527/1990 Sb.
Zmena: 519/1991 Sb. Zmena: 116/2000 Sb. Zmena: 207/2000 Sb.
Zmena: 116/2000 Sb. (cast), 173/2002 Sb.
Zmena: 59/2005 Sb.
Zmena: 501/2004 Sb., 413/2005 Sb.
Zmena: 221/2006 Sb.
Zmena: 378/2007 Sb.
Federalni shromazdeni Ceske a Slovenske Federativni Republiky se usneslo na tomto zakone:
§ 1 Ucel zakona
Ucelem zakona je upravit prava a povinnosti vznikajici z vytvoreni a z uplatneni vynalezu a zlepsovacich navrhu.
CAST PRVNI
Vynalezy
HLAVA PRVNI Patent na vynalez
§ 2
Na vynalezy, ktere splnuji podminky stanovene timto zakonem, udeluje Urad prumysloveho vlastnictvi (dale jen “Urad”) patenty.
§ 3
Patentovatelnost vynalezu
(1) Patenty se udeluji na vynalezy, ktere jsou nove, jsou vysledkem vynalezecke cinnosti a jsou prumyslove vyuzitelne.
(2) Za vynalezy se nepovazuji zejmena
a) objevy, vedecke teorie a matematicke metody;
b) esteticke vytvory;
c) plany, pravidla a zpusoby vykonavani dusevni cinnosti, hrani her nebo vykonavani obchodni cinnosti, jakoz i programy pocitacu;
d) podavani informaci.
(3) Patentovatelnost predmetu nebo cinnosti uvedenych v odstavci 2 je vyloucena za predpokladu, ze se prihlaska vynalezu nebo patent tykaji pouze techto predmetu nebo cinnosti.
(4) Zpusoby chirurgickeho nebo terapeutickeho osetrovani lidskeho nebo zvireciho tela a diagnosticke metody pouzivane na lidskem nebo zvirecim tele se nepovazuji za prumyslove vyuzitelne vynalezy ve smyslu odstavce 1. Toto ustanoveni se nevztahuje na vyrobky, zejmena latky nebo smesi, urcene k pouziti pri techto zpusobech osetrovani a pri techto diagnostickych metodach.
Vyluky z patentovatelnosti
Patenty se neudeluji:
a) na vynalezy, jejichz vyuziti by se pricilo verejnemu poradku nebo dobrym mravum; to nelze vyvodit pouze z toho, ze vyuziti vynalezu je zakazano pravnim predpisem;
b) na odrudy rostlin a plemena zvirat nebo v zasade biologicke zpusoby pestovani rostlin ci chovu zvirat; toto ustanoveni neplati pro mikrobiologicke zpusoby a vyrobky temito zpusoby ziskane.
§ 5
Novost
(1) Vynalez je novy, neni-li soucasti stavu techniky.
(2) Stavem techniky je vse, k cemu byl prede dnem, od nehoz prislusi prihlasovateli pravo prednosti (§ 27), umoznen pristup verejnosti pisemne, ustne, vyuzivanim nebo jinym zpusobem.
(3) Stavem techniky je i obsah prihlasek vynalezu podanych v Ceske republice s dfivejsim pravem prednosti, pokud budou v den, od nehoz prislusi prihlasovateli pravo prednosti, nebo po tomto dni zverejneny (§ 31). To plati i pro mezinarodni prihlasky vynalezu s drivajsim pravem prednosti, v nichz je Urad urcenym uradem, 1a) a evropske patentove prihlasky (§ 35a) s d^v^sim pravem prednosti, u nichz je platne urcenym statem Ceska republika. Prihlasky vynalezu utajovane podle zvlastnich predpisu se pokladaji pro ucely tohoto ustanoveni za zverejnene uplynutim 18 mesicu od vzniku prava prednosti.
(4) Ustanoveni odstavcu 1 az 3 nevylucuji patentovatelnost pouziti latky nebo smesi pri zpusobech uvedenych v § 3 odst. 4, pokud jeji pouziti pri techto zpusobech neni soucasti stavu techniky.
(5) Stavem techniky neni takove zverejneni vynalezu, ke kteremu nedoslo drive nez sest mesicu pred podanim prihlasky vynalezu a ktere primo nebo neprimo vyplyva
a) ze zrejmeho zneuziti vzhledem k prihlasovateli nebo k jeho pravnimu predchudci,
b) ze skutecnosti, ze prihlasovatel nebo jeho pravni predchudce vystavil vynalez na uredni nebo uredne uznane vystave podle mezinarodni smlouvy 1). V tomto pripade je prihlasovatel povinen pri podani prihlasky vynalezu uvest, ze vynalez byl vystaven a do ctyr mesicu po podani prihlasky vynalezu dolozit osvedcenim, ze vynalez byl vystaven podle mezinarodni smlouvy.
§ 6
Vynalezecka cinnost
(1) Vynalez je vysledkem vynalezecke cinnosti, jestlize pro odbornika nevyplyva zrejmym zpusobem ze stavu techniky.
(2) Pro hodnoceni vynalezecke cinnosti vsak neni rozhodny obsah prihlasek vynalezu, ktere ke dni, od nehoz prislusi prihlasovateli pravo prednosti, nebyly zverejneny (§ 31).
§ 7
Prumyslova vyuzitelnost
Vynalez se povazuje za prumyslove vyuzitelny, muze-li jeho predmet byt vyraben nebo jinak vyuzivan v prumyslu, zemedelstvi nebo jinych oblastech hospodarstvi.
§ 8
Pravo na patent
(1) Pravo na patent ma puvodce vynalezu nebo jeho pravni nastupce.
(2) Puvodcem vynalezu je ten, kdo jej vytvoril vlastni tvurci praci.
(3) Spolupuvodci maji pravo na patent v rozsahu, v jakem se podileli na vytvoreni vynalezu.
Podnikovy vynalez
(1) Vytvoril-li puvodce vynalez ke splneni ukolu z pracovniho pomeru, z clenskeho nebo jineho obdobneho pracovnepravniho vztahu (dale jen “pracovni pomer”) k zamestnavateli, prechazi pravo na patent na zamestnavatele, neni-li smlouvou stanoveno jinak. Pravo na puvodcovstvi tim neni dotceno.
(2) Puvodce, ktery vytvoril vynalez v pracovnim pomeru, je povinen zamestnavatele o teto skutecnosti neprodlene pisemne vyrozumet a predat mu podklady potrebne k posouzeni vynalezu.
(3) Neuplatni-li zamestnavatel ve lhute tri mesicu od vyrozumeni podle ustanoveni odstavce 2 vuci puvodci pravo na patent, prechazi toto pravo zpet na puvodce. Zamestnavatel i puvodce jsou v teto lhute povinni zachovavat vuci tretim osobam o vynalezu mlcenlivost.
(4) Puvodce, ktery vytvoril vynalez v pracovnim pomeru, na nejz zamestnavatel uplatnil pravo na patent, ma pravo vuci zamestnavateli na primerenou odmenu. Pro jeji vysi je rozhodny technicky a hospodarsky vyznam vynalezu a prinos dosazeny j eho moznym vyuzitim nebo j inym uplatnenim, pricemz se prihlizi k materialovemu podilu zamestnavatele na vytvoreni vynalezu a k rozsahu pracovnich ukolu puvodce. Dostane-li se jiz vyplacena odmena do zjevneho nepomeru s prinosem dosazenym pozdejsim vyuzitim nebo jinym uplatnenim vynalezu, ma puvodce pravo na dodatecne vyporadani.
§ 10
Prava a povinnosti vyplyvajici z ustanoveni § 9 zustavaji po skonceni pracovniho pomeru puvodce se zamestnavatelem nedotcena.
Ucinek patentu
§ 11
(1) Majitel patentu (§ 34) ma vylucne pravo vyuzivat vynalez, poskytnout souhlas k vyuzivani vynalezu jinym osobam, nebo na ne patent prevest.
(2) Ucinky patentu nastavaji ode dne oznameni o udeleni patentu ve Vestniku Uradu prumysloveho vlastnictvi (dale jen “Vestnik”).
(3) Prihlasovateli prislusi primerena nahrada od toho, kdo po zverejneni prihlasky vynalezu (§ 31) jeji predmet vyuzival. Pravo na primerenou nahradu lze uplatnit ode dne, od nehoz nastavaji ucinky patentu.
(4) V pripade mezinarodni prihlasky, jiz se zada o udeleni patentu v Ceske republice, ktera byla zverejnena podle mezinarodni smlouvy, prislusi prihlasovateli pravo na primerenou nahradu podle odstavce 3 az po zverejneni jejiho prekladu v ceskem jazyce (§ 31).
§ 12
(1) Rozsah ochrany vyplyvajici z patentu nebo z prihlasky vynalezu je vymezen znenim patentovych naroku. K vykladu patentovych naroku se pouzije i popis a vykresy.
(2) Pro obdobi do udeleni patentu je rozsah ochrany vyplyvajici z prihlasky vynalezu vymezen znenim patentovych naroku obsazenych v prihlasce zverejnene podle § 31. Patent, jak byl udelen nebo pozmenen v rizeni o zruseni podle § 23, vsak zpetne urcuje rozsah ochrany vyplyvajici z prihlasky vynalezu, pokud tim neni ochrana rozsirena.
§ 13
Zakaz primeho vyuzivani
Nikdo nesmi bez souhlasu majitele patentu
vyrabet, nabizet, uvadet na trh nebo pouzivat vyrobek, ktery je predmetem patentu, nebo k tomu ucelu vyrobek dovazet ci skladovat anebo s nim jinym zpusobem nakladat;
vyuzivat zpusob, ktery je predmetem patentu, popripade nabizet tento zpusob k vyuziti;
nabizet, uvadet na trh, pouzivat nebo k tomuto ucelu dovazet ci skladovat vyrobek primo ziskany zpusobem, ktery je predmetem patentu; pritom shodne vyrobky se povazuji za ziskane zpusobem, ktery je predmetem patentu, je-li nanejvys pravdepodobne, ze vyrobek byl vyroben zpusobem, ktery je predmetem patentu, a majiteli patentu se pres primerene usili nepodarilo urcit skutecne uzity vyrobni zpusob, dokud se neprokaze opak. Pri dokazovani opaku je nutno setrit prav vyplyvajicich z ochrany obchodniho tajemstvi. 1b)
Zakaz neprimeho vyuzivani
(1) Nikdo nesmi bez souhlasu majitele patentu dodavat nebo k dodani nabizet jine osobe, nez je osoba opravnena vyuzivat patentovany vynalez, prostredky tykajici se podstatneho prvku tohoto vynalezu a slouzici v tomto ohledu k jeho uskutecneni, jestlize je vzhledem k okolnostem zrejme, ze tyto prostredky j sou zpusobile k uskutecneni patentovaneho vynalezu a jsou k nemu urceny.
(2) Odstavec 1 se nepouzije, pokud temito prostredky jsou vyrobky bezne se vyskytujici na trhu, ledaze treti osoba ovlivnila odberatele, aby se dopustil jednani zakazaneho § 13.
(3) Osoby vykonavajici cinnosti uvedene v § 18 pism. c) az e) se nepovazuji za osoby opravnene vyuzivat vynalez ve smyslu odstavce 1.
§ 13b Vycerpani prav
Majitel patentu nema pravo zakazat tretim osobam nakladat s vyrobkem, ktery je predmetem chraneneho vynalezu, jestlize tento vyrobek byl uveden na trh v Ceske republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaze by tu byly duvody pro rozsireni prav z patentu na uvedene cinnosti.
§ 14
(1) Souhlas (licence) k vyuzivani vynalezu chraneneho patentem se poskytuje pisemnou smlouvou (dale jen “licencni smlouva”).
(2) Licencni smlouva nabyva ucinnosti vuci tretim osobam zapisem do patentoveho rejstriku
(§ 69).
§ 15
Patent se prevadi pisemnou smlouvou, ktera nabyva ucinnosti vuci tretim osobam zapisem do patentoveho rejstriku.
§ 16
Spolumajitelstvi patentu
(1) Prislusi-li prava z tehoz patentu nekolika osobam (dale jen “spolumajitele”), spravuji se vztahy mezi nimi obecnymi predpisy o podilovem spoluvlastnictvi 2) .
(2) Pokud neni spolumajiteli dohodnuto jinak, ma pravo vyuzivat vynalez kazdy ze spolumajitelu patentu.
(3) K platnemu uzavreni licencni smlouvy je treba, neni-li dohodnuto jinak, souhlasu vsech spolumajitelu; kazdy ze spolumajitelu je opravnen uplatnovat naroky z poruseni prav z patentu samostatne .
(4) K prevodu patentu je zapotrebi souhlasu vsech spolumajitelu. Spolumajitel je opravnen bez souhlasu ostatnich prevest svuj podil jen na nektereho ze spolumajitelu; na treti osobu muze prevest svuj podil jen v pripade, ze zadny ze spolumajitelu neprijme ve lhute jednoho mesice pisemnou nabidku prevodu.
Omezeni ucinku patentu
§ 17
(1) Patent nepusobi proti tomu, kdo pred vznikem pravo prednosti (§ 27) vyuzival vynalez nezavisle na puvodci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelna opatreni (dale jen “predchozi uzivatel”).
(2) Nedojde-li k dohode, muze predchozi uzivatel pozadovat u soudu, aby majitel patentu jeho pravo uznal.
§ 18
Prava majitele patentu nejsou porusena, vyuzije-li se chraneneho vynalezu: a) na lodich jinych zemi, ktere jsou cleny Parizske umluvy na ochranu prumysloveho vlastnictvi
(dale jen “Parizska umluva”) 3), jimiz je Ceska republika vazana (dale jen “unijni zeme”), v
lodnim telese, ve strojich, v lodni vystroji, v pristrojich a v jinem prislusenstvi, kdyz se tyto
lode dostanou prechodne nebo nahodne do Ceske republiky, jestlize se tu techto predmetu uzi je jenom pro potreby lodi;
b) pri stavbe nebo provozu letadel ci vozidel unijnich zemi nebo u soucasti techto letadel ci vozidel, dostanou-li se prechodne nebo nahodne do Ceske republiky,
c) pri individualni priprave leku v lekarne na zaklade lekarskeho predpisu vcetne nakladani s lekem takto pripravenym;
d) pri cinnosti provadene pro neobchodni ucely;
e) pri cinnosti provadene s predmetem vynalezu pro experimentalni ucely vcetne experimentu a testu nezbytnych podle zvlastniho pravniho predpisu 3a) pred uvedenim leciva na trh.
§ 19
Nabidka licence
(1) Prohlasi-li u Uradu prihlasovatel, popripade majitel patentu, ze komukoli poskytne pravo k vyuziti vynalezu (nabidka licence), vznikne pravo k vyuziti vynalezu kazdemu, kdo nabidku licence prijme a pisemne to sdeli prihlasovateli nebo majiteli patentu. Urad nabidku licence vyznaci v patentovem rejstriku.
(2) Prohlaseni o nabidce licence nelze vzit zpet.
(3) Vznikem prava k vyuziti vynalezu neni dotceno pravo majitele patentu na uhradu ceny
licence.
(4) Za udrzovani platnosti patentu, k nemuz majitel nabidl licenci podle odstavce 1, se plati poplatky podle zvlastniho pravniho predpisu 3b) pouze v polovicni vysi.
§ 20
Nucena licence
(1) Nevyuziva-li majitel patentu bezduvodne vynalez vubec nebo jej vyuziva nedostatecne a neprijal-li v primerene lhute radnou nabidku na uzavreni licencni smlouvy, muze Urad na zaklade oduvodnene zadosti udelit nevylucne pravo k vyuzivani vynalezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udelit pred uplynutim 4 let od podani prihlasky vynalezu nebo 3 let od udeleni patentu, pricemz plati lhuta, ktera uplyne pozdeji.
(2) Nucena licence muze byt rovnez udelena, jestlize jsou dany duvody ohrozeni duleziteho verejneho zajmu.
(3) V rozhodnuti o udeleni nucene licence Urad s prihlednutim k okolnostem pripadu stanovi podminky, rozsah a dobu trvani nucene licence. Nucenou licenci lze udelit prevazne pro dodavky na domaci trh.
(4) Nucenou licenci nelze prevadet jinak nez v ramci prevodu podniku nebo jeho casti, v niz podnikatel vynalez na zaklade nucene licence vyuziva (dale jen “drzitel nucene licence”).
(5) Drzitel nucene licence se muze v prubehu doby jejiho trvani vzdat prava vyuzivat vynalez podanim ucinenym u Uradu; dnem doruceni tohoto podani ucinnost rozhodnuti o udeleni nucene licence zanika.
(6) Na zadost majitele patentu, v niz dolozi, ze se zmenily podminky pro udeleni nucene licence, aniz by bylo mozne ocekavat jejich opetovnou zmenu, nebo ze jeji drzitel nucenou licenci po dobu jednoho roku nevyuziva, popripade neplni podminky stanovene pri udeleni nucene licence, Urad nucenou licenci zrusi nebo zmeni podminky, rozsah nebo dobu trvani nucene licence.
(7) Udelenim nucene licence neni dotceno pravo majitele patentu na uhradu ceny licence. Neni-li cena licence dohodnuta zucastnenymi stranami, stanovi ji na zadost soud s prihlednutim k vyznamu vynalezu a obvyklym cenam smluvnich licenci v dane oblasti techniky.
(8) Nucena licence se zapisuje do patentoveho rejstriku (§ 69).
§ 21
Doba platnosti patentu
(1) Patent plati dvacet let od podani prihlasky vynalezu.
(2) Za udrzovani patentu v platnosti je majitel povinen platit kazdorocne poplatky podle zvlastniho pravniho predpisu. 3b)
(3) Prava tretich osob, ktere v dobre vire zapocaly po marnem uplynuti lhuty k zaplaceni poplatku s vyuzivanim predmetu vynalezu nebo k takovemu vyuzivani provedly vazne a ucinne pripravy, nejsou zaplacenim tohoto poplatku v dodatecne lhute dotcena.
§ 22
Zanik patentu
Patent zanikne, jestlize:
a) uplyne doba jeho platnosti;
b) majitel patentu nezaplati ve stanovene lhute prislusne poplatky za udrzovani patentu v platnosti 3b);
c) majitel patentu se ho vzda; v tomto pripade patent zanikne dnem, kdy pisemne prohlaseni majitele patentu dojde Uradu.
§ 23 Zruseni patentu
Urad patent zrusi, zjisti-li se dodatecne,
a) ze vynalez nesplnoval podminky patentovatelnosti;
b) ze vynalez neni v patentu popsan tak jasne a uplne, aby jej mohl odbornik uskutecnit;
c) ze predmet patentu presahuje obsah puvodniho podani prihlasky vynalezu nebo ze predmety patentu udelenych na zaklade rozdeleni prihlasky presahuji obsah jejiho puvodniho podani nebo byl-li rozsah ochrany vyplyvajici z patentu rozsiren;
d) ze majitel patentu na nej nema pravo podle § 8; zruseni v tomto pripade Urad provede na navrh opravnene osoby (§ 29).
(2) Tykaji-li se duvody zruseni jen casti patentu, patent se zrusi castecne. Castecne zruseni patentu se provadi zmenou jeho naroku, popisu nebo vykresu.
(3) Zruseni patentu ma zpetnou ucinnost ode dne pocatku jeho platnosti.
(4) Navrh na zruseni patentu lze podat i po zaniku patentu, prokaze-li navrhovatel pravni
zajem.
HLAVA DRUHA Rizeni o udeleni patentu Prihlaska vynalezu
§ 24
(1) Rizeni o udeleni patentu se zahajuje podanim prihlasky vynalezu u Uradu.
(2) Urad je mistem, u nehoz obcane Ceske republiky, jakoz i j ine osoby, ktere ma j i na uzemi Ceske republiky bydliste nebo sidlo, mohou podavat mezinarodni prihlasky.
(3) Urad je mistem, u nehoz lze podat evropskou patentovou prihlasku podle Umluvy o udelovani evropskych patentu uzavrene v Mnichove dne 5. rijna 1973 (dale jen “evropska patentova umluva”); to neplati pro rozdelenou evropskou patentovou prihlasku.
(4) Obsahuje-li evropska patentova prihlaska a mezinarodni prihlaska informace utajovane podle zvlastniho pravniho predpisu, 4a) je prihlasovatel povinen ji podat u Uradu a soucasne prilozit souhlas Narodniho bezpecnostniho uradu k podani takove prihlasky.
(5) Prihlasovatel je povinen za podani prihlasky podle odstavcu 1 a 2 zaplatit spravny poplatek podle zvlastnich predpisu 4) a v pripade mezinarodni prihlasky podle odstavce 2 zaplatit rovnez poplatky stanovene podle mezinarodni smlouvy pro mezinarodni rizeni o prihlasce vynalezu;
jejichz vysi oznami Urad ve Vestniku.
(1) V prihlasce vynalezu musi byt uvedeno, kdo je jeho puvodce.
(2) Na zadost puvodce Urad neuvede jeho jmeno pri zverejneni prihlasky vynalezu a oznameni o udeleni patentu.
§ 26
(1) Prihlaska vynalezu se muze tykat pouze jednoho vynalezu nebo skupiny vynalezu navzajem spojenych tak, ze tvori jedinou obecnou vynalezeckou myslenku. Je-li v jedne prihlasce pozadovana ochrana na skupinu vynalezu, je pozadavek jednotnosti vynalezu splnen, jestlize mezi temito vynalezy existuje technicky vztah, ktery se tyka jednoho nebo vice shodnych nebo si odpovidajicich zvlastnich technickych znaku. Zvlastnimi technickymi znaky se rozumi takove technicke znaky, ktere urcuji prinos kazdeho z vynalezu uvazovanych jako celek ke stavu techniky.
(2) Vynalez musi byt v prihlasce vynalezu vysvetlen tak j asne a uplne, aby j e j mohl odbornik uskutecnit. Je-li vynalezem prumyslovy produkcni mikroorganismus, musi byt ulozen ve verejne sbirce kultur ke dni, od nehoz prislusi prihlasovateli pravo prednosti.
(3) V pochybnostech muze Urad vyzvat prihlasovatele, aby predvedenim predmetu prihlasky vynalezu nebo jinym vhodnym zpusobem prokazal jeho vyuzitelnost. Neprokaze-li to, ma se za to, ze prihlasovany predmet neni vyuzitelny.
§ 27
(1) Podanim prihlasky vynalezu vznika prihlasovateli pravo prednosti.
(2) Pravo prednosti, ktere vyplyva z mezinarodni smlouvy, 3) musi prihlasovatel uplatnit jiz v prihlasce vynalezu a na vyzvu Uradu je ve lhute stanovene Uradem prokazat, jinak se k nemu neprihlizi.
(3) Pravo prednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li prihlaska vynalezu podana ve state nebo pro stat, ktery je smluvni stranou Parizske umluvy 3) nebo ktery je clenem Svetove obchodni organizace; 4b) jestlize stat, v nemz je ucineno prvni podani prihlasky vynalezu, neni smluvni stranou Parizske umluvy 3) ani clenem Svetove obchodni organizace, 4b) lze pravo prednosti z tohoto podani priznat jen za podminky vzajemnosti.
§ 28
(1) Bylo-li zahajeno u prislusneho organu rizeni ve sporu o pravo na patent, Urad rizeni o prihlasce vynalezu prerusi.
(2) Po dobu preruseni rizeni se stavi beh lhut stanovenych timto zakonem s vyjimkou lhuty podle ustanoveni § 31 odst. 1.
(3) Pravo prednosti zustava zachovano, pozada-li opravneny prihlasovatel o pokracovani rizeni ve lhute tri mesicu od pravni moci rozhodnuti o pravu na patent. Ukony ucinene pred prerusenim rizeni smerujici k udeleni patentu se povazuji za platne i pro dalsi rizeni.
§ 29
(1) Urad prepise prihlasku vynalezu, popripade patent, na tu osobu, o niz soud rozhodne, ze je puvodcem vynalezu.
(2) Urad prepise prihlasovatele nebo majitele patentu, jestlize prislusny organ ve sporu o pravo na patent rozhodne, ze toto pravo prislusi jine osobe.
Predbezny pruzkum prihlasky vynalezu
§ 30
(1) Urad podrobi prihlasku vynalezu predbeznemu pruzkumu,
a) zda neobsahuje predmet, ktery je zjevne v rozporu s ustanovenimi § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2,
b) zda neobsahuje predmet podle ustanoveni § 3 odst. 2 nebo § 4,
c) zda nema nedostatky, ktere brani jejimu zverejneni,
d) zda prihlasovatel zaplatil prislusne spravni poplatky. 4)
Obsahuje-li prihlaska vynalezu predmet, ktery je zjevne v rozporu s ustanovenimi § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2, nebo obsahuje predmet podle ustanoveni § 3 odst. 2 nebo § 4, Urad prihlasku zamitne. Pred zamitnutim musi byt prihlasovateli umozneno se k podkladum, na jejichz zaklade ma byt rozhodnuto, vyjadrit.
Obsahuje-li prihlaska vynalezu predmet, ktery ma nedostatky branici jejimu zverejneni, popripade nezaplati-li prihlasovatel prislusne spravni poplatky, 4) vyzve Urad prihlasovatele, aby se ve stanovene lhute k temto skutecnostem vyjadril a vytcene nedostatky odstranil.
V pripade, ze prihlasovatel neodstrani ve stanovene lhute nedostatky prihlasky vynalezu, ktere brani jejimu zverejneni, nebo nezaplati-li prihlasovatel prislusne spravni poplatky, 4) Urad rizeni zastavi. Na tento dusledek musi byt prihlasovatel pri stanoveni lhuty upozornen.
§ 31
(1) Urad prihlasku vynalezu zverejni po uplynuti 18 mesicu od vzniku prava prednosti a toto zverejneni oznami ve Vestniku.
(2) Prihlaska vynalezu muze byt zverejnena pred lhutou uvedenou v odstavci 1, pozada-li o to prihlasovatel nejpozdeji ve lhute 12 mesicu od vzniku prava prednosti zaplati-li spravni poplatek podle zvlastnich predpisu. 4) Urad prihlasku vynalezu zverejni pred uplynutim lhuty uvedene v odstavci 1, byl-li jiz na vynalez udelen patent; bez souhlasu prihlasovatele vsak Urad prihlasku vynalezu nezverejni pred uplynutim 12 mesicu od vzniku prava prednosti.
(3) Urad muze spolu s prihlaskou vynalezu zverejnit zpravu o stavu techniky (reserse) vztahujici se k vynalezu uplatnenemu v prihlasce.
§ 32
(1) Po zverejneni prihlasky vynalezu muze kdokoli podat Uradu pripominky k patentovatelnosti jejiho predmetu; k pripominkam Urad prihledne pri uplnem pruzkumu prihlasky vynalezu.
(2) Osoby, ktere podaly pripominky podle odstavce 1, nestavaji se ucastniky rizeni o prihlasce vynalezu. Prihlasovatel vynalezu vsak musi byt o pripominkach vyrozumen.
Uplny pruzkum prihlasky vynalezu
§ 33
(1) Urad podrobi prihlasku vynalezu uplnemu pruzkumu, v nemz zjistuje, zda splnuje podminky stanovene timto zakonem pro udeleni patentu.
(2) Urad provede uplny pruzkum prihlasky vynalezu na zadost prihlasovatele ci jine osoby, nebo jej muze provest z moci uredni.
(3) Zadost o provedeni uplneho pruzkumu musi byt podana nejpozdeji do 36 mesicu od podani prihlasky vynalezu a nelze ji vzit zpet. Zadatel je povinen spolu se zadosti zaplatit spravni poplatek podle zvlastnich predpisu. 4)
(4) Urad zahaji uplny pruzkum neprodlene po podani zadosti.
(5) Jestlize zadost o provedeni uplneho pruzkumu nebyla radne podana ve lhute uvedene v odstavci 3, popripade v teze lhute Urad nezahajil uplny pruzkum prihlasky vynalezu z moci uredni, Urad rizeni o prihlasce vynalezu zastavi.
§ 34
(1) Nejsou-li podminky stanovene pro udeleni patentu splneny, Urad prihlasku vynalezu zamitne. Pred zamitnutim prihlasky vynalezu musi byt prihlasovateli umozneno vyjadrit se k podkladum, na jejichz zaklade ma byt o prihlasce vynalezu rozhodnuto.
(2) V pripade, ze prihlasovatel neodstrani ve stanovene lhute vady prihlasky, ktere brani udeleni patentu, Urad rizeni o prihlasce zastavi. Na tento dusledek musi byt prihlasovatel pri stanoveni lhuty upozornen.
(3) Splnuje-li predmet prihlasky vynalezu stanovene podminky a prihlasovatel zaplati prislusny spravni poplatek podle zvlastnich predpisu, 4) Urad udeli prihlasovateli patent; prihlasovatel se stava majitelem patentu. Majiteli patentu vyda Urad patentovou listinu, v niz uvede jmeno puvodce a jejiz soucasti je popis vynalezu a patentove naroky, a udeleni patentu oznami ve Vestniku.
§ 35
Je-li prihlasek vynalezu se shodnym predmetem vice, muze byt udelen jen jeden patent.
HLAVA TRETI
EVROPSKA PATENTOVA PRIHLASKA A EVROPSKY PATENT
§ 35a
(1) Evropska patentova prihlaska s ucinky pro Ceskou republiku (dale jen “evropska patentova prihlaska”), ktere bylo priznano datum podani, ma v Ceske republice stejne ucinky jako prihlaska vynalezu podana podle § 24 k temuz datu. Poziva-li evropska patentova prihlaska pravo prednosti z drivejsiho data, nez je den podani evropske patentove prihlasky, plati pro priznani ucinku prihlasky toto drivejsi datum.
(2) Byla-li evropska patentova prihlaska vzata zpet nebo je-li povazovana za vzatou zpet, ma to ucinky jako zastaveni rizeni o prihlasce vynalezu podle § 64 odst. 2. Byla-li evropska patentova prihlaska zamitnuta, ma to stejny ucinek jako zamitnuti prihlasky vynalezu podle § 34 odst. 1.
(3) Navraceni prav Evropskym patentovym uradem prihlasovateli evropske patentove prihlasky, popripade majiteli evropskeho patentu s ucinky pro Ceskou republiku (dale jen “evropsky patent”) plati rovnez v Ceske republice.
(4) Jestlize evropska patentova prihlaska byla Evropskym patentovym uradem zverejnena, j ej i prihlasovatel predlozil preklad patentovych naroku do jazyka ceskeho a zaplatil spravni poplatek za zpristupneni podle zvlastniho pravniho predpisu, 4) Urad tento preklad zpristupni verejnosti a tuto skutecnost oznami ve Vestniku. Prihlasovatel se muze po tomto zpristupneni domahat primerene nahrady podle § 11 odst. 3, bude-li mit patent udeleny Evropskym patentovym uradem ucinky v Ceske republice (§ 35c).
(5) Pro vyklad rozsahu ochrany vyplyvajici z evropske patentove prihlasky je rozhodny obsah evropske patentove prihlasky upraveny znenim evropskeho patentu v jazyce, v nemz pred Evropskym patentovym uradem o evropske patentove prihlasce probihalo rizeni; vyplyva-li z evropskeho patentu ochrana sirsi nez ze zverejnene evropske patentove prihlasky, je ochrana poskytovana jen v tom rozsahu, ktery vyplyva jak ze zverejnene evropske patentove prihlasky, tak z udeleneho evropskeho patentu. Jestlize preklad patentovych naroku podle odstavce 4 neodpovida jejich zneni v jazyce rizeni, lze ochranu z evropske patentove prihlasky uplatnit pouze v rozsahu, ktery je zrejmy z jejiho prekladu do jazyka ceskeho.
(6) Predlozi-li prihlasovatel Uradu opraveny preklad patentovych naroku do jazyka ceskeho, bude tento opraveny preklad platit misto puvodniho prekladu ode dne oznameni o jeho zpristupneni ve Vestniku; za toto zpristupneni je prihlasovatel povinen zaplatit spravni poplatek podle zvlastniho pravniho predpisu. 4) Prava tretich osob, ktere v dobre vire vyuzivaly nebo provedly vazne a ucinne pripravy k vyuzivani predmetu evropske patentove prihlasky, ktery podle prekladu predlozeneho prihlasovatelem nespadal do jejiho rozsahu, vyuzivat predmet evropske patentove prihlasky nejsou dodanim noveho prekladu dotcena.
§ 35b
Zmena evropske patentove prihlasky na narodni prihlasku
(1) Urad na zadost prihlasovatele evropske patentove prihlasky podanou ve smyslu cl. 136 odst. 2 evropske patentove umluvy zahaji rizeni o teto prihlasce jako o prihlasce narodni.
(2) Obdrzi-li Urad zadost podle odstavce 1, vyzve prihlasovatele, aby do 3 mesicu predlozil ve trojim vyhotoveni preklad evropske patentove prihlasky do ceskeho jazyka a zaplatil poplatek za podani prihlasky vynalezu.
(3) Jestlize prihlasovatel splnil podminky stanovene v odstavci 2 a Urad zadost o zmenu evropske patentove prihlasky obdrzel do 20 mesicu ode dne vzniku prava prednosti, Urad prizna narodni prihlasce pravo prednosti z puvodne podane evropske patentove prihlasky.
(4) Urad na zadost prihlasovatele projedna evropskou patentovou prihlasku podanou podle odstavce 1 jako narodni prihlasku uzitneho vzoru podle zvlastniho pravniho predpisu. 4c)
Ustanoveni odstavcu 2 a 3 se pouziji obdobne.
Ucinky evropskeho patentu
(1) Patent udeleny Evropskym patentovym uradem ma stejne ucinky jako patent udeleny podle
§ 34 odst. 3.
(2) Ucinky evropskeho patentu v Ceske republice nastavaji dnem, v nemz bylo oznameno udeleni evropskeho patentu v Evropskem patentovem vestniku; majitel patentu je povinen predat Uradu do 3 mesicu od tohoto dne preklad patentoveho spisu do jazyka ceskeho a zaplatit spravni poplatek za jeho zverejneni podle zvlastniho pravniho predpisu. 4) Majitel patentu je v teze lhute povinen predlozit Uradu adresu v Ceske republice, kam mu budou zasilany uredni zpravy tykajici se jeho patentu. Urad udeleni evropskeho patentu oznami ve Vestniku a preklad evropskeho patentoveho spisu zverejni.
(3) Nebude-li preklad evropskeho patentoveho spisu do jazyka ceskeho predlozen ve lhute podle odstavce 2, muze j e j majitel evropskeho patentu predlozit v dodatecne lhute 3 mesicu, zaplati-li soucasne spravni poplatek podle zvlastniho pravniho predpisu. 4)
(4) Nebude-li preklad evropskeho patentoveho spisu do ceskeho jazyka predlozen ani ve lhute podle odstavce 3, evropsky patent se v Ceske republice poklada za neucinny od sameho pocatku.
(5) Po oznameni o udeleni evropskeho patentu v Evropskem patentovem vestniku zapise Urad evropsky patent do ceskeho rejstriku evropskych patentu s udaji, ktere se zapisuji do evropskeho patentoveho rejstriku.
§ 35d
Rozsah ochrany z evropskeho patentu
(1) Pro stanoveni rozsahu ochrany vyplyvajici z evropskeho patentu je rozhodne jeho zneni v jazyce, v nemz pred Evropskym patentovym uradem probihalo rizeni o evropske patentove prihlasce; jestlize vsak z prekladu patentoveho spisu poskytnuteho Uradu podle § 35c odst. 2 vyplyva ochrana uzsi nez v jazyce rizeni, treti strany se mohou dovolavat tohoto prekladu.
(2) Majitel evropskeho patentu je opravnen predlozit Uradu opraveny preklad evropskeho patentoveho spisu do ceskeho jazyka. Opraveny preklad bude platit misto puvodniho prekladu po zverejneni tohoto opraveneho prekladu Uradem; za toto zverejneni je majitel evropskeho patentu povinen zaplatit poplatek podle zvlastniho pravniho predpisu. 4)
(3) Prava tretich osob, ktere na uzemi Ceske republiky v dobre vire vyuzivaly nebo provedly vazne a ucinne pripravy k vyuzivani predmetu, ktery podle prekladu platneho v dobe pred zverejnenim opraveneho prekladu Uradem nespadal do rozsahu evropskeho patentu, vyuzivat tento predmet nejsou dodanim noveho prekladu dotcena.
§ 35e Zakaz dvoji ochrany
(1) Pokud je narodni patent udelen na vynalez, na ktery byl temuz majiteli nebo jeho pravnimu nastupci udelen evropsky patent se stejnym pravem prednosti, narodni patent se v rozsahu, ve kterem se shoduje s evropskym patentem, stava neucinnym ke dni, k nemuz uplynula lhuta pro podani odporu proti evropskemu patentu, aniz byl odpor podan, anebo dnem pravni moci rozhodnuti, jimz byl v rizeni o odporu evropsky patent zachovan.
(2) Narodni patent nenabyva ucinky podle § 11 odst. 2 v rozsahu, ve kterem se shoduje s evropskym patentem, je-li udelen az po uplynuti lhuty pro podani odporu proti evropskemu patentu, aniz byl odpor podan, nebo po pravni moci rozhodnuti, jimz byl v rizeni o odporu evropsky patent zachovan.
(3) Zrusenim evropskeho patentu podle § 35f odst. 5 nejsou ustanoveni odstavcu 1 a 2
dotcena.
§ 35f
Zruseni evropskeho patentu
(1) Zrusi-li Evropsky patentovy urad evropsky patent, popripade jej zachova v pozmenenem zneni, ma toto rozhodnuti ucinky v Ceske republice.
(2) Zruseni evropskeho patentu, popripade jeho zachovani v pozmenenem zneni podle odstavce 1 oznami Urad ve Vestniku.
(3) Je-li evropsky patent v rizeni o odporu zachovan v pozmenenem zneni Evropskym patentovym uradem, je jeho majitel povinen do 3 mesicu ode dne oznameni teto zmeny v Evropskem patentovem vestniku predat Uradu preklad pozmeneneho zneni patentoveho spisu do ceskeho jazyka a zaplatit poplatek za zverejneni. Urad zachovani evropskeho patentu v pozmenenem zneni oznami ve Vestniku a preklad pozmeneneho zneni patentoveho spisu zverejni.
(4) Nebude-li cesky preklad pozmeneneho zneni evropskeho patentoveho spisu predlozen ve lhute podle odstavce 3, poklada se evropsky patent v Ceske republice za neucinny od sameho pocatku.
(5) Uplynula-li marne lhuta stanovena evropskou patentovou umluvou k podani odporu, popripade jestlize v rizeni o odporu nebyl evropsky patent zrusen, muze byt evropsky patent zrusen Uradem podle § 23; Urad rizeni o zruseni evropskeho patentu prerusi, probiha-li pred Evropskym patentovym uradem rizeni o odporu tykajici se teze veci. Jestlize v rizeni o odporu nedoslo ke zruseni evropskeho patentu, Urad na zadost bude v rizeni o zruseni patentu pokracovat.
(6) V rizeni o zruseni evropskeho patentu je zavaznym jeho zneni v jazyce rizeni.
§ 35g
(1) Za udrzovani evropskeho patentu v platnosti je majitel povinen platit poplatky podle zvlastniho pravniho predpisu. 3b)
(2) Prava tretich osob, ktere v dobre vire zapocaly po marnem uplynuti lhuty k zaplaceni
poplatku s vyuzivanim predmetu vynalezu nebo k takovemu vyuzivani provedly vazne a ucinne pripravy, nejsou zaplacenim tohoto poplatku v dodatecne lhute dotcena.
HLAVA CTVRTA
UDELOVANI DODATKOVYCH OCHRANNYCH OSVEDCENI PRO LECIVA A PRO PRIPRAVKY NA OCHRANU
ROSTLIN
§ 35h
Urad udeluje na latky chranene na uzemi Ceske republiky platnym patentem dodatkova ochranna osvedceni (dale jen “osvedceni”), jestlize jsou ucinnymi latkami pripravku, ktere pred uvedenim na trh podlehaji registraci podle zvlastnich pravnich predpisu. 4d)
Ucinnou latkou je chemicky vyrobena latka nebo smes latek, mikroorganismus nebo smes mikroorganismu, ktere ma j i obecne nebo specificke lecebne nebo preventivni ucinky ve vztahu k onemocnenim lidi nebo zvirat nebo ktere jim mohou byt podany za ucelem urceni nemoci, zlepseni nebo upravy zdravotniho stavu anebo ktere jsou urcene k ochrane rostlin nebo rostlinnych vyrobku.
(3) Pripravkem podle odstavce 1 je ucinna latka nebo smes obsahujici jednu nebo vice ucinnych latek zpracovanych do formy, ktera je uvadena na trh jako lecivo 4e) nebo jako pripravek na ochranu rostlin. 4f)
§ 35i
Zadost o udeleni osvedceni
(1) Zadost o udeleni osvedceni podava majitel patentu, jehoz predmetem je latka, s vyjimkou patentu udeleneho podle § 82, nebo zpusob ziskani latky anebo uziti latky jako leciva, popripade jako pripravku na ochranu rostlin (dale jen “zakladni patent”), nebo jeho pravni nastupce.
(2) Zadost o udeleni osvedceni se podava do 6 mesicu ode dne rozhodnuti o registraci pripravku podle zvlastnich pravnich predpisu; 4d) je-li registrace provedena pred udelenim zakladniho patentu, musi byt zadost o osvedceni podana ve lhute 6 mesicu ode dne udeleni patentu.
(3) Zadost o udeleni osvedceni musi obsahovat a) zadost o udeleni osvedceni, v niz je uvedeno:
1. jmeno a adresa zadatele,
2. jmeno a adresa zastupce, je-li zadatel zastoupen,
3. cislo zakladniho patentu a nazev vynalezu,
4. cislo a datum prvni registrace pripravku podle zvlastnich pravnich predpisu; 4d)
b) kopii rozhodnuti o registraci pripravku vydaneho podle zvlastnich pravnich predpisu, 4d) v niz je pripravek identifikovan, vcetne souhrnu udaju o pripravku u leciva;
c) chemicke, genericke ci jine nazvoslovi umoznujici ztotoznit latku chranenou zakladnim patentem s registrovanym pripravkem.
(4) S podanim zadosti o udeleni osvedceni je zadatel povinen zaplatit spravni poplatek podle zvlastniho pravniho predpisu. 4)
(5) Podani zadosti o udeleni osvedceni Urad zapise do patentoveho rejstriku a zverejni ve Vestniku. Ve zverejneni se uvede jmeno a adresa zadatele, cislo zakladniho patentu a nazev vynalezu, ktery je patentem chranen, cislo a datum registrace, vcetne oznaceni pripravku, jehoz uvedeni na trh je touto registraci umozneno.
§ 35j
Podminky pro udeleni osvedceni
Urad udeli osvedceni, jestlize k datu podani zadosti podle § 35i jsou splneny tyto podminky:
a) zakladni patent plati na uzemi Ceske republiky;
b) pripravek obsahuje ucinnou latku chranenou zakladnim patentem a je platne registrovan j ako lecivo nebo jako pripravek na ochranu rostlin podle zvlastnich pravnich predpisu; 4d)
c) na latku dosud nebylo udeleno osvedceni;
d) registrace podle pismene b) je prvnim povolenim k uvedeni hromadne vyrabeneho leciva v Ceske republice nebo prvnim povolenim k uvedeni pripravku na ochranu rostlin na trh v Ceske republice.
§ 35k
Udeleni osvedceni
(1) Splnuje-li zadost o udeleni osvedceni nalezitosti stanovene v § 35i a latka, pro niz
je osvedceni zadano, splnuje nalezitosti podle § 35j, udeli Urad osvedceni, ktere zapise do patentoveho rejstriku. V osvedceni Urad uvede a) jmeno a adresu majitele osvedceni;
b) cislo zakladniho patentu a nazev vynalezu;
c) cislo a datum prvni registrace, organ, ktery vydal rozhodnuti o registraci, a oznaceni pripravku, jehoz uvedeni na trh je touto registraci povoleno;
d) dobu platnosti osvedceni.
(2) Udeleni osvedceni Urad zverejni ve Vestniku. Ve zverejneni budou uvedeny udaje podle odstavce 1.
(3) Nesplnuje-li zadost o udeleni osvedceni nalezitosti stanovene v § 35j, vyzve Urad zadatele k jejich doplneni ve stanovene lhute. Nedoplni-li zadatel podani ve stanovene lhute, Urad rizeni zastavi; na tuto skutecnost musi byt zadatel upozornen.
(4) Nejsou-li splneny podminky pro udeleni osvedceni, zadost o udeleni osvedceni bude zamitnuta.
(5) Zamitnuti zadosti o udeleni osvedceni a zastaveni rizeni o udeleni osvedceni zverejni Urad ve Vestniku; ve zverejneni se uvedou udaje uvedene v § 35i odst. 5.
§ 35l
Predmet a ucinky osvedceni
(1) V mezich ochrany vyplyvajici ze zakladniho patentu se ochrana osvedcenim vztahuje na chemickou latku ci smes latek, mikroorganismus nebo smes mikroorganismu, ktere jsou ucinnou latkou registrovaneho pripravku, a na kazde uziti predmetu patentu jako leciva nebo pripravku na ochranu rostlin, ktere bylo povoleno pred uplynutim doby platnosti osvedceni.
(2) Z osvedceni vyplyvaji stejna prava jako ze zakladniho patentu; na osvedceni se vztahuji stejna omezeni a vyplyvaji z nej stejne povinnosti jako ze zakladniho patentu.
§ 35m Platnost osvedceni
Osvedceni plati po dobu odpovidajici dobe, jez uplynula mezi dnem podani prihlasky zakladniho patentu a dnem prvni registrace umoznujici uvest pripravek na trh v Ceske republice jako lecivy pripravek ci jako pripravek na ochranu rostlin, zkracene o 5 let, nejdele vsak 5 let ode dne, kdy toto osvedceni nabylo ucinnosti.
Osvedceni nabyva ucinnosti uplynutim zakonne doby platnosti zakladniho patentu.
Za udrzovani osvedceni v platnosti je majitel povinen platit kazdorocne poplatky podle zvlastniho pravniho predpisu. 3b)
Prava tretich osob, ktere v dobre vire zapocaly po marnem uplynuti lhuty k zaplaceni poplatku za udrzovani osvedceni v platnosti, s vyuzivanim vynalezu nebo k takovemu vyuzivani provedly vazne a ucinne pripravy, nejsou zaplacenim tohoto poplatku v dalsi lhute dotcena.
§ 35n
Zanik osvedceni
(1) Osvedceni zanika
a) uplynutim doby jeho platnosti podle § 35m odst. 1;
b) vzda-li se jej jeho majitel;
c) nezaplati-li jeho majitel poplatky za udrzovani osvedceni v platnosti;
d) jestlize pripravek nemuze byt nadale uvaden na trh z duvodu zruseni ci zaniku registrace;
e) zrusenim osvedceni podle § 35o.
(2) Zanik osvedceni Urad zapise do patentoveho rejstriku a oznami ve Vestniku.
§ 35o Zruseni osvedceni
(1) Urad zrusi osvedceni, jestlize
a) nebyly splneny podminky pro jeho udeleni podle § 35j;
b) zakladni patent zanikl drive, nez uplynula doba jeho platnosti;
c) zakladni patent byl zrusen nebo zakladni patent byl omezen v takovem rozsahu, ze latka, pro kterou bylo vydano osvedceni, neni nadale zakladnim patentem chranena; to plati i v pripade zruseni zakladniho patentu, k nemuz doslo po jeho zaniku.
(2) Navrh na zruseni osvedceni lze podat i po zaniku zakladniho patentu podle odstavce 1, prokaze-li navrhovatel pravni zajem.
CAST DRUHA
zrusena
HLAVA PRVNI zrusena § 36
zrusen
§ 37
zrusen
zrusen
§ 39
zrusen HLAVA DRUHA zrusena § 40
zrusen
§ 41
zrusen nadpis zrusen § 42 zrusen
§ 43 zrusen nadpis zrusen § 44 zrusen
§ 45
zrusen
§ 46
zrusen
§ 47
zrusen nadpis zrusen § 48 zrusen
§ 49
zrusen nadpis zrusen § 50
zrusen
§ 51
zrusen
§ 52
zrusen
zrusen
§ 54
zrusen
HLAVA TRETI
zrusena
§ 55 zrusen
§ 56
zrusen
§ 57
zrusen
§ 58
zrusen
§ 59
zrusen
§ 60 zrusen
§ 61
zrusen
§ 62
zrusen
CAST TRETI
Spolecna ustanoveni o rizeni pred uradem
§ 63 Spravni rizeni
(1) Pro rizeni pred Uradem plati spravni rad s odchylkami uvedenymi v tomto zakone a s vyj imkou ustanoveni o overovani plnych moci pro neurcity pocet rizeni, 5) o moznosti volby nekolika spolecnych zmocnencu, 5a) o prominuti zmeskani ukonu, 5b) o preruseni rizeni, 5c) o lhutach pro vydani rozhodnuti 5d) a o ochrane pred necinnosti, 5e) dale z ustanoveni o zvlastnostech rizeni o rozkladu ustanoveni o slozeni rozkladove komise a o moznem zpusobu ukonceni rizeni o rozkladu 5f) a dale ustanoveni o ucastnicich rizeni; 5g) ustanoveni spravniho radu o ucastnicich rizeni podle zvlastniho zakona 5h) se vsak pouziji.
(2) Za ukony spojene s rizenim podle tohoto zakona vybira Urad spravni poplatky. 4) Pri zahajeni rizeni podle ustanoveni § 23, 35f, 35o a § 68 odst. 1 a 2 je navrhovatel povinen slozit kauci na naklady rizeni, ktera bude navrhovateli vracena, jestlize se v prubehu rizeni prokaze, ze navrh na zahajeni rizeni byl opravneny. Kauce cini 2 500 Kc.
(3) Proti pravomocnemu rozhodnuti Uradu je pripustna zaloba proti rozhodnuti podle zvlastniho pravniho predpisu 5i).
zrusen
§ 65
(1) Urad promine zmeskani lhuty, k nemuz doslo ze zavaznych duvodu, pozada-li o to ucastnik do dvou mesicu ode dne, kdy pominula prekazka zmeskani, a ucini-li v teto dobe zmeskany ukon a zaplati spravni poplatek podle zvlastnich predpisu. 4)
(2) Zmeskani lhuty nelze prominout po uplynuti j ednoho roku ode dne, kdy mel byt ukon ucinen, jakoz i pri uplatneni nebo prokazani prava prednosti, pri zadosti o provedeni uplneho pruzkumu prihlasky vynalezu a pri zadosti o pokracovani rizeni podle ustanoveni § 28 odst. 3.
(3) Prava nabyta tretimi osobami v dobe mezi zmeskanim lhuty a jejim prominutim zustavaji nedotcena.
§ 66
Nahlizeni do spisu
Urad muze povolit nahlizeni do spisu tretim osobam, jen pokud prokazi pravni zajem. Pred zverejnenim prihlasky vynalezu je vsak pripustne sdelit pouze udaj, kdo je puvodcem vynalezu, prihlasovatelem vynalezu, udaj o pravu prednosti, nazev prihlasky vynalezu a j ej i spisovou znacku.
§ 67
Urcovaci rizeni
Na zadost toho, kdo osvedci pravni zajem, Urad rozhodnutim urci, zda predmet v zadosti popsany spada do rozsahu ochrany urciteho patentu na vynalez.
§ 68 Opravne rizeni
(1) Proti rozhodnuti Uradu, s vyjimkou rozhodnuti o prominuti zmeskani lhuty podle ustanoveni § 65, lze podat ve lhute jednoho mesice od doruceni rozhodnuti rozklad.
(2) O rozkladu rozhoduje predseda Uradu na navrh jim ustavene odborne komise.
§ 69
Patentovy rejstrik a Vestnik Uradu
(1) Urad vede patentovy rejstrik, do ktereho zaznamenava rozhodne udaje o prihlaskach vynalezu, rizeni o nich a rozhodne udaje o udelenych patentech.
(2) Urad vede rejstrik evropskych patentu platnych na uzemi Ceske republiky. Pro zapisy do rejstriku evropskych patentu se pouzije odstavec 1.
(3) Urad vydava Vestnik, v nemz uverejnuje zejmena skutecnosti tykajici se zverejnenych prihlasek vynalezu, udelenych patentu a dalsi udaje tykajici se vynalezu, jakoz i uredni sdeleni a rozhodnuti zasadni povahy.
§ 70 Zastupovani
Osoby, ktere nemaji na uzemi Ceske republiky bydliste nebo sidlo, musi byt v rizeni pred Uradem zastoupeny zastupcem podle zvlastnich pravnich predpisu. 7) To plati i pro predkladani prekladu podle hlavy treti.
§ 71
nadpis vypusten
Pro rizeni o vynalezech, ktere jsou utajovany podle zvlastniho pravniho predpisu 4a) nebo mezinarodni smlouvy, jiz je Ceska republika vazana, plati tento zakon s vyjimkou jejich zverejneni.
CAST CTVRTA Zlepsovaci navrhy
§ 72
(1) Za zlepsovaci navrhy se pokladaji technicka, vyrobni nebo provozni zdokonaleni, jakoz i reseni problemu bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci a zivotniho prostredi, s nimiz ma zlepsovatel pravo nakladat.
(2) Prava ze zlepsovacich navrhu nevzniknou, brani-li jim prava z patentu.
§ 73
(1) Zlepsovatel je povinen nabidnout zlepsovaci navrh svemu zamestnavateli, jestlize se zlepsovaci navrh tyka oboru prace nebo cinnosti zamestnavatele.
(2) Zlepsovatel ma pravo se zlepsovacim navrhem nakladat bez omezeni, jestlize s nim zamestnavatel ve lhute dvou mesicu od nabidky zlepsovaciho navrhu neuzavrel smlouvu o prijeti nabidky zlepsovaciho navrhu a odmene za nej (§ 74).
§ 74
Pravo vyuzivat zlepsovaci navrh vznika uzavrenim smlouvy se zlepsovatelem o prijeti nabidky zlepsovaciho navrhu a odmene za nej.
CAST PATA
Ustanoveni spolecna, prechodna a zaverecna
Ustanoveni spolecna
§ 75 Porusovani prav
V pripade neopravneneho zasahu do prav chranenych timto zakonem, s vyjimkou prav z patentu a dodatkovych ochrannych osvedceni se muze ten, jehoz pravo bylo poruseno, domahat zejmena toho, aby ruseni prava bylo zakazano a aby nasledky poruseni byly odstraneny. Byla-li timto zasahem zpusobena skoda, ma poskozeny pravo na jeji nahradu; nahrazuje se to, oc se majetek poskozeneho skodnou udalosti zmensil (skutecna skoda) a ceho by byl dosahl, kdyby nenastala skodna udalost (usly zisk). Byla-li timto zasahem zpusobena nemajetkova ujma, ma poskozeny pravo na primerene zadostiucineni, ktere muze spocivat i v penezitem plneni.
§ 75a
zrusen
§ 7 5b
§ 76
Vztahy k zahranici
(1) Osoby, ktere ma j i bydliste nebo sidlo na uzemi statu, ktery je smluvni stranou Parizske umluvy 3) nebo ktery je clenem Svetove obchodni organizace, 4b) maji stejna prava jako obcane Ceske republiky.
(2) Ustanoveni mezinarodnich smluv, jimiz je Ceska republika vazana, nejsou timto zakonem
dotcena.
Ustanoveni prechodna
§ 77
Rizeni o prihlaskach objevu, ktera neskoncila pred nabytim ucinnosti tohoto zakona,
dokonci se podle dosavadnich predpisu.
(1) Prihlasky vynalezu, o nichz nebylo pred nabytim ucinnosti tohoto zakona rozhodnuto, projednaji se dale podle tohoto zakona s tim, ze Urad provede uplny pruzkum z moci uredni.
(2) U vynalezu vytvoreneho za podminek ustanoveni § 28 pism. a) zakona c. 84/1972 Sb. ma pravo na patent zamestnavatel, jestlize o patent pozada ve lhute tri mesicu od nabyti ucinnosti tohoto zakona. Puvodce ma vuci zamestnavateli pravo na odmenu podle ustanoveni § 9 odst. 4 tohoto zakona. Nepozada-li zamestnavatel o patent ve stanovene lhute, plati, ze pravo na patent ma puvodce vynalezu.
(3) Pokud vyuziti predmetu prihlasek vynalezu uvedenych v ustanoveni odstavcu 1 a 2 nastalo pred nabytim ucinnosti tohoto zakona za podminek stanovenych dosavadnimi predpisy, zustavaji prava tretich osob nedotcena. Pravo puvodce na odmenu za toto vyuziti predmetu prihlasky vynalezu se zadosti o udeleni autorskeho osvedceni podle dosavadnich predpisu tim neni dotceno.
§ 79
Na zadost o uznani autorskeho osvedceni podanou podle mezinarodni smlouvy 9) pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, Urad udeli patent za podminky, ze zadatel uvede ve lhute sesti mesicu od nabyti ucinnosti tohoto zakona zadost o uznani autorskeho osvedceni do souladu s podminkami platnymi pro zadost o uznani patentu. Neucini-li tak, Urad rizeni zastavi.
§ 80
(1) Prihlasky prumyslovych vzoru, o nichz nebylo pred nabytim ucinnosti tohoto zakona rozhodnuto, projednaji se dale podle tohoto zakona.
(2) Prihlasovatelem prumysloveho vzoru vytvoreneho za podminek ustanoveni § 82 zakona c. 84/1972 Sb. se stane zamestnavatel, jestlize o to pozada ve lhute tri mesicu od nabyti ucinnosti tohoto zakona. Puvodce ma vuci zamestnavateli pravo na odmenu podle ustanoveni § 44 odst. 4 tohoto zakona. Nepozada-li zamestnavatel o sve zapsani jako prihlasovatele ve stanovene lhute, plati, ze o zapis prumysloveho vzoru do rejstriku pozadal jeho puvodce.
(3) Prava tretich osob k vyuziti predmetu prihlasek prumyslovych vzoru uvedenych v ustanoveni odstavcu 1 a 2, ktera vznikla pred nabytim ucinnosti tohoto zakona za podminek stanovenych dosavadnimi predpisy, zustavaji nedotcena. Pravo puvodce na odmenu za toto vyuziti podle dosavadnich predpisu tim neni dotceno.
§ 81
Autorske osvedceni na vynalez udelene podle zakona c. 84/1972 Sb. plati 15 let od podani prihlasky; jeho platnost vsak neskonci drive nez jeden rok od nabyti ucinnosti tohoto zakona. Za udrzovani platnosti autorskeho osvedceni po uplynuti jednoho roku po nabyti ucinnosti tohoto zakona je nutne platit spravni poplatky podle zvlastnich predpisu. 4)
Osvedceni na prumyslovy vzor udelene podle zakona c. 84/1972 Sb. plati 5 let od podani prihlasky; na zadost Urad prodlouzi platnost osvedceni na prumyslovy vzor o dalsich 5 let. Platnost osvedceni vsak neskonci drive nez jeden rok od nabyti ucinnosti tohoto zakona. Za zadost je nutne zaplatit spravni poplatky podle zvlastnich predpisu. 4)
Organizaci, ktera podle dosavadnich predpisu ma k vynalezu nebo k prumyslovemu vzoru pravo hospodareni nebo byla timto pravem poverena, prisluseji stejna prava, j aka ma majitel patentu nebo majitel prumysloveho vzoru.
U vynalezu vytvoreneho jinak, nez za podminek ustanoveni § 28 pism. a) zakona c. 84/1972 Sb. , chraneneho autorskym osvedcenim udelenym podle dosavadnich predpisu, jejz organizace, ktera k nemu ma pravo hospodareni nebo byla timto pravem poverena, nevyuzivala, ma puvodce pravo kdykoliv v dobe trvani platnosti tohoto autorskeho osvedceni pozadat Urad o jeho prevedeni na patent. Prevedeni autorskeho osvedceni na patent podleha spravnimu poplatku. Blizsi provedeni tohoto ustanoveni stanovi provadeci predpis.
Nebyl-li vynalez chraneny autorskym osvedcenim vytvoren za podminek ustanoveni § 28 pism. a) zakona c. 84/1972 Sb., popripade prumyslovy vzor chraneny osvedcenim vytvoren za podminek ustanoveni § 82 tehoz zakona, ma puvodce vynalezu nebo prumysloveho vzoru pravo vynalez, popripade prumyslovy vzor, vyuzivat pri sve podnikatelske cinnosti provadene v souladu se zvlastnimi predpisy. 10)
(6) Jestlize organizace, ktere prisluseji prava podle odstavce 3, nezaplati do sesti mesicu po uplynuti lhuty uvedene v odstavci 1 za udrzovani autorskeho osvedceni spravni poplatky podle zvlastnich predpisu 4) nebo nepozada v teze lhute o vyznaceni svych prav v rejstriku prumyslovych vzoru, prava majitele patentu nebo prumysloveho vzoru vzniknou prihlasovateli, jestlize tyto ukony ucini ve lhute dalsich sesti mesicu. Zmeskani techto lhut nelze prominout.
§ 82
(1) Na zadost majitele patentu udeleneho v zahranici , jehoz predmet spada do ustanoveni § 28 pism. b) a c) zakona c. 84/1972 Sb. , muze Urad priznat pravo prednosti podle mezinarodni smlouvy 3) prihlasce vynalezu podane v Ceske republice po uplynuti lhuty stanovene touto mezinarodni smlouvou.
(2) Zadost podle odstavce 1 spolu s prihlaskou vynalezu a dokladem o udeleni patentu v zahranici musi byt podana do 12 mesicu od nabyti ucinnosti tohoto zakona.
(3) Urad na prihlasku podanou podle ustanoveni odstavce 2 patent neudeli, jestlize
a) prihlasovatel nepredlozi doklad o udeleni souhlasu k prodeji nebo vyrobe predmetu patentu v kteremkoliv state;
b) prihlasovatel nepredlozi doklad o udeleni souhlasu k prodeji ci vyrobe predmetu patentu v Ceske republice, ktery udelil prislusny cesky organ na zadost podanou do sesti mesicu od udeleni souhlasu k prodeji ci vyrobe predmetu patentu v kteremkoliv state;
c) byl predmet patentu udeleneho v zahranici pred podanim prihlasky podle ustanoveni odstavcu 1 a 2 v Ceske republice uveden na trh.
(4) Majitel patentu udeleneho v zahranici je povinen po podani zadosti podle ustanoveni odstavcu 1 a 2 predlozit doklady uvedene v ustanoveni odstavce 3 pism. a) a b) ve lhute tri mesicu od jejich nabyti, nejpozdeji do skonceni platnosti patentu podle ustanoveni odstavce 5.
(5) Patent udeleny na prihlasku vynalezu podanou podle ustanoveni odstavce 2 plati 16 let od priznaneho prava prednosti.
(6) Zmeskani lhut uvedenych v ustanovenich odstavce 2, odstavce 3 pism. a) a b) a odstavce 4 nelze prominout.
§ 83
Pro vztahy z patentu na vynalezy a z patentu na prumyslove vzory, ktere byly udeleny pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, se pouzije dosavadnich predpisu.
§ 84
Vyuzivani vynalezu chraneneho autorskym osvedcenim, ktere je v souladu s dosavadnimi predpisy a ktere zapocalo pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, popripade k nemuz bylo pred nabytim ucinnosti tohoto zakona smluvne poskytnuto pravo, neni porusenim prav majitele patentu. Pravo puvodce na odmenu za toto vyuziti podle dosavadnich predpisu tim neni dotceno.
§ 85
(1) Projednavani prihlasek zlepsovacich navrhu, ktera neskoncila pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, dokonci se podle tohoto zakona s tim, ze lhuta stanovena v ustanoveni § 73 odst. 2 pocina bezet ode dne nabyti ucinnosti tohoto zakona.
(2) Pro vztahy ze zlepsovacich navrhu, o nichz bylo kladne rozhodnuto pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, se pouzije ustanoveni dosavadnich predpisu s tim, ze zlepsovatelsky prukaz plati 3 roky od nabyti ucinnosti tohoto zakona.
§ 86
(1) Naroky na odmenu za objev, za vyuziti vynalezu, prumysloveho vzoru nebo zlepsovaciho navrhu, jakoz i naroky na uhradu primerenych nakladu spojenych s vypracovanim vykresu, modelu nebo prototypu, odmeny za iniciativni ucast na rozpracovani, zkouseni nebo zavadeni objevu, vynalezu, prumysloveho vzoru nebo zlepsovaciho navrhu a naroky na odmenu za upozorneni na moznost vyuziti vynalezu nebo zlepsovaciho navrhu, pokud vznikly pred nabytim ucinnosti tohoto zakona, vyporadaji se podle dosavadnich predpisu.
(2) Dojde-li po nabyti ucinnosti tohoto zakona k vyuziti vynalezu chraneneho autorskym osvedcenim, k nemuz ma organizace pravo majitele patentu podle ustanoveni § 81 odst. 3, je tato organizace povinna zaplatit puvodci vynalezu odmenu podle ustanoveni § 9 odst. 4 tohoto zakona;
dojde-li po nabyti ucinnosti tohoto zakona k vyuziti prumysloveho vzoru chraneneho osvedcenim, k nemuz ma organizace pravo majitele prumysloveho vzoru podle ustanoveni § 81 odst. 3, je tato organizace povinna zaplatit puvodci prumysloveho vzoru odmenu podle ustanoveni § 44 odst. 4.
(3) Naroky na odmenu za vyuziti zlepsovaciho navrhu, na nejz byl vydan zlepsovatelsky
prukaz, pokud vznikly po nabyti ucinnosti tohoto zakona, vyporadaji se podle dosavadnich predpisu.
§ 87
Tematicke ukoly vyhlasene pred nabytim ucinnosti tohoto zakona se projednaji a vyporadaji podle dosavadnich predpisu.
Ustanoveni zmocnovaci, zrusovaci a zaverecna
§ 88
Urad upravi vyhlaskou podrobnosti o rizeni ve vecech vynalezu a prumyslovych vzoru.
§ 89
Zrusuji se
1. zakon c. 84/1972 Sb. , o objevech, vynalezech, zlepsovacich navrzich a prumyslovych
vzorech;
2. vyhlaska c. 104/1972 Sb., o rizeni ve vecech objevu, vynalezu a prumyslovych vzoru;
3. vyhlaska c. 105/1972 Sb., o zlepsovacich navrzich;
4. vyhlaska c. 107/1972 Sb. , o vztazich k zahranici ve vecech vynalezu a prumyslovych
vzoru;
5. vyhlaska c. 93/1972 Sb., o smircim rizeni ve sporech o odmeny poskytovane v souvislosti s vynalezy, zlepsovacimi navrhy a prumyslovymi vzory;
6. vyhlaska c. 27/1986 Sb., o odmenovani objevu, vynalezu, zlepsovacich navrhu a prumyslovych vzoru;
7. vyhlaska c. 28/1986 Sb., o sprave vynalezu, zlepsovacich navrhu a prumyslovych vzoru a o jejich planovitem vyuzivani v narodnim hospodarstvi;
8. vyhlaska c. 29/1986 Sb., o planovani tematickych ukolu;
9. vyhlaska c. 68/1974 Sb., kterou se stanovi odchylky z ustanoveni zakona c. 84/1972 Sb., o objevech, vynalezech, zlepsovacich navrzich a prumyslovych vzorech.
§ 90
Tento zakon nabyva ucinnosti dnem 1. ledna 1991.
Havel v.r. Dubcek v.r. Calfa v.r.
Vybrana ustanoveni novel
Cl.lll
zakona c. 116/2000 Sb.
1. Pravo prednosti z evropske patentove prihlasky podle § 9 odst. 3 lze uplatnit po pristoupeni Ceske republiky k evropske patentove umluve.
2. Zadost o premenu evropske patentove prihlasky na prihlasku podle § 10a lze podat po pristoupeni Ceske republiky k evropske patentove umluve.
3. Nahradu nakladu potrebnych k ucelnemu uplatneni nebo obrane prava podle § 18 odst. 7 je mozne uplatnit jen v rizeni o vymazu uzitneho vzoru zahajenem prede dnem nabyti ucinnosti tohoto zakona.
1) Umluva o mezinarodnich vystavach sjednana v Parizi dne 22. listopadu 1928 (Sbirka zakonu a narizeni statu ceskoslovenskeho c. 46/1932).
1a) Cl. 2 bod (xiii) Smlouvy o patentove spolupraci zverejnene ve sdeleni Federalniho ministerstva zahranicnich veci c. 296/1991 Sb., o Smlouve o patentove spolupraci a o Provadecim predpisu k ni.
1b) § 124 obcanskeho soudniho r adu.
2) Zakon c. 40/1964 Sb., obcansky zakonik, ve zneni pozdejsich predpisu. Zakon c. 109/1964 Sb., hospodarsky zakonik, ve zneni pozdejsich predpisu.
3) Parizska umluva na ochranu prumysloveho vlastnictvi ze dne 20. brezna 1883 revidovana v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. cervna 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londyne dne 2. cervna 1934, v Lisabonu dne 31. rijna 1958 a ve Stockholmu dne 14. cervence 1967, uverejnena pod c. 64/1975 Sb.
3a) Zakon c. 378/2007 Sb., o lecivech a o zmenach nekterych souvisejicich zakonu (zakon o lecivech).
3b) Zakon c. 173/2002 Sb., o poplatcich za udrzovani patentu a dodatkovych ochrannych osvedceni pro leciva a pro pripravky na ochranu rostlin a o zmene nekterych zakonu.
4) Zakon c. 368/1992 Sb., o spravnich poplatcich, ve zneni pozdejsich predpisu.
4a) Zakon c. 412/2005 Sb., o ochrane utajovanych informaci a o bezpecnostni zpusobilosti.
4b) Dohoda o zrizeni Svetove obchodni organizace (WTO), uverejnena pod c. 191/1995 Sb.
4c) Zakon c. 478/1992 Sb., o uzitnych vzorech, ve zneni zakona c. 116/2000 Sb.
4d) Zakon c. 147/1996 Sb., o rostlinolekarske peci a zmenach nekterych souvisejicich zakonu. Zakon c. 79/1997 Sb., o lecivech a o zmenach a doplneni nekterych souvisejicich zakonu.
4e) § 2 odst. 1 zakona c. 79/1997 Sb.
4f) § 2 odst. 7 zakona c. 147/1996 Sb.
5) § 33 odst. 2 pism. c) spravniho radu. 5a) § 35 odst. 3 spravniho radu.
5b) § 41 spravniho radu.
5c) § 64 a 65 spravniho radu.
5d) § 71 odst. 1 a 3 spravniho radu.
5e) § 80 spravniho radu.
5f) § 152 odst. 3 a 5 spravniho radu.
5g) § 27 odst. 1 a 2 spravniho radu.
5h) § 27 odst. 3 spravniho radu.
5i) Zakon c. 150/2002 Sb. , soudni rad spravni, ve zneni pozdejsich predpisu. 7) Zakon c. 237/1991 Sb., o patentovych zastupcich, ve zneni zakona c. 14/1993 Sb. Zakon c. 85/1996 Sb., o advokacii, ve zneni zakona c. 210/1999 Sb.
9) Vyhlaska ministra zahranicnich veci Ceskoslovenske socialisticke republiky c. 133/1978 Sb., o Dohode o vzajemnem uznavani autorskych osvedceni a jinych ochrannych dokumentu na vynalezy.
10) Zakon c. 109/1964 Sb., hospodarsky zakonik, ve zneni pozdejsich predpisu. Zakon c. 105/1990 Sb., o soukromem podnikani obcanu.
