavce 1 predat nebo odmitne-li ten, komu je urcena, ji prijmout, predseda senatu rozhodne o jejim predani jine obci nebo jine pravnicke osobe na nekterou z cinnosti uvedenych v § 312.
(3) Jestlize soud nerozhodne o schvaleni narovnani, predseda senatu zajisti, aby penezni castka slozena k obecne prospesnym ucelum byla vracena obvinenemu.
(4) Proti usneseni podle odstavce 2 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(5) V pripravnem rizeni cini ukony uvedene v odstavcich 1 az 3 misto predsedy senatu statni zastupce.
HLAVA DVACATA DRUHA Zahlazeni odsouzeni
O zahlazeni odsouzeni rozhoduje soud na zadost odsouzeneho nebo na navrh zajmoveho sdruzeni uvedeneho v § 3 odst. 1, a nejde-li o pripad upraveny v § 69 odst. 3 tr. zak., tez na zadost osob, ktere by mohly ve prospech odsouzeneho podat odvolani.
§364
(1) O zahlazeni odsouzeni rozhoduje predseda senatu okresniho soudu, v jehoz obvodu odsouzeny v dobe podani navrhu ma nebo naposledy mel bydliste.
(2) Proti rozhodnuti o zahlazeni odsouzeni je pripustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek. § 364a
Predseda senatu okresniho soudu uvedeneho v § 364 odst. 1 tez rozhoduje o zahlazeni odsouzeni cizozemskym soudem, ktere je zaznamenano v evidenci Rejstriku trestu na zaklade uznani rozhodnuti cizozemskeho soudu nebo na zaklade rozhodnuti Nejvyssiho soudu podle zvlastniho pravniho predpisu, nebo na ktere se na zaklade rozhodnuti Nejvyssiho soudu podle zvlastniho pravniho predpisu hledi jako na odsouzeni soudem Ceske republiky; ucinky v cizine muze mit takove rozhodnuti pouze tehdy, stanovi-li tak mezinarodni smlouva.
§365
(1) Jakmile rozhodnuti o zahlazeni odsouzeni nabylo pravni moci, vyrozumi predseda senatu odsouzeneho, navrhovatele a organ, ktery vede rejstrik trestu; zahlazene odsouzeni nesmi byt vykazovano ve vypisu z rejstriku trestu.
(2) Byla-li zadost o zahlazeni odsouzeni zamitnuta, muze byt znovu podana teprve po uplynuti jednoho roku, ledaze by byla zamitnuta jen proto, ze dosud neuplynula doba zakonem stanovena pro zahlazeni. Zadost presto podanou zamitne soud bez setreni.
CAST CTVRTA
Nektere ukony souvisici s trestnim rizenim HLAVA DVACATA TRETI Udeleni milosti a pouziti amnestie §366
Udeleni milosti
(1) President republiky na zaklade prava daneho mu ustavou udeluje milost.
(2) Prezident republiky stanovi, v kterych pripadech muze ministr spravedlnosti rizeni o zadosti o milost provest a bezduvodnou zadost zamitnout.
(3) Nandbli to v nzem o udelem milosti prezident republiky, trestrn nzem se zatim nezahaj! nebo se v zahajenem trestrnm nzem nepokracuje a obvineny se propusti z vazby, anebo se vykon trestu odloz! nebo prerusL
§367
Rizem o udelen milosti
V pnpadech uvedenych v § 366 odst. 2 kona nzem a bezduvodnou zadost zamfta ministr spravedlnosti. Muze tez nandit, aby
a) se trestrn stiham nezahajovalo, v zahajenem trestrnm stiham se nepokracovalo a obvineny byl propusten z vazby, nebo
b) vykon trestu byl odlozen nebo prerusen, a to az do doby, kdy bude zadost o milost vynzena.
§368
Rozhodnuti o pouziti amnestie
Rozhodnuti o tom, zda a do jake miry je osoba, jiz byl pravomocne ulozen trest, ucastna amnestie, ucim soud, ktery rozhodl v prvmm stupni. Odpykava-li si takova osoba v dobe rozhodovam trest odneti svobody, ucim rozhodnuti soud, v jehoz obvodu se trest vykonava. Proti tomuto rozhodnuti je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§369
Podmmene udelem milosti
Byl-li trest nebo jeho zbytek pri udelem milosti prominut jen pod stanovenymi podmmkami, plnem podmmek a prevychovu odsouzeneho sleduje soud, ktery ve veci rozhodoval v prvmm stupni. Ustanovern § 329 o spolupraci se zajmovymi sdruzemmi obcanu se tu uzije pfimefene.
§ 370
Zmena vymery trestu
(1) Byl-li amnestti zcela nebo zcasti prominut trest jen za nektery z trestnych cinu, za nez byl ulozen uhrnny nebo souhrnny trest, ktery nebyl dosud zcela vykonan, stanov! soud podle vzajemneho pomeru zavaznosti pfimefeny trest za trestne ciny amnestti nedotcene. Proti tomuto rozhodnuti je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
(2) Rozhodnuti podle odstavce 1 cim ve verejnem zasedarn soud, ktery trest ulozil v prvmm stupni.
§ 370a zrusen
HLAVA DVACATA CTVRTA zrusena
zrusen
§ 372 zrusen
§ 373 zrusen
§374 zrusen
HLAVA DVACATA PATA
Pravni styk s cizinou
Oddil prvni Obecna ustanoveni
§375
nadpis vypusten
(1) Podle ustanoveni teto hlavy se postupuje jen tehdy, nestanovi-li vyhlasena mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, jinak.
(2) Podle teto hlavy se postupuje i v rizeni o dozadanich mezinarodniho trestniho soudu ustanoveneho na zaklade vyhlasene mezinarodni smlouvy, kterou je Ceska republika vazana, nebo mezinarodniho trestniho tribunalu ustanoveneho rozhodnutim Rady bezpecnosti Organizace spojenych narodu vydanym podle kapitoly VII Charty Organizace spojenych narodu, kterym je Ceska republika vazana, (dale jen “tribunal”), pokud zvlastni zakon nestanovi jinak. Ustanoveni § 376, 377 a § 432 odst. 1 se neuziji.
(3) Na rizeni a rozhodovani o predani osoby mezinarodnimu trestnimu soudu nebo tribunalu se primerene pouzije postup podle druheho oddilu teto hlavy o vydavani, pokud zvlastni zakon nestanovi jinak. Ustanoveni § 392, § 393 a § 399 odst. 2 se neuziji.
(4) Na rizeni a rozhodovani o pruvozu osoby uzemim Ceske republiky pro ucely rizeni pred mezinarodnim trestnim soudem nebo tribunalem nebo pro ucely vykonu trestu ulozeneho mezinarodnim trestnim soudem nebo tribunalem se primerene pouzije postup podle ctvrteho oddilu teto hlavy, pokud zvlastni zakon nestanovi jinak.
(5) Na vykon rozhodnuti mezinarodniho trestniho soudu nebo tribunalu se primerene pouzije postup podle sedmeho oddilu teto hlavy o uznavani a vykonu cizozemskych rozhodnuti, pokud zvlastni zakon nestanovi jinak. Takovym rozhodnutim se rozumi i rozhodnuti mezinarodniho trestniho soudu nebo tribunalu o restituci majetku nebo odskodneni obeti. Trestnost cinu podle pravniho radu Ceske republiky (§ 449) se nevyzaduje. Ustanoveni § 450 odst. 1 pism. d) az g) a § 451 odst. 1 se nepouziji.
nadpis vypusten
§376
Vzajemnost
(1) Nem-li pravn styk mezi Ceskou republikou a dozadujitim statem upraven mezinarodrn smlouvou, organy cinne v trestrnm nzem Ceske republiky vyhov! takove zadosti, poskytne-li dozadujiti stat zaruku, ze vyhov! obdobne zadosti organu Ceske republiky.
(2) Podminuje-li dozadany stat v pravmm styku uvedenem v odstavci 1 vyhovem zadosti organu cinneho v trestrnm nzem Ceske republiky zarukou vzajemnosti, muze ji poskytnout Ministerstvo spravedlnosti, anebo, jde-li o pnpravne nzem, Nejvyss! statm zastupitelstvL
(3) Postup podle odstavcu 1 a 2 je vyloucen, je-li vynzem takove zadosti podmmeno podle ustanovern teto hlavy existenti mezinarodrn smlouvy.
§ 377
Ochrana zajmu statu
Zadosti organu ciziho statu nelze vyhovet, jestlize by jejim vynzemm byla porusena Ustava Ceske republiky nebo takove ustanovern pravmho radu Ceske republiky, na kterem je treba bez vyhrady trvat, anebo jestlize by vynzemm zadosti byl poskozen jiny vyznamny chraneny zajem Ceske republiky.
§ 378
Ochrana a pouziti informati
(1) Na poskytovam informati organy Ceske republiky o jejich postupu podle ustanovern teto hlavy se uzj ustanovern § 8a az 8d pfimefene.
(2) Organy Ceske republiky nezverejm ani neposkytnou bez vyslovneho souhlasu pnslusneho organu ciziho statu informace nebo dukazy ziskane od nej na zaklade zadosti prijate nebo zaslane podle ustanovern teto hlavy anebo v souvislosti s m, jestlize je k tomu zavazuje vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, anebo jestlize informace nebo dukazy byly poskytnuty pouze pod podmmkou dodrzem techto omezem.
§ 378a
Schengensky informacm system
(1) Organy cinne v trestrnm nzem mohou pro ucely trestrnho nzem ziskavat prostrednictvim Policie Ceske republiky udaje z informacmho systemu vytvoreneho staty, ktere jsou vazany mezinarodmmi smlouvami o odstranovam kontrol na spolecnych hranitich a s nimi souvisejitimi predpisy Evropske unie (dale jen “Schengensky informacm system”).
(2) Narodm clen Ceske republiky v Evropske jednotce pro soudm spolupraci (dale jen “narad^ clen v Eurojustu”) a jeho asistent maj^ prostrednictvta Evropske jednotky pro soudm spolupraci (dale jen “Eurojust”) pnstup k zaznamum ponzenym v Schengenskem informacmm systemu o
a) osobach hledanych za ucelem zatcem a pfedan na zaklade evropskeho zatykatiho rozkazu nebo vydam,
b) pohresovanych osobach,
c) osobach, po jejichz pobytu se patra pro ucely dorucovani pisemnosti v trestnim rizeni,
vecech a majetkovych hodnotach a dukaznich prostredcich hledanych za ucelem jejich zajisteni, propadnuti nebo zabrani.
(3) Pokud jsou udaje zjistovane narodnim clenem v Eurojustu nebo jeho asistentem zaznamenany v Schengenskem informacnim systemu, vyrozumi narodni clen v Eurojustu bez zbytecneho odkladu o teto skutecnosti stat, ktery zaznam poridil.
(4) Narodni clen v Eurojustu a jeho asistent jsou v ramci sve cinnosti opravneni zjistovat udaje uvedene v odstavci 2 a nakladat s takto zjistenymi udaji v rozsahu potrebnem k plneni svych ukolu; tyto udaje nesmi pouzit k jinemu ucelu, nez ke kteremu byly zjistovany. Do statu, ktery neni vazan mezinarodnimi smlouvami o odstranovani kontrol na spolecnych hranicich, muze zjistene udaje predat pouze se souhlasem statu, ktery zaznam v Schengenskem informacnim systemu poridil.
Ochrana osobnich udaju
§ 378b
(1) Vyzaduje-li to povaha osobnich udaju predavanych do jineho clenskeho statu Evropske unie nebo statu pridruzeneho mezinarodni smlouvou k provadeni schengenskych predpisu (dale jen „pridruzeny stat”), a je-li to proveditelne, je treba k nim pripojit dostupne informace umoznujici tomuto statu zhodnotit jejich presnost.
(2) Zjisti-li organ Ceske republiky, ktery predal osobni udaje do jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu, ze predane osobni udaje jsou nepresne nebo nebyly predany v souladu s timto nebo zvlastnim zakonem, vyrozumi o teto skutecnosti prislusny organ statu, kteremu takove udaje predal.
(3) Povazuje-li to za potrebne z hlediska ochrany osobnich udaju, muze organ Ceske republiky spolu s predanim osobnich udaju do jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu pozadovat, aby byly dodrzeny lhuty pro uchovavani osobnich udaju stanovene pravnim radem Ceske republiky.
(4) Z duvodu ohrozeni splneni ucelu trestniho rizeni, ochrany zivota nebo zdravi osob nebo z jinych zavaznych duvodu muze organ Ceske republiky spolu s predanim osobnich udaju do jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu pozadat organ tohoto statu, aby osoba, jiz se tyto udaje tykaji, byla o jejich predani nebo jinem zpracovani informovana pouze s predchozim souhlasem organu Ceske republiky.
(5) Zadost prislusneho organu jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu o pouziti osobnich udaju, jez mu byly predany z Ceske republiky, k jinemu ucelu, nez pro ktery byly predany, posuzuje organ Ceske republiky, ktery tyto osobni udaje do takoveho statu predal. Souhlas vyslovi, bylo-li by takove pouziti mozne i podle pravniho radu Ceske republiky; tim neni dotceno ustanoveni § 430 odst. 2 a § 434.
§ 378c
(1) Omezil-li organ jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu nebo organ Evropske unie pri predarn osobmch udaju do Ceske republiky dobu jejich uchovavani nebo pozadal-li o dodrzern jinych omezen stanovenych jeho pravmm radem ve vztahu k takovym osobmm udajum, takove omezem je nezbytne dodrzet, s vyjimkou pnpadu, kdy jsou poskytnute osobn udaje i nadale potrebne pro ucely trestrnho nzem, pro vykon trestu nebo ochranneho opatrem anebo k jinym zakonem stanovenym ucelum uvedenym v odstavci 3.
(2) Pozadal-li organ jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu pri predam osobmch udaju organu Ceske republiky o to, aby osoba, jiz se tyto udaje tykaji, nebyla o jejich predam nebo o jinem zpracovam informovana, lze tuto osobu informovat pouze s predchozim souhlasem organu tohoto statu.
(3) Osobm udaje predane organem jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu lze pouzft pro jiny ucel, nez pro ktery byly poskytnuty, pouze, jde-li o pouziti pro ucely
a) predchazern, vyhledavam, odhalovam trestne cinnosti a stiham trestnych cinu, nebo pro vykon trestu anebo ochranneho opatrem,
b) soudrnho nebo spravmho nzem, ktera s predchazemm, vyhledavamm, odhalovamm trestne cinnosti a stihamm trestnych cinu, nebo s vykonem trestu anebo ochranneho opatrem pnmo souviseji,
c) predchazern nebo odstranem bezprostredmho zavazneho ohrozem verejne bezpecnosti, nebo
d) statm statisticke sluzby, pro ucely vedecke a pro ucely archivnictvL
(4) Nejde-li o nektery z pnpadu uvedenych v odstavci 3, lze osobm udaje predane organem jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu pouzft pro jiny ucel, nez pro ktery byly predany, pouze se souhlasem tohoto organu nebo osoby, jiz se tykajL Jsou- li osobm udaje poskytovany mimo ramec trestrnho nzem jinemu subjektu nez organu verejne moci nebo organizacn slozce statu, lze mu osobm udaje predane organem jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu poskytnout pouze, pokud
a) pnslusny organ jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu s takovym poskytnutim vyslovil souhlas,
b) takovemu poskytnuti nebram jina zvlastm prava osoby, jiz se osobm udaje tykaji, stanovena pravmm radem Ceske republiky a
c) takove poskytnuti je potrebne pro ucely uvedene v odstavci 3 pism. a) nebo c), pro splnem zakonne povinnosti nebo k predchazern zavaznemu porusern prav fyzickych osob.
(5) Pnslusny organ Ceske republiky pouc subjekt, kteremu poskytuje osobm udaje podle odstavce 4, o ucelu, k nemuz mohou byt poskytnute osobm udaje pouzity. Povazuje-li to za potrebne pro ucely ochrany osobmch udaju, muze pnslusny organ Ceske republiky kdykoli pozadat tento subjekt o informaci, jakym zpusobem poskytnute osobm udaje pouzil.
§ 378d
(1) Osobni udaje, jez byly predany organu Ceske republiky organem jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu, lze dale predat jinemu statu, ktery neni clenskym statem Evropske unie nebo pridruzenym statem, nebo mezinarodnimu organu, ktery neni organem Evropske unie, pouze za podminky, ze
a) osobni udaje jsou do jineho statu nebo mezinarodnimu organu predavany za ucelem predchazeni, vyhledavani, odhalovani trestne cinnosti a stihani trestnych cinu, nebo pro vykon trestu ci ochranneho opatreni a
b) stat, ktery osobni udaje predal do Ceske republiky, s jejich dalsim predanim souhlasi; takovy souhlas se nevyzaduje, je-li dalsi predani potrebne pro predchazeni nebo odstraneni bezprostredniho a zavazneho ohrozeni verejne bezpecnosti nebo podstatnych zajmu clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu, anebo pro predchazeni nebo odstraneni bezprostredniho a zavazneho ohrozeni verejne bezpecnosti jineho statu, a souhlas nelze vcas ziskat.
(2) O dalsim predani osobnich udaju bez souhlasu statu podle odstavce 1 pism. b) je treba tento stat bez zbytecneho odkladu informovat.
(3) Maji-li byt osobni udaje, jez byly predany organu Ceske republiky organem jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu, dale predany jinemu statu, ktery neni clenskym statem Evropske unie nebo pridruzenym statem, nebo mezinarodnimu organu, ktery neni organem Evropske unie, na zaklade vyhlasene mezinarodni smlouvy, kterou je Ceska republika vazana, vyzada si prislusny organ Ceske republiky stanovisko statu, ktery takove udaje predal do Ceske republiky, k jejich dalsimu predani; ledaze jsou dany duvody uvedene v odstavci 1 pism. b).
(4) V zadosti o udeleni souhlasu jineho statu s dalsim predanim osobnich udaju podle odstavce 1 nebo v zadosti o jeho stanovisko podle odstavce 3 se stanovi prislusnemu organu jineho statu primerena lhuta, ve ktere ma zaslat sve vyjadreni, a upozorni se, ze pokud ve stanovene lhute sve vyjadreni nezasle, bude se mit za to, ze s dalsim predanim osobnich udaju souhlasi.
§ 378e
(1) Ministerstvo spravedlnosti uhradi na zadost jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu, kteremu byly postupem podle teto hlavy predany nepresne osobni udaje, nebo mu byly osobni udaje predany v rozporu s timto nebo zvlastnim zakonem, castku, kterou tento stat vyplatil v souladu se svym pravnim radem jako nahradu skody, a to v rozsahu, v jakem byla vznikla skoda zpusobena postupem organu Ceske republiky.
(2) V pripade, ze zadost jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu neobsahuje potrebne udaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti prislusny organ tohoto statu k jejimu doplneni a stanovi mu k tomu primerenou lhutu. Pritom jej vzdy upozorni, ze nevyhovi-li prislusny organ tohoto statu vyzve ve stanovene lhute, aniz by uvedl podstatne duvody, pro ktere tak nemohl ucinit, Ministerstvo spravedlnosti zadost odmitne.
(3) Ministerstvo spravedlnosti muze zadat po jinem clenskem statu Evropske unie nebo pfidruzenem statu, ktery do Ceske republiky predal nepresne osobn udaje, nebo ktery osobm udaje predal v rozporu se svym pravmm radem, uhradu castky, kterou vyplatilo jako nahradu skody podle zvlastmho pravmho predpisu v rozsahu, v jakem byla vznikla skoda zpusobena v dusledku postupu tohoto statu.
(4) Narok na uhradu vyplacene nahrady skody podle odstavce 3 se uplatnuje formou zadosti k pnslusnemu organu jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu v souladu s pravmm radem a pozadavky tohoto statu.
§ 378f
(1) Ustanovern § 378b az 378e se nevztahuj! na predavam osobmch udaju s Evropskym policejmm uradem, Eurojustem nebo prostrednictvim Schengenskeho informacmho systemu. Ustanovern § 378b, 378c, § 378d odst. 1 a 2 a § 378e se nevztahuj! na pfedavarn osobmch udaju na zaklade vyhlasenych mezinarodmch smluv, kterymi je Ceska republika vazana.
(2) K predam osobmch udaju podle teto hlavy do ciziho statu se nevyzaduje povolem Uradu pro ochranu osobmch udaju podle zvlastmho pravmho predpisu.
nadpis vypusten
§ 379
Dorucovam zadosti a vymena informati
(1) Organy Ceske republiky mohou zahajit nzem podle teto hlavy na zaklade zadosti organu ciziho statu, ktera jim byla dorucena telefonem, faxem nebo elektronicky podle zvlastmch pravmch predpisu, nemaji-li pochybnosti o jej! hodnovernosti a nesnese-li vec odkladu. Original zadosti mus! byt nasledne predlozen ve lhute stanovene dozadanym organem.
(2) Zadosti podle teto hlavy lze do ciziho statu zastiat nebo z ciziho statu prijimat i prostrednictvim Mezinarodrn organizace kriminalm policie (dale jen “Interpol”) nebo Policejmho prezidia Ceske republiky, zejmena nesnese-li vec odkladu.
(3) Prostrednictvim Interpolu nebo Policejmho prezidia Ceske republiky je mozno rovnez vymenovat udaje a informace o dobe a dalsich podrobnostech predavam, pfeMram a prevozu osob nebo veti podle § 380.
§ 380
Prevzeti a predavam osob a veti
(1) Osobu vydavanou nebo predavanou z ciziho statu na zaklade zadosti podle teto hlavy nebo osobu, na kterou byl soudem Ceske republiky vydan zatykati rozkaz (§ 384), evropsky zatykati rozkaz (§ 405), pnkaz k zatcem (§ 69) nebo pnkaz k dodam do vykonu trestu (§ 321 odst. 3) a ktera je z ciziho statu vyhostovana ci jinak predavana podle prava tohoto ciziho statu, prevezme od organu ciziho statu Policie Ceske republiky. Tuto osobu preda Policie Ceske republiky nejblizsi vazebm veznici nebo jine veznici nebo soudu, pokud dosud nebylo rozhodnuto o jej! vazbe (§ 69 odst. 4, § 387 odst. 1). O umistem teto osoby do veznice informuje veznice, ktera ji prevzala, bez odkladu prislusny soud a statniho zastupce, ktery vykonava ve veznici dozor.
(2) Osobu vydavanou nebo predavanou do ciziho statu na zaklade zadosti podane podle ustanoveni teto hlavy prevezme Policie Ceske republiky od vazebni veznice nebo veznice a preda ji organum ciziho statu.
(3) Pruvoz osoby uzemim Ceske republiky podle § 422 az 424 provede Policie Ceske republiky.
(4) Policie Ceske republiky provede rovnez predani nebo vraceni veci podle § 441 a prevzeti nebo vraceni veci predane z ciziho statu na zadost organu Ceske republiky, pokud vec neni mozne nebo vhodne zaslat postou, jakoz i pruvoz veci uzemim Ceske republiky na zadost organu ciziho statu.
(5) Osoby, ktere se podle ustanoveni teto hlavy predavaji organum ciziho statu anebo ktere se od organu ciziho statu prebiraji, nemusi byt vybaveny pro ucely prekroceni statnich hranic cestovnimi doklady.
§ 381
Zpusob rozhodovani soudu
V rizeni podle teto hlavy rozhoduje soud usnesenim, nestanovi-li ustanoveni teto hlavy
jinak.
§ 382 Naklady
(1) Naklady, ktere vznikly organu Ceske republiky pri vyrizovani zadosti organu ciziho statu podle teto hlavy, nese stat.
(2) Pokud vyhlasena mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, umoznuje uhradu nakladu uvedenych v odstavci 1 nebo jejich casti od dozadujiciho statu, anebo i bez takove mezinarodni smlouvy, je-li to ve vzajemnem styku statu dozadujiciho a dozadaneho obvykle, predlozi organ, kteremu naklady vznikly, Ministerstvu spravedlnosti vycisleni techto nakladu, jejich oduvodneni a udaje o bankovnim spojeni za ucelem uplatneni jejich uhrady u dozadujiciho statu.
(3) Naklady, ktere vznikly cizimu statu v souvislosti se zadosti organu Ceske republiky a jejichz uhradu dozadany stat uplatnil v souladu s vyhlasenou mezinarodni smlouvou, kterou je Ceska republika vazana, nebo i bez takove mezinarodni smlouvy, je-li to ve vzajemnem styku statu dozadujiciho a dozadaneho obvykle, nese stat. Naklady, ktere vznikly cizimu statu pri pruvozu osoby nebo veci uzemim jeho statu z jineho statu na uzemi Ceske republiky v souvislosti se zadosti organu Ceske republiky a jejichz uhradu tento stat zada, nese stat. Opravneni pozadovat uhradu techto nakladu po odsouzenem v ramci nahrady nakladu trestniho rizeni tim neni dotceno.
§ 382a zrusen
Oddti druhy Vydavam
Vyzadani z ciziny
§ 383
nadpis vypusten
(1) Organem opravnenym vyzadat obvineneho z ciziho statu je Ministerstvo spravedlnosti. Cirn tak na zadost soudu, ktery vydal mezinarodrn zatykati rozkaz podle § 384.
(2) Lze-li duvodne predpokladat, ze obvineny nebude z ciziho statu vydan, Ministerstvo spravedlnosti informuje o teto skutecnosti neprodlene soud, ktery vydal mezinarodrn zatykati rozkaz, s uvedemm duvodu, pro ktere lze ocekavat, ze obvineny nebude z ciziho statu vydan.
(3) Na zaklade informace podle odstavce 2 muze soud po prezkoumam duvodu, pro ktere lze ocekavat, ze obvineny nebude z ciziho statu vydan, mezinarodrn zatykati rozkaz zrusit. Rozhodnuti ucim v neverejnem zasedarn.
(4) Nejde-li o nzem o vydam pro ucely vykonu trestu odneti svobody, muze statm zastupce proti rozhodnuti podle odstavce 3 podat stiznost, ktera ma odkladny ucinek. nadpis vypusten
§ 383a zrusen
§ 383b zrusen
§ 383c zrusen
nadpis vypusten §384
(1) Zdrzuje-li se obvineny v cizim state nebo je-li duvodne podezrem, ze se v nem zdrzuje, a je-li treba ho vyzadat, vyda predseda senatu nebo soudce pnslusneho soudu mezinarodrn zatykati rozkaz (dale jen “zatykati rozkaz”). V pnpravnem nzem tak ucim na navrh statrnho zastupce.
(2) Zatykati rozkaz mus! obsahovat
a) nazev, adresu, tislo telefonu, faxu a elektronickou adresu organu, ktery zatykati rozkaz vydal,
b) jmeno a prijmem obvineneho, dals! osobm udaje umoznujiti jeho identifikaci a udaje o statm pnslusnosti, popnpade i jeho popis, fotografii a otisky prstu,
c) vyticem skutkoveho deje s presnym vyznacemm doby, mista a zpusobu spacham,
d) zakonne pojmenovani trestneho cinu s doslovnym znenim prislusnych zakonnych ustanoveni, vcetne stanovene trestni sazby pro dany trestny cin,
e) ustanoveni o promlceni a popis ukonu ovlivnujicich plynuti promlceci doby, pokud od spachani trestneho cinu do vydani zatykaciho rozkazu uplynula doba delsi nez 3 roky.
Zatykaci rozkaz pro ucely vyzadani odsouzeneho z ciziho statu k vykonu trestu odneti svobody musi krome udaju uvedenych v odstavci 2 pism. a) az d) obsahovat tez udaj, kterym soudem a k jakemu trestu byl odsouzen, a udaje o zpusobu zajisteni prav obhajoby obvineneho v rizeni, pokud byl rozsudek vydan v rizeni proti uprchlemu nebo v jeho nepritomnosti, s pripojenim zneni § 306a. Zatykaci rozkaz musi obsahovat take ustanoveni o promlceni a dale popis ukonu ovlivnujicich plynuti promlceci doby, pokud od pravni moci rozsudku do vydani zatykaciho rozkazu uplynula doba delsi nez 5 let. K zatykacimu rozkazu se pripoji original nebo opis rozsudku s dolozkou pravni moci.
Zatykaci rozkaz musi byt opatren podpisem soudce, ktery ho vydal, a otiskem kulateho razitka soudu. Je-li dozadanemu statu nutno dorucit i preklad zatykaciho rozkazu do ciziho jazyka, pripoji k nemu soud preklad vyhotoveny tlumocnikem. Totez plati i pro preklad rozsudku, pokud jde o vyzadani odsouzeneho k vykonu trestu odneti svobody.
Zatykaci rozkaz pozbyva platnosti
a) jeho zrusenim,
b) dodanim vydane osoby soudu, ktery zatykaci rozkaz vydal, nebo
c) predanim vydane osoby jinemu organu v Ceske republice, ktery je opravnen ji prijmout.
(6) Soud, ktery zatykaci rozkaz vydal, ho zrusi, pokud zanikly duvody, pro ktere jej vydal, nebo zjisti-li se dodatecne duvody, pro ktere jej nelze vydat (§ 385). O zruseni zatykaciho rozkazu neprodlene informuje Ministerstvo spravedlnosti, jemuz tez doruci usneseni o zruseni zatykaciho rozkazu. Ministerstvo spravedlnosti zajisti provedeni nezbytnych opatreni.
nadpis vypusten
§ 384a zrusen
§ 384b zrusen
§ 384c zrusen
§ 384d zrusen
§ 384e zrusen
§ 384f zrusen
nadpis vypusten
§ 384g zrusen
nadpis vypusten §385
Soud zatykati rozkaz nevyda, jestlize
a) predpoklada ulozem jineho trestu nez nepodmmeneho trestu odneti svobody anebo nepodmmeneho trestu odneti svobody kratsiho nez ctyri mesfce,
b) trest odneti svobody, ktery ma byt vykonan, nebo jeho zbytek je krats! nez ctyri mesice,
c) vydamm by Ceske republice vznikly naklady nebo dusledky zjevne nepfimefene verejnemu zajmu na trestrnm stihan anebo vykonu trestu odneti svobody osoby, o jejiz vydam jde,
d) vyzadamm z ciziho statu by byla osobe, o jejiz vydam jde, zpusobena ujma zjevne nepfimefena vyznamu trestrnho nzen anebo nasledkum trestneho cinu, zejmena s ohledem na jej! vek, socialn postaven anebo rodinne pomery.
§386
(1) Nesnese-li vec odkladu, muze Ministerstvo spravedlnosti na zadost predsedy senatu nebo soudce soudu pnslusneho pro vydam zatykatiho rozkazu pozadat organy ciziho statu o uvalem pfedbezne vazby na obvineneho. V pnpravnem nzem tak soud ucim na navrh statrnho zastupce. Zadost mus! obsahovat udaje uvedene v § 384 odst. 2 pism. a) az e), jakoz i prohlasem, ze proti obvinenemu byl anebo bude vydan zatykati rozkaz a bude nasledne pozadano o jeho vydam.
(2) Zaslam zadosti o uvalem pfedbezne vazby na obvineneho organum ciziho statu nahrazuje zaznam ponzeny v Schengenskem informacmm systemu za ucelem zatcen a vydam nebo predam obvineneho.
(3) Soud zasle zatykati rozkaz vyhotoveny podle § 384 odst. 2 az 4 a opatreny prekladem do pnslusneho jazyka Ministerstvu spravedlnosti dodatecne, nejpozdeji vsak ve lhute 10 dnu ode dne, kdy Ministerstvu spravedlnosti byla dorucena zadost soudu podana podle odstavce 1.
§ 387
(1) Obvineneho, jehoz ciz! stat vydal, prevezme Policie Ceske republiky a doda jej bez odkladu soudu, jehoz predseda senatu zatykati rozkaz vydal. Jestlize je obvineny vydavan na zaklade zatykatich rozkazu vice soudu, odevzda se soudu urcenemu Ministerstvem spravedlnosti. Je-li pro ucely dodam obvineneho pnslusnemu soudu zapotreb pozadat jiny nez vydavajiti ciz! stat o umoznem pruvozu obvineneho jeho uzemim, zadost o povolem pruvozu zastia pnslusnemu organu takoveho statu Ministerstvo spravedlnosti.
(2) Nejde-li o vydani k vykonu trestu, predseda senatu je povinen obvineneho do 24 hodin od odevzdani vyslechnout a rozhodnout o vazbe. Na rizeni o vzeti do vazby se primerene uziji ustanoveni § 67 az 74.
(3) Doba stravena prevozem obvineneho do Ceske republiky se nezapocitava do lhut podle § 71; tato doba se vsak zapocte do delky vykonu trestu vykonavaneho v Ceske republice.
§ 388
(1) Byl-li obvineny vydan cizim statem s vyhradou, je nutno vyhrade vyhovet.
(2) Jestlize byla osoba vyzadana nebo vydana k vykonu trestu odneti svobody jen pro nektery z trestnych cinu, za ktere byl drive ulozen uhrnny anebo souhrnny trest, soud ve verejnem zasedani stanovi primereny trest za trestne ciny, na ktere se vydani vztahuje.
(3) Jestlize dozadany stat vyda k vykonu trestu odneti svobody osobu, ktere byl trest ulozen pravomocnym rozsudkem, s vyhradou vuci rizeni, ktere vydani predchazelo, soud ve verejnem zasedani vydanou osobu vyslechne a
a) jestlize vydana osoba souhlasi s vykonem ulozeneho trestu, soud rozhodne, ze se rozsudek vykona, nebo
b) jestlize vydana osoba s vykonem ulozeneho trestu nesouhlasi, soud v potrebnem rozsahu zrusi rozsudek a soucasne rozhodne o vazbe; v dalsim rizeni postupuje primerene podle § 306a.
(4) K rizeni podle odstavcu 2 a 3 je prislusny soud, ktery ve veci rozhodl v prvnim
stupni.
(5) Proti rozhodnuti podle odstavcu 2 a 3 pism. b) je pripustna stiznost, ktera ma, jestlize nejde o rozhodnuti o vazbe, odkladny ucinek.
§ 389
Zasada speciality
(1) Obvineny muze byt stihan jen pro trestne ciny, pro ktere byl vydan, ledaze
a) po svem propusteni z vazby anebo vykonu trestu odneti svobody se zdrzuje na uzemi Ceske republiky vice nez 45 dni, prestoze ho mohl opustit,
b) opustil uzemi Ceske republiky a dobrovolne se vratil zpet anebo byl na uzemi Ceske republiky dopraven z tretiho statu zakonnym zpusobem,
c) dozadany stat se vzdal uplatneni zasady speciality anebo udelil dodatecny souhlas k trestnimu stihani pro dalsi trestne ciny, nebo
d) se v rizeni o jeho vydani vyslovne vzdal prava na uplatneni zasady speciality vseobecne nebo ke konkretnim trestnym cinum spachanym pred jeho vydanim.
(2) Jestlize se vydana osoba nevzdala uplatnern zasady speciality podle odstavce 1 pism. d) a pokud to pripousti vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, nebo to pripousti pravo dozadaneho statu, soud, ktery vydal zatykati rozkaz, takovouto osobu vyslechne za pntomnosti jejiho obhajce a pouti ji o moznosti vzdat se prava na uplatnern zasady speciality, jakoz i o dusledtich tohoto prohlasem. Do protokolu soud uvede trestne tiny, kterych se toto prohlasern tyka, a to jejich zakonnym pojmenovamm, tiselnym oznacemm a popisem skutku tak, aby nemohly byt zameneny s jinym trestnym cinem.
(3) Za dodatecny souhlas podle odstavce 1 pism. c) se povazuje rovnez zadost dozadaneho statu o prevzeti trestrnho stiharn vydane osoby pro trestne tiny spachane na jeho uzem! pred jejim vydamm. To plati i ohledne trestrnho oznamern podaneho dozadanym statem.
(4) Na podani zadosti o dodatecny souhlas dozadaneho statu s trestrnm stihamm pro jiny trestny cin, nez ktery byl predmetem puvodm zadosti o vydam, se pfimefene pouzj § 383 a 384.
(5) Do doby, nez dozadany stat vyda dodatecny souhlas se stihamm pro dals! trestne ciny, lze v nzem o techto trestnych cinech provadet jen neodkladne nebo neopakovatelne ukony.
(6) Odstavce 1 az 4 se pfimefene pouzj rovnez na vykon trestu odneti svobody, ktery byl vydane osobe ulozen soudem Ceske republiky pred jejim vydamm a ktery nebyl predmetem puvodm zadosti o vydam.
§ 389a zrusen
§ 390
Docasne prevzeti vydavane osoby
(1) Jestlize dozadany stat po povolem vydam nepreda vydanou osobu na uzem! Ceske republiky z duvodu, ze je trestne stihana organy tohoto statu nebo ma vykonat trest odneti svobody ulozeny jeho organy v souvislosti s jinym trestnym cinem, nez ktery byl predmetem zadosti o vydam, predseda senatu nebo soudce, ktery vydal zatykati rozkaz, muze pozadat Ministerstvo spravedlnosti o zajistem docasneho prevzeti vyzadane osoby na uzem! Ceske republiky za ucelem provedem ukonu nezbytnych pro ukoncem trestrnho stiham. V pnpravnem nzem tak ucim na navrh statrnho zastupce.
(2) Soud v zadosti, kterou predloz! Ministerstvu spravedlnosti, uvede, pro ktere ukony je pntomnost vyzadane osoby potrebna, s uvedemm dne nebo casoveho obdoM, na ktere je treba jej! pntomnost zajistit.
(3) Na nzem o zajistem docasneho prevzeti vyzadane osoby se pfimefene pouzije ustanovern § 440.
Vydam do ciziny
Pro prijeti zadosti organu ciziho statu o vydani osoby z Ceske republiky do ciziho statu je prislusne Ministerstvo spravedlnosti. Ucinky doruceni ma i doruceni zadosti Nejvyssimu statnimu zastupitelstvi, ktere zadost preda prislusnemu statnimu zastupci k provedeni predbezneho setreni podle § 394; kopii zadosti vzdy doruci Ministerstvu spravedlnosti. Neni-li prislusny statni zastupce znam, postoupi zadost Ministerstvu spravedlnosti.
K zadosti ciziho statu o vydani musi byt pripojen
a) original nebo overena kopie odsuzujiciho rozsudku, zatykaciho rozkazu nebo jineho rozhodnuti se stejnym ucinkem,
b) popis skutku, pro ktery se vydani zada, vcetne uvedeni doby a mista jeho spachani a jeho pravni kvalifikace,
c) zneni pouzitych pravnich predpisu dozadujiciho statu.
(3) Jestlize k zadosti nebyly pripojeny listiny a udaje uvedene v odstavci 2 anebo informace poskytnute dozadujicim statem nejsou dostatecne, vyzada Ministerstvo spravedlnosti, neumoznuje-li vyhlasena mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, primy styk justicnich organu, doplnujici informace. V takovem pripade muze stanovit lhutu pro jejich predlozeni.
§ 391a zrusen
§ 391b zrusen
§ 392
Trestne ciny podlehajici vydavani
(1) Vydani osoby do ciziho statu je pripustne, jestlize skutek, pro ktery se vydani zada, je podle trestniho zakona Ceske republiky trestnym cinem a horni hranice trestu odneti svobody, ktery je mozne za tento trestny cin ulozit podle trestniho zakona Ceske republiky, je nejmene jeden rok.
(2) Vydani osoby do ciziho statu k vykonu jiz ulozeneho trestu odneti svobody nebo ochranneho opatreni spocivajiciho ve zbaveni svobody (dale jen “ochranne opatreni”) pro trestny cin podle odstavce 1 je pripustne, jestlize ulozeny trest nebo ochranne opatreni, ktere maji byt vykonany, anebo jejich zbytek, cini nejmene ctyri mesice. Vice ulozenych trestu nebo ochrannych opatreni anebo nevykonane zbytky takovych trestu ci ochrannych opatreni se scitaji, je-li to podle povahy trestu nebo ochranneho opatreni mozne.
(3) Jestlize cizi stat pozadal o vydani osoby pro nekolik trestnych cinu, z nichz alespon jeden splnuje podminky uvedene v odstavci 1, vydani je pripustne i pro trestni stihani vedene pro jine trestne ciny anebo za ucelem vykonu jinych trestu, pro ktere by jinak z duvodu vymery trestu anebo zbytku trestu nebylo pripustne.
Nepnpustnost vydam
Vydam osoby do ciziho statu je nepnpustne, jestlize
a) jde o statrnho obcana Ceske republiky,
b) jde o osobu, ktere byla v Ceske republice udelena mezinarodrn ochrana, v rozsahu ochrany poskytnute teto osobe zvlastmm pravmm predpisem nebo mezinarodrn smlouvou,
c) trestrn stiham nebo vykon trestu odneti svobody jsou podle pravmho radu Ceske republiky promlceny,
d) trestrn stiham je nepnpustne v dusledku udelem milosti ci amnestie,
e) trestny cin, pro ktery se vydam zada, ma vylucne politicky anebo vojensky charakter,
f) trestny cin spociva v porusern danovych, celmch, devizovych predpisu anebo v porusern jinych financmch prav statu, nem-li zarucena vzajemnost,
g) trestny cin byl spachan na uzem! Ceske republiky nebo se v Ceske republice proti vyzadane osobe vede trestrn nzem pro tyz skutek, krome pnpadu, kdy s ohledem na zvlastm okolnosti spachan trestneho cinu je treba dat prednost provedem trestrnho stiham v dozadujitim state z duvodu naleziteho zjistem skutkoveho stavu a z duvodu tykajitich se vymery trestu anebo jeho vykonu,
h) za trestny cin, pro ktery se vydam zada, je mozne v dozadujitim state ulozit trest smrti, krome pnpadu, kdy dozadujiti stat zarua, ze trest smrti nebude ulozen,
i) dozadujiti stat zada o vydam k vykonan trestu smrti,
j) vyzadana osoba nebyla za trestny cin podle pravmho radu Ceske republiky v dobe jeho spachani trestne odpovedna anebo jsou dany jine duvody vylucujiti jej! trestrn odpovednost,
k) je duvodna obava, ze by trestrn nzem v dozadujitim state neodpovidalo zasadam clanku 3 a 6 Umluvy o ochrane lidskych prav a zakladmch svobod, anebo trest odneti svobody ulozeny nebo predpokladany v dozadujitim state by nebyl vykonan v souladu s pozadavky clanku 3 teto Umluvy,
l) je duvodna obava, ze vyzadana osoba by v dozadujitim state byla vystavena pronasledovam z duvodu sveho puvodu, rasy, nabozenstvi, pnslusnosti k urcite narodnostm nebo jine skupine, statrnho obcanstv! nebo pro sve politicke nazory, nebo ze by se zhorsilo jej^ postaven v trestrnm nzem anebo pri vykonu trestu odneti svobody,
m) vydamm do dozadujitiho statu by osoba byla vzhledem ke svemu veku a osobmm pomerum pri zohlednem zavaznosti trestneho cinu, ze ktereho je obvinena, zrejme neprimerene postizena,
n) trestny cin, pro ktery se o vydam zada, nem trestnym cinem podlehajitim vydam (§ 392),
o) trestni stihani pro tyz skutek vedene proti vyzadane osobe v nekterem z cizich statu skoncilo pravomocnym rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutim soudu nebo jineho opravneneho organu pravomocne zastaveno nebo skoncilo jinym rozhodnutim se stejnym ucinkem, jestlize takove rozhodnuti nebylo v predepsanem rizeni zruseno a jestlize trest, pokud byl vyzadane osobe ulozen, byl jiz vykonan, nebo
p) trestni stihani pro tyz skutek vedene proti vyzadane osobe v Ceske republice skoncilo pravomocnym rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutim soudu nebo statniho zastupce pravomocne zastaveno nebo skoncilo jinym rozhodnutim se stejnym ucinkem, jestlize takove rozhodnuti nebylo v predepsanem rizeni zruseno.
§394
Predbezne setreni
(1) Statni zastupce krajskeho statniho zastupitelstvi, jemuz Ministerstvo spravedlnosti nebo Nejvyssi statni zastupitelstvi zaslalo zadost ciziho statu o vydani nebo ktery se dozvedel o trestnem cinu, pro ktery by cizi stat mohl zadat o vydani, provede predbezne setreni. Predbezne setreni je zahajeno zadrzenim osoby podle § 395 nebo vyzadanim potrebnych zprav. Ucelem predbezneho setreni je zejmena zjistit, zda vydani osoby do ciziho statu nebrani skutecnosti uvedene v § 393.
(2) Postup podle odstavce 1 se neuplatni, nejsou-li znamy dostatecne informace o
a) osobe, o jejiz vydani se zada nebo muze byt zadano,
b) existenci odsuzujiciho rozsudku, zatykaciho rozkazu nebo jineho rozhodnuti se stejnym ucinkem vydanem v cizim state na osobu, o jejiz vydani se zada nebo muze byt zadano,
c) skutku, pro ktery se vydani zada nebo pro ktery muze byt o vydani zadano, vcetne uvedeni doby a mista jeho spachani a jeho pravni kvalifikace, vcetne horni hranice trestu, ktery za tento cin muze byt v cizim state ulozen, nebo vyse trestu, ktery za tento cin byl v cizim state ulozen.
(3) Statni zastupce takovou osobu vyslechne a seznami ji s duvodem vydani, pokud tak jiz neucinil v prubehu zadrzeni podle § 395 odst. 1. Jestlize tato osoba uvadi okolnosti vyvracejici podezreni a nabizi o nich dukazy, ktere mohou byt bez znacnych prutahu provedeny, vztahuje se predbezne setreni i na ne.
(4) Statni zastupce ukonci predbezne setreni, pokud
a) cizi stat, ktery by mohl zadat o vydani, pres opakovane vyzvy nedorucil zadost o vydani,
b) osoba, o jejiz vydani se zada, zemrela,
c) osoba, o jejiz vydani se zada, neni podle pravniho radu Ceske republiky vzhledem ke svemu veku trestne odpovedna,
d) osobu, o jejiz vydani se zada, nelze zadrzet pro imunitu ci vysadu vyplyvajici ze zakona nebo mezinarodniho prava,
e) osoba, o jejiz vydam se zada, se zdrzuje mimo uzem! Ceske republiky nebo misto jejiho pobytu nen znamo,
f) nebyl dan souhlas podle § 389 odst. 1 pism. c) a d),
g) ve vyzadujitim state doslo k promlcem trestrnho stiham nebo vykonu trestu odneti svobody, nebo
h) vyzadujiti stat vzal zpet zadost o vydam ci jinym zpusobem informoval, ze o vydam osoby jiz nema zajem.
(5) Pfedbezne setrem je ukonceno take podamm navrhu podle § 397 odst. 1 nebo navrhu podle § 398 odst. 1.
(6) O ukoncem pfedbezneho setrem podle odstavce 4 statm zastupce neprodlene vyrozum! Ministerstvo spravedlnosti a obhajce.
§395 Zadrzem
(1) Je-li dan duvod pfedbezne vazby podle § 396 odst. 1 a jsou-li znamy informace uvedene v § 394 odst. 2, muze statm zastupce nebo s jeho souhlasem policejm organ zadrzet osobu, o jejiz vydam jde. Policejm organ je opravnen zadrzem takove osoby provest i bez predchoziho souhlasu statrnho zastupce, jestlize vec nesnese odkladu a souhlas statrnho zastupce nelze predem opatrit. Je vsak povinen provedene zadrzem statmmu zastupci bezodkladne ohlasit a predat mu opis protokolu, ktery sepsal pri zadrzem, i dals! material, ktery statm zastupce potrebuje, aby popnpade mohl podat navrh na vzeti do pfedbezne vazby. Navrh mus! byt podan tak, aby zadrzena osoba mohla byt nejpozdeji do 48 hodin od zadrzem odevzdana soudu, jinak mus! byt propustena na svobodu.
(2) Statm zastupce nebo policejm organ, ktery provedl zadrzem, zadrzenou osobu vyslechne a o vyslechu sepise protokol, v nemz oznac misto, cas a blizs! okolnosti zadrzem a uvede osobm udaje zadrzene osoby, jakoz i podstatne duvody zadrzem. Zadrzenou osobu pouc jiz v prubehu zadrzem o moznosti souhlasit se svym vydamm do ciziho statu a o podmmkach a nasledtich vyslovem takoveho souhlasu, vcetne toho, ze s vyslovemm souhlasu s vydamm je spojeno vzdam se uplatnern zasady speciality. Zadrzena osoba ma pravo zvolit si obhajce, hovorit s mm bez pntomnosti treti osoby a radit se s mm jiz v prubehu zadrzem; ma tez pravo pozadovat, aby obhajce byl pntomen vyslechu pri jejim zadrzem, ledaze je obhajce ve lhute v protokolu uvedene nedosazitelny. O techto pravech je treba podezreleho poucit a poskytnout mu plnou moznost jejich uplatnern.
(3) Nenandbli statm zastupce na podklade dalsiho setrem propustem takove osoby ze zadrzem, je povinen ji nejpozdeji do 48 hodin od zadrzem odevzdat krajskemu soudu s navrhem na vzeti do pfedbezne vazby (§ 396 odst. 1).
§396
Pfedbezna vazba
(1) Jestlize zjistene skutecnosti oduvodnuj! obavu z uteku osoby, o jejiz vydam jde, muze predseda senatu krajskeho soudu, v jehoz obvodu ma tato osoba pobyt nebo byla
zadrzena, na navrh statniho zastupce provadejiciho predbezne setreni a po podani navrhu na rozhodnuti podle § 397 odst. 1 i bez takoveho navrhu rozhodnout o jejim vzeti do predbezne vazby. Proti rozhodnuti o vzeti do predbezne vazby je pripustna stiznost. Na rozhodovani o zadrzene osobe se primerene uzije ustanoveni § 77 odst. 2.
(2) Na rozhodovani o propusteni z predbezne vazby a jeji nahrazeni zarukou, dohledem, slibem nebo penezitou zarukou se primerene uziji ustanoveni § 72 odst. 1 veta prvni, § 72 odst. 2 pism. a), § 72 odst. 3 a 4, § 73, § 73a odst. 1 az 6, § 73a odst. 9, § 73b odst. 3, § 74 s tim, ze kde tato ustanoveni hovori o pripravnem rizeni, rozumi se tim predbezne setreni.
(3) Osoba, o jejiz vydani jde, musi byt ihned propustena z predbezne vazby, jestlize predbezne setreni bylo zahajeno bez zadosti ciziho statu o vydani a tato zadost nebyla Ceske republice dorucena do 40 dnu ode dne vzeti do predbezne vazby. Propusteni z predbezne vazby v takovem pripade nevylucuje nove vzeti do predbezne vazby, pokud je zadost o vydani dorucena dodatecne.
§ 397
Rozhodnuti o pripustnosti vydani
(1) Po skonceni predbezneho setreni rozhodne na navrh statniho zastupce ve verejnem zasedani krajsky soud, v jehoz obvodu ma osoba, o jejiz vydani jde, pobyt nebo byla zadrzena, zda je vydani pripustne. Ustanoveni § 188 odst. 1 pism. e) o vraceni veci statnimu zastupci k dosetreni se nepouzije. Proti tomuto rozhodnuti je pripustna stiznost, ktera ma odkladny ucinek. Byla-li osoba vydana do Ceske republiky z ciziho statu, muze soud rozhodnout o tom, ze vydani je pripustne pouze v pripade, ze vydavajici stat s vydanim do dalsiho statu souhlasi. Byla-li tato osoba do Ceske republiky predana na zaklade evropskeho zatykaciho rozkazu, muze soud rozhodnout o tom, ze vydani je pripustne pouze v pripade, ze predavajici stat s vydanim do dalsiho statu souhlasi.
(2) Vyslovi-li soud, ze vydani neni pripustne, a osoba, o jejiz vydani jde, je v predbezne vazbe, rozhodne zaroven o jejim propusteni z predbezne vazby. Proti tomuto rozhodnuti je pripustna stiznost, ktera ma odkladny ucinek; stiznost statniho zastupce ma odkladny ucinek pouze tehdy, byla-li podana okamzite po vyhlaseni rozhodnuti.
(3) Po pravni moci rozhodnuti uvedeneho v odstavci 1 nebo 2 predseda senatu krajskeho soudu predlozi vec Ministerstvu spravedlnosti. Ma-li ministr spravedlnosti pochybnosti o spravnosti rozhodnuti soudu, muze vec predlozit Nejvyssimu soudu k prezkoumani nejpozdeji do tri mesicu ode dne, kdy byla vec Ministerstvu spravedlnosti predlozena.
(4) Nejvyssi soud po prezkoumani veci postupuje primerene podle odstavcu 1 az 3.
§ 398
Zjednodusene vydani
(1) Jestlize osoba, o jejiz vydani jde, pred predsedou senatu za pritomnosti obhajce prohlasi, ze souhlasi se svym vydanim do ciziho statu, ustanoveni § 393 pism. c) az f) a n) az p), § 397 a 399 se nepouziji a statni zastupce po skonceni predbezneho setreni poda navrh krajskemu soudu uvedenemu v § 397 odst. 1 na vzeti teto osoby do vydavaci vazby nebo na premenu pfedbezne vazby na vazbu vydavati, anebo poda navrh na odlozem vydam. Shleda-li statm zastupce, ze je dan nektery z duvodu nepnpustnosti vydan podle § 393 pism. a), b) nebo g) az m), postupuje, jako by osoba souhlas se svym vydamm nevyslovila.
(2) Pokud osoba, o jejiz vydam jde, vyslov! souhlas se svym vydamm az v prubehu verejneho zasedarn konaneho o pnpustnosti vydam, statm zastupce vezme svuj navrh podle § 397 odst. 1 zpet a postupuje podle odstavce 1. Navrh muze vzft zpet nejpozdeji do doby, nez se soud odebere k zaverecne porade.
(3) Osoba, o jejiz vydam jde, mus! byt pred vyslovemm souhlasu se svym vydamm poucena predsedou senatu za pntomnosti obhajce o vyznamu takoveho souhlasu, zejmena o tom, ze vydam bude provedeno bez rozhodnuti o pnpustnosti a povolem vydam, a rovnez o nasledtich, ktere jsou s mm spojeny, vcetne vzdam se uplatnern zasady speciality. Souhlas s vydamm nelze vzft zpet.
(4) Statm zastupce neprodlene prostrednictvim Ministerstva spravedlnosti vyrozum! ciz! stat, ktery by mohl zadat nebo ktery zada o vydam, o souhlasu osoby, o jejiz vydam jde, s jejim vydamm.
§ 399
Povolem vydam
(1) Vydam do ciziho statu povoluje ministr spravedlnosti. Muze tak ucinit jen tehdy, jestlize soud podle § 397 rozhodl, ze vydam je pnpustne.
(2) I kdyz soud vyslovi, ze vydam je pnpustne, muze ministr spravedlnosti rozhodnout, ze vydam nepovoti. Vydam nepovoti vzdy, jestlize rozhodl o prednosti vykonan evropskeho zatykatiho rozkazu podle § 420 odst. 3.
(3) Rozhodne-li soud podle § 397, ze vydam nem pnpustne, oznam! Ministerstvo spravedlnosti cizimu statu, ktery zada o vydam, ze vydam nelze povolit.
(4) Ministr spravedlnosti ukonc nzem o vydam, nastane-li pote, co mu byla vec predlozena podle § 397 odst. 3, duvod pro ukoncem pfedbezneho setrem podle § 394 odst. 4 pism. b), d), e), g) nebo h).
(5) Propustem osoby, jejiz vydam ministr spravedlnosti nepovolil podle odstavce 2 vety prvm nebo ohledne mz ukoncil nzem o vydam podle odstavce 4, z pfedbezne vazby nand! predseda senatu krajskeho soudu, ktery ve veci rozhodoval.
§400
Odlozem vydam
(1) Je-li nezbytna pntomnost osoby, o jejiz vydam jde, v Ceske republice v souvislosti s jinym trestnym cinem, nez ktery je predmetem zadosti o jej! vydam do ciziho statu, pro ucely trestrnho nzem vedeneho v Ceske republice nebo vykonu trestu pravomocne ulozeneho soudem Ceske republiky, muze predseda senatu krajskeho soudu uvedeneho v § 397 odst. 1 rozhodnout o odlozem vydam takove osoby do dozadujitiho statu. Rozhodnuti o odlozem vydam muze predseda senatu ucinit pote, co ministr spravedlnosti povolil vydam osoby, anebo po vyslovem souhlasu osoby, o jejiz vydam jde, pri zjednodusenem vydam (§ 398 odst.
1) az do predani osoby organum dozadujiciho statu (§ 400b odst. 3). Pri rozhodovani o odlozeni vydani predseda senatu vezme v uvahu zejmena zavaznost trestneho cinu, pro ktery ma byt osoba vydana, zavaznost trestneho cinu, v souvislosti s nimz je navrhovano odlozeni vydani, moznost predani ci vydani teto osoby z dozadujiciho statu zpet do Ceske republiky, jakoz i moznost docasneho predani osoby do dozadujiciho statu.
(2) O odlozeni vydani muze predseda senatu rozhodnout na navrh
a) Ministerstva spravedlnosti,
b) statniho zastupce uvedeneho v § 394 odst. 1,
c) soudu a v pripravnem rizeni statniho zastupce prislusnych k vedeni trestniho rizeni v Ceske republice,
d) soudu, ktery pravomocne ulozil osobe, o jejiz vydani jde, trest odneti svobody, nebo
e) osoby, o jejiz vydani jde.
Pokud navrh na odlozeni vydani nepodal statni zastupce nebo soud, predseda senatu si pred rozhodnutim o odlozeni vydani vyzada jejich stanoviska.
(3) Je-li osoba v predbezne nebo vydavaci vazbe, predseda senatu soucasne s rozhodnutim o odlozeni jejiho vydani rozhodne o jejim propusteni z takove vazby.
(4) Pomine-li duvod odlozeni vydani, predseda senatu krajskeho soudu, ktery o odlozeni vydani rozhodl, rozhodne o vzeti osoby do vydavaci vazby podle § 400b.
(5) Predseda senatu krajskeho soudu, ktery rozhodl o odlozeni vydani, ukonci rizeni o vydani, nastane- li duvod pro ukonceni predbezneho setreni podle § 394 odst. 4 pism. b), d), e), g) nebo h). Stejne predseda senatu postupuje, pokud ministr spravedlnosti s ohledem na zmenu okolnosti zmenil sve rozhodnuti o povoleni vydani a vydani nepovolil.
§ 400a
Docasne predani
(1) Predseda senatu krajskeho soudu uvedeneho v § 397 muze rozhodnout, ze povoli docasne predani osoby, o jejiz vydani jde, do dozadujiciho statu k vykonani nezbytnych procesnich ukonu trestniho rizeni. V rozhodnuti stanovi primerenou lhutu, jez nesmi byt delsi nez sest mesicu, ve ktere musi byt docasne predana osoba vracena na uzemi Ceske republiky.
(2) Lhutu uvedenou v odstavci 1 lze po dohode s prislusnym organem dozadujiciho statu prodlouzit pouze ke stejnemu ucelu, pro ktery bylo docasne predani osoby povoleno. Docasne predani osoby lze provest i opakovane.
(3) Provedeni docasneho predani zajistuje soud uvedeny v odstavci 1.
(4) Pokud byla v dobe docasneho predani osoba, o jejiz vydani jde, na uzemi dozadujiciho statu pravomocne odsouzena pro trestny cin, pro ktery bylo vydani povoleno, muze predseda senatu krajskeho soudu, ktery povolil docasne predani, na navrh dozadujiciho statu rozhodnout o odkladu jejiho navratu na uzemi Ceske republiky do doby, dokud neukonci vykon trestu odneti svobody na uzem! dozadujitiho statu. Tento postup je vyloucen, jestlize trestrn stiharn osoby, o jejiz vydam jde, v Ceske republice nebylo pravomocne skonceno.
(5) Doba, po kterou byla docasne predana osoba ve vazbe v cizim state, se zapotitava do doby vykonu trestu vykonavaneho v Ceske republice jen v rozsahu, ve kterem nebyla zapotitana do vykonu trestu ulozeneho na uzem! dozadujitiho statu. Doba stravena ve vykonu trestu ulozeneho na uzem! dozadujitiho statu se do doby vykonu trestu vykonavaneho v Ceske republice nezapotitava.
§ 400b
Vydavati vazba a provedem vydam
(1) Po rozhodnuti ministra spravedlnosti o povolem vydam a pri zjednodusenem vydam na zaklade navrhu statrnho zastupce podle § 398 odst. 1 nebo i bez takoveho navrhu rozhodne predseda senatu krajskeho soudu uvedeneho v § 397 odst. 1 o vzeti teto osoby do vydavati vazby, nerozhodl-li o odlozem vydam. Vazebmmi duvody podle § 67 nem pritom vazan. Nelze- li pntomnost osoby, o jejiz vydam jde, pri rozhodovam o vydavati vazbe zajistit jinak, pouzije se pfimefene § 69. Nachazi-li se osoba, o jejiz vydam jde, v pfedbezne vazbe, predseda senatu rozhodne o premene teto vazby na vazbu vydavati. O svem rozhodnuti soud neprodlene vyrozum! Ministerstvo spravedlnosti.
(2) Na vydavati vazbu se pfimefene uzj ustanovern § 72 odst. 1 veta prvm, § 72 odst. 2 pism. a) a § 72 odst. 3 a 4.
(3) Po vyrozumem soudem podle odstavce 1 Ministerstvo spravedlnosti dohodne s pnslusnymi organy dozadujitiho statu termm vydam osoby. Vydam osoby pnslusnym organum dozadujitiho statu a s tim souvisejiti propustem osoby, o jejiz vydam jde, z vydavati vazby zand! predseda senatu krajskeho soudu, ktery rozhodl o vydavati vazbe.
(4) Vydavati vazba muze trvat nejdele tfi mesice. Osoba, o jejiz vydam jde, mus! byt z vydavati vazby propustena na svobodu ihned po uplynuti teto lhuty. Pokud vydam nemohlo byt provedeno vzhledem k nepredvidatelnym okolnostem, muze predseda senatu, ktery rozhodl o vydavati vazbe, pred uplynutim teto lhuty rozhodnut na navrh Ministerstva spravedlnosti o jejim prodlouzen az o tfi mesice. Celkova delka vydavati vazby nesm! prekrocit sest mesicu. To nevylucuje vzeti osoby do vydavati vazby na zaklade nove zadosti ciziho statu o jej! vydam pro stejny trestny cin.
(5) Ucinila-li osoba, o jejiz vydam jde, po povolem sveho vydam prohlasem o mezinarodrn ochrane podle jineho pravmho predpisu4), doba, po kterou se na takovou osobu hled! jako na zadatele o udelem mezinarodrn ochrany, se nezapotitava do lhuty uvedene v odstavci 4.
(6) Predseda senatu, ktery rozhodl o vydavati vazbe, osobu z vydavati vazby neprodlene propusti a ukonti nzem o vydam, nastane-li duvod pro ukoncem pfedbezneho setrem uvedeny v § 394 odst. 4 pism. b), d), g) nebo h). Obdobne predseda senatu postupuje, pokud ministr spravedlnosti s ohledem na zmenu okolnosti zmenil sve rozhodnuti o povolem vydam a vydam nepovolil. Predseda senatu ukonti nzem o vydam take v pnpade, ze nastane duvod pro ukoncem pfedbezneho setrem uvedeny v § 394 odst. 4 pism. e).
Vyrizeni zadosti vice cizich statu o vydani
(1) Jestlize byly organum Ceske republiky doruceny zadosti vice cizich statu o vydani teze osoby, podminky pripustnosti vydani se posoudi ve vztahu ke kazde z techto zadosti samostatne.
(2) Jestlize soud rozhodl, ze vydani je pripustne do vice cizich statu, anebo jestlize vyzadana osoba vyslovi souhlas s vydanim do vice cizich statu, rozhodne ministr spravedlnosti spolu s povolenim vydani i o tom, kteremu statu bude vyzadana osoba vydana. Soucasne muze udelit souhlas s vydanim teto osoby do dalsiho statu, ktery o jeji vydani pozadal.
§402
Rozsireni vydani na jiny trestny cin
(1) Ustanoveni tohoto oddilu se primerene uziji na rizeni o zadosti ciziho statu, jemuz byla urcita osoba vydana, o udeleni souhlasu
a) ke stihani pro jiny trestny cin spachany pred vydanim, nez pro ktery bylo vydani povoleno,
b) k vykonani trestu ulozeneho za jiny trestny cin, nez pro ktery bylo vydani povoleno, nebo
c) k vydani tretimu statu k trestnimu stihani anebo k vykonu trestu odneti svobody.
(2) Prislusnymi k rizeni jsou organy, ktere byly cinne ve veci puvodni zadosti o vydani teto osoby do ciziho statu.
(3) Souhlasu podle odstavce 1 neni treba, pokud probehlo zjednodusene vydani, nebo pokud se osoba pred soudem v Ceske republice nebo pred cizozemskym soudem v dobe po svem vydani vzdala uplatneni zasady speciality.
Oddil treti
Zvlastni ustanoveni pro predavani osob mezi clenskymi staty Evropske unie na zaklade evropskeho zatykaciho rozkazu
§403
Obecne ustanoveni
(1) Ustanoveni tohoto oddilu se pouziji ve stanovenych pripadech pro predavani osob mezi clenskymi staty Evropske unie (dale jen “clenske staty”) na zaklade evropskeho zatykaciho rozkazu a pro souvisejici ukony.
(2) Ceska republika muze predat vlastniho obcana jinemu clenskemu statu Evropske unie pouze za podminky vzajemnosti.
(3) Ustanoveni oddilu druheho se na predavani osob mezi clenskymi staty uziji jen tehdy, pokud ustanoveni oddilu tretiho nestanovi jinak.
§ 404
Evropsky zatykaci rozkaz
(1) Evropskym zatykatim rozkazem se rozum! zatykati rozkaz vydany v souladu s predpisy Evropske unie.
(2) Evropsky zatykati rozkaz muze vydat justicn organ clenskeho statu (dale jen “vyzadujiti stat”) proti osobe, ktera se zdrzuje v jinem clenskem state (dale jen “predavajiti stat”), je-li treba vyzadat jej! pfedan za ucelem trestrnho stiharn nebo k vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho opatrem spojeneho s omezemm svobody,
a) je-li stihana pro trestny cin, za ktery podle pravmch predpisu vyzadujitiho statu muze byt odsouzena k trestu odneti svobody s horm hraniti trestrn sazby nejmene dvanact mesicu nebo j! muze byt ulozeno ochranne opatrem spojene s omezemm svobody v delce nejmene dvanact mesicu, nebo
b) byla-li odsouzena k trestu odneti svobody v delce nejmene ctyr mesicu, anebo j! bylo ulozeno ochranne opatrem spojene s omezemm svobody v delce nejmene ctyr mesicu.
§ 404a
Ponzem zaznamu v Schengenskem informacmm systemu
Zaznam ponzeny na zadost pnslusneho justicmho organu clenskeho statu v Schengenskem informacmm systemu za ucelem zatcem a predam osoby, ktery obsahuje udaje uvedene v § 405, ma pro ucely predavatiho nzem stejne ucinky jako evropsky zatykati rozkaz; ponzem takoveho zaznamu zaroven nahrazuje zaslam evropskeho zatykatiho rozkazu statu, v nemz se nachaz! osoba, o jejiz predam se zada.
Predam z jineho clenskeho statu do Ceske republiky
§405
(1) Zdrzuje-li se obvineny v predavajitim state nebo je-li duvodne podezrem, ze se v nem zdrzuje, a je-li treba jej vyzadat, vyda za podmmek podle § 404 v pnpravnem nzem soudce na navrh statrnho zastupce a v nzem pred soudem predseda senatu evropsky zatykati rozkaz.
(2) Evropsky zatykati rozkaz mus! obsahovat
a) jmeno a prijmem obvineneho, dals! osobm udaje umoznujiti jeho identifikaci a udaje o statm pnslusnosti, jeho popis, pnpadne fotografii a otisky prstu,
b) nazev, adresu, tislo telefonu a faxu a elektronickou adresu organu, ktery vydal evropsky zatykati rozkaz,
c) udaj o tom, zda existuje vykonatelny rozsudek, pnkaz k zatcem podle § 69, mezinarodrn zatykati rozkaz podle § 384 nebo jine vykonatelne rozhodnuti majiti tyz ucinek, ktere se tyka tehoz cinu, pro nejz je evropsky zatykati rozkaz vydan,
d) zakonne pojmenovam trestneho cinu s doslovnym znemm pnslusnych zakonnych ustanovern, vcetne stanovene trestrn sazby pro dany trestny cin podle pravmch predpisu vyzadujitiho clenskeho statu,
e) vyticem skutkoveho deje s presnym vyznacemm doby, mista, zpusobu spacham, mtiy ucasti obvineneho na trestnem cinu a nasledky trestneho cinu, pokud je mozno je uvest, a
f) ustanoveni o promlceni a dale popis ukonu ovlivnujicich plynuti promlceci doby, pokud od spachani trestneho cinu do vydani evropskeho zatykaciho rozkazu uplynula doba vice jak 3 roky.
(3) Evropsky zatykaci rozkaz pro ucely vyzadani odsouzeneho k vykonu trestu odneti svobody musi krome udaju uvedenych v odstavci 2 pism. a) az d) obsahovat tez udaj, kterym soudem a k jakemu trestu byl odsouzen, a dale udaje o zpusobu zajisteni prav obhajoby obvineneho v rizeni, pokud byl rozsudek vydan v rizeni proti uprchlemu nebo v jeho nepritomnosti, s pripojenim zneni § 306a. Evropsky zatykaci rozkaz musi obsahovat take ustanoveni o promlceni a dale popis ukonu ovlivnujicich plynuti promlceci doby, pokud od pravni moci rozsudku do vydani evropskeho zatykaciho rozkazu uplynula doba vice jak 5 let.
(4) Pokud nektery z trestnych cinu, pro ktere je vyzadovano predani, je trestnym cinem podle § 412, soud tuto skutecnost na evropskem zatykacim rozkazu oznaci.
(5) Evropsky zatykaci rozkaz doruci soud, ktery jej vydal, Policejnimu prezidiu Ceske republiky k porizeni zaznamu v Schengenskem informacnim systemu za ucelem zatceni a predani osoby, stejnopis evropskeho zatykaciho rozkazu soucasne doruci Ministerstvu spravedlnosti. Je-li znamo, kde se osoba nachazi, doruci soud evropsky zatykaci rozkaz prislusnemu organu predavajiciho statu v souladu s pravnim radem predavajiciho statu v urednim nebo v jednom z urednich jazyku predavajiciho statu ci v jinem jazyce, v nemz je predavajici stat ochoten evropsky zatykaci rozkaz prijmout. Ministerstvo spravedlnosti stanovi vyhlaskou vzor evropskeho zatykaciho rozkazu.
(6) Ustanoveni § 384 odst. 4 az 6, § 387 a 388 se v tomto rizeni uziji obdobne. Byl-li evropsky zatykaci rozkaz zrusen, vyrozumi soud o jeho zruseni neprodlene Policejni prezidium Ceske republiky za ucelem provedeni nezbytnych opatreni.Byl-li obvineny do Ceske republiky predan z clenskeho statu, jehoz je obcanem nebo tam ma trvaly pobyt, s vyhradou, ze v pripade, ze nevyslovi souhlas s vykonem trestu nebo ochranneho opatreni v Ceske republice, bude pro vykon trestu nebo ochranneho opatreni, ktere budou v Ceske republice pripadne ulozeny, vracen zpet do tohoto clenskeho statu, predseda senatu v pripade odsuzujiciho rozsudku tomuto clenskemu statu doruci rozsudek ve lhute do 30 dnu od jeho pravni moci s prekladem do uredniho jazyka predavajiciho statu.
(7) Byl-li obvinenemu, ktery byl do Ceske republiky predan z jineho clenskeho statu, ulozen trest odneti svobody ci ochranne opatreni spojene s omezenim osobni svobody, soud zapocita do celkove doby odneti svobody dobu vazby vykonane v souvislosti s vykonem evropskeho zatykaciho rozkazu.
§406
Zasada speciality
(1) Osobu, ktera byla predana z jineho clenskeho statu, nelze stihat, omezit jeji osobni svobodu ci ji osobni svobody zbavit pro jiny trestny cin spachany pred predanim nez ten, pro ktery byla predana; to neplati, jestlize
a) predana osoba po svem propusteni z vazby, z vykonu trestu odneti svobody nebo z ochranneho opatreni spojeneho s omezenim ci zbavenim osobni svobody neopustila do 45
dnu uzem! Ceske republiky, prestoze ho mohla opustit nebo se na uzem! Ceske republiky vratila pote, co ho opustila,
b) za tento jiny trestny cin nelze ulozit trest odneti svobody nebo ochranne opatrem omezujiti osobm svobodu, nebo vydat zatykati rozkaz,
c) predane osobe hroz! ulozem pouze peneziteho trestu nebo trestu obecne prospesnych prati, prestoze je lze za zakonem stanovenych podmmek premenit na tresty odneti svobody,
d) predana osoba souhlasila s predamm do Ceske republiky a vzdala se prava na uplatnern zasady speciality,
e) predana osoba se po svem predam vyslovne vzdala prava na uplatnern zasady speciality vuci urcitym trestnym cinum spachanym pred svym predamm,
f) pnslusny organ predavajitiho statu, ktery osobu predal, udelil souhlas se stihamm predane osoby pro dals! trestny cin spachany pred jejim predamm.
(2) Prohlasem podle odstavce 1 pism. e) ucim osoba pred soudem do protokolu za pntomnosti obhajce. Toto prohlasem nelze vzft zpet. Soud je povinen poucit predanou osobu o dusledtich vzdam se prava na uplatnern zasady speciality podle odstavce 1. Pnslusnym k nzem podle odstavce 1 pism. e) je soud, ktery vydal evropsky zatykati rozkaz, v pnpravnem nzem na navrh statrnho zastupce. Soud o obsahu tohoto prohlasem informuje pfislusny organ predavajitiho statu.
(3) Ma-li byt osoba stihana pro jiny trestny cin spachany pred predamm nez ten, pro ktery byla predana, a nejsou zde duvody podle odstavce 1, poda v pnpravnem nzem soudce na navrh statrnho zastupce a v nzem pred soudem predseda senatu zadost o souhlas se stihamm pro jine trestne ciny. Pro zadost se pouzije § 405 obdobne.
§407
Docasne prevzeti osoby z jineho clenskeho statu
(1) Predseda senatu a v pnpravnem nzem na navrh statrnho zastupce soudce, ktery vydal evropsky zatykati rozkaz, muze pozadat organ predavajitiho statu o vyslech nebo docasne prevzeti osoby, na kterou vydal evropsky zatykati rozkaz, na uzem! Ceske republiky pro ucely trestrnho stiham.
(2) V zadosti podle odstavce 1 je treba uvest ukony, projejichz provedem je pntomnost vyzadane osoby potrebna, s uvedemm dne nebo casoveho obdoM, na ktere je treba jej! pntomnost zajistit.
(3) Na nzem o zajistem docasneho prevzeti vyzadane osoby se pfimefene pouzije ustanovern § 440.
Predam z Ceske republiky do jineho clenskeho statu §408
(1) Evropsky zatykaci rozkaz se doruci krajskemu statnimu zastupitelstvi, v jehoz obvodu ma osoba, o jejiz predani jde, (dale jen “vyzadana osoba”), pobyt nebo byla zadrzena (pro ucely tohoto oddilu dale jen “pnslusne statni zastupitelstvi”).
(2) Byl-li evropsky zatykaci rozkaz dorucen statnimu zastupitelstvi, ktere neni prislusne podle odstavce 1, doruci toto statni zastupitelstvi evropsky zatykaci rozkaz prislusnemu statnimu zastupitelstvi a informuje o tom organ vyzadujiciho statu. Stejne se postupuje, byl-li evropsky zatykaci rozkaz dorucen Ministerstvu spravedlnosti nebo Nejvyssimu statnimu zastupitelstvi.
(3) Soudem prislusnym k rozhodnuti o predani do vyzadujiciho statu je krajsky soud, u nehoz pusobi krajske statni zastupitelstvi prislusne podle odstavce 1 (dale jen “prislusny soud”).
§ 408a
Nejvyssi statni zastupitelstvi muze za ucelem pnrazeni zaznamu zakazujiciho zadrzeni osoby k zaznamu porizenemu vyzadujicim statem v Schengenskem informacnim systemu za ucelem zatceni a predani vymezit pokynem pro Policejni prezidium Ceske republiky pripady stejneho druhu, u nichz je predani osoby na zaklade evropskeho zatykaciho rozkazu vylouceno z duvodu zakonne prekazky.
§ 409
Predbezne setreni
(1) Ucelem predbezneho setreni je zjistit, zda jsou dany podminky pro predani na zaklade evropskeho zatykaciho rozkazu.
(2) Statni zastupce vyzadanou osobu vyslechne, pokud tak jiz neucinil v ramci zadrzeni podle § 410, a seznami ji s obsahem evropskeho zatykaciho rozkazu, s moznosti souhlasit s predanim a s podminkami a nasledky vysloveni takoveho souhlasu, vcetne toho, ze s vyslovenim souhlasu s predanim je spojeno vzdani se uplatneni zasady speciality.
(3) Statni zastupce ukonci predbezne setreni, pokud
a) clensky stat, ktery by mohl zadat o predani, pres opakovane vyzvy nedorucil evropsky zatykaci rozkaz,
b) doslo k umrti vyzadane osoby,
c) vyzadana osoba neni podle pravniho radu Ceske republiky vzhledem ke svemu veku trestne odpovedna za jednani, pro ktere je evropsky zatykaci rozkaz vydan,
d) vyzadanou osobu nelze zadrzet pro imunitu ci vysadu vyplyvajici ze zakona nebo mezinarodniho prava,
e) vyzadana osoba se zdrzuje mimo uzemi Ceske republiky nebo misto jejiho pobytu neni znamo,
f) evropsky zatykati rozkaz byl dorucen po pravm moci rozhodnuti o predam vyzadane osoby nebo rozhodnuti o jejim vydam,
g) nebyl dan souhlas clenskeho statu podle § 421 odst. 1,
h) nebyl dan souhlas statu, ktery nem clenskym statem (dale jen „treti stat”), podle § 421 odst.
3,
i) ve vyzadujitim state doslo k promlcem trestrnho stiham nebo vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho opatrem, nebo
j) vyzadujiti stat odvolal evropsky zatykati rozkaz ci jinym zpusobem informoval, ze o predam vyzadane osoby jiz nema zajem.
(4) Pfedbezne setrem je ukonceno take podamm navrhu podle § 411.
(5) Statm zastupce neprodlene vyrozum! o ukoncem pfedbezneho setrem podle odstavce 3 pfislusny organ vyzadujitiho statu, Policejm prezidium Ceske republiky, obhajce a Ministerstvo spravedlnosti.
§410
Zadrzem a pfedbezna vazba
Pro zadrzem a predbeznou vazbu vyzadane osoby se uzj ustanovern § 395 a 396 obdobne.
§411
Rozhodnuti soudu a predavati vazba
(1) O predam rozhodne po skoncen pfedbezneho setrem na navrh statrnho zastupce ve verejnem zasedarn pnslusny soud. Na zadost organu vyzadujitiho statu, ktery vydal evropsky zatykati rozkaz, soud ve verejnem zasedarn vyzadanou osobu vyslechne s prihlednutim k podmmkam stanovenym dohodou s organem vyzadujitiho statu. O predam informuje soud pnslusny utvar Policie Ceske republiky, aby mohlo byt ve stanovene lhute zorganizovano predam osoby.
(2) Na zadost organu ciziho statu, ktery vydal evropsky zatykati rozkaz, soud umozm pntomnost zastupcu tohoto ciziho organu u verejneho zasedarn. Pro moznost zastupce tohoto organu ciziho statu polozit vyslychane osobe doplnujiti otazky plati ustanovern § 432 odst. 4 obdobne.
(3) Rozhodne-li pnslusny soud o tom, ze vyzadana osoba predana nebude, a vyzadana osoba je ve vazbe, rozhodne zaroven o jejim propustem, pokud nejde o pnpad podle odstavce 6 pism. e) nebo omezem osobm svobody teto osoby nevyplyva z jineho zakonneho duvodu.
(4) Rozhodne-li pnslusny soud o tom, ze vyzadana osoba predana bude, vezme vyzadanou osobu do predavati vazby, pokud tak jiz neucinil podle § 410. Vazebmmi duvody podle § 67 nem pritom vazan. Pokud obvineny jiz v dobe rozhodovam podle odstavce 1 byl v pfedbezne vazbe podle § 410, soud rozhodne o premene teto vazby na vazbu predavati. Pro predavati vazbu se pouzije ustanovern § 397 obdobne.
(5) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1, 3 a 4 je pripustna stiznost, jez ma v pripade rozhodnuti podle odstavcu 1 a 3 odkladny ucinek. Proti rozhodnuti o propusteni vyzadane osoby z vazby ma stiznost statniho zastupce odkladny ucinek pouze tehdy, byla-li podana ihned po vyhlaseni rozhodnuti.
(6) Soud zamitne predani vyzadane osoby pouze tehdy, jestlize
a) cin neni trestny podle prava obou statu, pokud nejde o jednani podle § 412; to neplati v pripade dani, poplatku, cel nebo meny, kdy nelze odmitnout vykon evropskeho zatykaciho rozkazu z toho duvodu, ze pravni predpisy Ceske republiky neukladaji tentyz druh dani a cel nebo neobsahuji stejna ustanoveni tykajici se dani, cel a meny jako pravni predpisy vyzadujiciho statu,
b) na trestny cin, pro ktery je evropsky zatykaci rozkaz vydan, se vztahuje amnestie, ktera byla udelena v Ceske republice, anebo trestni stihani ci vykon trestu jsou v Ceske republice promlceny, jestlize stihani tohoto trestneho cinu spada do pusobnosti trestnich pravnich predpisu Ceske republiky,
c) vyzadana osoba byla v Ceske republice nebo cizim state za tentyz skutek jiz pravomocnym rozhodnutim odsouzena a trest byl jiz vykonan nebo je prave vykonavan nebo ho jiz nelze vykonat anebo trestni rizeni bylo v Ceske republice nebo jinem clenskem state pravomocnym rozhodnutim skonceno, nebyla-li takova rozhodnuti v predepsanem rizeni zrusena,
d) vyzadana osoba je v Ceske republice trestne stihana za stejny cin, pro ktery byl evropsky zatykaci rozkaz vydan,
e) tato osoba je statnim obcanem Ceske republiky nebo ma v Ceske republice trvaly pobyt, jeji predani se vyzaduje k vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho leceni nebo ochranne vychovy a osoba pred prislusnym soudem do protokolu prohlasi, ze se odmita podrobit vykonu tohoto trestu nebo ochranneho opatreni ve vyzadujicim state; toto prohlaseni nelze vzit zpet.
(7) Je-li predavan statni obcan Ceske republiky nebo osoba, ktera ma trvaly pobyt v Ceske republice, do vyzadujiciho statu k trestnimu stihani, soud podmini predani tim, ze tato osoba bude vracena k vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho leceni nebo ochranne vychovy do Ceske republiky, pokud ji bude ulozen takovy druh trestu nebo ochranneho opatreni a tato osoba po vyneseni rozsudku ve vyzadujicim state nevyslovi souhlas s vykonem trestu nebo ochranneho opatreni ve vyzadujicim state. Takto soud postupuje pouze v pripade, ze vyzadujici stat poskytl zaruku, ze osobu preda do Ceske republiky k vykonu trestu nebo ochranneho opatreni. Neni-li vyzadujicim statem zaruka poskytnuta, soud predani vyzadane osoby zamitne.
(8) Je-li predavana do vyzadujiciho statu osoba k vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho opatreni, ktere byly ulozeny rozhodnutim vynesenym v nepritomnosti, aniz tato osoba byla radne informovana o dnu a mistu jednani, soud podmini predani tim, ze vyzadujici stat poskytne teto osobe moznost pozadat o obnovu rizeni a umozni ji pritomnost u soudniho jednani.
(9) Je-li to nezbytne ke splnern ucelu trestrnho stiharn nebo vykonu trestu odneti svobody ulozeneho osobe, ktera ma byt predana, za jiny trestny cin nez ten, ktery je uveden v evropskem zatykatim rozkazu, muze soud povolit predam takove osoby s odkladem do doby, kterou soucasne stanovL Pfitom prihledne k oduvodnenemu pozadavku vyzadujraho statu na predam osoby ve lhute, v mz je nezbytne vuci m ve vyzadujram state vykonat ukony, pro ktere ma byt osoba predana.
(10) Je-li predavana do vyzadujitiho statu osoba, ktere byl v trestrnm nzem na uzem! Ceske republiky ulozen trest odneti svobody, soud podmim predam tim, ze tato osoba bude vracena k vykonu trestu odneti svobody nebo jeho zbyvajiti casti, a stanov! k tomu primefenou lhutu. Tato lhuta nesm! byt dels^ nez kolik cim delka dosud nevykonaneho trestu odneti svobody nebo jeho casti. Doba, po kterou bude predana osoba drzena ve vazbe ve vyzadujitim state na zaklade tohoto evropskeho zatykatiho rozkazu, se po navracern teto osoby zpet na uzem! Ceske republiky zapotita do dosud nevykonaneho trestu odneti svobody nebo jeho casti.
(11) Soud rozhodne o evropskem zatykatim rozkazu do 60 dnu od zadrzem vyzadane osoby. Rozhodnuti soud neprodlene oznam! pnslusnemu organu vyzadujitiho statu a Policejmmu prezidiu Ceske republiky, nasledne take Ministerstvu spravedlnosti. Dojde-li k predam, soud poskytne pnslusnemu organu vyzadujitiho statu informace o delce trvam vazby v prubehu predavatiho nzem na uzem! Ceske republiky. Odmftne-li soud predam podle odstavce 3, pnslusnemu organu vyzadujitiho statu sdeti duvody tohoto odmftnuti.
(12) Nelze-li ve vyjimecnem pnpade rozhodnout ve lhute podle odstavce 11, rozhodne soud o evropskem zatykatim rozkazu ve lhute prodlouzene o dalsich 30 dnu. O tomto postupu informuje organ vyzadujitiho statu s uvedemm duvodu.
(13) Nemuze-li soud rozhodnout o predam vyzadane osoby ani ve lhute prodlouzene podle odstavce 12, informuje o teto skutecnosti pnslusny organ vyzadujitiho statu a Eurojust. Eurojust informuje prostrednictvim narodmho clena v Eurojustu. O predam rozhodne neprodlene po odstranem prekazky bramti rozhodnuti.
§412
Vyjimky ze zasady oboustranne trestnosti
(1) V pfipade, kdy je predam pozadovano pro trestne ciny, za ktere je mozno ve vyzadujitim state ulozit trest odneti svobody s horm hraniti trestrn sazby nejmene tfi roky nebo nandit ochranne opatrem spojene s omezemm svobody v delce nejmene tfi roky a ktere spotivaj! v jednam, ktere organ vyzadujitiho statu oznati v evropskem zatykatim rozkazu jako jedno nebo vice z jednan uvedenych v odstavci 2, soud nezjistuje, zda jde o cin trestny podle prava Ceske republiky.
(2) Jednamm podle odstavce 1 se rozum!
a) ucast na zlocinnem spolcem,
b) terorismus,
c) obchod s lidmi,
d) pohlavni zneuzivani deti a detska pornografie,
e) nedovoleny obchod s omamnymi a psychotropnimi latkami,
f) nedovoleny obchod se zbranemi, strelivem a vybusninami,
g) korupce,
h) podvody vcetne podvodu postihujicich zajmy Evropskych spolecenstvi ve smyslu Umluvy ze dne 26. cervence 1995 o ochrane financnich zajmu Evropskych spolecenstvi,
i) legalizace vynosu z trestne cinnosti, j) padelani meny,
k) pocitacova trestna cinnost,
l) trestna cinnost proti zivotnimu prostredi, vcetne nedovoleneho obchodu s ohrozenymi zivocisnymi a rostlinnymi druhy a jejich plemeny a odrudami,
m) napomahani pri nedovolenem prekroceni statni hranice a pri nedovolenem pobytu,
n) vrazda, tezka ujma na zdravi,
o) nedovoleny obchod s lidskymi organy a tkanemi,
p) unos, omezovani osobni svobody abrani rukojmi,
q) rasismus a xenofobie,
r) organizovana nebo ozbrojena loupez,
s) nedovoleny obchod s kulturnimi statky, vcetne starozitnosti a umeleckych del, t) podvodna jednani,
u) vydirani a vymahani penez za ochranu, v) padelani a piratstvi vyrobku,
w) padelani verejnych listin a obchod s verejnymi listinami, x) padelani platebnich prostredku,
y) nedovoleny obchod s hormony a jinymi rustovymi stimulatory, z) nedovoleny obchod s jadernymi nebo radioaktivnimi materialy, aa) obchod s odcizenymi vozidly,
bb) znasilnem, cc) zharstv^
dd) trestne ciny, jejichz stiharn a trestarn je v pravomoci Mezinarodmho trestrnho soudu, ee) unos letadla nebo plavidla, ff) sabotaz. §413
Zkracene predavati nzem
(1) Vyzadana osoba muze pred predsedou senatu pnslusneho soudu za pntomnosti obhajce do protokolu prohlasit, ze souhlas! se svym predamm do vyzadujitiho statu.
(2) Vyzadana osoba mus! byt pred vyslovemm souhlasu se svym predamm poucena predsedou senatu za pntomnosti obhajce o vyznamu takoveho souhlasu a o nasledtich, ktere jsou s mm spojeny, vcetne vzdam se uplatnern zasady speciality. Souhlas s predamm nelze vzft zpet.
(3) Jestlize vyzadana osoba ucim prohlasem podle odstavce 1, uzije se ustanovern § 411 pfimefene. Soud zamftne predam vyzadane osoby pouze v pnpadech uvedenych v § 411 odst. 6 pism. c), d) a e).
(4) Rozhodnuti o predam podle odstavce 1 soud vyda do 10 dnu od souhlasneho prohlasem vyzadane osoby podle odstavce 1. Pro prodlouzen lhuty se uzije ustanovern § 411 odst. 12.
§414
Docasne predam do clenskeho statu
(1) Byl-li evropsky zatykati rozkaz vydan za ucelem trestrnho stiham, na podklade zadosti organu vyzadujitiho statu pfislusny soud na navrh statrnho zastupce rozhodne o tom, ze se vyzadana osoba docasne preda do vyzadujitiho statu k vykonan nezbytnych procesmch ukonu trestrnho nzem. V rozhodnuti stanov! primefenou lhutu, jez nesm! byt dels! nez tfi mesice, ve ktere mus! byt docasne predana osoba vracena na uzem! Ceske republiky.
(2) Lhutu uvedenou v odstavci 1 lze po dohode s pnslusnym organem dozadujitiho statu prodlouzit. Tohoto prodlouzen nesm! byt vyuzito k jinemu ucelu, nez pro ktery bylo puvodne docasne predam povoleno. Docasne predam je mozno provest opakovane.
(3) Provedem docasneho predam zajistuje soud uvedeny v odstavci 1.
(4) Zadost podle odstavce 1 se doruti pnslusnemu statmmu zastupitelstvL Ustanovern § 408 odst. 2 a 3 se zde uzije obdobne.
(5) Doba, po kterou byla vyzadana osoba v dobe docasneho predam ve vazbe v cizim state, se nezapotitava do lhut uvedenych v § 411 odst. 11a12a§413 odst. 4.
§ 415 Lhuty
(1) Poziva-li osoba vysady nebo imunity podle zakona nebo podle mezinarodniho prava, pocinaji lhuty uvedene v § 411 odst. 11av§413 odst. 4 bezet ode dne, kdy prislusnemu organu byla dorucena informace o tom, ze vyzadana osoba byla teto vysady nebo imunity zbavena.
(2) Je-li ke zbaveni vysady nebo imunity prislusny organ Ceske republiky, pozada prislusny statni zastupce o to, aby tento organ osobu vysady nebo imunity zbavil. Je-li ke zbaveni vysady nebo imunity prislusny organ jineho statu, mezinarodni organizace nebo Evropske unie, informuje neprodlene prislusny statni zastupce o teto skutecnosti organ vyzadujiciho statu, ktery evropsky zatykaci rozkaz vydal.
(3) Podala-li osoba stiznost na postup pnslusnych organu Ceske republiky v ramci predavaciho rizeni k Ustavnimu soudu, pocinaji lhuty uvedene v § 411 odst. 11, § 413 odst. 4 a v § 416 odst. 2 bezet ode dne, kdy prislusnemu organu bylo doruceno rozhodnuti Ustavniho soudu o teto stiznosti.
§416 Predani
(1) Predani osoby po povoleni a s tim souvisejici propusteni teto osoby z vazby zaridi predseda senatu krajskeho soudu.
(2) Rozhodne-li soud o predani vyzadane osoby, je vyzadana osoba predana neprodlene, nejpozdeji do 10 dnu pote, co nabude pravni moci rozhodnuti o predani, nejde-li o rozhodnuti o predani podle § 411 odst. 9.
(3) Brani-li predani vyzadane osoby ve lhute stanovene v odstavci 2 okolnosti vyzadujicim a predavajicim statem neovlivnitelne, dohodnou se prislusne organy na nove dobe predani. Predani se musi uskutecnit nejpozdeji do 10 dnu od takto stanovene nove doby predani.
(4) Vyjimecne lze docasne odlozit predani z humanitarnich duvodu, zejmena ohrozilo- li by predani zivot nebo zdravi vyzadane osoby. Predani se uskutecni ve lhute 10 dnu od okamziku, kdy tyto duvody pominou.
(5) Nelze-li lhuty podle odstavcu 2 az 4 dodrzet, soud rozhodne o propusteni vyzadane osoby z vazby.
§417
Vykon trestu odneti svobody nebo ochranneho opatreni ulozeneho v clenskem state
(1) Je-li predani vyzadane osoby zamitnuto z duvodu podle § 411 odst. 6 pism. e), vyzve prislusny soud organ vyzadujiciho statu, aby mu ve lhute 30 dnu od doruceni vyzvy dorucil overenou kopii vykonatelneho rozhodnuti, na jehoz zaklade byl vydan evropsky zatykaci rozkaz, a jeho uredni preklad do ceskeho jazyka.
(2) Nejsou-li ve lhute overena kopie vykonatelneho rozhodnuti, na jehoz zaklade byl vydan evropsky zatykati rozkaz, a jeho uredrn preklad do ceskeho jazyka doruceny a osoba je ve vazbe, rozhodne pfislusny soud o jejim propustem.
(3) Pred vracemm predane osoby do Ceske republiky k vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho lecem nebo ochranne vychovy podle § 411 odst. 7 vyzve pfislusny soud organ vyzadujitiho statu k dorucern overene kopie pnslusneho vykonatelneho rozhodnuti a jeho uredmho prekladu do ceskeho jazyka.
(4) Pote, co organ vyzadujitiho statu doruti vykonatelne rozhodnuti podle odstavce 1 nebo 3 pnslusnemu soudu, uzna pfislusny soud rozhodnuti organu vyzadujitiho statu tak, ze trest, ktery jim byl ulozen, premem na trest, ktery by mohl ulozit, jestlize by v nzem o spachanem trestnem cinu rozhodoval. Takto pfimefene postupuje i v pnpade ulozem ochranneho lecem nebo ochranne vychovy. V nzem o uznam rozhodnuti organu vyzadujitiho statu postupuje obdobne podle oddtiu sedmeho.
§418
Rozsirem predam na jiny trestny cin a souhlas s predamm nebo vydamm do dalsiho statu
(1) Ustanovern tohoto oddtiu se pfimefene uzj na nzem o zadosti jineho clenskeho statu, jemuz urcita osoba byla predana, o souhlas, aby ji mohl
stihat pro jiny trestny cin spachany pred predamm, vykonat na m trest odneti svobody ci ochranne opatrem spojene s omezemm osobm svobody ulozene pro jiny trestny cin nez pro ten, pro ktery bylo povoleno predam na zaklade evropskeho zatykatiho rozkazu,
predat do dalsiho clenskeho statu k trestmmu stiham, vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho opatrem, nebo
vydat do tretiho statu k trestmmu stiham anebo vykonu trestu odneti svobody.
(2) Pnslusny soud rozhodne o zadosti podle odstavce 1 do 30 dnu pote, co mu byla tato zadost dorucena.
(3) V nzem podle odstavcu 1 a 2 nelze uzft ustanovern § 413.
(4) Souhlasu podle odstavce 1 nem treba, pokud se osoba pred soudem v dobe pred svym predamm nebo po svem predam vzdala uplatnern zasady speciality nebo pokud byla predana ve zkracenem predavatim nzem.
§419
Soubeh vice evropskych zatykatich rozkazu
(1) Je-li do pravm moci rozhodnuti o predam na tutez vyzadanou osobu doruceno vice evropskych zatykatich rozkazu, rozhodne pnslusny soud na navrh statrnho zastupce o tom, ktery evropsky zatykati rozkaz bude vykonan. Zvaz! pfitom okolnosti, zavaznost a misto spachani trestnych cinu, data vydam evropskych zatykatich rozkazu a zda byly vydany za ucelem trestrnho stiham nebo vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho opatrem spojeneho s omezemm svobody. Organum ostatmch vyzadujitich statu zasle sve rozhodnuti na vedomL
(2) Lhuty podle § 411 odst. 11 a § 413 odst. 4 pocinaji bezet od data doruceni posledniho evropskeho zatykaciho rozkazu.
§420
Soubeh evropskeho zatykaciho rozkazu se zadosti o vydani
(1) Je-li do pravni moci rozhodnuti o predani na tutez vyzadanou osobu dorucena rovnez zadost o vydani, rozhodne prislusny soud na navrh statniho zastupce nejprve o predani podle § 411 a o tom, zda je vydani pripustne podle § 397. V pripade rozhodnuti o predani podle § 411 odst. 1 a zaroven o pripustnosti vydani podle § 397 odst. 1 predseda senatu krajskeho soudu predlozi vec Ministerstvu spravedlnosti k rozhodnuti, zda bude vykonan evropsky zatykaci rozkaz nebo zda bude vyhoveno zadosti o vydani. O soubehu evropskeho zatykaciho rozkazu a zadosti o vydani, o rozhodnuti podle § 397 a o predlozeni veci Ministerstvu spravedlnosti predseda senatu krajskeho soudu informuje neprodlene prislusny organ vyzadujiciho statu.
(2) Ministr spravedlnosti pri rozhodovani o tom, zda bude vykonan evropsky zatykaci rozkaz nebo zda bude vyhoveno zadosti o vydani, zvazi okolnosti, zavaznost a misto spachani trestnych cinu, data vydani evropskeho zatykaciho rozkazu a zadosti o vydani a zda byly vydany za ucelem trestniho stihani nebo vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho opatreni spojeneho s omezenim svobody.
(3) Jestlize ministr spravedlnosti rozhodne o prednostnim vykonani evropskeho zatykaciho rozkazu, ihned tuto skutecnost sdeli prislusnemu krajskemu soudu, ktery dale postupuje podle § 416. Lhuta podle § 416 odst. 2 pocina bezet od data doruceni sdeleni ministra spravedlnosti o prednostnim vykonani evropskeho zatykaciho rozkazu.
(4) Jestlize ministr spravedlnosti rozhodne o prednostnim vyhoveni zadosti o vydani, ihned tuto skutecnost sdeli krajskemu soudu, ktery rozhodl o predani podle § 411 odst. 1, a prislusnemu organu vyzadujiciho statu. Dale se postupuje podle oddilu druheho.
(5) Rozhodnuti ministra spravedlnosti podle odstavce 4 je duvodem pro zruseni rozhodnuti podle § 411 odst. 1. O tom rozhodne krajsky soud neprodlene pote, co obdrzi sdeleni ministra spravedlnosti podle odstavce 4, v neverejnem zasedani usnesenim, proti kteremu neni stiznost pripustna. Usneseni doruci statnimu zastupci a organu vyzadujiciho statu, ktery evropsky zatykaci rozkaz vydal.
§421
Dalsi predani z Ceske republiky do jineho clenskeho statu
(1) Osoba, ktera byla do Ceske republiky predana, muze byt dale predana jinemu clenskemu statu pouze se souhlasem predavajiciho statu, neni-li dale stanoveno jinak.
(2) Bez souhlasu predavajiciho statu muze byt vyzadana osoba dale predana jinemu clenskemu statu pro trestny cin spachany pred predanim v pripade, ze
a) vyzadana osoba souhlasi s predanim do jineho clenskeho statu; toto prohlaseni musi byt ucineno dobrovolne do protokolu za pritomnosti obhajce a prislusny soud musi tuto osobu predem poucit o dusledcich z jejiho prohlaseni vyplyvajicich,
b) se pro vyzadanou osobu uplatrn ustanovern § 406 odst. 1 pism. a), d) a e) a odst. 2.
(3) Byla-li vyzadana osoba vydana do Ceske republiky ze tretiho statu a nemuze byt dale predana bez souhlasu tohoto tretiho statu, informuje o tom pnslusne statm zastupitelstv! neprodlene Ministerstvo spravedlnosti, ktere provede nezbytne ukony k zajistem souhlasu tretiho statu s predamm. Lhuty uvedene v § 411 odst. 11 a v § 413 odst. 4 zacmaj! bezet ode dne, kdy pnslusny statm zastupce obdrzel informaci od Ministerstva spravedlnosti o tom, ze treti stat souhlas s predamm udelil.
Pruvoz pro ucely predam
§422
(1) Jestlize ma byt na zadost jineho clenskeho statu povolen pruvoz osoby pro ucely trestrnho nzem, o predam a zajist’ovatich opatremch rozhodne Nejvyss! soud, pokud zadost jineho clenskeho statu o pruvoz bude obsahovat informace o
a) totoznosti a statm pnslusnosti predavane osoby,
b) vydam evropskeho zatykatiho rozkazu,
c) povaze a kvalifikaci trestneho cinu a
d) okolnostech spacham trestneho cinu, vcetne doby a mista.
(2) Povolem pruvozu osoby pro ucely uvedene v odstavci 1, ktere predpokladaj! zpetny pruvoz pres uzem! Ceske republiky po provedem ukonu v cizim state, je soucasne i povolemm pro tento zpetny pruvoz.
(3) Povolem pruvozu nem treba v pnpade letecke prepravy bez planovaneho pristam na uzem! Ceske republiky. Pokud k neplanovanemu pfistam na uzem! Ceske republiky dojde a Ceske republice nebyla dorucena zadost clenskeho statu o povolem pruvozu obsahujiti informace uvedene v odstavci 1, osoba muze byt vzata do vazby az na 96 hodin. O vzeti osoby do vazby rozhodne Nejvyss! soud na navrh statrnho zastupce Nejvyssiho statrnho zastupitelstvL
(4) Nejvyss! soud rozhodne o zamftnuti zadosti o povolem pruvozu, je-li pozadovan pruvoz statrnho pnslusmka Ceske republiky nebo osoby s trvalym pobytem na uzem! Ceske republiky za ucelem vykonu trestu odneti svobody nebo ochranneho opatrem.
(5) Je-li pozadovan pruvoz statrnho pnslusmka Ceske republiky nebo osoby s trvalym pobytem na uzem! Ceske republiky za ucelem trestrnho stiham, Nejvyss! soud rozhodne o povolem pruvozu s vyhradou ve smyslu § 411 odst. 7.
Oddil ctvrty
Pruvoz pro ucely nzem v cizine §423
(1) O povolem pruvozu osoby uzemim Ceske republiky pro ucely trestrnho nzem v cizim state nebo vykonu trestu odneti svobody v cizim state na zadost organu ciziho statu
rozhoduje Nejvyssi soud. Na rozhodovani o pripustnosti pruvozu a zajist’ovacich opatrenich se pnmerene uziji ustanoveni oddilu druheho.
(2) Povoleni pruvozu osoby pro ucely uvedene v odstavci 1, ktere predpokladaji zpetny pruvoz pres uzemi Ceske republiky po provedeni ukonu v cizim state, je soucasne i povolenim pro tento zpetny pruvoz.
(3) Povoleni pruvozu neni treba v pripade letecke prepravy bez planovaneho pristani na uzemi Ceske republiky. Pokud k neplanovanemu pristani na uzemi Ceske republiky dojde a Ceske republice nebyla dorucena zadost ciziho statu o povoleni pruvozu, osoba muze byt vzata do vazby az na 96 hodin. O vzeti osoby do vazby rozhodne Nejvyssi soud na navrh statniho zastupce Nejvyssiho statniho zastupitelstvi.
§424
Pruvoz pro ucely vydani do clenskeho statu
Pro pruvoz osoby, ktera ma byt do jineho clenskeho statu vydana z tretiho statu anebo do tretiho statu vydana z jineho clenskeho statu, se uzije ustanoveni § 423 obdobne.
Oddil paty Dozadani
§425
Dozadanim se rozumi ukony, ktere po zahajeni trestniho rizeni v Ceske republice maji byt na zadost organu Ceske republiky provedeny v cizim state, anebo ukony, ktere maji byt v trestnim rizeni na zadost organu cizich statu provedeny na uzemi Ceske republiky.
Dozadani do ciziny
§426
Pokud mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, nestanovi jinak, dozadani statniho zastupce se zasilaji do ciziho statu prostrednictvim Nejvyssiho statniho zastupitelstvi a dozadani predsedy senatu se zasilaji prostrednictvim Ministerstva spravedlnosti.
§427
Obsah a forma dozadani
(1) Dozadani musi obsahovat
a) oznaceni dozadujiciho organu a den sepsani zadosti,
b) presny popis pozadovaneho ukonu v trestnim rizeni,
c) popis skutku, ktereho se dozadani tyka, a jeho pravni kvalifikaci s doslovnym znenim zakonnych ustanoveni,
d) udaje o obvinenem, pripadne poskozenem nebo svedkovi, pokud se zada jejich vyslech, a e) dals! udaje potrebne k radnemu poskytnuti pozadovane pravn pomoci.
(2) Dozadani mus^ byt opatreno podpisem opravneneho organu, ktery ho vydal, a otiskem kulateho razftka tohoto organu.
(3) Pokud mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, nestanov! jinak, k dozadani a pfipojenym materialum pripoj! dozadujra organ preklad do cizfto jazyka vyhotoveny pribranym tlumocmkem.
(4) Domce^ p^semnosti osobe v cizim state postou je mozne, jen stanovi-li tak mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana.
(5) Je-li pro ucely dorucern pisemnosti v trestrnm nzem osobe v cizim state treba patrat po miste pobytu teto osoby, pozada soud a v pnpravnem nzem statm zastupce Policii Ceske republiky o ponzem zaznamu v Schengenskem informacmm systemu za timto ucelem.
§428
Platnost ukonu
Dorucern ci dukazy provedene na zadost organu Ceske republiky organem ciziho statu jsou ucinne, pokud byly provedeny v souladu s pravmm radem dozadaneho statu nebo pokud byly provedeny v souladu s pravmm radem Ceske republiky.
§ 428a
Pouziti dukazu ziskanych dozadamm do ciziny
Organy cinne v trestrnm nzem nepouzj bez vyslovneho souhlasu pnslusneho organu ciziho statu dukazy ziskane dozadamm do ciziny pro jine ucely, nez pro ktere byly poskytnuty, jestlize je k tomu zavazuje vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, nebo jestlize byly poskytnuty pod podmmkou dodrzem techto omezem.
§429
Predvolam osob z ciziny
(1) Pokud je pri dokazovarn v Ceske republice potrebna pntomnost osoby, ktera se zdrzuje v cizim state, je treba j! dorucit predvolam formou dozadam. Pntomnost teto osoby nem mozne vynucovat pouzitim donucovatich prostredku ani hrozby sankti.
(2) Osoba, ktera se na uzem! Ceske republiky dostav! na zaklade predvolam, nesm! byt trestne stihana, odsouzena nebo jej! osobm svoboda omezena pro trestny cin, ktery spachala pred vstupem na uzem! Ceske republiky.
(3) Trestrn stiham nebo omezem osobm svobody predvolane osoby je vsak pnpustne
a) pro trestny cin, pro ktery byla osoba predvolana jako obvinena,
b) pokud se predvolana osoba po vykonan ukonu dokazovarn zdrzuje na uzem! Ceske republiky po dobu deM nez 45 dm, prestoze ho mohla opustit, nebo
c) pokud se predvolana osoba po opustem uzem! Ceske republiky dobrovolne vrati zpet anebo je na uzem! Ceske republiky dopravena z ciziho statu zakonnym zpusobem.
§ 429a
Prislusny organ muze vydat rozhodnuti o ukonech uvedenych v hlave ctvrte oddilu ctvrtem az sedmem i v pripade, ze ukon ma byt proveden mimo uzemi Ceske republiky a jeho provedeni nelze dosahnout bez tohoto rozhodnuti.
Dozadani z ciziny
§430
(1) Organy cinne v trestnim rizeni vykonavaji pravni pomoc pozadovanou organy ciziho statu zpusobem upravenym v tomto zakone, pokud mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, nestanovi jinak.
(2) K pouziti dukazu poskytnutych cizimu statu na zaklade dozadani pro jiny ucel, nez pro ktery byly poskytnuty, je zapotrebi vyslovneho souhlasu statniho zastupce nebo soudu, ktery vyrizoval dozadani ciziho statu, nestanovi-li vyhlasena mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, jinak. Na tuto skutecnost musi byt organ ciziho statu upozornen pri poskytnuti techto dukazu.
(3) Na zadost organu ciziho statu je mozne postupovat podle pravniho predpisu jineho statu, pokud pozadovany postup neni v rozporu se zajmy Ceske republiky uvedenymi v § 377.
(4) Pokud o to organ ciziho statu pozada, je mozne svedky a znalce vyslechnout pod prisahou.
(5) Prisaha pro svedky zni: “Prisaham na svoji cest, ze vypovim uplnou a cistou pravdu a nic nezamlcim.”
(6) Prisaha pro znalce zni: “Prisaham na svoji cest, ze posudek podam podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.”
§431
Prislusnost k provedeni dozadani
(1) Pro stanoveni prislusnosti k provedeni dozadani organu ciziho statu se pnmerene uziji ustanoveni § 16 az 26.
(2) Je-li k provedeni dozadani soucasne pnslusnych vice soudu, muze na podnet Ministerstva spravedlnosti soud, ktery je nejblize spolecne nadrizen soudum, ktere by jinak byly k vykonani techto ukonu prislusne, urcit prislusnost nektereho z nich k vykonani vsech nebo nekterych ukonu pravni pomoci. Ustanoveni § 24 a 25 se zde uziji primere^.
(3) Je-li k provedeni dozadani soucasne pnslusnych vice statnich zastupitelstvi, muze Nejvyssi statni zastupitelstvi urcit prislusnost nektereho z nich k vykonani vsech nebo nekterych ukonu pravni pomoci. Nejvyssi statni zastupitelstvi je v rizeni o dozadani o pravni pomoc prislusne i k rozhodovani o odneti a prikazani veci.
(4) Pokud maj! soud nebo statm zastupitelstv! pri provadem ukonu pravn pomoci na zaklade dozadam organu ciziho statu provest ukon trestrnho nzem mimo svuj obvod, postupuj! podle § 53 a 54.
(5) Organ pfislusny podle odstavce 1 k provedem zadosti o pravm pomoc muze vykon teto zadosti odlozit, pokud by jej! provedem mohlo ohrozit trestrn nzem vedene v Ceske republice. Odmftnout provedem zadosti o pravn pomoc muze pouze tehdy, nesplnuje-li zadost pozadavky mezinarodrn smlouvy nebo jej! provedem by bylo v rozporu s § 377. V pnpade odlozem nebo odmftnuti, byt i jen castecneho, provedem zadosti je organ pnslusny podle odstavce 1 povinen organu ciziho statu svuj postup oduvodnit.
§ 432
Ukony organu ciziho statu
(1) Organy ciziho statu nemohou na uzem! Ceske republiky samostatne vykonavat ukony pravm pomoci.
(2) Nejde-li o pnpad uvedeny v § 411 odst. 2, § 442 a § 443 odst. 1, pntomnost organu ciziho statu pri ukonu pravm pomoci vykonavanem na uzem! Ceske republiky v pnpravnem nzem je pnpustna pouze se souhlasem Nejvyssiho statrnho zastupitelstv! a v nzem pred soudem se souhlasem Ministerstva spravedlnosti.
(3) Pokud vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, umoznuje pnmy pravm styk justicmch organu, je pnslusnym k udelem souhlasu podle odstavce 2 soud, v pnpravnem nzem statm zastupce.
(4) Ucastm-li se organ ciziho statu na zaklade sveho dozadam vyslechu v Ceske republice, muze pozadat o moznost polozit vyslychanemu doplnujiti otazky prostrednictvim organu cinneho v trestrnm nzem, ktery vyslech provadL Organ cinny v trestrnm nzem provadejiti vyslech je povinen takove zadosti vyhovet, ledaze by polozem ci formulace takove otazky odporovalo pravmmu radu Ceske republiky.
§433
Dorucovam pisemnosti
(1) Pokud je pisemnost, ktera ma byt dorucena adresatovi v Ceske republice, vyhotovena v ceskem jazyce nebo v jazyce, o kterem je predpoklad, ze vzhledem ke vsem okolnostem pnpadu mu adresat rozumi, anebo je k m pfipojen preklad do tohoto jazyka a organ ciziho statu nezada osobm dorucern, doruc se pisemnost adresatovi podle ustanoven tohoto zakona upravujitiho dorucovarn do vlastmch rukou (§ 64). Dorucit zasilku ulozemm je mozne pouze po marnem pokusu o dorucern pri opakovanem dorucern teze zasilky.
(2) Pokud pisemnost nen vyhotovena v jazyce za podmmek odstavce 1 a nem k m pfipojen ani preklad do tohoto jazyka, pficemz dozadujiti organ nebyl povinen podle vyhlasene mezinarodrn smlouvy, kterou je Ceska republika vazana, zajistit preklad, vyhotovern prekladu do tohoto jazyka zajisti organ vykonavajiti pravn pomoc a nasledne p^semnost doruc postupem podle odstavce 1. Preklad nem treba vyhotovovat, pokud adresat po poucen o moznosti odmftnout prevzeti p^semnosti prohlas^ ze je ochoten pisemnost prevzft.
(3) Pokud dozadujici organ zada o doruceni pisemnosti do vlastnich rukou adresata, doruci se pisemnost adresatovi osobne. Prevzeti pisemnosti adresat potvrdi podpisem na dorucence dozadujiciho organu nebo do protokolu dorucujiciho organu. Jestlize adresat odmitne pisemnost prevzit, uvede dorucujici organ tuto skutecnost s uvedenim duvodu, pro ktere adresat odmitl zasilku prevzit, v protokolu ci pruvodnim dopise, jimz dozadani vrati dozadujicimu organu. Doruceni zasilky postupem podle odstavce 1 je v takovem pripade vylouceno. Nepodan-li se ani opakovane pisemnost dorucit adresatu do jeho vlastnich rukou, dorucujici organ vrati dozadani zpet dozadujicimu organu s uvedenim duvodu, pro ktere se nepodarilo zasilku dorucit.
§434
Souhlas s pouzitim informaci
Informace ziskane v ramci policejni spoluprace z jineho clenskeho statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu mohou byt pouzity jako dukaz v trestnim rizeni jen na zaklade souhlasu prislusneho organu tohoto statu. K vyzadani takoveho souhlasu je opravnen statni zastupce a po podani obzaloby soud; pritom postupuje pnmerene podle ustanoveni tohoto oddilu o dozadani do ciziny. Vyzadani souhlasu neni treba, jestlize prislusny organ ciziho statu souhlas poskytl jiz v okamziku predani informaci, nebo jestlize vnitrostatni pravo daneho ciziho statu takovy souhlas nepozaduje.
K pouziti informace poskytnute v ramci policejni spoluprace jinemu clenskemu statu Evropske unie nebo pridruzeneho statu jako dukazu v trestnim rizeni je treba souhlasu statniho zastupce nebo soudu. K udeleni souhlasu je mistne prislusne statni zastupitelstvi, nebo byla-li v dozadujicim state podana obzaloba, soud, v jehoz obvodu ma sidlo policejni organ, ktery zadost o policejni spolupraci vynzoval; ke stanoveni vecne prislusnosti se pnmerene pouziji ustanoveni § 16 a 17. Na udeleni souhlasu se pnmerene pouziji ustanoveni tohoto oddilu o dozadani z ciziny.
Souhlas podle odstavce 2 nelze udelit, pokud
a) pouziti takove informace jako dukazu by bylo v trestnim rizeni v Ceske republice vylouceno, nebo
b) hrozi, ze by pouzitim takove informace jako dukazu bylo zmareno trestni rizeni vedene v Ceske republice nebo by byl vazne ohrozen jiny dulezity zajem.
Zvlastni druhy dozadani
§435
Preshranicni pronasledovani
(1) V souladu s podminkami vyhlasene mezinarodni smlouvy, kterou je Ceska republika vazana, mohou pnslusnici policejnich organu pri pronasledovani vstoupit na uzemi ciziho statu a pokracovat v pronasledovani osoby i na uzemi tohoto statu a stejne tak organy ciziho statu mohou pri pronasledovani vstoupit na uzemi Ceske republiky a pokracovat zde v pronasledovani osoby. Pri provadeni techto ukonu na uzemi Ceske republiky jsou organy ciziho statu vazany pravnim radem Ceske republiky a pokyny policejniho organu Ceske republiky.
(2) Nestanovi-li vyhlasena mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, jinak, organ ciziho statu pri provadeni pronasledovani na uzemi Ceske republiky neni opravnen provadet domovni prohlidku (§ 82), prohlidku jinych prostor a pozemku (§ 83a), ani vstupovat do obydli, jinych prostor a na pozemky, jakoz i pronasledovanou osobu zadrzet a vyslychat.
(3) Pokud byla pronasledovana osoba zadrzena na uzemi ciziho statu na zaklade pronasledovani podle odstavce 1 a neni statnim prislusnikem tohoto statu, statni zastupce pozada o jeji predbezne zadrzeni za ucelem vydani nebo predani do 6 hodin od jejiho zadrzeni na uzemi ciziho statu. Hodiny mezi pulnoci a devatou hodinou ranni se nezapocitavaji.
(4) Pronasledovana osoba, ktera byla na uzemi Ceske republiky dopadena na zaklade pronasledovani podle odstavce 1 organy policie ciziho statu, pokud neni statnim prislusnikem Ceske republiky ci osobou bez statni prislusnosti, ktera ma na uzemi Ceske republiky povolen trvaly pobyt, bude propustena do 6 hodin od jejiho zadrzeni, ledaze prislusny organ ciziho statu v teto lhute doruci zadost o vzeti teto osoby do predbezne vazby za ucelem vydani nebo predani. Hodiny mezi pulnoci a devatou hodinou ranni se nezapocitavaji.
§436
Preshranicni sledovani
(1) V souladu s podminkami vyhlasene mezinarodni smlouvy, kterou je Ceska republika vazana, mohou pnslusnici policejnich organu pri sledovani vstoupit na uzemi ciziho statu a pokracovat ve sledovani osoby a veci i na uzemi tohoto statu a stejne tak organy ciziho statu mohou pri sledovani vstoupit na uzemi Ceske republiky a pokracovat zde ve sledovani osoby a veci. Pri provadeni techto ukonu na uzemi Ceske republiky jsou organy ciziho statu vazany pravnim radem Ceske republiky a pokyny policejniho organu Ceske republiky.
(2) Nestanovi-li vyhlasena mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, jinak, organ ciziho statu pri provadeni sledovani na uzemi Ceske republiky neni opravnen provadet domovni prohlidku (§ 82), prohlidku jinych prostor a pozemku (§ 83a), ani vstupovat do obydli, jinych prostor a na pozemky, jakoz i sledovanou osobu zadrzet a vyslychat.
(3) K povoleni sledovani a provadeni ukonu primo souvisejicich se sledovanim osob a veci na uzemi Ceske republiky podle odstavce 1 je prislusne Krajske statni zastupitelstvi v Praze. Povoleni plati rovnez pro prislusne organy Ceske republiky, pokud od organu ciziho statu prevezmou v teze veci sledovani na uzemi Ceske republiky.
(4) Nesnese-li vec odkladu, mohou organy ciziho statu provadet sledovani na uzemi Ceske republiky i bez predchoziho povoleni uvedeneho v odstavci 3. Organ ciziho statu je vsak povinen o povoleni pozadat bezodkladne, nejpozdeji vsak v okamziku prekroceni statni hranice. Pokud je do 5 hodin neobdrzi, je povinen sledovani ukoncit.
(5) K podani zadosti o provadeni sledovani na uzemi ciziho statu je opravnen prislusny statni zastupce.
§437
Skryte vysetrovani
(1) V souladu s podmmkami vyhlasene mezinarodrn smlouvy, kterou je Ceska republika vazana, na zadost pnslusnych organu ciziho statu nebo na zadost organu cinneho v trestrnm nzem muze na uzem! Ceske republiky pusobit jako agent ve smyslu § 158e nebo provest predstirany prevod podle § 158c tez policista ciziho statu.
(2) K podani navrhu Vrchmmu soudu v Praze na povolem cinnosti policisty ciziho statu jako agenta podle § 158e a k povolem predstiraneho prevodu podle § 158c je pnslusne Vrchm statm zastupitelstv! v Praze.
§ 437a
Preshranicm odposlech
(1) Umoznuje-li vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, aby byl z ciziho statu provaden odposlech telekomunikacmho provozu na uzem! Ceske republiky bez jej! technicke pomoci, je k rozhodovan o udelem souhlasu s provedemm odposlechu nebo s jeho pokracovamm a k souvisejitim ukonum pnslusny Krajsky soud v Praze; je-li v cizim state provadejitim odposlech trestn nzen ve stadiu pred podamm obzaloby, rozhodne na navrh statrnho zastupce Krajskeho statrnho zastupitelstv! v Praze. Souhlas s provedemm odposlechu nebo s jeho pokracovamm lze udelit pouze pri splnem podmmek uvedenych v § 88.
(2) Umoznuje-li vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, aby byl z Ceske republiky provaden odposlech telekomunikacmho provozu na uzem! ciziho statu bez jeho technicke pomoci, statm zastupce a po podan obzaloby soud informuje ciz! stat o predpokladanem nebo provadenem odposlechu.
Docasne predam do ciziny za ucelem provedem procesmch ukonu
§438
(1) Na zadost organu ciziho statu je mozne osobu nachazejiti se ve vazbe nebo ve vykonu trestu odneti svobody na uzem! Ceske republiky docasne predat do ciziho statu pro ucely dokazovarn.
(2) Osobu uvedenou v odstavci 1 je mozne docasne predat jen tehdy, jestlize
a) s docasnym predamm souhlas!,
b) nema v nzem v cizim state postaven obvineneho,
c) jej! pntomnost na uzem! Ceske republiky nem nezbytna z duvodu dokazovarn v trestrnm nzem,
d) jej! nepntomnosti se nezmem ucel vazby anebo vykonu trestu vykonavaneho na uzem! Ceske republiky,
e) docasne predam nepfimefene neprodlouz! trvam vazby, ktera je vykonavana na uzem! Ceske republiky, a
f) docasne odevzdam nepfimefene neprodlouz! vykon trestu odneti svobody, ktery je vykonavan na uzem! Ceske republiky.
(3) Docasne predani osoby povoluje a jeho provedeni zajistuje,
a) jde-li o vazbu v pripravnem rizeni, soud prislusny podle § 26 na navrh statniho zastupce,
b) jde-li o vazbu v rizeni po podani obzaloby, soud,
c) jde-li o vykon trestu odneti svobody, okresni soud, v jehoz obvodu se trest odneti svobody vykonava.
Soud prislusny k povoleni docasneho predani osoby stanovi lhutu, v niz musi byt tato osoba vracena do Ceske republiky. Tuto lhutu lze po dohode s prislusnym organem ciziho statu prodlouzit pouze ke stejnemu ucelu, pro ktery bylo docasne predani osoby povoleno. Docasne predani osoby lze provest i opakovane.
(4) Doba, po kterou byla osoba ve vazbe v cizim state, se nezapocitava do lhut podle § 71; tato doba se vsak zapocitava do delky vykonu trestu vykonavaneho na uzemi Ceske republiky.
§439
Ustanoveni § 438 se pnmerene uzije na docasne predani osoby do ciziho statu k ucasti na ukonu pravni pomoci vykonavaneho na uzemi ciziho statu na zadost organu Ceske republiky.
§ 440
Docasne prevzeti osoby z ciziny za ucelem provedeni procesnich ukonu
(1) Jestlize je v trestnim rizeni na uzemi Ceske republiky potrebna ucast jine osoby nez obvineneho pro ucely dokazovani a tato osoba je v cizim state ve vazbe anebo ve vykonu trestu odneti svobody, pozada v rizeni pred soudem predseda senatu Ministerstvo spravedlnosti nebo v pripravnem rizeni statni zastupce Nejvyssi statni zastupitelstvi o zajisteni docasneho prevzeti teto osoby na uzemi Ceske republiky. V zadosti uvede, k jakym ukonum a v jake trestni veci je pritomnost teto osoby potrebna a oznaci den nebo casove obdobi, na ktere je potrebne pritomnost teto osoby zabezpecit.
(2) Jestlize dozadany stat povoli docasne odevzdani osoby na uzemi Ceske republiky, rozhodne v rizeni pred soudem predseda senatu nebo v pripravnem rizeni soudce na navrh statniho zastupce, ze tato osoba bude po dobu docasneho odevzdani na uzemi Ceske republiky ve vazbe; vazebnimi duvody podle § 67 pri tom neni vazan. V usneseni se vzdy uvede, ze vazba zacina dnem prevzeti teto osoby na uzemi Ceske republiky.
(3) Vraceni teto osoby do statu, ktery ji na uzemi Ceske republiky docasne predal, a s tim souvisejici propusteni teto osoby z vazby zaridi v rizeni pred soudem predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce, k jejichz zadosti byla osoba na uzemi Ceske republiky docasne predana.
(4) Ustanoveni odstavcu 1 az 3 se primere^ uziji rovnez na predani osoby z ciziho statu k ucasti na ukonu pravni pomoci provadeneho na uzemi Ceske republiky na zadost organu ciziho statu.
(5) Poda-li docasne prevzata osoba na uzem! Ceske republiky zadost o propustem z vazby, preda soudce nebo v pnpravnem nzem statm zastupce tuto zadost pnslusnemu organu ciziho statu.
(6) Nandbli pnslusny organ ciziho statu, ze ma byt docasne prevzata osoba propustena z vazby na svobodu jeste v dobe, kdy se nachaz! na uzem! Ceske republiky, za^ jej! propustern z vazby na svobodu v nzem pred soudem predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce, k jejichz zadosti byla osoba na uzem! Ceske republiky docasne predana, a to ve lhute peti pracovmch dnu ode dne, kdy obdrzel rozhodnuti pnslusneho organu ciziho statu o propustem osoby z vazby. O propustem teto osoby z vazby informuje organ ciziho statu, ktery propustem nandil.
§441
Zajistem a predam veti, zajistem jine majetkove hodnoty a zajistem majetku
Na zaklade zadosti organu vyzadujitiho statu rozhodne organ pnslusny podle odstavce 3 o zajistem a predam veti nebo o zajistem jinych majetkovych hodnot nebo majetku ci jeho casti, ktere mohou slouzit jako dukaz nebo ktere byly ziskany trestnym cinem, nebo toho, co za takovou vec, jinou majetkovou hodnotu nebo majetek bylo opatreno.
Na zajistem veci, jine majetkove hodnoty nebo majetku ci jeho casti na zaklade zadosti organu ciziho statu se pfimefene pouzj ustanovern hlavy druhe oddtiu sedmeho, hlavy ctvrte oddtiu ctvrteho a hlavy dvacate prvm oddtiu ctvrteho. Pri vykonu zajistem majetku nebo jeho casti se postupuje podle zvlastmho pravmho predpisu.
O zajistem veci, jine majetkove hodnoty nebo majetku ci jeho casti podle odstavce 1 rozhoduje v nzem pred soudem okresm soud a v pnpravnem nzem statm zastupce okresmho statrnho zastupitelstvi, v jehoz obvodu se nachaz! majetek nebo jeho podstatna cast.
Organ pfislusny podle odstavce 3 rozhodne o zajistem veci, jine majetkove hodnoty nebo majetku ci jeho casti i v pnpade, nelze-li vyzadanou osobu predat pro jej! umrti nebo jde-li o uprchleho. TImto ustanovemm nem dotceno vlastnicke pravo tretich osob.
Organ pfislusny podle odstavce 3 muze predam veti docasne odepnt nebo je predat cizimu statu pod podmmkou, ze budou vraceny, je-li jich treba pro trestrn nzem vedene v Ceske republice.
Pri predam zajistene veci v nzem pred soudem predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce pozada organ ciziho statu o jej! vracern. Tohoto prava se vsak muze vyslovne vzdat nebo souhlasit s tim, aby vec byla vracena pnmo vlastmkovi.
Tato ustanovern se pfimefene uzj rovnez na predam veci, ktera byla zajistena u vydavane nebo predavane osoby. Pokud je to mozne, tato vec se preda organum ciziho statu soucasne s vydavanou nebo predavanou osobou.
§ 441a
Pfedbezne zajistem veci
(1) Lze-li na zaklade zjistenych skutecnosti duvodne ocekavat, ze ciz! stat pozada o zajistem a predam urcite veci nachazejiti se na uzem! Ceske republiky podle § 441, nebo vyda prikaz k jejimu zajisteni jako dukazniho prostredku nebo pro ucely jejiho propadnuti ci zabrani podle § 460e nebo 460i, a vzhledem k jeji povaze hrozi nebezpeci, ze jeji pozdejsi zajisteni bude zmareno nebo ztizeno, muze policejni organ vydat prikaz k predbeznemu zajisteni teto veci. Pro predbezne zajisteni veci plati pnmerene § 79.
(2) O vydani prikazu k predbeznemu zajisteni veci vyrozumi policejni organ bez zbytecneho odkladu statniho zastupce nebo soud prislusny k vyrizeni zadosti o zajisteni a predani veci podle § 441 nebo k uznani prikazu k jejimu zajisteni podle § 460e a 460i.
(3) Predbezne zajisteni veci trva nezbytne nutnou dobu, nejdele vsak 10 dnu od vydani prikazu k predbeznemu zajisteni veci. O teto skutecnosti je treba neprodlene vyrozumet cizi stat, v jehoz zajmu byla vec zajistena, za ucelem neprodleneho zaslani zadosti o zajisteni a predani teto veci nebo za ucelem zaslani prikazu k jejimu zajisteni.
(4) Nedoruci-li ve stanovene lhute cizi stat zadost o zajisteni a predani veci podle § 441 nebo prikaz k jejimu zajisteni podle § 460e nebo 460i, policejni organ vrati predbezne zajistenou vec osobe, u niz byla zajistena, pokud ji nezajisti pro ucely jineho trestniho rizeni. O vraceni takove veci nebo o jejim zajisteni pro ucely jineho trestniho rizeni vyrozumi policejni organ bez zbytecneho odkladu prislusneho statniho zastupce nebo soud.
Spolecny vysetrovaci tym
§442
(1) Pokud tak stanovi mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, lze pro plneni ukolu v trestnim rizeni s pnslusnymi organy jednoho nebo vice cizich statu uzavrit dohodu o vzniku spolecneho vysetrovaciho tymu.
(2) Zadost o uzavreni dohody podle odstavce 1 podava prislusny statni zastupce prostrednictvim Nejvyssiho statniho zastupitelstvi prislusnemu organu ciziho statu. V zadosti uvede
a) v jake trestni veci ma byt spolecny vysetrovaci tym ustanoven, vcetne popisu skutku a jeho pravni kvalifikace,
b) cil spolecneho vysetrovaciho tymu a dobu, na kterou by mel byt ustanoven, s moznosti prodlouzeni doby jeho trvani,
c) ktere policejni ci jine slozky se za Ceskou republiku prace spolecneho vysetrovaciho tymu zucastni,
d) vycet pravomoci zucastnenych policejnich slozek Ceske republiky a jinych ucastniku tymu,
e) pouceni o pripadne trestni i obcanskopravni odpovednosti clenu tymu,
f) ustanoveni o ochrane osobnich udaju,
g) pracovni jazyk spolecneho vysetrovaciho tymu,
h) ustanoveni procesniho prava Ceske republiky, ktera budou pri praci tymu aplikovana, a i) zpusoby velern a komunikace.
(3) Dohodu podle odstavce 1 za Ceskou republiku uzavtia vzdy Nejvyss! statm zastupitelstvi, a to jak na zadost pnslusneho statrnho zastupce, tak na zadost pnslusneho organu ciziho statu. Pro nalezitosti dohody plati odstavec 2 obdobne.
(4) Ma-li spolecny vysetrovati tym pusobit na uzem! Ceske republiky, je vedoutim tymu vzdy osoba sluzebne cinna v policejmm organu Ceske republiky.
(5) Dukazy provedene kterymkoli clenem spolecneho vysetrovatiho tymu na uzem! statu, kde tento tym pusoM, pokud byly provedeny v souladu s pravmm radem tohoto statu nebo s pravmm radem Ceske republiky, jsou ucinne v trestrnm nzem vedenem v Ceske republice.
(6) O ukony, ktere maj! byt provedeny ve state, jehoz policejm organy nebyly vyslany do spolecneho vysetrovatiho tymu, je treba vzdy pozadat dozadamm (§ 425).
(7) Pro urcem pnslusnosti jednoho z vice jinak pnslusnych statmch zastupitelstv! pro ukony trestrnho nzem provadene pnslusrnky Policie Ceske republiky vyslanymi do spolecneho vysetrovatiho tymu, pokud je toho treba v zajmu urychlem nzem nebo v jinem dulezitem zajmu, se obdobne uzije ustanovern § 431 odst. 3.
(8) Pokud ma pnslusne statm zastupitelstv! provest ukon trestrnho nzem mimo svuj obvod, postupuje podle § 53 a 54.
§443
(1) Jestlize byla uzavrena dohoda o spolecnem vysetrovatim tymu podle § 442, pracovmci pnslusnych organu ciziho statu vyslam do tohoto tymu se mohou v ramci spolecneho vysetrovatiho tymu na uzem! Ceske republiky pod velemm osoby sluzebne cinne v policejmm organu Ceske republiky ucastnit
a) vydam a odneti veci (§ 78 a 79),
b) domovm prohtidky a prohtidky jinych prostor a pozemku podle hlavy ctvrte oddtiu pateho,
c) ohledarn (§ 113 a 114),
d) vysetrovatiho pokusu (§ 104c),
e) rekonstrukce (§ 104d),
f) proverky na miste (§ 104e).
(2) Pri provadeni ukonu podle odstavce 1 na uzem! Ceske republiky jsou pracovmci pnslusnych organu ciziho statu vazani pravmm radem Ceske republiky a pokyny policejmho organu Ceske republiky.
(3) Pracovmci pfislusnych organu ciziho statu vyslam do spolecneho vysetrovatiho tymu mohou byt pntomni vyslechum obvinenych (§ 90 az 94), svedku (§ 97 az 104),
konfrontaci (§ 104a), rekognici (§ 104b) nebo podani vysvetleni podle § 158. Doplnujici otazku mohou polozit pouze se souhlasem organu cinneho v trestnim rizeni, ktery provadi vyslech. Organ cinny v trestnim rizeni provadejici vyslech otazku polozi, jen pokud je v souladu s pravnim radem Ceske republiky.
(4) Vedouci spolecneho vysetrovaciho tymu je opravnen v souladu s pravnim radem Ceske republiky poverit provedenim jednotlivych ukonu v cizim state pracovniky prislusnych organu ciziho statu vyslane do spolecneho vysetrovaciho tymu.
§ 444
Vyslech prostrednictvim videotelefonu a telefonu
(1) Stanovi-li tak mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, umozni predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce organu ciziho statu na jeho zadost provest vyslech podezreleho, obvineneho, svedka nebo znalce prostrednictvim videotelefonu. Vyslech podezreleho nebo obvineneho prostrednictvim videotelefonu lze provest jen tehdy, jestlize podezrely nebo obvineny s provedenim takoveho vyslechu souhlasi. Na to je treba se jej vyslovne dotazat. Vyjadreni podezreleho nebo obvineneho o tom, zda s provedenim tohoto vyslechu souhlasi, poznamena vyslychajici do protokolu, ktery zasle organu ciziho statu.
(2) Stanovi-li tak mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce umozni organu ciziho statu na jeho zadost provest vyslech svedka nebo znalce prostrednictvim telefonu. Vyslech svedka nebo znalce prostrednictvim telefonu lze provest pouze tehdy, jestlize svedek nebo znalec s vyslechem provadenym prostrednictvim telefonu souhlasi. Na to je treba se jej vyslovne dotazat. Vyjadreni svedka nebo znalce o tom, zda s provedenim tohoto vyslechu souhlasi, poznamena vyslychajici do protokolu, ktery zasle organu ciziho statu.
(3) Na predvolani svedka nebo znalce se vztahuji pnmerene ustanoveni tohoto zakona. Predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce pribere, je-li toho treba, k vyslechu tlumocnika. O vyslechu vzdy sepise protokol. Protokolace se ridi ustanovenimi tohoto zakona. V protokolu o vyslechu je treba krome udaju uvedenych v § 55 uvest i technicke podminky, za kterych byl vyslech provaden.
(4) Pred zapocetim vyslechu predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce overi totoznost vyslychane osoby a pouci ji podle ustanoveni tohoto zakona. Pak umozni organu ciziho statu, aby sam provadel vyslech prostrednictvim videotelefonu nebo telefonu.
(5) Predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce dbaji na to, aby v prubehu vyslechu nebyly poruseny zakladni zasady trestniho rizeni podle tohoto zakona a zajmy Ceske republiky uvedene v § 377. V pripade jejich poruseni predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce vyslech prerusi a upozorni vyslychajici organ ciziho statu na toto poruseni.
(6) Pokud vyslychana osoba odmitne vypovidat, ackoli je podle tohoto zakona povinna vypoved’ podat, uziji se proti ni opatreni podle ustanoveni tohoto zakona primere^.
(7) Ochrana vyslychanym osobam se v pripade potreby poskytne za podminek a zpusobem stanovenym timto zakonem (§ 55 odst. 2) a zvlastnim pravnim predpisem.
(1) Nelze-li predvolat k vyslechu do Ceske republiky podezreleho, obvineneho, svedka nebo znalce, nebo nem-li to z duvodu hodnych zretele vhodne, predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce muze, stanovbli tak mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, pozadat pnslusny organ ciziho statu o zajistem vyslechu podezreleho, obvineneho, svedka nebo znalce prostrednictvim videotelefonu. Vyslech podezreleho nebo obvineneho prostrednictvim videotelefonu lze provest jen tehdy, jestlize podezrely nebo obvineny s takovym vyslechem souhlasL
(2) Nelze-li predvolat k vyslechu do Ceske republiky svedka nebo znalce, nebo nem-li to z duvodu hodnych zretele vhodne, predseda senatu a pnpravnem nzem statm zastupce muze, stanovi-li tak mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, pozadat pnslusny organ ciziho statu o zajistem vyslechu svedka nebo znalce prostrednictvim telefonu. Vyslech svedka nebo znalce po telefonu lze provest jen tehdy, jestlize svedek nebo znalec s takovym vyslechem souhlasL
(3) Zadost o provedem vyslechu podle odstavcu 1 a 2 mus! obsahovat krome udaju uvedenych v § 427 i jmeno osoby, ktera bude provadet tento vyslech na uzem! Ceske republiky, a duvod, proc nem mozne, aby se vyslychana osoba dostavila k vyslechu do Ceske republiky.
(4) Po overem totoznosti vyslychane osoby organem ciziho statu provad! vyslech predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce; postupuje pritom podle ustanovern hlavy pate. Namitkam vznesenym organem ciziho statu, ktere se tykaj^ zpusobu provadem vyslechu vzhledem k zakladmm zasadam trestrnho nzem tohoto statu, je nutno vyhovet.
§ 446
Informace z Rej stnku trestu
K vynzem zadosti organu ciziho statu, ktery nem clenskym statem Evropske unie, o poskytnuti udaju z Rejstnku trestu je pnslusne v pnpravnem nzem Nejvyss! statm zastupitelstv! a v nzem po podan obzaloby nebo navrhu na potrestarn Ministerstvo spravedlnosti, nestanovbli mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, pnmy styk justicmch organu.
Oddti sesty
Prevzeti a predavam trestmch veti §447
Prevzeti trestrn veci z ciziny
(1) O navrhu organu ciziho statu, aby trestrn nzem vedene proti obcanu Ceske republiky, ktery na uzem! tohoto statu spachal soudne trestny cin, prevzaly pnslusne organy Ceske republiky, rozhoduje Nejvyss! statm zastupitelstvL Rozhodne-li o tom, ze se trestrn nzem pfeMra, da bezodkladne podnet vecne a mistne pnslusnemu organu k trestmmu nzem podle tohoto zakona.
(2) Pokud vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, umoznuje pnmy styk justicmch organu ohledne prevzeti trestrnho nzem, rozhoduje o prevzeti
trestniho rizeni statni zastupce, ktery by jinak byl ve veci prislusny k vykonu dozoru nad zachovavanim zakonnosti v pripravnem rizeni.
(3) Procesni ukony provedene organy dozadujiciho statu v souladu s pravnim radem tohoto statu lze vyuzit v trestnim rizeni vedenem v Ceske republice stejne, jako kdyby ho provedly organy Ceske republiky, je-li dodrzena zasada, ze jejich vyuziti neda takovym ukonum vetsi dukazni hodnotu, nez kterou by mely v dozadujicim state.
§ 448
Predani trestniho rizeni do ciziny
(1) Trestni rizeni pro trestny cin spachany na uzemi Ceske republiky, z jehoz spachani je podezrela osoba, ktera je obcanem ciziho statu, nebo pro trestny cin spachany touto osobou na uzemi ciziho statu, lze predat do ciziho statu, jehoz je podezrela osoba obcanem nebo na jehoz uzemi mel byt trestny cin spachan.
(2) Predani trestniho rizeni do ciziho statu je mozne pouze na zaklade zadosti statniho zastupce a po podani obzaloby na zaklade zadosti soudu. Zadost o prevzeti trestniho rizeni predlozi statni zastupce Nejvyssimu statnimu zastupitelstvi, po podani obzaloby soud Ministerstvu spravedlnosti.
(3) Nejvyssi statni zastupitelstvi zadost statniho zastupce a Ministerstvo spravedlnosti zadost soudu o prevzeti trestniho rizeni prezkoumaji zejmena s ohledem na podminky a nalezitosti vyplyvajici z tohoto zakona nebo mezinarodni smlouvy a pozadavky vyplyvajici z dosavadniho vzajemneho styku a zaslou ji do ciziho statu, pokud ji nevrati spolu s uvedenim duvodu, ze kterych ji nebylo mozne do ciziho statu zaslat. V souvislosti s prezkoumanim zadosti o prevzeti trestniho rizeni muze Nejvyssi statni zastupitelstvi pozadat statniho zastupce a Ministerstvo spravedlnosti soud o nezbytne opravy a doplneni.
(4) Stanovi-li vyhlasena mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, primy styk justicnich organu pri predavani trestniho rizeni, muze zadost o prevzeti trestniho rizeni organu ciziho statu zaslat primo statni zastupce nebo po podani obzaloby soud.
(5) Rozhodl-li organ dozadaneho statu o prevzeti trestniho rizeni, nelze na uzemi Ceske republiky pokracovat v trestnim rizeni pro trestny cin, pro ktery bylo trestni rizeni predano, nebo naridit vykon trestu ulozeneho za cin, pro ktery bylo trestni rizeni predano.
(6) Organy Ceske republiky vsak mohou v trestnim rizeni pokracovat nebo naridit vykon trestu, jestlize dozadany stat
a) oznami, ze ve veci nebude konat rizeni,
b) dodatecne odvola sve rozhodnuti o prevzeti trestniho rizeni,
c) oznami, ze v rizeni nebude pokracovat, nebo rizeni ukonci, nebo
d) pres opakovane dotazy a pres upozorneni, ze organy Ceske republiky mohou v trestnim rizeni pokracovat nebo naridit vykon trestu, neoznami sve rozhodnuti, zda trestni rizeni prebira.
Oddti sedmy
Vykon rozhodnuti ve vztahu k cizine Uznavarn a vykon cizozemskych rozhodnuti § 449
Cizozemske rozhodnuti
Cizozemskym rozhodnutim se pro ucely tohoto oddtiu rozum^ rozhodnuti vydane soudem jineho statu pro cin trestny podle pravmho radu Ceske republiky, kterym
a) byla vyslovena vina, ale ulozem trestu bylo podmmene odlozeno,
b) byl ulozen trest odneti svobody nebo podmmeny trest odneti svobody,
c) byl ulozen penezity trest nebo zakaz cinnosti,
d) bylo ulozeno ochranne opatrem,
e) byl premenen podmmeny trest nebo penezity trest na trest odneti svobody,
f) bylo vysloveno pfedbezne zajistem majetku nebo jeho casti, anebo
g) bylo vysloveno propadnuti majetku nebo jeho casti nebo bylo vysloveno propadnuti veci anebo jej! zabram (dale jen “cizozemske rozhodnuti o majetku”).
§450
Podmmky uznam
(1) Cizozemske rozhodnuti je mozno uznat na uzem! Ceske republiky, jestlize
a) tak stanov! mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana,
b) rozhodnuti bylo vydano v nzem, ktere odpovida zasadam uvedenym v cl. 6 Umluvy o ochrane lidskych prav a zakladmch svobod,
c) osoba nebyla odsouzena za trestny cin, ktery ma vylucne politicky anebo vojensky charakter,
d) vykon trestu nem podle pravmho radu Ceske republiky promlcen,
e) osoba nebyla pro tento skutek jiz odsouzena ceskym soudem,
f) nebylo na uzem! Ceske republiky uznano cizozemske rozhodnuti jineho statu vuci teze osobe pro tentyz skutek a
g) uznam neodporuje chranenym zajmum podle § 377.
(2) Cizozemske rozhodnuti je mozne vyjimecne uznat na uzem! Ceske republiky bez splnem podmmky uvedene v odstavci 1 pism. a), jestlize je zarucena vzajemnost. Podmmky vzajemnosti oven pfislusny soud u Ministerstva spravedlnosti.
§451
Premena trestu
(1) Cizozemske rozhodnuti se uzna tak, ze v nem ulozeny trest pfislusny soud premern na trest, ktery by mohl ulozit, jestlize by v nzem o spachanem trestnem cinu sam rozhodoval. Soud nesm! ulozit trest pnsnejsi, nez byl trest ulozeny pfemenovanym cizozemskym rozhodnutim, ani ho premenit na jiny druh trestu.
(2) Pokud tak stanov! mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, lze v Ceske republice provest vykon trestu ve vyss! vymere, nez jakou pripousti jej! zakon.
(3) Jestlize druh trestu odneti svobody ulozeneho uznanym cizozemskym rozhodnutim a delka jeho trvam jsou slucitelne s pravmm radem Ceske republiky, soud v rozhodnuti o uznam soucasne rozhodne, ze se bude ve vykonu trestu ulozeneho cizozemskym rozhodnutim pokracovat bez jeho premeny podle odstavce 1. Tento postup je vyloucen, jestlize soud uzna cizozemske rozhodnuti jen pro nektery z vice trestnych cinu, kterych se cizozemske rozhodnuti tyka.
§452
Rizem o uznam cizozemskeho rozhodnuti
(1) Navrh na uznam cizozemskeho rozhodnuti na uzem! Ceske republiky predloz! na zaklade zadosti organu ciziho statu Ministerstvo spravedlnosti pnslusnemu krajskemu soudu, v jehoz obvodu ma obvineny trvaly pobyt. Pokud obvineny nema na uzem! Ceske republiky trvaly pobyt, je k nzem pfislusny Krajsky soud v Praze. Jde-li o cizozemske rozhodnuti o majetku, je k nzem pnslusny krajsky soud, v jehoz obvode se nachaz! majetek nebo vec, kterych se cizozemske rozhodnuti tyka.
(2) Krajsky soud rozhodne po pisemnem vyjadrem statrnho zastupce ve verejnem zasedarn rozsudkem, ktery doruti odsouzenemu, statmmu zastupci a Ministerstvu spravedlnosti. Je-li odsouzeny v dobe uznavatiho nzem ve vykonu trestu odneti svobody v cizim state, dorucuje mu soud rozsudek vzdy prostrednictvim Ministerstva spravedlnosti.
(3) Proti tomuto rozsudku je odvolarn pnpustne. Odvolati soud v neverejnem zasedarn rozhodne, zda se cizozemske rozhodnuti uznava ci nikoli.
§453
Ucinky uznaneho cizozemskeho rozhodnuti
(1) Uznane cizozemske rozhodnuti ma stejne pravn ucinky jako rozsudek soudu Ceske republiky.
(2) Tyka-li se cizozemske rozhodnuti vice odsouzenych, ucinky uznam nastavaj! pouze vuci tomu z odsouzenych, ktereho se tykal navrh na uznam.
§454 Vazba
(1) Pred rozhodnutim o uznam cizozemskeho rozhodnuti muze soud uvedeny v § 452 odst. 1 na zaklade zadosti ciziho statu postoupene Ministerstvem spravedlnosti nebo i bez
takove zadosti rozhodnout o vzeti osoby odsouzene cizozemskym rozhodnutim, o jehoz uznani se jedna, do vazby, pokud se takova osoba nachazi na uzemi Ceske republiky. Vazebnimi duvody podle § 67 neni tento soud vazan.
(2) Odsouzeneho, jehoz cizi stat na zaklade rozhodnuti o uznani cizozemskeho rozhodnuti predal k vykonu trestu odneti svobody, prevezmou organy Vezenske sluzby. Do 24 hodin od predani rozhodne soudce soudu uvedeneho v § 452 odst. 1 o jeho vzeti do vazby; vazebnimi duvody podle § 67 neni vazan.
(3) Proti rozhodnuti o vzeti do vazby je pripustna stiznost, ktera nema odkladny
ucinek. §455
Vykonavaci rizeni
(1) Bylo-li cizozemske rozhodnuti podle § 452 uznano, muze Ministerstvo spravedlnosti vyslovit souhlas s prevzetim odsouzeneho k vykonu trestu nebo pozadat stat, jehoz soud vynesl rozhodnuti, aby odsouzeneho predal.
(2) O vykonu uznaneho cizozemskeho rozhodnuti (§ 452) rozhodne prislusny soud (§ 16 az 18) ve verejnem zasedani rozsudkem.
(3) Vykon uznaneho cizozemskeho rozhodnuti tykajiciho se majetku [§ 449 pism. f), g)] naridi okresni soud, v jehoz obvode se nachazi majetek nebo vec, kterych se rozhodnuti tyka.
(4) Soud prislusny podle odstavcu 2 a 3 rozhoduje i o vsech souvisejicich otazkach vykonavaciho rizeni vcetne navrhu na zahlazeni odsouzeni.
(5) Jestlize se odsouzeny nachazi ve vykonu trestu odneti svobody v cizim state na zaklade uznaneho cizozemskeho rozhodnuti, soud naridi vykon takoveho rozhodnuti pred stanovenou dobou odevzdani odsouzeneho k vykonu trestu odneti svobody na uzemi Ceske republiky. Pokud k odevzdani odsouzeneho na uzemi Ceske republiky nedoslo a odsouzeny v cizim state vykonal cely trest odneti svobody anebo byl z jeho vykonu podminene propusten, je vykon uznaneho cizozemskeho rozhodnuti na uzemi Ceske republiky nepripustny.
(6) Soucasne s narizenim vykonu trestu odneti svobody, anebo v pripade uvedenem v odstavci 5 po odevzdani odsouzeneho na uzemi Ceske republiky, soud rozhodne o zapocitani vazby podle § 454, jakoz i vazby uz zapoctene a trestu odneti svobody uz vykonaneho v cizim state a doby prevozu odsouzeneho do trestu, ktery ma byt vykonan.
(7) Soud ucini ukony smerujici k upusteni od vykonu trestu z uznaneho cizozemskeho rozhodnuti, jakmile ho stat, o jehoz rozhodnuti jde, informoval o amnestii, milosti nebojinem rozhodnuti ci opatreni, v jehoz dusledku se uznane cizozemske rozhodnuti stalo nevykonatelnym. Jestlize amnestii, milosti anebo jinym rozhodnutim anebo opatrenim byl trest zmirnen anebo prominut jen zcasti, soud rozhodne o tom, jaky trest odsouzeny ma jeste vykonat. Proti rozhodnuti soudu je pripustna stiznost.
(8) Pokud neni v tomto ustanoveni stanoveno jinak, na vykon uznaneho cizozemskeho rozhodnuti se pouzije primere^ ustanoveni hlavy dvacate prvni.
§ 455a
SdHern propadleho nebo zabraneho majetku
(1) Umoznuje-li takovy postup vyhlasena mezinarodrn smlouva, kterou je Ceska republika vazana, muze Ceska republika s cizim statem uzavnt dohodu o sdilern majetku, ktery propadl nebo byl zabran na zaklade uznaneho cizozemskeho rozhodnuti o majetku. K uzavrern dohody je za Ceskou republiku pnslusne Ministerstvo finanti. Navrh na uzavrern takove dohody muze Ministerstvu finanti podat i soud, ktery cizozemske rozhodnuti o majetku uznal.
(2) Obdobne podle odstavce 1 se postupuje pri sdHern majetku, ktery propadl nebo byl zabran v cizim state na zadost Ceske republiky.
(3) Sdtieny majetek z ciziho statu pfebtia a do ciziho statu predava organizacn slozka statu, ktere podle jineho pravmho predpisu pnslus! hospodarem s majetkem statu.
§456
Naklady nzem
(1) Odsouzeny, ktereho s jeho souhlasem predal ciz! stat k vykonu cizozemskeho rozhodnuti do Ceske republiky, je povinen nahradit statu pausalm castkou naklady, ktere stat v souvislosti s jeho predamm vynalozil.
(2) Pausalm castku uvedenou v odstavci 1 stanov! Ministerstvo spravedlnosti vyhlaskou.
(3) O povinnosti k nahrade nakladu podle odstavce 1 rozhodne predseda senatu pnslusneho soudu (§ 455 odst. 2) po pravn moci rozsudku, j!mz bylo rozhodnuto o vykonu cizozemskeho rozhodnuti.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavce 3 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny ucinek. Predam vykonu rozsudku do ciziny
§457
(1) Jestlize se odsouzeny, ktery ma podle pravomocneho rozsudku soudu Ceske republiky vykonat trest nebo jeho dosud nevykonany zbytek, nachaz! na uzem! ciziho statu a nebyl vydan, muze soud, jenz je pfislusny k zajistem vykonu takoveho rozsudku, prostrednictvim Ministerstva spravedlnosti pozadat pfislusny organ tohoto statu o zajistem vykonu rozsudku na jeho uzemi, a to za podmmek stanovenych mezinarodrn smlouvou zavaznou pro Ceskou republiku i stat, na jehoz uzem! se odsouzeny nachazi, a nem-li takove mezinarodrn smlouvy, za podmmek stanovenych pravmm radem statu, na jehoz uzem! se odsouzeny nachazL
(2) Na zadost soudu oven Ministerstvo spravedlnosti podmmky, za nichz ciz! stat muze prevzft vykon rozsudku soudu Ceske republiky.
Prevzeti a predam vykonu podmmeneho trestu odneti svobody
§458
Prevzeti vykonu podmineneho trestu odneti svobody
(1) Jestlize podle vyhlasene mezinarodni smlouvy, kterou je Ceska republika vazana, spociva vykon cizozemskeho rozhodnuti pouze v prevzeti dohledu a kontroly nad odsouzenym, ktery je na svobode, aniz by Ceska republika soucasne prebirala zavazek zajistit vykon ulozeneho trestu nebo jeho zbytku, rozhodne o uznani cizozemskeho rozhodnuti v tomto rozsahu okresni soud, v jehoz obvodu se odsouzeny zdrzuje. Soud, v jehoz obvodu se odsouzeny zdrzuje, je prislusnym tez k zajisteni vykonu dohledu a kontroly nad odsouzenym.
(2) Proti usneseni podle odstavce 1 je pripustna stiznost, jez ma odkladny ucinek.
§459
Zadost o predani vykonu podmineneho trestu odneti svobody do ciziny
Stanovi-li tak mezinarodni smlouva, kterou je Ceska republika vazana, muze soud, ktery ulozil podmineny trest odneti svobody osobe, jez ma trvaly pobyt v cizim state, anebo ktery takovou osobu podminene propustil z vykonu trestu odneti svobody, pozadat prostrednictvim Ministerstva spravedlnosti prislusny organ statu, ve kterem ma odsouzeny trvaly pobyt, aby rozhodl, ze jeho organy budou sledovat chovani odsouzeneho ve zkusebni dobe.
§460
Dusledky odevzdani vykonu podmineneho trestu odneti svobody
Vyhovel-li organ dozadaneho statu zadosti podle § 459, je soud nadale opravnen rozhodnout o tom, zda se odsouzeny ve zkusebni dobe osvedcil anebo zda se trest vykona. Pravomocne rozhodnuti o tom, ze se trest vykona, predlozi v pripade potreby Ministerstvu spravedlnosti spolu s zadosti podle § 457 odst. 1.
Oddil osmy
Zvlastni ustanoveni o uznavani a vykonu rozhodnuti o zajisteni majetku nebo dukazniho prostredku mezi clenskymi staty Evropske unie
§ 460a
(1) Ustanoveni tohoto oddilu se pouziji na zajisteni
majetku nebo jeho casti, veci nebo jinych majetkovych hodnot, u kterych je podezreni, ze byly urceny ke spachani trestneho cinu, nebo k jeho spachani byly uzity, nebo jsou vynosem z trestne cinnosti nebo svou hodnotou odpovidaji, byt’ i jen zcasti, takovemu vynosu (dale jen “majetek”), nebo
dukazniho prostredku uvedeneho v § 112 (dale jen “dukazni prostredek”),
jestlize se nachazeji na uzemi clenskeho statu Evropske unie (dale jen “vykonavajici stat”) na zaklade prikazu k zajisteni majetku nebo dukazniho prostredku vydaneho v jinem clenskem state Evropske unie (dale jen “vydavajici stat”).
(2) Pnkazem k zajistem se rozum! pnkaz pnslusneho justicmho organu vydavajitiho statu vydany v souladu s pravmm predpisem Evropske unie, kterym ma byt zabraneno znicem, pozmenem, prevodu nebo prodeji majetku, ktery muze byt predmetem propadnuti nebo zabram, nebo dukazmho prostredku.
(3) Nestanovbli ustanovern tohoto oddtiu jinak, pouzj se na zajisten majetku nebo dukazmch prostredku ustanoven oddtiu ctvrteho hlavy ctvrte a ustanovern oddtiu prvmho a pateho teto hlavy.
Zajistem majetku nebo dukazmho prostredku v jinem clenskem state § 460b
(1) Je-li treba zajistit majetek nebo dukazm prostredek nachazejiti se ve vykonavajitim state, vyda predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce pnkaz k jeho zajistem. Pnkaz k zajistem majetku nebo dukazmho prostredku mus! obsahovat
a) nazev, adresu, aslo telefonu a faxu a elektronickou adresu organu, ktery pnkaz vydal,
b) den a misto vydam pnkazu,
c) popis skutkoveho deje s presnym vyznacemm doby, mista a zpusobu spacham trestneho cinu,
d) zakonne pojmenovam trestneho cinu s doslovnym znemm pnslusnych zakonnych ustanovern,
e) oznacem a popis majetku nebo dukazmho prostredku a misto, kde se v cizine nachazi, a
f) poucen o opravnem prostredku podle odstavce 6.
(2) K pnkazu se pripoj! osvedcem o vydam pnkazu k zajistem majetku nebo dukazmho prostredku s prekladem do uredmho jazyka nebo jednoho z uredmch jazyku vykonavajraho statu nebo do jazyka, v nemz je vykonavajiti stat ochoten pnkaz k zajistem prijmout. Vzor osvedcem o vydam pnkazu k zajistem majetku nebo dukazmho prostredku stanov! Ministerstvo spravedlnosti vyhlaskou.
(3) V pfipade zajistem dukazmho prostredku se pripoj! k pnkazu podle odstavce 1 zadost o predam dukazmho prostredku do Ceske republiky. V pfipade zajistem majetku se pripoj! zadost o uznam a vykon rozhodnuti o propadnuti majetku nebo o propadnuti ci zabram veci nebo jine majetkove hodnoty neprodlene po vydam tohoto rozhodnuti.
(4) K pnkazu k zajistem dukazmho prostredku muze byt pripojena zadost, aby justicn organ vykonavajitiho statu pri vykonu tohoto pnkazu zohlednil v zadosti uvedena ustanovern trestrnho radu, pokud to nem v rozporu se zakladmmi pravmmi zasadami vykonavajitiho statu.
(5) Nelze-li pfipojit zadost podle odstavce 3, obsahuje osvedcem podle odstavce 2 pokyn, aby zajistem trvalo az do doby predlozem teto zadosti vcetne predpokladaneho termmu jejiho predlozem.
(6) Proti prikazu k zajisteni majetku podle odstavce 1 je pripustna stiznost.
§ 460c
Prikaz k zajisteni majetku nebo dukazniho prostredku vcetne osvedceni podle § 460b odst. 2 zasle predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce bez zbytecneho odkladu po jeho vydani primo prislusnemu justicnimu organu vykonavajiciho statu. Zaslani prostrednictvim Ministerstva spravedlnosti v pripade prikazu vydaneho predsedou senatu nebo prostrednictvim Nejvyssiho statniho zastupitelstvi v pripade prikazu vydaneho statnim zastupcem, neni vylouceno. Osobe primo dotcene prikazem k zajisteni majetku nebo dukazniho prostredku se prikaz doruci az pote, co prislusny justicni organ vykonavajiciho statu zajistil vykon tohoto prikazu ve vykonavajicim state.
§ 460d
Predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce, ktery vydal prikaz k zajisteni majetku nebo dukazniho prostredku, je povinen bez odkladu informovat prislusny justicni organ vykonavajiciho statu o zruseni tohoto prikazu.
Uznani prikazu k zajisteni majetku vydaneho justicnim organem jineho clenskeho statu a zajisteni vykonu rozhodnuti o uznani tohoto prikazu
§ 460e
(1) K rozhodovani o uznani prikazu k zajisteni majetku vydaneho justicnim organem vydavajiciho statu a k zajisteni vykonu rozhodnuti o uznani tohoto prikazu je prislusny statni zastupce krajskeho statniho zastupitelstvi, v jehoz obvodu se nachazi majetek, ktereho se toto rozhodnuti tyka; je-li soucasne prislusnych vice statnich zastupcu, postupuje se podle § 431 odst. 3.
(2) Byl-li prikaz k zajisteni majetku vydany justicnim organem vydavajiciho statu zaslan statnimu zastupci, ktery neni k rozhodovani o uznani takoveho prikazu prislusny, postoupi jej tento statni zastupce neprodlene prislusnemu statnimu zastupci; o tomto postoupeni vyrozumi justicni organ vydavajiciho statu, ktery mu takovy prikaz zaslal.
(3) K provadeni ukonu podle hlavy ctvrte, u nichz je dana pravomoc soudu, je v tomto rizeni prislusny okresni soud podle § 26.
§ 460f
(1) Statni zastupce rozhodne o uznani prikazu k zajisteni majetku vydaneho justicnim organem vydavajiciho statu, s vyjimkou pripadu uvedenych v odstavcich 2 a 3, a bez odkladu zajisti vykon tohoto rozhodnuti zajistenim majetku podle oddilu ctvrteho hlavy ctvrte, s vyjimkou pripadu uvedenych v odstavci 4 vete druhe a § 460g odst. 1. O uznani prikazu k zajisteni majetku vydaneho justicnim organem vydavajiciho statu rozhodne statni zastupce nejpozdeji do 24 hodin, pokud je mozne v teto lhute opatnt dostatek podkladu k jeho rozhodnuti. Pokud statni zastupce nerozhodne o uznani prikazu k zajisteni majetku vydaneho justicnim organem vydavajiciho statu v uvedene lhute, rozhodne o tomto uznani neprodlene
po opatrem dostatecnych podkladu pro sve rozhodnuti. V oduvodnem usnesem uvede duvody, pro ktere nebylo mozne ve lhute rozhodnout.
(2) Statm zastupce rozhodne o neuznam pnkazu k zajistem majetku vydaneho justicmm organem vydavajitiho statu, pokud
a) k pnkazu k zajistem majetku nem pripojeno osvedcem podle § 460b odst. 2, nebo je toto osvedcem neuplne nebo zjevne neodpovida obsahu pnkazu, ledaze udaje uvedene v pnkazu nebo jinem dokumentu justicmho organu vydavajitiho statu jsou dostatecne pro rozhodnuti o uznam pnkazu k zajistem majetku, anebo je tento organ na vyzvu a ve lhute podle odstavce 3 doplnil, opravil nebo osvedcem dodatecne predlozil,
b) cin nem trestny podle prava obou statu, pokud nejde o jednan podle § 412; v pnpade trestnych cinu tykajitich se dam, poplatku, cel nebo meny nelze uznam pnkazu justicmho organu vydavajitiho statu odmftnout pouze z toho duvodu, ze pravm predpisy Ceske republiky neukladaj! tentyz druh dam, poplatku a cel nebo neobsahuj! stejna ustanovern tykajiti se dam, poplatku, cel a meny jako pravm predpisy vydavajitiho statu,
c) trestrn stiham je nepnpustne z duvodu podle § 11 odst. 1 pism. f), g), h) a odstavce 4,
d) majetek uvedeny v pnkazu nemuze byt predmetem zajistem podle zvlastmho pravmho predpisu,
e) pnkaz nebyl vydan v ramci trestrnho nzem ve vydavajitim state, nebo
f) pnkaz je v rozporu se zajmy Ceske republiky chranenymi v § 377.
(3) Jestlize udaje uvedene v pnkazu k zajistem majetku, vydanem justicmm organem vydavajitiho statu, nebo v osvedcem podle § 460b odst. 2, nejsou dostatecne pro rozhodnuti statrnho zastupce o uznam tohoto pnkazu nebo zjevne neodpovidaj! obsahu pnkazu nebo osvedcem, anebo osvedcem nem pripojeno, vyzve statm zastupce justicn organ vydavajitiho statu k zaslam osvedcem nebo k doplnen pnkazu nebo osvedcem o potrebne udaje nebo k jejich oprave, a stanov! k tomu primefenou lhutu.
(4) Statm zastupce neprodlene informuje justicn organ vydavajitiho statu o uznam ci castecnem uznam jeho pnkazu k zajistem majetku a o zajistem vykonu rozhodnuti o uznam pnkazu. Stejne tak neprodlene informuje tento organ o neuznam jeho pnkazu k zajistem majetku, jakoz i o tom, ze zajistem nelze provest, nebof majetek, ktery je predmetem zajistem, se ztratil, byl znicen nebo jej nem mozne nalezt na miste uvedenem v osvedcem podle § 460b odst. 2.
(5) Proti usnesem o uznam pnkazu k zajistem majetku vydaneho justicmm organem vydavajitiho statu podle odstavce 1 je pnpustna stiznost. Stiznosti nelze napadnout duvody, pro ktere byl pnkaz k zajistem majetku vydan justicmm organem vydavajitiho statu. Statm zastupce vyrozum! justicm organ vydavajitiho statu o podan stiznosti a o vysledku nzem o teto stiznosti.
§ 460g
Odklad vykonu rozhodnuti o uznam pnkazu k zajistem majetku
(1) Uzna-li statm zastupce pnkaz k zajistem majetku vydany justicmm organem vydavajitiho statu, muze rozhodnout o odlozem vykonu rozhodnuti o uznam tohoto pnkazu, jestlize
a) by jeho vykon mohl narusit trestrn nzem proMhajiti v Ceske republice, nebo
b) majetek uvedeny v pnkazu k zajistem vydanem justicmm organem vydavajitiho statu jiz byl zajisten v ramci jineho trestrnho nzem proMhajitiho v Ceske republice nebo v jinem state.
(2) Statm zastupce neprodlene informuje justicn organ vydavajitiho statu o odlozem vykonu rozhodnuti o uznam pnkazu podle odstavce 1 vcetne duvodu pro toto odlozem, a lze- li ji odhadnout, i o predpokladane delce trvam tohoto odlozem. Dale informuje justicn organ vydavajitiho statu o dalsich omezemch, ktera se vztahuj! na majetek uvedeny v pnkazu k zajistem vydanem justicmm organem vydavajitiho statu, pokud jsou mu znama.
(3) Jakmile pomine duvod odlozem vykonu rozhodnuti o uznam pnkazu podle odstavce 1, statm zastupce zajisti vykon rozhodnuti o uznam pnkazu k zajistem majetku podle § 460f a neprodlene o tom vyrozum! justicm organ vydavajitiho statu.
§ 460h
Trvam, omezem a zrusem zajistem majetku
(1) Zajistem majetku podle § 460f trva az do doby vykonu rozhodnuti o uznam pnkazu justicmho organu vydavajitiho statu, kterym bylo vysloveno propadnuti nebo zabram majetku uvedeneho v pnkazu k zajistem majetku nebo jeho casti, anebo do doby zrusem zajistem majetku statmm zastupcem podle odstavce 3.
(2) Statm zastupce, ktery rozhodl o uznam pnkazu k zajistem majetku vydaneho justicmm organem vydavajitiho statu a zajistil vykon tohoto rozhodnuti, rozhodne o omezem zajistem majetku, byl-li vyrozumen justicmm organem vydavajitiho statu o tom, ze rozsah zajistem majetku uvedeny v pnkazu k zajistem byl ve vydavajitim state omezen.
(3) Statm zastupce, ktery rozhodl o uznam pnkazu k zajistem majetku vydaneho justicmm organem vydavajitiho statu a zajistil vykon tohoto rozhodnuti, rozhodne bezodkladne o zrusem zajistem majetku, jakmile byl vyrozumen justicmm organem vydavajitiho statu o tom, ze pnkaz k zajistem majetku byl ve vydavajitim state zrusen. Proti rozhodnutim podle odstavcu 2 a 3 je pnpustna stiznost, ktera ma odkladny ucinek. Stiznosti nelze napadnout duvody, pro ktere byl rozsah zajistem majetku ve vydavajitim state omezen nebo zrusen.
Zajistem a predam dukazmho prostredku uvedeneho v pnkazu k zajistem dukazmho prostredku vydanem justicmm organem jineho clenskeho statu
§ 460i
(1) Predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce bez odkladu zajisti dukazm prostredek uvedeny v pnkazu k zajistem vydanem pnslusnym justicmm organem vydavajitiho statu, s vyjimkou duvodu uvedenych v odstavtich 4 a 5 vete druhe a v § 460k odst. 1. Pfitom postupuje obdobne podle ustanovern oddtiu ctvrteho hlavy ctvrte.
(2) Pokud je zapotreb k zajistem dukazmho prostredku pouzft opatrem podle § 82 az 85b, § 86 az 87c, § 88, § 88a nebo § 158b az 158f, zajisti predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce dukazm prostredek za podmmek uvedenych v techto ustanovemch a s vyjimkou jednan uvedenych v § 412 i za podmmky oboustranne trestnosti.
(3) Predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce prihledne na zadost justicmho organu vydavajitiho statu k procesmm pozadavkum tohoto organu tykajitim se zajistem dukazmho prostredku, pokud nejsou v rozporu se zakladmmi zasadami trestrnho nzem podle tohoto zakona a se zajmy Ceske republiky uvedenymi v § 377.
(4) Jestlize udaje uvedene v pnkazu k zajistem dukazmho prostredku, vydanem justicmm organem vydavajitiho statu, nebo v osvedcem podle § 460b odst. 2, nejsou dostatecne pro zajistem dukazmho prostredku nebo zjevne neodpovidaj! obsahu pnkazu nebo osvedcem, anebo osvedcem nem pripojeno, vyzve predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce justicn organ vydavajitiho statu k zaslam osvedcem nebo k doplnen pnkazu nebo osvedcem o potrebne udaje nebo k jejich oprave, a stanov! k tomu pfimerenou lhutu.
(5) Predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce neprodlene informuje justicn organ vydavajitiho statu o zajistem dukazmho prostredku uvedeneho v pnkazu tohoto organu. Stejne tak neprodlene informuje tento organ o nezajistem dukazmho prostredku z duvodu uvedenych v § 460f odst. 2, jakoz i o tom, ze zajistem nelze provest, nebof dukazm prostredek, ktery je predmetem zajistem, se ztratil, byl znicen, nebo jej nem mozne nalezt na miste uvedenem v osvedcem podle § 460b odst. 2.
§ 460j
(1) Na zaklade zadosti justicmho organu vydavajitiho statu preda predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce dukazm prostredek do vydavajitiho statu. Pri predam dukazmho prostredku vydavajitimu statu predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce pozada pfislusny justicn organ tohoto statu o jeho vracem; tohoto prava se vsak muze vyslovne vzdat.
(2) Pokud byl pozadovany dukazm prostredek jiz zajisten v jinem trestrnm nzem vedenem v Ceske republice, muze predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce tento dukazm prostredek docasne predat vydavajitimu statu pod podmmkou, ze bude vracen, a to ve lhute, kterou stanovi, je-li ho zapotreb pro trestrn nzem vedene v Ceske republice nebo tak stanov! zvlastm pravn predpis.
(3) Predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce preda justicmmu organu vydavajitiho statu dukazm prostredek s upozornemm, ze v jine trestrn veci, nez ve ktere byl vyzadan, muze byt pouzit pouze s jeho souhlasem.
§ 460k
Odklad zajistem dukazmho prostredku
(1) Predseda senatu a v pnpravnem nzem statm zastupce muze odlozit zajistem dukazmho prostredku uvedeneho v pnkazu k zajistem vydanem justicmm organem vydavajitiho statu, jestlize
a) by jeho zajistem mohlo narusit trestrn nzem proMhajiti v Ceske republice, nebo
b) dukazni prostredek uvedeny v prikazu justicniho organu vydavajiciho statu jiz byl zajisten v ramci jineho trestniho rizeni probihajiciho v Ceske republice nebo jinem state.
(2) Predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce neprodlene informuje justicni organ vydavajiciho statu o odlozeni provedeni zajisteni dukazniho prostredku podle odstavce 1, vcetne duvodu pro toto odlozeni, a lze-li ji odhadnout, i o predpokladane delce trvani tohoto odlozeni.
(3) Jakmile pomine duvod odlozeni, predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce provede zajisteni dukazniho prostredku podle § 460i a neprodlene o tom informuje justicni organ vydavajiciho statu.
§ 460l
Trvani, omezeni a zruseni zajisteni dukazniho prostredku
(1) Zajisteni dukazniho prostredku podle § 460i trva az do doby jeho predani podle § 460j justicnimu organu vydavajiciho statu nebo do doby zruseni zajisteni dukazniho prostredku predsedou senatu nebo v pripravnem rizeni statnim zastupcem podle odstavce 3.
(2) Predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce, ktery zajistil dukazni prostredek uvedeny v prikazu k zajisteni vydanem justicnim organem vydavajiciho statu, omezi zajisteni dukazniho prostredku, byl-li vyrozumen justicnim organem vydavajiciho statu o tom, ze rozsah zajisteni dukazniho prostredku uvedeny v prikazu k zajisteni byl ve vydavajicim state omezen.
(3) Predseda senatu a v pripravnem rizeni statni zastupce, ktery zajistil dukazni prostredek uvedeny v prikazu k zajisteni vydanem justicnim organem vydavajiciho statu, zrusi zajisteni dukazniho prostredku, byl-li vyrozumen justicnim organem vydavajiciho statu o tom, ze tento prikaz k zajisteni byl ve vydavajicim state zrusen.
Regresni narok ve vztahu k clenskym statum Evropske unie
§ 460m
(1) Ministerstvo spravedlnosti uhradi za podminky vzajemnosti na zadost vykonavajiciho statu, ktery uznal a provedl prikaz k zajisteni podle § 460b, jim pozadovanou castku vyplacenou jako nahradu skody za podminek, ze
a) dojde k pravomocnemu zruseni prikazu k zajisteni majetku nebo dukazniho prostredku vydaneho podle § 460b predsedou senatu nebo v pripravnem rizeni statnim zastupcem,
b) skoda, kterou vykonavajici stat uhradil podle svych vnitrostatnich predpisu takove osobe, byla zpusobena zrusenym prikazem vydanym podle § 460b,
c) zadost vykonavajiciho statu o proplaceni jim uhrazene skody nebo dokumenty k ni pripojene obsahuji vysi vyplacene nahrady skody, jejiz uhrazeni je pozadovano, jeji oduvodneni a udaje o organu pnslusnem k prijeti uhrady, vcetne bankovniho spojeni za ucelem poukazani pozadovane castky nebo pozadavku na jiny zpusob provedeni uhrady, a d) k zadosti podle pismene c) je pripojeno pravomocne rozhodnuti pnslusneho organu vykonavajitiho statu o nahrade skody.
(2) V pfipade, ze zadost vykonavajitiho clenskeho statu neobsahuje potrebne udaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti pnslusny organ vykonavajitiho statu k jejimu doplnen a stanov! mu k tomu pfimerenou lhutu. Pritom jej vzdy upozorrn na dusledky nevyhoven teto vyzve. Nevyhovbli pnslusny organ vykonavajitiho statu teto vyzve ve stanovene lhute, aniz by uvedl duvody, ze kterych tak nemohl ucinit, Ministerstvo spravedlnosti zadosti nevyhovL
(3) Ministerstvo spravedlnosti neproplati vykonavajitimu statu nahradu skody, ktera byla zpusobena nespravnym postupem organu vykonavajraho statu.
§ 460n
(1) Ministerstvo spravedlnosti je opravneno zadat po vydavajram state za jim stanovenych podmmek uhradu castky, kterou vyplatilo jako nahradu skody v pnpade, ze
a) statm zastupce podle § 460f uznal pnkaz k zajistem majetku vydany justicmm organem vydavajitiho statu a zajistil vykon tohoto rozhodnuti o uznam,
b) justicn organ vydavajitiho statu, ktery vydal takovy pnkaz, oznamil statmmu zastupci, ze tento pnkaz byl ve vydavajitim state pravomocne zrusen, a
c) Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo osobe, jejiz majetek byl na zaklade zruseneho pnkazu zajisten, nahradu skody podle zvlastmho pravmho predpisu a tato skoda byla zpusobena pnkazem k zajistem majetku justicmho organu vydavajitiho statu.
(2) Narok na proplacem vyplacene nahrady skody podle odstavce 1 se uplatnuje formou zadosti k pnslusnemu organu vydavajitiho statu podle pravmch predpisu vydavajitiho statu. V zadosti nebo k m pfipojenych dokumentech se uvede vyse vyplacene nahrady skody a jej! oduvodnem, udaje o organu pnslusnem k prijeti uhrady, vcetne bankovmho spojem za ucelem poukazam pozadovane castky nebo pozadavku na jiny zpusob provedem uhrady, a dals! udaje podle pozadavku vydavajitiho statu.
(3) Ministerstvo spravedlnosti nem opravneno zadat uhradu vyplacene nahrady skody, ktera byla zpusobena vylucne nespravnym postupem organu Ceske republiky.
(4) Ustanovern odstavcu 1 az 3 se obdobne pouzj na nahradu skody zpusobenou zajistemm dukazmho prostredku podle § 460i provedeneho na zaklade pnkazu k zajistem dukazmho prostredku vydaneho vydavajitim statem.
Oddti devaty
Zvlastn postup pri uznam a vykonu rozhodnuti o penezitych sanktich a jinych penezitych plnemch s clenskymi staty Evropske unie
§ 460o
(1) Ustanoven tohoto oddtiu se pouzj na postup pri uznam a vykonu pravomocneho odsuzujitiho rozhodnuti za trestny cin nebo jiny delikt nebo rozhodnuti vydaneho na jeho zaklade, pokud bylo vydano v souladu s pravmm predpisem Evropske unie6),
a) kterym byl ulozen penezity trest nebo pokuta,
b) kterym byla poskozenemu priznana nahrada skody vuci odsouzenemu,
c) kterym bylo rozhodnuto o povinnosti odsouzeneho k nahrade nakladu rizeni vedouciho k odsuzujicimu rozhodnuti za trestny cin nebo za jiny delikt, nebo
d) kterym bylo ulozeno odsouzenemu zaplatit penezitou castku do verejneho fondu nebo ve prospech organizace na podporu obeti,
pokud bylo vydano soudem Ceske republiky v trestnim rizeni (dale jen “rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich”), nebo soudem jineho clenskeho statu Evropske unie v trestnim rizeni anebo spravnim organem takoveho statu za predpokladu, ze proti rozhodnuti spravniho organu o trestnem cinu nebo jinem deliktu je pripustny opravny prostredek, o kterem rozhoduje soud s pravomoci i ve vecech trestnich (dale jen “rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich”).
(2) Ustanoveni tohoto oddilu se neuziji na uznani a vykon rozhodnuti, kterymi byla priznana nahrada skody poskozenemu v obcanskopravnim rizeni, ani na rozhodnuti, kterym bylo vysloveno propadnuti majetku nebo jeho casti, propadnuti veci nebo jine majetkove hodnoty, anebo jeji zabrani.
(3) Nestanovi-li tento oddil jinak, pouziji se na postup pri uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich a na postup pri predani rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich z Ceske republiky do jineho clenskeho statu Evropske unie pro ucely jeho uznani a vykonu pnmerene ustanoveni oddilu sedmeho.
Uznani a vykon rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich
§ 460p
(1) Rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich lze na uzemi Ceske republiky uznat a vykonat, pokud ma odsouzeny na uzemi Ceske republiky obvykle bydliste nebo majetek. Pri overovani, zda je dana prislusnost soudu Ceske republiky se vychazi ze skutecnosti uvedenych v osvedceni7) o vydani rozhodnuti uvedeneho v § 460o odst. 1 a z vlastniho provedeneho setreni, pripadne tez z dodatecnych informaci poskytnutych statem zadajicim o uznani a vykon takoveho rozhodnuti.
(2) K rizeni o uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich je prislusny krajsky soud, v jehoz obvodu ma odsouzeny majetek. Pokud se majetek odsouzeneho nachazi v obvodech vice soudu, je z techto soudu k rizeni prislusny soud, ktery jako prvni obdrzel rozhodnuti, o jehoz uznani a vykon se zada. Pokud odsouzeny nema na uzemi Ceske republiky majetek, je k rizeni prislusny krajsky soud, v jehoz obvodu ma odsouzeny obvykle bydliste.
(3) Krajsky soud prislusny podle odstavce 2 rozhoduje i o vsech souvisejicich otazkach vykonavaciho rizeni.
(4) Bylo-li rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnenlch zaslano soudu nebo jinemu organu, ktery nem k nzem o uznam a vykonu takoveho rozhodnuti pnslusny, postoup! je neprodlene pnslusnemu krajskemu soudu; o tomto postoupem nepnslusny organ vyrozum! pfislusny organ jineho clenskeho statu Evropske unie, ktery takove rozhodnuti vydal.
(5) Pokud krajsky soud, kteremu bylo zaslano nebo postoupeno rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch, na zaklade provedeneho setrem podle odstavce 1 zjisti, ze soudy Ceske republiky nejsou pnslusne k uznam a vykonu takoveho rozhodnuti, neprodlene o teto skutecnosti vyrozum! pfislusny organ jineho clenskeho statu Evropske unie, ktery o uznam a vykon takoveho rozhodnuti pozadal, a zaslane rozhodnuti mu vrati. Zaroven mu oznami, ze z tohoto duvodu nelze zaslane rozhodnuti na uzem! Ceske republiky uznat a vykonat.
(6) Pokud krajsky soud zjisti, ze odsouzeny, vuci nemuz smeruje rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch, o jehoz uznam a vykon se zada, zemrel nebo byl prohlasen za mrtveho, postupuje obdobne podle odstavce 5. Nelze-li nzem o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch zahajit nebo v nem nelze pokracovat z jinych obdobnych duvodu, ktere nejsou duvodem pro odmftnuti uznam a vykonu zaslaneho rozhodnuti, krajsky soud o teto skutecnosti vyrozum! pfislusny organ jineho clenskeho statu Evropske unie, ktery takove rozhodnuti vydal, a pozada jej o vyjadrem, zda na uznam a vykonu zaslaneho rozhodnuti trva.
§ 460q
Vyjimky ze zasady oboustranne trestnosti
Krajsky soud uzna a vykona rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch i v pfipade, ze jednam, pro ktere bylo takove rozhodnuti vydano, nem trestnym cinem podle prava Ceske republiky, jde-li o
a) jednan uvedena v § 412 odst. 2,
b) porusern pravidel silnicmho provozu, vcetne porusern predpisu o dobe nzem, bezpecnostmch prestavkach a dobe odpocinku a predpisu o preprave nebezpecnych veti,
c) pasovam zbozi,
d) porusovam prav k dusevmmu vlastnictvi,
e) vyhrozovam nebo pouziti nasiH vuci osobam, vcetne nasiti pri sportovmch udalostech,
f) poskozem ciz! veci,
g) kradez,
h) jednan oznacena podle pravmch predpisu statu, ktery zada o uznam a vykon sveho rozhodnuti, jako trestny cin nebo jiny delikt, k jejichz trestmmu postihu zavazuje clenske staty Evropske unie pravn akt Evropskych spolecenstv! nebo Evropske unie.
§ 460r
Podminky uznani a vykonu
(1) Krajsky soud rozhodne po pisemnem vyjadreni statniho zastupce ve verejnem zasedani rozsudkem o tom, zda se rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich, ktere mu bylo zaslano prislusnym organem tohoto statu, uzna a vykona, nebo zda se jeho uznani a vykon odmitne. Rozsudek doruci odsouzenemu a statnimu zastupci.
(2) Odsouzeny musi mit v tomto rizeni vzdy obhajce, pokud se v nem rozhoduje o tom, zda se uzna a vykona rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich uvedene v § 460o odst. 1 pism. a).
(3) Krajsky soud rozhodne o odmitnuti uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich uvedeneho v odstavci 1, pokud
a) v Ceske republice jiz bylo pravomocne rozhodnuto v teze veci pro tentyz skutek vuci teze osobe, nebo bylo takove rozhodnuti vydano a vykonano v jinem state,
b) cin neni trestnym cinem podle prava Ceske republiky, pokud nejde o jednani uvedena v § 460q; v pripade trestnych cinu tykajicich se dani, poplatku, cel nebo meny nelze uznani a vykon takoveho rozhodnuti odmitnout pouze z toho duvodu, ze pravni predpisy Ceske republiky neukladaji tentyz druh dani, poplatku a cel nebo neobsahuji stejna ustanoveni tykajici se dani, poplatku, cel a meny jako pravni predpisy statu, ktery o uznani a vykon rozhodnuti zada,
c) narok na plneni nebo na vykon sankce ulozene rozhodnutim je podle pravniho radu Ceske republiky promlcen a takove rozhodnuti bylo vydano pro trestny cin nebo jiny delikt, jejichz postihovani je podle pravniho radu Ceske republiky v pravomoci organu Ceske republiky,
d) rozhodnuti bylo vydano pro trestny cin nebo jiny delikt spachany na uzemi Ceske republiky nebo mimo uzemi Ceske republiky na palube lodi nebo letadla, ktere jsou registrovany v Ceske republice, nebo v Antarktide,
e) rozhodnuti bylo vydano pro trestny cin nebo jiny delikt spachany mimo uzemi Ceske republiky a statu, ktery o uznani a vykon rozhodnuti zada, a podle pravniho radu Ceske republiky nemaji organy Ceske republiky pravomoc takovy trestny cin nebo jiny delikt postihovat,
f) rozhodnuti bylo vydano pro trestny cin nebo jiny delikt, jejichz pachatelem je osoba, ktera poziva vysad a imunit podle pravniho radu Ceske republiky nebo mezinarodniho prava,
g) rozhodnuti bylo vydano pro trestny cin nebo jiny delikt, jejichz pachatelem je osoba, ktera podle pravniho radu Ceske republiky neni odpovedna za spachani trestneho cinu nebo jineho deliktu pro nedostatek veku,
h) ulozeny penezity trest nebo plneni nepresahuje castku 70 eur; castka uvedena v jine mene se prepocte z cizi meny na euro podle kursu devizoveho trhu vyhlaseneho Ceskou narodni bankou ke dni, kdy bylo takove rozhodnuti vydano,
i) uznani a vykon rozhodnuti je v rozporu se zajmy Ceske republiky chranenymi v § 377, nebo
j) ze strany statu, ktery zada o uznam a vykon rozhodnuti, nem zarucena vzajemnost.
(4) Je-li dan duvod pro odmftnuti uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch uvedeny v odstavci 3 pism. c) nebo i), kraj sky soud si pred rozhodnutim o odmftnuti uznam a vykonu takoveho rozhodnuti vyzada stanovisko pnslusneho organu statu, ktery vydal rozhodnuti, o jehoz uznam a vykon se zada, zejmena za ucelem opatrem si vsech potrebnych informati pro sve rozhodnuti; v pfipade potreby muze krajsky soud pozadat tento pnslusny organ o neprodlene zaslam potrebnych dodatecnych podkladu a doplnem.
§ 460s
(1) Krajsky soud dale rozhodne o odmftnuti uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch, ktere mu bylo zaslano podle § 460r odst. 1, pokud k tomuto rozhodnuti nem pripojeno osvedcem7) o vydam rozhodnuti uvedeneho v § 460o odst. 1, toto osvedcem je neuplne nebo zjevne neodpovida obsahu rozhodnuti, k nemuz je pripojeno, anebo vyplyva-li z osvedcem pripojeneho k rozhodnuti, ze
a) osoba odsouzena za trestny cin nebo jiny delikt, na jejichz zaklade bylo vydano takove rozhodnuti, nebyla poucena o svem pravu podat proti takovemu rozhodnuti opravny prostredek nebo o lhute, v jake lze takovy opravny prostredek podat, nebo
b) nzem vedouti k vydam takoveho rozhodnuti se konalo v nepntomnosti osoby, ktera spachala trestny cin nebo jiny delikt, ve vztahu k nemuz bylo takove rozhodnuti vydano, a tato osoba bud’ o nzem nebyla radne vyrozumena, nebo se nevzdala opravneho prostredku proti takovemu rozhodnuti, nevzala jej zpet, nebo jinym zpusobem nevyjadrila, ze opravny prostredek nepoda.
(2) Pokud k rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch nem pripojeno osvedcem7) o vydam rozhodnuti uvedeneho v § 460o odst. 1, toto osvedcem je neuplne nebo zjevne neodpovida obsahu rozhodnuti, k nemuz je pripojeno, nebo je dan duvod pro odmftnuti uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch uvedeny v odstavci 1, krajsky soud si pred rozhodnutim o odmftnuti uznani a vykonu takoveho rozhodnuti vyzada stanovisko pnslusneho organu statu, ktery vydal rozhodnuti, o jehoz uznam a vykon se zada, zejmena za ucelem opatrem si vsech potrebnych informati pro sve rozhodnuti; krajsky soud muze pozadat tento pfislusny organ o neprodlene zaslam osvedcem 7) o vydam rozhodnuti uvedeneho v § 460o odst. 1, jeho opraveneho znem nebo jinych potrebnych dodatecnych podkladu a doplnem.
(3) Nem-li zaslane osvedcem prelozene do ceskeho jazyka nebo jineho jazyka, ve kterem lze osvedcem podle prohlasem Ceske republiky8) prijmout, krajsky soud vyzve pnslusny organ statu, ktery vydal rozhodnuti, o jehoz uznam a vykon se zada, aby mu ve lhute jim stanovene zaslal preklad osvedcem do pnslusneho jazyka, a zaroven jej upozorm, ze pokud preklad osvedcem nezasle bez radneho duvodu ve stanovene lhute, krajsky soud rozhodne o odmftnuti uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch.
§ 460t
Uznani a vykon
(1) Nejde-li o pripad podle § 460p odst. 5 a 6, nebo nejsou-li dany duvody pro odmitnuti uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich uvedene v § 460r odst. 3 nebo § 460s, krajsky soud rozhodne o uznani takoveho rozhodnuti a zaroven rozhodne, ze se uznane rozhodnuti vykona.
(2) Byl-li rozhodnutim jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich uvedenym v § 460o odst. 1 pism. a) ulozen penezity trest, krajsky soud rozhodnuti uzna a v nem ulozeny penezity trest vykona jako penezity trest pouze v pripade, ze byl ulozen soudem jineho clenskeho statu Evropske unie za jednani, ktere je trestnym cinem i podle pravniho radu Ceske republiky. V pripade, ze byl penezity trest ulozen za jednani uvedene v § 460q, ktere neni trestnym cinem i podle pravniho radu Ceske republiky, nebo byl ulozen jinym organem nez soudem, krajsky soud rozhodnuti uzna a v nem ulozeny penezity trest premeni na pokutu.
(3) Byla-li rozhodnutim jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich uvedenym v § 460o odst. 1 pism. a) ulozena pokuta, krajsky soud ji nesmi premenit na penezity trest.
(4) Krajsky soud pri uznani rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich ponecha v nem ulozenou penezitou sankci nebo jine penezite plneni v nezmenene vysi. Pokud vsak bylo uznavane rozhodnuti vydano pro trestny cin nebo jiny delikt, ktery nebyl spachan na uzemi statu, o jehoz rozhodnuti jde, a podle pravniho radu Ceske republiky maji organy Ceske republiky pravomoc takovy trestny cin nebo jiny delikt postihovat, uznaji se rozhodnuti uvedena v § 460o odst. 1 pism. a) tak, ze krajsky soud snizi vymeru v nich ulozeneho peneziteho trestu nebo pokuty na nejvyssi moznou vymeru, ve ktere by mohly byt ulozeny, jestlize by se o spachanem trestnem cinu nebo jinem deliktu rozhodovalo podle pravniho radu Ceske republiky, pokud je takto zjistena vymera nizsi nez vymera uvedena v uznavanem rozhodnuti.
(5) Penezity trest, pokutu, nahradu skody, nahradu nakladu rizeni nebo penezitou castku do verejneho fondu nebo ve prospech organizace na podporu obeti ulozene rozhodnutim jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich krajsky soud prepocte z cizi meny na ceskou menu podle kursu devizoveho trhu vyhlaseneho Ceskou narodni bankou ke dni, kdy byla uvedena rozhodnuti vydana.
(6) Pokud byla rozhodnutim jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich uvedenym v § 460o odst. 1 pism. d) ulozena povinnost zaplatit penezitou castku do verejneho fondu nebo ve prospech organizace na podporu obeti, krajsky soud ulozi odsouzenemu, aby uznanou penezitou castku slozil ve lhute jim stanovene na ucet krajskeho soudu.
(7) Nahradni trest odneti svobody za nevykonany penezity trest muze soud stanovit pouze v pripade, ze stat, ktery o uznani a vykon rozhodnuti pozadal, v zaslanem osvedceni7) o vydani rozhodnuti uvedeneho v § 460o odst. 1 takovou moznost pnpousti, pricemz trestni sazba ulozeneho nahradniho trestu odneti svobody nesmi presahnout vysi, ktera je v osvedceni7) o vydani rozhodnuti uvedeneho v § 460o odst. 1 timto statem uvedena, zaroven nejvyssi trestni sazbu nahradniho trestu odneti svobody uvedenou v trestnim zakone.
§ 460u
(1) Pokud tento oddti nestanov^ jinak, postupuje krajsky soud pri
a) vykonu peneziteho trestu ulozeneho uznanym rozhodnutim jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch uvedenym v § 460o odst. 1 p^sm. a) pfimefene podle ustanovern hlavy dvacate prvrn upravujrach vykon peneziteho trestu,
b) vymaharn pokuty ulozene uznanym rozhodnutim jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch uvedenym v § 460o odst. 1 pism. a) podle obcanskeho soudrnho radu,
c) vymaharn nakladu nzem statu stanovenych uznanym rozhodnutim jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch uvedenym v § 460o odst. 1 pism. c) pfimefene podle ustanovern hlavy dvacate prvm upravujitich vymaharn nakladu trestrnho nzem stanovenych pausalm castkou.
(2) V pfipade, ze odsouzeny nesplm povinnost zaplatit penezitou castku do verejneho fondu nebo ve prospech organizace na podporu obeti ulozenou uznanym rozhodnutim jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch uvedenym v § 460o odst. 1 pism. d) ve lhute stanovene krajskym soudem, postupuje krajsky soud pri vykonu rozhodnuti podle obcanskeho soudrnho radu.
(3) Uznany narok na nahradu skody a na nahradu nakladu nzem priznany poskozenemu nebo jine osobe uznanym rozhodnutim jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch uvedenym v § 460o odst. 1 pism. b) a c) uplatnuje poskozeny nebo jina osoba v obcanskopravmm nzem.
(4) Prokaze-li odsouzeny, ze penezitou sankci nebo plnem ulozene v rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch castecne nebo uplne uhradil v jakemkoli state, krajsky soud rozhodne v pnpade uhrazem cele penezite castky o upustem od vykonu takoveho rozhodnuti nebo v pnpade uhrazem pomerne casti ulozene penezite castky o vykonu takoveho rozhodnuti ve zbyle vysi peneziteho trestu, pokuty, nebo zbyle povinnosti k nahrade skody, nahrade nakladu nzem nebo povinnosti zaplatit penezitou castku do verejneho fondu nebo ve prospech organizace na podporu obeti. Pred rozhodnutim si krajsky soud v teto veci vyzada stanovisko pnslusneho organu statu, ktery vydal rozhodnuti, o jehoz uznam a vykon se zada; v pnpade potreby muze krajsky soud pozadat tento pnslusny organ o neprodlene zaslam potrebnych dodatecnych podkladu a doplnem. Proti rozhodnuti krajskeho soudu je pnpustna stiznost.
(5) Krajsky soud ucim ukony smefujiti k upustem od vykonu uznaneho rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch, byla-li odsouzenemu v Ceske republice udelena milost nebo amnestie nebo jakmile ho pnslusny organ statu, o jehoz rozhodnuti jde, informoval o v tomto state udelene amnestii, milosti nebo jinem rozhodnuti, opatrem ci skutecnosti, v jejichz dusledku se uznane rozhodnuti stalo nevykonatelnym. Jestlize amnestti, milosti, jinym rozhodnutim nebo opatremm anebo v dusledku jine skutecnosti byly penezity trest, pokuta, povinnost k nahrade skody nebo nakladu nzem nebo povinnost zaplatit penezitou castku do verejneho fondu nebo ve prospech organizace na podporu obeti zmirneny anebo prominuty jen zcasti, krajsky soud rozhodne o
vykonu rozhodnuti ohledne jejich zbytku. Proti rozhodnuti krajskeho soudu je pnpustna stiznost.
§ 460v
Informacrn povinnost
(1) Krajsky soud bez zbytecneho odkladu vyrozum! pnslusny organ jineho clenskeho statu Evropske unie, ktery vydal rozhodnuti, o jehoz uznam a vykon se zada, o
a) odmftnuti uznam a vykonu takoveho rozhodnuti z duvodu uvedenych v § 460r a 460s, vcetne uvedem duvodu odmftnuti,
b) smzem vymery ulozeneho peneziteho trestu nebo pokuty podle § 460t odst. 4,
c) zastavem nebo upustem od vykonu uznaneho rozhodnuti podle pravmch predpisu Ceske republiky upravujitich vykon rozhodnuti, vcetne uvedem duvodu takoveho postupu,
d) uplnem nebo castecnem upustem od vykonu uznaneho rozhodnuti podle § 460u odst. 4 nebo 5,
e) provedem vykonu uznaneho rozhodnuti,
f) nanzem vykonu nahradmho trestu odneti svobody stanoveneho podle § 460t odst. 7.
(2) Uzna-li to za potrebne, muze krajsky soud vyrozumet pfislusny organ jineho clenskeho statu Evropske unie, ktery vydal rozhodnuti, o jehoz uznam a vykon se zada, o dalsich vyznamnych skutecnostech neuvedenych v odstavci 1, ktere maj! nebo mohou mft vliv na nzem o uznam a vykonu zaslaneho rozhodnuti.
Postup pri predam rozhodnuti o penezitem trestu a plnemch do jineho clenskeho statu Evropske unie za ucelem jeho uznam a vykonu
§ 460w
(1) Je-li to zapotreb pro zajistem radneho vykonu rozhodnuti o penezitem trestu a plnemch, muze soud, ktery takove rozhodnuti vydal, predat toto rozhodnuti pnslusnemu organu jineho clenskeho statu Evropske unie za ucelem jeho uznam a vykonu, pokud ma odsouzeny v tomto jinem clenskem state Evropske unie majetek nebo obvykle bydliste. Jde-li o rozhodnuti, kterym byla poskozenemu priznana nahrada skody vuci odsouzenemu nebo kterym byla poskozenemu nebo jine osobe priznana nahrada nakladu nzem, preda soud toto rozhodnuti jinemu clenskemu statu Evropske unie na zaklade zadosti poskozeneho nebo teto jine osoby o jeho predam.
(2) Je-li pnslusnych k prevzeti vykonu rozhodnuti o penezitem trestu a plnemch vice clenskych statu, soud takove rozhodnuti preda do toho statu, ve kterem lze vzhledem k majetku odsouzeneho v tomto state, a pnpadne tez vzhledem k podmmkam uznam a vykonu takoveho rozhodnuti stanovenym pravmm radem jineho clenskeho statu Evropske unie, nejspise predpokladat, ze rozhodnuti o penezitem trestu a plnemch bude uspesne vykonano.
(3) Do jineho clenskeho statu Evropske unie, ktery je zadan o uznani a vykon rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich, je treba zaslat rozhodnuti, o jehoz uznani a vykon se zada, spolu s osvedcenim7) o vydani rozhodnuti uvedeneho v § 460o odst. 1 prelozenym do uredniho jazyka nebo jednoho z urednich jazyku jineho clenskeho statu Evropske unie, ktery je zadan o uznani a vykon takoveho rozhodnuti, nebo do jazyka, v nemz je tento stat ochoten rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich prijmout.
(4) Na zadost prislusneho organu jineho clenskeho statu Evropske unie, ktery je zadan o uznani a vykon rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich, poskytne soud dodatecne informace a doplneni potrebna pro ucely uznani a vykonu tohoto rozhodnuti.
(5) Soud neprodlene informuje prislusny organ jineho clenskeho statu Evropske unie, ktery je zadan o uznani a vykon rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich, byla-li odsouzenemu v Ceske republice udelena milost nebo amnestie, nebo o jinem rozhodnuti, opatreni ci skutecnosti, v jejichz dusledku se uznane rozhodnuti stalo nevykonatelnym nebo vykonatelnym jen castecne, vcetne skutecnosti, ze odsouzeny jiz uhradil celou penezitou castku, jejiz zaplaceni mu bylo ulozeno rozhodnutim o penezitem trestu a plnenich, nebo jeji cast.
§ 460x
(1) Bylo-li rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich predano z Ceske republiky do jineho clenskeho statu Evropske unie podle § 460w za ucelem jeho uznani a vykonani, nelze takove rozhodnuti v Ceske republice vykonat, s vyjimkou pripadu, kdy byl soud, ktery takove rozhodnuti predal do jineho clenskeho statu Evropske unie, informovan prislusnym organem tohoto statu o tom, ze
a) zaslane rozhodnuti nebylo v tomto jinem clenskem statu Evropske unie uznano a vykonano; pravo na vykon rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich vsak na Ceskou republiku neprechazi v pripade, ze takove rozhodnuti nebylo prislusnym organem jineho clenskeho statu Evropske unie uznano z duvodu, ze v tomto jinem clenskem state jiz bylo vydano rozhodnuti vuci teze osobe v teze veci pro tentyz skutek, nebo bylo takove rozhodnuti vydano a vykonano v jinem state, nebo
b) zaslane rozhodnuti nebylo v tomto jinem clenskem statu Evropske unie vykonano, nebo bylo vykonano jen castecne z duvodu udelene amnestie, milosti nebo jineho rozhodnuti, opatreni ci skutecnosti, v jejichz dusledku se uznane rozhodnuti nebo jeho cast staly v tomto jinem clenskem statu nevykonatelnymi.
(2) Pravo na vykon rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich prechazi z duvodu uvedenych v odstavci 1 na Ceskou republiku v rozsahu, v jakem toto rozhodnuti nebylo vykonano jinym clenskym statem Evropske unie, ktery byl pozadan o jeho uznani a vykon.
§ 460y
Spolecne ustanoveni
(1) V rizeni o uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sankcich a plnenich a pri predani rozhodnuti o penezitem trestu a plnenich do jineho clenskeho statu Evropske unie za ucelem uznani a vykonu muze krajsky soud pozadat Ministerstvo spravedlnosti o soucinnost pri zjist’ovani potrebnych informaci, zejmena o
zjistem pnslusneho organu jineho clenskeho statu, kteremu ma byt zaslano rozhodnuti o penezitem trestu a plnemch, nebo o overem podmmek stanovenych pravmm radem tohoto jineho clenskeho statu pro uznam a vykon rozhodnuti o penezitem trestu a plnemch.
(2) Penezm prostredky ziskane vykonem rozhodnuti uvedeneho v § 460o odst. 1, ktere nalezej! statu, pripadaj! statu, ktery rozhodnuti uvedene v § 460o odst. 1 vykonal, nem-li mezi pnslusnymi staty dohodnuto jinak. Penezm prostredky ziskane vykonem uznaneho rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch uvedeneho v § 460o odst. 1 pism. b) nalezej! poskozenemu. Nejde-li o nahradu nakladu nzem statu, nalezej! penezite prostredky ziskane vykonem uznaneho rozhodnuti jineho clenskeho statu Evropske unie o penezitych sanktich a plnemch uvedeneho v § 460o odst. 1 pism. c) osobe, ktere byla nahrada techto nakladu priznana.
(3) Dohodu uvedenou v odstavci 2 je opravneno uzavnt Ministerstvo spravedlnosti. Soud pnslusny podle § 460p a 460w muze podat Ministerstvu spravedlnosti navrh na uzavrern takove dohody.
(4) Naklady vykonavatiho nzem hrad! stat, ktery rozhodnuti uvedene v § 460o odst. 1 uznal a vykonal.
Oddti desaty
Uznani a vykon rozhodnuti ukladajitich propadnuti nebo zabram majetku, veti nebo jinych majetkovych hodnot s jinymi clenskymi staty Evropske unie
§ 460z
(1) Podle tohoto oddtiu lze zaslat jinemu clenskemu statu Evropske unie (dale jen „jiny clensky stat”) k uznam a vykonu pravomocne rozhodnuti soudu,
a) kterym byl ulozen trest propadnuti majetku (§ 66 trestrnho zakomku),
b) kterym byl ulozen trest propadnuti veci nebo jine majetkove hodnoty (§ 70 trestrnho zakomku) nebo propadnuti nahradrn hodnoty za vynos z trestne cinnosti (§71 trestrnho zakomku), nebo
c) kterym bylo vysloveno zabram veci nebo jine majetkove hodnoty (§101 trestrnho zakomku) nebo zabram nahradrn hodnoty za vynos z trestne cinnosti (§ 102 trestrnho zakomku).
(2) Podle tohoto oddtiu se postupuje pri uznam a vykonu pravomocneho rozhodnuti soudu jineho clenskeho statu vydaneho v trestrnm nzem,
a) kterym bylo ulozeno propadnuti nebo zabram veci nebo jine majetkove hodnoty, jez byla ziskana trestnym cinem nebo jako odmena za nej, anebo byla, byt’ jen zcasti, nabyta za vec nebo jinou majetkovou hodnotu, ktera byla ziskana trestnym cinem nebo za odmenu za nej, anebo je nahradrn hodnotou za vec nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou soud muze prohlasit za propadlou nebo zabranou, nebo
b) kterym bylo ulozeno propadnuti nebo zabram veci nebo jine majetkove hodnoty, ktera byla urcena nebo uzita ke spacham trestneho cinu8a).
(3) Podle tohoto oddtiu se take postupuje pri uznam a vykonu pravomocneho rozhodnuti soudu jineho clenskeho statu vydaneho v trestrnm nzem, kterym bylo ulozeno propadnuti majetku pachateli odsouzenemu za jednan naplnujiti znaky trestneho cinu teroru (§ 312 trestrnho zakomku) nebo teroristickeho utoku (§311 trestrnho zakomku) anebo za jednam spachana v ramci zlocinneho spolcem spotivajra v
a) padelam meny nebo platebmch prostredku,
b) legalizaci vynosu z trestne cinnosti a podtinictvi,
c) obchodu s lidmi,
d) napomaham pri nedovolenem prekrocem statn hranice, nedovolene preprave pres uzem^ statu a pri nedovolenem pobytu,
e) pohlavmm zneuzivam deti a detske pornografii,
f) nedovolenem obchodu s omamnymi a psychotropmmi latkami,
pokud temito jednammi pachatel z^skal nebo se snazil z^skat majetkovy prospech a za tato jednan lze podle pravmho radu clenskeho statu, ktery zada o uznam a vykon rozhodnuti, ulozit trest odneti svobody s horm hraniti trestrn sazby nejmene pet let; u jednan uvedeneho v pismenu b) postati horm hranice trestrn sazby nejmene ctyri roky8a).
(4) Podle tohoto oddtiu se postupuje take pri uznam a vykonu pravomocneho rozhodnuti soudu jineho clenskeho statu ukladajitiho propadnuti nebo zabram majetku neuvedeneho v odstavtich 2 a 3, pokud by bylo mozne vyslovit propadnuti takoveho majetku v trestrnm nzem i podle pravmho radu Ceske republiky.
(5) Nem-li v tomto oddtiu stanoveno jinak, pouzj se na postup pri predam rozhodnuti soudu uvedeneho v odstavci 1 (dale jen „rozhodnuti o propadnuti nebo zabram”) k uznam a vykonu do jineho clenskeho statu a na postup pri uznam a vykonu rozhodnuti soudu jineho clenskeho statu uvedeneho v odstavtich 2 az 4 (dale jen „rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram”) pfimefene ustanovern oddtiu sedmeho.
Pnslusnost k uznani a vykonu
§ 460za
(1) K nzem o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram je dana pnslusnost soudu Ceske republiky, pokud osoba, jejiz majetek podleha propadnuti nebo zabram, ma na uzem! Ceske republiky pozadovany majetek, anebo ma na uzem! Ceske republiky obvykle bydliste, nebo, jde-li o pravnickou osobu, sidlo. Pri ovefovani, zdaje dana pnslusnost soudu Ceske republiky, se vychaz! ze skutecnosti uvedenych v osvedcem8b) o vydam rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram a z vlastmho provedeneho setrem, pnpadne tez z dodatecnych informati poskytnutych statem zadajitim o uznam a vykon takoveho rozhodnuti.
(2) K nzem o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram je pnslusny krajsky soud, v jehoz obvodu se nachaz! majetek, ktereho se toto
rozhodnuti tyka. Pokud se majetek nachazi v obvodech vice soudu, je z techto soudu k rizeni prislusny krajsky soud, ktery jako prvni obdrzel nebo mu bylo postoupeno rozhodnuti, o jehoz uznani a vykon se zada. Pokud neni zrejme, kde na uzemi Ceske republiky se nachazi majetek odsouzeneho nebo jine osoby, ktery podleha propadnuti nebo zabrani, je k rizeni prislusny krajsky soud, v jehoz obvodu je misto, na kterem se ma majetek nachazet podle osvedceni8b) o vydani rozhodnuti, a neni-li takove misto v osvedceni dostatecne presne uvedeno, je k rizeni prislusny krajsky soud, v jehoz obvodu ma tato osoba obvykle bydliste nebo sidlo.
(3) Byla-li do Ceske republiky soubezne zaslana dve nebo vice rozhodnuti jinych clenskych statu o propadnuti nebo zabrani tykajici se teze osoby nebo totozneho majetku, je k rizeni o vsech takovych rozhodnutich prislusny soud, ktery zahajil rizeni o uznani a vykonu nektereho z takovych rozhodnuti jinych clenskych statu jako prvni.
(4) Soud prislusny podle odstavcu 2 a 3 rozhoduje a cini opatreni i o vsech souvisejicich otazkach vykonavaciho rizeni.
§ 460zb
(1) Bylo-li rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani zaslano soudu nebo jinemu organu, ktery neni k rizeni o jeho uznani a vykonu prislusny, postoupi je neprodlene prislusnemu soudu a soucasne o postoupeni vyrozumi justicni organ jineho clenskeho statu, ktery mu rozhodnuti zaslal.
(2) Pokud soud, kteremu bylo zaslano nebo postoupeno rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani, zjisti, ze soudy Ceske republiky nejsou prislusne k rizeni o uznani a vykonu takoveho rozhodnuti, neprodlene o teto skutecnosti vyrozumi justicni organ jineho clenskeho statu, ktery mu takove rozhodnuti zaslal, a rozhodnuti mu vrati. Zaroven mu oznami, ze z tohoto duvodu nelze zaslane rozhodnuti na uzemi Ceske republiky uznat a vykonat.
(3) Nelze-li rizeni o uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani zahajit nebo v nem nelze pokracovat z duvodu, ktery neni duvodem pro odmitnuti uznani a vykonu zaslaneho rozhodnuti, soud o teto skutecnosti vyrozumi prislusny justicni organ jineho clenskeho statu a pozada jej o vyjadreni, zda na uznani a vykonu zaslaneho rozhodnuti trva.
§ 460zc
Vyjimky ze zasady oboustranne trestnosti
Pro ucely rizeni o uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani soud nezjistuje, zda jde o cin trestny podle prava Ceske republiky, bylo-li takove rozhodnuti vydano projednani uvedene v § 412 odst. 2, za ktere lze ve state, ktery takove rozhodnuti vydal, ulozit trest odneti svobody s horni hranici trestni sazby nejmene tri roky.
§ 460zd
Podminky uznani a vykonu
(1) Soud rozhodne bez zbytecneho odkladu ve verejnem zasedani rozsudkem o tom, zda rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani uzna a vykona, nebo zda jeho uznani a vykon odmftne. Nejde-li o pnpad uvedeny v § 460zb, nebo nem-li dan duvod pro odmftnuti nebo odlozen uznam a vykonu takoveho rozhodnuti, soud rozhodne o jeho uznani a zaroven rozhodne, ze se uznane rozhodnuti vykona. O svem rozhodnuti soud bez zbytecneho odkladu vyrozum! pnslusny justicn organ jineho clenskeho statu; v pnpade odmftnuti uznani a vykonu rozhodnuti uvede duvody odmftnuti. Rozhodne-li soud o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram, spolu se zaslamm sveho rozhodnuti pozada pfislusny justicn organ jineho clenskeho statu, aby jej bez odkladu informoval, ktery organ je pnslusny ke sdtiem propadleho nebo zabraneho majetku.
(2) Rozsudek o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram soud doruti odsouzenemu nebo jine osobe, jejiz majetek na zaklade uznaneho rozsudku podleha propadnuti nebo zabram, a statmmu zastupci. Odvolamm nelze napadnout duvody, pro ktere bylo rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram vydano. O podani odvolarn a o vysledku nzem o odvolarn soud vyrozum! pnslusny justicn organ jineho clenskeho statu.
(3) Soud rozhodne o odmftnuti uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram, pokud
a) skutek vedouti k vydam takoveho rozhodnuti nem trestnym cinem podle pravmho radu Ceske republiky, pokud nejde o jednan uvedena v § 460zc; v pfipade trestnych cinu tykajitich se dam, poplatku, cel nebo meny nelze uznam a vykon takoveho rozhodnuti odmftnout pouze z toho duvodu, ze pravm predpisy Ceske republiky neukladaj! tentyz druh dam, poplatku a cel nebo neobsahuj! stejna ustanovern tykajiti se dam, poplatku, cel a meny jako pravm predpisy statu, ktery o uznam a vykon rozhodnuti zada,
b) trestrn stiham je nepnpustne z duvodu uvedenych v § 11 odst. 1 pism. f), g), h) a odst. 4,
c) majetek, jehoz propadnuti nebo zabram je pozadovano, nepodleha podle jinych pravmch predpisu propadnuti nebo zabram,
d) rozhodnuti bylo vydano pro skutek, jehoz pachatelem je osoba, ktera poziva vysad a imunit podle zakona nebo mezinarodmho prava,
e) vykonu takoveho rozhodnuti bran prava tretich osob, ktere dotceny majetek ziskaly v dobre vire,
f) z osvedcem vyplyva, ze nzem vedouti k vydam takoveho rozhodnuti se konalo v nepntomnosti osoby, jejiz majetek podleha propadnuti nebo zabram, jakoz i v nepntomnosti jejiho pravmho zastupce, a tato osoba bud nebyla osobne nebo prostrednictvim sveho pravmho zastupce o nzem vyrozumena, nebo se nevzdala opravneho prostredku proti takovemu rozhodnuti, nevzala jej zpet, nebo jinym zpusobem nevyjadrila, ze opravny prostredek nepoda,
g) propadnuti nebo zabram majetku je pozadovano na zaklade jineho rozhodnuti nez rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram uvedeneho v § 460z odst. 2 az 4,
h) majetek, jehoz propadnuti nebo zabram je pozadovano, jiz propadl nebo byl zabran, ztratil se, byl znicen nebo jej nelze nalezt na miste uvedenem v osvedcem 8b) o vydam takoveho
rozhodnuti nebo takove misto neni v osvedceni uvedeno dostatecne presne,
i) trest nebo ochranne opatreni tykajici se propadnuti nebo zabrani majetku, jez byly ulozeny rozhodnutim jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani majetku, jiz byly zcela vykonany v jinem state nebo osoba, vuci niz rozhodnuti smeruje, pozadovanou castku v jinem state dobrovolne uhradila,
j) osobe, jejiz majetek ma propadnout nebo byt zabran, byla ve state, ktery zada o uznani a vykon rozhodnuti, udelena milost, amnestie, nebo v tomto jinem statu bylo vydano jine rozhodnuti nebo opatreni ci nastala skutecnost, v jejimz dusledku se rozhodnuti, o jehoz uznani a vykon se zada, stalo nevykonatelnym, nebo
k) uznani a vykon takoveho rozhodnuti by byl v rozporu se zajmy Ceske republiky chranenymi v § 377.
(4) Soud muze rozhodnout o odmitnuti uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti a zabrani, jde-li o rozhodnuti
a) vydane pro skutek spachany na uzemi Ceske republiky nebo mimo uzemi Ceske republiky na palube lodi nebo letadla, ktere jsou registrovany v Ceske republice,
b) vydane pro skutek spachany mimo uzemi Ceske republiky a statu, ktery o uznani a vykon rozhodnuti zada, a podle pravniho radu Ceske republiky nelze takovy skutek trestne stihat,
c) uvedene v § 460z odst. 3, a to v rozsahu, v jakem nelze vyslovit propadnuti takoveho majetku v obdobnem trestnim rizeni vedenem v Ceske republice, nebo
d) uvedene v § 460z odst. 4.
(5) Je-li dan duvod pro odmitnuti uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani uvedeny v odstavci 3 pism. b), e), f), g), h) nebo i) nebo v odstavci 4 pism. a) nebo b), soud si pred rozhodnutim o odmitnuti uznani a vykonu takoveho rozhodnuti vzdy vyzada stanovisko prislusneho justicniho organu jineho clenskeho statu, zejmena za ucelem opatreni si vsech potrebnych informaci pro sve rozhodnuti; v pripade potreby jej muze pozadat o neprodlene zaslani dodatecnych podkladu a doplneni. Pred vydanim rozhodnuti o odmitnuti uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani z jineho duvodu si soud muze vyzadat stanovisko prislusneho justicniho organu jineho clenskeho statu nebo jine podklady, pokud je povazuje za potrebne pro ucely rozhodnuti.
(6) V pripade, ze je soud pred uznanim rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani informovan o tom, ze trest nebo ochranne opatreni tykajici se propadnuti nebo zabrani majetku ulozene rozhodnutim, o jehoz uznani a vykon se zada, byly jiz castecne vykonany v jinem state, nebo o jine skutecnosti, v jejimz dusledku se rozhodnuti, o jehoz uznani a vykon se zada, stalo zcasti nevykonatelnym, rozhodne soud o uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabrani, pokud jde o zbylou vysi trestu nebo ochranneho opatreni. Pred rozhodnutim si soud vyzada stanovisko prislusneho justicniho organu jineho clenskeho statu; v pripade potreby muze soud pozadat o neprodlene zaslani potrebnych dodatecnych podkladu a doplneni.
§ 460ze Osvedcem
Soud dale rozhodne o odmftnuti uznan a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram, pokud k tomuto rozhodnuti nem pripojeno osvedcem 8b) o vydam takoveho rozhodnuti, toto osvedcem je neuplne, zjevne neodpovida obsahu rozhodnuti, k nemuz je pripojeno, nebo nem prelozene do ceskeho jazyka nebo jineho jazyka, ve kterem lze osvedcem podle prohlasem Ceske republiky8c) prijmout. Pred rozhodnutim o odmftnuti uznani a vykonu zaslaneho rozhodnuti soud vzdy vyzve pnslusny justicn organ jineho clenskeho statu, aby mu ve lhute jim stanovene zaslal osvedcem8b), jeho opravene znem nebo preklad osvedcem do pnslusneho jazyka. Zaroven jej upozorm, ze pokud osvedcem nezasle ve stanovene lhute, aniz by uvedl podstatne duvody, pro ktere tak nemohl ucinit, rozhodne o odmftnuti uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram.
§ 460zf
Menovy prepocet
Je-li predmetem propadnuti nebo zabram penezita castka, soud v rozsudku o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram jej! vysi prepocte z ciz! meny na ceskou menu podle kursu devizoveho trhu vyhlaseneho Ceskou narodm bankou ke dni, kdy bylo uznane rozhodnuti vydano.
§ 460zg
Soubeh rozhodnuti jinych clenskych statu
(1) Vede-li soud soubezne nzem o uznam a vykonu dvou nebo vice rozhodnuti jinych clenskych statu pozadujitich propadnuti nebo zabram teze veci nebo jine majetkove hodnoty nebo pozadujitich propadnuti nebo zabram penezite castky teze osoby, jejiz majetek nem dostatecny k vykonu vsech rozhodnuti jinych clenskych statu, soud rozhodne, ktere rozhodnuti jinych clenskych statu o propadnuti nebo zabram uzna a vykona a ktere odmftne. O svem rozhodnuti vyrozum! pnslusne justicn organy jinych clenskych statu.
(2) Pred rozhodnutim podle odstavce 1 soud zvaz! vsechny rozhodne okolnosti, jez jsou mu znamy, zejmena prava poskozenych, zavaznost a misto spacham trestnych cinu a data vydam a dorucern rozhodnuti jinych clenskych statu o propadnuti nebo zabram. Pri rozhodovam dale prihledne zejmena k tomu, zda dotceny majetek byl zajisten v nekterem z trestmch nzem, pro jejichz ucely je zadano o uznam a vykon rozhodnuti.
§ 460zh
Odklad uznani a vykonu
(1) Soud muze odlozit uznam a vykon rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram, pokud
a) ziskane informace nasvedcuj! tomu, ze vzhledem k soubeznemu vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram ve vice statech by celkova penezita castka ziskana vykonem uznaneho rozhodnuti ve vice statech mohla prevysit castku uvedenou v takovem rozhodnuti,
b) jeho uznani a vykon by mohly narusit trestrn nzem vedene v Ceske republice, nebo
c) v Ceske republice jiz je vedeno jine nzem, o kterem lze predpokladat, ze povede k propadnuti, zabram, exekuci nebo k jinemu trvalemu odneti majetku, jehoz propadnuti nebo zabram je jinym clenskym statem pozadovano.
(2) Jakmile pomine duvod odlozem uznam, soud pokracuje v nzem o uznam rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram.
(3) Soud neprodlene informuje pnslusny justicn organ jineho clenskeho statu o odlozem uznam a vykonu rozhodnuti podle odstavce 1, jakoz i o duvodech a predpokladane delce trvam tohoto odlozem, stejne jako o tom, ze duvody k odlozem vykonu pominuly a rozhodnuti bylo uznano a vykonano.
§ 460zi
Vykon trestu a ochranneho opatrem
(1) Pri vykonu trestu nebo ochranneho opatrem ulozeneho v rozsudku o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram se postupuje obdobne podle ustanovern hlavy dvacate prvrn. Nem-li to zrejme z rozsudku, vyrozum! predseda senatu organizacn slozku statu, ktere podle jineho pravmho predpisu pnslus! hospodarem s majetkem statu, o tom, ze se jedna o majetek propadly nebo zabrany na zadost jineho clenskeho statu, a uvede, kdy rozsudek nabyl pravm moci. Zaroven tuto organizacn slozku informuje o tom, kteremu organu jineho clenskeho statu ma organizacn slozka pnslusnou cast sdtieneho majetku podle § 460zj zaslat.
(2) Soud bez zbytecneho odkladu vyrozum! pfislusny justicn organ jineho clenskeho statu o vsech skutecnostech, ktere bran vykonu trestu nebo ochranneho opatrem ulozeneho v rozsudku o uznani a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram.
(3) Soud dale neprodlene vyrozum! pnslusny justicn organ jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram pozadovaneho majetku a zaroven jej upozorm, ze nebude-li ve lhute tfi mesicu od pravm moci rozhodnuti o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu informovan o duvodu bramtimu propadnuti nebo zabram takoveho majetku nebo jeho casti, s takovym majetkem bude dale nakladano jako s majetkem Ceske republiky v souladu s jejim pravmm radem a v pfipade, ze by doslo k vyplacem nahrady skody vznikle odsouzenemu nebo jine osobe propadnutim nebo zabramm pozadovaneho majetku, bude Ceska republika pozadovat uhradu castky, kterou vyplatila jako nahradu skody takove osobe.
(4) Informuje-li pnslusny justicn organ jineho clenskeho statu v tnmesicm lhute uvedene v odstavci 3 o duvodu bramtimu propadnuti nebo zabram majetku nebo jeho casti, zejmena ze trest nebo ochranne opatrem, jez byly ulozeny rozhodnutim jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram majetku, jiz byly zcela nebo zcasti vykonany v jinem state nebo osoba, vuci mz rozhodnuti smeruje, pozadovanou castku dobrovolne uhradila, soud o teto skutecnosti neprodlene informuje organizacn slozku statu uvedenou v odstavci 1. Nasledne soud rozsudkem zrus! svuj predchoz! rozsudek o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram. V pnpade, ze se uvadeny duvod vztahuje jen na cast propadl eho nebo zabraneho majetku, soud po zrusem sveho predchoziho rozhodnuti rozhodne o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram ve zbylem rozsahu. Zrusujiti rozsudek a pnpadne tez novy rozsudek o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram ve zbylem rozsahu soud doruti odsouzenemu nebo jine osobe, jejiz majetek na zaklade uznaneho rozsudku propadl nebo byl zabran, statmmu zastupci, organizacn slozce statu uvedene v odstavci 1 a pnslusnemu justicmmu organu jineho clenskeho statu.
(5) Vyrozumi-li pnslusny justicn organ jineho clenskeho statu soud jeste pred skoncemm tnmesicm lhuty uvedene v odstavci 3 o tom, ze nem dan duvod bramti propadnuti nebo zabram takoveho majetku nebo jeho casti, soud o teto skutecnosti neprodlene informuje organizacn slozku statu uvedenou v odstavci 1.
§ 460zj
Sdtiem propadleho a zabraneho majetku s jinym clenskym statem
(1) Propadly-li nebo byly-li zabrany na zaklade uznaneho rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram penezm prostredky v castce do 10 000 EUR, tato castka zustava Ceske republice.
(2) Propadly-li nebo byly-li zabrany na zaklade uznaneho rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram penezm prostredky v castce vyss! nez 10 000 EUR, polovina teto castky zustava Ceske republice a polovina pripada jinemu clenskemu statu, ktery vydal rozhodnuti, jez bylo uznano a vykonano.
(3) Vec nebo jina majetkova hodnota neuvedena v odstavtich 1 a 2, ktera propadla nebo byla zabrana na zaklade uznaneho rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram, se proda, pokud nem soucasti narodmho kulturmho pokladu Ceske republiky nebo jineho statu. Ohledne castky ziskane prodejem se postupuje obdobne podle odstavcu 1 a 2.
(4) Pokud vec nebo jinou majetkovou hodnotu nelze vzhledem k jej! povaze nebo z jinych duvodu prodat, zustava Ceske republice. S veti, ktera je kulturmm statkem jineho clenskeho statu, se naloz! podle jineho pravmho predpisu.
(5) Naklady nzem o uznam a vykonu rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram hrad! Ceska republika.
(6) Ustanovern odstavcu 1 az 5 se uzj nedohodne- li se Ceska republika s jinym clenskym statem ohledne sdtiem majetku nebo uhrady nakladu nzem jinak. K uzavrern dohody je za Ceskou republiku pnslusne Ministerstvo finanti. Navrh na uzavrern takove dohody muze Ministerstvu finanti podat i soud, ktery uznal a vykonal rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram.
(7) S propadlym nebo zabranym majetkem, ktery je predmetem sdtiem, naklada, zejmena jej zastia pnslusnemu organu jineho clenskeho statu, organizacn slozka statu, ktere podle jineho pravmho predpisu pnslus! hospodarem s majetkem statu.
§ 460zk
Zaslam rozhodnuti o propadnuti nebo zabram do jineho clenskeho statu
(1) Je-li to zapotreb pro zajistem radneho vykonu rozhodnuti o propadnuti nebo zabram, muze soud, ktery takove rozhodnuti vydal, zaslat toto rozhodnuti pnslusnemu justicmmu organu jineho clenskeho statu za ucelem jeho uznam a vykonu, pokud lze duvodne predpokladat, ze osoba, jejiz majetek podleha propadnuti nebo zabram, ma v tomto state
pozadovany majetek. Neni-li znamo, ve kterem state ma dotcena osoba takovy majetek, lze rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani zaslat do jineho clenskeho statu, ve kterem ma tato osoba obvykle bydliste nebo sidlo.
(2) Soud muze rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani zaslat do vice clenskych statu, pokud takove rozhodnuti
a) uklada propadnuti nebo zabrani veci nebo majetkovych hodnot, o nichz lze duvodne predpokladat, ze se nachazeji ve vice clenskych statech,
b) uklada propadnuti nebo zabrani veci nebo jine majetkove hodnoty, o ktere se vede soudni rizeni ve vice statech,
c) uklada propadnuti nebo zabrani veci nebo majetkove hodnoty, o ktere lze duvodne predpokladat, ze se nachazi v jednom z vice clenskych statu, nebo
d) uklada propadnuti nebo zabrani peneznich prostredku a penezni prostredky v prislusne vysi nebyly pro tyto ucely v jinem clenskem statu zajisteny.
(3) Rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani zasle soud pnslusnemu justicnimu organu jineho clenskeho statu spolu s osvedcenim8b) prelozenym do uredniho jazyka nebo jednoho z urednich jazyku jineho clenskeho statu, ktery je zadan o uznani a vykon takoveho rozhodnuti, nebo do jazyka, v nemz tento stat osvedceni podle sveho prohlaseni8c) prijima. Soud zaroven uvede, jake organizacni slozce statu, ktere podle jineho pravniho predpisu prislusi hospodareni s majetkem statu, ma byt predana cast sdileneho majetku, bude-li rozhodnuti v jinem clenskem state uznano a vykonano. Zasila-li soud rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani za ucelem jeho uznani a vykonu do vice clenskych statu, vyrozumi o teto skutecnosti vsechny dotcene staty.
(4) Zaslani rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani do jineho clenskeho statu nebrani vykonu takoveho rozhodnuti v Ceske republice.
§ 460zl
Informacni povinnost
(1) Na zadost prislusneho justicniho organu jineho clenskeho statu poskytne soud dodatecne informace a doplneni potrebne pro ucely uznani a vykonu rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani.
(2) Zaslal-li soud rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani do jednoho nebo vice clenskych statu a na zaklade zjistenych informaci se duvodne domniva, ze takove rozhodnuti jiz bylo nebo v nejblizsi dobe bude zcela nebo zcasti vykonano v Ceske republice nebo v jinem clenskem state, neprodlene o teto skutecnosti vyrozumi prislusne justicni organy ostatnich clenskych statu, vcetne predpokladaneho rozsahu vykonu rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani. Tyto staty soud neprodlene informuje i o skutecnosti, ze k predpokladanemu vykonu rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani v Ceske republice nebo uvedenem clenskem state nedoslo nebo k nemu doslo v jinem rozsahu.
(3) Soud neprodlene informuje prislusny justicni organ jineho clenskeho statu, jemuz zaslal rozhodnuti o propadnuti nebo zabrani za ucelem uznani a vykonu, o tom, ze
odsouzenemu byla v Ceske republice udelena milost nebo amnestie, nebo o jinem rozhodnuti, opatrem ci skutecnosti, v jejichz dusledku se takove rozhodnuti stalo nevykonatelnym nebo vykonatelnym jen castecne.
§ 460zm
Sdtiem majetku propadleho nebo zabraneho v jinem clenskem state
(1) Majetek, ktery propadl nebo byl zabran v jinem clenskem state na zaklade rozhodnuti o propadnuti nebo zabram, sditi Ceska republika s timto statem zpusobem stanovenym pravmm radem tohoto jineho clenskeho statu, pokud se nedohodnou jinak.
(2) K uzavrern dohody s jinym clenskym statem o sdtiem majetku, ktery propadl nebo byl zabran v tomto state na zaklade rozhodnuti o propadnuti nebo zabram, je za Ceskou republiku pnslusne Ministerstvo finanti. Navrh na uzavrern takove dohody muze Ministerstvu finanti podat i soud, ktery vydal rozhodnuti o propadnuti nebo zabram.
(3) Jakmile pfislusny justice organ jineho clenskeho statu vyrozum! soud o tom, ze jeho rozhodnuti uznal a vykonal, soud tuto skutecnost neprodlene sdeti organizacn slozce statu, ktere podle jineho pravmho predpisu pnslus! hospodarem s majetkem statu. Tato organizacn slozka prevezme majetek sdtieny s jinym clenskym statem.
Spolecna ustanovern
§ 460zn
(1) Ministerstvo spravedlnosti uhrad! na zadost clenskeho statu, ktery uznal a vykonal rozhodnuti o propadnuti nebo zabram, jim pozadovanou castku vyplacenou jako nahradu skody za podmmek, ze
a) skoda, kterou clensky stat uhradil podle svych vnitrostatmch predpisu takove osobe, byla zpusobena v dusledku vydaneho rozhodnuti o propadnuti nebo zabram,
b) zadost clenskeho statu o proplacem jim uhrazene skody nebo dokumenty k m pripojene obsahuj! vysi vyplacene nahrady skody, jejiz uhrazem je pozadovano, jej! oduvodnem a udaje o organu pnslusnem k prijeti uhrady, vcetne bankovmho spojem za ucelem poukazam pozadovane castky nebo pozadavku na jiny zpusob provedem uhrady,
c) k zadosti clenskeho statu je pripojeno pravomocne rozhodnuti pnslusneho organu tohoto clenskeho statu o nahrade skody.
(2) V pfipade, ze zadost clenskeho statu neobsahuje potrebne udaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti pfislusny organ clenskeho statu k jejimu doplnen a stanov! mu k tomu primefenou lhutu. Pritom jej vzdy upozorm, ze nevyhovi-li pnslusny organ clenskeho statu teto vyzve ve stanovene lhute, aniz by uvedl podstatne duvody, pro ktere tak nemohl ucinit, Ministerstvo spravedlnosti zadost odmftne.
(3) Ministerstvo spravedlnosti neproplati clenskemu statu nahradu skody, ktera nebyla ani zcasti zpusobena nespravnym uredmm postupem organu Ceske republiky.
§ 460zo
(1) Ministerstvo spravedlnosti muze zadat po jinem clenskem statu, jehoz rozhodnuti o propadnuti nebo zabram bylo v Ceske republice uznano, uhradu castky, kterou vyplatilo jako nahradu skody v pnpade, ze
a) vznikla skoda byla zpusobena v dusledku vydaneho rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram,
b) Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo osobe, vuci mz smerovalo uznane rozhodnuti jineho clenskeho statu o propadnuti nebo zabram, nahradu skody podle jineho pravmho predpisu.
(2) Narok na proplacem vyplacene nahrady skody podle odstavce 1 se uplatnuje formou zadosti k pnslusnemu organu jineho clenskeho statu v souladu s pravmmi predpisy a pozadavky tohoto statu. Nejsou-li pozadavkyjineho clenskeho statu ohledne nalezitosti zadosti znamy, uvede se v zadosti nebo k m pripojenych dokumentech vyse vyplacene nahrady skody a jej! oduvodnem, udaje o organu pnslusnem k prijeti uhrady, vcetne bankovmho spojem za ucelem poukazam pozadovane castky nebo pozadavku na jiny zpusob provedem uhrady, a pnpadne dals! udaje potrebne k uhrade.
(3) Po jinem clenskem state nelze pozadovat uhradu vyplacene nahrady skody, pokud byla zpusobena vylucne nespravnym postupem organu Ceske republiky.
§ 460zp
Ministerstvo spravedlnosti poskytne na zaklade zadosti soudu soucinnost pri zjist’ovam potrebnych informati, zejmena pri zjistem pnslusneho justicmho organu jineho clenskeho statu, kteremu ma byt zaslano rozhodnuti o propadnuti nebo zabram, nebo pri overem podmmek stanovenych pravmm radem tohoto jineho clenskeho statu pro uznam a vykon takoveho rozhodnuti.
CAST PATA
Prechodna a zaverecna ustanovern §461
Od 1. cervence 1990 lze predpisu o trestrnm nzem platnych pred timto dnem uzft jen v mezich ustanovern teto casti.
§462
(1) Na nzem o precinu ve vecech, v nichz byl soudu dorucen navrh na potrestarn pred 1. cervencem 1990, se uzije predpisu platnych pred timto dnem.
(2) Na vykon trestu napravneho opatrem ulozeneho pred 1. cervencem 1990 se uzije predpisu platnych pred timto dnem.
(3) Trestrn pnkazy vydane pred 1. cervencem 1990 se nd! dosavadmmi predpisy.
(1) Na nzem o obnove trestrnho nzem, ktere bylo pravomocne skonceno pred pocatkem ucinnosti tohoto zakona, uzije se ustanovern tohoto zakona. Podmmky pro povolem obnovy se vsak v takovem pnpade posuzuj! podle zakona, ktery je pro obvineneho pnznivejsL
(2) Jestlize rozhodnuti, proti nemuz smeruje navrh na obnovu, vydal v prvmm stupni soud jiz neexistujiti, rozhoduje o navrhu na obnovu ten soud, ktery by byl podle tohoto zakona vecne a mistne pnslusny; jestlize rozhodoval v prvmm stupni byvaly statm soud, rozhoduje o navrhu na obnovu krajsky (vyss! vojensky) soud, ktery by byl podle tohoto zakona ve veci mistne pnslusny.*)
*) Pozn. ASPI – v uplnem znem c. 69/1994 Sb. nejsou uvedena ustanovern o vojenskych soudech.
§464
(1) Krajsky soud je pfislusny konat v prvmm stupni nzem tez o cinech trestnych podle predpisu dnve ucinnych, ktere svou povahou a zavaznosti odpovidaj! trestnym cinum uvedenym v § 17.
(2) Rozhodnuti a opatrem tykajiti se vykonu rozsudku vyhlasenych Nejvyssim soudem jako soudem prvmho stupne cim krajsky soud v Praze a v oboru vojenskeho soudnictv! ten vyss! vojensky soud, jejz ura ministr spravedlnosti.*)
*) Pozn. ASPI – v uplnem znem c. 69/1994 Sb. nejsou uvedena ustanovern o vojenskych soudech.
§465
(1) Rozhodnuti o tom, ze se nevykona trest ulozeny za cin, ktery v dusledku zmeny trestrnho zakona jiz nem trestnym cinem, u&m soud, ktery ve veci rozhodl v prvmm stupni.
(2) Rozhodnuti o tom, ze se pomerne zkrati uhrnny nebo souhrnny trest ulozeny za cin, ktery v dusledku zmeny trestrnho zakona jiz nem trestnym cinem, a jiny sWhajiti se trestny cin, ucim ve verejnem zasedarn soud, ktery ve veci rozhodl v prvmm stupni.
(3) Byl-li trest smrti ulozeny pred 1. cervencem 1990 zmenen v trest odneti svobody, rozhodne o zpusobu jeho vykonu ve verejnem zasedarn soud, ktery ve veci rozhodl v prvmm stupni.
(4) Proti rozhodnuti podle odstavcu 1 az 3 je pnpustna stiznost, jez ma odkladny
ucinek.
Statm zastupitelstv! prosetruje podnety k podan stiznosti pro pomse^ zakona, ktere mu jsou adresovany nebo ktere mu postoup! ministr spravedlnosti. K prosetrem je pnslusne statnl zastupitels^ bezprostredne nadnzene statmmu zastupitelstv^ ktere bylo v puvodmm nzen ve veci cinne v posledmm stupni. Po prosetrem statm zastupitelstv! pfedloZ^ ministru spravedlnosti stanovisko, v nemz navrhne bud’ podnet odlozit, nebo podat stiznost pro porusern zakona.
§467
Zakon c. 64/1956 Sb., o trestrnm nzem soudmm (trestrn rad), se zrusuje.
§ 468
Ministr spravedlnosti muze stanovit, ktere jednoduche ukony sverene podle tohoto zakona predsedovi senatu muze vykonavat jiny pracovmk soudu.
§ 468a
Jednoducha rozhodnuti a ukony sverene statmmu zastupci muze v rozsahu a za podmmek stanovenych zvlastmm zakonem9) vydavat, provadet a cinit v souvislosti s nimi pnslusna administrative opatrem vyss! uredrnk statrnho zastupitelstvL Za podmmek stanovenych zakonem muze cinit jednotlive ukony asistent statrnho zastupce.
§ 469
Ministerstvo spravedlnosti se zmocnuje, aby vyhlaskou vydalo jednati rad pro okresm a krajske soudy.
§470 zrusen
§471
Tento zakon nabyva ucinnosti dnem 1. ledna 1962. Novotny v. r. Fierlinger v. r. Siroky v. r.
Vybrana ustanovern novel
Cl.II zakona c. 265/2001 Sb.
Zaverecna a prechodna ustanoven k casti prvm
1. Pnslusnost k nzen ve vecech, v nichz byla podana obzaloba pred ucinnosti tohoto zakona, se posoud! podle dosud platnych predpisu; to neplati pro dals! nzem v takove veci, jestlize ji soud za ucinnosti tohoto zakona pravomocne vratil statmmu zastupci k dosetrem.
2. Trestni stihani zahajene pred ucinnosti tohoto zakona ma stejne ucinky, jako trestni stihani zahajene podle tohoto zakona.
3. Protokolujicim urednikem je zamestnanec soudu s nejmene jednoletou praxi pri protokolaci, ktery slozil odbornou zkousku stanovenou pro protokolujiciho urednika urcenou Ministerstvem spravedlnosti. Od 1. ledna 2004 muze v hlavnim liceni a verejnem zasedani provadet protokolaci jen vyssi soudni urednik nebo protokolujici urednik s vyuzitim zvukoveho zaznamu.
4. Ve vecech, kde vazba zapocala prede dnem ucinnosti tohoto zakona, zacnou bezet lhuty, v nichz je treba rozhodnout o dalsim trvani vazby, az ode dne ucinnosti tohoto zakona; tim neni dotceno ustanoveni o pripustnem trvani vazby.
5. Z vykonavani ukonu trestniho rizeni je vyloucen soudce, jestlize byl v projednavane veci cinny jako vysetrovatel.
6. Stiznost pro poruseni zakona muze ministr spravedlnosti podat za podminek stanovenych trestnim radem i proti pravomocnemu rozhodnuti vysetrovatele ucinenemu prede dnem ucinnosti tohoto zakona.
7. Ministerstvo spravedlnosti stanovi vyhlaskou vysi odmeny za odborne vyjadreni podane na zadost organu cinnych v trestnim rizeni.
8. Pravomoc k vysetrovani trestnych cinu prislusniku Policie Ceske republiky a prislusniku Bezpecnostni informacni sluzby (§161 odst. 3 a 4, § 179a odst. 3) ve vecech, kde trestni stihani bylo zahajeno prede dnem ucinnosti tohoto zakona, se ridi dosavadni pravni upravou.
Cl. II zakona c. 283/2004 Sb. Prechodne ustanoveni
Lhuta sesti mesicu uvedena v § 81 odst. 2 trestniho radu, ve zneni tohoto zakona, pocne bezet od prvniho dne kalendarniho mesice nasledujiciho po dni nabyti ucinnosti tohoto zakona.
Cl. II zakona c. 539/2004 Sb. Prechodna ustanoveni k casti prvni
1. Rizeni o vydani do ciziny zahajena prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se dokonci podle oddilu druheho hlavy dvacate pate, ve zneni tohoto zakona.
2. Ustanoveni oddilu tretiho hlavy dvacate pate se nepouziji na predani obcana Ceske republiky z Ceske republiky do jineho clenskeho statu Evropske unie, pokud spachal trestny cin pred dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona. V techto pripadech se postupuje podle ustanoveni § 391 az 402, ve zneni tohoto zakona.
3. Ustanovern § 403 az 422 se nepouzj pro predam osob z Francouzske republiky pro trestne ciny spachane pred 1. listopadem 1993 a pro predam osob z Italske republiky a Rakouske republiky pro trestne ciny spachane pred 7. srpnem 2002. V techto pnpadech se postupuje podle ustanovern § 383 az 390.
Cl.II zakona c. 253/2006 Sb.
Prechodne ustanovern
Rizem v Ceske republice o zajistem majetku nebo dukazmho prostredku v jinem clenskem state Evropske unie, nebo nzem o uznam pnkazu k zajistem majetku nebo dukazmho prostredku na uzem! Ceske republiky, ktery vydal justice organ jineho clenskeho statu Evropske unie, zahajena a neskoncena pred dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se dokonti podle oddtiu osmeho hlavy dvacate pate.
Cl. III zakona c. 170/2007 Sb.
Prechodne ustanovern
Do doby, nez bude mozne prostrednictvim Schengenskeho informacmho systemu predavat vsechny udaje odpovidajiti nalezitostem evropskeho zatykatiho rozkazu uvedenym v § 405 trestrnho radu, ma zaznam ponzeny na zadost vystavujraho justicmho organu clenskeho statu v Schengenskem informacmm systemu za ucelem zatcem a predam osoby stejne ucinky jako evropsky zatykati rozkaz. Zaznam ma tyto ucinky pouze do doby dorucern pisemneho originalu evropskeho zatykatiho rozkazu statu, v nemz se nachaz! osoba, jez ma byt predana.
§ 62 zakona c. 129/2008 Sb.
Prechodne ustanovern k casti treti
Vykon dosud nevykonaneho ochranneho lecem, ktere bylo ulozeno pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, se dokonti podle dosavadmch pravmch predpisu.
Cl. II zakona c. 457/2008 Sb.
Prechodna ustanovern
1. Rizem o vydam do ciziny zahajena pred dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona se dokonti podle zakona c. 141/1961 Sb., o trestrnm nzem soudmm (trestrn rad), ve znem ucinnem do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona; na odlozem vydam, docasne predam, predbeznou a vydavati vazbu se i v techto nzemch pouzj ustanovern zakona c. 141/1961 Sb., o trestrnm nzem soudmm (trestrn rad), ve znem ucinnem ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona.
2. Nachazi-li se osoba, o jejiz vydam jde, ke dni nabyti ucinnosti tohoto zakona, ve vydavati vazbe a ministr spravedlnosti dosud nerozhodl o povolem vydam teto osoby do ciziho statu podle § 399 zakona c. 141/1961 Sb., o trestrnm nzem soudmm (trestrn rad), ve znem ucinnem do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, vydavati vazba se ke dni nabyti ucinnosti tohoto zakona pfemenuje na vazbu predbeznou.
3. Nachazi-li se osoba, o jejiz vydam jde, ke dni nabyti ucinnosti tohoto zakona, ve vydavati vazbe a ministr spravedlnosti jiz rozhodl o povolem vydam teto osoby do ciziho statu podle § 399 zakona c. 141/1961 Sb., o trestrnm nzem soudmm (trestrn rad), ve znem ucinnem do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, lhuta pro trvam vydavati vazby podle § 400b odst. 4 zakona c. 141/1961 Sb., o trestrnm nzem soudmm (trestrn rad), ve znem ucinnem ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona, potina bezet ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona.
4. Bylo-li pred dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona rozhodnuto o odlozem vydam osoby do ciziho statu, takove rozhodnuti pozbyva sve pravm ucinky ke dni nabyti ucinnosti tohoto zakona.
5. Rizem o predam do jineho clenskeho statu Evropske unie na zaklade evropskeho zatykatiho rozkazu zahajena pred dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona, se dokonti podle zakona c. 141/1961 Sb., o trestrnm nzem soudmm (trestrn rad), ve znem ucinnem do dne nabyti ucinnosti tohoto zakona.
1) § 58 odst. 5 zakona c. 412/2005 Sb., o ochrane utajovanych informati a o bezpecnostrn zpusobilosti.
1a) Zakon c. 412/2005 Sb.
1b) Zakon c. 300/2008 Sb., o elektronickych ukonech a autorizovane konverzi dokumentu.
2) Vyhlaska ministerstva spravedlnosti Ceske republiky c. 270/1990 Sb., o odmenach advokatu a komercmch pravmku za poskytovam pravm pomoci, ve znem pozdejsich predpisu.
3) Zakon c. 235/2004 Sb., o dani z pridane hodnoty.
3a) § 11 odst. 1 a § 15 zakona c. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znem pozdejsich predpisu.
4) Zakon c. 325/1999 Sb., o azylu a o zmene zakona c. 283/1991 Sb., o Policii Ceske republiky, ve znem pozdejsich predpisu, (zakon o azylu), ve znem pozdejsich predpisu.
5) § 15a zakona c. 326/1999 Sb., o pobytu cizincu na uzem! Ceske republiky a o zmene nekterych zakonu, ve znem zakona c. 217/2002 Sb., zakona c. 161/2006 Sb. a zakona c. 428/2005 Sb.
6) Ramcove rozhodnuti Rady 2005/214/SVV ze dne 24. unora 2005 o uplatnovam zasady vzajemneho uznavam penezitych trestu a pokut.
7) Pnloha ramcoveho rozhodnuti Rady 2005/214/SVV ze dne 24. unora 2005 o uplatnovam zasady vzajemneho uznavam penezitych trestu a pokut.
8) Clanek 16 odst. 1 ramcoveho rozhodnuti Rady 2005/214/SVV ze dne 24. unora 2005 o uplatnovam zasady vzajemneho uznavam penezitych trestu a pokut.
8a) Clanky 2 a 3 ramcoveho rozhodnuti Rady 2005/212/SVV ze dne 24. unora 2005 o konfiskaci vynosu a majetku z trestne cinnosti a nastroju trestne cinnosti.
8b) Priloha ramcoveho rozhodnuti Rady 2006/783/SVV ze dne 6. rijna 2006 o uplatnovani zasady vzajemneho uznavani prikazu ke konfiskaci.
8c) Clanek 19 odst. 2 ramcoveho rozhodnuti Rady 2006/783/SVV ze dne 6. njna 2006 o uplatnovani zasady vzajemneho uznavani prikazu ke konfiskaci.
9) Zakon c. 121/2008 Sb., o vyssich soudnich urednicich a vyssich urednicich statniho zastupitelstvi a o zmene souvisejicich zakonu.
10) Zakon c. 329/1999 Sb., o cestovnich dokladech a o zmene zakona c. 283/1991 Sb., o Policii Ceske republiky, ve zneni pozdejsich predpisu, (zakon o cestovnich dokladech), ve zneni pozdejsich predpisu.
